Ahoj lidi.
Budu si kupovat hodinky. Maj spoustu různejch funkcí, ale bohužel nikdy nemaj všechny, co bych rád. Hloubkoměr nebude, to holt maj jen potápěčský speciály, kterejm chybí zase teploměr, barometr, výškoměr atd.
A tím se dostávám k tomu, na co se chci zeptat. Výškoměr funguje jen na bázi měření tlaku. Některé mají i možnost měřit nastoupaný metry, ale princip je stejný. Na základě měření okolního tlaku a přepočtu. Bude to vůbec o něčem vypovídat? Nebude to uplně na nic?
Máte někdo něco podobnýho ať už na hodinkách nebo na cyklokomputeru a používáte to na kole? A s jakým úspěchem a přesností?
Díky
_Jen_ na bazi mereni tlaku? To se Ti zda malo? Vzdyt to se pouziva i v GPS jako upresneni vysky, kterou vypocita GPS -udavana vyska ma podstatne nizsi presnost nez sirka a delka. Kdyz jsem jeste pouzival HAC4, poznal jeho vyskomer rozdil kdyz lezel na stole nebo na zemi. Ja bych prave barometricke mereni vysky prepoctem z tlaku u hodinek vyzadoval. Vetsinou je tam i kompenzace zmeny teploty, HAC4 ji ma taky. Pravda, kdyz se prudce zmeni pocasi, muze se stat, ze rano a vecer na stejnem miste je rozdil vysky treba i 50 metru. Ale to se zase da dohnat moznosti kalibrace za pochodu - prijdes k bodu se znamou vyskou a pripadnou odchylku donastavis rucne. Ja to takhle delal na Sumave a byl jsem prekvapen jak presny byl ten pristroj a soucasne udaje udavane na turistickych rozcestnicich.
hele ani nevíš, jak jsi mě potěšil Michale! To my vyřadí z užšího výběru tři typy hodinek a rozhoduju se už mezi třema, který tuhle funkci mají. Díkes!
Já si mysil, že top GPS počítá nějak jinak. Takže do toho jdu. Super!
Mam vyskomer v cyklokomputeri postaveny na baze merania tlaku a mam podobne skusenosti ako ma Michal.
Problem byva vzdy , ked je prudka zmena pocasia. Ale pocas jazdy vyskomer nenastavujem, castokrat ho nenastavujem ani na starte rano pred vypravou (niekedy ani neviem presnu nadmorsku vysku meista startu). Ja informacie o vyske vyuzivam na vyrabanie profilov jednotlivych vyletov a na to mi moj vyskomer uplne postacuje.
Já bych dodal, že ten výkyv počasí nemusí být nijak drastický a rozdíl tam je. Na celodenní vyjížďku bych to viděl okolo cca 30 metrů, při nijak extrémně se vyvíjejícím počasí.
Při poslední vyjížďce v sobotu se dá říci, že bylo počasí konstantní a rozdíl ráno a večer byl + 9 metrů
O týden dříve při výletu na Říp to již bylo + 30 metrů
Když jsem jel s Meduzou posázavskou a Těptínsko, tak mi to udělalo - 49 metrů a počasí také nebylo nějaké výkyvové, ale celkem stabilní.
U GPS jde nastavit, jestli chceš barometrické počítání, nebo satelitní, či kombinaci. Ta satelitní je přesná, ale musí mít ideální podmínky s viditelností staelitů a jejich množstvím a kvalitě spojení.
Otázkou je, jestli je satelitní opravdu přesná.
Měří se to jako průsečík vzdáleností přímek od družice. Protože jsou družice dost "nad hlavou", mají ty přímky mezi sebou malý úhel, takže každá nepřesnost měření se výrazně projeví na chybném určení výšky.
Nejsem geodet, takže možná vymýšlím bludy.
Hrozně záleží kolik přístroj vidí družic a hlavně v jakém směru. Pokud vidí větší počet družic ze všech směrů, tak ten údaj je s přesností slušný.
Pokud jich je ale málo typu minimální 4, tak to je velmi špatné. Ale ani třeba další 2-3 navíc, tedy celkem 6-7 pokud jsou všechny ze stejného směru to nezachrání.
Když jsi na volném prostranství, tak se chytí i družice, které jsou někde na obzoru, tedy které nejsou vůbec "nad hlavou".
Takže v praxi jak kdy a jak kde.
Pruseciky jo, ovsem ne primek, ale nekolika hyperboloidu.
To je mimo moji představivost.
http://www.google.cz/search?hl=cs&q=princip...
pruseciky jsou v tom clanku na abclinuxu a dobry pokec na tom oslovi.
prostě křivá přímka :o))
plocha, ne primka
hele nech toho a nech mi moje představy křivejch přímek! :-D
Proč představy, tady Ti klidně jedny přímo ukážu ;-)
http://loner.wz.cz/index_soubory/iluze1_soubory...
Já si myslím, že (údajná) nepřesnost těhle přístrojků je taková trochu pověst.
Mám tachometr MC1.0 drát a jsem s výškoměrem zcela spokojen. Řekl bych, že v průběhu jednodenní túry se nepřesnost může většinou pohybovat tak okolo + - 50 m. To mi úplně stačí, protože stejně ne vždy znám přesně výšku bodu ke kterému jedu (sedlo apod. )
Odchylku lze podstatně eliminovat, když se tomu věnuješ a nastavíš si přesně nadmořskou výšku startu a pak v průběhu túry koriguješ výšku na známých bodech nebo např podle rozcestníků KČT.
Orientuji se podle údajů výšky a ujeté vzdálenosti. Takže např. vím, že mám odbočit na výšce 1000 m.n.m. po 5 km. Tak od 4 km a výšky 900 m si dávám pro jistotu pozor.
Prostě - jdi do toho !
Ta korekce výšky na tachometru je sice vhodná dělat, ale má to jeden háček. Když si např. u spodního bodu při startu seřídím nadmořskou výšku a během stoupání u horního bodu zjistím, že se nadm. výška liší a výškoměr znovu seřídím, přičtené nebo odečtené metry při té korekci se mi promítnou i do celkové nastoupané výšky. Většinou je výraznější odchylka způsobena změnou počasí a tlaku vzduchu. Takže by se podle mě ty korekce neměly sčítat k celkové nastoupané výšce, nebo ano? Uvažuji správně nebo blbě?
Pokud jsi měl dole výškoměr zkalibrovaný a nahoře ti ukazuje míň, tak po kalibraci bys měl rozdíl přičíst, protože ti to ty metry nenačetlo. A kalibrací se nasčítané metry nemění.
V praxi, tada pokud nehoníš nějaký chlupový rekord, je to ale vcelku jedno. Když za den nahrabeš dva, nebo tři tisíce metrů, tak nějakých 20 nezapočítaných nehraje zas až tak velikou roli, aby se člověk babral s korekcí součtu...
Jak už psali ostatní, tak je to zcela dostatečné. Z mojich zkušeností můžu říct, že pokud to je pouze z barometrického výškoměru, tak rozdíl na začátku a na konci ve stejném bodě bývá od 0 do 100m. Těch 100m opravdu jen v extrémech, když jsou opravdu velké změny počasí. Ta 0 také většinou nevyjde a bývá to tedy nejčastěji něco mezi tím.
Doplním k těm gpskám, tam je jednoznačně nejlepší kombinovaná metoda, tedy gpska měří dle barometrického výškoměru, ale současně jsou použity korekce dle gps souřadnic, které jsou ale používány sofistikovanější metodou, tedy nikdy se přímo nepřebírají jako aktuální výška (protože to nemusí být vždy přesné), ale dochází pouze k postupným korekcím těch údajů z barometrického výškoměru a to na základě kvality signálu gps (tedy když je mizerný, tak se korekce nekonají třeba vůbec).
Při této metodě mívám chybu při dojezdu do startovního bodu 0-4m a většinou je to 1-2m. Tedy takto to je velmi přesné.
Ona většina barometrických výškoměrů se snaží aspoň o nějaké korekce dle změn teploty. Tady pak na hodinkách tohle funguje hůře, protože je ohříváš vlastním tělem.
Oproti tomu např. celkové nastoupané metry ze záznamu gpsky (tam je vždy ukládána výška dle gps souřadnic, protože jinak by mohlo docházet k úplným nesmyslům kvůli těm korekcím pro barometrický výškoměr a to v případech, že zapnu gpsku, nezkalibruju bar. výškoměr a tedy mám po zapnutí výšku klidně o 150m blbě, ale protože mám dobrý signál gps, tak za chvíli korekce to srovnají na správnou výšku; v tracklogu by se pak promítla ta korekce o 150m jako nastoupané/zklesané metry) jsou nejméně přesné. Při dobrém signálu je sice výška dle gps souřadnic poměrně přesná, ale problém je v tom, že neustále lítá třeba +-3-5m nahoru dolu a ono se to pak za celou trasu nasčítá (zvlášť když se nastaví časté ukládání bodů). Tuhle chybu ale lze vhodným použitím některých přepočtů tracklogu v některých SW hodně eliminovat.
Jestli se nemýlím, tak po zapnutí si GPS bere jako prvotní informaci o výšce z barometru a poté to dorovnává na základě informací ze satelitů a na tracklogu to vidět je.
Informace o výšce je přece jenom jedna a záleží podle kterého scénáře je její hodnota upravována. Pokud máš nastavenu kombinaci, tak dojde po zapnutí k postupné korekci na základě dat, které do přístroje jdou a stejná data se ti zapíšou do tracklogu.
V tracklogu je opravdu vždy výška pouze dle gps souřadnic (i jsem tohle více ověřoval pro 60CSxko).
To co ukazuje gpska, to je zase vždy z barometrického výškoměru, tedy jak píšeš.
Do tracklogu ale nejde žádným způsobem dostat výšku z barometrického vyškoměru, o to jsem se delší dobu snažil.
Výšku na GPSce už tak 2 roky nekalibruju po zapnutí (ať už doma nebo když jsme někde na dovolené) a v tracklogu mám tu výšku vždy +- správně (protože je z těch gps souřadnic).
Samozřejmě ale netuším, jestli třeba nějaký novější model tohle nemá jinak.
Kdyby se brala do tracklogu výška dle barometrického výškoměru, tak tam nejsou ty problémy s celkovými nastoupanými metry.
Při nastaveném ukládání na nejčastější není problém mít nastoupáno (dle traclogu) i 2x tolik než v reálu. Na záložce barometrického výškoměru je to přitom dobře a když to pak projedu opravami v SW, tak se té hodnotě také přiblížím.
Tak jsem to nyní zkoušel na Oregonu a výsledek je následující:
Po spuštění se GPS nastavila na 222 m, které se zapsaly do tracklogu, hned jako další záznam je 134 m, což ukazovala GPS. Poté jsem to vypnul a po zapnutí do tracklogu se zapsala opět výška 222 m a jako další záznam 133 metrů, což byla výška v GPS. Pté jsem provedl kalibraci výškoměru podle satelitů a v track logu se změnila výška na 230 metrů.
A podle zkušeností co mám, tak mi vychází, že pokud se liší výška udávaná v GPS s výškou podle satelitů, tak při zapnuté automatické kalibrace přístroj srovná výšku podle satelitů.
Tak to zcela změnili u Oregonu přístup k této problematice.
Jak to popisuješ, tak má Oregon úplně jiný i úplně jiný způsob automatické kalibrace, který se mi tak nelíbí. Ale je to logické, je to tak třeba, aby se do tracklogu po delší dobu nezapisovaly úplně nesmysly (když není provedena ruční kalibrace na počátku).
U 60CSxka díky tomu, že do tracklogu zapisuje vždy výšku dle gps souřadnic, tak může mít způsob kalibrace jaký má a to následující:
- když se po zapnutí liší výška dle bar. výškoměru a gps souřadnic, tak nejprve čeká na aspoň trošku slušný signál
- pak začne dělat rozdílové korekce, takže je na záložce barometrického výškoměru vidět, jak se postupně výška mění po malých hodnotách (tedy žádné okamžité přebrání výšky z gps souřadnic)
- když se hodnoty výšky dle bar. výškoměru a gps souřadnic začínají blížit (jak postupně se koriguje výška na bar. výškoměru), tak pak záleží na signálu, čím lepší signál, tím déle jedou ty postupné změny, při perfektním signálu až do úplného vyrovnání, při horším to zkončí dříve, protože to v tu chvíli údaji z gps souřadnic tak nevěří
- ta plynulá korekce bar. výšky dle gps souřadnic se nezapočítává do nastoupaných metrů, které sčítá gpska dle bar. výškoměru (tedy nastoupané metry i při větší korekcí jsou pořád správně)
Díky tomu můžu mít trvale zapnutou automatickou kalibraci a nehrozí od ní, že by místo správné korekce naopak zanášela chyby.
Tím pádem bude ale to co jsem psal k úpravám trackprocessorem pro záznam z Oregonu úplně mimo.
Skoky výšky v tracklogu nemám díky tomu zcela odlišnému chování u 60CSxka nikdy. Ale zase jsou tam ty chyby neustálého kolísání výšky, které musím opravovat trackprocessorem.
Otázkou je, co je lepší, asi se mi více líbí to jak to má udělané 60CSxko, každé má ale svoje výhody/nevýhody.
To vypadá, že systém je pouze obrácený, že zatímco u tebe se zapisuje satelitní výška, tak zde ta co se zobrazuje v GPS, a která se postupně zkalibruje na satelitní výšku.
Když zapnu GPS a ihned po přihlášení k satelitům jedu, tak se mi srovná výška po cca 500 ujetých metrech. Když nevyjedu hned, tak se mi srovná výška ještě před vyjetím a po stažení ten začátek umáznu, nebo druhá možnost je zkalibrovat výškoměr podle satelitů.
Otázku výpočtu jsem zatím neřešil, poněvadž na evidenci používám Mapsource a tam je sice profil, ale není tam výpočet nastoupaných metrů, to beru z programu na cyklocomp.
Je fakt, že v tracklogu budou asi podobná čísla, když u Oregonu se to stejně přímo autokalibrací převezme z gps souřadnic.
Potom ale u Oregonu je to bar. měření tak trošku nadbytečné, když to stejně takhle natvrdo přebírá z té autokalibrace (využije se to více pouze když se autokalibrace vypne).
A to, že Mapsource neumí nasčítat výškové metry, to je docela tragické a nikdy jsem to nepochopil, proč to neumí, když už tam je i profil.
Včera na net vystrčili to svoje nové dílo, BaseCamp ;-) A celkem nechápu k čemu to, když tak nic zásadního, co by neuměl už MapSource, opět neumí... Profil umí vykreslit pěkně, i animovat průběh trasy, ale opět neumí s těmi daty nějak rozumně pracovat :-(
Díky tomu, že už pár let používám Touratech, který umí vše jak potřebuje (tím myslím především práci s databází tracklogů/rout), tak mi to naštěstí může být (a to jak je debilní mapsource, tak to nové dílko). Ale určitě na to aspoň mrknu, jak to vypadá.
Tak tyhle věci se dají získat z jejich dalšího veledíla, Training Center :-) Ale to zas normálně neumí načíst klasické GPX soubory co lezou z GPS. Tomuhle přístupu už fakt přestávám rozumět :-( Umí to komunikovat přímo s GPS, ale jen s těmi, které uznali za vhodné, takže jen s těmi fitness a cyklo :-( Našel jsem ale konvertor GPX -> TCX, takže už se s tím dá dělat.
I když ty výkyvy +- pár metrů nahoru dolu u Oregonu v tracklogu rozhodně být nemusí, protože autokalibrace nebude opravovat bar. výšku určitě nějak přehnaně často (tím myslím mezi každými dvěma body), ale zase až když se budou po nějakou dobu o nějakou hodnotu ty dvě výšky lišit.
Hmm, mně to připadá právě naopak ;-) Když nechám GPS venku pořádně nachytat satelity, tak teprve potom zkalibruji barometrický výškoměr. Tou dobou je GPS výška většinou úplně jinde než je skutečnost. Postupem času se to ale dorovná. S tímhle přístupem pak po celodenním výletu (bez průběžného kalibrování) mám odchylku, při stejném místu startu a cíle, max. 5m. Samozřejmě, že mám zapnutou autokalibraci...
Ty hodnoty co jsem psal jsou za krátkou dobu. Kdybych nechal pořádně nachytat satelity, tak by se výška zkalibrovala také sama postupně. Když jsem na to nyní koukal, tak to je tak na 500 metrech.
Kdy se to dorovná jsem ale ještě nikdy nesledoval, takže je to možné.
Tím "nachytáním satelitů" jsem myslel tak maximálně minutu.
Podle mně to máme stejné, jde jenom o to co se zapisuje do track logu a to je podle mne hodnota z barometrického výškoměru, který se při autokalibraci postupně upraví podle satelitů. Když zkalibruješ baro výškoměr ručně, tak se zapisují hodnoty které jsi nastavil, ale při zapnuté autoklaibraci se postupně upraví na hodnoty ze satelitů.
Souhlas, psal jsem to před chvílí o kus výše.
Jenom nevím jestli se to upravuje podle satelitů nebo naopak satelitní výška podle barometru. Teď jsem koukal na jeden výlet z loňska a ten mi vyšel na metr přesně. Což mi ale, v případě že by to mělo být bráno z GPS, přijde přeci jenom jako moc dobrá přesnost...
Já si myslím, že se to upravuje podle satelitů. Když vyjedu z domu a mám špatnou baro výšku, tak u vody to je srovnané na správnou výšku obráceně by to bylo nesmyslné. Proč by měl upravovat výšku ze satelitů.
Jen odhaduji, že když tam mám možnost ruční kalibrace, tak se předpokládá, že tu výšku vím přeci jenom přesněji než když to GPS bere z nějaké databáze, která je určitě nějak omezena nějakým rastrem, který nemůže obsáhnout všechna místa na Zemi.
To já si nemyslím, že by GPS výška byla omezená něčím jiným, než množstvím nachytaných satelitů. Na základě dat z nich GPS vypočte výšku stejně jako vypočítává polohu. Ta barometrická funkce tam může být proto, aby si mohl mít záznam výškový i v místech, kde třeba nemáš dostatek satelitů v dohledu.
Co používáš na výpočet nastoupaných/sestoupaných metrů z tracklogu?
nektere programy to delaji tak, ze vezmou jen informaci o plosne poloze, informaci o vysce zahodi a nahradi ji vyskou z internetu (napr. z google maps) , nebo lokalne stazenou (to jsem nekde tahal pro ozi explorera z NASA serveru), proste je nekde presna tabulka vysek pro plochu zeme.
Používám track processor v Touratechu s následujícím nastavením:
http://data.mlok.net/gps/trackp.jpg
V postatě to pouze smaže cca 10% bodů, které jsou příliš blízko u sebe a tím to problém odstraní.
To nastavení v odkazu jsem po dlouhodobém testování určil jako idální pro mojí gpsku a pro moje nastavení frekvence ukládání bodů.
Pro jiný přístroj a jinou frekvenci ukládání bodů může jiné nastavení dát přesnější výsledky.
Jeste bych Ti mozna poradil jednu vec. Vyskomer je, nejenom na kole, jeste lepsi kdyz ma i mereni rychlosti stoupani. To je hodnota, ktera je dosti presne meritelna (nastoupane metry za jednotku casu, typicky metry za minutu). Z pocatku se muze zdat tento udaj zbytecny, ale predevsim pri pohybu v horach, at uz na kole nebo pesky dokaze velmi ulehcit odhad casu potrebneho k dosazeni cile. Dejme tomu, ze jsi v nadmorske vysce 700 m. n. m. a mas vystoupat primou cestou do sedla, ktere je 1000 m. n. m. Z mapy sice prectes, ze vzdalenost mezi temi misty je treba tri kilometry, ale to nic nevypovida o tom, za jak dlouho tam budes. Na kole to do kopce muzes jet 20 minut, opacnym smerem mene nez tri minuty. Kdyz vis, jakou rychlost stoupani jsi schopen vyvinout trvale, je vypocet doby nutne k dosazeni cile hrackou. A je to dost presne. Ja treba vim, ze muzu na 145 tepech za minutu stoupat konstantne 9-10 m/min v podstate furt (kdyz mi budou davat jidlo :-) Takze bych byl nahore za 30-33 minut, lhostejno, zda je vzdalenost 3 km nebo 6 km.
Pochopitelne, ze jakmile rychlost na kole presahne cca 20 kkm/h, odpor vzduchu se stane nikoliv nepodstatnym a vyse uvedene neplati. Ale do kopce vetsinou tak rychle nejezdis.
Jurimire, me taky GPS po celodenni akci da rozdil +- 30-50m. Poznam to, kdyz se vecer vratim do vychoziho bodu a tam je to jine nez rano.
Ale co. Staci. Vysledkem je stejne najaky obrazek, nad kterym se kochas, jak jsi dobry "biker" nebo tuuurista. A v prirode to staci. Sam vis, ze hodne pouzivam papirovou mapu a jako treti souradnice k busole (ted cim dal casteji pouzivam tu na GPS) je prave vyska z GPS. A vzdycky je to dostacujici.
Jo a taky se pochlub, ktere chces koupit. Taky o nejakych premyslim....
momentálně se rozhoduju mezi čtyřma. Dám ti vědět, co vyhraje. Probral jsem desítky hodinek a do užšíhho výběru jich postoupilo asi patnáct. Pak šest a teď jsem na čtyřech, protože ty dvoje sice mají výškoměr, ale ne nastoupaný metry. No a tyhle čtyři se už liší od sebe ve funkcích, který jsou mi ukradený (třeba stopky s celkovou dobou stopování 10 nebo 24h) Mě mrzí jen to, že žádný z nich neukazují fáze měsíce a východy a západy slunce a nemají hloubkoměr. Ale ty, co to mají, zas nemají x dalších funkcí, který upřednostňuju, jako ten barometr, teploměr, kompas, solární nabíjení v kombinaci s baterií, vodotěsnost do 50-100m, minerální sklo, budík, kalendář, aby byly z titanu (kvůli vyrážce a váze) Takže teď budu vybírat mezi nima podle vzhledu, váhy a ceny. zadej si do vyhledávače tohle:
PRW 1300YTJ 1EF
PRW 1300T 7VER
PRG 120T 7VER
PRG 80T 7VER
Já jsem celou diskuzi nečetl, takže se předem omlouvám, že asi uvedu už uvedené, ale vidím to takhle:
Barometrické měření výšky je nejstarší, nejrozšířenější, v poměru cena/přesnost nejlepší. Dokazuje to skutečnost, že se např. v letectví používá dodneška a nevypadá to, že by ho nějaká jiná technologie brzo překonala. Elektronické tlakové snímače jsou velice citlivé a rychlé. Navíc dokážou snímat výšku opravdu v reálném čase. Je proto možné s nimi měřit třeba rychlost stoupání, nebo klesání třeba od 0,1 m/sek do 25 m/sek jako nic. To např. běžná GPS neumožňuje.
Bohužel tlak se mění s počasím a to způsobuje vysoké odchylky měření a přístroj se musí často kalibrovat. Jak přístroj kalibrovat je to nejdůležitější. Druhá věc je kolik výšek ukazuje. Rozlišují se tyto:
Standardní výška - ta se nekalibruje, je pevně nastavená a jedná se o nadmořskou výšku ve které bychom se nacházeli pokud by byl tlak na úrovni hladiny moře 1013hPa. V letectví se jí říká letová hladina (FL - flight level) je zvykem udávat ji ve stopách a má tam největší význam. V turistice a cyklistice velký význam nemá.
Výška nad smluvní hladinou moře - (AMSL - above mean sea level) je výška která se používá na mapách a kótách na kopcích (např. na každém aeroklubovém letišti za vesnicí kterou na kole budeš projíždět ti ji jistě ochotně řeknou). Výškoměr se na ní musí kalibrovat. Buď tak, že ho nastavíš aby ukazoval známou výšku místa na kterém stojíš, nebo do něj zadáš tzv. QNH - tlak přepočtený na hladinu moře (platný v oblasti kde práve jseš). To záleží na možnostech přístroje, ta první možnost je častější. QNH hlásí při předpovědi počasí, lze ho vyčíst ze synoptickým map, budou ho vědět na nejbližší meteorologické stanici, nebo na letišti. Tam budou vědět i tlakovou tendenci, jestli je stetrvalý stav, nebo se očekává změna a lze tak čekat, že se výškoměr třeba do večera rozladí. QNH lze zjistit i na automatických telefoních linkách řízení letového provozu, kde ho neustále hlásí (např. pro Prahu).
Relativní výška - funkce při níž se přístroj vynuluje a měří se pak dosažená výška od tohoto místa. Je také zatížená chybou při změně počasí.
Výška nad zemí (AGL - above ground level). Nemá pro nás žádný význam :o) přesně se dá měřit jen radiovýškoměrem.
Důležitá je také teplotní kompenzace přístroje, protože měření je závislé na teplotě. Lepší přístroje ji mají.
Pro představu jaký vliv má změna počasí (atmosférického tlaku) na měření výšky AMSL, je důležitá hodnota: barický stupeň. Ta je bohužel také závislá na teplotě a výšce a je 8 metrů na 1 hPa ve výšce 1000 m, 15 m/hPa v 5000 m, 30 m/hPa v 10 000 m.
Když se teda změní počasí z tlakové níže 980 hPa na tlakovou výši 1020 hPa, způsobí to, že cyklista na výletě v Krušných horách odečte rozdíl 320 m (40 hPa * 8m), kdežto pilot dopravního letadla, který nad ním letí v 10 000 metrech odečte rozdíl 1200 metrů. O tuto hodnotu se mu také pohne letová hladina a on tak vlivem změny počasí poletí o kilometr výš. Nejen vlaštovky lítají před bouřkou nízko :o)
Podtrženo sečteno: barometrické měření výšky je přesné, ale musí se stále kalibrovat.
Vycerpavajici :-) Temer...
K tomu poslednimu odstavci: Mam tomu rozumet tak, ze pokud v letadle mereni podle tlaku ukazuje vysku 1000 m. n. m. tak to letadlo v ni poleti, prestoze skutecna vzdalenost - vyska nad hladinou morem je jina? Je to tak proto, ze v dane oblasti maji vsechna letadla +- stejne pocasi => barometry, resp. vyskomery jim ukazuji udaje o vysce sice ne zcela presne co se tyce vzdalenosti od more, ale pro zachovani vyskovych odstupu zcela postacujici? Jinymi slovy, ze rozdil treba 300 metru namereny dvemi vyskomery ve dvou letadlech ve stejne oblasti je skutecne 300 metru, lhostejno zda se letadla pohybuji ve (skutecne) vysce nad morem 1000 m nebo 5000 m?
Ano přesně tak to je. Pro pilota (a dispečera letového provozu) je vcelku nedůležité v jaké letí letadlo výšce, ale jestli letadlo co letí proti němu letí s patřičným odstupem a nesrazí se s ním. Nadmořská výška je důležitá jen během startu a přistání (QNH, spolu s dalšími informacemi hlásí letiště pilotovi před přistáním aby si mohl zkalibrovat výškoměr). Nadmořská výška se tedy používá jenom v blízkosti země, nad stanovenou tzv. převodní výškou si všichni nastaví standardní tlak. Převodní výška se vyhlašuje centrálně tak, aby byla bezpečně vyšší, než nejvyšší kopce (určitý problém při přeletu např. Himálaje). Ve svém důsledku to znamená, že letadla nelétají ve svých letových hladinách vodorovně, ale stále stoupají a klesají podle toho jak prolétávají výběžky vyššího a brázdy nižšího tlaku. Letové hladiny jsou zaokrouhleny na 1000 stop, tedy nejbližší dvě mají rozestup zhruba 300m. Navíc v západních kurzech se používají liché a ve východních zase sudé, aby letadla která letí proti sobě měla minimální vertikální rozestup 600m (2000 stop).
Pročetl jsem to tady jen tak letem světem, podrobně příspěvky ještě prostuduji, takže nevím, jestli to už tady zaznělo, ale: Při výběru přístroje se dívej, jak často ten výškoměr výšku odečítá. O co jde: Mám hodinky Casio s výškoměrem a na kole tachometr VDO MC1.0 též s výškoměrem. Ty hodinky jsou totiž na kole nepoužitelné. Po zapnutí záznamu, kdy se nastoupaná či naklesaná výška sčítá a ukládá x hodin do paměti, fungují tak, že první 2 nebo 3 minuty se odečítají hodnoty každých pět vteřin. A pak až po delším časovém intrvalu v řádu minut, který si přesně nepamatuji. Za těch pár minut sice pěšky nachodím nevalnou vzdálenost, ale na kole ujedu už pěkný kus, takže by mi v nasčítané nastoupané výšce chyběly různé "hupy" a kratší terénní vlny. Oproti tomu tachometr se jeví, že nadmořskou výšku odečítá téměř kontinuálně, ax. po pár vteřinách a tam je to OK.
To je pravda, ono to totiž žere baterky, proto se to na hodinkách vzorkuje řádově po minutách, kdežto přístroje třeba pro paragliding to měří v reálném čase.
To je pravda, ale je zajímavé, že ten tachometr na jednu baterii docela drží. Zatím. Je ale fakt, že ho mám teprve krátce a s ním najeto asi 500 km.
Ja mam treba Polar S725X a tam se nadmorska vyska meri kontinualne, je to krasne videt, kdyz stoupam a mam na displeji zobrazenou aktualni vysku, jak pribyva metr po metru. Udaje se potom ukladaji do pameti ve volitelnych casovych intervalech, minimum je 5 vterin.
Stejne tak co se tyce kalibrace- pokud mi nejde o naprosto presny udaj- je mi sumak, jestli zacinam treba ve 299 m/n.m. nebo 311 m/n.m. (="...dneska je jiny tlak nez vcera"), vysledna hodnota nastoupanych metru me zajima vic. Plus navic korekce v SW Polaru, napr. srovnani vychozi a cilove vysky apod. ., a i kdyby mi par metriku uteklo, tak je mi to pri tech cifrach srdecne jedno. Nemusim se ridit jako letadlo presnou vyskou malem na centimetry kvuli pristani.
mám hodinky Casio. Mám je už na ruce, takže teď už je to jedno. V Baťohu mám návod tlustej jako p...e a doma budu studovat, jak z toho dostat to, co potřebuju....
:-) Tak si to užij, já už to mám dva roky za sebou. Udělal jsem si radost ke čtyřicátinám a koupil jsem si tehdy model PRW-1200T. No ale stejně se občas musím podívat do manuálu, jak se co ovládá, protože když tu dannou funkci delší dobu nepoužívám, tak to zapomenu. Už mám těch elektronických hračiček okolo sebe docela hodně a všechno si pamatovat... Ale s hodinkami budeš určitě spokojený. Ty moje vypadají a hlavně fungují po dvou letech nepřetržitého nošení jako nové.
mám na ruce od oběda PRW 1300T. Už se mi je jednou podařilo rozštělovat tak, že mi je kluci na servise dávali pár minut zpátky:o)) Pár funkcí už ovládám, ale než se v tom začnu zase šťourat, tak si asi fakt přečtu návod:o)) Jenže on je dost tlustej :o(
Neměl by jsi jako zástupce dovozce vědět něco o vašem prodávaném zboží????? :))....Nemohl jsem si nerýpnout...
si myslíš, že znám celej sortiment? :o) To bych měl hlavu jako pátrací balón já dělám asi polovinu značek velký bílý
Já vím, jen jsem škádlil....taky jsem v tomhle oboru dělal 5 let (ale jen maloobchod) a ten fofr v nových typech při dané šíři sortimentu prostě nestíháš...to by ses musel do těch návodů zahrabat...
Až si s tím budeš pohrávat, tak si chválně všimni rozdílů výšek na stejným místě, pokud tam budeš jen tak stát, nebo když tudy pojedeš autem s otevřenými okny a pak zase jindy autem bez foukání na skla a jindy s fukarem naplno... je to sranda, tlak je sfiňa :-)