http://www.rozhlas.cz/leonardo/technologie/...
docela zajímavý ne?
No, vadila by mi ta "mokra" konstrukce... Ja bych zase hrozne chtel slapaci lodicku, neco s malinkou kajutkou na prespani a vzadu dve slapaci stanoviste. Jenom vymyslim takovy nesmysly, ze je mi az blby se s nima nekde chlubit :)
Taky vymyslim... :) Mam velepramici, rikal jsem si uz parkrat, ze by bylo pekny mit alternativni/ pridavny pohon slapaci. Nejake parnikove kolo na zadi, jedno nebo dve kresilka a slapat pres jednoduchy prevod... :) Akorat jsem se zatim nedostal k realizaci.
http://www.austinkayak.com/images/productShots...
koleso je naprd, sroub je lepsi, dokazali to uz na starickych parnicich pretahovanim se.
Taky si to myslim. Jenomze postavit slapaci vec se sroubem je uz dost narocny. Hlavne mam proste porad strach z toho, ze pak budu budto slapat jak jouda a nepojedu, nebo to naopak bude k neutazeni... Musel by to spocitat nekdo moooc sikovnej :)
treba to nebude az tak tezke, watt vykon prumerneho cyklisty je znam, ted jen pro nej vybrat odhadem podle pomocnych moturku sroub.
Nojo, treba si reknu, ze uslapnu 0,5 kW, motorek s 1kW ma takovouhle vrtuli, tak pouziju polovicni - ale 1.) to mozna ani takhle nefunguje 2.) lodni sroub je hrozne slozitej tvar, takze tezko rict, co je "polovicni" sroub... A pak je tady problem s tim, dostat otacky nejak od slapatek do vody - zadne moji konstrukci, ktera by prochazela dnem lodi bych neveril, a "obchazet" nejak bort - neee... Tak me napadl uz i bowden, ale zase nevim, jak moc ucinny to je prenos a co by vydrzel...
Bovden by se asi dal použít ze strunové sekačky na trávu. Napadlo mne jej použít pro řízení lehokola (přenos od řídítek na přední vidlici). Tak jsem se byl mrknout v servise v Mountfildu apod. Některé ty bovdeny vypadají dost bytelně. Ale jsou taky dost drahé. Dají se koupit coby náhradní díl.
No vida vida, to je dobry napad... Tohle je dalsi provedeni tehoz: http://microship.com/bobstuart/spinfin.html
Jako převod ke štoubu by to šlo ,ale na řízení bych to nedoporučoval.Přece jenom skrutnej moment tam bude dost velkej.Zkoušel jsem lanko na řízení trojkolky , teda táhat z každý strany a bylo to dost pružný, nakonec jsem použil odzkoušený táhlo.
A dost. Me se libi, ze se do toho opravdu pustil. A vypada to dobre.
Ale tohle me pobavilo: "Někteří muži si ke 40. narozeninám dávají nová auta, jiní ambiciózní cíle." Ze bych si dal nejaky cil k tricetinam?:-)))
Tak ten Island je parada:-)))
Dole meli jeste odkaz na tohle:
http://www.itbikes-europe.com/
Aha, 460 $ - tak zas nic :(
http://www.bizrate.com/boatskayaks...
kdyby byly ruzne ty ploutvicky a kdesi cosi co k cemu, tak uz je davno pouzivaji zaoceanske lodi misto sroubu.
Nevsiml jsem si, ze by zaoceanske lodi nejak moc pouzivaly padla ;-)
vsak padla jsou z duvodu sportu a ne efektivity, rychlostni rekord clovekem pohaneneho plavidla je na plavidle slapacim. na cyklokrosu se taky trapi a kodrcaji v terenu na favoritkach, pac je to proste takovy sport.
Hm, no bude to tak napul sport a napul to, ze padla jsou slozitosti konstrukce dost jinde, nez nejakej slaposplouch. Protoze treba rybari myslim zas tolik sportovat nechtej a jak pekne veslujou...
smarja tak to jo :) jisteze rybarska pramicka slapaci by byla mnohem drazsi a narocnejsi na udrzbu, hlavne mista pruchodu hridele trupem lodi, nez jednoducha s parem prken - vesel :)
ale sebelepe trenovany padlar ci veslar by na zavodech nepredjel ekvivalentne zdatneho cyklistu na drahe a dobre cyklolodi.
No ovšem kdyby ten šroub byl tak úžasný, všechny ryby by se rodily se šroubem místo ocasu...
Ploutev na způsob delfína je daleko účinnější než šroub, akorát když pohonný agregát je nějaký rotační stroj, účinnost se zdratí zase v tom převodu na jiný druh pohybu. Proto je na ty lodě zatím lepší šroub. A ta šlapací ponorka by asi taky jela líp se šroubem, když už se jednou šlape do pedálů do kruhu. Možná kdyby se ta ploutev poháněla nějakým geniálně vyladěným pákovým mechanizmem, který by nechal člověka využít svaly v přirozeném způsobu pohybu a neztrácel moc v těch pákách, mohlo by to na lidský pohon být lepší než šroub. Ale to teprv budem muse vyzkoušet. Bohužle brněnskou přehradu teď skoro vypustili kvůli sinicím :-))).
Bacha, bambus plave!!!:-)))
to mi pripomina debatu o smysluplnosti/nesmyslnosti kracejiciho stroje (inspirovaneho hrou mechwarrior), stoupenci take argumentovali prirozenosti kraciveho pohybu lidi, jenze stroj je proste neco jineho.
S těmihle jednoznačnými závěry to chce zacházet trochu opatrněji. Pěkný příklad jsou mobilní roboti. Jakmile se nepohybují po rovném terénu, jsou kráčející podvozky nejlepší. Někde by třeba šlo projet s pásy, ale za cenu desetkrát větší spotřeby energie. I s jednoduchými servy a pákovými převody lze dosáhnout kráčející podvozek překonávající svými vlastnostmi ten kolový. Akorát je zatím furt levnější zalít krajinu betonem a jezdit po něm na kolech. Nebo proč kupovat děsně drahý kráčející traktor když nám nikdo nebrání vyrýt do toho národního parku koleje daleko levnějším kolovým.
Osobně si myslím, že je docela dobře možné, aby situace ve vodě byla podobná. Fakt, že momentálně neumíme nic lepšího než vrtuli (popř. vrtuli zavřenou v trubce) přece nic nevypovídá o tom, že nic lepšího existovat nemůže. A zrovna lidský pohon se tu přímo nabízí. Narozdíl od turbínových a pístových motorů nemáme výstup mechanického výkonu ve formě rotující hřídele (nebo extrémně rychle kmitajících pístů), ale v pomalu se pohybujících svalech, které musí v párech pracovat tam a zpět, protože umí jen táhnout a nic jiného. Co když existuje způsob, jak tenhle výkon převést na nějakou ploutev tak efektivně, že to předčí vrtuli se všemi jejími turbulencemi na koncích listů, kavitací atd. Osobně nevím, jak to udělat, ani vzdáleně. To ale neznamená, že to nejde. Nedávno byl překonán rekord na 24h na vodě lidskou silou. Borec na desetikilové karbonové lodi poháněné titanovou vrtulí, kde všechno bylo absolutně optimalizované na maximální technicky dosažitelnou úroveň, překonal předchozí rekor jen o malinko, cca jednotky procent. A ten přechozí rekord měl borec na vcelku normálním kajaku. Ono to s tou vrtulí nebue zas tak úžasné. Jen je jednodušší udělat ji dobře, proto většinou vyhraje.
http://www.nativewatercraft.com/features/propel...
Je to dobře marketingově zvládnutá konina, jako spousta dalších (oblet země větroněm p. Zejdové atp.) Založené je to na tom, že lidé obdivují snílky a fantasty a když se to schová za "vědecký" výzkum a natočí se o tom video do TV, úspěch je zaručen. 3700 km za 50 dní? 74 km za den? 3 km/h nonstop? Co se na tom bude muset vystřídat lidí? Kdo vydrží šlapat pod vodou několik hodin v kuse dva měsíce? Kolik spálí nafty jejich doprovodné plavidlo, co se bude muset starat o potapěče a plnit jim lahve, jejich šlapací ponorky? A proč? Abychom dokázali, že list lodního šroubu, který neopisuje 360° jedním směrem, ale jenom 30° tam a pak zpátky funguje taky? Proč by neměl?
Kdysi jsem narazil na stránky studenta, který jako diplomku počítal návrh a optimalizaci letadla se šlapacím pohonem. A protože je to v amatérských podmínkách jednotlivce věc téměř nevyrobitelná a její využití problematické, vyráběl si velomobil s přídavným elektrickým pohonem šroubem pro jízdu na vodě. Nevím, jak je daleko, ty stránky byly přes rok mimo provoz.
Ponorka by byla v "suchém" provozu, ještě úžasnější záležitost, také nevidím smysl v přejezdu oceánu, ale moci být ve vodní říši v relativním pohodlí, by byla paráda. Pohon čerpadlem je zajímavý, neumím ho ale spočítat.
Halo, inzenyri, hydrodynamici, kde jste? Poradte s tim cerpadlem - to by byla parada, mit jednu rouru pred pridi, druhou za zadi a jinak mit vsechno soustredene primo u slapadel... Akorat ze na netu je pomerne dost HPV lodicek, ale tohle reseni nikde, coz asi ma nejaky duvod :(
"Ponorka by byla v "suchém" provozu, ještě úžasnější záležitost, také nevidím smysl v přejezdu oceánu, ale moci být ve vodní říši v relativním pohodlí, by byla paráda." Jako potapěč a inženýr musím konstatovat, že taková ponorka je nesmysl. Jde o to, že bude li ponorka na lidský pohon, několikanásobně vzroste spotřeba vzduchu jejího pilota. Ono se to na suchu nezdá, když jedete na kole můžete dýchat z plných plic a vzduch stále neubývá, ale když ho musíte tahat sebou ve stlačeném stavu, tak ten rozdíl je dramatický. Když použijeme pro ponorku elektromotor budeme na tom líp i kdybychom ty baterie měli před tím na suchu nabít šlapáním na rotopedu s dynamem. Navíc aby ponorka byla suchá a přitom dostatečně lehká, musela by být přetlakovaná na tlak okolí. To znamená, že by se její pilot musel řídit všemi zásadami dekompresního potápění. Jednou z hlavních zásad je také vyvarovat se jakékoliv zvýšené námahy, kdy se tělo sytí škodlivým dusíkem ve zvýšené míře. Proto jsou pracovní a vojenští potápěči speciálně trénovaní a dobře placení, neboť ani tak to není příliš zdravé. Nehledě na to že s těchto důvodů často nedýchají obyčejný vzduch, ale speciální směsi, které jsou také podle toho drahé.
Pro zminovanou dvoumetrovou hloubku to s tou dekompresi tak divoke nebude (ale pocitat se mi to nechce ;))
Já, a předpokládám že i drak, jsme měli na mysli obecně ponorku, která by byla schopná se ponořit do nějaké rozumné hloubky. Stavět "ponorku" do dvou metrů je už samo o sobě holý nesmysl. To můžu rovnou šnorchlovat, nebo postavit loďku s oknem ve dně.
ja si nedovedu predstavit ponorku pretlakovanou na tlak okoli, to je popreni principu ponorky jako celku :) muselo by to mit slauch k hladine, nebo aspon nadoby s stlacenym vzduchem a velkokompresor co by zasoboval prostor pro posadku. nebo otevrenou "podlahu", jako keson, aby voda stlacovala luft vlastni vahou.
Máš ponorku o vlastním objemu 1000l. Když se s ní potopíš do 10 metrů pod hladinu musíš do ní dalších 1000 litrů vzduchu dopustit aby se vyrovnal tlak okolí. Na to stačí polovina 10 litrové láhve o tlaku 200 atmosfér. Na tu druhou polovinu vydržíš šlapat při spotřebě 100 litrů za minutu deset minut v hloubce 10m. Po deseti minutách vzduch v láhvi dojde a v ponorce začne stoupat objem CO2. To jen tak pro představu, nepočítá se s rezervama atd...
ted uz si davno nejsem jist, jestli se zdvojnasobenim objemu v nadobe zdvojnasobi i tlak, nebo je potreba objem zectyrnasobit, nicmene nemyslim, ze by tlak 10m pod vodou byl dvojnasobkem tlaku atmosferickeho pri hladine. co si z skoly pamatuju, tak tlak sloupce 10m vody asi nebude stejny jako dvakrat atmosfericky tlak.
dalsi vec je, jak ten vzduch upoustet pri stoupani.
1.) pV = konstanta.
2.) Tlak 10m vodního sloupce opravdu není dvojnásobkem atmosférického, ale je mu zhruba roven. 1000 * 10 * 9,81 = 98100 Pa = 98,1 kPa
3.) Netřeba, upustí se sám. Stačí ventilek.
2 - aha, tak prece jen... prekvapive, subjektivne bych cekal, ze 10m vody udela mnohem vetsi tlak nez vzduch na povrchu.
jo a nemyslel jsem, ze je dvojnasobkem, ale ze jestli je mu roven, tak spolu s atm. tlakem pri hladine to dela dvakrat tolik.
Přesně tak. On ten vzduch tak zase lehký není. Kdybychom uvážili, že má hustotu 1 kg/m3, což je možné, bude 1 atmosféra sloupec o výšce 10 km. Atmosféra má samozřejmě více (asi 20 km), ale to je tím, že hustota vzduchu s výškou klesá.
Nevím, co myslíš rozumnou hloubkou. Nejsem inženýr ani potapěč. Měl jsem na mysli ponor max. do deseti metrů, dýchání pomocí hadice upevněné kousek nad hladinou na nějakém plováku. Nejsem si jistý, zda by se ponorka tak pevná, aby vydržela přetlak 0,1 Mpa, ještě dokázala vznášet. Pohon čerpadlem mi přijde nejsnazší utěsnit. Jako laik, vidím největší problém v utěsnění vstupního otvoru, aby zároveň umožňoval v případě problémů rychlé opuštění plavidla po jeho zaplavení.
"Nejsem si jistý, zda by se ponorka tak pevná, aby vydržela přetlak 0,1 Mpa, ještě dokázala vznášet."
Nepochybně ano.
Mně zase přijde jako nesmysl, být v "něčem," kde jsem stejně ve vodě a musím mít dýchací přístroj. Aerodynamika nebude o moc lepší, než u postavy a průřez bude větší. A u pohonu šlapou stejné nohy, které by mne hnaly i kdybych na nich měl ploutve, nebo monoploutev a okolo sebe nic, nebo protižraločí klec vlečenou doprovodnou lodí, která tam stejně bude muset být. Prostě celá ta akce, mi připadá nesmyslná.
Přesně tak. Aerodynamika lepší nebude a co teprve hydrodynamika :o)
To se mi stává běžně, že mi to nesecvakne:-) spíš se pohybuji okolo letadel a kol, než pod vodou. Hlavně že jsi pochopil, co jsem chtěl říct.
no jasně
...este jedna vec na zamyslenie. je to trochu off topic, ale ked bola rez o turbopohone spomenul som si na toto http://www.youtube.com/watch?v=IbrDXj4S_Rk
Neuvěřitelný. Ale vzít to mezi plavce, mohl by někoho i zabít, páč plavci přílbu nenosí.
Nekteri maji pekne cepicky... ale prave nedavno jsem jel kolem Vltavy, kolem plavala skupinka otuzilcu, asi dvacet lidi.. vsichni meli pekne cepicky, cerne, zelene, tmave modre... kolem se obcas prohnal motorovy clun...
Inu, rikal jsem si, proc nekoho nenapadlo poridit si cepicku treba zlutou? Ja bych teda clunem do hlavy dostat nechtel... (trochu offtopic, co?) :))
Geniální. Sice vcelku na nic, ale výborný.
http://www.humanpoweredboats.com/Photos...
Pár šlapacích lodiček.
Škoda, že se nedá vyrobit šlapací kosmická loď.
proc by se, ciste teoreticky samozrejme, nedala?
A jak by to mělo fungovat? Ve vakuu snad jedině mít nádrž s nějakým plynem nebo kapalinou a tu vypouštět ven přes čerpadlo poháněný šlapáním. Ale to už tam rovnou můžu vrazit raketový motor, vyšlo by to nastejno:-p
slapaci generator a iontovy motor :) samozrejme v vykonovych hodnotach hodnych one ciste teorie...
Jenže proč se takhle strhat, když máš všude spoustu slunečního záření zadarmo? :)
?? Jak kde, u pluta už ho moc nebude... :-)
No jo, ale tak daleko bys stejně nedošlapal:D
No, myslím, že jsou tu lidi, co rychle začnou počítat, jak to zpřevodovat, aby se přiblížili těm zpropadeným 1,08 × 10 na devátou km/h...
Už jsem si na to počítání objednal tričko...
http://www.thinkgeek.com/tshirts-apparel/unisex...
Sice není šlapací ale lidský pohon to má také: http://en.wikipedia.org/wiki/H._L._Hunley_...
Stránky toho oploutvičkovaného kajaku jsou zde: http://www.hobiecat.com/kayaking/miragedrive.html
Detaily pohonu jsou vidět v tom druhém videu ve vyšším rozlišení,
je to pákový mechanizmus převedený na řetízky které otáčí ozubeným kolečkem na hřídeli s ploutví. Řekl bych nic světoborného co by se nedalo vyrobit, 490$ bych za to ale nedal.
Recumbent obojživelné vozidlo jest zde: http://www.youtube.com/watch?v=zoSLqm1aVvA .
Kdo by si chtěl postavil vlastní kajak (start price 50$ za material) Viz : http://spirainternational.com/hp_hunt.html jsou tam i plany vcetne fotek a videa jak se stavi loď. Tomuhle říkám to správný LowTech-High value projektování.
Za málo peněz hodně muziky, narozdíl od toho co se nám podnikatelé snaží vnutit že kvalitní a funční výrobek musí být drahý a složitý a komplikovaný, nejlíp z materiálů titan, platina a diamantové ložiska, a za výměnu speciálního nekompatibilního řeťazu pak požadovat polovinu ceny nového vozidla.