Řešil jste někdo otázku jak vyrazit sám (tzn. jeden dospělý) s 2ma ne úplně malýma, ale zas ne dostatečně velkýma dětma (respektive 5 a 3 roky) na kolech a někam dojet i když v cestě stojí třeba kopec? Dá se to? Doposud to bylo snadné, když jsem byla sama, děti jsem naložila obě do vozíku a bylo.
Zkoušel třeba někdo jezdit:
S dětským kolem ("16") na tažné tyči a na dětském kole měl zaháknutý dětský vozík ? Souprava dost dlouhá, ale jednou jsem někde viděla fotku...
Má někdo vymakaný způsob, jak připevnit někam 10kg kolo a táhnout 2 děti ve vozíku?
Už jsem viděl za tahačem návěs a přívěs, ale hrát si s kolem na tahač, to nevím jestli je dostatečně moudré, zvlášť když se do cesty postaví kopec nebo někde v úzkých serpentinách.
Možná se mýlím a je to snadné, ale i kdybych na to posbíral dost sil, jestli bych ale našel dost odvahy s tím jet, zvlášť když to nemá brzdy.
Viděl jsem tohle na výstavě. Fotku sem hodím večer. Ale bylo to v zápřahu za tandemem. S diskovýma brzdama na svém kole a proškoleným malým cyklistou ve vleku, na kterého bych houknul : brzdi! a on by začal brzdit - podobně jako houkám na ženu na tandemu za sebou - bych se toho nebál ani na singlu.
Tady to slibované foto:
http://martiste.rajce.idnes.cz/Tandem_a_dalsi...
Kurňa, to je dost dobrá souprava :-))))
Asi bych měl krapet strach při prudším brzdění z "prolomení" prostředního článku. Pokud na tom dětským půlkole bude sedět nějaký lehoučký cvrček, ten vozík by ho mohl v krajním případě (třeba na prachu) přetlačit a to by byl malér. Ale jinak nádhera, když si představím s něčím takovým projíždět nějaký serpentýnky... :-)
Tak po patáliemi s trailgatorem a dcerou, která není tak zdatná jako byl kluk, jsem nakonec pořídili to půlkolečko a hned jsme museli otestovat, zda tato souprava, která mě zde před lety zaujala) bude opravdu funkční k jízdě (akorát teda bez toho tandemu) a žádný problém se nenaskytl-ale po štěrku jsme to teda nezkoušeli, jen normální sjezd a nic se nedělo, na prostředním článku seděla 16kg dcera a ve dvojmístném vozíku sedělo jedno dítě. Je to parádička, jede se s tím kupodivu velmi dobře, i roční díě z toho má celkem srandu. Snad jen bych s tím nechtěla brzdit honem narychlo, zvlášt´ s mýma ojetýma ráfkama, ale dcera mi na požádání přibrźďuje ruční brzdou. S těma mýma brzdama se bude muset něco udělat každopádně.
A co zkusit něco takového?
http://www.dveplusdve.cz/pictures/prislusenstvi...
Jinak přípevnit malé kolo na vozík by snad šlo taky, dokonce jsem někde na netu videl i fotku, bohužel si už nevybavuji kde.
Jinak pokud 5-ti leté dítě jezdí samo, tak nouzově třeba při jízde do kopce lze použít na tažení gumové lano. Ale opravdu jen do kopce v pomalé rychlosti.
Ale hlavně to chce opravdu mít hodně natrénováno! -).
Docela vážně by mě zajímalo jak se na takovouhle soupravu s dětma nasedá.
To mě teda dostalo, až jsem zalitovala, že jsme investovali do tyče, dokud jsem nenajela nahoru a nespatřila cenu :-o, ale vypadá to moc pěkně, o dost lépe než tažná tyč.
O tom laně jsem také uvažovala, ale budem muset trénovat...lepší než gumové lano je ale navíjecí pásové vodítko pro velké psy, které se nemůže zamotat do kola-s ním už jezdíme (je do 60kg a také nebylo zrovna nejlevnější-o proti gumovému lanu...)-trénujeme, ale tak, že já vezu kočárek nebo jdu pěšky a táhnu syna za ssebou do kopce. Výhoda je, že syn vlastně nepozná, kdy jede sám a kdy mu pomáhám a vodítko se samo vytahuje podle toho, jak syn šlape-má to hodně psychologický efekt, protože některý kopec bez vodítka nevyšlape a s vodítkem je to tak, že je do poloviny navité, takže ho vlastně vůbec netáhnu. Už jsem to zkoušela i kolmo, ale tam nejde držet vodítko v ruce kvůli rovnováze...možná by šlo připevnit na madlo vozíku nebo za pásek :-X-samozřejmě ne někde na silnici, leda by jel někdo za mnou...
Děkuji za výše uvedený odkaz na fotku :-)
Vodítko zní jako dobrej nápad, my používali dlouhé gumové lano a šlo to taky slušně. Ale pssst, dostaneme tu přes hubu, že je to nebezpečný! :-)))) (Ale stejně je to dobrý ;-))
O tom gumovém lanu jsem také uvažoval, ale nedokážu se oprostit od strachu, že rupne. To by muselo být děsné. Ta šňůra se mi líbí víc, když rupne, nepořítí se volný konec směrem k dítěti. Třeba teď tady mám vedle sebe originálně zabalený, poměrně tlustý gumicuk a s překvapením koukám, že je na etiketě napsána zatižitelnost do 3 kg.
No, já jsem o tom předtím taky přemýšlel, ale když jsme to vyzkoušeli, zjistili jsme, že to lano nikdy nešlo do napětí na doraz. Nikdy jsem dceru prostě netáhl, musela šlapat, ale měla to lehčí. A ten gumicuk se prostě vážně nikdy úplně nenapnul, jen tak volně pružil. Fungovalo to a v praxi to nijak děsivě nevypadalo.
Měl bych upřesnit, že jsme to používali na dlouhé táhlé kopce (bylo to třeba v Krušných horách, dceři bylo šest a neměla přehazovačku, tak jí na kilometrových stoupáních rychle docházely síly). Krátké kopce vyjížděla sama, krátké prudké tlačila, na rovinkách a sjezdech jsem si lano ovinul kolem řidítek a dcera jela navolno. Pouze když jsme věděli, že budem stoupat déle, navázali jsme ji.
Gumové lano jsem používal zhruba od čtyř let věku dětí až do cca osmi pouze pro jízdu do kopce k plné spokojenosti mě i dětí, táhl jsem bez problémů i dvě současně. Jedná se o zdaleka nejlevnější tažný prostředek. Myslím že by tažení do kopce na něm zvládlo i tříleté dítě. Jako problém u tak malého dítěte vidím spíš ve zvládnutí brzdění v prudkých a delších sjezdech. Zapřáhnutí dvou dětí současně ve sjezdu s tažnou tyčí a vozíkem bych si určitě netroufl.
to musel psát nějaký ikváč. Zajímalo by mě co je za veličinu zatížitelnost. V kilogramech se totiž měří hmotnost. Moc mi není jasné co tím chtěl autor říci.
No já jsem takovej ikváč (pěkné slovo, to oceňuju :)) Přišlo mi to přirozenější než se bavit o pevnosti v tahu, či jaká veličina by to nejlíp popsala. Takže autor tím chtěl říct, jak těžké těleso ve tvaru dítěte na kole může za sebou vláčet.
ikváč se týkal autora nápisu na etiketě.
No a psal jsem to kvůli tomu že na to zda ta šňůra praskne nemá nejmenší vliv hmotnost tělesa na ní vlečené, ale síla kterou se na ní působí. Když vezmu kilogramové závaží, přivážu ho na konec a roztočím nad hlavou, určitě budu namáhat šňůru více než vlečením dítěte na kole...
mě tak ještě napadlo. Na druhém konci tu šňůru také zatěžuješ jen 3i kilogramy (Tvůj konec)? :) Nemělo by to být správně tak že na každém konci smí být jen 1,5kg? A nemáš v tom případě na stole zabalenou prádelní gumu? :D
Zkus úkrok vlevo nebo vpravo :-)
já bych řekl, že je docela dobře srozumitelné co tím chce autor říct a vyjádřit.
Zatížitelnost žádnou veličinu nepotřebuje, jedná se o schopnost býti něčím zatížen, což znamená, že veličina je dána kontextem.
S tvrzením, že jednotka veličiny, chceš-li fyzikální rozměr, je daná kontextem by mě vyrazili už na zakládce. Myslím že jsem poměrně přesvědčivě ukázal že to není dobře definované. Pokud je zatížitelnost maximální tíha, která může na šňůru působit, musel bys na ní dítě věšet a nikoliv tahat.
Když si to přečteš ještě jednou a zamyslíš se nad tou větou, tak zjistíš, že jsem tam nepsal že jednotka veličiny je dána kontextem.
Proč by zatížitelnost měla být maximální tíhou, proč by to nemohl být maximální tah?
Tah se měří v ňůtneX, zatížitelnost v kilogramech. To je jiný fyzikální rozměr.
S dovolením, i bez něho :-) se vám vpašuju do vaši učené dišputace. Neumím úplně správně posoudit kdo má pravdu, ale já mám doma :
Upínák, tkzv. gumicuk, na kterém je od výrobce napsáno : je vhodný k upevnění vlajících předmětů za jízdy, není určený ke zvedání a přípustná napínací sía je 140 N.
Tak si to v klidu přeberte jak to vlastně je. Jo a myslíte, že dítě je volně vlající předmět :-)
Ještě bych to doplnil takto. Je pravdou, že jsem napsal, že veličina je dána kontextem, ale rozhodně ne ve smyslu v jakém sis to vyložil. Kontextem jsem myslel, že záleží o jakou zatižitelnost (schopnost být zatížen) se jedná, co a čím je zatíženo.
No, záleží na tom, jestli chceš, aby děti samy jely. V pěti a třech letech se ještě pořád dají dát obě do vozíku, pokud je cílem prostě se někam dostat. Pokud je cílem, aby se projely, už to je samozřejmě něco jiného.
A taky záleží, kudy se pojede. Po cyklostezkách, lesoparcích, obecně mimo provoz bych dal jedno dítě do sedačky a to starší by prostě jelo samo. Na slinici bych se takhle trochu bál.
Soupravě kolo - kolo - vozík nevěřím, protože vozík je nebržděný a dítě, které sedí mezi dospělým a vozíkem, bude dost lehké: snadno by se mohlo stát, že ho v nějakém sjezdu vozík začne "předjíždět" a "vymáčkne" ho do škarpy. Souprava kolo - vozík - kolo se mi taky nezdá, protože to dítě na tyči by mělo dobře slyšet a rozumět pokynům dospělého, a za vozíkem bude dost daleko vzadu, vlastně bez kontroly...
My to řešíme tak, že holt takovéhle "jednomužné" vyjížďky provozujeme v blízkých lesoparcích, aspoň v těch zhruba dvou letech, než to starší dítě trochu doroste...