Ahoj všeci lehokolistky a lehokolisti.
Čeho jsem se nejvíce bál je tady.Ač mě bylo mezi Vámi dobře a vše s Vámi bylo moc krásné,tak jsem donucen rodinnými neshodami tuto krásnou aktivitu ukončit,obout pohodlné bačkory sednout do křesla a své lehokolo navždy uložit vedle již nepoužívaného "zábradlí"na půdu.
Přeji Vám mnoho a mnoho krásně odležených kilometrů a nastoupaných metrů.
Kikolka
Není to škoda??? Ale co naděláš.....abych si teď rumík vozil sám....
Co může někomu vadit na ježdění na lehokole?
hele já jsem z větší části díky kolu rozvedenej, takže to napůl pochopit dokážu. Ženský jsou zvláštní :o((( J
Zvláštní ? Spíš jim vadí skoro veškerá chlapská zábava, ke které není nutná přítomnost dotyčné ženské ;-) Také jsem kdysi měl doma něco podobného... Do společných činností jsem byl nucen, ale se svými vlastními jsem pomalu musel skončit...
já bych to nerozváděl. Chodí sem i holky a já bych rád, aby se mnou kamarádky ještě občas promluvily....
Ale můžem to rozebrat detailnějc až budem sami :o))
Jen to klidně proberte veřejně. Taková zpětná vazba může některým holkám docela prospět. 8-)
Myslíš snad, že dnešní holky si nechají do něčeho kecat, a že si z něčeho berou ponaučení ? :-) Pche... Možná tak jedině když z toho mají jen vlastní užitek, nejlépe finanční nebo materiální ;-)
Sorry všem slušným ženským za rejpání :-)
Chtěl jsi napsat "...POslušným ženským ..." ne? 8-)))
Ale stejně mi to nejde pochopit. Normální ženská snad chce vedle sebe SPOKOJENÉHO chlapa, což zákazy asi nedocílí. 8-(
To sice chce, ale spokojeného PODLE NÍ. Ona to přece s ním MYSLÍ DOBŘE... ;-)))
Neříkám tak, ani tak, ale to jsou prostě zkušenosti... :)
Ano. Normalni a CHYTRA zena tohoto stavu dosahne snadno.
njn, jenže takové počátkem minulého století vyhynuly...
Ne všechny, já takovou mám a navíc hezkou. Akorát nejezdí na kole :-(. A já se jezdit sám musím znova učit, protože se mi bez ní nechce.
možná jsem se už ptal, ale nemá dvojče? :-D
Dvojče nemá :-( . Ale nezoufej, já ji taky nenašel na první pokus, dokonce ani na druhý ne. Prostě to kousek života trvalo.
Téhle iluzi jsem taky párkrát na chvíli podlehnul... Vyhynuly. :-))
Kvalitní, spokojený, dlouhodobý vztah je jen otázka harmonizace vzájemných kompromisů. Stačí prostě najít někoho, kdo je ochoten stejně jako ty tunit a tunit a tunit.
Parafráze na Kyplinga: "...žena je jenom žena, ale kolo - to je poježdění...."
Sice to byl Mark Twain, ale jinak tenhle citát mám moc rád, stejně jako: Manželka M. Twaina - Vždycky když vidíš ženskou sukni, zapomeneš, že jsi ženatý. M. T. - Naopak, to si na to vždycky vzpomenu.
Domnívám se (nerad se přu), že jediný omyl z mé strany bylo tvrdé "y" ve jméně autora - správně má být Rudyard Kipling. Jinak citát " žena je jenom žena, ale dobrý doutník (cigáro), to je pokouřeníčko.." je jedním z veršů básně "The Betrothed".
Člověče, ty máš pravdu! Teď jsem zjistil, že celý život žiju v omylu. No jo, co se v mládí naučíš, ve stáří zjistíš, že jsi se naučil blbě. Tak díky.
Mno, taky kdysi někdo řekl, že "běda mužům, kterým žena vládne" ;-) Sice netuším kdo to byl, ale určitě to bylo hodně dávno a přitom to platí dodnes ;-) Jenomže v dnešní politicky a kdovíjaké ještě "korektní" době je tahle životní zkušenost nezveřejnitelná :-)))
Bylo to v "Starých pověstech českých" na adresu Libuše a rovněž padlo i "dlouhé vlasy - krátký rozum..".
Proč v tom hledáš čertovo kopýtko, třeba dostal třídní důtku, neudělal reparát, vyhodili ho z vysoký, z university třetího věku, dostal se do osobního bankrotu, hledaj ho v pořadu "Na stopě"...;-)
ale já v tom nic nehledám :-O
Lazar psal, že nechápe co může na jízdě na lehokole někomu vadit. Já napsal, že to z části vím, protože jsem rozvedej z valné části kvůli tomu....
To ale neznamená, že to Kikolka nemůže mít uplně jinak. Jen já prostě o něčem co by mohlo vadit vím :o(
a mě zas nadávaj že skoro nejezdím a mám někam s kolem vypadnout....
doufám, že je to jen taková reakce co vyprchá....možná jim jen vadilo, žes jim vždycky odvezl ten rum z domu...
Když jsem za Číněvsí po caa třech hodinách jízdy vyjel na hráz mezi rybníky a otevřel se mi nádherný výhled na sluncem ozářenou hladinu rozčeřenou hřbety vyhřívajících se ryb, pocítil jsem...snad pocit štěstí. Možná za to mohly endorfiny nebo jsem už fakt takovej magor, ale kolo je jedna z věcí, které Tě nezradí, je tu vždy (jedno zda klasika nebo leho) a skoro s každým se dá dohodnout. Ale třeba dostavuješ barák a ten čas nemáš. Každopádně Ti přeji, aby to nebylo definitivní, třeba se vrátíš...
Když jsem za Číněvsí po caa třech hodinách jízdy vyjel na hráz mezi rybníky a otevřel se mi nádherný výhled na sluncem ozářenou hladinu rozčeřenou hřbety vyhřívajících se ryb, pocítil jsem...snad pocit štěstí. Možná za to mohly endorfiny nebo jsem už fakt takovej magor, ale kolo je jedna z věcí, které Tě nezradí, je tu vždy (jedno zda klasika nebo leho) a skoro s každým se dá dohodnout. Ale třeba dostavuješ barák a ten čas nemáš. Každopádně Ti přeji, aby to nebylo definitivní, třeba se vrátíš...
Já bych spíš ukončil tu dotyčnou... Jestli Tě ve vztahu vydírá i kvůli obyč koníčku, tak jsi na nejlepší cestě pod pantofel... A pěkně těžký :-(
Jinak držím palce a přeji vám oběma aby co nejdříve ty mraky odešly a byli jste zase v pohodě. A třeba i začali jezdit oba dva ;-)
Já bych ji dal svobodně vybrat: buďto kolo (resp leho) anebo začnu chodit do hospody, hrát automaty a když příjdu napítý z hospy, tak budu velmi ale velmi agresivní a hold může jednu chytnout i ona...
Ale jinak - toto mi říct ženská, tak končí. A už se to i stalo (pravda, byla to jen něco jako přítelkyně); začala držkovat, že nějak moc jezdím na kole a POŘÁD jsem pryč...
:-))
Ech, ten smajlík pochopitelně patří ZA první odstavec... No, a za ten další bych ho dal taky...
Copak ? Radši tam dáváš smajlíky, protože čekáš, že přiletí nějaká přestlamoFka ? :-)))
Odkud by mohla přiletět? :-))
Ne, smajlíky tam raději už dávám preventivně, aby to nějaký blb zase nepochopil tak, že to myslím vážně... ;-)
To je fakt, tady se člověk musí vyjadřovat věcně, přesně a stejně musí některým jedincům vysvětlit jak to vlastně myslel :-)
Já v podobné situaci vždycky začal plánovat výjezd do Negevské pouště, Tádžikistánu nebo Čadu, takže rodina je nakonec ráda, když vyrazím jenom někam do Evropy.
Bože chlape, mazej pro kolo na půdu a vraž tam místo něj manželku i s bačkorama.
Tohle, co jsi provedl, ti štěstí rozhodně nepřinese...
Partnerský život je o vzájemné toleranci dvou lidí. O vzájemné toleranci jejich osobností a zájmů. A pokud se tvá partnerka odmítá naučit žít s tebou s takovým, jaký jsi, pak je mi líto, ale je to na výměnu partnerky. Ne o výměnu bačkor za kolo...
Teda přiznám se, že pokud se mezi ženskými najdou takovéhle exempláře, pak se nedivím, že nás strkáte do koruníku nebo do chlíva... Takovéhle bych střílela...
Ahoj všichni,
jsem ráda, že se tu otevřela diskuze na toto téma, neboť právě tohle v sobě řeším už nějaký čas a na letošním srazu jsem si už nahlas kladla otázku proč většina mužů s sebou nemá přítelkyni či manželku.Svůj názor píšu jako žena a jako přítelkyně lehokolisty. Když jsem před třemi lety začala žít s přítelem (Pafalem), tak jsme měla na svém horském kole najetých stěží 100 km za 5 let, takže cyklistika skutečně nebyla můj koníček. Ovšem záhy jsem zjistila, jak moc pro Pafala kolo znamená. Nechtěla jsem zůstat stranou, chtěla jsem být součástí chvil, které pro něho tolik znamenají. Takže jsem kousla do kyselého jablka, zatla zuby a vyrazila s Pafalem na kolo. Prvních nejméně 100 km bylo vykoupeno krví, a to v některých případech doslova. Dalších 200 km jsem přestala trpět a začala trošku vnímat co mi Pafal dává za rady-například, která brzda je přední a která zadní, protože mě to nepřipadalo nijak důležité :-). Bohužel právě tato neznalost mě stále několik drsných pádů, čemuž se dneska opravdu nedivím (spíš se dívím, že jsem to přežila :-). Každopadně jsem pomalu pronikala do tajů cyklistiky a odvážila se na můj první lehosraz do Suchého. Bylo to strašně fajn.Tehdy už mi nedělalo problém vyjet kopec, už jsem věděla jak zacházet s kolem v terénu. Jenže stále vnitřně nebyla součástí Pafalova života s lehokolem. Takže jsem to zkusila a nebylo to pro mě úplně snadné, protože jsem trochu dežo. Ale nakonec jsem ujela svých prvních 100 metrů a dodnes cítím ten pocit pýchy, který jsem měla a vidím tu radost v jeho očích, že bych třeba jednou také možná asi si chtěla nějaké pořídít. A tak jsem se rozhodla, že tedy do toho půjdu a když mi to fakt nepůjde, tak ho prodáme. A ejhle ono to jde. Na letošním sraze už jsem byla plnohodnotná lehokolistka. Sice netrénovaná, takže lehce vytrémovaná, ale přeci jen s vlastním lehokolem. Samozřejmě byly chvíle, kdy jsem kolo házela do škarpy, Pafala chtěla zabít a sama bych si nejraději sedla na kraj chodníku a plakala. A přiznávám, že těchto chvilek je dost ještě teď a počítám, že jich ještě dost bude :-) Ale pointa je, že pro mě je vztah dvou lidí především o sdílení. Vždyť stojí za to zatnout zuby a překonat těch pár kilometrů, byť na normálním kole, jen proto, že když dojedete na místo určení uvidíte nejen tu krásu kolem, ale především štěstí toho druhého. Ty rozzářené oči, které říkají."Je tu nádherně, ale ještě krásnější je, že ses tu se mnou a já s tebou tu krásu můžu sdílet." A například pro mě jako pro ženu je docela fajn pocit, že vím, že nemusím být namalovaná, nemusím mít nějaký sexy oděv, že jsem pro něho krásná i když ze mě leje pot a vlasy mám jak vrabčák. Samozřejmě vztah je o komrpomisech, takže pak když já chci jít do divadla, chci jít na výstavu atd., tak pak musí zatnout zuby on :-)
Zkrátka a dobře prostě nerozumím přístupu , jak vidím mnoha žen, které se kolu vyhýbají jak jen můžou nebo co hůř, svým partnerům kola zakazují. Vím, že je to dlouhé a že je to spíš psychologický rozbor, ale zkuste mi prosím pomoci pochopit proč to tak je, kde je chyba. Je to na straně žen, které nejsou ochotny něco “obětovat” pro muže nebo je chyba na straně mužů, kteří staví kolo na první místo a ženu až na druhé? Děkuju za pozornost.
Bohužel,nic takového nevlastním :-) Ale kupodivu mám pár kamarádek, které by se chovaly asi stejně, takže nejsem jediný exemplář. Bohužel kamarádky jsou šťastně vdané (což samozřejmě není žádná nemoc:-), ale mají děti, takže to už bude horší :-)
Já bych ji teda nechtěl ! Nevidím tento přístup tak růžově, jak na první pohled vypadá.
Budem se tak silně objímat, až se vzájemně udusíme! Brr..
Co je to za nesmysl, já se obětuji a pojedu s tebou na kolo, ty zatneš zuby a půjdeš se mnou do divadla. Je krásné, když si partneři dokáží rozšířit vzájemně obzory a s radostí převzít některé koníčky, ale ne se "obětovat".
Samozřejmě manželství vyžaduje hrozně moc kompromisů, ale proč je dělat tam, kde nejsou potřeba.
Je ale nutné vybalancovat čas strávený spolu a bez sebe.
Spolu dělejme věci, které nás baví oba, a co baví jen jednoho, dělejme každý sám. Ano jsou i věci, které nebaví nikoho, ale jsou nezbytné a o ty se musíme podělit. A pokud nenajdeme žádný průsečík společných zájmů, nemá snad ani smysl si spolu začínat.
Problém je v tom, že ve stádiu zamilovanosti je každý nadšen vším, co souvisí s jeho protějškem, ale jak zamilovanost mizí, dost často se mění okouzlení v averzi.
Proto by lidé neměli uzavírat trvalé svazky ve stádiu zamilovanosti.
Bohužel v dnešní mediální společnosti, stejně jako je nám vnucováno, že musíme být trvale krásní mladí spokojení, je nám rovněž vnucováno, že vztah bez zamilovanosti není opravdový, a to je hrozný omyl a nesmysl.
Láska je co zbyde, když zamilovanost pomine.
máš samozřejmě taky pravdu, ale do určité míry. nejde to dělat uplně přes moc a pořád. Ale přijde mi v pořádku, když něco, co tě nijask zvlášť neoslovuje, ale nevadí absolvuješ čas od času s partnerem proto, že jeho to baví moc. A už vůbec není nic špatnýho na tom, že zkusíš něco, co jsi nedělal jen proto, že to partnera baví.
Já třeba jezdím na kole díky své ženě. nebýt jí po kole ani nevzdechnu a předtím než jsem jí našel a než si povzdechla, že je škoda, že nejezdím na kole, protože jí to baví, jsem na kole neseděl aspoň patnáct let. A jak mě to dneska baví!!
Ale určitě je samozřejmě nesmysl dělat s partnerem něco, co nesnášíš nebo nemáš rád. A určitě musí být věci, které budete dělat každý sám, protože jinak je to opravdu na udušení amě osobně by ta neustálá přítomnost toho druhého taky vadila. Potřebuju být občas sám. když to ten druhý pochopí je to fajn. Já mám třeba osamělé vandry po lese jako psychický ventil. Takže mě občas žena posílala, abych jel na vandr, bo se mnou není k vydržení a když se vrátím, tak jsem vždycky usměvavej, veselej a milej :o))
Chce to vybalancovat a to je právě to, co není vůbec a ani trochu jednoduchý....
Tohle take znam. Kdyz vidim, ze Pavel tak nejak chodi od niceho k nicemu, tak mu rikam at si udela vylet na kole a at nespecha, at si to uzije a pak mi bude povidat co zazil. A po par hodinach prijede rozzareny, usmevavy a prijemne fyzicky unaveny a je na nem videt, ze presne tohle potreboval.
Ja jsem si rikala, ze jsem to tam zapomela napsat, ale pak jsem nad tim mavla rukou. Ale radeji to tam jeste doplnim. Jeste tam totiz chybi to, ze po nejakem roce a pul me kolo hodne vzalo a dneska uz si to bez kola neumim predstavit. Takze to, co bylo zpocatku sebezareni, to je dnes radost a zrejme muj prvni konicek. Vim, zhruba, jak se o kolo postarat a tyhle veci Pavel nechava na me. A stale se ucim nove a nove veci a opravdu me to bavi. A myslim, ze u nas dvou se nikod nemusi bat, ze bychom se navzajem dusili-davame si tolik svobody, ze jsme nakonec zjistili, ze ji ani tolik nepotrebujeme a nejlip je nam spolu. A kdyz chceme byt sami, tak jsme. Mame jinak rozdilne zajmy, takze to ani jinak nejde. Takze souhlasim s tebou skoro ve vsem cos napsal, ale pripad nas dvou to neni a nebyl to ani smysl meho "clanku".
Chodí sem jeden co tvrdí, že má doma vílu. Ale nevím, jestli má lehokolo. ;-)
Nee, silničku (zábradlí). Sem nemám chodit chceš říct?
Proč to tak je??? Já myslím, že sis odpověděla docela sama. Jsou takové, které to berou jako útěk partnera ze vztahu za nějakým "svým" koníčkem a připadají si odstrčené až za tyto koníčky. Hodně žen si také myslí, že partner má mít právo koníčky jen potud, pokud je svobodný a bezdětný. Pak má jen právo být skvělý otec, co nosí domů hodně peněz, všechny je odevzdá ženě a sám již nemá právo nic potřebovat a nic si užít - vyjma výchovy dětí - , protože on už si své mohl užít jako svobodný. Jako ženatý s dětmi už nemá nárok, protože ted´jsou tu přeci děti,ne??? :-((())). Málokterá žena - s výjimkou Tebe a jim podobným - si však uvědomí, že jakýkoli "ventil" partnera vnáší do partnerovy duše tolik potřebný klid, který je pak nezbytný nejen v rodině ale i v partnerským životě, nehledě na to, že tyto koníčky - pokud jsou bohulibé - může přenést dál na své děti a dát jim jistý vzor, který jim rozhodně nebude v životě na škodu. A proto odsuzují partnera vlastně za to, co by jim mohlo být ve všech směrech prospěšné, pokud by to dovedly přijmout takové, jaké to je a také tak, jak o tom píšeš Ty.
Ono také mnoho ženských má takový názor, že chlap si v rámci svých koníčků stále jen "hraje" a dělá samé zbytečnosti, a to se přeci k dospělému chlapovi, ještě k tomu od rodiny, vůbec nehodí... Kdežto ony vždy dělají mnohem prospěšnější činnost, alespoň si to tedy myslí...
Souhlas. Ale i to se dá pojmout zs zcela opačný konec a řici si : " Kdo si hraje - nezlobí! " a být ráda, že chlap třeba nehoní jiné baby ale radši to kolo .;-) navíc dělá něco pro své zdraví a udržuje se v patřičné kondici i pro jiné příležitosti .;-)
Taky bych řekl, že někerý ženský dokážou na ty koníčky žárlit tak nemilosrdně jak na milenku. To je až někdy s podivem.:-()
Prostě žesnká stejně jako chĺap by si měli uvědomit, že do partnerskoého vztahu či manželství vstupují s nějakým člověkem, který nějaký byl a je a prot si ho snad vybraly a ne se ho pak snažit předělávat k obrazu svému, kterým toho člověka často zcela zničí. ...možná i o to některým jde a to radši honem vzít roha...
Přesně tak !
Víš jak se to říká ?:
"Ženská po svatbě si myslí, že se chlap změní. Ale on se nezmění. Chlap si naopak myslí, že ženská se po svatbě nezmění... ;-)
No, pokud je ženská opravdu žárlivá, tak naopak by si měla chlapa hlídat. Faktem je, že mnoho sličných dam na srazech není (tím myslím, že lehokolistek je méně :-), ale i tak se z různého pošťuchování může stát nevinný flirt, který přeroste ve flirt vinný.
Jenže flirt vinný je jen tehdy, pokud se s ním počítá, sám od sebe z pošťuchování nic. Tohle už účastnivší se chcou dopředu, jen bych připomenul první myšlenku hetero chlapa při pohledu na ženu :-)
No s tím nemohu souhlasit..jiskra přeskočí a ani nevíš, kdy se to vlastně stalo a najednou je na světě všechno krásnější..kdo zažil, ten ví :-)
Jiskra přeskočit může, ale zahybat nemusím.
Typický chlap..bez urážky samozřejmě. Nemluvím o zahýbání. Mluvím o lásce. Přeskočí jiskra a jsi zamilovaný a najednou víš, že bez ní už nemůžeš být. I takové věci se dějí :-)
Pokud mě taková láska vede k tomu, že zradím někoho, kdo mi věří, je to zahýbání a žádná romantická omáčka to neomluví. Když se chci zachovat jako svině, proč ne, ale měl bych mít odvahu to správně pojmenovat.
No, já bych to neviděla tak černobíle. Počítám, že se ti nikdy nic takového nestalo, protože kdyby ano, mluvil bys jinak. Nemůžu říct, že je to je správné, to opravdu ne. Ale když zjistíš, že ses zamiloval do někoho jiného a partnerku co máš doma už prostě nemiluješ, tak pak není důvod vztah udržovat jen proto, že to není hezké jí opustit (teď mluvím o tom, že spolu dva žijí nebo max. jsou manželé.Jsou-li ve hře děti, tak je to o něčem jiném).A chtěla bych podotknout, že mezi tou "novou" slečnou a tebou nemusí dojít ani k polibku, takže o fyzické nevěře není řeč. Pokud se zamiluješ, není potřeba žádných fyzických důkazů. Prostě to víte a hotovo.
zamilovanost je stav, opojení druhou osobou. Tělo zfetovává mozek vlastními drogami, které vyvolávají podobné účinky jako opiáty.
Fyziologicky tento stav trvá maximálně rok a půl, zpravidla méně dlouho.
V podstatě se tvá slova dají vyložit jako že neuznáváš dlouhodobý vztah, protože ten je postaven na zcela jiných hodnotách než je chvilkové opojení zdrogovaného mozku....
N počkej, tím ale vlastně říkáš, že hned jak se prvně zamiluješ, tak je to ro pravé, protože když se někdy zamiluješ podruhé, tak už to je jen chemická reakce těla. Není to dívné?
ne prosím, to neříkám. Zamilovnaostí může začít, ale nemusí, i když zpravidla to tak je, dlouhodobý vztah, ale jeho trvání a pokračování je a musí být založené na něčem trvalejším než je chvilkové opojení...
hm, tak tady vzniklo nedorozumění.Samozřejmě, že zamilovanost a láska jsou dvě naprosto odlišné věci. Ale každý vztah musí začít zamilovaností a pak když ta zamilovanost pomine, tak tam se láme chleba...vydrží vztah i rutinu, neshody atd., nebo to byla skutečně jen bláhová zamilovanost? Jenže bez zamilovanosti to prostě nejde.
jenže podle tebe má člověk zahodit lásku, když vyprchala zamilovanost, když opět někde přeskočí jiskra zamilovanosti...
Hele to je asi na dýl a spíš mluvit než psát:o)
to je rozhodně na hodně dlouho:-) ale ještě dodám, že pokud je to skutečně láska, tak jiskra nebude a i kdyby byla, tak to prostě utneš a hotovo. Ale pokud máš vztah, který se drží spíš silou vůle, tak stačí skutečně jen drobný větřík, natož jiskra, a celý se sesype jako domeček z karet. Ale opětně uznávám, že je to jiné u společného žití a jiné u manželství.
Já dokonce znám jednoho, co byl závislej na těhle blbech chemikáliích, takže vždycky během jara, léta se zamiloval, o Vánocich, když to začalo vypadat na vážnější vztah se rozešel. Během ledna - března se choval "normálně", ale pak to vypuklo nanovo. Nic moc pěkného to nebylo.
Tak to bych se dost přel, radím k větší opatrnosti s používáním slov "každý" a "nejde". Lidé se od sebe velmi liší a jejich vztahy tím víc.
Už jsem to někde psal, zamilovanost je jako startér u auta: je to běžný a ideální způsob rozjezdu, ale ne jediný. A hlavně - pokud rychle nenaskočí skutečný motor (= láska), daleko na ten startér nedojedeš, leda si vybiješ baterku.
A k tomu zahýbání: kdykoli jsem stál před volbou, jestli mám vyměnit zamilovanost (tj. v podstatě náhodný pocit) za dlouho budovanou lásku, samozřejmě, že jsem volil to druhé. Ale vždycky - opakuju: vždycky - je to otázka tvé vlastní volby, nerozhoduje za tebe nikdo jiný a tím méně nějaká chemická reakce.
Bohužel, občas je ta chemie silnější než rozum. Je to stejné jako u kuřáků. Z pohledu nekuřáka, je to snadné: "Prostě si jednoho dne řeknu, že přestanu kouřit. V čem vy kuřáci furt vidíte problém?" Co se týče chemie, nejlíp to popisuje "Snídaně šampiónů aneb Sbohem, modré pondělí" ;-)
Ale stalo... :-)))
Ale poslechni si pohádku: včera jsem jel z práce a viděl jsem o plot vedle vrátek u jednoho domu opřený kolo. Krásný, báječný, přesně takový, jaký léta chci. Cestovní speciál, krásně nastrojený. Seděla i barva. Od pohledu moc nevážilo, křivky rámu mě doslova okouzlily.
Zkrátka, okamžitě mezi námi přeskočila jiskra. Věděl jsem, že mám jedinečnou příležitost, která se nebude opakovat. Nikdy na něj nebudu mít. Jak budu žít poté, co jsem to kolo viděl, aniž bych ho měl? To bylo nepředstavitelný.
A tak jsem to kolo ukradl. Nesnáším zloděje a nechtěl bych, aby někdo ukradl kolo mně. Zvlášť tohle nový, to bych ho zabil.
Ale v mém případě to přece každý musí pochopit, nic jiného jsem nemohl dělat...
NEBO NE? ;-)))
Mě tam nějak nesedí to slovo ukradl. Já si tento příměr vysvětluji tak, že jsi potkal ženu, která byla zadaná a přeskočila jiskra a ty jsi ji tedy tomu s kým žila vzal. Pak ale pozor-na takovou věc musí být dva. Pokud by tedy ona nesouhlasila, tak bys ji nikdy nemohl mít.
Tak to si ho vysvětluješ příliš konkrétně. :-)))
Jde jen o to, že krádež kola je taky pěkná sviňárna (i když dle mého menší), tak jako podraz partnera. A já jen ukazuju, že by se na něj daly uplatnit stejné romantické omluvy, jaké tu uplatňuješ pro zahýbání.
Tak proč krádež kola přijde každému samozřejmě neomluvitelná (určitě ne pomocí keců typu "nedalo se odolat"), zatímco podraz na vlastního partnera se v pohodě omluví? Na tom mi něco smrdí...
Jasne, uz chapu. No, nikdy jsem nerekla, ze se to da okecat nebo je to omluvitelne. Jen rikam, ze se to stava. Spravne to neni a i kdyz si bude clovek nalhavat, ze to je v pohode, tak stejne bude svedomi hryzat. Takze to nemelo byt obhajovani nevery. Ale je dobre vedet, ze je jeste na svete dost muzskych, kterym na svych partnerkach zalezi a nezahnuli by ji. To je opravdu mile a to myslim vazne.
Ale stejne jsem se porad nedozvedela, kde je teda vlastne chyba co se tyka tech rozepri zen a muzu kolem lehokol (nebo kol obecne, to je jedno). Asi je to pripad od pripadu. Ale zas na druhou stranu kdyz je vas takovych vetsina, tak mi to stejne vrta hlavou.
chyba je samozřejmě v ženských, jako ostatně ve všem, to dá rozum :-D :-D :-D
Trefně je to papsaný ve vedlejšim vláknu http://www.nakole.cz/diskuze/9113-tema-pani...
Tak jsem si to pozorne procetla. Souhlasim i s pani pisatelkou i s nekterymi muzi v diskuzi, ale to mi jaksi uplne nedalo odpoved na mou otazku. Kazdopadne muzu podepsat, ze zensky vlastne nevedi co chteji a vetsinou chteji to co nemaji :-)
tak jo a teď to zkusím vážně. ALe je to jen můj názor a zkušenosti, žádný obecný pravdy.
Mám pocit, že holkám častěji stačí se realizovat ve vztahu a rodině. Chlapovi to většinou nestačí a protože je i do devadesáti napůl dítě, tak si hraje i někde vedle. Říká se tomu většinou koníčky a jde pod to schovat leccos. Aktivní sport, pasivní koukání na fotbal u bedny, kutilství, sbírání různých nesmyslů, pravidelné návštěvy hospod atd. atd. Mě se z toho všeho zdá aktivní sport ta nejlepší varianta, ale na to se asi můžou názory různit.
Bohužel spousta žen a tyhle činnosti žárlí a mají pocit, že se tím od nich partner vzdaluje. Což je nesmysl. Naopak by měly být rády, že se někde a něčím vyblbne, rozpustí stresy z práce apod. a domů chodí spokojený.
Podle mne je největší problém v tom, že spousta žen chce toho chlapa VLASTNIT a ne mít s ním vztah. Zažil jsem to víckrát :o(( A abych měl pocit, že musím žádat propustku, když chci jet někam na kole nebo jít někam s někým jiným než ona, tak o to vážně nestojím. ALe najít takovou, která bude z mého pohledu normální není tak snadné :o(
Super. Ja jsem prave chtela znat pohled muze, protoze pohled zeny znam. Musim s tebou souhlasit, ze tak to zeny chteji. Kdyz pak najdou nejakeho poslusneho chudaka co udela co jim na ocich vidi, tak mu nakonec reknou, ze neni poradnej chlap. Kdyz pak najdou chlapa co se jim umi postavit a rict, ze to chce delat po svem, tak jsou nestastne, ze pro ne nema pochopeni a ze je nema rad. Sebekriticky priznavam, ze jsem stejna. Ale na mou obhajobu aspon to o sobe vim a pracuju na tom.
Ja myslim, ze normalni zenska toleruje chlapovi jeho konicky, zajmy, kamarady, pripadne hospudky do te doby, dokud on plni, dopredu domluvenou, cast jeho domacich povinnosti. Pokud jsou stanovena nejaka pravdila, on s nimi souhlasil, tak by je mel plnit. Stejne tak zena. Pro oba plati stejna pravidla. Stejne tak pro ne plati mira jejich svobody, soukromi. Jak kdo vyuzije svuj volny cas bez partnera, ktery je bud predem domluven, nebo s vcasnym predstihem prodiskutovan, to uz je ciste vec kazdeho z partneru.
Podpis pod oba vaše příspěvky. A pár doplnění: žádat propustku je blbost, z obou stran. Dohodnout se, kdo bude zrovna např. hlídat děti, zatímc druhý půjde po svých, je věc jiná. Je to prostě záležitost vzájemné úcty, tolerance a dodržování slibů. Prosté - a těžké.
Jinak já mám třeba výhodu, že mě baví bejt s dětma. Teda baví mě i bejt bez nich :-))), ale skoro všechny moje koníčky lze docela dobře skloubit s přítomností dětí. Dokonce některé víc - například jet s dětma ve vozíku nebo na kolech 30 km je často větší adrenalin a záhul, než si dát sám stovku. A mě to prostě baví. Výsledek je, že si často hraju a ZÁROVEŇ plním domácí povinnosti, takže jsem za své záliby ještě chválen. Co si víc přát? ;-)))
Pustili jste se do oblasti, která byla mnohokrát napsána a popsána, přesto neexistuje universální "návod", kterak se zachovat. Každý je jiný a jiná, za jiné situace se opět chová každý jedinec jinak a velmi často (i pro sebe) naprosto nepředvídatelně. A je jedno, zda promlouvá mozek (do kterého se mnohokrát přesouvají hormony z jiné partie) nebo "srdce"....
Jojo, začít jezdit na cizím kole, a svoje starý vyhodit, to by byla sviňárna.
Ale jen si ho vypůjčit, kousek projet, a zase vrátit, když nikdo nic nezjistí, jako by se nic nestalo;-)))
Prý se ale nejlíp jezdí na starém kole :-))) Tak nevím co s tím novým, leda tak ho vyzkoušet a zase s díky vrátit ;-)
Když to moje starý kolo už mám takový zajetý. Už si prostě vzájemně sednem, znám ho a ono zná mě. Vím, jak brzy musím brzdit, když se někdy moc rozjedu, vím, na který převody radši neřadit, protože pak to skřípe, vím, kdy je potřeba dokoupit nějakou novou drobnost a vůbec: vím, kam a jak šáhnout, aby nám to hezky jelo... :-)
Jojo. Žena taky nechápe, že musím v neděli udělat kolečko kolem pryglu, (protože ještě kousek a nezapnu pásek na poslední dirku).
Podružnosti může zfouknout sama, když to teda považuje za důležité, například mytí nádobí (až budu potřebovat talíř a žádný čistý nebude, tak si jeden umeju), vysávání koberců (zatím se to přejít dá, až to bude nebezpečný, začnu chodit v papučách), vymalování kolem vyměněných futer (náhodou ta malta a sádra k té oranžové předsíni docela ladí, já bych to tak nechal), žehlení (viz nádobí) a čištění vany (vana se přece sama umeje při každém sprchování).
Docela si koleduješ :-)
I když já sám mám občas šovinistické názory, tak tohle bych na veřejnosti asi neventiloval ;-) Ono to totiž není zas tak jasné, kdo se má starat o domácnost, tady jsem pro přiměřenou dělbu práce...
Nechtěl jsem důvtipné čtenáře urážet smajlíky u tak zjevné (sebe)ironie.
Samozřejmě máme práci v domácnosti rozdělenu, a taky se snažíme vycházet s časem na společné zážitky i na samostatné zájmy.
To víš, se svým ekonomistickým (TM) uvažováním se snažím s omezenými zdroji (čas, finance, práce) dosáhnout paretovského optima (maximálního uspokojení potřeb všech členů domácnosti, počítaje v to i budoucí potřeby budoucích členů).
:o)
Tak pak je problém v komunikaci, což bude asi ten nejzásadnější problém. Pokud potřebuje partner/ka utíkat od partnera ke svým koníčkům tak je něco hodně špatně. Pokud to není útěk, ale budí to dojem útěku, tak pak by to měla partnerka říct narovinu co cítí. Pak stačí, aby se muž na chvíli zamyslel a podíval se na to z její strany, co ona může cítit a proč a jak by se on sám cítil na její straně. To jest:jsem chlap, nemám žádného koníčka, chci být se svou milovanou, chci s ní trávit svůj čas, ale ona chodí s kamarádkama několikrát týdně pařit a já musím sedět doma a čekat až si mě milostivě všimne. A dále pokud byl problém od té doby co se partneři poznali, tak pak mi zůstává záhadou proč se brali. Pravděpodobně chyba všech-on/ona se po svatbě změní. Ale nemůžu si pomoct, vždyť co je na tom tak těžkého si v klidu sednout a popovídat si o tom, zkusit najít kompromis. Podle mě je to daleko lehčí než si sednout a říct partnerovi, že je konec.
...a vidíš a už reaguješ přesně jak většina ženských!:-))))) Já jsem ale neřekl, že to tak je a partner utíká z domu, já jsem řekl, " že ŽENA TO TAK BERE!" a to je ten zásadní rozdíl!!! Ženská si dokáže vsugerovat kolikrát tak utkvělou představu a vše překroutit, že z nevinného ježdění na kole udělá úplný horor, který ničí rodinné štěstí!:-((()))
Tak ale když to tak bere a ty to víš, ze to tak bere, protože už ti to řekla, tak si opětně stačí vyřikat z oka do oko jak je to doopravdy. Někdy je to velmi těžké se dohodnout a jistě přijde na řadu i zvýšený hlas, ale pokud je k dohodě vůle, tak se dílo podaří :-)
...dále není nikde psáno, že lidé s rozdílnými zájmy se nemohou navzájem tak dostatečně tolerovat a ctít potřeby druhého, že ie mohou navzájem zorganizovat čas tak, že si navzájem vyhoví a klidně se pak vezmou a fungujou tak normálně v pohodě i dál.;-)
Tvůj muž má fakt ocelovou výdrž! Fantastické! Fanatické!
Když nemusíš být namalovaná, nemusíš mít nějaký sexy oděv, že jsi pro něho krásná i když z tebe leje pot a vlasy máš jak vrabčák.Vztah je o velkých kompromisech. neuvěřitelných. Já bych vedle upocenýho chlapa bez sexy prádélka a s vlasy jako vrabčák být nemohla. Jsem náročná ale hodně vošklivá a nyní už i bez vlasů. kiki
No ještě k Hančud. Co to pořád máte s tím namalováním a účesama...Pro vašeho chlapa jste stejně nejhezčí když jste zpocené, rozmazané (nebo nenamalované), rozcuchané, udýchané, voňavé jenom samy sebou a s oblečkama šejdrem nebo vůbec. Nebo se pletu chlapi?
No, tak tady je problém na straně mužů. A to pravděpodobně těch, kteří nejsou jako vy tady na diskuzi. A taky je to asi problém médií. Neustále tlučou holkám a ženám do hlavy, že pokud není namalovaná, učesaná a prostě sexy, tak o ní chlap nezavadí. A spousta z vás chlapů si jistě spíš otočí za cyklistkou na "zábradlí" co má hluboký výstřih než za cyklistkou co je v moirovém triku schovaná celá-to zas nemůžete popřít. Navíc každá ženská chce být pro muže přitažlivá a opravdu není moc těch, kteří nehledí na vzhled, ale na povahu.
No to dá snad rozum, že se otočim za cyklistkou s výstřihem než za cyklistkou, která je zahalená. :-) Ale tak to zařídila příroda, já s tím nic nenadělám.... :-)
...já bych také řekl. že je to i problém těch holek a ženských, který si to do tý hlavy nachaj tlouct. Co nemají vlastní rozum??? Ostatně, líbít se všem mužům...proboha a proč??? To musí být snad každá furt obklopená houfem tokajících chlapů, aby se cítila OK ??? To jí nemůže stačit jeden chlap OK??? :-((()))
Nemusí to být houf, ale je příjemné když se za mnou chlap otočí. Mezi námi, pánové, kdyby vám vaše kolegyně apod. řekla, že jste fatk borec, že jste úžasnej nebo že krásně voníte, tak tuším, že ego trošku povyroste :-) A to samozřejmě zařídila příroda.
Kdyby mi kterákoli z mých kolegyň (a že jich mám!) řekla, že jsem fakt borec, vím, že si dělá srandu. Kdyby řekla, že jsem úžasnej, vím, že pořebuje pomoct s něčím kolem počítače nebo kopírky. Kdyby řekla, že krásně voním, vím, že je už fakt na čase se začít po příjezdu do práce (na kole) sprchovat.
Co tam má příroda dál?
;-)))
Ty jseš moje alter ego? Dneska jsem zrovna byl za takového borce. Našel jsem vypadlý kabel od monitoru, ukázal, kde je skryt vypínač k interaktivní tabuli a kam se zastrčí kablík od repráků, když na notebooku jsou namalována jen sluchátka a mikrofon. Tolik pochval jsem už dlouho neslyšel. :)
Jojo, kdykoli někdo vykopne někde kabel, půl dne nic nejde a pak zavolají MĚ. A hned je ze mě šéf matrixu! :-)))
Ale to nic není proti telefonickému rozhovoru, který jsem kdysi vyslechl na studijním oddělení FFUK. Slyšel jsem pochopitelně jen polovinu, ale soudím, že na druhé straně byl správce sítě:
"... no ano, úplně černá!"
"..."
"No, takový bílý tečky tam lítaj, no."
"..."
"A opravdu jakoukoli?"
:-)
Taky vedu podobné rozhovory. Největší problém je zjištění toho, co fakt vidí.
Mě to nefunguje!
A co Vám nefunguje?
Nic!
Nemůžu najet do účetnictví...
.
.
Zadám heslo a nic
.
Nemáte náhodou zapnutý Caps Lock?
Aha...
"Píšu tam heslo a ono to nefunguje."
"A heslo máš slovem nebo číselné?"
"4659."
"Ježkovy voči, stačí říct, že číselné. Tak ho tam zkus napsat."
"Tak se nekoukejte."
"Proč, když jsi ho už řekl?"
"Je to pin od karty mýho táty..."
Uznávám, není to moc pěkně vypointovaný. Zato je to doslovný přepis rozhovoru v hodině informatiky...
A ještě lepší jsou tlf typu "Mě to NĚCO napsalo!"
"A co?"
"Já nevím, já to hned odklepla"
Nejbrutálnější co jsem zažil: Já: "Ale paní, vždyť se vás to 2x ptá, jestli to chcete opravdu nenávratně smazat!" Ona: "Já ty vaše blbosti nečtu". A představte si, nezabil jsem jí.
jj, to znám...
Do svých programů proto (po přesně takových zkušenostech) žádné dvojité jištění nedávám. Jeden zadavatel to chtěl, ale vysvětlil jsem mu, že uživatelé to stejně nečtou a odklepnou to, tedy je to zcela zbytečné. Uznal, že mám pravdu...
Roky jsem měl v jednou dialogu ("zadní vrátka" do systému) slovo "hovno". Myslíte si, že si toho za ty roky někdo všiml?
Nojo, srandičky si dělat z uživatelů. Já jsem tuhle ve wordu odklepl tisk, nic se nevytisklo a vyběhl na mě takový ten rámeček žeprej chyba dělení nulou. Ale já jsem žádný excel ani kalkulačku neměl otevřený a nic jsem nezkoušel dělit, já jsem potřeboval tisknout...
Je rozdíl mezi fyzickou atraktivitou a osobní atraktivitou.
řekl bych, že je tohle zrovna dost individuální. Já naopak namalovaný nemám rád, pusu žádný se rtěnkou nedám a na drtivou většinu voňacvek jsem alergickej (vážně, stejný to mám s pracími prášky, mýdly apod.)
Podle mne s eto dá namalováním, pokud není opravdu decentní jen a jen zhoršit....
Hele ty voole na rtěnky se viser a užívej kurva života..třeba tuhle buchtu bych chtěl voš*ukat-je fakt sexi.,hele mrkni
http://www.prochlapa.cz/holky/lenka-22-sex-mezi...
Super článek pro nás jak vyšitej,jo umí si to koča udělat!!
Tak to mám přesně já. Mám alergii na voňavky, krémy atd., prostě skoro na všechnu kosmetiku a absolutně všechnu chemii. Takže moje namalování je skutecne velmi skromne, ale mam utkvělý pocit, že pokud nemám trošku zvýrazněné řasy, tak mám oči jak prasátko. Což ale prý není pravda, takže se tomu snažím věřit....ale stejně každé ráno udělám pár tahů řasenkou :-)
určitě to není pravda, jsi krásná ženská!
Já samozřejmě moc děkuju, to vždycky potěší. Jen otázka-Ty vís, která jsem? :-)
řekl bych že jo :o)
http://lehosraz.rajce.idnes.cz/katerina_2009/...
já hezký holky vždycky registruju ;o) Takže jsem si tě všiml už na zábradlí i na tandemu i letos na vlastním lehu... :o)
Tak to je milé. Tebe si nejde nevšimnout :-) Ale minule ve sklípku jsem chtěla hodit řeč, ale jemně jsem tě popudila otázkou na důvod tvého vegetariánství. Ale mě to opravdu zajímalo. Protože já jsem takové alternativní stvoření a mí přátelé jsou lidi kolem trampů, indiánů atd., takže pro mě je zajímavé snad všechno na světě a o spoustě věcech jsem schopná diskutovat dny a noci. Jako třeba o vztazích, jak je vidět :-) Ale člověk se může dozvědět něco nového, i ze špatných reakcí si nakonec člověk může vzít ponaučení a taky se mu může naskytnout pohled na věci z jiného úhlu. Což je dost podstatné.
popudila? To určitě ne! Ale ptá se mě na to více lidí a ten víkend už jsem na tuhle otázku párkrát odpovídal, takže mě nebavilo neustále opakovat to samé. Popudilo fakt ne, jen se mi prostě nechtělo mluvit pořád o tomtéž a chtěl jsem se bavit. ALe dá se to napravit a můžem dát řeč. Nebráním se!
Jo, to znám. Když jsem před měsícem pobíhal po světě s rukou v sádře, tak se mne taky každý ptal, co, kde a jak se stalo (že to souvisí s kolem věděl skoro každý:)... Měl jsem to sto chutí sespat a vytisknout a pak rozdávat jako leták :-)); vykládat to x krát denně byl docela opruz...
Hele, ale křesadla si nechte někde doma, ne ?? ;o))))
Ale no ne, pan Černá hora, se přidal :-) Vidíš, to mi připomíná, že jsem se tě ani nestačila zeptat jaké bylo léčení, co ti dělali, jak dlouho jsi byl doma atd. To se tě počítám nikdo ještě neptal, vid? :-)
Ne neptal, takže nohy mi skoro neuřízli, snad dobrý, ne ?? Ostatně vyšlápl jsem skoro celou Černou horu, narozdíl od těch se zdravýma nohama ;o)))) .....
http://velogauce.rajce.idnes.cz/2009-09-13...
Jo neboj, toho rejpavýho popisku jsem si hned všimla :-) ale zas se na rozdíl od někoho orientuju v mapě a vím kudy tudy a že na Kuks je to doleva :-)...ale jedno se ti nedá upřít, dobře cituješ z filmů, za to píšu malé plus :-))
Jasně, že ta moje je nejhezčí.
Ale je nutno pečlivě prohlížet všechny ostatní, aby ses ujistil, že tomu tak skutečně je. Když by se náhodou našla nějaká druhá rovněž výjimečně hezká, je potřeba se s ní dát do řeči a zjistit, že je sice celkem hezká, ale blbá. Jestli je navíc chytrá, tak je potřeba ji vošukat, abys zjistil, že je sice hezká i chytrá, ale v posteli za nic nestojí.
Co by člověk neudělal, aby se utvrdil v přesvědčení, že má tu nejhezčí, nejchytřejší a nejúžasnější milenku doma...
Tak jsem se zamyslel nad tím časem spolu a našel jsem poloviční řešení, protože ženě jde hlavně o to, aby se vykecala, tomu se říká sdílení. Takže pokud s ní budu telefonovat během jízdy, tak se ledacos vyřeší :-)
Hele, to neradim. Ona zenska pak bude mit strach, ze se nesoustredis, ze urcite vjedes do nejake diry a spadnes a jak tam tak budes chudacku lezet bezmocne na silnici, tak te prejede nakladak:-)
To je zajímavý, ta moje když do mě hučí, taky tomu říká sdílení (já používám pojem sdílení spíše pro DC, torrent apod., nevím, co mají ty dvě činnosti společného).
Ten newspeak má asi z těch odborných časopisů, ŽaŽ, Marianne apod., co myslíš?
Takovej hodnej a poslušnej člověk, pokaždé, když si pro něj manželka přijela na sraz (i na sleh), a na noc si ho vezla domů, tak byl tak šťastnej!
Dobrý den,nějakým zázrakem došlo k mému a mé staronové hodné manželky k procitnutí(uzavřela ne mne vysokou pojistku)a opět jsem zalehl.Stále místo vody vozi rum.Manželka Eva.
KIKOLKA