http://webtv.idnes.cz/server.idn?id=V081222...
Ahoj Zdeni, tento link je již zde a poměrně nedávno komentovaný: http://www.nakole.cz/diskuze/7820-tema...
Hezkej film, dost profi udělanej. Já jsem docela přemýšlel, jak to točili. Jestli s nima někdo jel a točil, nebo to točili sami....na mnoha záběrech jsou spolu oba, to by pak měli víc práce s filmem než s cestou...A pokud s nimi někdo třetí jel, asi ne na kole, tak potom není tak osudové zahodit s utřepaným nosičem i náklad. Co si o tom myslíte, pokud jste taky někdy už jeli a točili? (film, ne pedálama...:-)))
Ta kamera se da i na neco polozit a zapnout. V dnesni dobe nemusis tocit klikou:-)))
Mam takovej pocit, ze jsem tam nekde zahledl i stativ....
Jasně, ale musíš najít tu scénu, položit kameru, vrátit se, projet to na záběr, vrátit se pro kameru. To je na takové cestě na nervy.
Proc? Ja se na to tesim:-)
Některé kopce pojedeš dvakrát a jinde budeš hodinu čekat na další náklaďák pro efektní prašnou scénu....Já mám spíš zkušenost, že když fotím, tak pracuju a hledám záběr a jinak myslím, takže neprožívám nebo to prožívám jinak (fotil jsem jednu dobu profesionálně). Když chci prožívat a být sám sebou, tak si foťák neberu. S kamerou to asi bude podobně.
Pisu, ja se na to tesim. Me naopak cestovani bez fotaku prijde takove chude. Profesionalne teda nefotim (co to je za pojem...to je to foceni za penize, ktere cloveka nebavi?), ale fotim rad. V tom je mozna ten rozdil:-)
Jsem zapomel dodat...ja si na zaber rad pockam....:-)
A jeste dodam:-) Jestli cekali, slapali kopce 2x...tak to za to opravdu stalo. Ten dokument se opravdu povedl:-)
Profesionálně myslím na objednávku a za peníze (prostě zakázkově). Takže musíš odvést výsledek. Je to o nervy, protože neexistuje výmluva, že něco nevyšlo, a třeba akci (přehlídku na molu, návštěvu politika) nebude nikdo opakovat. Je to i adrenalin, je to vášeň a posedlost. Jdeš za tím záběrem, za dokumentem, jsi jeho sluhou, vlezeš v kravatě do pavučin i do bláta jenom pro pokus o tu fotku. Je to lov, jako z Hemingweyových knížek, jdeš za kudu s delšími rohy. Být pak jednou bez foťáku a prožívat to za sebe je úleva.
Nyní fotím jen někdy, hlavně svoji paní...To je radost (je to víla - jak jinak u básníků....)
Chci říci že pro mne by byly cesta na kole do Betléma a tatáž cesta s cílem udělat o tom film dvě úplně rozdílné cesty.
Film si točili sami, neměli dalšího kameramana. Záběry, kde jsou oba, jsou statické, záběr jednoho místa. Jsou tam asi 3 záběry, kde má kameru připevněnou na kole, dole pod brašnama nebo nahoře na řiditkách. Jinak je záběr jen jednoho a krajiny. Kdyby měli sebou kamaramana, tak film a záběry budou vypadat jinak, mnohem lépe.