NaKole.cz
Rakousko
Drávská cyklostezka
Poradíte jakým způsobem se dostat na začátek této cyklostezky. Chtěl bych jí celou projet, přes Vídeň až na Moravu.
Nejlépe hodnocené
-
Re: Drávská cyklostezka
Tak ofiko začátek je v Toblachu (italsky Dobbiaco), kam se dá dostat vlakem z Prahy s pouhými dvěma přestupy.....ale doporučoval bych začít už Cortině d´Ampezzo, cesta po zrušené železnici do Toblachu opravdu stojí za to. Ovšem jak se dostat do Cortiny netuším:-))......
[ Zpět ]Datum: 25.05.2009Autor: LigiHodnocení: 0
0
-
Re: Drávská cyklostezka
Jel jsi tu trasu z Cortiny ? Pokud ano, tak jak jsi se tam dostal ty ?
[ Zpět ]Datum: 25.05.2009Autor: Neregistrovaný uživatel (neznámý uživatel)Hodnocení: 0 0
-
Re: Drávská cyklostezka
Jel.....dokonce až od jezera Lago di Misurina, které je nad Cortinou. Ale já tam byl s cestovkou....
[ Zpět ]Datum: 26.05.2009Autor: LigiHodnocení: 0 0
-
Re: Drávská cyklostezka
a kde jsi měl konec
[ Zpět ]Datum: 27.05.2009Autor: Neregistrovaný uživatel (tom1969)Hodnocení: 0 0
-
-
-
-
Re: Drávská cyklostezka
Jel jsem to z Břeclavi opačným směrem.
TYROLSKÉ ELEGIE (trochu jinak)
15.8.-28.8. 2002
Na konec letošních prázdnin jsem si naplánoval výlet do oblasti Jižních Tyrol a to tak, že zajedu vlakem na státní hranici v Horním Dvořišti a odtud se vydám na kole do Pasova a dále kolem Innu až na švýcarsko-italsko-rakouskou hranici a u města Nauders přes Reschenpass (1504 m) sjedu do Itálie a podívám se do Brixenu, Merana a Bolzana a domů se vrátim přes Rakousko s použitím Drávské a Murské cyklostezky. Rozmary přírody na konci tohoto zvláštního léta a zvláště povodně, které zasáhly oblast Jižních Čech a velké části Rakouska způsobily, že jsem se ocitl v situaci, kdy zůstaly otevřeny pouze dva hraniční přechody a to v Mikulově a Poštorné. Využil jsem proto dobrého vlakového spojení do Břeclavi s tím, že překonám rozvodněný Dunaj po mostě v Hainburgu a dále budu improvizovat podle situace na místě.
Čtvrtek, 15.srpna
Vyjíždím v ranních hodinách z F-M vlakem do Brna a dále do Břeclavi. Ve 12,00 hodin opouštím celnici v Poštorné a ujíždím po Moravském poli směrem na Donaubrücke v Hainburgu. Před Marcheggem mě začínají míjet hasičská auta vezoucí různé čluny a přímo ve městě už lidé plní pytle pískem a staví hráze kolem řeky Moravy. S obavami se blížím k mostu přes Dunaj, ale tam žádné potíže nenastaly i když řeka byla pěkně rozlitá. Zatopená byla ale cesta v Bad Deutsch-Altenburgu a to mě přinutilo hledat různé objížďky, abych se dostal směrem k Brucku nad Litavou. Končím kolem 19,00 hod. v městečku Rohrau na místním hřišti. V místě je velký zámek rodu Harrachů a je tu rodiště hudebního skladatele J. Haydna. Po večeři nestavím stan, ale ulehám na lavici na tribuně, abych se nechal celou noc štípat hejny komárů, kteří sídlili v křovinách na březích Litavy.
Dnes ujeto: 103 km Celkem ujeto: 103 km
Pátek, 16.srpna
Po lehké snídani vyjíždím směrem k Brucku a.d.Leitha (157), chvílí hledám odbočku k Wr.Neustadt (265) a za silného a nepříjemného protivětru se přemísťuji k jihozápadu. Na obzoru se objevují první hory a za značného horka se plahočím přes Neunkirchen (371) a Gloggnitz (457) k průsmyku Semmering. V Gloggnitz zastavuji a prohlížím si průmyslové město a letovisko ležící na řece Schwarza. Měl jsem v úmyslu najít azyl na místním hřišti, ale hraje se tu zápas a tak pokračuji v další cestě. Stoupání se zvětšuje, začíná se šeřit a tak končím u Schottwien (569) na dětském hřišti. Vařím večeři a stelu si na lavici, jelikož je teplo a na déšť to nevypadá.
Dnes ujeto: 108 km Celkem ujeto: 211 km
Sobota, 17.srpna
Balím a opět další stoupání. Za poutním kostelem Maria Schutz se připojuje dálnice od Vídně, sklon cesty je rovnoměrný, takže stačí jen zařadit optimální převod a šlapat v koloně mezi auty. Není to tak hrozné a tak po hodině jízdy jsem v sedle Semmering (985), mezinárodním středisku zimních sportů. Zastavuji, dělám pár fotek a po chvíli odpočinku následuje dlouhý sjezd do údolí řeky Mürz (Muřice). Projíždím městem Mürzzuschlag (669) s jeho muzeem zimních sportů a Kapfenbergem (502), kde jsem blbě odbočil a tím pádem jsem si najel 15 km. Musel jsem se vrátit a pokračovat na Bruck a.d.Mur (491) a dále kolem řeky Mur až do Niklasdorfu, kde jsem opět nocoval na hřišti. Celý den bylo horko a tak se před spaním zavlažuji pivem.
Dnes ujeto: 102 km Celkem ujeto: 313 km
Neděle, 18.srpna
Dnes se mi nějak nedařilo. Po 35 km jízdy po cyklostezce se v rámci zrychlení pouštím na silnici. Jedu za plného víkendového provozu mezi auty po trase Leoben (541), Knittelfeld (643) a Judenburg (737). Tady se na chvíli zastavuji na svačinu, osvěžuji se v kašně místního parku a nabírám zásobu pitné vody. Opouštím město a hned při prvním prudkém sjezdu jsem chytil defekt na zadním kole. Kolem mě jenom hučí auta a já musím jít pěšky, abych někde našel vhodné místo k opravě. Asi po km chůze jsem takové místo našel a rychle se pouštím do výměny duše. Zbavuji kolo objemné bagáže, stahuji plášť a při odstraňování kovové špony zjišťuji, že je nějak více ojetý. Pouštím se do lepení s rozhodnutím, že večer před spaním přehodím pláště. Oprava netrvala dlouho a tak půlhodince jsem pokračoval dále. Aby toho nebylo málo, tak přijíždím k tunelu, kde mě uvítala tabule vyznačující zákaz vjezdu cyklistů. Nikde nebylo stopy po nějaké objížďce a tak riskuji, nasazuji blikačky a 210 m dlouhý neosvětlený tunel projíždím. Rozhoduji se zastavit v prvním vhodném městečku a jestli najdu nocleh, tak budu pro dnešek končit. Ve Scheiflingu jsem našel pěkné hřiště a tak se hned pouštím do vaření večeře. Po jídle celkem zručně přehazuji pláště, kontroluji součásti kola a po večerním kafíčku čekám až se setmí a zalézám do spacáku. V noci klesla teplota pod 10 stupňů.
Dnes ujeto: 87 km Celkem ujeto: 400 km
Pondělí, 19.srpna
Ráno vařím polívku, pomalu balím a tu najednou se zjevují dva policisté a zjišťují co tu dělám. Vysvětluji jim, že jsem měl poruchu na kole a že za chvílí odjíždím. Přesto mi zabavují pas a sděluji mi, že se v půl deváté vrátí. Dojídám snídaní a po umytí nádobí a připevnění brašen na kolo jsou policajti zpět. Ze slovy, že je vše v pořádku mi vrací pas a přeji mi Gute Fahrt! Hned za městem začíná 7 kilometrové stoupání na Perchauer Sattel (995) a po jeho zdolání se ocitám v povodí řeky Drávy. Sjíždím do Neumarktu i.Steiermark (890) a ve SPARu nakupuji pečivo a 4 piva v plechu. Projíždím Friesachem (634) a v St.Veit a.d.Glan (482) odbočuji k Ossiacher See (502). Jedu pořád za značného vedra a je mi jasné,že se u zmíněného jezera neupíchnu a budu muset pokračovat v cestě. Všude je hustá rekreační zástavba, plno kempů a žádné místo pro bivak. Jedu dále a nacházím pěkné místo při obchvatu Villachu (501). Je to sice 100m od cesty, ale u lesa a za šera už mě nikdo neuvidí. Stavím poprvé stan, vařím polívku a ztracené tekutiny nahrazuji kávou a pivem. Pro desinfekci zažívacího traktu užívám přiměřené množství kořalky. Po setmění jdu kontrolovat okolí a po zjištění, že jsem dokonale skryt v terénu, uléhám na lože.
Dnes ujeto: 103 km Celkem ujeto: 503 km
Úterý, 20.srpna
Hned z rána se zastavuji v městě, nabírám vodu a najíždím na Drávskou cyklostezku. Cesta vede pěknou krajinou a je lemovaná po obou stranách vysokými horami. Záhy se ocitám v městě Spittal a.d.Drau (560), kterým jsem projížděl kdysi dávno při cestě do Jugoslávie (1969). Pořád kolem řeky,pořád v horku, ale do kopečka, se blížím k hlavnímu městu Východních Tyrol, k Lienzu (673). Město je docela sevřeno horami. Z jedné strany nastupují Dolomity a na druhé straně je ukrytý Groβglockner. Zastavuji se ve SPARu pro pivo, housky a jogurt a vypletám se z města na cyklostezku. Cesta je mokrá, ale déšť je někde přede mnou. Nacházím pěkné místo u řeky a stavím zavčas stan pro případ, že začne pršet. Jsem už dost utahaný a tak po večeři hned usínám. I když vždy na noc kolo pečlivě zamykám a zabezpečuji, vzbudil mě náhle nepříjemný pocit, že mi někdo krade kolo. Samozřejmě to byl nesmysl, kolo leželo vedle mě, ale z rozrušení mi začlo haprovat srdce, trpím totiž arytmii. Srdíčko chvíli šlo rychle, chvíli pomalu a já jsem se ocitl v situaci, že ležím nemocen a sám někde ve vrbině a vzdálený 600km od hranic. Užil jsem léky, které jsem si vzal prozřetelně sebou a čekal co se bude dít. Do rána jsem jen podřimoval a co chvílí si kontroloval puls. Ještě v noci jsem se rozhodl, že svou cestu poněkud zkrátím,vynechám Cortinu a přes Brennerský průsmyk (1372) překonám Alpy a kolem Innu a Dunaje se doplazím na hraniční přechod do Břeclavi.
Dnes ujeto: 92 km Celkem ujeto: 595 km
Středa, 21.srpna
Ráno jsem sbalil cajk a jelikož srdce pořád nechtělo šlapat, pomalým tempem jsem se posunoval dál. Do oběda jsem urazil jen 12km, většinou jsem šel pěšky. Odpoledne se mi trochu ulevilo a tak jsem zkusil jet dále. Kolem šesté hodiny jsem končil na odpočívadle u malého jezírka. Chystám se večeřet, ale najednou začíná hustě pršet. Jsem v místě, kde se nedá postavit stan a tak kopuli připevňuji mezi dvě lavice a pod takto zhotoveným přístřeškem čekám až přestane pršet. Pršelo až do půlnoci, všude kolem je mokro a tak karimatku pokládám na asfalt cyklostezky, lezu do spacáku a hned usínám.
Dnes ujeto: 60 km Celkem ujeto: 655 km
Čtvrtek, 22.srpna
Ráno balím mokré věci a pospíchám ven z lesa. Jedu přes Silian (1103) a za chvíli už jsem v Itálii. Slunce už docela peče a tak zastavuji u rozestavěného baráku a suším svoje propriety. Přestávky využívám k vaření oběda a vyhřívám se na slunci. Po této pauze pokračuji v cestě údolím Pustertal (Val Pusteria) přes Sella di Dobbiaca (1170) směrem na Brunico (835). Míjím odbočku do Cortiny d.A.,je to pouhých 32km, ale odolávám pokušení a jedu rovně už pořád z kopce. Jízda po italských silnicích je opravdu horor. Proudy aut v obou směrech, občas ti někdo zatroubí za zadkem až málem spadneš s kola, zhruba co 500m pomníček u cesty, zkrátka – paráda. Končím v Obervintlu na hřišti, čekám až skončí trening místních čutálistů a už salaším na tribuně.
Dnes ujeto: 95 km Celkem ujeto: 750 km
Pátek, 23.srpna
Ráno rychle balím a vyrážím na další cestu, chci se totiž alespoň trochu vyhnout těm zmatkům na cestě. Jedu do Brixenu (561), ale před městem mě zastavuje tunel se zákazem vjezdu cyklistů. Vracím se kus zpátky a dlouhým sjezdem se dostávám do města. Požitek z jízdy mi kazí myšlenka na to, že to samé, ale do kopce budu muset absolvovat na zpáteční cestě. Absolvuji krátkou prohlídku města, úzké uličky jsou plné turistů a tak nabírám vodu a šlapu tentokrát 36km do kopce na Brennerpass (1375). Stoupání nebylo tak hrozné a tak po pohodové jízdě jsem v 17:00 hodin nahoře. Oblékám větrovku a spouštím se z kopce dolů. Zastavuji v Greisu a.Brenner a v místním SPARu nakupuji pečivo a jogurt. Sedám znovu na kolo a pospíchám dále, chci totiž dorazit do Innsbrucku (574) ještě za světla. Sjíždím do města kolem skokanských můstků, projíždím centrem a už za šera najíždím na Innradweg. Už potmě zastavuji v městě Hall i.Tirol a za nocležnu si vybírám rozestavěný dům u řeky Innu.
Dnes ujeto: 123 km Celkem ujeto: 873 km
Sobota, 24.srpna
Ráno se rychle pakuji pryč, nechci mít problémy s domorodci. Po Innské cyklostezce cesta ubíhá v pohodě a tak brzy projíždím městy Schwaz (545), Brixlegg (534) a ve Wörglu (513) opouštím řeku Inn a mířím na St. Johann i.Tirol(659).Cesta stále mírně stoupá a vítr fouká proti směru jízdy. Je pořád horko a jsem už z toho upečený. Rozhlížím se kde bych složil hlavu a nocleh jsem našel ve Waidringu (778) v hale, kde se v zimě hraje curling. Dopřávám si teplou večeři a hrdlo zvlažuji v potoku chlazeným pivem.
Dnes ujeto: 120 km Celkem ujeto: 993 km
Neděle, 25.srpna
Je den Páně a proto nepospíchám. Pomalu balím a při tom vařím polévku a kafé. Po snídaní vyjíždím na další pouť, abych na Paßu Strub (677) vjel do Solnohradska. Následuje Lofer (626) obklopený skálami a už tu je Unken (563) a za ním Steinpaß s hraničním přechodem do Německa. Jedu kolem řeky Saalach do Bad Reichenhallu a před Salzburgem vjíždím opět do Rakouska. Zastavuji se v centru, nabírám vodu a pěšky se motám mezi davy turistů ze všech koutů světa. Vyjíždím směrem na Linec a za Sraßwalchenem (542) nacházím pěkný nocleh v lesíku. Vařím večeři a tentokrát stavím stan, mohli by tu být komáři.
Dnes ujeto: 100 km Celkem ujeto: 1093 km
Pondělí, 26.srpna
Opět horko a ještě k tomu protivítr mě bude provázet po celý dnešní den. Jedu do Lince a dál kolem Dunaje. Po cestě mě nepotkalo nic zvláštního, jel jsem tudy již nejméně 10x. Značně unavený stavím stan na břehu Dunaje před Mauthausenem ve společnosti rybářů. Rojí se tu množství komárů a proto hned po večeři lezu do stanu. Dnes ujeto: 113 km Celkem ujeto: 1206 km
Úterý, 27.srpna
Dnes je krizový den. Dunajská cyklostezka byla při povodních zatopena a v některých úsecích je zanesena padlými stromy a bahnem až do výše dvou metrů. Rozsáhlé plochy polí a luk jsou devastovány a tyto úseky se musí objíždět po silnici. Při pokusu projet zatopenou oblasti jsem zapadnul i s kolem do bahna a měl jsem co dělat, abych vyprostil kolo i sebe. Přišel jsem při tom o sandály a celý zablácený jsem se musel vrátit na pevnou cestu. Jedu přes Grein a Ybbs a.d.Donau do Melku kde nocuji ve stavební buňce, která tam byla dopravena za nějakým účelem při odstraňování následků povodně. Všude kolem je plno bahna a hnilobný smrad. Společnost mi dělají krysy, ty tiché družky noci.
Dnes ujeto: 107 km Celkem ujeto: 1313 km
Středa, 28.srpna
Ráno jedu údolím Wachau, opět mimo cyklostezku. Jindy překrásná oblast se těžko vzpamatovává z přírodní pohromy. Bagry a buldozery se probíjejí spoustou naplavenin a upravují poškozené cesty. Zastavuji v Krems a.d.Donau, kupuji housky a mléko a rozhoduji se o ukončení mé cesty. Jet dále kolem Dunaje nemá cenu a proto se vydávám směrem na Hollabrunn a dále do Znojma na vlak. Na nádraží přijíždím už potmě, v nádražní restauraci večeřím a dávám si 2 piva. Zjišťuji spojení domů, ale nepotěšili mě. Vlak do Brna jede až ráno. Noc musím přečkat v městě, jelikož nádraží se na noc zamyká.
Dnes ujeto: 148 km Celkem ujeto: 1461 km
Čtvrtek, 29.srpna
Ráno snídám v bufetu, nakládám kolo do vlaku a jedu do Brna. Rozhodl jsem se počkat v Brně, pochodit po městě a jet domů až odpoledne přímým spojem Brno-F-M, bez překládání bagáže v Ostravě. V půl šesté jsem doma a hned lezu do vany.
Resumé.
Tento způsob cestování je náročný na psychickou odolnost účastníka. Při solojízdě je objem bagáže vždy větší, než při putování více lidí, jelikož se nelze na nic spoléhat a vše potřebné veze jeden člověk. Na druhé straně si mohu volit tempo, které mi vyhovuje a nemusím se přizpůsobovat rychlejším jezdcům. Spaní na divoko má též své kouzlo, jak lze rozpoznat z výše popsaných zážitků a výše nákladů na podobnou cestu se rovná cca 100.-Kč/den/osobu. Doma jsem nakoupil veškeré potraviny a po cestě jsem dokupoval pouze tekutiny a pečivo. Celkem mě ten špás stál asi 1200 Kč a 20 Eur.[ Zpět ]Datum: 27.05.2009Autor: Neregistrovaný uživatel (Netvor ([email protected]))Hodnocení: +1 0
Přečtěte si také:
Hledám: Kamarádku na vyjížďky, Praha a okolí.
Hledám: Cyklovyjížďky na e-kole
Hledám: Nejen z mého kraje - parťačku nejen na kolo :-)
PR články:
Co se děje:
Vyzkoušejte:
Perfektní funkční oblečení pro vaše sportovní aktivity, od značky Moira.
článků a fotografií je dovoleno pouze se svolením NaKole, o.s. a s uvedením zdroje.
NaKole.cz se právě projíždí
Cesta do Prahy (podruhé) a tentokrát úspěšně
Pročítám si své staré blogy a zjišťuji, že jsem Vám něco dlužen. Na začátku roku 2021 jsem napsal blog s…
RUNDREISEN 2024: Dunajec - Wisla - Saalach - Soča - Kwisa ... + Hel
Protože se přece jen trochu cítím součástí zdejšího společenství, rozhodla jsem se opět přispět, i když jsem…