Pochlubte se, kdo z vás vyjel v Alpách nejvýš?
Ono to zas není jen o tom. jak vysoko, ale i jak "nízké" nadm. výšky se vyjíždí "na zteč". Ja mám za sebou průsmyk Stelvio 2758m.n.m. a vyjeto z 1266.,resp.250m.
Jsem tedy o neco niz¨:) Col de Galibier 2645 m vyjezd z Brianconu.
Francie: ze St. Etienne de Tinée (cca 1100 m) na Col de la Bonette (2715 m) a odtud na Cime de la Bonette (2802), cca 26 km.
Ja taky Bonette (2802)- ten je v Evrope nejvyssi! Jeli jsme to dva dny primo od hladiny more (z Nice)
Jo to my taky. Do Isoli,kde jsme spali to bylo příjemné stoupáníčko kolem skal, ale další den to začalo.
Jo a jenom na pobavení:večer mě v kempu v Isole kousla liška do hlavy, když jsme spali venku,tak bacha na zvěř!!!
Ahoj, v Alpách mám taky Col de la Bonette (2802m.n.m.), ale nejvýše a naprosto nejúžasnějsí je výjezd na Mulhancén v Sierra Nevadě (jižní Španělsko). Vrchol má tuším 3489m.n.m. a jede se to od moře... Vyjel (místy vytlačil) jsem to na crossu s 40kg báglů a dá se to. Doporučuji všem!
Je to pár dní co jsem přijel z Rakouska. Nejvejš sem byl na Edelweiss-Spitze 2571 m. Stoupání začalo někde v 700 m (Bruck).
Jel jsem oklo začátkem září pod Grosglockner, nejvýš kam jsem se dostal byl Hochtortunel 2504...
Hezké a sympatické téma! Jezděte do velkých výšek, je to zážitek! Jezdím od roku 1992, mám toho za sebou dost a dost. Letos o tom vyšla knížka Jak se jezdí do nebe - nejvyšší a nejkrásnější alpské průsmyky.
Pane Michale, díky Vašemu článku v Cykloturistice č. 4/00 jsem zjistil, že zdolávání alpských vrcholů je záliba vzkutku báječná a jen tak člověka nepustí. A čím výše, tím lépe. a tu knížku si určitě koupím.
Za tuhle knížku moc dekuju !!!!!!
Moc fajn články v Cykloturistice, díky za ně a mnoho zdraví do dalších průsmyků. Na Edelveiss-Spitze jsem se také vydal v roce 2002, jsem při cykloputování s manželkou stvrdnul 2 dny v kempu Fusch - lilo nepřetržitě celé 2 dny. 3. den jsme se vydali nahoru, ale na křižovatce pod Edelvaiss-Sp. 2407 m (to je náš sučasný rekord) jsme to obrátili. sjezd v dešti při 2°C Brrr. To ovšem byly jediné 3 dny špatného počasí v Alpách.
A ještě v roce 2001 jsme poznávali okolí Grand kaňonu řeky Verdon ve Francii. U městečka Castellane. Jeden den jsme se však vydali na trasu Castellane - Col d¨Allos 2250 mnm a zpět - krásných 168 km - doporučuji.
Pan Michal! Vašu knihu mám dávno a je super. Mám ju pri sebe vždy ke´d pozerám Giro alebou Tour. Snáď mi budúci rok vyjde, aby som aspoň jeden z tipov zdolal. Knihe je veľmi inšpiratívna. Samo, že čítam aj všetky vaše prípevky v Cykloturistike.
Ahoj Michale, diky moc za tuhle knizku. Letos jsem castecne podle ni projezdil Savojky a Dolomity a popisy sedi. Nebude pokracovani? Jeste jednou diky.
já byl letos na bikers point na edelweispitze taky, loni jsem to absolvoval poprve, letos jsem to z brucku až do heiligenblutu ...super
jinak jsem vyjel hundstein nad zellem skutečně MTB trasou do výšky 2.180 m ... a ten nádherný sjezd do Mariaalmu ...dporučuju
je mi 48 let
Jarda
Jeee.To je nahodicka:)Ja vyjela taky na Edelweiss 25.7.04 V Alpach je magic.Miluju ty vyhledy.Prespala sem s kamosem primo na vrcholu(v garazi ubytovny) a na ceste k vyhlidce na Grossglockner nas nechal jeden hodny dedula prespat na sene - primo nad jeho kravinem.Stravili sme takhle na kole dva tejdny-vic jak tisic km a neopakovatelny zazitky...
v sobotu jsme se s mancaftem vratili ze Zell am See a v patek jsme se vypravili na Grossglockner.Cely tyden zima a dest,ale posledni den jsme to riskli.Z Brucku to bylo ok a vyjeli jsme na Edelweiss-Spitze 2.571,kde byla nula a hromady snehu.Dali jsme pivo a ti,co meli veci na prevlaceni, se prevlekli do sucheho. Jeli jsme cca 3hod. a ja jsem to vyjel bez zastaveni,byla to fuska,ale zvladl jsem to !!!Pak nahore v hospode to pivo - parada. Na Grossglockner uz to neslo,byla silena zima a bylo to jeste dlouhych 21 km !!
ja letos v srpnu na passo dello stelvio z vesnicky Prad 900m.n.m. (?), v plne polni (asi 25kilo nákladu) navic jak jsem zjistil pozdeji tak se zatazenejma brzdama tak ze jsem se nadrel jako vul, ale bylo to super
Tohto roku sme vysli stelvio ale z druhej strany od Santa Marie. Je to mensie prevysenie, ale isli sme natazko (stan, spacak, varic a vsetko co k tomu patri) a ja aj bez jedla, lebo sa mi v noci pokazil zaludok a tak som cele Stelvio vysiel na jedny Be Be dobre rano a styri kocky cokolady (znacku si uz nepamatam). rano som sa sice pokusal najest, ale cele ranajky vo mne vydrzali asi len 5 minut. Po Umbrail pass bol v hornej casti celkom slusny protivietor, takze som bol rad, ked sa serpentina otocila a vietor sa aspon trochu otocil (teda my sme sa otocili :-). Na umbrail passe sa nedalo ani stat, taky tam dul veitor, na Stelviu uz bolo v pohode.
Aj tak to bol pekny zazitok.
Taky sem si to dal s plnou polní den předtím z Vipitena pres Giovo a dva dny predem Grossglockner, byla to parada, sice makacka ale ten pocit, super.
Taky jsem byl letos na Stelviu, jel jsem ve smeru od Pratta. Bez batoziny se to jelo pomerne v pohode.
Loni jsem byl na Chabertonu (3130), výjezd z Fenils (1350). Nahoře je hodně volných kamenů, směrem vzhůru bylo potřeba často tlačit (zvlášť kolem 2500 m) - pakárna. Dolů je to tak z 97 % jetel (i v dešti) - nádhera. Je mi 46 a tohle byl zatím nejvyšší kopec.
Pro našince je k vytvoření osobního rekordu v dosažené nadmořské výšce i vlastního převýšení nejblíže Edelweisspitze ve Vysokých Taurech.Mám na mysli silniční trasu.Délka stoupání asi 30km,převýšení téměř 1800m.Jeli jsme to na pohodu asi tři hodiny.Pokračovali jsme až na Hochtortunel a potom zpět do Zell am See.Paráda.Ve sjezdu jsem měl maximálku 96,2km/h a to na horáku.Nejvyšší dosažený bod byl 2571m/m.Nádherná alpenstrasse vede také na úbočí Dachsteinu na Stoderzinken z Grobmingu do výšky 1845m/m,10km,převýšení přes 1000m.Z ní jsou nádherné výhledy na Nízké Taury a Solnou Komoru.Jedinečný sjezd plný na sebe navazujících zatáček,max pouze 70km/h,nebylo to kde pustit.Za Innsbruckem z městečka Immst vede do téměř kolmé stěny zařezaná silnička na Hahntennjoch do výšky 1906m/m,zase kilometr nahoru.Poslední tři kiláky jsem jel skoro půl hodiny,stěna fakt prudká,navíc jsem se větral v protivětru.Ale výhledy na okolní bílé vápencové rozeklané stěny byly ohromující.Dolů jsem dost brzdil,to dřevěné svodidlo na okraji úzké asfaltky se mi zdálo hodně nízké,a propast hluboká.V terénu jsme vyjeli na Kohlmeiskopf 1896m/m nad Hinterglemmem a na Pitztale do 2050 pod Tatschachhaus.Alpy na kole,to je hodně super.
Zabudnite na Alpy chodte do Spanielska na Pico Veletu (3398), takmer po vrchol ide cesta :), ale inak aj alpy su super, tam som sa myslim najvyssie dostal na la Bonette (2802)
pico co? jo vim, to je ve spanelsku ale az tam na jihu dobrej mesic cesty z nasi male zemicky :-(
Caute lidicky, krasne se to cte, jak kdo a kde byl. A navic ty vysky. V Alpach jsem jeste nebyl. Jezdim spis na vychod, nebo na sever. Presto bych rad prisel se svym kouskem. Nejvys jsem byl v zakladnim tabore Muztagh Aty. Je to sedmitisicovka v Cine. Jel jsem to za 3 dny z 300 km vzdaleneho Kashgaru (1200m), nalozenej. Kemp je ve vysce 4450 m. Vice na www.blids.nl/honza
Tož nejvýš jsem na mém velocipédu značky ukrajina vyjela na pahorek za naší dědinou - 358 m.n.m. (naše dědina je ve 340 m.n.m. - byla to fuška. Kam se hrabú Alpy.
A jakpak se jmenuje ta vase dědina, to je zatim nejlepsi kousek který jsem tu četl. Musím se přiznat chtěl bych to také zkusit vyjet na ten váš velký kopec. S pozdravem Mig...
To nemožu prozradit - to by chtěl pak každy.
No, Maruš, myslím, že jsi vyhlašovateli této ankety pořádně zvedla věkový průměr aktívních cyklistů. Doufám, že to nebude číst Škromach, neboť když ten zjistí, jak dlouho můžou být důchodci čiperní, tak se důchodu nedočkáme ani v 80.letech života.
Pardon, tato narážka patří spíše k anketě : Kolik najezdíte ročně? , se kterou jsem si tě spojil, jelikož i tam jsi odpovídala. Zatím mám ještě trošku nedostatky v práci s netem, ale až budu mít tolik jak ty, snad budu už bezchybné.
Jo, tak ja byl taky na Edelweiss. Ta cesta je super. Přes 6000 výškových metrů za den a k tomu 170 najetých kilometrů...
Hory, sníh, rozhledy = životní láska, ne!?
to by mě docela zajímala trasa, najet na 170 km 6000 výškových metrů!!! nic ve zlým, chceme za jeden den nastoupat výšku everestu a hledáme trasu.
jinak doporučuju Cime de la Bonette - pro mě alespoň střecha cyklosvěta
NEPŘEHÁNĚJ!!! To ti nikdo neuvěří.
Honzo, opravdu ani trochu nepřeháníš?Zajímalo by mě, kudy jste na tu Edelweissspitzi jeli?Z Zell am See přes Fuschertörl na Edelweiss, potom pokračovat přes Mitterltörl na Hochtor a zpět na Fuschertörl je nějakých 2300 nastoupaných metrů, je to tam nahoře zvlněné, tak se tam najede pár výškových stovek k Hochtoru a zpět.Ovšem, odkud a kam jste dorazili, jestliže jste museli dát ještě bezmála čtyři tisíce metrů?Teoreticky se to dá zvládnout, prakticky jste jeli asi i v noci.My jeli na Hochtor přes Edelweiss 5 hodin, počítám do toho času i bufet, focení atd.Tacháč ukázal asi 40 km.
Gornergrat u Zermattu 3 100 m
Hlasim EISJOCHL 2908 mnm v Otztalkach (IT). Dejte si to je to radost. Nejlepe jako soucast delsiho prejezdu. jinak to nedava ten smysl. Zacatkem cervence skoro bez snehu. Jen par fotogenickych snehovych poli.Vyjezd je z Moosu prevyseni 1900 m. Vyjede to jen malokdo. Vetsinou postaci tlacit a jen jeden, dva lezecke krucky s nesenim. Sjezd konci v Naturns a je to 2350 vyskovych metru dolu. Horejsek sjezdu dobry biker vychutna, horsi neco svede.
Ono to je jednoduchý, nechat se dovezt autem pod kopec a pak na galuskáči s podpůrným týmem v zádech nebo aspoň v kempu lehce vyjet rekord. Kolik energie ale k tomu vyplajtváš ve formě financí, to nikdo neuvádí. Zkuste tedy rekord : kdo nejvýš z ČR po vlastní ose natěžko. To pak bude přesnější ukazatel, bez ničení přírody a bez ovlivňování financemi, tedy čistě amatérský výkon.
Souhlasim s Tebou Jiřino, ale mam jedno ALE.
Sam jezdim rad na těžko pro pocit romantiky, ale jen v oblastech kde to je vicemeně nutne. V Alpach to nutné není. Poslední zkušenost:
Pod Brennerem na rakouské straně jsem nechal na týden auto. Vzal jsem maly baťůžek, žádný spacák, jídlo jen malou svačinu.Nářadíčko na opravy a minimum oblečení. Za 7 dní jsem byl na Gardě. Noclehy běžně za 15 EUR. na chatách se slevou Alpenvereinu by byly za 8,5 EUr. Eisjochl 2900. Schnebergscharte 2800. Dva pasy k 2500. Horská silnice na hřebeni u Brenneru. Silnic minimum. jen jeden nutný objezd z údolí do údolí. Jinak šotolina, šutry, případně malá asfaltka. Když se asfalt objevil byl to vždy vítaný oddech.
Pohoda žádná honička, ale 11.000 m převýšení nahoru a 420 km to dalo. Na těžkoé by to nešlo, resp. by to byla jen dřina. Zpátky v pohodě s kolem vlakem na Brenner a sjezd k autu. Zkus to!
Jiřino,
mohl bych prohlásit, že souhlasím s Mirkem. A také tak činím. Alpy nejsou naše Beskydy nebo výjezd na Praděd, jsou to hory vysoké, plné nádherných scenérií protkané spoustou silniček a šotolinových cyklostezek, místy položené opravdu vysoko. Nerad bych se někde ve dvouapůltisících plahočil se zbytečně otěžkaným kolem. A každý jsme tak trochu jiný a tím pádem máme také jiné cíle a priority. Třeba na kole vážícím 35kg s brašnami si asi nevychutnám 15 km sjezd po šotolině, prostě jízdní vlastnosti takového oře to nedovolí. A také z mého pohledu musím říci, že by mě nebavilo v alpách za jeden den sotva vystoupat na jedno sedlo, ono to natěžko fakt jede pomalu a jízdním průměrem 10 km/h moc neobjedeš. Když připočítáš zastávky na kochání se, focení, jídlo, či se jen tak pod štíty vyvalit do mechu...Rád se navečer vrátím na penzión, dám si sprchu, dobré teplé jídlo jehož přípravou nehodlám trávit celý večer. A ráno vyrazit do jiného sedla, či uschovat kolo v penziónu, pro časovou úsporu se nechat lanovkou vyvézt o kilásek výše a pak celý den chodit po horách. To je rozhodně příjemná změna. Ta lanovka opravdu pouze z časových důvodů. Na Pitztalu jsme s ženou bez potíží vyběhli 1350 Höhemeter(z Zaunhof na Staalkogel) za necelé tři hodiny. Takže ono to není o pohodlnosti, je v přístupu každého z nás hledat jiné motivy. A někdy na to máme jenom týden, takže z domu bychom to po svých nestihli. A určitě to nemá nic společného s ničením příprody, je na každém znás, jak byl vychován, nebo jakou si našel životní filozofii. Proto někdo rád na kole s druhými soupeří na závodech, jiný člověk necítí potřebu soutěžit a své trasy si odjezdí po svém.
Díky
Největší poučení z toho budiž - každý máme svůj styl a své priority. Nelze jiného zatracovat a nad každým způsobem cyklistiky (i života vůbec) stojí za to se zamyslet a přidržet se toho co člověku nejvíce vyhovuje.
Já chci do té mozaiky stylů přispět jedním, ke kterému jsem se dostal po dlouhých letech a pokročilém věku - je to TRANSALP. Každý den je nový, nikdy nevíš, kde večer ulehneš, co všechno za den uvidíš. Těšíš se na hody na Gardě. Každý den jiný průsmyk. Nemohu se ubránit pocitu, že je to dobrodružství, pravda trochu civilizované, uprostřed Evropy. Ale moc doporučuji. Po letech vychází i v češtině kniha ALPENCROSS od Zahna. Je to taková bikerská alternativa ke kultovní "Jak se jezdí do nebe". Najdete tam spoustu tras, které Vás nenapadnou, protože Alpy tolik neznáme. Moc doporučuji, mám již delší čas v němčině a je to velká inspirace.
Naprosto souhlasím, jezdím Alpy se stanem z ČR (většinou z Břeclavi nebo Dolního Dvořiště), plně naložený cross. Po republice vlakem, spát tady volně v přírodě je o hubu... Jinak z ČR nejvýše a nejdále asi již zmiňovaná Sierra Nevada ve Španělsku (Mulhancén - 3489m.n.m.) - cca 30 dní - 4 tis. km. Zpátky autobusem.
Já do Alp stan ani spacák nevozím , protože se tam všude ubytování najde. Jezdím tam jen s malým baťůžkem. Už mne to přestalo bavit v civilizaci jezdit s nákladem.
Sierra Nevada, to je jiná.
Jinak, ale nejde o Mulhacén, nýbrž sousední kopec - je to Veleta. A docela mne to tam nadchlo. Výjezd z Granady není nic moc 2.600 m stoupání, ale po afaltu, těžko se hledá jiná varianta. Pod Veletou je na přespání krásná útulna tak na 3.200m.nm. Pak, ale cesta mezi úpatím velety a Mulhacenu a dál dolů na jih je fantazie pro naložený MTB.
Zillertal, 13.8-20.8.
Jedna parádní pěší vysokohorská Klettersteig do 3134m/m, ostaní dny jsme trávili jízdou na kole. Vždy start z Fügen 500m/m. Gerlospass-Königsleiten 1650m/m, Hochfügen 1500m/m, Stillupspeicher 1300m/m, královská etapa byla přes Mayrhofen, Finkenberg, Hintertux, Bichalm až k Tuxerer Fernerhaus 2660m/m, převýšení na 50km tedy bylo 2100m, nejtěžších, ale zároveň nejkrásnějších bylo závěrečných 8 km po šotolině s výškovým rozdílem 1160m. Přiznám se, že jsme museli kola i tlačiit, sklon byl místy nepředstavitelný, vůbec nefungovaly převody 22:30, 22:34.
na základě čerstvé cesty opravuju předchozí záznam: ze sedla Col d´ Iseran je šotolinová odbočka směrem na hřeben ke hranici, jeli jsme tudy cca 3 km až do nadmořské výšky 3100 m (otáčeli jsme, protože cesta se ztrácela pod čersvým sněhem). Teprve kolem 3000m bylo potřeba poprvé sesednout z kola.
Hlásím sedlo Krimmel Tauren. Je to sice jenom 2635 metrů, ale je to pěkná dřina. Nahoru okolo Krimmelských vodopádů až kus nad Krimmel Tauernhaus to je nádherné stoupáníčko. Pak jen dřina. Hodně tlačení a občas nesení. Na italskou stranu by to sjel jen opravdový borec.Doporučuji jen jako součást nějakého delšího přejezdu. Jinak samotné je to opravdu víc dřiny než radosti. Jel jsem to jako součást přejezdu Chiemsse - Garda.
Kolem Krimmelských vodopádů se dá jet na kole? Na to mi to připadá dost strmé a s příliš velkým výskytem pěších turistů.
Správná otázka. Je tam taková malá vychytávka. Musí se vyjet malý kousek po silnici směrem na Gerlospass. Na mapě je tam kota, tuším 1018m. Tam je lesní cesta, kterou se dostaneš vlastně kousek nad vodopády a vezmeš silničku kudy jezdí zásobování apod na Tauernhaus. Ještě tam musíš projet docela tlouhým neosvětleným tunelem a pak už je ta nádhera před Tebou.
Já měl tu smůlu, že cesta, kterou se samotné vodopády dají objet byla zavalená po deštích, takže jsem musel zpátky ke vstupu k vodopádům, zaplatrit vstupné a kousek to protlačit mezi turisty nahoru.
Taktéž Col de la Bonette
Ahoj. Je to v krasnom Taliansku, ale predsa.Z Laga di Garda/50 mnm/
smerom na Monte Stivo 2050 mnm, ale koniec sme museli slapat pesi. Ale aj tak odporucam, krasne vyhlady a jeden by neveril co vsetko clovek dokaze ked je hladny a smädny...
madtritschjoch, 3123m, oblast ortleru v italii
Nějak k tomuto názvu nemůžu najít italský, zkus to více popsat (itinieář). Dík.
italsky nazev je Passo del Madriccio
vic je zde: http://www.skalnicky.cz/ortler.php
a jeste tady: http://www.bergstrassen.de/tour/2004engadin...
Nemám po ruce mapu, ale tohle by mne hodně zajímalo. Zkoumal jsem tuhle skupinu - Ortler- už dvakrát a tuhle "díru" jsem nenašel.
Chaschauna pass - abych nezapomněl, musím ho za letošek přidat. Je to mezi Švýcarskem (S-chanf) a Itálií (Livigno). Má to 2 606 m.n m. Ze švýcarské strany nejdřív pohodlný výjezd k salaši a pak naopak velmi strmé, tlačení. Na italskou stranu sjízdné kromě několika sněhových polí a těžkého brodu (začátek července). Moc se mi tenhle pass líbil, pěkná vysokohorská krajina.
Nevíte, jestli se dá v alpách dostat kolmo výš naž na Mont Chaberton?
No to je kardinální otázka ! Udávaná výška Chabertonu je 3130 m.
Takže pak by byl podle Schymickovi databanky
http://www.schymik.de/Transalp/index.html
vyšší Theodula pass s 3317 m u Zermattu.
Ale nevím musím se podívat, je mi docela divné, že by ještě něco maličko vyššího nebylo víc na západě.
Nejvyšší z blízkých, téměř domácích terénů bude as Similaun pass, který má něco málo přes 3 000, ale bývalo tam pořádné firnovisko.
Díky za odkaz. Na satelitních snímcích to vypadá pěkně brutálně - předpokládám, že se tam jezdí od jihu. Ale výhled tam musí být parádní:) Uvidíme:)
Na Chabertonu bylo myslím nahoře napsaný 3136.
Nejen Theodula pass, koukám, že na druhé straně údolí Aosta je col Lauson - 3299 m. Ani od sebe nejsou moc daleko.