Příští léto (2008) vyrážime do Indie. Cesta bude trvat dva až tři roky, protože jedeme s dětmi. Z Čech tam a zpátky na kole (některé malé úseky asi vlakem). Žádná honička, spíš poklidné toulání, lezení po skalách a horách. Máme tři kluky (10, 6 a 5 let) a každým dnem čekáme narození mimča.
Aby bylo pořádně veselo, rádi bychom jeli s dalšimi lidmi a dětmi. Jestli máte chuť prožít pořádné dobrodružství, ozvěte se. Budeme se těšit.
dobři borci. Držim palce.
Muzu se zeptat jak a z ceho mate naplanovane financovani ? Ja nevim teda ale s detma - je to vase vec, ale nemeli by si radeji hrat na pisku s ostatnima nez slapat na kole pres pul sveta ?
Asi to mate dobre vymyslene pro sebe,Indie neni draha na dvoulete zaparkovani se ale vuci detem mi to pripada dost sobecke. Misto aby si hraly s kamarady doma a chodily do skoly, tak je budete vlacet chudou zemi plnou chorob a socialnich problemu. Vim o cem mluvim, byl jsem tam a uz nikdy vice. Jsou lepsi konciny pro dovolenou s detmi, ale vy nejedete na dovolenou, zda se...
dovolena to ne. spis takova ochutnavka te nasi nadherne Zeme. a ty choroby a socialni problemy k tomu proste patri. je to jen jedna strana jedne mince a ja myslim, ze na te ceste si snad vic uzijem tu druhou veselejsi stranu.
gěláš si z nás prdel.Vymyšlená cesta,vymyšlené děti.Ten příspěvek jsi sem dal pro svoje pobavení nad tím,jak ti skočíme na lep.Děti nechodí do školy?Není u nás náhodou povinná školní docházka?
nedělá. Podívej se na jejich stránky a sice asi nepochopíš, ale poznáš, že někdo může žít jinak než ty.
No...sam vis, ze to obcas par lidi nezna a ani si to nedokaze pripustit. Ikdyz je Ali a jeho rodina v tomhle smeru trosku extrem, ale fandim jim.
A pokavad jde o deti a o to, zda se jim to libi. Mysli, ze uz toho projeli dost a dokazou poznat, zda se to detem libi. A navic, asi to museji brat jinak, nez jenom jako cykloturistiku....musi to mit jako hru.
Pisu...extrem, ale proc ne....
Jak to budete řešit s antimalariky,neboť do Indie a především do jížní části je to jaksi potřeba.A vím ,že bez nich je to velký riziko.Je několik druhů malárie a všechny jsou nebezpečné ,ale jedna forma je smrtelná.Malárii přenášejí komáři rodu Anopheles.A ze zkušenosti vím,že se nedoporučují dětem.A ubránit se kousnutí moc nedá.
jsme zvykli na docela skromny rozpocet a zeme, ktere budeme projizdet patri spis k tem levnejsim.
vsak oni si budou hrat na pisku. o ten nebude po ceste nouze a o dalsi deti uz vubec ne :)
To vám řekl váš nejstarší, že si chce ve 14 letech hrát se svými mladšími bratry na písku, místo aby se učil soužít s vrstevníky a v tomhle věku spíš se svými vrstevnicemi?
Jak povezete roční mimino? Ve vozíku? To vyjedete,až mu bude rok a půl roku a vrátíte se, až mu budou tři, čtyři? Už jste v Indii byli a máte vůbec představu, do čeho berete děti? Kudy povede vaše trasa - přes Turecko, Irán, Pakistán nebo přes středoasijské republiky?
odpoved na vsechny otazky zni ANO :) jen v te Indii jsme jeste nebyli a proto se tam tak tesime :)))))
a k trase: chteli bychom to samozrejme pojmout jako kolecko, cesta tam asi spodem pres Turecko atd. a zpet vrchem.
To co ti píši ber jako můj osobní názor a zkušenosti, ne jako radu.Turecko a Irán jsou pohodové země. Pakistán a Indie je úplně jiný svět. V Indii jsem byl dvakrát. Indie je kulturní šok, tvoje rozčarování bude značné. Mít tak malé děti, tak bych je do Pakistánu a Indie rozhodně nebral. Neumíš si vůbec představit do čeho v Indii jdeš!!! Jinak ti přeji aby jste se všichni ve zdraví vrátili.
chtěla bych takhle poznat Indii nepotřebujete zdatnou a všeho schopnou babičku věk 59 ale jinak mladice :-)) ahojky Věrka
Indie by mě taky lákala ale co ty starší děcka jak řešíte školu ?
Ucime kluky doma a pred vysvedcenim chodime na zkousky do skoly. Viz http://www.nakole.cz/deti/clanek.php3?id=173
Pri individualnim vzdelavani v cizine je povinnost jit na prezkouseni jednou za dva roky.
Jestli to myslite opravdu vazne....sem s informacema!!! Chteli jsme tam jet pesky, ale proc to nezkusit kolmo....
Pripravy a shaneni informaci prave zacina. Az toho bude vic (pocitam nekdy v breznu) udelame na webu stranku, kde to bude k dispozici a jak uz jsem psal, taky nejake jarni setkani lidi, kteri by chteli jet, abychom si rekli svoje predstavi. Urcite ti dam vedet.
Ja jsem teda do Jizni Indie (Bombay) letel a pak vlakem, skutrem a na kole. Skutr a kolo je mozne si pujcit skoro kdekoli a levne. Pouze na mistnich kolech se nejezdi nejpohodlneji. Priserny sedla a spatna kvalita. Pridavam link na soubor fotek s muzikou. Vse je z Bombaje a ze statu Goa a z Hampi v Karnatace. Ma to asi 30 Mega.
http://www.cykl.cz/data/Indicky+sen.exe
Jestli Pámbů dá, tak se k vám taky na nějakou etapu připojíme.
Tak to bude skvělý! Konečně nějaký děti! (Aspoň doufám, žes myslela s holkama.) Hlavně na ně jsme mysleli, když Aleš zakládal tohle téma.
Burian sice zpívá že: ...Pánbů je na dovolené..., tak nevím jak moc je na něj spoleh, lecos si ale můžem dopřát i sami, ne?:-)
A víte vy, co chtí vaše děti? Nechtějí ony nakonec něco ouplně jiného než vy? A vy, protože si chcete užívat, je budete nutit, aby dělaly něco, oč by mohly mít zájem až budou na prahu dospělosti. Děti jsou velký závazek a člověk, aby jim neškodil, musí se lecčeho vzdát.
Predstavte si, ze to opravdu vime. Takze Vase obavy jsou zbytecne.
Vyslovil jsem svůj názor.
Obava? Je to váš problém.
Jezdili jsme po světě s karavanem s postupně přibývajícími dětmi. Pak jsme jeden rok nevyjeli z republiky a strávili prázdniny s dětmi na chatě u řeky. Dodnes na to vzpomínají jako na nejlepší prázdniny. (malé děcko z cestování nic nemá, hezká místa mu splynou ve "šmouhu" ...)
děti mají především touhu po hře. Cokoliv hru připomíná, je pro ně zajímavé. Cestování je veliké dobrodružství a jistě přináší dětem plno podnětů, které je rozvíjejí. Nedá se však posuzovat našima očima. Děti vnímají v cestování něco zcela jiného než dospělí.
Malé dítě přijímá životní filosofii rodičů (tomu se říká výchova) a posléze ji podrobí kritice (to je puberta). Pokud rodiče dělají cokoliv se zájmem a osobním uspokojením, pak jsou víc v pohodě a tato pohoda se přenáší do jejich vztahu s dětmi - samozřejmě to platí především obráceně (jsem ve stresu z práce - jsem utahanej večer doma - nemám náladu na hru - ztrácím kontakt s dítětem). Pokud rodiče mají pocit, že kvůli dětem nemohou dělat to co by chtěli a mohli, dostaví se zcela zákonitě frustrace a poškození vztahu.
Jediné co se nabízí k diskuzi je poměrně dlouhé vytržení dětí z prostředí, ve kterém si mohou osvojit dlouhodobější sociální dovednosti (přátelství s vrstevníky, postavení ve společnosti). Kočovný život cestovatele právě tyto zkušenosti nabízí pouze v omezené míře cestující skupiny (o to jsou pak samozřejmě vazby ve skupině hlubší).
Nechci hodnotit Váš přístup nejen k cetování, ale vlastně i životu, který má jak řadu pozitivních faktorů tak některé negativní. Zeptám se však na zcela přízemní otázku?... financování této cesty provozujete z honorářů za cetopisy a prodaných fotografií nebo i jiným způsobem?
Copak financovani, v tom bych problem nevidel. Ale co az vam to 1-rocni skvrne nekde na ceste chyti nejaky ten indicky bacil?!? Verim ze ta starsi decka maji uz od mala pravou spartanskou odchovu a ty ze hned tak neco neskoli, ale to mrne??? V tom vidim alespon ja nevetsi riziko tohoto vyletu. A az k tomu dojde (neverim ze tak male decko nebude cele 3 roky vubec nemocne), hodlate ho kuryrovat ve voziku po ceste, nebo to balite a prvnim letadlem frcite domu?
Jakub uz nebude jednorocni mrne. Nez dojedeme do rizikovejsich oblasti, budou mu uz temer dva roky. Pak uz neni prilis velky rozdil mezi cestovanim s dvou, peti ci desetiletym ditkem. Ikdyz si to lide neuvedomuji, mnoho nemoci ma u deti mnohem lehci prubeh nez u dospelych. Pokud se clovek vyhne vylozene rizikovim mistum a dodrzuje urcita pravidla, neni duvod proc se obavat nejake tezke nakazy. ale to vse by bylo na dlouhou diskuzy.
V neposledni rade neni nutne nikoho kuryrovat na kole nebo voziku. Prekvapuje mne kolika lidem to jeste dnes zni neuveritelne, ale i Indii, Iranu, Pakistanu i jinych zemich jsou nemocnice i doktori a navic mnohem srdecnejsi lide nez u nas. Na zpatecni letenku mit urcite nebudeme a ani nechceme.
Obdivuji vaši sebejistotu. Cestovat v těchto končinách s tak malým dítětem je vyložený hazard. A nákaza nemusí být těžká - moje mladší dcera zemřela během týdne na salmonelu a to přes veškerou péči na JIPce, tak vím o čem mluvím. Je to už třináct let a ještě dnes mám pochybnosti, jestli jsem nemohla udělat něco jinak.
To je mi opravdu lito.
Mozna se pletu, ale asi to nebylo v Indii.
Zivot proste znamena riziko, ktere se clovek prirozene snazi minimalizovat Otazka je, jak plny zivot prozijete v pripade ze vsechna rizika snizite na opravdove minimum?
Slovo hazard pouzivam v pripade, kdyz uplny neplavec skoci do rozbourenych pereji s ocekavanim, ze si prijemne zaplave.
Před dvěma týdny jsem zrovna četla knížku Jana Vlasáka, kde zrovna poopisoval cestu na kole Indií. Myslím si, že s tamními hygienickými podmínkami se obtížně vyrovná organismus dospělého člověka, natož malého dítěte. Život je moc vzácný na to, aby se s ním hazardovalo zbytečně.
S tou posledni vetou bezvyhradne souhlasim. Co, ale znamenaji slova "hazardovalo zbytecne"? Za cely svuj zivot jsem neco takoveho nedelal. Navic mam pocit, ze nas soudite a pritom nas ani neznate.
Mate svuj nazor a postoj k zivotu a my zase svuj. Probirat to touto cestou ale podle mne nema smysl.
Bohužel vám nemohu zatleskat.Omlouvám se.Chcete prostě žít jak kočovní cikáni,t.j.bez zodpovědnosti k životu,jen tak cestovat a žebrat jako bezdomovci.
Deti zatim nemam, tudiz nemohu objektivne posoudit jak snadno ci nesnadno se vyporadavaji s nemocemi, ale snad se shodneme na tom, ze jejich imunitni system neni zdaleka tak odolny jako u dospelych, tudiz pravdepodobnost nakazy (at lehke nebo tezke) je tu zakonite vyssi. Taky nevim jake mate zkusenosti s asijskym zdravotnictvim – urcite tam budou jak dobri doktori, tak i mizerni – stejne jako vsude jinde na svete. Ale at chcete nebo ne, je to preci jen naprosto odlisna kultura, na kterou my, “civilizovani” Evropane, nejsme zvykli. A pokud jde o hygienu, to je kapitola sama pro sebe. Kamardka tu v GB shodou okolnosti 1,5 roku au-pairovala u indicke rodiny - otec i matka lekari. To ze si levou rukou utiraji zadek a pravou se rochni v taliri, to jeste ustala. Ale ze misto toho, aby se vysmrkali, tak ty nudle co jim visi z nosu do sebe i nad jidlem natahuji zpet (a znovu a znovu porad dokola), bylo i na ni preci jen trochu moc. Inteligentni, vzdelani Indove. Nedovoluju si tvrdit jestli to je dobre nebo spatne, ale pokud bych mel na vyber komu sverit nemocne decko, asijska nemocnice by to urcite nebyla.
Mas pravdu, zivot je plny ruznych nastrah a nebezpeci, ktera se clovek snazi minimalizovat. “Slovo hazard pouzivam v pripade, kdyz uplny neplavec skoci do rozbourenych pereji s ocekavanim, ze si prijemne zaplave”. Podle me je zase hazard a hlavne velka nezodpovednost – kdyz uz ne vuci sobe, tak rozhodne vuci detem - vyrazit na takovou cestu bez jakehokoliv financniho zabezbeceni. Stat se muze cokoli, a to myslim naprosto cokoli, a vy nebudete mit na letenku domu?!? Ja jsem zvykly jezdit sam a rozhodovat jenom sam za sebe, tak dlouhy vylet a ani tak daleko jako vy planujete za sebou jeste nemam, ale bez zelezne rezervy (at cash nebo na karte), ktera by mi v pripade nouze umoznila okamzity navrat domu, bych nikdy nevyjel.
Ted musim napsat i neco ja, protoze mi to neda. To, ze riskujete sve zivoty...budis, ale tady riskujete zivot sveho ditete. Je riziko a riziko.
Me to staci, kdyz jsem v horach s pritelkyni. Taky minimalizujem rizika, ale obcas se stane, ze nastane pruser...tam mam vic strach o ni, nez o sebe. Radeji bych v horach zustal ja, jen aby mohla zit. Ale co dite...treba nechce podlehat nejakemu riziku, treba chce zit zdrave...Ptali jste se ho na to? Proc rozhodujete a riskujete za nej? Pruser muze nastat vzdy...kdyz umru ja, je to moje smula, ale kdyz umre nekdo, koho jsem do toho pruseru nastrcil..aniz by chtel!!! To mi prijde hodne nezodpovedne.
Hodne jsem o tom premyslel, kdyz jsem videl vasi nabidku, protoze Indie je muj sen...ale nemohl bych jet s svama....tohle riziko bych si na sebe nevzal...
Připojil jsem to pod tebe, ale myslím to na všechny co napsali něco podobnýho.
Člověk riskuje každou sekundou svýho života. Na ulici na tebe může spadnou květináč z balkónu, může tě přejet auto, barák ti může vzít voda, může s tebou spadnout letadlo, můžeš se při styku s ostatními nakazit, můžeš dostat rakovinu, můžeš si uhnat astma ze smogu atd. atd. To snad ale neznamená, že svůj život prožiju v atomovým krytu s filtrovaným vzduchem ne? Vždycky se může něco stát. Tam všude kam jedou jsou lidé. A žijí! Vy děláte jako by jeli někam na Mars nebo do kráteru sopky nebo přinejmenším do válečné zóny.
CO se dětí týče: Myslím, že se jich určitě zeptali. Toho nejmenšího sice asi ne a rozhodují za něj a samozřejmě i za ty větší. To je snad ale normální ne? Za mne taky rozhodovali rodiče a jsem přesvědčenej, že za Vás ostatní taky. CO je na tom divného? Mě se kupříkladu zase rodiče nikdy nezeptali zda chci žít v Čechách. A co? Myslím, že jejich dětem můžeme všichni tak akorát závidět. Zažijí a prožijí spoustu dobrodružství a zajímavých zážitků, ke kterým by u sousedů na hruškách a při sezení ve školní lavici přišli jen těžko. Místo družinářek, učitelek a ulice je budou vychovávat jejich rodiče. Já si opravdu myslím, že jejich dětem můžeme jen a jen závidět.
Musím vyjádřit svůj souchlast. Cestou se děcka na bacily budou moci aklimatizovat. Jedou do země kde žije skoro miliarda lidí, kdyby tam bylo tak nebezpečno jak se někteří zde obávají, museli by všichni ti lidé pomřít:)
Jurimire...tohle budes rikat do te doby, nez se tvemu decku neco stane!!!! (nedej boze!!!). Ted di rikas tohle, ale az ti pak umre a bude to nekde na ceste, kde jsi "ty" riskoval, tak si budes trhat vlasy a budes rikat pravej opak. Budes sedet nekde o samote a rvat si vlasy a ptat se, proc jsem tam s tim ditetem jezdil...mohlo zit. Samozrejme, ze na tebe muze neco na ulici spadnout, kvetinac z balkonu...ale neni to neco jineho? To jsou nahody, hnusne nahody, ktere se muzou stat. Ale do Indie jedes a rikas si...hm, dite si na bacily zvykne (co kdyz ne?), vzdy sezeneme pomoc (co kdyz tam nebude)...a dale a dala. Stale pochybujes. Jedes do neznama a mas stale pochybnosti. Pak ti tam dite onemocni, nesezenes pomoc a co? Nebo sezenes a stejne to nepomuze. A co ty? Sednes na kolo a reknes si...hold to byl risk?:-) Prdlajs!!!!! Dokavad ti to dite neodejde, budes riskovat...ale pak muze byt pozde.
Když ti umře dítě, vždycky si to budeš vyčítat. Když ho přejede auto cestou ze školy, budeš si vyčítat, že jsi pro něj nedojel atd. atd.
Mě to moc připomíná některý známý. Hlavně matku mého bratránka. Jenže styl držet dítě ve sterilním prostředí a opečovávat ho, aby se mu náhodou něco nestalo, aby se náhodou neuhnal a nenastydnul, je podle mne hroznej a viděl jsem, co z těch dětí vyroste i jak moc závidí těm ostatním, co se můžou chovat normálně. Jezdím na vandry (pravda ponejvíce po čechách) celej život a jezdily s náma a spaly po lesích a třeba v dešti děti od dvou let. Žádný psychický ani zdravotní újmy je nepotkaly. Naopak byly odolnější a zdravější než většina jejich vrstevníků. Aliho děti jsou na cestování rozhodně zvyklý, viz jejich stránky a myslím, že si tady nikdo z nás nedokáže představit a spočítat rizika lépe než Katka s Alim, protože nemáme jejich zkušenosti. Myslím, že se tady projevuje jediné a tedy strach z neznáma. A u některých (ne utebe) to klasické české:" Kdo to dělá jinak než já, je divnej."
Absolutne neodsuzuju jejich plan. Ale sam davas do placu to, ze jezdis po Cechach s mrnousama. A neni to trosku neco jineho nez spinava Indie, kde proste existuji cervici (myslim tim ty breberky treba v nasich strevech) jenz jsou uplne jine nez v nasich krajich? Copak se v CR muzou tve deti nakazit smrtelnou nemoci? Vzdy, kdyz se ti na paloucku na Sumave neco stane, muzes se sebrat a za par minut byt v nemocnici...kde ti pomuzou. A co v Indii? V odlehle divocine Ruska? Co tam sezenes? Kvalitni lekarskou peci? Jasne, sezenes...ale musis tvrde zaplatit. A sam Ali psal, ze nebudou mit a ani nechteji mit penize na spatecni letenku....takze si asi dobrou lekarskou pomoc nebdou moct dovolit. Myslis si, ze zrovna v Indii maj skvele lekarstvi? Maj...a treba sakra dobre, ale ne pro chude. To tam nejakej Ind, nebo nekdo ze zapadu, provozuje nemocnici pro turisty...bohate turisty a z nich tahaj penize. Urcite tam necekaj na Cechacka, co se rozhodl bez penez dobit svet. Vidim to i tady, kousek od CR. Lekar je tu to nejdrazsi, co muze byt. Priklad zubar. V prosinci jsem v CR zaplatil za ukony 721Kc. Kdyz jsem to spocital tady v UK, tak bych platil cca 8-9tis. A to byl blbej zubar. Co kdyz se ti stane neco horsiho? Jo...pojisteni...a vis jak je to s snim v Indii? Na prdlacku. Kazdej chce platit na ruku. Sam jsem tam nebyl, ale znam par lidi, jenz tam jezdi a vraci se tam. Diky tomu, ze se tam chystam, tak z nich taham zkusenosti....a zrovna zdravi je jedna velka debata...srackou zacinaje a malarii konce.
To, ze Ali jede nekam s malym ditetem a bez penez...to mi prijde velkej risk. Jo, to si muzes rict ty. Pojedu do Indie..na vlastni triko, za malo penez. Kdyz se do toho das, budu ti fandit a tise zavidet. Jestli se ti neco stane, bude to jen tva chyba a me to bude mrzet. Ale jestli s sebou povezes rocni dite a ono ti zemre na malarii, nebo neco podobneho...budes u me VUL (promin:-) ). To dite riskovalo kvuli tobe, jen kvuli tomu, ze si tata umanul kouknout se do Indie a neco zazit. Tak vezme decko, par dolaru a hura za dobrodruzstvim...a rikat si, ono to nejak dopadne.
Jak jsem psal...takhle budes mluvit do te doby, dokavad na podobne ceste neprijdes o dite. Ted je to fajne, predstavy krasne, teoreticke reseni problemu uzasne...pohoda. Ale co pak skutecnost?
To, ze Ali cestuje a ma zkusenosti, to nepochybuji...stranky jsem videl a cet. Cestoval dost a i s detmi. Ale je rozdil mezi civilizovanou Italii a spinavou Indii. Je to risk tam vozit rocni dite. Myslim, ze takove decko si vic uzije na Sumave nebo jinde v CR...stejne tak jako tvuj prdola!!!! JIm je sumaaaak, jestli jsou na Sumave, Tatrach nebo v nejake Indii. Prijit o zivot za to, ze je mi to sumak....docela blbe.
Proc riskovat jen kvuli tomu, ze tata chce videt Indii? Mel ji videt pred tim, nez mel deti!!!
ano, všude kam pojedou žijí lidé. podle statistyk však jich ve 20letech žije zdruba 60% z těchco se narodilo. Dětská úmrtnost se tomu říká, a ta i se započítáním květináčů a dopravních nehod je v evropě s porovnáním kavkazkých zemí a indického subkontinentu minimální. místní jsou jistě ve svém prostřeví odolnější, než cizinec, přesto se jich desítky, DESÍTKY procent nedožijou 20let.
Samé kecy,jurimíre.Indie není Česko a Indové nejsou Češi,tudíž mají odolnější organismus,který se umí vypořádat s nejrůznějšími hygienickými nástrahami(špinavá voda,fekálie,viry,bacily)Co to stráví indické tělo,otužilé staletím v místním prostředí,je velký problém pro české,dětské tělíčko,žijící v sterilním prostředí.Pokud,ovšem ten pan Ali je cikán a žije se svoji rodinou podobným způsobem jako cikáni ve slovenských osadách,tak je možné,že by se dokázali v Indii aklimatizovat a přežít bez vážnějších následků.:-))
Indové nejsou o nic víc odolnější než my, jen jim nic jiného nezbývá. Umírání na ulici je tam běžné. Viděli ste někdo Inda (žijícího v Indii) staršího 60ti let?
Jedna taková by se tu našla, co těm dětem rozhodně nezávidí! V Indii jsem byla, vím, do čeho jedou, děti mám a dobrodružství zažívaly i doma, třeba na i těch sousedovic stromech... Ani doma je nemusí vychovávat učitelky, družinářky a ulice, ale sami rodiče. Dobrodružství v podobě tří let v sedle kola (nebo dokonce pasivně ve vozíku) jim fakt nezávidím.
Já se přiznám, že já ano. Závidím.
Vím, že ani tady nemusí děti vychovávat družinářky, učitelky a ulice, ale povětšinou to tak je. Rodiče dneska prostě nemají na děti ve většině čas. Takže děti tráví život v jeslích, mateřince, škole, družině atd. Mám super rodiče a chtěli mě vychovat co nejlíp, přesto na mou výchovu měli jen několika procentní vliv. Většinu času mě vychovávali jiní nebo jsem se vychovával sám. Naši dřeli v práci, abychom mohli splatit barák a měli co jíst. Na nic víc stejně nezbylo. Dneska je to v honbě za kariérou často ještě horší. A v tomhle to budou mít jejich děti tedy o mnoho lepší. A díky cestování budou mít dobrodružnější život a spoustu zážitků.
A ted mi rekni, co z toho ten rocni prdola bude mit? Vzdyt jemu je jedno, kde je....hlavne ze je s rodicema. To s tema druzinarkama, ucitelkama...to souhlasim a mame stejnej nazor. To je jedna blba strana. Druha je riskovat zdravi ditete. Kdyby Ali cestoval po bezpecnych zemich, fandil bych mu. Ale Indie, kde ma problem i dospelej clovek? I tvoje deti s stebou jezdi, poznavaji ceske kouty...a urcite je to skvele. Ale nic neriskuji (mozna stretnuti s blbcem v aute). Vis, ze kdyz budou nemocne, bude pomoc za rohem. Ja fakt nevim, jak muzete srovnavat Cechy, Evropu s uplne jinou kulturou a zivotem v Indii.
Tak nejdřív si něco vyjasněme. To, že jsem jezdil s partou a jezdily s náma děti, neznamená, že byly moje:o) Nemám žádné. Tedy žádné, o kterých vím, uplně se to při mém minulém způsobu života vyloučit nedá :o)
Ano myslím, že je třeba Indie problematičtější země než třeba Rakousko a ano je tam jiná kultura atd. Přesto mi přišlo zde to všeobecné odsouzení jejich cesty příliš tvrdé. A podle mne je to dáno naším strachem z neznáma a z toho, že nechápeme jejich způsob života Oni prostě žijí na cestě. Já si myslím, že je to jejich volba a samopzřejmě volí i za své děti. To už tak rodiče dělají. Ano žijí jinak než je v našich luzích a hájích běžné. Ali se jen zeptal jestli se nechce někdo přidat a místo toho se snesla sprška dopisů, kde ho odsoudili. V cykloknihách by teď někdy měla vyjít kniha o (myslím francouzském) páru, který byl na kolech na cestě kolem světa 14let. A v průběhu cesty se jim narodilo dítě a tak s ním jeli dalších asi sedm let než cestu dokončili. Ano, pro většinu lidí v tomto státě je to něco těžko představitelného, ale není to důvod, je kvůli tomu odsuzovat. A tvrdit, že měl Ali cestovat dřív než si pořídil děti mi také přijde už moc. Život přece narozením dětí nekončí. Nemusíš změnit způsob života a svoje názory kvůli tomu, že se ti narodilo škvrně. Jen se mu musíš trochu přizpůsobit, jako každému s kým se rozhodneš sdílet život, ale nemusíš ho převrátit o 180° Hádat jsem se nechtěl, jen mi to přišlo hrozně netolerantní a tvrdé a hlavně zbytečné.
No...me bylo divne, ze mas dite. Tusim, ze uz jsem to mel z jineho vlakna nejak zafixovane, ze jeste nemas...:-) No, ono to prijde:-) Nebo se nejake prihlasi:-)
Nejsem clovek, ktery odsuzuje neco neznameho. Fandim lidem, jenz se chteji trosku lisit. Nekomu taky muze prijit divne, blaznive se vydat pesky do...kam jsi to chtel...Compo neco? Proc ne. Urcite zazitek. I ten nas podivnej vejlet do Skotska je neuveritelna zkusenost a dekuju za ni. Mnoho veci jsem si uvedomil a na mnoho veci jsem prisel...a v Cechach bych na ne asi neprisel. Ale odsuzuju riskovani ciziho zivota. Mluvit o tom, ze nebudu a ani nechci mit penize na zpatecni cestu, tim padem nemit penize na doktora...to mi prijde hrozne. Predstava, ze kdyz JA budu na lidi hodnej a pomahat jim tak ze pak oni pomuzou me...to je zbloudile...to uz jsem se odnaucil. Bohuzel za to mluvi zkusenosti.
Rano jsem si vzpomel, ze je to par let, co se v Indii ztratil cesky par...nevim, co se stalo, ale neprezili. Staci se podivat, jaka je tam chudoba...myslis si, ze tam najde dobrou zdravotni peci? Ty tam muzes chytit sracku, tejden lezet v krecich a pul dne prosedet na zachode...tve telo to zvladne, ale co to male dite? Vzdyt to jeho telicko si na to nedokaze nic vytvorit. Proc se obcas z tehle zemich nekdo vrati a ma zdravotni potize? Proc muj kamarad byl v blbem Egypte a po navratu mel rok potize se zazivanim a ted ma trvale nasledky? Proc lide maji malarii, kterou nekdy stezi prezijou a pak maj trvale nasledky? Vzdyt tam toho je tolik, co cechacek nemuze poznat a ani se na to nemuze pripravit...natoz male dite. Proc v tehle zemich je nejvetsi umrtnost deti??? Protoze je tam zdravotnictvi na mizerne urovni a dobre zdravotnictvi je drahe. Myslim, ze to za to riziko nestoji. Proc nepockat par let, poradne deti naockovat a pak vyrazit. Vzdyt takovej desetiletej kluk bude mit z te cesty vic, nez rocni batole.
Jo a k tem detem. Ja mam deti rad a tesim se na to obdobi az prijdou. Ale urcite nechci riskovat jejich zivot. Pockal bych par let...Tesim se az budem drandit po Cechach a treba i Evrope s mrnousem ve vozejku (snad do te doby nezlenivim). A az budou deti starsi, rad s snima vyrazim i za exotikou. Ale nevidim duvod rocnimu diteti ukazovat krasy a kouzla Indie:-) Jemu je to sumak a nepozna rozdil mezi Indii a Prahou. Ted si chci splnit ty sny, co si chteji splnit Ali s zenou. Ale s Kamcou jsme si rekli NE, ted dite ne. Az prijde ten spravny cas, tak prijde...na tohle neni nikdy pozde.Takze ted do sveta a pak deti a pomalu s snima. Nikdy bych je nevzal na podobnou cestu...ikdyz Nepal a Indie je muj velky sen. Za to riziko a ztratu detskych zivotu (nebo zniceni zdravi) mi ten sen nestoji!!!
Rozchází se náš pohled na svět. Tvůj pohled možná chápu, ale je jiný než můj.
Jinak jo roční prcek bude mít z jakéhokoli výletu celkem prd, ale ty jejich další děti, ty už ano. A když budou čekat, až tomu nejmladšímu bude deset, tak ten nejstarší už bude dávno ženatej. Navíc si mezi tím než mu těch deset bude možná pořídí dalšího. S tímhle přístupem by se nedostali nikdy nikam:o)) Tak to neřeší. Těm starším se to bude líbit a ten mrňous bude spokojenej, že je s těma, kdo ho mají rádi a nic dalšího řešit nebude.
Naprostý souhlas, Michale! Ali argumentuje tím, že zdravotní zařízení jsou všude. Bohužel se mýlí. Jsou leckde, ale zdaleka ne všude a na kolech k nejbližšímu to může trvat taky několik dní. Navíc si Ali zřejmě nedovede představit úroveň indických nemocničních zařízení, ani způsob tamní péče. Doktor, najdeš-li nemocnici, napíše recept a je na rodině, kde a jak seženou předepsané léky, jídlo hospitalizovanému rovněž v těch běžně dostupných špitálech zajišťují rodinní příslušníci a hygiena? Škoda mluvit. Průběh některých chorob doprovázených průjmy je rychlý, u dětí speciálně dochází k velmi rychlé dehydrataci a bez kapačky mohou zemřít v nepředstavitelně krátké době, zejména mimina a batolata. Možná by nebylo od věci si zjistit statistiku dětské úmrtnosti v Indii. Zní to možná krutě, ale je to realita. Je to potom dobrodružství pro děti nebo hazard s jejich zdravím, ne-li životem?
Opravdu si myslíš, že pro malého prcka je dvouleté sezení na povětšinou prašných cestách (pokud tedy rodiče nezvolí cestu po frekventovaných hlavních tazích mezi auťáky) ve vozíku dobrodružstvím? Co na to bude říkat jeho vyvíjecící se páteř? Jaké zážitky si asi bude pamatovat? Ty bys chtěl strávit nějaké tři roky života pasivně sedíc ve vozíčku? Já tedy ne a rozhodně bych to nepřála svým dětem.
Já jsem strávil 12let života pasivně sedíc na tvrdý a absolutně nevyhovující židličce ve škole. Ano s radostí bych to vyměnil za pohybující se pohodlný a ergonomický vozík.
Tak si do něj na tři roky sedni a možná pak budeš mluvit jinak.
Já už jsem ho krapet přerost:o) Nevejdu se do něj. Pro mne za vše mluví to, že těm dětem se tam líbí. Že se k němu hrnou jen ho uviděj. A fakt si myslím, že je pohodlnější a lépe tvarovaný nž ta socialistická školní židlička, ve který jsem trávil spoustu let tolik hodin denně.
vla klíííd. děcko do dvou let stejně spí podstatně víc než zbytek rodiny. Ty starší kluci (myslím 3 a 5 let asi) ty pojedou po svejch, a kolik si myslíš, že budou schopni denně ujet, respektive jak dlouho vydrží jet na kole? Muj kluk loni v létě, kdy mu bylo 3,5 zvládnul sám na kole průmětně 15 kiláků denně (rekord byl na konci léta 23km) což byla otázka skutečně dozloženejch kousků do celého dne = pokud jeho sestra (1,5roku) právě spokojeně pochrupovala v cyklosedačce, tak jsme jeli, jinak si spou hráli po pasekách a lesích. Vobčas mu fandila, ale "živá" byla v sedačce tak max. hodinku deně. Pro vzravej vývoj páteře teda ryziko nevidím (možná je větší riziko sezení před TV u většinové populace).
To však nic nepopírá mojí obavu z nevhodnosti cílové destinace po stránce zdravotních rizik.
Tak jo, uz tedy vime i to, kolik s 5-letym capartem asi tak plus minus mohou urazit za den. Mrnous chytne v Indii bacil, do nejblizsiho mesta s doktorem 150km - zadny problem, slapnem na to a za tyden tam jsme:-((. Mrnous je odolny - vzdyt uz ho ve voziku vytrasame cely rok a moc se mu to libi. Urcite vydrzi:-). Ale co mozna horsi varianta - bacil skoli 5,6,10 - leteho cyklistu: Na 30km/dem muzeme zapomenout, takze co ted?
Ali ma s cestovanim s detmi bohate zkusenosti a za cely svuj zivot s zivoty svych deti nikdy nehazardoval, takze urcite nenecha nic na nahode ani tentokrat a na vsechny mozne i nemozne varianty se dukladne pripravil. Penize na cestu domu - proc? V Indii preci ziji jenom sami hodni, dobrosrdecni lide, kteri jen ceklaji na to, aby nam pomohli. A protoze co Ind to doktor, neni se ceho bat:-) Nebo ze by to mel vymyslene jinak?
jo, všechno nové a odvážné s sebou nese rizika. Jsou lidé, kterří je podstupují snadněji než ostatní (ať již z jakýchkoliv motivů). Na druhou stranu bez těchto lidí by se hranice možného nepospouvaly. Například bez příkladu loňské cesty Jitky a Vaška s jejich holkama, bych svou manželku nikdy nepřesvědčil o možnosti něco podobného realizovat (i přesto, že sama má bohaté zkušenosti s cykloturistikou na těžko od středozemního moře po polární kruh...).
Jenze to co delaji Vasek a Jitka pro deti je uzasne a moc jim v tom fandim. Mnoho rodicu by si z nich meli vzit priklad. A hlavne zbytecne neriskuji a nedavaji do sazky zivoty svych deti. Cokoliv, kdykoliv se stane, muzou si byt jisti, ze v Evrope (radoby civilizovanem svete) najdou pomoc (hlavne tu lekarskou).
No jasne, mas uplnou pravdu - stejne jako polarni dobyvatele moc dobre vedi ze na svych vypravach mohou snadno prijit - v lepsim pripade jen o sve prsty, tak jako jeskynari pruzkumnici pocitaji s tim, ze uz nikdy nemusi spatrit denni svetlo, tak i velci cestovatele objevitele, kteri vyrazeji no neznama - ani ti nevi do ceho jedou, co je v tom neznamu ceka, ani jestli se jeste nekdy vubec vrati domu. Vsichni ale preci jen neco vedi - vedi co davaji do hry a o co muzou prijit. Ale na vsechna mozna i nemozna rizika jsou uz predem co nejlepe pripraveni, a s moznymi i nemoznymi komplikacemi tak uz predem pocitaji. To ale neni pripad Aliho a jeho zamysleneho vyletu do Indie - alespon podle toho co zatim napsal. On neni v situaci ze by nevedel do ceho jede, on to vi. Nebo alespon by to mel vedet, vzdyt s sebou bere 4 mala decka!?! Ale on to asi prilis moc neresi - nejak bylo, nejak bude. Je ale riziko a riziko. Nekdo riskuje treba jen ztratu par stovek dolaru na cestu fofrem domu, on pro zmenu "jen" zdravi a zivoty svych deti! Ta decka vubec netusi, a ani nemohou tusit (5,6,10 let), co vsechno je ve hre a o co vsechno muzou prijit. Berou to jen jako dalsi bezva vylet s mamkou a tatkou, se kterymi se jim preci nikde na celem svete nemuze vubec nic stat. A ze jsou to kluci kdo chce do Indie? Tem je uplne jedno jestli to bude vylet na 5 let za divochy do Afriky, nebo jen 3-mesicni vyslap o letnich prazdninach (oni maji vlastne prazdniny asi porad?!?) do Italie k mori. Co muze 6-lety kluk vedet o Indii? Jen to co mu o ni navypravel tatinek:-)) Byt mi 6 a mit za tatu Aliho, taky by se mi to moc libilo - jezdit si jen tak po svete, vubec nemuset chodit do skoly, nemit zadne povinnosti. Kazdy kluk v ulici by mi takovy zivot zavidel a kazdy by chtel mit takoveho tatu jako mam ja:-)) Nepochybuju o tom, ze kluci se te Indie uz nemuzou dockat. Coz o to, deti maji plne pravo na to provadet ruzne lotroviny a chtit po tatikovi a mamine treba i nebezpecne nesmysly. Jsou to ale rodice, kdo by mel mit rozum a kdo by jim v tom mel zabranit. Je to presne tak jak pise Michal, srovnavas nesrovnatelne.
Kazdeho chleba se clovek preji...zvlaste male dite. Mozna, kdybys sedel 12 let ve vozejku, tak bys treba ted mel odpor k cele cyklistice. Ono vseho s smirou. Tvrdit, ze je neco pro dite lepsi... Urcite ne kazdodenni sezeni v igelitovem voziku...toho bych se jako male dite urcite prejedl. Jako ted te mrzi, ze te vasi nebrali na kolo, tak by te ted mohlo mrzet, ze si mladi prosedel ve vozejku a pritom sis chtel hrat pred barakem s klukama...
Mě právě financování zaujalo, protože by mne jako laika (cestovatele) zajímalo s jakým rozpočtem a průběžným financováním počítáte. Navíc by bylo dobré nastínit hrubou kalkulaci obzvlášť, když hledáte partnery na cestu.Díky
Jasne. Moznosti je docela dost, krome tech, ktere jsi zminil, treba jeden, ktery je mi snad nejvice prijemny - pomoc mistnim lidem.
Nechceme se v cizich kulturach pohybovat jako zapadni turisti, kteri jen rozhazuji nasetrene penize. Pomoct nekomu s jeho praci je zpusob jak se zaclenit do lokalni ekonomiky i si otevrit cestu k lidem.
Ahoj, na jednu stranu vám zavidím,že se do toho se čtyřmi děti vůbec pouštíte a že uvidímte místa, kam se asi nikdy nedostanu. Na druhou stranu - pokud dobře počítám, tak nejstaršímu synovi bude na cestě něco kolem 12-14 let. Máte trochu zkušenosti s dětmi v tomhle věku? Zrovna mám jednoho 14-ti letého doma. Byl vždycky bezproblémový, hodný, milý, plný zájmu... Ale puberta udělá svoje. Myslím, že kdybych měla možnost s ním někam do dalekých krajin odjet, možná bych i chvíli zvažovala, že ho tam s radostí nechám. Ty změny nálad, prosazování vlastního názoru... Neměla bych na to nervy. A vy k tomu budete mít ještě batole, které se bude učit chodit.
Přeju hodně štěstí, ať vám to vyjde hlavně ať se v pořádku všichni vrátíte. Já se bohužel se svým "puberťákem" neodvažuji dál než po Evropě. Odtud je jednodušší ho poslat šupem vlakem domů :-)
Nejsem proti cestování s dětmi, kteří sami jedou. Mám ale výhrady k vozíkům s malými. Nic ani utěsnění a filtry nezamezí, aby dítě neustále dýchalo zvýřený prach ze silnice a v Asii zejména jemného písku. Znám pár případů silikózy z dolů a lomů a je to drsný pohled na človeka, který se celý zbytek života dusí a je odkázaný na hadici s kyslíkem. Tenhle vynález za kolo je sice pěkný, ale pro delší cesty a zejména mimo asfalt se absolutně nehodí.
Jak se rodiče většinou o své děti bojí, tak rodiče s vozíkem jsou zřejmě značně nerozumní hazardéři s jejich zdravím.
Ali, já se chci zeptat - vydavatelství Cykloknihy brzo vydají knížku Francoise a Claude Hervéových z Francie, kteří objeli za 14 let svět, po šesti letech cesty se jim na Novém Zélandu narodila holčička Manon. Ta potom cestovala s nimi od šesti týdnů svého věku a do Francie se vrátili, když šla do školy. Prý tuhle knížku znáte - vy jste ji četli v originále nebo kde jste se s ní setkali?
Já vám moc fandim. A z názorů těhle rádobycivilizovaných si nic nedělejte (vim, že si nic neděláte :-) ). Já se teď chystám na 3 měsíce na vandr do Jižní Ameriky a z reakce okolí mám pocit, že se chystám někam na Mars - nebo ještě lépe na Pluto :-)).
A urcite s sebou taky beres pulku jesli a celou materskou skolku? A urcite taky jedes bez penez a pocitas s tim, ze letenku domu ti zaplati hodni domorodci - za to ze jim na zahradce okopes brambory? :-)
Okopu ti na zahradce brambory, kdyz mi koupis Edi-PRG:-)))
Asi jsme tu vsici zcivilizovani bez "normalniho" mysleni, bojici se vseho nenormalniho. Asi jo...:-) Vlastne jsem tuctovej cechacek, co sedi doma na prdeli, basti bramburky a honi baby na netu:-)))
V Čechách zřejmě nevíš co s roupama dělat,nic ti tady nevoní co?tak potřebuješ nějaké povyražení a něco co ti zahnalo prázdnotu v tvé tupé,prázdné lupenové hlavě.A nenapadá ti nic lepšího než nějaká jižní Amerika.Kdybys tam nejel,tak bys nejspíš tady chcípl samou nudou.
Asi ti nejsou dva roky, rozhodl ses sám a aspoň tušíš, do čeho jdeš (stejně to bude všechno jinak). Taky nestrávíš tři roky ve vozíku. Navíc Jižní Amerika je proti Indii naprostá selánka jak po stránce zdravotní, tak po stránce hygienické. Na ten vandr jistě poletíš. A předpokládám, že se zpáteční letenkou nebo alespoň dostatkem financí na ni na platební kartě. Držím ti place, ať se ti vandr líbí. Pozdravuj Inky, Kečuy a další Indiány.
Teď koukám že vy jste ti co maj Šárku :). Pamatuju si na vás z jachting.info. Já jsem s jachtingem seknul kvůli obrovskejm nákladům, ale se Šárkou jste pěkně pokročili :)
Nakonec nevyrazili. Těch důvodů bylo, myslím, víc. Skončilo jen u cesty do Maroka. Možná nás do Indie zaveze Šárka. Příští týden jí už snad dáme do vody. Bohužel, ale je moc malá a kola se na ní nevejdou :-)
Náklady to jsou vyšší než u ježdění na kole, ikdyž těch pár desítek tisíc, co jsme do rekonstrukce investovali, dá většina lidí klidně za nové kolo.