Ve vysoké rychlosti se vykloň ze sedačky dovnitř. Zadek necháš sedět kde je, jen trup se vykloní dovnitř. Můžu zkusit najít nějaké fotky ze závodů tříkolke kde je to vidět.
Když ti chytne předek nedotáčivej smyk, přestaneš šlapat a kousek povolíš úhel natočení předních kol, aby se znovu chytila. Brzdit jen vnitří brzdou, vnější pustit a snížit tak nároky na adhezi vnějšího kola. Ten smyk to mimochodem dostane jen pokud vnější kolo nejede po asfaltu, jinak ne.
Smyk zadního kola je více typů.
V hlubším písku/blátě/sněhu ti zadní kolo může trochu mávat do stran a je to neškodný, protože s rostoucím úhlem zadního kola vzhledem ke směru jízdy taky roste síla snažící se ho vrátit do směru, kolo se do podkladu zařezává a vyrovná se samo. Stačí jen šlapat co nejplynuleji (nedupat prudce, točit do kulata) aby se ten smyk zbytečně netrhal. Snaž se nezpomalit aby ses z toho vyhrabal ven. Když za těchto podmínek zastavíš, nemusí to už jít rozjet.
Nejnebezpečnější (spíš jediný nebezpečný) je prudký smyk zadního kola na relativně dobrém povrchu, třeba mokrý nebo lehounce popískovaný asfalt. Pokud je to ve vyšší rychlosti, může se stát, že tříkolka se prudce otočí o 90°, kde kola natočená bokem ke směru pohybu získají dost adheze k zastavení smyku a vyklopí tě to do boku. Vyletíš z toho jedou rukou nataženou před sebe, odřeš si tu ruku, bok, nohu o řídítka atd. Tříkolka buď zůstane ležet na boku nebo ji dokonce strhneš s sebou a bude kolama vzhůru částečně na tobě. Každopádně pokud netrefíš nějakou překážku (obrubník, sloup, něco ostrýho), tak nebudou zranění co by stála za řeč. Na tohle musíš už jet relativně rychle. Nebezpečný je to hlavně na tříkolkách se zadní brzou, bez ní je jediný způsob jak toho dosáhnout opravdu drasticky přehnat nájezd do zatáčky. To se ti asi nestane.
Pokud začneš chytat smyk ve větší rychlosti, tak je dobré řídit kola ve směru smyku (jak se jezdí zatáčky v rallye). Mě to připadá jako instinktivní reakce. Tímhle typem smyku jsem převrátil jen tříkolky vybavené zadní brzdou když jsem ten smyk zahájil úmyslně.
Každopádně vřele doporučuju hned jak tříkolku dostaneš zajet na nějaké prázdné parkoviště nebo podobné místo a zablbnout si. Rozjet se na takových 15, později až 25km/h a zkoušet jak prudce můžeš brát za řídítka než se začne jedno kolo zvedat ze země. Tím si ošaháš zatáčecí limity. Hlavně u Greenspeedu jsou pěkně vysoko, v podstatě začínáš mít dojem jakoby tě to vytahovalo ven ze sedačky dřív než se vnitřní kolo odlepí od země. Podobné zablbnutí pak zopakuj když narazíš na nějaký písčitý povrch kde není moc hrbolů. Když si s tím takhle pohraješ, bude pak extrémně nepravděpodobné, že by se ti stalo něco nebezpečného při normální jízdě, protože získáš cit pro limity té tříkolky.
Speciální kategorie je klasický "party piece" každé tadpole tříkolky - jízda po dvou kolech. Není tak obtížné se ji naučit pokud umíš jezdit na lehokole. I když nejezdíš, tak dlouhým blbnutím na parkovišti se to jde naučit taky. Je to už velmi pokročilá věc, doporučuju najet nějaké kilometry napřed. Přirozená metoda je kroužit po parkovišti a střídavým utahováním zatáčky zkoušet zvedat vnitřní kolo do vzduchu a držet ho tam co nejdéle. Tím si postupně najdeš tu hranici, na které se to vybalancuje a naučíš se to na ní držet. Ale to je opravdu na hodiny a hodiny tréninku.
Z toho smyku zadního kola mám největší strach, kvůli němu jsem si nenechal namontovat zadní brzdu. :-) Když pojedu tak zvaně "na těžko", zhruba 30 kg na nosiči, zklidní se to, nebo naopak když se to "urve" tak je nenávratný konec?
Těžko říct. Z naší dřevěné tříkolky jsem míval dojem, že je s bagáží snáz převratitelná, ale ta se od Greenspeedu lišila hodně. Jezdec na ní seděl víc mezi předními koly a vzadu bylo 26", čili náklad vysoko. Změna těžiště proto byla daleko víc cítit. Na druhou stranu jsem měl dojem, že ten náklad to zadní kolo zatíží a ono víc drží na silnici.
Celkově bych to řekl takhle: nákladem se sníží pravděpodobnost utržení do smyku, pokud ale pořádný smyk uděláš, převrátí se to o něco rychleji a razantněji. To ale opravdu mluvíme o prudkém smyku kde se to naráz otočí o 90°. A ten se mě nikdy nepovedl bez zadní brzdy. Další věc je, že když si zvykneš při jakém stranovém přetížení se to trhá do smyku bez nákladu, budeš dávat pozor v případech kde s nákladem je to ještě daleko od hranice smyku. Navíc Greenspeedy mě přišly celkem pěkně vyvážené a na štěrku nebo písku dělají víceméně smyk všemi koly zaráz (když je donutíš do smyku) když nic nevezeš. Takže s nákladem by se mělo víc zatížit zadní kolo a bude daleko pravděpodobnější nedotáčivý smyk předku, a ten je mnohem míň nebezpečný (v podstatě neškodný).
Mám vodotěsné brašny Sport Arsenal, jsou tak dlouhé, že dno brašny bude zhruba 20 cm nad silnicí. Když se dodrží pravidlo "těžké věci do spodu", nemusel by nastat problém. Ale jak píšeš, musím si ty hranice natrénovat sám a podle toho jezdit.
Uvítal bych rady a zkušenosti i ostatních lehotříkolkářů, jaké vás potkaly kritické jízdní situace a jak jste je řešili?
Jirko díky a samozřejmě piš taky, tolik zkušeností jako ty tu má málo kdo.
Nejsem si jistý, jestli jsem to vyjádřil dostatečně jasně: jediné případy havárií co se mi s tříkolkou kdy staly byly vždycky (na kolik si pamatuju) tím, že jsem dělal něco nenormálního. Na KMX jsem vzal za zadní brzdu v zatáčce na mokrém testparkuru na Spezii - smyk, převrácení. Na Greenspeedech GT5 jsem závodil na Spezi, přistál za rampou čumákem GT5 na zadní kolo Kettwieselu - převrácení doleva, půl tuny štěrku letělo vzduchem, dodraný předloktí. Na zamrzlé přehradě jsem dělal smyky s tou naší dřevěnou a občas dojel bokem do sněhu - převrácení. U přehrady jsem přejížděl sněhový val na kraji cesty, který byl moc prudký a vysoký - přední kolo na něm vyskočilo do luftu a já elegantně sesednul z převrácené tříkolky do sněhu. Vůbec si nemůžu vzpomenout, že bych kdy s jakoukoliv tříkolkou havaroval při normální jízdě. Vždycky jsem dělal blbosti, řekl si "risknu to" i když jsem nečekal, že to vyjde, závodil na doraz bez ohledu na bezpečnost, a tak dále. Nevzpomínám si, že by mě kdy tříkolka poskytla nějakou "kritickou jízdní situaci" během výletu nebo vyjížďky, a to ani ta naše dřevěná co měla oproti Greenspeedům dost otřesné jízdní vlastnosti.
Našel jsem nějaké Eviny fotky ze srazu 2007:
Takhle se jezdí po dvou kolech: http://www.flickr.com/photos/13793697@N05...
Takhle vypadá závodní průjezd zatáčky smykem všech kol: http://www.flickr.com/photos/13793697@N05...
Takhle se skáčou rampy: http://www.flickr.com/photos/13793697@N05...
A takhle se pak někdy přistane, když se skočí šikmo a do zatáčky: http://www.flickr.com/photos/13793697@N05...
Dlužno podotknout, že to na poslední fotce bylo zcela bez zranění nebo poškození tříkolky. Prostě typické převrácení s plynulým přesednutím vedle stroje na zem.
Na první fotce je Gif, na ostatních já.
Pěkné fotky, obzvlášť ten průjezd smykem, je z toho cítit dynamika. Mám ale na mysli spíše situace typu -jedu 80 Km/hod z pořádného kopce, přede mnou zatáčka kterou znám, vjedu do ní, odstředivá síla mě tlačí do sedačky, adrenalin proudí tělem, v tom srnec, druhý, třetí ... . :-)) Mám oblíbené kopce, z Rozseče nad Kunštátem a to na obě strany, krásná široká silnice, samá zatáčka a slabý provoz, už se těším co s tříkuldy vymačkám. :-))
Z Greenspeedů jsem měl vždycky dojem, že nouzová brzda oběma předníma je celkem v pohodě. Kdybys měl na to čas myslet, máš lepší vzít víc za tu vnější (v té zatáčce se srncema), ale mělo by to být v pohodě i když jedno kolo blokneš a druhý brzdit nebude, za předpokladu, že budeš stále řídit řídítkama kam to má jet. Nikdy jsem nic takovýho nedělal nad 50km/h, ale z těch padesáti to brzdí že ti lezou oči z důlků, na klasickým kole bys zarazil hlavu pět čísel hluboko do asfaltu kdybys brzdil takhle.
Mimochodem s tou bagáží to před těma srncema zastavíš snáz, je menší riziko zvednutí zadního kola nad zem nebo jeho odlehčení na prakticky nulovou adhezi. Což by snad jako jediný mohlo způsobit nehodu, ale mě v takových chvílích vždycky zabrala ruka na straně kde jede přední kolo rychleji víc a zabrzdil jsem jen trochu šejdrem.
Jo a hlavně pak nešahej na brzdy, fakt se spálíš, vyzkoušeno:-).
No já bych asi zmáčkl instinktivně obě brzdy a vůbec bych neřešil vnější a vnitřní kolo. Jak člověku běží před očima celý jeho život, na nějakou pravou nebo levou nemyslí. :-)) Na brzdy sahat nebudu i když jsem si vybral bubnovky kvůli blbovzdornosti jak ty říkáš. :-) Budou se sice hůř chladit a nemají takovou účinnost jako hydrokotouče, ale jinak mají jenom samá pozitiva.
Spíš než při vysoké rychlosti, jsem měl problém v nízké - například: přejíždění frekventované ulice na chodník, tam jsem byl nucen se vyhnout a při prudkém zatočení jsem "šel na boudu," k pobavení těch, kterým jsem se vyhybal. Samostatnou kapitolou je couvání. Při tom jsem se převrh v terénu nejčastěji. Trojkolka je v tu chvíli jak vysokozdvižný vozík, mozek si hned nezvykne a já zapomenu vyvažovat. Jediný případ, kdy jsem šel ze silnice při rychlejší jízdě byl, když jsem známý kruháč projížděl obvyklou rychlostí a neuvědomil si větší náklad draků, kteří čouhali ze zavazadláku a zvedli těžiště víc, než jsem čekal. Já ale sedím dost vysoko, sedačka je cca 350mm nad zemí.
Ta výška sedačky je rozhodující faktor. Greenspeed jako si pořizuje Juras ve velmi malé rychlosti převrátit nejde, zkoušel jsem to. Když jedeš asi 15km/h a hodně se snažíš, kolo nad zem zvedneš. Abys to dostal do jízdy po dvou a nebo převrátil musíš jet aspoň 20km/h. Aspoň takové jsou moje odhady nakolik si to pamatuju.
V pátek se taky stanu lehocyklistou trikistou :o), PPLkem mi přide GT3. Cha, cha, chá. Se těším. Škoda, že ji moc nevyzkouším kůlivá zimnímu počasí, ale stejně ...
Vypadá to dobře
V zimnom počasí sa na trojkolke najlepšie vyblbneš. Ver mi viem o čom hovorím. Kontrolovaným šmykom zadného kolesa prejdená zákruta je super. Ja už dávno hovorím, že najlepším zimným športom je jazda na triku.
Souhlas bez výhrad. Navíc značně "výživný" sport. Už pár centimetrů sněhu klade vysoký odpor, a naopak jízda na auťáky vyleštěném sněhu je skvělý zážitek. Jinde si pocit, že jedeš v Porsche ( hnané kolo při rozjezdu hrabe) neužiješ. Na rybníce je to už zase moc, ale kde jinde lze udělat na trojkolce obrat o 360 stupňů?
Musíš si vyrobit zadní gumu s hrtama, ale ne zas moc špičatejma, pak to bude akorát. Mě to fungovalo s obyčejnými vruty do dřeva provrtanými durch tlusté části pláště zevnitř ven. Na asfaltu se jim malinko ojely špičky a na ledě to pak mělo přesně ten správný záběr na dělání blbostí.
Pokud najdeš bezpečně zamrzlý rybník nebo přehradu, rozhodně to tam vyzkoušej, fakt to stojí za to.
a kdyz je nebezpecne zamrzly, tak je to jeste vetsi adrenalin.... :-)
Na kole pod vodou už jsem jel, bylo to sice jen obyčejné "zábradlí" a ani pod ledem to nebylo, přesto to byl zážitek co bych si nerad zopakoval. Bylo to při mojím prvním ponoru ve volné vodě. Instruktor mě nalákal abych se projel na potopeném vraku kola co jsme našli asi v 10 m a v nestřežené chvíli mi zavřel flašku - bídák :o) No jo, ale na lehokole by to nešlo - hle další nevýhoda leholola: nedá se na něm jezdit s potapěčskou lahví na zádech! :o)
Flašku se vzduchem si muzes vézt na nosiči nebo na vozíku, nebo na plováku. Určitě ti někdo poradí jak na to :-)
Já myslím, že je to zbytečné řešit, protože lehokola nikdo do rybníka nehází na rozdíl od klasických kol, kterých je všude na dně spousta. Patrně proto, že si jejich původní majitel koupil lehokolo :o)
Tak mi došla ta GT3ka. Byla zlevněná zhruba o 20k, že prý testovací model , najeto 300 km. Musím ale konstatovat, že lidi jsou neuvěřitelný čuňata. Když jim něco půjčíte okamžitě to zničej. Např přehazovačka vypadá daleko hůř, než moje LXko co vozím na horském kole už deset let. Fakt nechápu jak na silniční tříkolce někdo může něco takového spáchat. Pár ohnutých drátů na předním kole taky úplně nechápu, když uvážím, že přední kolo nemá žádnou pevnou vidlici o kterou by se případný klacek zaseknul a je to jenom 16ka. Atd. Vcelku jsou to detaily, které snadno poladím, ale prostě to nechápu. Já i když si něco půjčím v půjčovně, tak to používám úplně normálně, nechápu požitek z toho, že někdo jezdí na silničním kole po lese, nebo s lyžema po kamenech atp.