Co je to transalp či alpencross ?
Nedá mi to, abych se nepodělil o novou letošní zkušenost.
Již delší čas jsem oťukával Alpy nejen hvězdicovitými jednodenními cyklovýlety, ale i tak čtyřdenními přejezdy od auta zpět k autu. Postupně jsem zjistil, že mi ani není moc proti mysli, když část cesty kolo tlačím či přes kameny nebo po sněhovém poli nesu. Začal jsem tomu říkat „turistika s kolem“ .
Pak se mi dostala do rukou knížka Achima Zahna „ALPENCROSS“ a už to bylo jasné. Transalp nebo-li alpencross je vlastně přejezd Alp. Je to celá řada pečlivě vyhledaných a v Zahnově knize i jinde popsaných tras, v terénu samozřejmě nevyznačených. Dost často vedou trasy z jihu Bavorska a oblíbeným cílem je pak jezero Garda. Trasy jsou různě náročné, V pečlivých popisech se rozlišují úseky, kde se jede, tlačí či nese. Transalp je rozepsán obvykle tak na 6 dní a více.
Nejkrásnější je jet bez podpůrného auta a objednaných noclehů. To si užijete téměř až dobrodružství. Samozřejmě bez spacáku, to byste neuvezli, o vařiči ani nemluvě. Jednou přespíte u kravek na seně, v sedlákových peřinách. Jindy sáhnete hluboko do peněženky za hotel, mezitím berete chaty Alpenvereinu (za 8 a půl EUR pro členy), „zimmer“ a „apartement“. Jíte co kde mají, hlavně pořád a hodně jinak to nezvládnete. Dobrým a nejlevnějším zdrojem kalorií jsou občas dosažitelné supermarkety. Jinak je potřeba jíst po restauracích a chatách. V apartementech bývá kuchyňka a když se Vám podaří ještě koupit zásoby, tak máte večer o zábavu při vaření postaráno.
Letos jsem absolvoval transalpy dva. Jeden začal těsně před Brennerem. Přejeli jsme hlavní hřeben při bloudění ve výšce okolo 2200 m.n.m. Po nádherné vojenské silnici se obdivovali výhledům. Téměř výhradně přetlačili a vynesli Scheebergscharte (2787 m) vytlačili a zčásti sjeli Eisjochl (2907 m). Překonali jsme Rabbijoch a v pohodě přes Brentu na Gardu. Bylo to za 7 dní jízdy.
Druhý transalp byl tvrdší. Šlo o přejezd mezi Rosenheimem a Riva del Garda. Na 760 km jízdy a tlačení (nesení computer neměří) a 18.600 m převýšení bylo třeba 13 dnů. Zahn prakticky tu samou trasu rozepsal na 9 dní. Přejezd byl fascinující. Projeli jsme zátopovou a taky zatopenou oblast Siemsee a Chiemsse, po pašerácké stezce se protáhli do Rakouska. Přejeli Kitzbielské Alpy přes Filzenscharte a podél Krimmelských vodopádů vyrazili na Taury. Naše sedlo bylo na 2633 m. Sice výška nic moc, ale dřina nahoru, bohužel i dolů. Jenže, netěšte se na Itálii ! Ta začíná Tyrolskem, takže změnu ani nepoznáte, jen strava je italštější. Všude se domluvíte německy. Ubytování levné – i 17 EUR na osobu. Údolí se střídají se sedly, téměř nemine den, kdy byste se nedostali na 2000 m.n.m. Pak přijde Schlern. Nádherná hřebenovka a travers okolo 2500 m.n.m. Jste v Dolomitech. Poznáváte Marmoladu, hledáte Tofany a další. Následuje pravá Itálie. Německy ani anglicky se nedomluvíte. Ubytování jen zřídka a v hotelu, kde Vás nutí do polopenze (večeře – snídaně) takže dáte i 40 EUR za noc, u snídaně si to vynahradíte. Privátní chaty na horách nejsou o moc levnější.
Projedete sedlo Pěti křížů a plošinu Sedmi vesnic vše po nádherné šotolině. Vzpomenete přitom na rumunské Karpaty A potom začne být cítit Garda. Občas někdo promluví anglicky. Čeká Vás už jenom Passubio, příjemný a hlavně dobře jetitelný bonbonek na závěr. Hurá dolů, po galerii radši při stěně a pak na silnici a do Rovereta, na cestě je najednou takový černý, rovný povrch, říká se tomu asfalt a cesta na něm rychle ubývá. Konečně si užijete i cyklostezku. Je jí asi 27 km a vede šikovně do Torbole a jste u Gardy. Levný hotýlek v Rivě vyjde na 21 EUR. Ještě v dresu a cyklistických botách do krámku s textilem. Jiné řešení to nemá, v těch hadrech už nevydržíte. Velkosvětsky se ošatit – trenky, triko, plážové botky, pro dámy šatečky i na klobouček zbude. Deset studených piv na pláž a máme vymalováno. Zbývá už jen jíst a popíjet vínko. Když Vás přejde chuť na pizzu doporučuji čínskou restauraci v Rivě s velkoobjemovými jídly.
Dvě noci a jeden den odpočinku a zpátky na vlak do Rovereta. Vlakem na Brenner a odtud královský sjezd do Innsbrucku, kdo si chce užít má to po cyklostezce okolo Innu ještě tak 130 km do Rosemheimu k autu. Za odpoledne to ti netvrdší zvládnou, ale natočí za den celkem dvoustovku, která už se do transalpu samozřejmě nepočítá. Ostatní jedou vlakem.
.. tak to je nářez ;-)
Škoda jen, že ještě nevydělávám, abych si to užila podobně.
Tvůj čas evino přijde a bude lepší než ten náš. Nezakrývám, že transalp není levná záležitost. Na druhou stranu není to až tak hrozné a myslím, že běžně lidé odvádějí cestovním kancelářím za svou neschopnost postarat se sami o sebe víc peněz a méně efektivně využitých .
Já si zase říkám - škoda, že jsem tohle nemohl dělat, když jsem byl mladší. Dědečků mého věku (nad padesát) transalp pár jelo, ale to víš už to není ono.
Jmeno cross motocyclu z Hondy . 650 cc 1 valec a 4 takt . Na prejezd Alp taky OK .
Jak tak čtu články o transalpu a koukám do map, asi začnu plánovat něco podobnýho:-p
To vypadá fakt dobře, ale asi bych musel konečně začít něco dělat se svou kondicí, co:o)
tak to máš v pohodě-já bych to kondičně ustál-bohužel jako inv.dúchodce to neustojím finančně. letos jsem za 80€ měl desetidenní rumunsko netěžko a nemusel se na nějaký cent ohlížet.
První verze plánu je na světě: Innsbruck, Geiseljoch, Pfitscherjoch, Schlüsseljoch, Eisjöchl, Tarscher Joch, Rabbijoch, Passo Zebru, Bochetta di Forcola, Trela Pass Chaschauna, Val Ravaisch, Glaspass, Tomülspass, Pass Diesrut, Passo della Greina, Gana Negra, Lukmanier Pass, Uomo, Passo San Giacomo, Scatta Minoia, Albrunpass, Safischpass, Simplonpass, Bistinepass, Gibumpass, Moropass, C.d.Turlo, Col de Ollen, C. Bettaforca, C.N.d.Cimes Blances, Theodulpass, Cignana, Finestre Eisa, La Fenetre, Col Lauson, Entrellor, Finestra, Col de la Seigne, Col du Joly, Col de Voza, Ženeva.
Ale ještě to má mouchy.
Tak bych Ti to měl zkritizovat, ale to bych musel do map a do knih. Takže z hlavy:
1. Snažíš se to vést po ose východ západ. takhle je natrasovámo od Zahna "Watzmann - Mont Blanc". Já bych to jel podle něj. Vymýšlet něco nového v Alpách na to fakt nemáme.
2. Zdá se mi to trochu (z hlavy) šroubované. O některých sedlech jsem neslyšel a pochybuji jestli jsou jetitelná/nositelná.
3. Znám začátek:
- Pfitscherjoch pohodička na začátek
- Schlusseljoch - nenanašel na něj jsem cestu a tak jsem ho tam nechal, tedy neznám
- Eisjochl je absolutní jednička,
- Rabbijoch je nádherné sedýlko, ale tady se mi fakt už zdá, že kličkuješ jako králík.
- Chaschauma se blbě tlačí o)), ale ten sjezd na Livigno je pro bohy
Ke konci už jen kvituji, že si vypustil Col de Susanfe.
Fakt velmi doporučuji něco okopírovat. Na webu jsou toho kýble.
Já 100% spoléhám na Zahnovy knižní průvodce:
http://www.seracjoe.de/html/serac_joe_shop.htmla doporučuji totéž. Má totiž vychytávky na které nepřijdeš nad mapou.
Zatím jsem to plánoval podle Schymik passdatenbank spojené s google earthem. Teď ještě koukám na tohle - http://www.gps-tour.info/cs/92/107/163.html ale ještě jsem to neprošel celý.
Schlüsseljoch asi vynechám, stejně do toho tak nějak nezapadá. Pak přes Scheeberg na Eisjochl.
Na ten Rabbijoch ale stejně musím buď přes Soyscharte, nebo přes Tarscher Joch, ne? Pokud bych to nechtěl objíždět přes Merano, a to nechci, tam už jsem byl.
Pak ale nevím, jak se dostat k Passo Zebru. Sallentjoch a Furkeloscharte moc použitelně nevypadají, takže zbývá objížďka po hlavní silnicci a pak přes Val Montozzo a Gavii.
Dá se Chaschauna jet i opačně?
Col de Susanfe? Kde to je? Nějak to nemůžu najít.
Hlavním cílem je podívat se na Monte Rosu a Matterhorn.
Hele neblbni, fakt vezmi nějakou trasu, kterou už někdo projel a je na ní knižní průvodce. Sám si rád trasu vymýšlím, ale do tohohle bych nešel. Na každým km budeš řešit kudy a v Alpách je vždycky jen jedna cesta správná !
Kup si tu knížku Alpencross a uvidíš.
Schneebergscharte je dřina a odříkání, docela hnusnej kopec a moc tlačení. Podruhý bych do toho nelezl. To Eisjochl je oproti tomu pohodička, brnkačka a nebeská radost (jen kousek pod 3000 m n.m.
Okolo Merana jsem jel po sjezdu z Eisjochlu do natunsu (? snad si nepletu ty dolíky tam)a bral jsem to v dešti nudně po cykloztezce.
Chaschauna se jezdí oběma směry, dokonce je tam jakási bikerská stezka. Cykloznačení bylo, ale jen jedno - v sedle na jednom rozcestníku. Podle mne je lépe vydřít to jako z Švýcarska a sjet na Livigno.
Col de Sussanfe je kousek od Col de Seigne. Cca u Martigny (?) jestli si C.de Sussanfe zatím nenašel, tak ho nehledej a zapomeň, že jsem se o něm vůbec zmiňoval.
Však tam nejedu hned příští týden, času na plánování je dost.
Schneebergscharte bych se teoreticky mohl vyhnout přes passo Giovo, jenže tam už jsem byl a tohle sedlo mě moc nebavilo. Dlouhý stoupání lesem s doprovodem hejna much. To radši dosud nepoznanou dřinu.
S tím Sussanfe jsi mi nasadil brouka do hlavy. Jediný co jsem o něm vygůglil je, že ti tam bylo nejhůř. Mezi Col de Seigne a Martigny je Mont Blanc, takže je jasný, že to muselo být dost maso:D
K těm knížkám, nevydává se to i v angličtině?
Asi jen německy. Ale stačí ti na to pár slovíček - faren, schieben, tragen...links, rechts, durchfaren, bergab, bergauf o)))
A "šajze", umím to jen foneticky, ale budeš to používat asi často (tipuju). :-)
Jinak mi valíte fakt brouky do hlavy na příští rok fest....
Sezona transalpu začíná v lednu o)). V lednovým Biku bude co kdo vymyslel v oboru transalpu na r 2010. Přípravné transalpistické kempy (od února), nová oblečení, kola, popsané trasy. Kolotoč začíná na novo po dvacáté.
Naštěstí je v Alpách místa dost.
Tady jsem našel variaci na téma Benátek - http://www.gps-tour.info/cs/92/detail.23504.html
Ano, v zásadě lze jet z Frankfurtu do Benátek. Ale transalpistická klasika to tedy není. I když jel asi i pěknými místy - na fotce tam poznávám dřevěnou lávku Knupennsteig pod Schlernem, sadomaso, klouže to o))) Jedna transalpistická trasa vede přes Alpy do Jesola u Benátek. S tím, že rovinou je jen poslední den.
Já se držím klasiků - Zahn je nejtvrdší jádro, pak už snad jen ten Stanciu se dá porovnat.
Narážel jsem na plán "Benátky bez kopců".
Susanfe už jsem asi našel - http://www.gps-tour.info/redx/tools/mb_image...
Jo, parádní místečko, néé?? Trošíčku je problém jak se tam dostat s kolem o))))
http://www.camptocamp.org/uploads/images...
Nejlepší by to asi bylo vrtulníkem:-p Tady to myslím vynikne ještě líp - kterou z těch tras jsi použil?
Tu vpravo, na cestu dolů. Tady je dokumentace:
http://mirekbik.rajce.idnes.cz/Col_de_Sussanfe...
Parádní záležitost a rozhodně velká inspirace. Diky.
Navrhl bych příště k textu přidat fotky a poslat to do redakce jako článek.
Jak je libo, už jsem to tady uveřejňoval:
http://mirekbik.rajce.idnes.cz/Transalp_Ob-Ga...
Je to trochu tendenčně vybrané pro gardové bikery - převažuje dojezd do Rivy.
Trase Obersdorf - Riva se někdy říká Heckmair route.
Je to tak středně těžká trasa, výborná pro greenhorny (parádní passy, dostatek chat, minimum lezení.
http://www.einrad-weltmeister.de/index.php...
Příští rok se bude slavit 20 let od prvního transalpu. Začalo to právě na téhle trase. Jistý Heckmair, vidlák jak poleno z Oberstdorfu se rozhodl, že jednou nechá Volkswagna doma a pojede na Gardu na mtb, zavřel vrata statku, zamával Gertrudě a spustil hnutí transalpistů.
Dneska je to nejvýraznější styl bikování s touristickým prvkem . Univesity dělaj na trasách sociologické průzkumy, píší se studie, diplomky.