Nedá mi, abych se s vámi nepodělila o velmi zvláštní nález v lese. Byla jsem týden v Jizerkách, kde se úžasně jezdí a mimo hlavní trasy se pohybuje i málo lidí. Minulé úterý jsem si vyjela odpoledne sama od přehrady Souš po žluté na Protrženou, ale ještě jsem si zajela na Knajpu a přes Mariánsko horské boudy (je tam pár chalup a pasoucí se ovce, nevím přesně jestli se tak jmenují) teprve na protrženou. A právě tady asi 1 km od těch chalup jsem na kraji cesty, nohama v pangejtu a s napůl staženými kalhoty našla ležící ženu. Dost ve mně hrklo, nikde nikdo, ale zastavila jsem, začala na ní mluvit, ale moc nereagovala, jen kývala nebo kroutila hlavou. V tu chvíli jel někdo na silničce, tak jsem ho zastavila a poprosila o pomoc. To už nám paní začala odpovídat, že neví, jak se tam dostala a byl z ní hodně cítit alkohol, dávala jsem jí napít a stále na ní mluvila. Bohužel tam byl bídný signál a cyklista to moc řešit nechtěl, rada zněla, nechat jí prospat. Moc se mi odjet nechtělo, ale on se rozloučil a paní usnula. Projeli další dva cyklisti, bez zájmu, až najednou zastavil pán s asi 12 letým klukem. Řekla jsem mu o co jde, on na ní opět začal mluvit, měřit puls a dooblékl jí kalhoty. Měl signál a bydlel u policisty, zavolal mu a ten zavolal místí policii. Ukázalo se, že je to profesionál, pracuje jako psycholog a v péči má mimo jiné i závislé na alkoholu. Společnými silami jsme jí postavili na nohy, něco nám řekla, ale jak se dostala tak daleko od města si vybavit nedokázala. Po hodině přijela policie, sepsala naše oznámení a my mohli konečně pokračovat na Protrženou přehradu. Ten den jsem ujela sotva 30 km, ale byl to dost silný zážitek, že jsem se trochu klepala ještě, když jsem se rozloučila s kolegou zachráncem a jeho synem. Stalo se někomu z vás něco podobného? No a jestli se „cyklista záchranář“ občas kouká na naši diskuzi, tak mu ještě jednou za pomoc děkuji.
Jestli byla stará a zenedbaná, tak to byla určitě Erna z Jizerky. Bydlí v Ginzelově Hnojáku, ožírá se v Pešákovně a pak bloudí. ;-)
Jmenovala se Karla a byla ročník 1951, zas tak zanedbané nebyla, měla několik zlatých a stříbrných prstýnků, byla hodně hubená a až na mokré a zválené kalhoty byla docela čistá.
Takových je a pokud se jim válení po přikopech líbí tak ať si to užívají, ale nejvíc mě štvou ti co se neumí uklidit a ustelou si klidně na silnici.
Ano, najdou se i tací. Ti jsou na tom nejhůř a proto je třeba se k nim chovat zvlášť ohleduplně, odtáhnout je na suché místo, ustlat jim vysoko pod hlavou a nechat jim v peněžence aspoň na vlak. A nikde se o nich nešířit, po procitnutí si toho vyžerou sami dost. ;-)
kámoš to dělal často. Na tý středový bílý čáře. On vždycky říkal, že jak vidí, že ta čára nikde nekončí, tak ho to zdolá. Prostě se vždycky sesunul a spal snad ještě dřív než si lehnul...
Pokud ležel podél, tak to je ještě jde, ale jestli se skládal napříč a ještě za horizontem, tak to by mě asi vážně naštval :-)
Shodou okolností jsem strávil minulý týden v sedle taky v Jizerkách, i ve stejné lokalitě jsem pojezdil - ale na dotyčnou jsem nenarazil...
Tak je to jasný, airline si neobratně dělá alibi.Byla to jeho ctitelka, kterou vylákal do Jizerek pod záminkou společné chůze o holích a pak jí ujel na kole, za nějakou mladší.Tohle se ženské po padesátce nedělá!
sice to ještě nějakou tu desítku let nebudu potřebovat, ale chci být v obraze a připraven, co se tedy dámě po padesátce dělá?
Nevím, co se dělá, ale rozhodně vím, co se nedělá. Nesmíš se dívat dolů... :-))
Sem já tady nějaká poradna,Děd Vševěd nebo co? Jen si představte co s Karličkou (58) ten čunák musel dělat. Karličko sem, Karličko tam, tady máš značkový berličky NW.Budem se šourat na Smědavu na šlehačkový pohár. A pak jí najdou se staženýma kalhotama,opilou, v příkopě.Podle mne musel Airlina někdo vyplašit.
Jo taky koukám, že se ozval o radu burísek, vo kterým se říká, že sbalil nějakou novou blond studentku s lokničkama, prý je toho plný Rajče.
tak to je fakt divné, že jsme se nepotkali :-), ale těm s holemi jsem se vyhýbala obloukem. tohle bylo v úterý asi ve tři odpoledne, policie přijela kolem čtvrté. fakt nám všem bylo a je záhadou, kde se tam vzala a že jí nikdo do té doby nenašel, zas tam málo frekventovaná cesta to není.
Tvá reakce a péče o tu dámu ti slouží ke cti. Vážně a bez ironie. Není moc takových lidí, kteří si vezmou za svůj problém opilého člověka ve škarpě, i když si tím citelně přeorganizují vlastní program, nota bene dovolenou. Klobouk dolů!
děkuji, ale myslím, že by to udělal každý. Spíš jsem zpočátku měla takový divný pocit, když jsem zastavila a pak jsem byla moc ráda, že se někdo objevil a nebyla jsem na rozhodování sama. No podle reakcí ve vlákně si myslím, že pravdu měl silničář a měli jsme jí nechat prospat na kraji pangejtu. Kdoví co s ní místní hlídka udělala.
Opilci nemají rušit a pokud nepřekáží tak je nechat v klidu vyspat.
Taková pozdní lítost už je k ničemu. Po procitnutí ti Karla jistě dala jmen, máš kliku, že v Liberci a snad ani v Jablonci není záchytka. A je ještě otázka, jestli jí nestáhli ty prsteny a nesvedou to na tebe. Můžeš se pak lehce ocitnout v těžký důkazní nouzi, přece jen jsou to orgáni. To jsem zvědavej, jak se z toho dostaneš. :-)))
To je fakt, tedy tohle mne pobavilo :-), ale Karlička, když se trochu víc probrala, tak jí byla dlouhá chvíle a na místě jí kolega zachránce udržel jen pomocí cigarety, kterou jí věnoval. No a pak jsme spolu řešili, jestli náhodou orgáni nebudou proti, že kouří v lese :-), ale orgáni byli slušní. Tak to jsem ráda, že se karlička neprospala na záchytce, když tam tohle zařízení nemáte.
Když nad tím takhle uvažuješ, tak jsem si skoro jistý, že kdybys ji tam nechala, užíralo by tě, jestli jsi ji přeci jen neměla pomoci a trnula bys, aby se v novinách neobjevilo, že u silnice našli mrtvou ženu či něco takového.
Mně se stalo něco podobného, ale byl jsem v roli oběti. Bohu dík, se našel poboný člověk jako Ty a já mu dodnes děkuji - pan hajný - to lesa pán.;-) Naštěstí jsem neměl ani stažebý gatě ani nebyl opilý, bo mi bylo cca. 12 let.Jel jsem sám do lesa na houby a jelikož bylo pěkné vedro, tak jsem se nejspíš uhnal. Jak jsem dorazïl na místo v lese, tak jsem zamkl kolo a vydal se hledat ty houby. Dál si už jen pamatuji, že do mě kdosi strkal holí a hřímal: "Vstávej kluku, tady se nespí!" Asi ani netušil, že mi tak možná zachárnil život. Bo to se mnou asi seklo z toho vedra a té námahy na kole!
Ovšem mám i zážitek z té Tvé strany pohledu, kdy jsme sbírali na chodbě školy spolužačku, co dostala záchvat - pěna u pusy, klepala se jako ratlík, pajtlovaly se jí nohy i ruce. Když jsme doběhli do ředitelny, kdy jeden hlídal - já- a druhý letěl, tak mi tedy nebylo po těle dobře - bylo mi tuším asi 9 let a příjemný to tedy nebylo. Holka prý dostala zřejmě epileptický záchvat....dodnes ji potkávám - ani mě nejspíš nezná - nepamatuje si mě - zřejmě....;-)