Svého času vycházel v Cykloturistice seriál a vyšla i knížka Jak se jezdí do nebe, nebo Horská sedla Alp. V drtivé většině všichni jezdili nalehko, případně i s autodoprovodem.
Horolezci mají naopak vrozené, že podmínky výstupu je třeba neustále ztěžovat - místo v létě vystupovat na tentýž vrchol v zimě, místo normálkou raděj diretisimou, místo kolmo raději přes převisy, místo expedice na 14 dní alpským stylem za tři dny, místo ve dvojici - sólo, atd.
Což kdyby si i tihle sedloví cyklisti projeli hory natěžko, a dokázali sobě i jiným, že nejsou žádné primadony, co potřebují po sjezdu teplou sprchu, restauraci s obsluhou, spánek v peřinách. Zkuste přežít jako dobrodruzi, nezávislí jako cestovatelé, vnímat trochu přírodu i v noci, postarat se sami o svůj hlad. Pak to bude opravdový sedlový výkon. Nepotřebujete k tomu ani auto.
No, mezi nama...Michal Tretina (napsal Jak se jezdi do nebe) zacinal Alpy projizdet prave na tezko!!! A jen tak mezi nama...kolik ty jsi nalehko zdolal Alpskych sedel? A kolik na tezko? Myslim, ze zrovna Michal v tomhle dokazal hodne, protoze ma na konte desitky sedel. Dle meho je to znalec Alp...
Nejdriv se podivej na sebe a pak pomlouvej ostatni. Jinak znam tu par lidi, co dali Alpy na tezko a nemaj tu podivne hlasky jako ty. Proste je prejeli a nemachrujou.
Jo a mezi nama...ten, kdo riskuje v horolezectvi neni horolezec, ale hazarder. A takovych lidi ja si nevazim. Jozka Rakoncajn taky nedelal silene vystupy, ale delal je s rozumem. A co vylezl! U me je to borec a je mi sumak, ze lezl normalnim zpusobem. A jen si zalistuj historii a uvidis, kolik hazarderu zustalo ve stene. Jozko leze dal...
Kdyz neco delam, musim to delat hlavou!
Jiříku, asi jsi tu knihu jen prolistoval, protože kdybys jí pozorně četl tak bys musel vědět, že michal Třetina tam popisuje i kempy ve kterých spali , A mininálně ve dvou kapitolách by ses dočetl, že museli přespat pod vrcholem jen ve spacácích. Takže psát o primadonách v této souvislosti je trochu mimo mísu.
Já myslím, že každý si hrajeme v horách svoji "hru". Autor té knížky měl taky svůj styl, zajímavý i když zrovna taky ne pro mne.Nikomu též neberu ježdění na těžko, třeba i v Alpách.
Chci jenom vysvětlit proč do Alp na těžko nejezdím. Alpy jsou v civilizaci. Jet na těžko tam nutně znamená pohybovat se dost blízko právě civilizaci. Musíš jet hodně po asfaltu, míjí Tě auta. Tahat tam haldu věcí na obtíženém kole mi přijde zbytečné.
Zmíněná knížka je z velké části věnována silničním sedlům. Nebo víceméně silničním. Nemám ji teď u sebe. Ale vzpomínám si, že z bikerských by tam snad trochu obstál Duron, Gavia než ji vyasfaltovali.Pak ještě ten slavnej kopec s pevností co si nikdy nemůžu vzpomenout jak se jmenuje. Jinak s horským kolem jsou prostě v
Alpách úplně jiné cíle než jsou v této knize převážně popsány. Jsou to cesty, které tak v posledních 20 letech začali vyhledávat místní bikeři systematicky a též je systematicky popisují. Díky jim se na MTB a nutně nalehko dostaneš do jiného světa. Když to jednou zkusíš tak o Stelvio či Grossglognerstrasse už nezavadíš. Takže, když do Alp tak já tedy už jen nalehko. Baťůžek s teplým oblečením, svačinu na první den a jedem.
A jsme zas u toho. Je to vec nazoru a penez. Ja bych dal Alpy jen na tezko. Proc bych mel platit tem vydriduchum za premrstene ubytovani, kdyz si muzu lehnout pod nebe a mit svuj klid...
Sedla nejsou o tom, zda jsou pro MTB nebo silnicky. Jde o to je zdolat. Ja kdyz pojedu na tezko, tak na horskym (s uzkejma plastema). MTB v Alpach je uz o necem jinem...Ale sedla jsou sedla a zdolani kazdeho sedla je vykon...at na tezko nebo jen s batuzkem.
Proc NUTNE nalehko? Je preci uplne jedno jestli slapes bez niceho nebo s nakladem – ver mi ze vsude kam se dostanes ty se my dohrabem taky – sice nam to bude trvat o neco dele, ale dostanem se tam. Kdyz ne kolmo nebo tlacmo, tak urcite s kolem a brasnami na zadech. Navic, kdyz tobe na puli cesty zacne treba snezit, zmizi ti vsechny znacky z kamenu a ty netusis kudy dal, tak my jen postavime stan a jednoduse pockame az se cesta zase objevi. A nemusi to byt jen spatne pocasi – v prusmyku ti odejde kolo tak ze to neopravis, nejblizsi chata tak daleko ze se tam do tmy pesky nedostanes, a ty mas jen ten svuj batuzek se svacinou a 1 svetrem. My prozijem nadhernou noc v naproste pustine jenom se svisti, ty budes rad kdyz nezmrznes. Alpy jsou sice v civilizaci, ale i tam porad jeste najdes dost odlehlych mist (zvlast pokud jezdis off road) a stat se muze cokoli. Na silnici prinejhorsim stopnes auto, ale nekde na vysokohorske stezce??? Tim nechci rict ze souhlasim s Jirikem – kazdemu vyhovuje neco jinecho a treba takovy vyslap na Stelvio ve 4.00 rano, kdyz se zacina rozednivat, neni zadne vedro a vubec nic nejezdi, jen s tou svacinkou a svetrem v brasne (ja na zadech nesnesu nic) musi byt urcite neco kouzelneho.
Nedohrabete.Zkus Schnebergscharte, Eisjochl, Krimelltauern. Jedině za cenu vynášky. Ubytovat se v Alpách je asi tak stejně obtížné jako najít tam místo pro stan.
A když je nejhůř mám pojištění Alpenverein, přiletí vrtulníkem, prý:o))))
Mozna je to v tom, ze ja nemam statisice na to, abych se kazdej den ubytoval v hotelu nebo penzionu a dal si dole v hospudce teplou vecu s dvema pivkama. To, co mi propagujem s cyklopoustevnikem je o romantice, zazitcich, volnosti a hlavne nezavislosti. Mam dost hotelu a penzionu s presne danym rezimem podavani jidla. Predloni jsem si takhle zkazil dovolenou v Jesenikach, protoze jsme se ubytovali v krasnem penzionu, kde podavali veceri od-do. Takze jsme za ten tejden vubec nic nestihli. Imrvere jsme koukali na hodinky a pocitali metry, kdy to budem muset otocit.
To co propagujes ty si muze dovolit clovek, kteremu staci 2-3 tejdny dovolene v roce a je rad za komforta pak supky do prace. To jsem delal doted a prestalo me to bavit. Ja bych ted rad trosku vic cestoval a poznal svet zblizka...sahnout si na nej, obcas si dat do tela, protoze cestovani na tezko neni obcas slast...ale budu z toho mit radost....
Vůbec se nechci přít. Jen Tě musím upozornit, že to cos udělal v Jeseníkách jsem nikdy v životě zatím neudělal a taky by mne to hodně nebavilo. Opravdu takový přejezd Alp na lehko je o něčem jiném. Nevnucuji, jen popisuji, abychom věděli o čem polemizujem.
Vyhledáš trasu. Pak vyrazíš, někde zpravidla z jihu Bavorska. Vše co potřebuješ vezeš na zádech v malém baťůžku (trochu nadsazeně - bundu a svačinu na první den, celkem tak max. 8 kg). Každý večer spíš tam kam dojedeš. Na horské chatě, v penzionu, taky někdy u sedláka na seně, jak se poštěstí.Někdy se dobře a levně najíš, jindy si dva dny o chlebu. Vždycky to nějak dopadne. Že je to finančně náročné to máš celkem pravdu, ale statisíce to nejsou. Takový přejezd je tak max. na 14 dní. Průměr je asi 8 dní. Konec na Gardě, to je mohutná oslava. Jsou i extrémně dlouhé přejezdy třeba Vídeň - Nice. Je to prostě "něco jiného" a pomalu se z toho stává docela rozšířené hobby.Jo a že takhle poznáš Alpy zblízka, to Ti garantuji.
Ja se taky nechci prit....je to jen ruznej styl poznavani sveta.
Ale muzu ti rict, ze tahat na zadech batoh je mi odporne...teda na kole. To si radeji povezu bagaz. A rozdil mezi tebou a cyklopoustevnikem (a ted uz i mnou) je v tom, ze u nas cesta nekonci osmidenim prejezdem Alp, ale pokracuje dal. Zkus si cele leto jezdit po Evrope a platit si kazdej den hotel nebo penzion, teplou veceri... za leto by te to pekne sedrelo z kuze. A navic se jeste tahat s tim baglem...nic pro me. To se radeji nalozim, pojedu si kam chci, kdyz chci, jak rychle chci. Spat budu kde chci a kde se mi bude hlavne libit....proste maximalni nezavislost...
¨Jasně každýmu vyhovuje něco jiného. Někdo preferujě brašny na kolech někdo přívěsný vozíka jiný zas baťůžek na zádech a přitom se všichni ze svého pohledu mohou považovat za nezávislé. Ale to přece neznamená, že o tom druhém se budu vyjadřovat jako o primadoně.
Samozrejme, pokud je mym hlavnim a jedinym cilem jenom ten TRANSALP, nebo jina podobne ''silena’’ akce kde i bez brasen stravim vic casu s kolem na zadech nez pod sebou, tak s sebou jeste nepotahnu naklad. Schnebergscharte, Eisjochl ani Krimelltauern jsem sice jeste pod koly nemel a podle toho co pises to asi ani zkouset nebudu (ale kdo vi?) - mnohem radsi totiz tlacim nez prenasim (i kdyz i na ten prenos obcas dojde, ale to k zivotu na cestach proste patri:-))). Ale terenu se rozhodne nevyhybam, prave naopak. Jenom z hlavy napr.: Ferret (CH/I)+ Seigne (I/F) u Mont Blancu, Nivolet (I), Jorio (I/CH), Chaschauna (I/CH), Frejus (F/I), Boucharo v Pyrenejich, …. z tech pohodovejsich treba 60km hrebenovka Melosa – Saccarello – Tende v Ligurskych Alpach, Bikextreme Limone - Tremalzo - Ledro u Gardy,… A pokud vim tak i na Transalpech byvaji snadnejsi prusmyky, ktere je mozne bez vetsi namahy protlacit (projet) i s brasnami. Z minulych let Transalpu napr. Costainas (CH) nebo Val Mora (CH/I) – z 99% krasne jetitelne, Uina schlucht (I/CH) zase bez problemu tlacitelna, a urcite by se nasly i dalsi.
Takze cely TRANSALP na tezko urcite ne, ale nektere schudnejsi useky – proc ne. V Alpach je spousta uzasnych off road MTB tras co se daji zvladnout i na tezko, takze pokud nekdo nechce po asfaltu mezi auty, tak skoro ani nemusi.
Jinak se spanim v horach a hledanim mista kde zalehnout jsem zatim jeste nikdy problem nemel, naopak, to je na tom to nejkrasnejsi – nikdy dopredu nevis kde skoncis.
Musi to byt asi nekdy dost k vzteku, kdyz ti treba zrovna na ten tyden TRANSALPU, na ktery se tesis cely rok, nevyjde pocasi, nebo ne? Kdyz ti treba nekde na puli cesty zacne durch prset, a ty vis ze se nikde neschovas, a ze se ususis teprve az v te chate, do ktere se stuj co stuj MUSIS do vecera dostat. A druhy den to same. No nevim, i kdybych mel spani v tech chatach zadarmo, tak tohle by mi na tom asi dost vadilo.
Ja si dal ve 4:00 na martinskejch holích LSD a kdyz vychazelo slunce tak se naskytnul takovej pohled ze na nej nikdy nezapomenu
Jasně. Mě jde jenom o to představit styl o němž se u nás moc neví a často se zatracuje bez znalosti.
Sám jsem přišel transalpinismu na chuť po více výletech do Alp s brašnami. Jednou jsem si nacpal plné brašny na celkem krátký výlet, vše naložil do auta. Na parkplace pod horama jsem zjistil, že nemám nosič na ty brašny. Omotal jsem tedy plavky okolo řídítek, vzal kartu a vyrazil na čtyři, pět dnů. Najednou jsem se cítil úplně jinak.Vyjel jsem na první bikerské sedlo a už mne to nepustilo. Pak jsem to začal studovat. Mám doma o transalpech několik knížek a sleduji nové trasy v Biku. Je to droga.Letos bych tak měl strávit měsíc. Jen mi dělá problém, že na tu techniku jízdy už nedosáhnu. Tak holt občas něco vytlačím nebo svedu.
Před několika lety jsem nemohl na zádech snést ani baťůžek. Dneska jsem si zvyknul. Ono přímo na kole toho musí být co nejmíň. Mám tam pumpičku, nářadí a duši, lahev. Vše ostatní musí do baťůžku. Jinak se problém jízdy v terénu i manipulace s kolem zhoršuje.
Jenze to uz jde spis o MTB a ne o cykloturistiku. Takze kazdej se tu bavime o necem jinem. Kdyz si budu chtit poradne prohlidnout Alpy ze sedla kola a sjet i ze silnice a dostat se i tam, kam se podle tebe s nalozenym kolem nedostanu, tak si vezmu bike a budu radit a budu na tom jako ty. Malej batuzek, svaca a vetrovka. Ale kdyz jedu nalozenej, tak nejedu od nekam nekam, ale spis si uzivam volnosti....cesta je cil...Jde o expedicim kde nejde o to zdolavat MTB cesty v Alpach ale o tu volnost.
Souhlasím.
Jen opravdu nezkoušej s naloženým kolem transalp. Nejde to. Cesta je cíl, to je heslo transalpistů. Myslím, že to mají od Nietzcheho, kde jinde by to taky němčouři vzali, že?
:-)))) to mě docela pobavilo ta situace, kdy jsi zjistil, že nemáš nosič na brašny :-))) jo jo, improvizovat se musí umět. Já mám nosiče (i přední) trvale namontovaný na kole, takže ho asi nezapomenu, ale může se to klidně stát s něčím jiným.
Ještě mám jeden dotaz, týkající se těch bikerských sedel - jde o sedlo, které je přístupné šotolinovou cestou bez asfaltu, ale zpevněnou, nebo je to horší cesta nebo pěšinka nebo tam nevede vůbec žádná cesta, takže s naloženým kolem se tam fakt nedostaneš??
Nejúplnější seznam řekněme "bikerských" sedel v Alpách najdeš na http://www.schymik.de/Transalp/frames/alpenpass... Na každé sedlo se dá kliknout a zobrazí se popis. Myslím si, že mnohdy nedává ani moc smyslu jet jen přes jednotlivá sedla. Totiž transalp je o celé trase a jednotlivé sedlo na ní může být i jen epizodou. Nevím přesně jak to vyjádřit. Asi takhle - pro mou (nízkou ) technickou úroveň je víceméně nesmyl hrabat se jen na Eisjochl a pak ho celý roztřesený sjíždět po kouskách. Ale když je Eisjochl součást přejezdu Bavorsko - Rakousko - Garda, tak je to něco jiného. V průvodci po jednotlivých trasách se rozlišují pasáže faren - schieben - tragen. Např. Krimeltauer (snad jediná logická brána do Sudtirol) je 120 min schieben. To už člověk trochu pochybuje o smyslu takového konání, ale je to součást celé nádherné cesty Chimsee _ Riva a tak se to vydrží.
Naopak třeba Rabbijoch to je lahůdečka.
Uaaaa, skvela inspirace, to se bude hodit. Na to ze je to Transalp jsem to cekal mnohem horsi - spousta tech sedel (nepocitam ty na asfaltu) je opravdu bez problemu sjizdna i na tezko. Staci si jen dobre vybrat, zvolit spavny smer, nalozit brasny a jedeeeem:-)))
Zkus ještě www.seracjoe.de - tam najdeš výbornou inspiraci na celé trasy, ne pouze na jednotlivá sedla.
Ten Jiřík tu knihu nečetl celou, spíš jen některé kapitoly. Jde o výtah z 60 cest a většina sedle byla vyjeta víckrát - z obou směrů, s bagáží i nalehko. V penzionu jsme (pochopitelně při tom množství cest kdo by to platil) nespali ani jednou. Nejlepší cesty byly v malé partě 3-4 lidí natěžko nebo 6-7 osob, kteří se složili na doprovodnou obytnou Avii, poskytující skvělé zázemí, hlavně při nehezkém počasí. To potvrdí všichni účastníci.