Tohle se asi Medvědovi líbit nebude :-) Klaus má možná o celém tom humbuku kolem klimatických změn částečně pravdu ;-)
http://zpravy.idnes.cz/klaus-se-mozna-nemyli...
Klaus není homouš ale ty na 100% :-((
Když mrakodrap, tak si taky postavim jedno patýrko :-)))
Klaus není přece žádný hlupák, naopak - je to vzdělaný chytrý člověk. Problémek u něj vidím v tom, že se jaksi "cpe" do oblastí, ve kterých toho ví asi tolik, jako každý jiný průměrný člověk. A to - podle mě - vyplývá z jeho povahy, kterou jsem tu nedávno někde popsal (aspoň jak ho vidím já): samolibost, zeměstřednost, ješitnost. Ale ne rozhodně hlupáctví nebo dokonce "pitomost". Jenže když řekne něco on, tak to je přece jenom názor prezidenta, zatímco když to řeknu já, tak je to názor člověka, že jo :-)
Myslím, že s tím klimatem má K. víceméně pravdu, něco jsem si o tom přečetl, ale holt je mi taky proti srsti, že to ventiluje on a né nějaký seriózní vědecký ústav.
Podstatu problému vidím i v tom, že se K. nespokojil pouze s jedním funčním obdobím prezidenta, ale šel i do toho druhého - a v něm už dost ztrácí kredit. Stejně tak Havel - i přes lapsusy v jeho prvním funkčním období (např. propuštění 10 tisíc vězňů) by mu lid mnohé odpustil. V dalších dvou obdobích už jenom ztrácel.
Můj názor, nic víc :-)
Tím že se cpe do oblastí, kde nemá nijak nadprůměrné znalosti myslíš například politiku?
On totiž pouze upozorňuje na to, jak některé skupiny (např. ekologisté) zneužívají strachu lidí k ovládnutí politiky.
K samotnému globálnímu oteplování (když se zjistilo, že v některých letech se jedná o ochlazování, začal se používat nový termín "změny klimatu") se vyjadřuje pouze v tom smyslu, že:
1) Tento jev nebyl spolehlivě prokázán, jedná se tudíž o neověřenou hypotézu; jako profesor společenské vědy má o metodologii vědy snad nadprůměrné znalosti.
2) zásahy mají minimální a navíc spornou účinnost (typický příklad: žárovky zakázané pod záminkou energetických úspor znamenají asi 5% energetické spotřeby domácností, co se nevytopí přímo tj. se 100% účinností žárovkou musí se vytopit jinak, no a jako bonus jsou dražší, technologicky náročnější a mimoto obsahují páry rtuti). Spousta "průměrných" lidí není schopna ani této triviální úvahy.
3) Existuje minimálně silné podezření, že tyto síly jednají pod tlakem lobbystů, kteří mají ekonomické zájmy na prosazení svých, tzv. "zelených" technologií. Bytostně téma vrcholné politiky. Troufám si tvrdit, že i v této věci má VK znalosti nadprůměrné.
Koneckonců každý nechť posoudí vlastním mozkem, co tvrdí novináři o Klausovi a co tvrdí Klaus.
http://uloz.to/414941/modra-nikoli-zelena...
Co na to použít obyč selský rozum? Kolik tisíciletí se zcela přesně měří klima globálněna celé planetě? Co? Kolik?!? Aha, ono je to max pár desítek let (max tak stovka dvě; ale ne globálně). A z pár lehkých výkyvů se hned dělají závěry?
Jedna sopečná erupce vyblije víc "bordelu", než skoro celé lidstvo za celou svou historii...
Za vším hledej prachy... Je a bude to zejména obrovský bysnys...
Nápodobně ! Jde pouze a jen o prachy. Jestli s klimatem opravdu něco je, tak dost pochybuji, že by to "člověk" dokázal ovlivnit, pokud vůbec, v nějakém normálním časovém horizontu... Akorát že to teď zaplatíme my všichni a výsledek je někde v budoucnu, a k ještě tomu hodně nejistý. Jediný kdo bude mít okamžité výsledky jsou akorát ty zainteresované firmy...
Ne, ty přece nejseš takovej ignorant, tomu co píšeš přece sám nevěříš, to si jenom nalháváš sám sobě že se nic neděje, abys sis nekazil pěknej den, ale víš že to tak není.
Víš dobře, že se klimatické děje dají vysledovat daleko do minulosti pomocí vrtů do ledovce, kde se rok co rok zachytává pyl, mění se jeho mechanické vlastnosti podle toho jaký bylo léto atp. Víš dobře, že ty dnešní změny ačkoliv jsou (prozatím) selským okem nepostřehnuelné, probíhají v porovnání se změnami v které se udály v pravěku explozivní rychlostí.
Rychlé změny to možná jsou, ale nikdo dosud neprokázal, že za to může jen a jen člověk. Co když Země jako taková prochází nějakým obdobím, kdy se na ní dějí takové změny samy od sebe ?
Mně se na téhle "kauze" nelíbí jediná věc, a to, že ekologisti jako jediní mají okamžitě jasno a hned vymýšlejí různá drastická řešení... Která ovšem odnesou hlavně všichni obyčejní lidé... Vymýšlejí kraviny, nejlépe by všechno zakázali, ale jiné dostupné alternativy už nenabídnou...
Ono ani s tou údajnou závratnou rychlostí změn to nebude tak jednoznačné. Zatím se používal t.zv. hokejkový diagram - to byla primitivní extrapolace ukazující na prudké oteplení v budoucnu. Teď se z toho stává spíš parodie:
http://www.osel.cz/index.php?clanek=4650
PS. dneska ráno se zase globálně ochladilo - teda aspoň tady u nás :o)))
Proč by se mi to němělo líbit? Prostě je to jen jeden z tisíců různých názorů. Klausův názor považuju za legitimní, i když s ním nesouhlasím. Ale můj nesouhlas není dán tím, že bych VĚDĚL, že je to jinak. Prostě jen víc věřím odborníkům, zvláště těm, co varují před důsledky lidské činnosti na celoplanetární klima.
Jádro problému vidím jinde. Ani jedna strana sporu nemůže přinést nezvratné důkazy o své pravdě. Jediné, co je nepopiratelné, je, že klima se mění. Ale o tom, jestli to způsobuje člověk svou činností, se můžeme hádat věčně, protože to jen těžko lze dokázat úplně stoprocentně - stejně jako nelze prokázat opak. A s tím je potřeba se smířit.
Jiná věc je, jestli indicie (byť ne stoprocentní), které ukazují na humánní příčiny těchto klimatických změn, náhodou nejsou dostatečným důvodem pro preventivní opatření, místo abychom se tvářili, že tato příčina je vyloučena. Prostě princip preventivní opatrnosti. Taky nebudu skákat z vysokého útesu po hlavě do vody, u níž je padesáti-, sedmdesáti- nebo devadesátiprocentní pravděpodobnost, že je jen půl metru hluboká, a nemůžu si to ověřit...
Ti, kteří toto riziko TEĎ bagatelizují, prostě jen spoléhají na to, že když ONI skočí, srazí si vaz už NĚKDO JINÝ.
Mrakodrap z tohoto tématu dělat nehodlám, protože (stejně jako Klaus) nejsem klimatolog a těžko můžu k problému říct cokoli nového.
Jistěže indicie ukazují, že lidská činnost má na změny klimatu vliv. Každý z nás každým svým nádechem a výdechem spotřebovává kyslík a produkuje oxid uhličitý.
Každým rozsvícením žárovky a každým nastartováním auta produkujeme oxid uhličitý, což je to nejmenší zlo, ale navíc spoustu dalších jedů.
Každou vyrobenou zářivkou likvidujeme stabilní sloučeninu rtuti a distribuujeme do svých domácností rtuťové páry, a děláme tak první krok k tomu, aby tyto páry proletěly následně komínem spalovny (a děláme, jakože od zítřka budeme všichni pořádně třídit odpad, a tudíž všechny prodané zářivky se budou nerozbité pěkně vracet k ekologické likvidaci).
Každým nově vyrobeným jízdním kolem zatěžujeme naši planetu, protože zpracování sloučenin hliníku je energeticky velmi náročné.
Ano, tohle všechno bychm měli omezit.
Ale i když budeme žít v jeskyních a živit se trávou, jediný výbuch sopky veškeré naše snažení pohřbí, a tohle všechno se do ovzduší dostane. A takových výbuchů jsou desítky ročně.
Tak co, stojí ten plivanec do moře za to, abychom si nechali pár politiky omezovat svou svobodu a vůbec svou kvalitu života?
Omezovat svobodu a kvalitu života si nikým nenechám, ale tak nějak dobrovolně nepiju balenou vodu, nemám auto, nepotřebuju mít co půl roku nový mobil a plno dalších věcí bez kterých si naopak připadám mnohem svobodnější. Ta balená voda je dobrý paradox, kvůli ní musí mít jedni mí známí 3 auta, jak by ty desítky litrů jinak odvezli. :-)) Vysvětlit jim že po testech bylo zjištěno, že nám teče z kohoutku kojenecká voda, bylo naprosto nemožné. :-)
Kojenecká spíš ne, dobrá pitná ano (tedy v Praze - okolo 37 mg dusičnanů v litru).
Normy jsou normy :-)
Jeden kamarád z vesnice si vykopal 35m hlubokou studnu (nebo vyvrtal) a měl téměř kojeneckou kvalitu co do chemie (asi původem jen z lesa, bez polí).
...100% souhlas, až na to, že já občas tím autem jedu.;-) Ale jen co musím. Moc to nepřeháním , protože dnešní provoz je naprosto devastující pro mou niterní pohodu - permanentně volantem nadávám a jsem tak 2x za cestu potencionálně mrtvej - upozorňuji, že v 99% procentech ne svou vinou!;-)
Píšeš to zcela správně. Až mě udivuje, do jaké míry s Tebou mohu v tomto souhlasit. Bohužel až na ten závěr.
Když si tak dobře uvědomujeme dopady lidské činnosti na ovzduší a biosféru vůbec, měli bychom popřemýšlet o tom, do jaké míry je to únosné, obhajitelné, účelné, mravné atd. Neexistuje přece jen dvojí poloha - žít v jeskyních a život se travou nebo nebo se na životní prostředí úplně vykašlat a nehorázně plýtvat vším, co hopoškozuje.
Podle mě je zapotřebí hledat jakousi udržitelnou, optimální míru spotřeby, která by lidskému společenství zaručovala důstojný život na této planetě a která by zbytečně nelikvidovala samotné předpoklady přežití lidstva. Ona ta bezohlednost vůčiživotnímu prostředí se nám stejně vrací ve formě snížení kvality života...
Podle mého nejhlubšího přesvědčení dnes už velká část materiální spotřeby v (západní a střední) Evropě, plus samozřejmě v Severní Americe i jinde prakticky nezvyšuje kvalitu života zdejší populace, zato nevídaným způsobem zatěžuje životní prostředí.
To není jen zbytečné ježdění autem, ale celé to nesmyslné obklopování se naprosto zbytečnými předměty a hlavně ten neuvěřitelně rychlý koloběh pořízení, užívání a vyhození těchto předmětů.
Určité dobrovolné omezení naší dnes vyloženě plýtvavé spotřeby rozhodně nelze označit za omezení lidské svobody. Myslím si naopak, že o podstatnou část naší svobody nás připravuje naše rostoucí závislost na "vymoženostech" techniky.
Máš pravdu, já taky život v jeskyních uvádím jako druhý extrém, že ani tak extrémní vzdání se pohodlí (= uspokojení potřeb = spotřeba zdrojů) by na vývoji planety příliš mnoho nezměnilo.
Souhlasím s Tebou i v tom, že vyšší spotřeba neznamená lepší uspokojení potřeb. Typický příklad uváděný v ekonomii: jedno pivo je leda na žízeň, z druhého na chuť mohu mít subjektivně dokonce vyšší uspokojení potřeby než z toho prvního, třetí už není nutné, a dodatečný užitek toho třetího je tedy menší než toho druhého. Čtvrté už vůbec není nutné, a nějaké další může mít dodatečný užitek dokonce záporný - že už je jen na škodu. A může to jít tak daleko, že těch piv dám dvanáct, na schodech si rozbiju hubu, a CELKOVÝ užitek těch dvanácti piv je dokonce záporný: kdybych vydržel až domů a dal si sklenici vody, byl bych na tom ve finále líp).
A šel bych ještě dál, a prohlásil, že i lepší uspokojování potřeb ještě nezvyšuje kvalitu života. Já bych opravdu nechtěl žít ve světě, kdy dostanu, na co si ukážu. Bez občas nenaplněného přání přece nemůže být žádné uspokojení. (Četl jsi Proč bychom se netopili? Tu kapitolku o vodáckém ráji? Jak se klukům ihned splní vše na co jen pomyslí, to je pro smrtelníka přece šílená představa... kdyžtak zde: http://uloz.to/1608695/smid-zdenek-proc-bychom...
Tohle všechno si uvědomuji, ale přes to všechno nevěřím, že nějaká centralizovaná moc svou regulací s veškerým plýtváním, které popisuješ může něco udělat, a už vůbec ne bez drastických omezení základních svobod ostatních. Třeba Švédi se dokáží k svému prostředí chovat poměrně slušně už desítky let, asi mají v tomto směru rozvinutější legislativu, ale stejně ji tam nikdo moc nehlídá a tedy lze říci, že se chovají šetrně bez ohledu na zákony. Rozdíl je tedy v lidech, ne v regulaci. Co jejich společnost má a ta naše ne (resp. má v menší míře, zase si nemusíme nasazovat psí hlavu)?
Sám jsi spíše liberál, říkáš, že bychom měli plýtvání omezovat sami a dobrovolně. V tom jsem s Tebou zajedno. Sám jdeš příkladem a ochotně diskutuješ. I když necítím potřebu na to pracovat v 16°C ve staré teplákovce a jezdit výhradně na kole. Jedno přiměřeně velké a spíše úsporné auto považuji za komfot přijatelný pro dnešní dobu (nota bene když patří zaměstnavateli, který by jej musel mít tak jako tak). Vůbec mi s tím nejde dohromady Tvoje volání po zdaňování určitých skupin a vyšší regulaci.
S tím pivem ses dotknul podstaty teorie mezního užitku. Já jen dodám, že užitek z dvanácti piv je vyšší, když vypije dvanáct lidí po jednom, než když vypije jeden všech dvanáct a zbýlých jedenáct má nadále žízeň. Přesně z této úvahy pak vychází moje přesvědčení, že sociální (příjmové) rozdíly by měly být pod kontrolou.
Píšeš něco o drastických omezeních svobod ostatních. Jde o to, co ještě považuješ za svobodu a hlavně, kde vidíš HRANICE té svobody. Pokud platí, že svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého, pak bys plýtvání jednoho člověka na úkor druhých nemohl obhajovat. Omezení možností pro plýtvání prostě nepovažuju za omezení svobody. Když má skupina dvanácti lidí k dispozici těch zmíněných dvanáct piv, tak není svobodou jednoho z nich je vypít všechny. Když mu tedy zabráním v jejich vypití, neomezuju jim jeho svobodu, ale naopak bráním svobodu těch, na které by se pak nedostalo.
Že tady volám po tom, aby se každý omezoval dobrovolně - nikdy jsem tu třeba nevolal po nějakém zrušení aut a vždycky jsem jen vybízel a nadále vybízím k rozumu, tedy k tomu, aby se každý řidič před každou jízdou zamyslel nad tím, zdali tím autem jet skutečně musí, to ještě zdaleka neznamená, že jsem liberál. Kromě toho musíš rozlišovat liberalismus mravní a ekonomický. Co do mravnosti, jsem spíše konzervativně založený (potraty apod.) a v ekonomických otázkách se za liberála také nepovažuju, vzhledem k tomu, že neuznávám příliš volnou soutěž - ne proto, že by byla sama o sobě špatná, ale proto, že časem nevyhnutelně vede k popření principů na kterých vznikla (monopolismus byl umožněn právě nedostatenou regulací volné soutěže).
Co je na mých myšlenkách liberálního, je, že odmítám autoritativní způsob vládnutí, ale to neznamená, že odmítám regulaci. Naopak: Skutečná svoboda je možná jen při dodržení určitých pravidel, tj. OMEZUJÍCHÍCH zákonů. A k nim patří například moje volání po zdaňování některých skupin populace a po určité regulaci. Regulace, po které volám, nemá ale omezovat něčí svobodu, nýbrž počínání, které omezuje svobodu jiných.
jak se do lesa volá tak ze z lesa výdělečnéhp obyvatelstva.
Mělo by to dvě ( slovy tři ) výhody :
1. Pro lidi by bylo výhodnější přiznat všechny příjmy, protože by to vedlo k nižší dani.
2. Byl by to pobídkový systém pro snahu o co nejlepší vzdělání a dosažení vyšší platové kategorie
3. výhoda by byla v tom, že daňové skupiny dosud neplatící nic ( optimalizující daně v zahraničí či jinak) by nebyly nuceny optimalizovat a tak by se mohlo stát, že daně by platil i pan Bakala nebo Stanislav doktor Gross
něco vypadlo
jak se do lesa volá tak ze z lesa ozývá
Navrhuji DEGRESIVNÍ ZDANĚNÍ výdělečného obyvatelstva.
Mělo by to dvě ( slovy tři ) výhody :
1. Pro lidi by bylo výhodnější přiznat všechny příjmy, protože by to vedlo k nižší dani.
2. Byl by to pobídkový systém pro snahu o co nejlepší vzdělání a dosažení vyšší platové kategorie
3. výhoda by byla v tom, že daňové skupiny dosud neplatící nic ( optimalizující daně v zahraničí či jinak) by nebyly nuceny optimalizovat a tak by se mohlo stát, že daně by platil i pan Bakala nebo Stanislav doktor Gross
Vycházíš z jednoho (podle mně) mylného předpokladu: Že kdo má dost, už nechce víc. Jenže ono to takhle neplatí.
Problém je jinde: V nedostatečné kontrole. Progresivní zdanění je v pořádku, protože obecně platí, že na každou další korunu vynakládáš méně úsilí. Tudíž by Ti mělo z každé další koruny také méně zbývat...
Daňová degrese (regrese) je nejen asociální (ždímání nejchudších), ale i neúčinná. Nízká daň pro bohaté znamnená nízkou daň pro malý počet lidí - čili součin extrémně nízký. Kromě toho degrese (regrese) vede k tomu, že chudý člověk nemůže investovat to, co vydělá, tudíž zůstává chudým. Vede to pak k extrémně ostrým sociálním rozdílům. A daňový systém má sociální rozdíly naopak stírat.
hmmmm... tak tuhle snůšku argumentů jsem slyšel snad tisíckrát a nevysvětluje několik zásadních faktů.
Rád bych viděl důkaz, že každá další vydělaná koruna vyžaduje menší úsilí...
Pak bych se zeptal v jakých zemích je "chudým lépe" , jestli v platově nivelizovaných ( i díky daním) nebo v zemích kde je široké platové rozmezí?
Co přesně znamená nízká nebo vysoká daň pro malý počet bohatých lidí , kteří ve skutečnosti projevují pramalou ochotu platit vůbec nějaké daně a kde si milý kolego představujete, že končí jejich penízem když je jim napařena spravedlivá progrese ?
Progresivní daně totiž skutečně udeří jen na tzv "semibohaté" tedy lidi s platem řekněme do výšky 2-3 průměrných platů, kteří nemají možnosti těch skutečně bohatých.
Jenže v propagačnícm materiálu "spravedlivých" se vždy píše o zbohallých milionářích a lidech s platem nad ( v Česku s oblibou cifra 100,000) které když zdaníme tak vypukne sociální ráj..... jenže takových je milý Medvěde v Česku jen pár a značná část je placena jako tzv "expati" a tak sociální ráj dostane místo kýžených desítek až stovek miliard od zbohalíků miliardy dvě možná 2,5 ..... heuréka to opravdu pomůže!
Vám podobní tuhle navrhli i daň z majetku a pak se chytili za nos, protože pro takového důchodce z Prahy bydlícího v bytě za 3 miliony nebo důchodce z venkova v domku za 2 miloše by asi nebavilo platit 30,000 nebo 20,000 ročně jako zbohatlíci.....
Nápodobně. Já zase tisíckrát slyšel ty argumenty, které jsi napsal Ty. Ten důkaz, že každá další koruna vyžaduje menší úsilí, je velmi snadný. To vezmeš člověka s nízkým platem (třeba 10.000,- Kč hrubého) a jeho měsíční úsilí vydělíš počtem korun, které za ten měsíc vydělá. Pak vezmeš bohatého (třeba 150.000,- Kč/měs. nebo i víc) - a opět vydělíš. A pak oba výsledky srovnáš. Anebo prostě podělíš ta dvě čísla, vyjde Ti číslo 15. Pokud by byla pravda to, co píšeš, musel by ten bohatý pracovat buď 120 hodin denně, což uznáš, že není reálné, nebo by musel na svou práci vynakládat deseti až patnáctinásobek energie než ten chudý, což je zhruba stejně málo reálné. Z toho všeho vyplývá, že úsilí vynaložené na každou z těch zbylých 135 tisícovek muselo být (v průměru) nižší.
Chudoba není závislá na míře příjmové nivelizace. Jsou země s vysokými platovými rozdíly a extrémní chudobou těch neprivilegovaných a naopak. Přestože platová rozdíly v USA jsou ohromné, rozhodně bych tam nechtěl být chudým člověkem. U nás byla a částečně dosud je platová nivelizace poměrně vysoká, přesto bych chtěl být chudým spíš tady než v USA.
Dokonce bych řekl, že blíž pravdě by byl ten, který by tvrdil, že vysoké rozdíly v platech už ze své definice musí plodit chudobu. Ekonomika jako celek vyprodukuje nějaké KONEČNÉ množství hodnot. Pokud díky platovým rozdílům někdo dostane větší podíl z těchto hodnot, naprosto logicky musí dostat někdo podíl menší - a to je ta chudoba.
Spíš bych od kovaného ekonomického liberála očekával myšlenku, že společnost s vyššími příjmovými rozdíly vyprodukuje víc hodnot. Netvrdím, že tuto myšlenku sdílím, ale když to připustím, pak by aspoň teoreticky existovala možnost, že by část toho bohatství navíc "prokapalo" i mezi ty chudé. Jenže realita je jiná: I toho případného bohatství navíc se zmocní zase jen ti nejbohatší.
Ale v jednom Ti musím dát za pravdu: Že daňová progrese zpravidla zasahuje nejvíc střední třídu než ty skutečně bohaté. Ale to není vlastnost progrese jako takové, ale nedostatečnou schopností státu vybrat odpovídající daň od těch skutečně bohatých. Kdyby se totiž toto podařilo, pak by střední třída i navzdory progresi platila podstatně nižší daně. Takhle to dopadá tak, že od chudých toho na daních moc nedostaneš, bohatí si zařídí, aby jim z jejich bohatství nikdo neukrajoval, takže daňové břemeno spočívá hlavně na bedrech střední třídy.
Podle mého přesvědčení je jedinou schůdnou cestou, jak z toho ven, odstranění vzájemné konkurence jednotlivých států v daňové politice. Prvním krokem je kriminalizace daňových rájů. Druhý krok je sjednocení daňové politiky v celosvětovém nebo aspoň kontinentálním měřítku.
Těch skutečně bohatých (řekněme s platem přes sto tisíc měsíčně), je málo jen relativně. Pokud si správně pamatuju tu statistiku, jsou jich řádově desetitisíce. O to většími částkami by ale přispěli. Součin průměrné výše jejich daně a jejich počtu rozhodně není zanedbatelnou částkou. Kromě toho: Nejde jen o "boháče" z řad zaměstnanců, ale také o spravedlivější nastavení firemních daní. Ty máme zrovna v ČR jedny z nejnižších.
K prvnímu odstavci - V. Renčín kdysi vložil do úst Dlabáčka tuto větu "Blbost, vzdalující se od nás, zdá se být menší..." Já dodávám, že mojich 130 km od Prahy zdá se mi ještě nedostatečných...
Kde se nedostává argumentů, začíná se nadávat. To už se mi tu potvrdilo mnohokrát. Škoda.
Zkus si něco najít k problematice mezního užitku (marginal utility) a chvilku o tom přemýšlet. Tato teorie (vztažená na mzdu) ve velmi zjednodušené podobě říká, že tisícovka přidaná k nízkému platu přináší svému adresátovi vyšší užitek než stejná tisícovka přidaná k platu vysokému. Když člověk vyvine nějaké (pracovní) úsilí navíc, chce za to dostat onen užitek. Aby tento užitek byl u osoby s nízkým příjmem a u osoby s vysokým příjmem srovnatelný, musí k tomu vysokému příjmu přibýt (při stejné míře úsilí) vyšší částka než k tomu nízkému. Jinými slovy na jednotku mzdy pak připadá u člověka s vyšším příjmem MENŠÍ ÚSILÍ než u člověka s příjmem nižším. Odtud moje tvrzení, že na každou další korunu je potřeba vynaložit menší úsilí. Jinak by se totiž dotyčnému nevyplatilo o ten rozdíl usilovat...
Můžeš mě tu teď třeba znovu (přímo nebo nepřímo) nazvat blbcem. Nic tím ale nezměníš na obecné platnosti tohoto principu.
A velikost toho úsilí měříme jak?
No vidíš. To bych se taky rád zeptal těch, kteří si za svou práci účtují mnohanásobky mezd lidí, kteří TAKY PRACUJÍ, a to dokonce srovnatelně dlouhou dobu. Vynaloženou fyzickou silou? To by kopáči museli vydělávat víc než ředitelé bank. Psychickým vypětím? Za prvé je těžko měřitelné, za druhé i špatně placená zaměstnání bývají spojena s enormním psychickým vypětím. Z toho aspoň pro mě plyne, že mzda by měla být víceméně přímo úměrná času, který člověk stráví výkonem povolání a přípravou na ně.
Já jen, že využíváš pojem "úsilí", jako by to byla nějaká měřitelná veličina, dokonce s ní pak zacházíš v pravdě matematicky...
S tím časem je to kravina. I u těch kopáčů. Pokud mezi ně nastoupí střízlík, co zvládne za směnu vyhrabat tolik, co ti ostatní za hodinu, měl by být stejně placen? Protože ho to stálo stejně času? Ba dokonce po stránce úsilí je pravděpodobné, že on ho se svojí fyzickou konstitucí musel vynaložit daleko více než svalovec... Smiřme se s tím, že o úsilí nejde. Snaha se může hodnotit ve škole, v životě už je důležitý jen výsledek.
Že bychom se tedy nakonec shodli na formulaci: "Od každého podle jeho schopností, každému podle jeho potřeb"?
Medvěde, řekl bych, že Tvoje definice (kolik úsilí, kolik na hodinu je či není hodně) by mě vzdalovaly od dohody na jakékoliv práci. Příklad, který se bude týkat Tvé profese....Budu se chtít naučit dokonale německy, budu individuálně velmi aktivní v naučení slovíček. Přijdu za Tebou a řeknu: "Za naučení gramatiky Vám zaplatím 50 000,- Kč, za konverzaci dalších 50 000,- Kč a pokud to stihnete do jednoho roku, dostanete prémii dalších padesát." A vůbec mě nebude zajímat, jak moc "usiluješ" a kolik času tomu budeš věnovat. A všimni si, že jsem většinou mluvil o "odměně za vykonanou práci". Stejným způsobem jednám např. s malíři pokojů, kteří když vědí, že za byt dostanou 15 000,- Kč, vím, že za dva dny je tam již mít nebudu a jsme oba spokojení (nechci, aby se mi tam vyskytovali dlouho a ukazovali, kolik je tam časově práce). A úplně klasický příklad - oprava auta, které chci mít co nejdříve zprovozněno. Co mi bude platné úsilí (a hodiny) někoho, kdo mi rozebere auto, pak ho bude pracně skládat, aby odstranil problém, který jsem mu sdělil (např. nepravidelný chod motoru). Pak si napočítá, kolik za dva dny pracoval hodin, pronásobí hodinovou sazbou a předloží účet. Je mi milejší ten, který sáhne na součástku, problém bude odstraněn za minutu a já mohu odjet. A samozřejmě dotyčný si klidně může říci i vyšší částku než ten, který usiloval o odstranění problému dva dny. A jsme opět u toho, kdo si zaslouží více peněz (ta Tvoje usilovná práce v tomto případě dostává na frak). Dle Tebe - kdo si zaslouží více peněz, ten, který bude úsilovně pracovat a řekne:"byla na tom práce na dva dny za 5 tisíc korun" nebo ten, který řekne: " chci 5 000,- Kč a to 10 korun za práci a zbytek za to, že jsem na problém přišel a to okamžitě"?
Nevím, zda mi odpovíš rozumně, poněvadž bychom se možná opět dostali k tomu, co je hodně a co málo peněz vyplácených jak komu. A nebylo by to o odměnách dělníků a manažerů - znám mnoho automechaniků, kteří (naprosto poctivě) vydělávají 10 x více než další v jejich profesi.
Tvoje fiktivní nabídka nepostrádá jistou logiku, ale má rizika na obou stranách.
Tvoje riziko je, že budu špatný učitel a Ty ztratíš spoustu času, než to zjistíš a vyhodíš mě - samozřejmě aniž bys mi zaplatil. Já jsem ale investoval svůj čas a svoje (v tomto případě neefektivní) úsilí - a Ty mi nezaplatíš, protože dohoda zněla, že budeš platit jen za úsilí, které dostatečně rychle povede k cíli.
Moje riziko je, že budeš neuvěřitelně natvrdlej a ani sebekvalitnější výuka nepovede ke kýženým výsledkům. Opět to pro Tebe bude důvod mi nezaplatit. V takovém případě já jsem opět investoval svůj čas, služba byla provedena kvalitně, a přesto nedostanu zaplaceno.
V obou případech z toho vznikne obchodní spor, který bude nepříjemný pro obě strany. Je lepší, když dostanu časovou mzdu. Ty budeš moci kdykoli přerušit proces, když nabudeš dojmu, že moje úsilí je neefektivní. Já zas budu mít jistotu, že se nebudu snažit zbytečně, kdybych potom neměl dostat zaplaceno.
Ale chápu, kam tím míříš. Můj model předpokládá, že každý zaměstnanec pracuje tak, že využívá všech svých schopností a nefláká se. Takový model pak samozřejmě vyžaduje na jedné straně kontrolu, na druhé straně motivaci. A jsme asi u jádra problému: Jak velká by ta motivace musela být, aby člověk ze sebe vydal optimum (nemám rád slovo "maximum" - to už ve mně evokuje představu ždímání a vykořisťování). Co je to za člověka, který ze sebe vydá to optimum až když dostane destinásobek průměrné mzdy? Proč ten výkon nepodá třeba za trojnásobek? Já bych takového vydřiducha nechtěl za kamaráda... Společným jmenovatelem všech důvodů sociálních rozdílů je ziskuchtivost (česky: nenažranost).
Tvůj příklad s opravou auta je opravdu velmi ilustrativní. Já se na něj ale koukám z druhé strany: Přijede člověk, řekne "Dám ti deset tisíc, když mi to do večera opravíš." Já se na to auto kouknu, uvidím jednoduchou závadu odstranitelnou za dvacet minut aniž bych si ušpinil ruce... Abych to zkrátil: Já bych si za to těch deset tisíc prostě NEVZAL, protože bych si sám sebe nemohl vážit.
A přesně tohle je ten rozdíl: Požadoval bych jen úhradu svých skutečných nákladů (čas a moje pracovní úsilí) a ne nějakou tržní cenu, kde bych parazitoval na tom, že tomu člověku bez mé služby unikne kšeft za stovky milionů. Když to hodně zjednoduším, tak rozlišuju mezi cenou SLUŠNOU a TRŽNÍ. Slušná cena odráží čas a úsilí věnované na danou práci. Tržní cena prakticky vždy využívá něčí nouze. V případě vyšší než "nákladové" ceny poskytovatel parazituje na tom, že klient službu nutně potřebuje. V případě nižší než "nákladové" ceny zase klient zneužívá toho, že poskytovatel nutně potřebuje (peníze za) nějakou práci. Stejné je to pak ve vztahu zaměstnance a zaměstnavatele.
K těm platovým rozdílům u automechaniků: Nevím, jestli zrovna desetinásobek, ale určitý rozdíl v platu za kvalitní a nekvalitní práci je v pořádku. Mně ale jde o něco jiného: o rozdíly mezi kvalitní prací v jedné profesi a stejně kvalitní a stejně usilovnou prací v jiné profesi. Proč má kvalitní vysokoškolsky vzdělaná učitelka dostávat o jeden či dva řády nižší plat proti kvalitnímu vysokoškolsky vzdělanému řediteli banky? Je práce s dětmi podřadnější než práce s penězi? Znamenají pro nás peníze víc než děti?
To by bylo pěkné. Ale potřeby člověka jsou neomezené, zatímco zdroje (práce, půda, kapitál, případně informace jako čtvrtý zdroj) jsou omezené.
A to už vůbec nemluvím o kategorii "schopnosti". Když se zeptám "co kdo umíte, můžete zařídit, seženete", tak zjišťuji, že "schopnosti" jsou ten nejvzácnější statek.
Takhle reálná ekonomika nemůže fungovat. Možná malé komunity "táboritů" na hranici sekt mohou omezenou dobu fungovat na bázi dobrovolné práce, a dobrovolného omezení potřeb, ale zdůraznil bych slova MALÉ a OMEZENOU...
Nesouhlasím. Potřeby člověka jsou konečné, vlastně dokonce velmi malé. Nekonečná a neomezená je jen nenažranost (některých) lidí a jejich neochota hnout prstem, dokud nabídka odměny nedosáhne astronomické výše. Je to úplně stejný princip jako u těch nemakačenků, co raději hnijou doma a nechce se jim dělat.
Je prostě mimo moje chápání, proč někdo ze sebe vydá svoje schopnosti až když dostane měsíčně šesti nebo lépe sedmimístnou cifru. Proč je ze sebe nevydá už za částku nižší? V tomhle ohledu je pro mě pochopitelnější chování těch "nemakačenků", kteří nepůjdou dělat, když jim to stejně nepokryje jejich (základní) potřeby. Ale ti vysokopříjmoví by přece své potřeby měli pokryté už při částkách o řád nižších... U těch prvních to nenažraností nazvat nejde, u těch druhých ano.
Potřebami se samozřejmě nemyslí pouze základní fyziologické potřeby. To asi víš, jen cítíš potřebu nesouhlasit, že;-) Dobrá, opět se Ti přizpůsobím v terminologii. Nenažranost (skoro všech) lidí je nekonečná.
S úsilím a penězmi opět zaměňuješ příčinu a následek. Nadstandardní plat přináší až nadstandardní úsilí.
Asi tušíš, že potřebami lidí nejsou míněny jen potřeby pro holé přežití.
Co je to vlastně to nadstandardní úsilí? Jaký "bonus" získá učitelka na základní škole za své nadstandardní úsilí? Myslíš, že tím získá nadstandardní plat? To nadstandardní úsilí v Tvém podání je vlastně jen pěstování schopnosti dostat se k lizu. Jinými slovy vykašlat se na své povolání a dělat to, co nejvíc sype.
Kdyby nadstandardní úsilí vedlo ke stejným výsledkům nezávisle na typu vykonávaného povolání, dalo by se mluvit o jakés takés spravedlnosti. Ale proč to jde jen u některých profesí a u jiných ne? A proč to jde u neproduktivních a zprostředkovatelských profesí a u těch produktivních nikoli?
Asi tušíš, že pod pojem nadstandardní úsilí spadá i ochota dělat práci, kterou se ti zrovna moc dělat nechce, avšak která je vysoce potřebná = někdo, v konečném důsledku vždy spotřebitel, je ochoten ji dobře zaplatit.
Učitelka v MŠ není dobrý příklad, protože v tomto oboru kvůli státním zásahům není rozvinuta dostatečná konkurence. Existuje několik málo elitních MŠ např. cizojazyčných, kde rodiče i přes státní monopolismus jsou ochotni platit nemalé částky. Jak jsou na tom učitelky v těchto konkurenceschopných školkách platově netuším, předpokládám, že nějaký příplateček za znalost a aktivní používání cizího jazyka bude...
Přínos je sice asi dobře měřitelný penězi, ale toto vyjádření podle mě nevyjadřuje SKUTEČNÝ společenský přínos dané profese. Přínos, kterým by zaměstnavatel měřil práci svého zaměstnance měří jen okamžitý parametr "kolik na práci tohoto člověka jako zaměstnavatel vydělám". To je ale hrozná deformace. Nic to neříká o skutečné společenské prospěšnosti a potřebnosti něčí práce. Právě proto, že to zatím takto funguje, dělá se spousta prací, které společnosti jako celku vysloveně škodí (ale hlavně že zaměstnavateli přináší zisk), a na druhou stranu je spousta věcí, které jsou nutné, ba přímo naléhavé, ale které nikdo dělat nebude, protože to není (podle měřítek zaměstnavatelů) dostatečně lukrativní kšeft.
To už je opravdu lepší "riskovat", že někdo dostal zaplaceno za námahu, která ve výsledku nebude příliš prospěšná, tj. připustit určitou míru "umělé" zaměstnanosti.
Takže se ptám tebe !! Průměrná hrubá mzda na hodinu je okolo 140 Kč a i kdyby měl člověk s vyšší kvalifikací 200 (ani se teď neodvážím uvažovat o učitelském platu...) Kdežto ty účtuješ v průměru 450. I po odečtení nákladů jseš na dvojnásobku. Tak a teď pojednej o úsilí...
Za prvé nevím, jestli jsem na dvojnásobku, když po odchodu do důchodu dostanu poloviční částku než zaměstnanec. Takže tu polovinu, co mám údajně navíc, musím na rozdíl od zaměstnance spořit na to, abych měl alespoň stejný důchod.
Ale jinak: Nemyslím si, že by moje ceny byly nějak přemrštěné. Pokud tam existuje rozdíl, pak mám dojem, že jsou spíš podhodnocené mzdy zaměstnanců.
"Pokud tam existuje rozdíl, pak mám dojem, že jsou spíš podhodnocené mzdy zaměstnanců."
Totéž si mohou oprávněně myslet i ti s platem 500 000 měsíčně. Kdo stanovuje hranici ? :-))
Ta je dána sumárním množstvím prostředků vyprodukovaných společností jako celkem. Prostě se tu snažím říct, že určité rozdíly jsou ještě opodstatněné. Asi mi nebudeš tvrdit, že dvojnásobek (a to ještě velmi problematický) je nějaký problém. Já tu mluvím o rozdílech v (několika) řádech.
A najednou !!! O kousek jinde hlásáš rozdíly v řádech desítek procent a ve tvém případě násobek není problém ?? To asi proto, že jsi to zrovna ty, že jo ? :-)
A co se týká vynaloženého úsilí - s narůstající praxí vynaložené úsilí na tentýž objem práce klesá. Jakpak jseš na tom ty ? Taky si dneska za přeložení A4 účtuješ míň, než dřív ? S výukou by to mělo být podobné, už víš jak na to...
Je úsměvné, že dokážeš můj boj proti řádovým rozdílům v odměňování shodit poukazem na to, že vydělávám DVOJNÁSOBEK toho, co jiní. Je to podobné jako když bojovníkům proti zvyšování podílu CO2 v atmosféře vyčteš, že ho produkují také, a to tím, že dýchají...
Ten domnělý dvojnásobek opravdu nevnímám jako problém. Domnělý proto, že je to na úkor pozdějšího důchodu. Kdybych od své "mzdy" odečetl to, oč míň dostanu na důchodu (pokud se ho vůbec dožiju), tak to v těch řádech desítek procent rozdílu nakonec zcela určitě bude.
V druhém odstavci Ti musím dát částečně za pravdu. Svého času jsem využíval své rychlosti psaní a vybavování ekvivalentů v cílovém jazyce ke zvyšování své hodinové odměny. Teď už tolik ne. Vzhledem k rychlosti svého psaní jsem při překládání dokázal vydělat i násobky toho, co při vyučování, ale na druhou stranu je pravda, že se to nedalo vydržet tak dlouho. Takže myslím, že je to v relaci.
Ale ani ta schopnost rychlého psaní a pohotové vybavování cizojazyčných ekvivalentů nebyla zadarmo. Zúročila se v tom spousta hodin studia a tréningu, které mi tenkrát nikdo neproplácel...
Medvěde, četl jsi, co na sousedním vlákně vložil Henry o tom, že němečtí milionáři požadují zvýšení daně (pro ně)?
Vůbec si nedovedu představit u nás, že by poslanci schválili nějaký zákon o vyšší dani pro "více vydělávající". Vždyť zamítli v minulých dnech zdanění svých náhrad!!
to, co teď okopíruji z tvého příspěvku, je ČIRÁ DEMAGOGIE osvětlím v čem.. takže medvěd řekl :
Ten důkaz, že každá další koruna vyžaduje menší úsilí, je velmi snadný. To vezmeš člověka s nízkým platem (třeba 10.000,- Kč hrubého) a jeho měsíční úsilí vydělíš počtem korun, které za ten měsíc vydělá. Pak vezmeš bohatého (třeba 150.000,- Kč/měs. nebo i víc) - a opět vydělíš. A pak oba výsledky srovnáš. Anebo prostě podělíš ta dvě čísla, vyjde Ti číslo 15. Pokud by byla pravda to, co píšeš, musel by ten bohatý pracovat buď 120 hodin denně, což uznáš, že není reálné, nebo by musel na svou práci vynakládat deseti až patnáctinásobek energie než ten chudý, což je zhruba stejně málo reálné. Z toho všeho vyplývá, že úsilí vynaložené na každou z těch zbylých 135 tisícovek muselo být (v průměru) nižší.... tak pravil medvěd....
1.plat(mzda,výdělek) není jen výsledek práce za x hodin měsíčně! To snad musí být dokoce i učiteli jazyků jasné ?
2.je to výsledek umu, talentu, píle, cílevědomosti, dosaženého vzdělání, délky praxe, zdraví, štěstí, náhody,kvality nápadů, průraznosti atd atd.
3.DÁM TI TEĎ PŘÍKLAD JAK DOSÁHNOUT ŠTĚSTÍ - ČÍKAŠ DESETITICÍSE S PLATEM NAD 100,000 ? Tak je pumpnem ok ? 100 procentek daň by stačila ? Fajn tak máme 12 miliard doma!!! Hurrá no ono jim ovšem nezbylo na jídlo a na útratu, na bydlení, kulturu a tak že ?( třeba také někoho živí tak počítejme pro 3 lidi)
Tož dejme jim 20,000 pro tři lidi na výše uvedené potřeby a bude nás to stát jen 2,4 miliardy, heuréka vypadá to,že jsem vydělali 9,6 miliardy pro blaho lidstva... jenže ejhle tihle lidé také něco utratili, jsou to lumpi tak řekněme každý zhůvěřilo utratil ze 100,000 měsíčně nějakých 50,000 ( nezapomínej, že nějaké daně už platili i předtím) a tak něco odvedli na DPH rovnou státu neco jako jednu miliardu ?
No a ještě zde máme tu část kterou napumpovali do ekonomiky ( čerpali služby, chodili zbohatle do divadla a do šantánu, cestovali atd) ...
Mám pokračovat ?
Znáš tu historku o Astrid Lindgernové jak platila daně vyšší než 100 procent příjmu ?
Na svém tvrzení trvám. O demagogii nejde. Zisk každé další koruny k platu je spojen s nižším úsilím než u té předchozí.
Většina věcí, které jsi zařadil pod bod 2., se promítají do vynaloženého úsilí (píle, cílevědomost, vzdělání). Zdraví bych tedy do mzdy opravdu nepromítal. Délku praxe - proč ne? Ale ne v násobcích. To by mělo být opravdu jenpomocné kritérium. Délka praxe nemusí mít na kvalitu odváděné práce velký vliv. Tu je lepší měřit jinak. Štěstí a náhodu naprosto odmítám do výše mzdy promítat. Práce a zaměstnání není nějaká loterie. A průraznost? Ano, to je ten největší problém. Výše mzdy bohužel z velké části závisí právě na té průraznosti. Ale je to vůbec pozitivní? Oni ti neprůrazní, neprůbojní, skromní a pokorní lidé jsou něčím míň než drzí a bezohlední frackové?
K Tvému třetímu bodu: Pracujeme tu s nějakými čísly vycucanými z prstu. Omezím se na konstatování, že částka vybraná od těch nejbohatších se z oběhu neztratí. Argumentuješ tím, že ti bohatí ty peníze někde utratí. A ti chudí snad ne? A řekl bych, že za daleko rozumnější věci (jídlo, oblečení, nájem...). Ta částka prostě jen bude využita jiným (lepším) způsobem. Opět se dostáváme k problému mezního užitku: Tato částka v rukou malé hrstky bohatých jim nijak podstatně nezvýší životní úroveň. Jestli si koupí auťák za dva nebo za tři miliony - to dotyčnému opravdu životní úroveň nezmění. Avšak tato částka může podstatně většímu množství lidí znatelně zvýšit kvalitu života.
Vezměme si "pouhou" jednu miliardu korun vybranou od deseti tisíc lidí z nejbohatší sociální skupiny: Po dvou tisícovkách pro lidi s příjmem kolem 10.000,- Kč znamená podstatné zlepšení života pro 40.000 chudých. Kdežto žádný z těch bohatých tu částku navíc odevzdanou na daních (měsíčně přes 8.000,- Kč) nemůže ani pocítit. Tak mi řekni, které využití těch peněz je lepší.
Podle mne je tedy lepší nechat ty chudé, ať si těch 8.000 vydělají sami. Například tím, že nebudu zbytečně moc zdaňovat bohaté. Oni pak budou mít menší sklon si daňový základ snižovat, přenášet své podnikání jinam a zaměstnávat lidi v jiných zemích. Lépe se budou mít jak oni, tak ti nejchudší, ale hlavně i všichni ostatní, kteří díky tomu budou mít více zakázek a více práce.
To je pořád dokola. Ty si prostě myslíš, že když bohatí budou platit málo, že to pomůže těm chudým. To je ale iluze. Optimalizace daní se bude provádět stejně. Upřímně řečeno byli by hloupí, kdyby platili víc než jim ukládá zákon. Naopak ta myšlenka, že jim daně snížíme jen proto, že to stejně obcházejí, je podobné jako povolit zlodějnu, protože se stejně krade...
Samozřejmě nejsemproti tom, aby si ti chudí ty peníze navíc vydělali sami, ale sám dobře víš, že pracovní příležitosti (placená práce) je omezený statek. Kde nic není, ani smrt nebere. A hlavně: Kde máš záruku, že snížením daní bohatým vytvoříš pracovní místa. Ono se to vlastně ani nedá následně zjistit.
a kde ty bereš iluzi, že zvýšení daní "bohatým" povede ke zlepšení situace chudých ? To se přece také následně nedá zjistit....
Tady v Česku se daně skrz sazby, společné zdanění manželů a zavedení stropů na soc/zdravotní pojištění ( to vůbec byla česká sociální vymyšlenost za limitované plnění nelimitovaná daň - protože to samozřejmě je daň) daně snižovaly posledních řekněme deset let, také se snižovaly daně firem... přesto daňový výběr kontinuálně rostl a to i přes menší množství práceschopného obyvatelstva .....jak je to možné ?
Určitě se to dá vysledovat líp než opak. Přece jen výdaje na sociální transfery jsou pod kontrolou, ale nikdo nemá pod kontolou, jestli v důsledku snížení daní soukromé firmy budou vytrvářet pracovní místa. Sociální a zdravotní "pojištění" je druh daně, to je samozřejmé.
Ten růst výběru daní rozhodně nebyl kontinuální a souvisel spíš s růstem HDP než s mírou zdanění. Strmý nárůst výběru daně z příjmu právnických osob souvisí s šestiprocentním růstem HDP za soc.dem vlád. Neboj se, Nepochybuju o tom, že za rok 2009 se dá čekat zřetelný pokles, což mimo jiné bude právě důsledek snížení podnikových daní Topolánkovou vládou.
1. nejvíc snížily podnikové daně vlády ČSSD
2. po snížení daní se zvýšil počet firem, které neměly hlavní provozovnu mimo území ČR.
3.Růst HDP byl tažen tím, že se firmám vyplatilo tady podnikat ( neříkám, že to bude navěky).
Takže jsme se díky vládám ČSSD dostali do stejné situace jako například Švédsko. Velkokorporace totiž milují země kde platí nižší daně než jejich zaměstnanci.
Také nepochybuji, že se výběr daní sníží, ovšem hlavním důvodem bude fakt, že se sníží obrat firem a nákupy obyvatelstva...
S tím souhlasím. Přesto i po soc.dem. snížení podnikových daní zůstala zachována určitá míra progrese - podobně jako v drtivé většině západoevropských zemích a dokonce i v USA. Po necitlivém zásahu vlády ODS byla daňová progrese (daňová pásma) zrušena. Tohle snížení podnikových daní už ochotu firem investovat nezvýší. Jen se sníží obejm vybraných prostředků.
A snížení koupěchtivosti obyvatelstva? Je dáno tím, že velká část zisků produkovaných na našem území plyne do zahraničí a nikoli do kapes těch, kteří jej tvoří. Kde to obyvatelstvo má na ty nákupy brát? Pak ať se zdejší firmy nediví, že jim klesají obraty. Nejspíš tedy přesunou výrobu do oblastí s ještě nižšími mzdovými náklady a prodávat budou v zemích s vysokou kupní silou. V Bělorusku se bude vyrábět, v Německu se bude prodávat. A tady se nebude ani vyrábět (příliš vysoké mzdové náklady) ani prodávat (příliš nízká koupěschopná poptávka)...
No, kdyby se ta spotřeba snížila jen tam, kde se dnes plýtvá, nebyl bych proti tomu... Jenže ono to většinou dopadá tak, že když je potřeba někde vzít, tak se rozhodně nebere nejbohatším.
A stejné je to s ničením životního prostředí. Poslední zbytky kvalitního životního prostředí na planetě si budou užívat nejvíc ti, kteří se nevíce podíleli na jeho zničení v jiných částech světa, protože si tím ničením vydělali na to, aby se za tím nezničeným prostředím mohli (samozřejmě letecky) dopravit.
Takže když si mzdou vydělám dost a pojedu na bermúúúúúdy a léééétecky, tak jsem v póóóhodě, páč nejsem průmyslník :-)))
To jako, že když poletí průmyslník, tak způsobí větší škodu, než nějaký zaměstnanec?
Tohle už není diskuse. Děláš z toho frašku. Životní prostředí se ničí především necitlivým průmyslovým podnikáním. Například přesouváním ekologicky nešetrných výrob do zemí s nedostatečnou ekologickou legislativou. Tihle lidé, kteří na tom vydělávají a bohatnou, mají díky svému bohatství podstatně lepší možnost utéct z prostředí, které zdefvastovali a užívat si čistéh prostředí v místech, která ještě nestačili zničit. Je úplně jedno, jestli jsou to velcí akcionáři, vrcholoví manažeři nebo nějací spekulanti. Běžný zaměstnanec těchto podniků je zpravidla odkázán na místo, kde žije - a to bývá právě v okolí zdevastované průmyslovou činností.
To je pořád dokola. Ty si prostě myslíš, že daně lze zcela libovolně zvyšovat, a ti, kdo platí příliš vysoké nebudou mít větší snahu pokoušet se o daňové úniky nebo realizovat svůj příjem (podnikání, zaměstnání) jinde, kde se stát k poctivým a pracovitým lidem chová slušněji.
Přirovnávat snížení daní k legalizaci krádeže - to si asi děláš legraci! Vždyť princip je zcela opačný - daní stát odebírá člověku to co si legálně vydělal, bez jakékoliv náhrady. Tím že toto odebírání pod pohrůžkou sankcí (=loupež) snižuje, zmenšuje tuto nespravedlnost.
Nemůžeš přece popřít závislost, že lepší podmínky pro podnikání, mezi něž přijatelná míra zdanění patří, přitáhnou investory a vedou k tvorbě pracovních míst. Více např zde:
http://ekonomika.ihned.cz/1-10076550-15118770...
Viz tvůj uplatňovaný paušál při minimu skutečných nákladů, že jo :-))) Ti hnusní, vychcaní, hamounští podnikatelé... :-)))
Já jsem ten zákon nepsal. Na stávající výši odpočtů nákladů rozhodně netrvám.
Když na nich netrváš, proč je tedy uplatňuješ?
Ty pravidla platí pro všechny a každý si může vybrat narozdíl od zaměstnanců. Ty tu máš plnou klávesnici řečí o vybírání daní, placení pojistného, silném státu, o ochotě platit více na daních, ale když tu možnost máš, tak si najdeš výmluvu, aby si platit nemusel. Odhaduji, že každý zaměstnanec co se tu pohybuje odvádí státu mnohem více než ty a to máš ještě odvahu do nich šít, že platí málo a měli by platit víc :-(((
Nevkládejmi do úst něco, co jsem nevyřkl. Nikdy jsem nenapsal, že by zaměstnanci dváděli málo nebo že by měli platit víc. Naopak jsem tu opakovaně navrhoval, že by se podmínky pro zaměstnance a živnostníky měly sjednotit.
K tomu dobrovolnému placení daní a podobně: Máš představu, že bych měl k částkám placeným podle zákona odvádět státu jakýsi "bonus", to raději ty "ušetřené" peníze vrazím do konkrétní pomoci konkrétním lidem, což také činím. A neměl bych podobný princip uplatnit i při placení nájemného? Že bych jako nad rámec zákonem stanovéné částky panu "domácímu" šoupnul nějakou tu korunku do kapsičky na přilepšenou jeho dětem... Něco jako výraz vděčnosti, že mi nezavírá vodu nebo plyn, když už mi nechá prosakovat dešťovou vodu do dětského pokoje...
Napiš mi konkrétně, kde jsem napsal, že jsi napsal!!!
Nepsal jsem nic o tom, že máš platit něco jako bonus. Psal jsem, že máš možnost vést účetnictví a platit daně tak jako má tu možnost každý jiný a je jenom na rozhodnutí každého jedince, kterou cestu si vybere, jestli paušál, nebo skutečné náklady. Ty sis vybral paušál a platíš na své výdělky mrzké daně a zároveň píšeš, jak by si chtěl, abys platil víc. Ty můžeš, ale nechceš.
Ještě dodatek.
Je to úplně stejné, jako když já budu psát o tom, že by se mělo snížit používání aut, ale že já ho snížím až v momentě, až to bude povinné pro všechny. Proč bych to do té doby dělal jenom já a ostatní ne?
A tento princip se dá vztáhnout na všechno a zároveň si žít dál podle svého
Ptáš se, comám na mysli, když píšu, abys mi něco nevkládal do úst. Jedná se o Tvou větu "a to máš ještě odvahu do nich šít, že platí málo a měli by platit víc :-((("
Nikdy jsem nenapsal, že by zaměstnanci dváděli málo nebo že by měli platit víc. Naopak jsem tu opakovaně navrhoval, že by se podmínky pro zaměstnance a živnostníky měly sjednotit.
Jinak s tím účetnictvím máš pravdu jen velmi částečně. Já účetnictví vést nemusím a vlastně ani nemohu. Nejsem akciovka ani eseročko. Mojí povinností je sledovat příjmy a náklady, případně jen příjmy a uplatnit zákonem stanovený paušál. Kdybych sledoval skutečné příjmy a uplatnil jen ty, pak by rozdíl mezi oběma částkami byl ten "bonus", o kterém jsem psal: Odvedl bych velkou částku nad rámec své daňové povinnosti. Mimochodem dělám to i teď, když platím za manželku sociální a zdravotní pojištění a vedu ji jako spolupracující osobu. Kdybych to nedělal, měl bych odvodovou povinnost ještě nižší.
Samozřejmě že chci, aby lidé mého typu platili vyšší daně. Ale to není totéž jako platit vyšší daně sám. Prostě bych byl pro změnu zákona ve smyslu, aby živnostníci a zaměstnanci měli podobnější odvodovou povinnost, což pro živnostníky mého typu obnáší odvodovou povinnost VYŠŠÍ. Tím chci říct, že bych se takovému zvýšení (i MÝCH) daní nebránil. ALe je bláhovost si myslet, že toto své přesvědčení jako jediný promítnu do dobrovolnéh placení daní navíc. Ukaž mi jediného živnostníka, který to dělá. Proč to tedy žádáš po mně?
To přece není to samé jako jít ostatním příkladem v nepoužívání auta. Čekat, až to někdo zreguluje zákonem, je iluzorní. Kdežto daňové zákony se mění každou chvíli.
Ještě jednu věc: Čekat s ekologickým chováním na to, až s tím začnou ostatní nebo až Ti to nařídí stát zákonem, je cesta do pekel. Je to uvažování malého dítěte, které nechce uklidit své hračky, když bratříček taky neuklízí. Nakonec nebude uklízet nikdo. S daňovým systémem to ale nemá vůbec nic společného.
Tak teď už opravdu nevím. Ty voláš po větší progresi a vyšších daních a zároveň píšeš, že nepíšeš o tom, aby platili více. To mi opravdu rozum nebere.
Můžeš si vybrat, jestli bude uplatňovat paušál, nebo jestli budeš jako uplatňovat skutečné náklady. Ty si se rozhodl uplatňovat paušál. Pokud by ses rozhodl uplatňovat skutečné náklady, neplatil bys daně navíc, ale platil bys daně z tvého skutečného zisku.
Nic po tobě nežádám, říkám, že máš možnost platit z tvého skutečného příjmu.
U těch daní to není jenom to, že zaměstnanci musí platit mnohem více, ale zároveň jim stát znemožňuje stát se privilegovanou skupinou aniž by museli změnit práci.
Snažíš se mě vmanipulovat do počínání, které neaplikuje nikdo jiný v naší zemi. Nepřipadá Ti to divné? Pokud budu chtít přispět ke zlepšení nebo aspoň ke zmírnění devastace životního prostředí, udělám to tak,jak budu chtít já, a ne tak, jak mi to předepíšeš Ty nebo někdo jiný. Totéž platí pro zmírňování sociální nespravedlnosti. Prostě vnímám její existenci, chci proti ní bojovat, ale chci si taky sám vybrat prostředky, jakými tak budu činit. Nenechám si do toho od nikoho mluvit.
Větší progrese neznamená automaticky vyšší daně.Ale to určitě víš. Znamená to spravedlivější rozložení daňové zátěže v závislosti na míře příjmů. Jelikož každá další koruna vyžaduje méně úsilí (viz výše popsaný princip mezního užitku), pak je také nutné každou další korunu zdanit vyšším procentem. O nic jiného mi nejde.
Ano, můžu si vybrat, jestli budu platit částku,kterou mi ukládá zákon, nebo dobrovolně částku vyšší. Pokud po mně chceš, abych si zvolil méně výhodnou metodu výpočtu, nemusím se omezit jen na uplatňování nákladového paušálu. Mohl bych se třeba vzdát odpočtu na děti (což jsem mimochodem udělal), odpočtu na vlastní osobu nebo bych si třeba dobrovolně mohl zvýšit procento odváděné daně...
Tím, že odvádím daně podle zákona, nikoho neohrožuju. Tím, že někdo používá auto, fyzicky ohrožuje lidi ve svém okolí, produkuje škodliviny, které musí ostatní vdechovat, působí hluk, zvyšuje prašnost... Jak chceš tyhle dvě věci srovnávat? Když já můžu volat po tom, aby ostatní přestali produkovat škodliviny a ohrožovat své okolí, tak Ty můžeš po mně chtít, abych si uměle zvyšoval daně nad rámec své daňové povinnosti? Nějak mi uniká logika a vzájemná souvislost těchto dvou věcí.
Nikam tě nemanipuluji, nebuď vztahovačný. Píši, co můžeš udělat, aby si naplnil svojí touhu po vyšších daních. Není pravda, že ostatní to dšlají stejně, všichni zaměstnanci jsou zdírání státem neúměrně více, než OSVČ.
Už vidím někoho, kdo bude chtít zvýšit progresy a nezvýšit daně vyšším příjmovým skupinám. Takže zvýšení progrese znamená zvýšení daní.
Jakto že nikoho neohrožujete, díky nižším výběrům daní u OSVČ je potřeba aby zaměstnanci platili daně vyšší, tedy i nízkopříjmové skupiny. Je ti určitě jasné, že kdyby jste platili daně tak jako neprivilegovaní občané, tak by se mohli snížit nízkopříjmovým občanům daně a oni by konečně měli na základní životní potřeby. Takto si tyto peníze nechají OSVČ a použijí je k hromadění majetku a k luxusní spotřebě.
Nechci po tobě aby si platil vyšší částky, jenom upozorňuji na možnosti OSVČ a na prohlášení, které zde uvádíš. Jak to budeš dělat je tvá věc. Mé právo je si o tom myslet co chci.
Ta moje "touha po vyšších daních" je touha po jiném, spravedlivějším daňovém systému. Že bych já sám mohl beze změny daňových zákonů platit vyšší částky, vím taky. Když píšu, že ostatní to dělají stejně, míním tím, že neplatí víc, než jim ukládá zákon. Že zaměstnance stát "odírá" na daních více než OSVČ, jsem tu tvrdil i já. Proto jsem tu volal po přiblížení daňových povinností u obou skupin.
Zavedení daňové progrese neznamená AUTOMATICKÉ zvýšení daní. Zavedení daňové progrese může znamenat zvýšení daní pro velmi úzkou skupinu plátců. Záleží jen na nastavení parametrů.
Tak znovu: Dobýváš se do otevřených dvěří. Já NEJSEM proti tomu, aby se daňové povinnosti zaměstnanců a OSVČ sblížily. To ale neznamená, že současný systém nebo dokonce konkrétní plátci někoho ohrožují.
Cituji: "A hlavně: kde máš záruku, že snížením daní bohatým vytvoříš pracovní místa." Kontra - kde máš záruku (nebo dle jakého mustru) vytvoříš pracovní místa při zvednutí daní? Je to naopak, jak se domníváš - zvedneš daně, podnikatel strhne stan, půjde do zahraničí a zlikviduje stávající pracovní místa.
Ale i kdyby nestrhnul stan, má míň peněz na nákup nové technologie, materiálu atd. Zbývá míň na rezervy, aby šel do "rizika" s přijetím dalších zaměstnanců. Medvědův přístup je strašně krátkozrakej. Hledá jen , co kde komu uzmout, aby to dal jiným - nehledá, jak pro ty jiné vydělat víc...
s přijetím "spravedlivě" zaplacených zaměstnanců..¨
Protože tak si to Medvěd představuje, každému podle jeho nároku na spravedlnost.
Mě by zajímalo jak Medvěd pracuje ve skutečnosti, tedy jestli odvádí daně řádně a s nadšením, nebo s nadšením minimalizuje svoji dańovou povinnost a jak platí a své případné zaměstnance....
Budeš se asi divit, ale pracuju poctivě. Ono to ani jinak nejde, protože kvalita mé práce je pod trvalou kontrolou mých klientů. Zaměstnance nemám. Daně odvádím řádně. K tomu bych měl ale jednu poznámku: Zpočátku jsem měl pocit, že na daních odvádím příliš mnoho a snažil jsem se je minimalizovat. Od jisté doby mi připadá, že jsou daně z příjmu příliš nízké (případně například příliš vysoké procento odpočtu na náklady), a přál bych si, aby se zvýšily (nebo se snížily ty nákladové paušály). Ovšem samozřejmě ne jen pro mne. :o))
Prostě vnímám, že někde existuje optimální míra zdanění. Prostě neplatí, že čím nižší daně, tém lépe. Zrovna tak neplatí opak. Nejde ale jen o míru zdanění, ale také o rozložení daňového břemene. Ani v tomto ohledu nejsem se současným stavem spokojen.
Ano, odpočty nákladů v podobě paušálu se ti zdají logicky velké. Samozřejmě, když nemáš žádné náklady na přepravu materiálu a zařízení, většinu hodin máš podle svých slov v prostorách zákazníka, zbytek doma. Vžij se ale do kůže třeba řemeslníka, pro kterého je tohle daňové zjednodušení určeno primárně. Musí jezdit autem pro materiál a k zákazníkovi, musí držet sklad, musí nakupovat a obnovovat nářadí... Tam ten paušál bude tak tak.
Společnost je vůči tobě tak benevolentní, že ti dává VOLBU, jestli uplatníš skutečné náklady, nebo použiješ paušál. A je to na tvém svědomí. Pokud se ti zdá paušál neúměrný, použij skutečné náklady, nic, opravdu nic ti v tom nebrání. A paušál nech těm, u nichž bude úměrnější...
Ale proč by sis nenechal víc, když ti to zákon umožňuje, co ?
A určitě namítneš, že to začneš dělat, až to budou dělat všichni - to je ale v rozporu s tím, co tady hlásáš v souvislosti s dopravou a spotřebou. Tam příkladem jdeš. Asi proto, že tam ušetříš, tady bys tratil :-)))
Viz jedna z mých odpovědí výše. Řešením není, když se vzdá nějakých práv nebo možností jednotlivec. Zvláště v situaci, kdy ho to diskvalifikuje. Pořád se tady někdo ohání tržními mechanismy, konkurenčním prostředím a podobně. A najednou je člověk špatnej jen proto, že se nevzdá VŠECH, ale jen NĚKTERÝCH práv a výhod.
Trochu mi to připomíná útoky na můj pacifismus. Někdo, kdo nemá zábrany použít násilí a zbraň, na mě za jejich použití zaútočí, a když se zmůžu na jakýsi minimální odpor a použiju určitou míru síly, začne se dovolávat MÉHO pacifismu, MÝCH zásad. "Jak je to možné, že ty - pacifista se bráníš silou?", ptá se okolí, pro které je násilí normou...
Odpovím Ti pokračováním svého příměru: Pacifismus má smysl, pokud se jeho zásad drží VŠICHNI... Stejné je to s altruismem v daňové a ekonomické oblasti. Bylo by to krásné, kdybych například mohl učit zadarmo KAŽDÉHO, ale můžu to aplikovat jen ve VYBRANÝCH případech. Totéž pak s mým omezováním osobní spotřeby - něco málo přece jen spotřebovat musím...
Můžu mít nějaký názor na výši daní a rozložení daňové zátěže. Ale to ještě neznamená, že je možné, abych se podle těchto zásad choval jen já sám.
Do kůže řemeslníků se vžít dokážu. Vím, že jejich náklady jsou podstatně vyšší než moje. Proto si také nepředstavuju, že by se snížení paušálu týkalo i jich. Už teď funguje několik kategorií - tam by bylo potřeba učinit změny. Netrvám na tom, abych byl v jedné kategorii s řemeslníky.
Takže shrnuji: Nech na mně, kde budu chtít jít příkladem v naplňování svých ideálů a kde to shledám kontraproduktivním. Navíc přehlížíš, že dělám i spoustu věcí, na kterých SKUTEČNĚ tratím, ale to se Ti nehodí do Tvé představy mé osoby jako nějakého skrblíka, do které se mě snažíš vecpat.
Krátkozraký mi připadá naopak přístup pravice. Nechat co nejvíc těm nejbohatším a pak už jen spoléhat na to, že se o to rozdělí s chudými. To je ale iluze. Zkus si někdy spočítat, o kolik se zvedl HDP a kolik z něho "prokapalo" k nízkým příjmovým skupinám. Obrovské většiny toho přírůstku bohatství se zmocnili opět jen ti nejbohatší. Tady přece nejde jen o to vyprodukovat maximum hodnot, ale také (hlavně) o to, aby se tyto hodnoty spravedlivě rozdělily. Jsem zastáncem kacířské myšlenky, že je lepší vyprodukovat o něco méně a spravedlivěji to rozdělit, než produkovat "zbytečné" hodnoty jako zdroj pro plýtvání těch nejbohatších.
jaký vycucaný čísla kolego ?
Sám si říkal, že lidí s platem nad 100,000 jsou u nás maximálně desetitísíce.. a já ti říkám, že daň dostihne jen zaměstnance .
(Mimochodem kolik bereš za privátní hodinu výuky němčiny ? Pokud bereš částku někde kolem 500 korun tak jsi přesně v kategorii horních deseti tisíc....)
Ad zlepšení života ... ty tady prostě říkáš toto :
Neučte se , nesnažte se, nevymýšlejte, nezlepšujte, nebuďte průrazní ( neříkejte si o vyšší plat), nemějte praxi v oboru ( klidně se přehlašte tam kde se bere víc bez ohledu na vzdělání a schopnosti), nestarejte se o své zdraví, utrácejte víc než vyděláte ( když je to na rozumné - rozumné zatím definujete vy, ale časem to bude definovat někdo jiný), budťe beztarostní, protože vám každý měsíc za to přijde odměna od těch co se nechovali jako vy ....
Tu řádovou cifru jsem plácnul na základě mlhavé paměti, že jsem takový údaj někde četl, takže bych z ní nerad vycházel jako z nějakých tvrdých čísel. Za privátní hodinu beru od NULY do těch pěti stovek. Víc účtuju jen firmám, kam musím například daleko dojíždět. A tvrzení, že bych byl v kategorii horních deseti tisíc, mě upřímně rozesmálo. Nebudu tu zveřejňovat svůj roční příjem, protože to sem za prvé nepatří a za druhé jsou tu lidi, kteří rádi manipulují s cizími osobními údaji. Ale můžu Tě ujistit, že bych ještě nedávno (než začala nejstarší dcera pracovat, velmi pravděpodobně dosáhl na nějaké sociální dávky. :o))
Nikdy jsem tu neřekl, že by někdo neměl studovat, učit se, zkvalitňovat svou práci nebo si jinak nezvyšovat kvalifikaci. Myslím si pravý opak. Jde mi o to, že v určitých profesích nic z toho prostě nevede ke zvýšení platu. Jako příkald jsem uváděl učitelku na ZŠ. Co je jí platné, když bude celá odpoledne vysedávat po knihovnách, bude postgraduálně studovat, zkvalitňovat svou práci - stejně nepřekročí svůj mizerný tabulkový plat, který sotva dosáhne celorepublikového průměru...
A už vůbec jsem tu nikde nevyzýval k zadlužování (činím a hlásám pravý opak). A to, že se někdo nestará o své zdraví, je mimochodem také důsledek "regulačních" poplatků. Lidi budou přecházet nemoci, aby ušetřili a měli na jídlo a na nájemné. Velmi hezky o tom psal Jan Keller v Právu.
Tvůj příspěvek mi připomíná rozhovor s jednou starší dámou, která tvrdila, že studovat může každý. Stačí se snažit. Jenže jaksi opomněla, že školy prostě neberou každého. Když se budou všichni snažit na hranici svých sil a všichni budou dobří, tak prostě a jednoduše zvýší laťku. VŽDYCKY bude někdo, koho nevezmou. Je to zákonité. Stejné je to s rvačkou o dobře placená místa. Nikdy na ně nemohou dosáhnout všichni. A ti, kdo zůstanou mimo, nemusí být vždycky jen lemplové.
Mám radu , pokud chceš zpochybňovat nějaký fakt diskuse, tak tento fakt do diskuse zbytečně netahej. Nemusíš ho pak rozmlžovat.
Jedním z faktorů horních deseti tisíc je hrubá mzda cca 560 korun za hodinu ( to dá kýžených 100 litrů při 180 hodinách práce)
Add učitelka ... to příklad hodný obdivování, já být docela unesen tragika osud té žena, která studuje postrgraduál aby ostala na tom samém místě pod tím samým tabulkovým platem.... taková primitivní snaha si samozřejmě zaslouží odměny ve formě nezlepšení mzdy.
Ona nemůže chtí být ředitelkou? Ona nemůže být chtít dělat něco jiného ? Nebo je tam nějaký skrytý sofistikovaný význam, který já primitif nechápat?
"Podle mého přesvědčení je jedinou schůdnou cestou, jak z toho ven, odstranění vzájemné konkurence jednotlivých států v daňové politice. Prvním krokem je kriminalizace daňových rájů." - jinými slovy, stát, který má nízké daně a odvody a zároveň s vybranými penězi umí hospodařit pro blaho všech občanů bude kriminalizován, aby změnil systém na daně vysoké a zavedení nehospodárného utrácení vybraných prostředků jenom protoé, že ostatní jsou neschopní svojí politiku změnit.
Eště jsem zapomněl reagovat na ten příklad s pivama:
Samozřejmě že je špatné sebrat tomu co má 12 piv 11 a rozdělit je ostatním. To je podstata levicové politiky, přerozdělování a příkazů.
Správné je, když z těch jedenácti se abstinenti se vzdají piva dobrovolně. Další se seberou a půjdou si zakoupit svoje vlastní pivo. Pokud zbude někdo, kdo nemá na pivo peníze, tak vlastník dvanácti piv osobně posoudí, zda někdo z nich pivo skutečně potřebuje a nějaké co sám tak nutně nepotřebuje mu věnuje, popřípadě mu poradí, aby si šel nějaké peníze vydělat vlastní prací, no a v krajním případě se ten chudák bude muset spokojit s vodou. A to je podstata pravicové politiky, o svém majetku by měl rozhodovat především jeho vlastník.
"nejsem klimatolog a těžko můžu k problému říct cokoli nového. " Tak se toho pokud možno drž!
Nejsi motorista, ale k řidičům se vyjadřuješ. Nejsi právník, ale k ústavě a zákonům se vyjadřuješ. A tak by se dalo pokračovat do skoro nekonečna.
Jenom se zpětně vracím k původnímu tématu....V minulých dnech byl zpovídán klimatolog Radim Tolasz (jinak hlasatel klimatických změn).
Otázka na klimatologa: "..co by se stalo, kdyby svět proti klimatickým změnám nebojoval?..."
Odpověď: "..nevíme, pokud se budeme chovat normálně, dobře, příroda si s tím ve výhledu stovek let poradí.."
Otázka: "..kolik by boj proti klimatickým změnám stál a kdo by si na tom namastil kapsu?.."
Odpověď: "..zřejmě by to měli být ekonomové, kdo budou rozhodovat o tom, zdali je globální oteplování reálné a jak se s tím máme vypořádat.."
nejlepší na celé věci je, že nikdo neví co to vlastně je optimalní klima a že si značná část lidí dělá obrázek o světě prostřednictvím zpráv.
A představme si co by to bylo za zpravodajství, které by hlásilo např toto : monzum přišel pravidelně, prší jak má a jako každý rok se utopilo necelé 0,01 promile obyvatelstva delty BLABLÁPUTRY v BLABLABÁDU.
Nebo každá hurikánová sezona od Katrhiny byla podstatně slabší než očekávali expertové ve svých černých předpovědích na základě kterých došlo ke zdražení pojistek v oblasti.
Nebo taková to poplašná zvěst : Ledovce na jižní polokouli rostou a zvýšený úhyn tučňáků císařských je skutečně zapříčiněn souhrnem dvou faktorů
1. zvyšující se vzdálenost jejich tradiční kolonie od moře ( musí ťapkat po ledovci déle)
2. snižující se doba, kdy se okolo nich neprohání nějaký katastrofický novinářský štáb a nešlape jim na mladé..
Optimální klima ti klidně řeknu: čím jsem starší, je pro mě optimální to teplejší :o(, takže se mi pohádky o GO+ docela líbí (jen mi přijdou zbytečně strašidelný).
Při své schíze bych ale přivítal i GO- , když já tak rád lyžuju......
Ale přímo mě se.ou projekty zachycovat CO2 z atmosféry, zhutňovat na "suchý led" a ten vystřelovat do vesmíru, nebo potápět do bahna na dně oceánů. Těch peněz, co tohle bude stát(nás všechny)! A přitom je to k ........
GO konkrétně v Evropě povede naopak k době ledové ;-)
Už bych měl pomalu vymýšlet kam odtud uteču, protože zimu fakt nesnáším...
Věříš těm katastrofickým scénářům, jako že se zastaví Golfský proud a klima tu bude jako v severní Kanadě (50st SŠ)?
Nedá se říct, že bych tomu přímo věřil... Ale znáš to, "na každém šprochu..." ;-)
No, hlavně se musí najít "nepřítel", co za to může! Ať se bude oteplovat, nebo ochlazovat. A nejlíp (podle ideologických a náboženských pouček) ve vlastních řadách - ať máme koho "vymítat". Lidi pak budou pěkně ve strachu platit, co bude zelená chobotnice (pro jejich dobro) vyžadovat. Jojo - byznys!
Někteří "myšlenkoví ekvilibristi" tady, by jistě dokázali najít vliv člověka na stále chybějící sluneční skvrny, že?
Jestli chceš, tak se do toho pustím, ale upozorňuju, že to bude vyžadovat komplikovaný lešení:D
Ale bacha - podle zkušeností sovětských výzkumníků to musíš stihnout za noc, přes den slunce příliš hřeje (shořel jim kdysi dřevěný raketoplán Buran - přežili jen palubní topič a nástěnkář).
:o)))
Nesouhlasím. Čistě z pohledu selského rozumu - Každá akce má i svou reakci. Pokud drancujeme přírodu, musí se to nějak projevit a také se to projevuje. Příroda si z toho skutečně pomůže sama - tím..... že nás vyhladí, pokud....se nesrovnáme my sní, srovná o nás...se zemí!
Přesně tak. Kdykoliv člověk ignoruje nebo riskuje porušení nějakého přírodního zákona, vždy si zahrává s následky. Ostatně jak horolezci tak cyklisté si neustále zahrávají s třením a s gravitací;-)
Jen si dovoluji vyjádřit názor, že to, co nám tu vnucují nerůznější politici pod záminkou ekologie, s respektováním přírodních zákonu nemívá mnoho společného...
Ty ano, ty upozorňuješ pouze na tohle. Ale výše píšeš, že "pouze" tohle dělá taky Klaus - a to prostě není pravda. Ten se nesnaží zabránit ekologistům v ovládnutí politiky - ten se snaží osobně urvat co nejvíc (pokud možno centralizované) moci. Socan jeden ješitnej... ;-)))
jenže jak si vysvětlit fakt, že matička příroda ( Matka Gaia) srovnala se zemí i druhy, které nedrancovaly ?
...někteří byli už móóóóc veliký (ti ..sauři), asi jim to špatně topilo, mezi nimi byli prý i teplokrevní. Stačil sopčí mráček, a šli pod drn. (??)
ještě by možná stálo za zmínku že teploty kterými jsme nyní strašeni jsou stále ještě pod teplotami středověkého klimatického optima. Tedy doby před růstem ledovců v Alpách, které následně dosáhly svých 2000 letých maxim někdy kolem roku 1850-1880 ...
Tou dobou by Hanibal prostě Alpy se slony a bosými afričany nepřeběhl......
Kdo z místních diskutérů ví ve kterém století došlo k největšímu proražení hrází v Nizozemsku?
Tuší někdo, že přes Balt v době Malé doby ledové jejíž konec se bere čirou náhodou jako "benchmárk vod kterýho se votepluje " přebíhali Švédský vojska suchou nohou ?
Slyšel někdo o příbřežním ledu v Agnlii té doby? Tedy země jejíž export vína několik století předtím téměř rozvrátil francouzské vinařství ?
Ano, o většině těch věcí jsem četl, jen to "středověké klimatické optimum" mi vrtá hlavou. Od konce 13. do 16. století se ve přinejmenším ve střední Evropě mluví spíše o malé době ledové, průměrná roční teplota byla zhruba o 2-3 stupně níž, což je docela dost. Ostatně i ty o této době píšeš. Nemyslel jsi "starověké" místo "středověké"?
Jestli uvěříš wikině:
http://cs.wikipedia.org/wiki/St%C5%99edov%C4...
PS. a jak to tenkrát svědčilo lidem...... :o)
no četl jsem pár knížek o vlivu počasí na historii ( míněno na lidstvo) a docela mě pobavilo, že v Alpách se po roce 1600 pořádaly poutě a mše "proti ledovcům", které se zničehonic vydaly z hor na pastviny, políčka a do koryt řek....
Tak na kolik si tipnem tenhle mrakodrap?!? :o)))
Tak na dvě stovky. Pokud se to ale podaří překlopit k definici bohatství a k potratům, tak i tisícovka :-))
Kdo to říkal ? Já to říkal !!! Už je to tam !!! Sociální jistoty a pro všechny všeho stejně. Bude tisícovka... :-)))
Nestraš :-)
..Prostě shrňme to...myslím že se všichni nakoláci shodnou na tom, že jezdit na kole v měsíční krajině by se nám nikomu nechtělo. Proto bychom se měli k přírodě chovat tak, aby nám mohla dávat svou krásu a chránit jí. Bez ohledu na to, zda to ovlivní klima či nikoli. Jen blázen může užívat pravidla - po nás potopa.
Za sebe můžu napsat, že by mi pro ježdění na kole mírné zvýšení teplot vyhovovalo a vůbec netušim proč by to vedlo k "měsíční krajině". Vždyť kytky (a tim i zvěř) by si jen rochnily, zvýšila by se i biodiverzita, po které ekologisti volají. Fakt nevim, z čeho máš strach - pokud jde o GO. Jiná věc je produkce prokazatelných škodlivin civilizací - jedů, těžkých kovů, bifenylů, antibiotik atd. atd...... na to by se měli aktivisti i vlády soustředit!
Tož přál bych ti zažít třikrát ročně vodu v chalupě kvůli odlesněným pahorkům, které již nezadržují vodu a mluvil bys jinak....ale vidím, že s takovými lidmi je diskuze na toto téma těžká.:-( Každý by si zřejma měl zkusit tyto mikroklim. změny předcházející makroklim. na sobě a pak by hovořil jinak...
A jak souvisí produkce co2 s odlesňováním? Spíš bych řekl, že díky využívání biomasy(toho skvělého obnovitelného zdroje) se lesy ničí mnohem víc.
Úplně nejvíc. Za kytičku na obrázku dosaď vzrostlý smrček či borovičku, i jedličku lze - bez jehličí, poničené exhaláty, těžkými kovy....uschlé, sežrané kůrovcem...:-). Co zbyde? Hodně CO2.
http://www.cez.cz/edee/content/microsites...
...tak to si snad děláš pr..l!:-() Učivo snad páté třídy základní školy - jev fotosyntéza.;-)
Možná kdybys nepsal v heslech, tak bych pochopil tu tvou rovnici co2=GO=odlesňování. A jak do toho zapadá fotosyntéza?
Takto:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Fotosynt%C3%A9za
tzn. odlesňování = málo stromů k fotosyntéze = přebytky CO2 i H2O v atmosféře = globální oteplování + povodně
někde jsem četl, že v Evropě je nejvíc lesů od roku 1850 a že hranice lesa se nyní "kupodivu" posunuje dál na sever a do vyšších nadmořských výšek.
Také jsem někde šetl ošklivou pomluvu, že na místech vysekané amazonské džungle roste náletové křoví a z něj stromy, že teze o sterilní půdě a bezmocné matce přírodě vyhnané motorovou pilou nejsou až tak přesné...
biomasa se totiž bere všechna.... dřív v dobách kapitalistického a feudálního plýtvání se nechaly na místě větve, kůra atd ... dnes se to všechno namele na hmotu menší než malá a prodá v Rakousku.
Všimli jste si že zelení dokáží jet i na dvou naprosto protichůdných teoriích najednou ?
Viz boj proti "přivlečeným rostlinám" a přivlečení těch samých rostlin k bezpečnému pěstování na biomasu ... krásným příkladem je křídlatka
To jsi asi ještě nebyl v lesích u nás na chalupě... Resp. v okolí kde bydlí Jurimír... Takový bordel co tam poslední roky po sobě nechávají lesáci jsem v životě neviděl :-(
Po opětovnám přečtení tvého příspěvku musim konstatovat, že jsem tě zřejmě ve svém protináboženském rozhorlení špatně pochopil. Vyložil jsem si to jako: spalování fos.paliv=přebytek co2=GO=měsíční krajina :o(((
Naprosto souhlasim, že v měsíční krajině bych byciklovat taky nechtěl!
Souhlasím s tezí chovat se k přírodě pěkně, žádám však oplátkou od přírody aby zanechala klimatických nepěkností!
Potop, zátop, sněhových i prachových bouří, děště, větru, vln, zemětřesení, vyvrhování skleníkatých plynů do atmosféry skzrevá sopečnou a trávící činnost, dále žádám aby nedocházelo k sesuvům půdy!
Požaduji zimu jako z Ladových obrázků, dost sněhu pro sjezdovky a jaro jak má být tedy plné pampelišek, králíčků a tak, léto by mělo být klimaticky optimální podle ČSN, tedy pršet v noci a přes den sluníčko, vítr jen ve směru šlapání!
Apeluji na přírodu, aby přestala měnit hladiny oceánů o desítky až stovky metrů za 10-15,000 let a vyzývám Matku Gaiu aby znemožnila výstřelky typu zalednění Evropy od Norska až po Krkonoše! A už vúbec se mi nelíbí například to, že kdysi na Sahaře žili hrošíci a krokodýlci a mýrnyxtýrnyx je z toho písek!
Takhle si teda klimatické neznměny rozhodně nepředstavuji!
..jako fór dobrý. Jinak ale nic...
možná i jako připomenutí faktu, že klima a katastrofy jsou neustále se vyvíjející proces o kterém se dnes dovídáme z novin až moc.
Jinými slovy to co se před 100 lety stalo někde v Blablabádu a C.k rakouský tisk o tom napsal po třech měsících, máme dnes s dvouhodinovým zpožděním v přímém přenosu i s komentářem, že mezi lidmi, kteří se tam před 40 lety přistěhovali si nikdo takovou katastrofu nepamatuje..
Bělokur tundrový se v 18 století rozšířil až k Praze a běžně žil v Krkonoších.
Ovšem to bylo před klimatickou změnou
Show - man:
http://cartinafinland.fi/kuvapankki/en/picture...+lagopus.html
Jj, za svými výmysly si klimatičtí strašiči budou stát za každou cenu :-(
http://www.scinet.cz/chladna-data-z-klementina...
Stejně je to legrace, Evropa má za sebou, od založení této diskuse, Globálně oteplenou a velmi drsnou zimu. Ve Washingtonu měli 90 letý sníh a na Baltu jezdili ledoborce :-D
A za to všechno může ten zlý kysličník! Ona už se nějaká "vědecká" metoda, jak to prokázat, najde. Kdyby se vědci zdráhali, prostě to prohlásíme za "pravdu na věčné časy" a hotovo (zkušenosti máme...).
Taková malá terminologická poznámka: Pojem "globální oteplování" je zvolen dosti nešťastně, protože popisuje jen malou část SKUTEČNÉHO problému. V žádném případě se přece nejedná jen o teploty. Pod tento pojem spadají veškeré klimatické změny, u kterých je podezření, že je má na svědomí lidská činnost. Kromě toho ani klimatologové se netají tím, že globální vzestup teplot může mít v určitých oblastech za následek lokální POKLES teplot, a to i trvalý.
Pak je tu ještě jeden moment: To, že tuto zimu spadlo více sněhu, nevypovídá nutně o tom, že by tato zima byla nějak extrémně studená, což skutečně nebyla...
Myslím, že každý jednotlivec by si měl umět přebrat, co je (politická) propaganda, co je špinavej kšeft stojící na obchodu s přirozeným lidským strachem z klimatických katastrof a co reálná hrozba.
Osobně beru VŠECHNY "zaručeně průkazné" studie o čemkoli s obrovskou rezervou a snažím se taky trochu používat vlastní pozorování a zdravej rozum. Že se klima (průběh počasí) dlouhodobě mění, lze považovat za jisté. Otázka je, zdali je to v důsledku lidské (průmyslové, zemědělské či jiné) činnosti nebo zdali by se klima takto vyvíjelo i bez lidského přispění.
Můj osobní postoj k této věci vychází z poměrně jednoduché úvahy: Dlouhodobým spalováním fosilních paliv se do atmosféry dostávají gigantická (objemová i váhová) množství CO2, která by tam jinak nebyla, a to tak velká, že prostě není možné, aby se to na klimatu neprojevilo.
Co se týče mého vlastního pozorování, netýká se výhradně nějakých teplotních změn, ale spíše dopadů lidské činnosti do mého bezprostředního okolí. Jedním z nich je srovnání lokální biodiverzity v místě, kde jsem trávil velkou část dětství dnes a před čtyřiceti lety: Když jsem jako dítě vyběhl pár desítek či stovek metrů za obec, mohl jsem si na louce sednout do trávy a kolem mě kvetlo bezpočet nejrůznějších lučních květin a bylin. Nemusel jsem se ani hnout a mohl jsem jich kolem sebe napočítat desítky. Ze stejného "stanoviště" jsem v tu chvíli mohl pozorovat neuvěřitelné množství druhů motýlů, brouků, much a dalšího hmyzu.
A nemusel jsem ani opouštět vesnici: Uprostřed vsi byl (a dosud je) miniaturní rybníček, ve kterém jsem jako dítě mohl pozorovat žáby, pulce, čolky, několik druhů ryb (například karasy), potápníky, vodoměrky, vážky a další havěť. Dnes - darmo mluvit: Ani v rybníce ani na lukách se nenachází téměř žádný viditelný život, natož abych mohl pozorovat ontogenezi motýlů nebo žab, tak jako když jsem byl dítě...
Jestli je ta změna, která se odehrála během posledních čtyř desítek let, způsobena globálním oteplováním, chemizací zemědělství nebo nějakým jiným faktorem, nedokážu posoudit, ale ta změna tady prostě objektivně JE a rozhodně má smysl se zamýšlet nad jejími příčinami. Tvrdit, že by tento vývoj nastal i bez zásahu člověka, je scestný a hlavně krajně nezodpovědný.
jinak a krátce řečeno:
KLIMATICKÁ ZMĚNA co náhrada GLOBÁLNÍHO OTEPLOVÁNÍ je průhledná snaha ve smyslu " přece to celé nádherné vzepětí nezahodíme"
:-D
PS : je vám známo, že příroda vypouští skleníkové plyny, jedy, produkuje chemikálie a dokonce dokáže spustit i jadernou reakci ?
Promiň, ale docela jsi mě pobavil s tím rybníčkem.
Valná většina potoků, řek, rybníků a jezer je dnes čistší než v době mého dětství.
V zemědělství ( kterého ubylo) se používá zhruba 1/3 chemikálií na hektar než za socíku.
Naprostá většina obcí a měst za socialismu měla maximálně jen kalové čištění odpadních vod , některé ani to. Velké průmyslové závody a 100,000 města ničily naprosto klidně desítky kilometrů vodních toků.
V roce 1990 se vypouštělo 9x tolik SO2 než dnes.
Takže já mám naprosto opačný dojem s pozorováním vodních živočichů
Nevím je to máte v Praze, ale tady na severní Hané se to za posledních 20 let zlepšilo. Jako děcko jsem bobra nebo vydru viděl tak leda na obrázku, teď se jim tu celkem daří. Akorát doufám, že se do nich v rámci ochrany stromů a ryb nepustí nějakej ekologista nebo rybář.
já to vnímám tak jako medvěd s tím, že dneska se to poslední roky zase zlepšuje. Dost dlouho byl třeba problém jen zahlídnout vrabce apod. dneska se to zase vrací a i mloky už zas vídám. Ale čolka jsme od dětství furt neviděl. Ale tajky vnímám, že je míň toho prostoru, kde to všechno bylo vidět, takže možná i tím je dán Medvědův pocit.
Určitě znáš i ten rybníček, o kterém mluvím. Máš ho necelé 3 km vzdušnou čarou od svého bydliště - Babičky (horní část Babic)...
to je ten kde se pořádají rybářské soutěže ?
Hodnocení " KAPR CUPu 2009
Lokalita: Babický rybník
V sobotu 22.8.2009 proběhl 3. ročník rybářské soutěže. I přes nepřízeň počasí se přihlásilo 18 soutěžících. Mezi stálice patřili Tondové Gergišákovi, Marek Šlosar, Jirka Bandas, Honza Preisler, Petr Kešner, Jarda Bíliny, Jirka Kadlec, Jiří Cukr s přítelkyní, kluci z Březí - Vláďa Opl, Jirka Beran a Kamil, loňský vítěz Tomáš Koutný.
Mezi nováčky - Honza Chadraba a František Veselý. Nejmladší účastník Matěj Polák.
Mezi vylovenými rybami se hodně objevoval kapr, okoun, lín a jako prémie jeseteři a úhoř.
Výsledky soutěže: 1. místo František Veselý s celkovou délkou 460 cm
2. místo Tomáš Koutný s celkovou délkou 433 cm
3. místo Petr Kešner s celkovou délkou 372 cm
Výherce nejdelší ryby: Honza Chadraba - délka 75 cm.
Pořadatel rybářské soutěže Petr Huša děkuje všem soutěžícím a hlavně divákům, kteří přišli fandit
Tak to pochybuju. To bude jinej rybník. U tohohle rybníka se o několik milimetrů zvedla hladina, když jsi do něj hodil šutr. Stával u něj obrovskej košatej topol, kterej dokázal zastínit celou jeho hladinu, když svítilo slunce z jihu... :o))
myslíš takový t mrňavý mezi babičkama a doubkem? Tam něco bylo, ale nbyl jsem tak roky a roky Vím o rybníku na návsi a o zatopeným lomu (dá se k němu vůbec dneska jít nebo to má někod jako parcelu, nevíš?), ale to určitě nemyslíš...
Ne - to je jinej. Mám na mysli rybníček přímo v obci Babičky. Když přijedeš od Mukařova do Babic, dostaneš se na křižovatku ve tvaru písmene "T" (zleva se připojuje silnice od Doubku). Dáš se doleva a asi po 400 m přijedeš na náves, kde je ten rybníček. Kdybys jel dostatečně rychle (přes 100 km/h), tak v něm skončíš, protože přímo před návsí je levotočivá zatáčka, za kterou silnice vlastně tvoří hráz toho rybníka (vlevo je bývalá hasičárna).
Kdybych já počítačovej debil aspoň dokázal dát odkaz na mapu... No, můžu to zkusit: http://www.mapy.cz/#mm=ZP@x=133760320@y...
Nechci Jirku podceňovat, ale myslím že stovku na leháči nevytáhne :-)
To věřím. Já jsem byl očitým svědkem podobné nehody jen u rychle jedoucího motorkáře (skončil hlavou ve strouze napájející onen rybníček). Na kole tam tenhle druh nehody asi nehrozí. Do té zatáčky se nedá vjet nějak extrémně rychle, protože předchází rovinka či dokonce mírňounké stoupání.
Ale všiml jsem si, že se mi plete pravá a levá ruka: Ta silnice od Doubku se připojuje zprava, nikoli zleva...
jo, tak už vím o terý jde. Je to takovwej mrňous a bejval dycky zarostlej. Hasičárna je dobrej orientační bod. Tu si pamatuju. Bráška tam rok chodil do školy, když nám spadla škola.
Pro Zdenu: Náhodou, když se chytneš nějakýho auta... :-)
No, zarostlej... Ze strany silnice (jižní strana) tvořily břeh z větší části mohutné kořeny toho obrovskýho topolu, z východní strany byl částečně zarostlej rákosím, ze západní strany byly (a ještě asi jsou) vrby, které měly větve nejen až na hladinu, ale vlastně až na dno, a ze severní strany byl travnatej, místama podemletej břeh. Takže navzdory menším rozměrům tam měly zvířata spoustu přirozených úkrytů. Kromě toho na tom rybníce plavaly husy a kachny ze dvou sousedních baráků.
Sice je ten rybník už hodně let prakticky mrtvej - absolutně bez života, přesto mám obavu, aby neprošel nápad obyvatel jednoho z okolních baráků, že se rybník zruší, celá náves se vybetonuje, vyasfaltuje nebo vydláždí a bude sloužit jako parkoviště, aby lidem nepřekážely auta na jejich vlastním pozemku... Co si o tom nápadu myslím, si asi dokážeš představit.
Jo ty myslíš tuhle kalužu :-D
Mimochodem mám pocit, že sem někdy loni předloni viděl stát před touhle hasičárnou požární stříkačku na staré tatře?
Já nevím přesně histori ani ekohistorii tohodle místa, ale vím docela přesně, že se v Babicích/čkách dělala nedávno kanalizace ( takže domrvili silnici), navíc mám dojem, že tam přibylo asi 300 baráků směrem k lesu.
Čili si myslím, že ten tvůj rybník na návsi přišel o zdroje vody....
Vidím, že máš velmi dobré informace. Všechno, co jsi napsal, je fakt. Jen ty baráky tam vznikají na mnoha dalších místech, takže i devastovaných lokalit je celé množství. Namátkou: Zatopený lom jménem "Skála" - dnes v soukromém držení (v lepších časech tam měl chatu Ivan Mládek). Vůbec celý ten prostor mezi osadou Hujara a Babičkami býval přírodně zajímavý. Od Babiček tam tekl mezi podmáčenými lukami nenápadný potůček obklopený spoustou blatouchů a dalších vlhkomilných rostlin.
Co se týče napájení rybníčku na návsi v Babičkách, tak ten měl od severu několik nijak zvlášť vydatných přítoků tvořících hranice mezi pozemky patřící k jednotlivým chalupám. Vlastníci ty potůčky časem zatrubnili a zasypali, svedli do nich drenáže ze svých zahrad, ale rybníčku to neuškodilo. Proudila tam čisťounká voda z Babického lesa přes pruh obilného pole (dnes stavební parcely) a přes ty zahrady.
Ta kanalizace je otázkou až posledních několika málo let. Tomu rybníčku už to asi neublížilo (mrtvolu nezabiješ...) Myslím, že kdyby se rybníček odbahnil a možná trochu prohloubil, nejspíš by se do něj vrátila voda a možná i život. Záleží ovšem na tom, co by do těch starých struh vypouštěli místní obyvatelé.
No vzhledem k tomu, že je připojí na kanalizaci, což 40 let socialismu nedokázalo, tak je možný, že to dopadne dobře...
Jezdívám tam tudy většinou pozdní podzim brzké jaro, kdy mám čas kvůli světlu jen na krátký hodinový výpad ...
Ujezd březí babice, mukařov, doubravčice, hradešín škvorec květnice újezd ....
V tom, že se do půdy a povrchových či spodních vod nedostanou nejrůznější chemická svinstva, je kanalizace jistě dobrý pomocník. Ale zajímavé je, že v nejlepším stavu bylo životní prostředí obce v době, kdy na každém dvorku stála dřevěná kadibudka a náves byla poseta husími výkaly. Takže jde spíš o to, jaká svinstva se dnes v domácnostech používají, než o to, kam se vylévají splašky.
Kromě toho kanalizace prakticky v každé obci připravuje krajinu o tolik potřebnou srážkovou vodu, která se pak už nevsakuje do půdy, nýbrž odchází kanalizací do čističek a vodními toky (v konkrétním případě potokem Výmola) opouští krajinu.
To vše v době, kdy rapidně poklesly roční srážkové úhrny v celé oblasti. V tomto konkrétním případě se jedná o linii rozvodí mezi Sázavou a Labem, tudíž tato oblast jiný zdroj vody nemá (voda nemá odkud přitéct). Jsem moc zvědav, za jak dlouho a v jaké míře poklesne hladina spodní vody, což nejdřív ze všech poznají majitelé místních studní. V oblasti stále ještě převažují pouhých 10-15 metrů hluboké kopané studny...
Jestli se někde něco lokálně zlepšilo, pak to velmi pravděpodobně není důsledkem nějakého samovolného zlepšování prostředí, ale například ústupem od chemického hnojení v zemědělství, nebo lepším čištěním plynných exhalátů či odpadních vod, ke kterému by bez tlaků těch vysmívaných "ekologistů" vůbec nedošlo.
Zajímavej článek - ale podle těch grafů z klementina na který dávají odkaz, jsou tam v posledním 30-ti letí dost vysoký "komíny" oproti minulosti.
Tak nevím čemu mám zas věřit. Každej rok je to jinak. Loni jsem prodal zimní bundu a koupil plavky, letos zas abych si koupil teplejší oblečení...:o(
Tak si tedy přečti ještě toto: http://www.oteplovani.cz/