Heckmair route
Bylo to asi v roce 1989 (údaje se liší), kdy jistý Andi Heckmair z bavorského Oberstdorfu projel poprvé ze svého bydliště na Gardu na horském kole. Legenda říká, že tím založil mýtus zvaný Alpencross nebo-li Transalp. Dnes ho už následují stovky tisíc bikerů po desítkách tras s mnohými variantami. Jejich cílem je přejet na kole Alpy z různých míst a dorazit zpravidla na Gardu, či ke Středozemnímu moři nebo na jiné místo, které lze označit jako konec Alp.
Na Heckmairovu trasu jsme nastoupili v Oberstdorfu.
Trasa vede z Bavorska, Rakouskem, Švýcarskem, Itálií přímo do Rivy. Klíčovými místy jsou horská sedla :
Schroffepass – Rauesjoch (Freiburgerhuette)- Schlapinnjoch – Pass Chaschauna – Passo di Vale Alpisella – Passo di Verva – Passo della Foppa (asfalt) – Passo di Crocce Domini (asfalt) – Passo di Campone – Tremalzo – Passo Nota.
Trasa má několik variant. Např. Heckmair jel přes Gaviapaas v době, kdy byl ještě bez asfaltu. Lze také skupinu Adamello překonat přes Passo di Campo, což je ovšem z velké části jen dřina nahoru i dolů. Za nás rozhodlo počasí a tak jsme jeli náhradním, asfaltovým, sedlem Passo di Crocce Domini. Více variant se nabízí při dojezdu do Rivy. Tam jsme si cestu od Lago Idro přes Tremalzo protáhli a užili.
Naše varianta Heckmair route vydala na 420 km, 12.800 metrů převýšení. Jde o středně těžkou až těžkou trasu. Ve stupnici obtížnosti od jedné do pěti má tato trasa trojku. Kupříkladu časopis BIKE ji řadí mezi cesty snů, na rozdíl od cest lehkých a extrémních. V podstatě je k doporučení všem průměrným cyklistům na horském kole. Ti ovšem musí mít smysl pro alpencross jako zvláštní disciplínu. Hlavně tedy musí mít smysl pro výměnu rolí se svým kolem, ne vždy je to kolo, které Vás na této trase nese. Je také třeba počítat s tím, že hned po startu z Oberstdorfu je na Schroffenpass lezecké místo s lanem a žebříkem. Podle fotek vypadá nevinně, ale lidem se závratí je rozhodně nepřístupné. Po tomto úseku už záleží jen na schopnostech každého co vyjede a sjede nebo vytlačí a snese.
Cestu jsme uskutečnili v začátku července trvala nám 8 a půl dne. Trasa je nádherná, logicky vedená mnohdy na dohled ledovců, občas přes sněhová pole. Denně absolvujete nejméně jedno horské sedlo. Celkem je přes 2000 metrů nadmořské výšky sedel 6. Nejvyšší je Pass Chaschauna s 2 694 metry. Každý den tak máte před sebou nový obzor, novou horskou skupinu a můžete srovnávat hned čtyři evropské země. Až nakonec přijde oslava na Gardě. Moc doporučuji těm, kdo chtějí zkusit svůj první transalp i těm, kdo se chtějí přesvědčit o tom jak vznikají legendy cyklistiky.
Mapy: Kompasss 3,32,71,072,94,96,102 a Kummerly+Frey „Prettigau/Albula“ a „Oberengadin“
Návrat: Riva - po cyklostezce do Rovereta na nádraží
Vzhledem k popsaným těžkostem = výstupům po žebříku a řetězích asi není možné trasu absolvoat s bagáží. předpokládám, že jste jezdili "nalehko". Můžu požádat o více informací o ubytování , příp. - jezdili jste s podpůrnou "údolní " skupinou s autem? Možnosti stravování, příp. dokupování proviantu na trase...atd. Lze absolvovat trasu do začátku prázdnin, nebo je v tom období ještě moc sněhu?
Předem dík za odpověď.
mad
Jeli jsme jen s baťůžky cca do 8kg. Na kole lahev, pumpičku a nářadí. Transalp dnes tak jezdí všichni. Neměli jsme žádnou podpůrnou skupinu. Kam jsme dojeli tam jsme přespali, na horských chatách či v penzionech bez větších obtíží. Samozřejmě měli jsme určitý přehled o možnostech přenocování a telefonní čísla několika chat. Jinak jsme si ani na Schrofen passu u Oberstdorfu nepřipadali s koly jako nějací cvoci. Zrovna na tomhle sedle jsme potkali jen lidi s mtb.
Stravování není problém.Na každý den šla koupit svačina. Večeře byla snad taky vždy, někdy lepší , jindy horší.
Přejezdy v tomto stylu dneska provozuje hodně lidí a tak jsou na ně na chatách apod. dobře připravení.
Na trasu bych se vydal nejdříve v polovině června. Začátek července je ideální.