Tak mám na svém leháči najety první desítky - asi 30 :-) km.
Kolo jezdí dobře, alespoň podle mého subjektivního dojmu, ale moje nohy se nestačí divit. Bolí, to jo, ale ty kopečky mi dávají neskutečně zabrat! Kopce, které normálně vyjíždím bez problémů, jsem musel potupně tlačit. To že se motám jak opilec a při rozjezdech zabírám půl silnice - v čerty, to se časem spraví, ale ty kopce mě docela vyděsily. Měli jste to taky tak příšerné? Nebo jsem už stařík na konci sil ? :-)
Vítej mezi povalečema :-)
Začátky jsem zažil (v podstatě pořád zažívám, jenom už se snad nemotám) stejný, ale to se srovná.
Kopce zvládám - jenže nikam nepospíchám, takže víc pohodovějš.
Ona celá ta jízda na lehokole je taková celá hodně o pohodě ...
Proč jsi tedy slezl ze zábradlí??? to by se mi chtělo tlačit do kopců :-))) zjara na srazu si to tlačení třeba užiješ :-))
No já doufám, že časem ty kopce taky vyjedu :-) A proč ne zábradlí? Prostě se mi to začalo líbit a když jsem to konzultoval se svou zadnicí, tak ta si taky libuje :-)
Já těm leháčům nerozumím, musím ale uznat, že když jsem o víkendu viděl Martisova vyvoněnýho Azuba, tak ten je fakt krásnej)) Moc krásnej.. A voněl :-))
po 30 km přizpůsobení leháči nečekej a netrap se do nějakých větších kopců. kopec, který vyjedu na klasice ze sedla na převod 42- 20, dávám na ležáku na tu nejlehčí kombinaci, co tam najdu 22 - 25. jezdím na lehu třetí rok , kopce vyjíždím v pohodě /určitě s nižší tepovkou/, ale o hodně pomaleji než na klasice
Že pomaleji to je jasné, jenže já je nevyjedu vůbec :-) Doufám že se to zlepší, ale zatím si připadám jak nemocný osel :-)
jestli nejedes moc silove, zkus driv podrazovat at udrzis vyssi otacky, to by melo eliminovat i motani v malych rychlostech. Pri rozjezdu taky doporucuju co nejlehci prevod. Kopce vyjedu vsechny s beznym prevodovym rozsahem pokud je slusny povrch a taky neurvu retez. Ale taky se plouzim tak 10 km/h i mene ale to pak uz radsi slezu protoze mi to prijde jako zbytecne mrhani energii
bude to čím dál lepší. Používáš trochujiný svaly než na klasice a nemáš je vytrénovaný...
To je přesně to, v co doufám :-)
jo jo, bude to cim dal lepsi, ale jako na horaku to uz nikdy nebude :-)
až se naučíš dobře řídit pomalu (tedy například se rozjet nejen rovně ale třeba metr kolmo před zdí a hned na plný rejd zatočit o 90°), tedy do kopce ti nedá moc práci udržet kolo rovně, tak ty kopce budou víc v pohodě i rychlejší. Ono se to nezdá, ale samo řízení kola taky sežere hodně energie, minimálně psychické. A jet do kopce ideální stopou je určitě méně náročné na pohon, než horkotěžko držet rovnováku a projet kdejakou díru či prokluzovat na kamenech či písku. No a vytrénování noh je samozřejmě taky důležité, rozhodně nemá smysl zezačátku se pokoušet jezdit nějak rychle a na těžké převody, lepší je naopak se naučit prvně jezdit pomalu.
Máš naprostou pravdu! Ta psychika je sakra důležitá. Jedu v pohodě a najednou se začnu motat jak mol. Protože mě rozhodí kanál, nebo auto co jede blízko.
Jinak se snažím švrdlat na lehké převody, protože těžké neutáhnu.
Zkus si pořídit zpětny zrcátko, pokud ještě nemáš. Mě to hodně pomohlo - když za mnou jelo auto tak jsem měl strach a vždycky mě to rozhodilo - se zrcátkem je to úplně v pohodě.
Jinak já jsem začínal tak, že jsem si půjčil Azuba a 14 dní jsem na něm jezdil do práce. Většinou jsem přijel večer domů a už jsem nemohl a šel spal tak na 12 hodin. Po 14 dnech jsem ho jel vrátit a dojel jsem na něm už uplně v pohodě do Zlína, což je tak 70km.
Včera mě sundaly z leha křeče ve stehnech, nezbylo než promasírovat a kousek popojít pěšky. Jeli jsme kolem Moravice v terénu a tam je to pořád do kopce a dolů a zase....
Vytrvej a ono se to poddá. Opravdu jsi začal používat ty svaly, které dosud odpočívaly. Je to vlastně podobné jako se zadkem na zábradlí, z jara taky po pár km nevíš jak se posunout, aby to netlačilo ( tedy pokud nejezdíš i v zimě)
A jakýpak stařík, muž v nejlepších létech, jen musíš těm svalům trochu domluvit a uvidíš, ony začnou poslouchat.
Jindra Schwarz mě požádal zda bych mu na web nenapsal něco o lehokolech, a tohle vzniklo:http://www.3sa.cz/view.php?cisloclanku=2008090007, sice by se to určitě dalo doplnit o spousty dalších poznatků, ale né vždy mě vše napadne ihned.
Nechci se tady povazovat za nejakeho supermana, ale na lehokole uz mam neco najeto a v dnesni dobe vcelku v pohode vyjizdim v podstate jakykoliv asfaltovy ci sotolinovy kopec. A to predjizdim i spoustu klasickych cyklistu. poprve v Brode, kdyz jsem to v AZUBu zkousel jsem nevyjel ani takovy kopecek smerem na Nivnici. Zadny strach, to prijde brzy...
Díky za povzbuzení! :-)
Ja nejsem žádný cyklista,na kole jsem v posledních 18-ti letech jezdil,tak 500m denně.za staříka se nepovažuji i když už dost pamatuji,ale posledních 10 měsíců jezdím jen na leháči .Beru ho jako láčebný prostředek a životabudič.
Od té doby neznám bolesti zad,ani krční páteř.Nohy zpočátku bolely.Dnes mě pobolívají kolena,když udělám delší pauzu.Proto je lepší jezdit denně(alespoň obden).
Také jsem měl problém s kopci,ale dnes vyjedu i takové,které jsem na klasice šlapával pěšky,protože se mi nechce složitě slézat s lehokola.I 5 km/h mi dnes stačí,abych to vybalancoval.Tak Ti blahopřeji a vydrž.!Určitě se zamiluješ do svého leháče jako Richard do své Blaženky
To chce trpělivost a moc nepřepalovat. Já sem to měl ze začátku možná snadnější, protože Bohumín je v dokonalé rovině, o to víc jsem byl překvapen, když jsem vyjel prvně trochu do kopců. :-)
30km je málo na nějaké hodnocení, počkej až přidáš dvě nuly a pak uvidíš, že to jde. :-)
Těch 30km je vzdálenost, po které člověk tak trochu začne mít dojem, že tu věc řídí. Ale mozek myslel celou dobu jen na to řízení, takže určitě šlapeš v mnoha směrech neideálním způsobem, a svaly samozřejmě neměly ještě čas se naučit vůbec nic. Rada PavlaŠ je podle mě dobrá, napřed experimentuj s jízdou pomalu, zkoušej jezdit po čáře na silnici (je-li nějaká vhodná k dispozici), nauč se jet sice pomalu, ale netrefit žádnou díru nebo kamen a tak dál. To tě zaměstná, mozek se naučí řídit a zároveň u toho najedeš dost kilometrů než tě to přestane bavit, takže ty nohy taky už nebudou protestovat zas tak moc.
Zrovna před hodinou jsem si vyzkoušel zajímavou věc. Jel jsem do práce a stoupal do kopce rychlostí jakou tam obvykle ráno jezdím: 10-14km/h, žádný spěch. V zrcátku se zezadu z mlhy vynořila slabounká blikačka a proti světlům auta profil úzkých řídítek silničního kola. No musel jsem přidat. A s překvapením jsem zjistil, že můžu ten stejný kopec jet 22km/h aniž bych do toho dupal na maximum - ještě by tam rezervička byla. Zkrátka za pět let se svaly adaptovaly tak, že silniční cyklista co mě taktak nestačí na rovině (jak se za chvíli ukázalo) mi taktak nestačí ani v 5% stoupání. (A ne že by se nesnažil, jen co viděl moje zrychlení a řazení, hned šel ze sedla a kýval s tou silničkou do stran jak šílenec). Jinými slovy jsem na lehokole do kopců prakticky tak rychlý, jako jsem býval na klasice. A pravděpodobně to netrvalo pět let, ale bylo to tak už za jeden rok nebo i dřív. A pamatuju si, že po nějakých 300km ty nohy už nebolely vůbec, i když výkon ještě i po tom pomaličku rostl.
Když se mi podařilo poprvé se rozjet (po několika marných pokusech přistrčit druhou nohu na pedál), měla jsem dojem, že to lehokolo umí jezdit jen rovně a nedá se to řídit. Učila jsem se rozjíždět za tmy, abych nebudila veselí čumilů. Po prvnícj pokusech o jízdu jsem nemohla vyjít schody. Kopec, který jsem po pár měsících ježdění ani náhodou nemohla vyjet, jsem letos po půlroční pauze vyjela--sice s plícemi téměř vyplivnutými--ale natrénované se neztratilo. Takže přeji trpělivost--s kopci bojuji dodnes--ale je to přeci jen znatelně lepší než zpočátku. A to už jsem pěkně stará bába... :o))
Taky tlačím,taky... i dnes - po 3 letech lehokolování.:-) A tlačím rád...fakt rád!!! Nohy se mi pěkně zase prokrví v přirozené svislé poloze a to je taky potřeba. Jinak kopce mě děsily i na klasice a i tu jsem kolikrát tlačil..takže nevidím zde výrazného rozdílu jen v tom, že vleže se mi ten kopec šlape podstatně pohodlněji než obkročmo na žralokovi a spařeném rozkroku.:-)
Poprvé jsem se svezl na leháči na srazu v Suchém. První pokusy byly hrozné ! Na většině jsem se vůbec nedokázal rozjet a když se mi to náhodou podařilo, jelo to vždycky jinam, než jsem chtěl já. Můj první dojem byl, že pokud se na tom náhodou rozjedu, stejně se to nedá řídit ! Od úmyslu pořídit si lehokolo mě to ale neodradilo. Vzal jsem si den dovolené, domluvil se s Azubákama a vyrazil do Uh. Brodu. Tam jsem strávil skoro celý den zkoušením všeho, co tam bylo k dispozici. Dnes jezdím na Maxovi a se svou volbou jsem naprosto spokojený. Začátky u mě v Benešově byly totožné s tvými. Chce to jen trpělivost. Největší problém je při jízdě do kopce, kdy při pomalé rychlosti je ze začátku obtížné držet rovnováhu a přímý směr. Chce to jen trénink. Zkus někde jet co možná nejpomaleji. Nejlepší je, zaměřit se zrakem na nějaký vzdálenější bod a jet co možná nejpříměji k němu. Když koukáš moc blízko před sebe, svádí tě to ke kličkování a obecně se hůř drží rovnováha. To platí pro začátek. Časem ti už bude srdečně jedno, jak a kam jedeš a km se při to koukáš, to už půjde úplně samo. O tom už přemýšlet nebudeš a pak se budeš moct plně soustředit jen na pozorování věcí kolem sebe a užívat si jízdu. Já nejsem žádný mázák, leháče mám od letošního června. Najel jsem zatím necelé 2000 km a od té doby, co jsem na Maxe prvně nasedl, jsem na svém zábradlí ještě neseděl. Na letošním srazu v Hodoníně jsem opět zkoušel různé jiné stroje a nedělalo mi vůbec žádné problémy na něčem se rozjet a jet. Jediná výjimka platí pro flevo Martina Andersecka, ale na tom asi umí pořádně jezdit jen on sám. Takže vydrž, stojí to za to ! 30 km, co to je ? To jsi na to ještě ani pořádně nenasedl !! A žádný stařík ještě nejsi, co bych měl potom říkat já !? :-)))
Tak jsem byl dneska ve Frenštátě a v okolí (pracovně a s kolegou, jinak bych se ti ozval) a musím konstatovat, že ty kopečky, co jsem tam v tom tvém okolí viděl se podle mě nedají vyjet na ničem! Bože to je dobrý tak na lyžování a všechno na černou sjezdovku, ale ne na kolo! Nechápu jak tam můžeš jezdit:o)
No jezdit se to dá. Na MTB nemám s většinou kopců problémy. Jedu pomalu, ale vyjedu je. Ale na lehu je to zatím problém. Mám najeto minimum km a tak si teprve začínám zvykat.
Jinak mě kopce docela baví, na rozdíl od rovin, které nemám rád. Nejvíc mě ale baví ta jízda s kopce dolů. Asi nebudu úplně normální :-)
Můžete mi shrnout,proč se na leho jezdí tak špatně do kopců - pomalu ? já jsem si myslel,že je tam lepší záběr,když sedím a tlačím do těch noh. Čím to je,protože je to nižší,nebo je to jinak zpřevodováno,proč ?
je to kombinace nevytrénovaných noh a nenaučeného řízení. Řídit lehokolo v rychlostech pod 10 km/h neumí většina začátečníků ani po rovině, když se k tomu přidá to, že vší silou šlape do pedálů (což jednak užírá energii a navíc to u začátečníka, který neví jak šlapat a navíc se dost často nesmyslně opírá o řídítka, dost zamává s řízením) a ještě to, že velká část do kopce vedoucích cest nemá ideální povrch, stane se z toho zdánlivě neřešitelný problém. Zkušenější a trénovanější lehojezdci už samozřejmě s kopci do určité hranice nemají problém. Pak už nastávají jiné problémy, lehokolo se, zvlášť na hrbolech, může převažovat dozadu (hýbat s těžištěm je trochu těžší než na klasice a dá se hýbat jen v omezenějším rozsahu), může prokluzovat zadní kolo, na štěrku můžou kola odstřelovat do strany (na lehokole se smyk vybírá hůř než na klasickém kole, které cyklista svírá mezi nohama velkou pákou a tak jej stabilizuje) atd.
A proto do prudkých kopců klidně leho vedu, nemíním se v mých mladých letech servat......
ano, všechno co popisuju v předešlém mám z vlastní zkušenosti.
Jaký je teda rozdíl mezi kolem a leho ? Leho je spíše pohodovka,relax ?
Pro většinu lidí evidentně ano, a ti pak do kopce jedou pomaleji právě proto - je pohodlné jen tak ležet a flákat se, není žádný spěch atd. Nicméně jak píše PavelŠ stačí překonat tenhle faktor (který je čistě psychickou záležitostí) a jediný handicap co lehokolu zůstane je o chlup vyšší hmotnost. Jestliže s sebou táhneš do kopce řekněme o 2-3kg víc, tak v závislosti na nákladu a vlastní váze budeš o několik procent pomalejší.
Celkově se dá říct, že pokud chceš podat ten samý sportovní výkon, lehokolo bude v drtivé většině případů rychlejší, jen jeho rychlostní profil bude jiný. Bude o hodně rychlejší z kopce kde hraje hlavní roli aerodynamika, o kus rychlejší na rovině kde pořád hraje velkou roli aerodynamika, a bude o chlup pomalejší do kopce kde aerodynamická výhoda zmizí a převládnou třecí odpory a hlavně hmotnost. Pokud daná trasa začíná a končí stejně vysoko a pokud se opravdu přiměješ ke stejnému výkonu, pak prakticky jakékoliv lehokolo ujede tu trasu rychleji než jakékoliv klasické kolo. Důvod proč to nevidíš často v praxi je v tom, že většinu majitelů lehokol tvoří lidé odmítající podat jakýkoliv výkon (buď nemohou nebo častěji nechtějí). Lehokolo si většina lidí pořizuje kvůli pohodlí, jen málokdo kvůli pohodlí a rychlosti a velmi vyjímeční jsou lidé co na lehokole na pohodlí kašlou a jdou jen po té rychlosti.
ještě bych pro úplnost doplnil, že rychlostní výhoda lehokola se ztrácí tam, kde z nějakého důvodu nejde jet z příliš prudkého kopce dostatečně rychle, například někde v horách, kde bych z kopce brzdil i na klasickém kole např. kvůli prudkým zatáčkám pojedu stejnou +- rychlostí i vleže, hmotnostní nevýhoda ovšem do kopce zůstává. Takže na trase, která vede pořád jen nahoru dolů v serpentinách a vůbec nejde po rovině může být i hodně rychlé lehokolo pomalejší. Takové trasy ale nejsou ve většině oblastí příliš obvyklé, pokud je někdo přímo nevyhledává.
No ty serpentiny člověka zpomalí, to jo, ale pořád bych řekl, že ho nezpomalí tolik, jako na klasickém kole. Ty to na tom Maxu možná tolik nevnímáš, ale i to nejvyšší co Nink kdy postavil (Oceláč) zatáčí viditelně daleko rychleji než klasická kola. Přesněji řečeno rychleji to do zatáčky sklopíš a rychleji to z ní zvedneš. Horské serpentiny tuhle výhodu ale zobrazí jen trochu. Nejvíc je to poznat na pravoúhlých odbočeních. Kdykoliv jedu s lidma na zábradlích, v zatáčkách mám pocit, že všichni brzdí jakoby tam byl led nebo co.
ještě teda doplním ke své předchozí odpovědi: i v ideálních podmínkách je lehokolo do kopce pomalejší, což je (jak jsem opět sám vypozoroval;-) ) způsobeno z 90 % leností pilota (pokušení odpočívat vleže i při jízdě do kopce je příliš silné) a z těch zbylých 10 % trochu vyšší hmotností lehokola.
Nesuhlasim celkom. Ja mam lezaka kvoli rychlosti a s beznymi cestakmi dokazem bez problemov drzat tempo. Parkrat som sa viezol aj s chalanmi z trencianskej dukly - aktivnymi zavodnikmi a taku 20km trasu som dokazal s nimi drzat tempo (po rovine bol priemer nad 40 km/h). Kopce sa daju na lezaku tiez naucit. ale chce to ucit sa a zisakt cit pre prevody... treba pouzivat ine prevody, ako som bol zvyknuty z klasickeho biku. vsetko je iba o treningu.
jde o to, čemu říkáš kopce. Já myslím dlouhé prudké kopce, které jedu třeba 5-10 km/h a hrozí převrácení dozadu. Samozřejmě můj dojem je subjektivní, ale mám pocit, že v takovýchto podmínkách lehokolo neposkytuje prakticky žádnou rychlostní výhodu a objektivně je o pár kilo těžší, takže čistě teoreticky by mělo být při stejném výkonu o ty cca 3-4 % pomalejší, což samozřejmě je problém v praxi bez patřičných přístrojů (jakési ty výkon měřící kliky) změřit.
Ahoj Pavle. Nehcem rypat, ale zasa budem oponovat. Lezak ma oproti klasike jednu nespornu vyhodu. Bezny priemerny lehocyklista dokaze dat do kluk ovela vacsiu silu nez trenovany profik na cestaku. Pozor, nebavime sa teraz o vykone. To by uz bola otazka toho po aku dobu by dokazal dotycny do pedalov dupat... Tato vyhoda vyplyva z toho, ze na lezaku mas pod chrbtom oporu. Klasicky cyklista tutu vyhodu nema, lebo pravidla zakazuju putacie lanka k ramu... Takze teoreticky by mal byt kazdy clovek (po urcitom treningu) schopny odovzdat do pedalov na lezaku vacsi vykon, ako na klasickom biku... Teraz nechcem polemizovat o svalovych partiach, ktore sa zapajaju do slapania pri rozdielnych polohach tela...
A nepomáhá na klasice při spurtu gravitace? Pokud teda jde člověk ze sedla...
Geniální myšlenka. Stojíš na pedálu, který je nahoře a využiješ gravitaci. Pedál pod tvojí vahou sjede dolů a nahoře je teď ten druhý. Tak zas využiješ gravitaci. Při každém šlápnutí tak tvoje těžiště o něco klesá (abys využil gravitaci). Za jak dlouho budeš zastaven překážející trubkou rámu v rozkroku? Perpetum mobile nefunguje...
Je to blbost, kdykoliv se do pedálu opřeš tím, že váhu těla necháš klesnout oproti kolu dolů, musíš ji vzápětí zas vlastními svaly vytáhnout zpátky nahoru.
Nebo ještě jinak: potřebuješ přemístit nějakou hmotu nahoru na kopec, čili o určité metry výš. Tím je určená potřebná práce. Chceš to udělat za nějakou dobu. Tím je určený výkon. Z tohohle pohledu je jedno, jestli u toho budeš třeba stát na hlavě a odrážet se ušima. Jediný rozdíl může být v tom, jak efektivním způsobem tu práci budeš konat. A to nezáleží na poloze těla, ale na tom, jak jsi na práci v této poloze navyklý. Gravitace v té účinnosti nehraje prakticky roli. Teoreticky by mohla zhoršovat tření v kloubech při jízdě ve stoje a tím hrát ve prospěch lehokola, ale je to zanedbatelné.
Díky za školení z fyziky, tohle je mi jasné :-))) Ale mám k tomu dvě věci:
a) řeč byla o tlaku, který cyklista vyvine na pedál. Ptal jsem se, jestli výhoda, kterou má lehoíkolista, když se může opřít zády proti tlaku chodidla, není u klasického zábradlí kompenzována tím, že cyklista využije ke zvýšení tlaku vlastní hmotnost. O tom, co se děje dál, řeč nebyla, takže tvé školení je trochu o něčem jiném ;-)))
b) Proti tvé (jinak bezchybné) teorii mluví realita, kterou jsme asi všichni zakusili - minimálně jako malí, když jsme ještě jezdili na kolech blbých tvarů a bez převodů: když už neušlápneš kopec vsedě, postavíš se a využiješ vlastní váhu.
Že lehokolista musí vyvinout méně práce a blablabla (střed tvého příspěvku), je asi pravda a zdůvodnit si to taky umím, jenže to je o něčem jiném...
Podle me ne, nohama jsem schopny utlacit vic nez svou vahu - da se to zkusit v posilce na stroji, kde lezim na zadech a nohama zvedam zavazi, nazev nevim. Bez velkeho usili a treningu se da v pohode cca 1.5 nasobek (na koleji bylo malo zavazi, tak jsem tam nechaval sednout jeste kolegu :)
> Ptal jsem se, jestli výhoda, kterou má lehoíkolista,
>když se může opřít zády proti tlaku chodidla, není
> u klasického zábradlí kompenzována tím, že
> cyklista využije ke zvýšení tlaku vlastní hmotnost.
Důvod proč jsme jako malí ušlápli víc ve stoje než v sedě není v gravitaci. Taky si to pamatuju - těžký kolo s jediným převodem kde jsem taktak dosáhl na pedály. Ve stoje to jelo líp, protože člověk sebou začal házet z pedálu na pedál a tím pádem zapojil daleko víc různých svalů než když jen seděl a točil nohama. Další efekt je ten, že si jakoby zdánlivě prodloužíš kliky (a zešišatíš převodník), takže je to trochu jako zařadit lehčí převod. Opět: žádná gravitace. Když nejsou svaly trénované, pomáhá to. Jakmile se ale svaly používané v sedě vytrénují tak, že stihnou požrat všechen výkon co srdce a plíce dají, a jakmile máš k dispozici správné zpřevodování, je jedno v jaké poloze jedeš, záleží jen jak jsi na ni zvyklý.
Nesouhlasím. Klasická poloha byla noha skoro natažená, druhá se zvedla z protějšího pedálu (ve spodní úvrati). To mi teda řekni, jaké svaly v tu chvíli zapojíš. Ještě tak svaly rukou a zad (proti řídítkům), to ano, ale jinak v tu chvíli hraje roli hlavně hmotnost. Tedy gravitace.
Stejně tak nemyslím, že k tomu, že teď už většinu kopců dáme vsedě, vedl nějaký zvláštní trénink. Jednak jsem samozřejmě zesílili, to asi jo, ale hlavně důsledně podřazujeme a máme lepší tvar rámů, který značně snižuje výhodu toho stoupnutí - skoro to samé dáš i ze sedla.
Přesto si pamatuju, že jsem na jaře ve Slepičích horách musel párkrát ze sedla, i když jsem si myslel, že to na mém rámu ani nejde. Tamější krátké, ale pěkně ostré kopce + 40 kg vozíku za mnou mě vyvedly z omylu. A to si piš, že jsem hleděl využít gravitaci, co to šlo :-)))
Ono jde o jednoduchý rozdíl. Ať už v sedě na klasice nebo na ležáku, tak k vyvinutí nějaké síly musíš v tu chvíli skrčenou nohu postupně propínat (i když v koncové poloze nebude úplně propnutá).
Tedy tady je analogie v posilovně a to legpress a to jednou nohou samotnou. Tady si každý může vyzkoušet, co tou jednou nohou utáhne.
Samozřejmě navíc se může přidat druhá noha v případě nášlapů, která táhne opačně a pomoct.
Na ležáku je ideální zapření, tedy limitujícím faktorem bude pouze síla v noze.
Na klasice bude faktorem váha těla + něco navíc díky zapření o řídítka + něco zase za druhou nohu, která druhý pedál přitahuje, ale to není nějak extra moc, když jedu v sedle, tak mi moc zapření o řídítka pomoct nemůže, abych se nezvedal ze sedla. A já tedy rozhodně dokážu vyvinout větší sílu nohou, kterou už svojí vahou, rukama a druhou nohou taháním neudržím a zvedne mi to ze sedla.
Při jízdě ve stoje na klasice je ale situace jiná. Jednak díky jiné pozici je možno se díky směru zapřední o ty řídítka zapřít mnohem více a pak tam nejprve zvednu těžiště výše, což utáhnout jednou nohou celou váhu těla zvládne každý.
Teď mám těžiště výše a pouze tím, že držím nohu v určité poloze, tak na pedál působím celou vahou těla. A k tomu se můžu přitáhnou rukama.
Snáze ale takhle tu sílu jednou nohou udržím, protože nemusím s tou působící silou tu nohu ještě postupně propínat, ale pouze udržet tu nohu v té stejné poloze.
Tedy ze sedla nejsem limitovaný vůbec silou nohou (pro jeden záběr), ale pouze vahou jezdce + co se dokáže přitáhnout k řídítkům rukama + co dokáže táhnout druhou nohou proti.
V posilovně bych si to představil tak, že na legpressu si naložím odpovídající zátěž váze těla (samozřejmě je počítat s úhelm legpressu) a tlačím tím na nohu, která to pouze drží a současně rukama k sobě ty závaží ještě přitahuju a zvyšuju zatížení té nohy.
Ale nemusím v tu chvíli, kdy to zatížení bude větší než moje váha už být schopen tu nohu postupně propnout.
To už jsem udělal na kole o pár okamžiků předtím, když jsem zvednul svoje těžiště.
Doufám, že je to pochopitelné ty přirovnání.
V reálu při jízdě ze sedla to samozřejmě nebude tak, že bych nejprve pouze zvednul těžiště a pak jen držel nohu, ten pohyb se bude samozřejmě překrývat, tedy když zvedám těžiště, tak současně jde ten pedál dolů.
A pokud nepotřebuju tu sílu větší než utáhne moje noha, tak ani téměř polohu těžiště nebudu měnit.
Ale jde o to, že tu možnost mám, když to tou nohou v nějakou chvíli neutáhnu to rozložit na ty dvě fáze.
A zda lze vyvinout krátkodobě síla větší na ležáku nebo ze sedla na klasice nebude vůbec tak jasné.
Na klasice pomocí rozfázování toho pohybu bude každý schopen vyvinout o něco větší sílu než odpovídá váze jeho těla a nebude limitován sílou nohy, ale těmi dalšími popsanými faktory.
Na ležáku to pak bude pouze záviset na tom, jako kdo má sílu v nohou. Utlačit na legpressu jednou nohou váhu svoje těla není už zase taková sranda (samozřejmě po přepočítání na úhel legpressu, hodnota závaží vždy bude větší než váha těla, protože legpress není nikdy kolmo k zemi).
Nikdy jsem tohle na ležáku nezkoušel, ale u sebe odhaduju, že bych na ležáku dokázal pravděpodobně vyvinout sílu o malinko větší než na klasice.
A čím má někdo větší sílu v nohách, tím větší výhodu bude mít v tomhle porovnání na ležáku.
Zní to rozumně a potvrzuje to teorii o krátkých klikách. I když se rozhodneme prohlásit standardně prodávané kliky za správně dlouhé pro klasické kolo, pak z toho, co jsi napsal, nutně vyplývá, že na lehokole budou účinnější kratší kliky. Jestliže noha má nejvíc síly když je skoro natažená, a klika přenese sílu nejúčinněji když tlačíš kolmo k ní, tak pro jízdu v sedě jsou kratší kliky výhodnější, protože bod nejvyšší účinnosti kliky posunou blíž k bodu nejvyšší účinnosti nohy, skrčená noha nemusí začít tlačit v tak moc skrčené poloze a zkrácenou páku hravě kompenzuje zvýšení otáček umožněné kratší dráhou, kterou nohy opisují. Jeden nebo dva jedinci co měli u nás možnost to dlouhodoběji testovat (díky výrobě vlastních klik) potvrzují, že to funguje. Na netu se najdou články od lidí, kterým to fungovalo taky. Nenašel jsem nikoho, kdo by na lehokole krátké kliky zkusil a zavrnul. Sám se to teprv chystám vyzkoušet.
Je možné, že to tak bude. Ale zase u těch delších klik je větší páka (a zase nutná i delší dráha, kterou nohy opisují).
Kde je ale ideální poměr využití ideální účinnosti svalů na nohou (kratší kliky), větší páky (delší kliky), kratší dráhy jedné otočky (lepší pro vyšší kadence), tedy já konkrétní délka bude ideální, to se bez dlouhodobější testů v praxi těžko pozná.
Ale taky si myslím, že na lehokole to snese o něco kratší kliky než na klasice, otázka je o kolik.
Bacha na to, na vzprimenem kole je tezke dostat do klik vic nez svoji vahu, takze do kloubu tedy do kolen taky.
Na lezaku s oporou v zadech to jde lehce a tak jde si taky velmi lehce znicit kolena.
S rychlosti se to ma tak, ze leho ma aero vyhodu ta ovsem plati od cca 20-30 kmh takze funguje na rovine a ne do kopce.
A posez na vetsine lehokol je jednoduse neefektivni, viz rozdil v poloze na city biku a na silnicce co ma armstrong.
Otevrena poloha tela neni a nebude nikdy tak ucinna jako zavrena.
Kdyz si navic nestoupnes a nepomuzes si ani nijak jinak dynamicky tak proste jen musis tocit lehky prevody v ty jediny fixni neefektivni pozici.
Je treba ovsem zduraznit ze to cele podnikas vymenou za ROZHLED a JIZDU BEZ BOLESTI zapesti, krku a zadku.
Při každém šlápnutí moje těžiště neklesá protože po přesunu váhy na druhý pedál se na něm nadzvednu a tím přidám do procesu vlastní energii. Tudíž žádné perpetuum mobile se nekoná a horní rámová trubka v rozkroku nerejdí :)
Nicméně to nepovažuju za příliš efektivní, průběh síly hodně kolísá, kolo se v podstatě stále znova rozjíždí a ztrácí rychlost, nehledě na to že jenom silou svalů se dá utáhnout víc než gravitací (na požádání předvedu dřep na jedné noze).
rozdíl mezi námi je v tom, že já mluvím o dlouhodobě udržitelné rychlosti, kdežto ty mluvíš o sprintu. Na ležáku je samozřejmě možno vyvinout celkem velkou sílu, zvlášť když se sečte zapírání o sedačku a zpětná síla zámkových pedálů a toto je ještě doplněno šlapáním "dokulata", a tato síla je v průměru určitě větší, než maximální síla vyvinutelná na klasice (při šlapání vestoje je na trase pedálu hodně hluchých míst, čímž se průměrná síla v jedné otáčce značně sníží). Takže lehokola například hodně rychle akcelerují. Pokud jedu zvlněným terénem, tak do kopce dokážu krátkodobě velkou silou bez problémů udržet rychlost, za předpokladu, že si po rovině odpočinu, a tak jet rychleji, než bych jel na klasice (nejvíc času se v takovém terénu ztratí pomalým vyjížděním kopců). Pokud by se ale jednalo o dlouhý táhlý prudký kopec (vybavuju si, jak jsem s plně naloženým lehokolem možná skoro několik hodin stoupal na Černou Horu v Krkonoších a dva dny potom na Ještěd), tak tato výhoda mizí, touto velkou silou nedokážu šlapat dlouho. Ale samozřejmě, jak jsem už psal, nemám to nijak změřené a je možné, že bych na klasice z nějakých jiných důvodů nejel o moc rychleji. Ale borci, co tam jeli na silničkách a které bych po rovině nebo do mírného kopce v pohodě předjel, jeli do toho kopce hodně svižně (i když jeli evidentně na maximum, to by se mi asi nechtělo:-) ), ani nalehko bych jim na maxu určitě nestačil, možná na nějakém lehčím méně odpruženém kole.
Dneska byly taky predcasne vanoce, tak prispeju do zazitkovniku :)
Kdyz jsem byl v centrale Toptransu pro balik, tak skladnici na sebe rvali (bylo to slyset pres cely sklad a dve jesterky): "Ty vole, vis, co v tom je? Ty vole lehokolo! Lehokolo!!"
Doma jsem vybalil, slozil, zatim se setmelo a venku ubylo lidi :-). Na pokusy o rozjezdy nevericne zirali pejskari, na krouzeni po parkovisti i projizdejici mestska policie (dokonce ani nezastavili a nedali mi kartac, ze nemam predni svetlo :-).
Brouseni riditek o asfalt bylo komentovano "Tezky, co?", zatimco chlapik o dvou francouzskych holich uz pokrikoval "Dobry" (prisel dost pozde a uz to nebyla takova bida :-) )
Takze zatim je vysledek, ze na silnici si netroufnu, rovna jizda jeste porad neni dost rovna a navic citim svaly v zadech, o kterych jsem ani nevedel, ze tam jsou :-) (asi od skubani riditky pri hrozicich padech)...
balík, lehokolo, volové, děda s holema..., ale jaký lehokolo v TOM balíku vlastně bylo jsem se nedozvěděl?? : - ))
Azub 5 - model s lonskym ramem - vyprodej, co maji azubaci na strankach.
tak to Ti můžu říkat kolego /akorát mám horní řízení/, mnoho zdaru a moc ho nechval - někteří neradi slyší, že je to nejzdařilejší a nejlíp ovladatelný kousek z dílny AZUBU : - )))
Hele, to mě zajímá: doposud jsem to chápal tak, že správné lehokolo má dolní řízení, a to horní je pro ty, co se bojí změn, jen jako takové přechodné řešení, než to vzdají a pořídí si dolní. Neptejte se prosím, kde to kdo psal, nemyslím to zle a už si to nepamatuju, spíš mi to nějak vyplynulo z debat.
Jen se vážně ptám: co je tedy lepší? Nebo - jestli to je blbá otázka - jaké jsou výhody a nevýhody jednoho nebo druhého?
O tom už se tu taky hodně psalo. Při rozhodování jestli spodní nebo horní hrálo u mě roli to, že spodní se mi víc líbí, u horního jsem měl strach ze stále zvednutých rukou a blízkostí řidítek u těla - břicha.
I když to jsou důvody, které jsou pro jiného výhodou :-)
Je fakt, že se na spodním řízení asi hůř učí, než na horním, ale jaké si vybrat to neporadím. Je to individuální a co člověk to jiný názor.
Hubu si rozbiješ na obou stejně :-)
co hubu, ale u horniho rizeni se bojim jeste o neco jineho :-D Ja teda mel spodni, ted na novym kole mam horni. Pohodli je stejny, ruce si volne polozim pres riditka, pripadne jednu strcim do kapsy, kdyz je chladno atd. Do mesta mi prijde horni rizeni prece jenom krapet lepsi
mýlíš se, je to jinak: dolní je pro lehocyklisty - pohodáře nebo pro ty, kteří chtějí jezdit v terénu a bojí se, že by se mohli při případném pádu o horní řidítka bouchnout. Horní řízení si pořizují tři různé skupiny: jednak začátečníci, kteří o tom moc neví a myslí si, že je horní jednodušší (což je podle mě úplná blbost, názory se však různí), pak pohodáři, kteří mají horní proto, aby si tam mohli umístit zrcátka, tachometr, rádio a podobné věci tak, aby pohodlně dosáhli na tlačítka. Třetí skupinu tvoří ti, kteří jdou po výkonu - horní má většinou menší odpor vzduchu.
Všechno výše uvedené platí samozřejmě na předpokladu, že je na výběr (například při koupi kola azub). U domácích staveb může rozhodovat například složitost provedení (na některých strojích může být jednodušší vyrobit horní řízení, na jiných zase dolní, občas se vidí i jiné varianty, jako například řízení jen jednou rukou, řízení jen nohama atd.).
"Horní řízení si pořizují tři různé skupiny:" musím tě doplnit a opravit. Je tu i čtvrtá skupina lehokolistů, která má úzkou chodbu kde parkuje a malej výtah, takže je pro ně praktičtější úzké horní řízení. :-) Pak se u mě prolínají všechny ostatní důvody pro horní řízení, které jsi jmenoval.
promiň, že jsem na tebe zapomněl:-) no.. do města na proplétání mezi auty v zácpách bude užší kolo taky výhoda, občas je každý cm dobrý.
Jo, 54cm na Oceláči na natažených rukou před sebou nebo 65cm na Azubu po stranách těla je drastický rozdíl. Navíc Nink to na oceláči geniálně (a asi nevědomky) navrhl tak, že vodorovná část těch řídítek pasuje pod zrcátka i těch nejnižších osobních aut :-).
54 cm? To je docela široký, s tím bych na chodbě zavazel. Já mám v nejširším bodě (řidítka) 42,5 a ještě tu vidím dost prostoru pro zužování.
Oceláč má supermany, takže se musí stehna vejít mezi rukojeti i při běžném zatáčení. Nejsem zrovna tlustý, ale i tak to vyjde na 54cm. Což není málo, ale na druhou stranu je to o 6cm míň než mívají MTB, pokud se nepletu.
Nepříliš zřetelná fotka zde: http://radseiten.die-andersecks.de/hodonin2008...
Jasně, já šlapu pod řidítky, proto si je mohu dovolit mít úzké. Šli by ještě tak o 3cm zúžit, ale to je pro mě maximum, protože pak by se mi tam už nevešli věci, které na řidítkách vozím. :-)
http://picasaweb.google.cz/lehosuchoj...
jezdil jsem pouze se spodním, a výhody ?Vlétě když jsem se seznamoval s leháčem ,ošklivá havárka ( 60 dní prac.neschopnosti) na lesopolní cestě a tehdy jsem byl moc rád že předemnou nejsou žádná řidítka.Nevýhody - ruce jsou ve výšce mordy i středně vzrostlého psa ,opět vlastní zkušenost :-)
o tom co je lepší se vedou jen dohady:o))
Jsou zastánci toho i toho.
Osobně jsem pro spodní řízení. Horní je pro mě strašlivý. Vím o čem mluvím, mám doma obě a i s tím horním mám najetejch minimálně pár stovek kilometrů. Nechtěl bych ho ani zadarmo! Ale znám lidi, co to mají naprosto opačně. Prostě je to o pocitu a o tom, že každýmu je příjmený a pohodlný něco jinýho....
ono totiž taky záleží na tom, jaký přesně kolo to je, jak je nastavený a jaký přesně řidítka to jsou a jak jsou nastavený. Mám azub s dolním, ale mám v poslední době nařízeno i pár set km s brněnským tandemem se superman řidítky a zjistil jsem, že je znatelný rozdíl v pohodlí a v ovladatelnosti kola, jestli ty řidítka posunu na představci o dva cm výš nebo níž nebo jak je o kousek sklopím nahoru nebo dolů. Konkrétně s těmito řidítky jsem měl například problém v tom, že jsem přes ně špatně viděl na díry v silnici, jinak se na to dalo zvyknout. Spodní řidítka na azubech se taky dají nastavit různě a taky je každý má nastavený různě, na některých kolech azub se spodním řízením mám zezačátku problém jet jen proto, že řidítka jsou v nezvyklé poloze (například někam posunutá sedačka a řidítka jsou rázem např. příliš vzadu). U úzkých horních řidítek taky hodně záleží na ohnutí hlavní trubky a úhlu sklopení (aby se to dobře držělo). Tato řidítka s rovnou trubko mi přijdou krajně nepohodlná, už jsem ale jel i na kolech, kde "modlicí" řidítka krásně padnou do ruky.
Takže problém řidítek není ani tak dilema spodní X horní ale spíš jaká konkrétně a jak nastavená.
ale jo já vím. Když jsem měl svý kolo v servise, tak jsem na tom druhým s tím horním laboroval sakra dlouho a zkoušel to furt štelovat. Zlepšilo se to o hodně, ale stejně mě to vadilo. Ne po kilometru, ale po padesáti...
Stejně tak jsem jel skoro na všem, co na sraze bylo a pro mě horní řízení prostě fakt není! :o)))
Ten tandem má řídítka hodně široká a hodně vysoko, protože s takovou velkou krávou potřebuješ minimalizovat interferenci s nohama a taky se hodí větší páka. Důsledek je právě v tom, že se blběji hledá dlouhodobě pohodlná poloha (ale většina lidí ji tam asi někde najde) a taky je prostředek řídítek dost vysoko a v zorném poli. Já se dokonce díval na díry v malých rychlostech víc pod než nad řídítky.
co je lepší? na to se skutečně nedá odpovědět, kdo má horní chválí horní , kdo jezdí se spodním, tak najde spustu důvodů, proč je to nejlepší a za horní by neměnil. já jsem při návštěvě Azubu vyzkoušel spodní, těsně před odjezdem mě manželka postrčila /už jsem to tu někde psal/, ať prubnu i to horní a po pár stovkách metrů bylo rozhodnuto
Gratuluju. Řízení se časem poddá, svaly taky. Ty na zádech budou určitě od škubání celým tělem při skoropádu nebo pádu. Až to půjde řídit líp, zkus občas myslet na to, že máš úplně uvolnit záda, ramena a krk, uvelebit se v sedačce a užívat si ji. Tatík s tím měl problém, že se naučil držet ramena a krk zaťaté v době, kdy to právě taktak řídil, a pak ho z prvních delších jízd bolela záda. Jak začal myslet na pohodlné uvelebení se hned ten problém zmizel.
Tvoje historka se skladníkama nemá chybu. Jak se to vůbec dozvěděli co vo tom je?:) Protože o lehu taky pěknou dobu přemejšlím, docela by mě zajímalo, co bylo impulsem u Tebe, žes ho nakonec koupil? Rozhodoval ses dlouho?:) Já pořád váhám (přece jen ta cena je dost divoká), ale čtení prvních pocitů a zážitků mě prostě pořád utvrzuje v tom, abych do toho šel:)
Je to napsane na te pruvodce nebo jak se tomu papiru rika, co ho , zes prevzal.
Obhlizim uz nekolik let (na Mezi ploty, u Jurimira...), ale az letos nastala vhodna konjunkce - vyprodej lonsklych modelu a soucasne volna hotovost.
Jako perlicka na zxaver, byl jsem v pondeli na spinningu a razem jsem citil vsechny nesvary klasickeho kola, ktere jsem si doted neuvedomoval (otlacene ruce a to co si Radka neotlaci :), zalomeny krk...)
Tak už mám najeto tak zhruba 180 km a můžu říct že se to podstatně zlepšilo. Kopce už vyjíždím jakž takž, nohy už tolik nebolí a jízda je čím dál rovnější :-) I když pomalu do kopce je to pořád cik cak. Včera jsem do takového prudšího kopce sletěl a docela dobře jsem si narazil dlaň. Bolí to jako čert :-)
Mluvil jsem s jedním doktorem a ten mi řekl dvě základní výhody leháče oproti klasice.
Při ležení není stlačovaná bránice jako na klasice a tím je zvýšená kapacita plic a tím že jsou nohy nahoře není tak zatížený krevní oběh a srdce nemusí dávat takový výkon, aby pumpovalo krev nahoru. Asi na tom něco bude, protože subjektivě se mi do kopce jede lépe a nejsem tak vyšťavený. A hodně mi taky pomáhá, že se můžu zapřít do sedla a tím šlapat větší silou.
Celkový dojem - je to pořád dřina ale pohodlí a pocit z jízdy je mnohem lepší.
Jo a rychlost z kopce - včera 57 km, mě překvapila. Není to nic moc, ale jezdím ještě opatrně a vůbec mi to nepřišlo, že jedu tak rychle. Kdybych na ten tacháč viděl při jízdě, tak budu brzdit :-)
Já už o lehokole dlouho přemejšlim a zatím, jestli se k tomu fakt odhodlám, to vidím někdy na jaro. Vždycky když čtu tohle fórum (a hlavně pocity těch co čerstvě zalehli), utvrzuje mě to v tom, abych do toho šel. Můžu se zeptat co máš přesně za leho a jaký bylo rozhodování, jestli do toho jít, nebo ne?
Co se týká řízení, tak mám celkem jasno - spodní. Horní řízení mám na normálním kole a spodní řízení u lehokol je prostě něco, co je dělá ještě "divnější" než jsou. Kromě toho když ležím, mám ruce taky podél těla a ne zvednutý nahoru:)
tak se zkus projet. Půjčit si a najet pár kilometrů ať víš alespoň zhruba o čem to je.
Zavolej do Azubu a dohodni si návštěvu. Nebo se podívej na pokrytí: http://pokryti.wz.cz/ a zkus se domluvit s někým, koho máš blízko...
Nevím jak to mají ostatní, ale myslím, že jsme vcelku otevřená subkultura a nemyslím, že někdo odmítne. Kdybys byl ode mě z okolí, tak ti rovnou řeknu, abys přijel....
Přesně, to je nádherné na lehosrazech. Přídeš, líbí se to nějaké kolo, zeptáš se a jedeš. Nestalo se mi a ani nevím o nikom , že by se mu to stalo, že by ti nepůjčil někdo kolo na vyzkoušení. A zkoušíš horní řízení, dolní řízení , nízky kolo , dlouhý, vysoký, zkrátka jakýkoli není problém.
Jinak co se týká řízení, pokud chceš jezdit trochu terénem a po pěšinách, je lepší horní (neprotahuješ ruce kopřivama a křovím) , pokud chceš jezdit po silnici a dlouhé trasy, pohodlnější je spodní . Já jsem zastáncem spíš horního, ale každému co jeho jest, že :o))
Svatá pravda.Mám stejnou zkušenost
No....já jsem v Dubňanech zažil (jen jako nechtěný svědek) i člověka, kterýmu na jeho kolečko nesměl nikdo sednout...i takový jsou...
Ačkoli jsem tam nebyl, hnedka bych toho člověka za toto jeho jednání neodsuzoval. Nevíš, jaké má v této rovině osobní zkušenosti.
Pokud má totiž podobné životní zkušenosti jako já, tak z mého pohledu naprosto OK.:-()
Patřím rovněž k těm, co některé věci od jisté doby a po jistých zkušenostech ( myslím věci jistého osobního rázu ) prostě nepůjčují poté, co se jim bud´nevrátily vůbec nebo v naprosto dezolátním stavu či je dokonce po dotazu o vrácení dotyčný člověk zapřel a sprostě odbyl.:-(
Klasik by řekl:
" Chceš-li o něco přijít či se toho zbavit, tak to pujč! "
Svatá to pravda mnohokrát mi potvrzena v životě mými vlastními zkušenostmi.
Další citace:
" Z cizího krev neteče...!"
atd., atd.
Rozhodně bych zde nechtěl působit jako lakomec, ale zastávám již několik posledních let názor že:
žena, děti, dobré babičky a dobří přátelé :-)... a ... z věcí pak - auto, kolo, a hudební nástroje se zásadně nepůjčují!:-))))
I když jsem ochoten za jistých okolností a v případě jistých spolehlivých a mně dobře známých lidí učinit výjjimku, jako jsem tomu učinil například při loňské dovolené, kdy jsem na celou tuto dobu své první lehokolo zapůjčil svému kamarádovi, který se mnou na něm tu celou dovolenou pak odjel. Nutno však dodat, že vím, že se k vypůjčeným věcem - jako jeden z mála - chová ještě lépe než k vlastním a kolo jsem měl současně celou dobu pod dohledem i osobní správou.:-))))
ono, když dá našinec dohromady třeba bezmála 40 tis. za nového Azubáka, tak se do nějakého velkého půjčování moc nehrne, zvláště někomu, koho vidí poprvé v životě - mluvím za sebe a můžeš si klidně myslet něco o lakomci. osobně bych taky nešel za nikým / snad s vyjímkou opravdových přátel/, aby mi půjčil nějakou drahou věc, která může navíc přijít snadno k úrazu . půjčit auto bych si například netroufnul vůbec / leda kdyby šlo o život/
nejde přece o to někomu něco půjčit na hubu na víkend. Jde o vyzkoušení.... Na mým Azubu jezdily bez přehánění stovky lidí.... Nemám s tím problém. To ale neznamená, že ho někomu dám se slovy, zejtra mi ho vrať. Ale už jsem absolvoval pár vyjížděk s naprosto neznámými lidmi. Vzal jsem si druhý kolo a jeli jsme se projet. On si vyzkoušel, já se projel... Nevidím problém...
Já jsem taky rád, že mi někdo půjčí na vyzkoušení svoje...
byl jsem u známého na víkend, a byla tam parta lidí, (jeho otec a přátelé)a chteli si maxe zkusit, tak jsem tam s kazdým běhal po louce a zkoušeli. maxe jsem hodil do kulny, šli jsme na pivo, pak se vrátím pro bundu, a koukám, vesele si na maxovi jezdí, ještě mi ukazovali báječné fotky, jak se ním kdo vyválel. Lakomej nejsem, když si nekdo rekne, tak mu to půjčím, ale spíš důvěryhodným lidem. A plně chápu, že někdo kolo nechce půjčit. příště kolo zamykám, i před příbuznými.
Jojo, projížďku mám v plánu a ta nejspíš rozhodne (zatím jsem ani neuvažoval o jiný alternativě než přímo u Azubu, i když to mám hodně z ruky - napsat jen tak někomu a chtít po něm zkušební jízdu bych se fakt neodváži). O to víc dík za Tvoji nabídku možnýho vyzkoušení, budu si to pamatovat:) Plně ale chápu i to, o čem píší ostatní. Já mám taky určitý zásady co bych půjčil a co ne, ale moje víc jak deset let starý NElehokolo už mezi věcma co se nepůjčují neni. Kdo by o to taky stál, že jo?:) Přiznám sel ale, že u novýho lehokola (když se ještě leskne, nikde není otlučený a nevrže:)) bych asi taky hooodně váhal...
Jen se neboj a někomu klidně napiš, nebo to napiš přímo sem, věřím, že z tvého okolí se určitě najde někdo, kdo ti umožní leháč vyzkoušet. A kdyby jsi měl cestu k nám na jih Slezska, tak se klidně ozvi a můj leháč je ti k dispozici.
Taky u mě ten "červíček lehokovový" pořád vrtá. Lehokolo jsem si už trošku vyzkoušel v září v Hodoníně na srazu, kam jsem se dojel podívat. Sice jen pár metrů, ale stálo to za to. Do Azubu to taky nemám až tak daleko. Zatím jsou asi problém finance, priority rodiny jsou někde jinde.
Nevím jestli se ptáš zrovna mě, ale odpovím. Do toho postavit si leháče mě navedlo několik věcí. Věk - nejsem už nejmladší a dávám přednost pohodlí před výkony, navíc jezdím hodně natěžko na více dnů a představa pohodlné jízdy mě hodně láká. Zkušenosti popsané majiteli leháčů mě navnadily a tak jsem se k pořízení lehokola rozhodl.
Další, i když ne hlavní důvod byl ten, že mě láká vyzkoušet něco nezvyklého - asi jsem trochu exhibicionista :-) Taky jsem prošel fázemi nedůvěry, váhání a nakonec jsem velmi spokojený.
Kolo mám kopii Azuba maxe a fotky jsou v příspěvku Narodil se nový leháč.
Lehokolo můžu s klidným svědomím doporučit a pokud se pro něj rozhodneš, určitě nebudeš litovat.
Lehni :-)
Ptal jsem se Tebe, díky za vyčerpávající odpověď. To já ne že bych byl exhibicionista a chtěl se s tím předvádět, ale kdysi jsem leho někde viděl, právě pro svoji neobvyklost mě zaujalo, takže jsem se o to začal víc zajímat. Nedávno jsem ho viděl jet v reálu (sice to byl mžik, ale i to se počítá:)) Už jsem čet kupu dojmů, kdy si po prvních pocitech člověk řiká co za hrůzu si to koupil, ale pak na to nedá dopustit - něco na tom bude:-)
Tak mám za sebou také svoji první jízdu na lehokole vlastní konstrukce. První pokusy o rozjezd byly dost zajímavé, jelo to ono se mnou místo já s tím ale postupně jsem nabyl vrchu a po chvíli jsem už na parkovišti cvičil rozjezdy a ostré zatáčky. Při rychlostech nad cca 15km/h sedím uvolněně a ruce mám jenom lehce položené na řidítkách, při nižších rychlostech mám tendenci nadzvednout ramena a horní polovinou trupu balancovat. Kopečky jsem potkal jenom dva kratičké a vyjel jsem je díky rozjezdu a zapření zad proti sedačce ale zatím tam nemám klipsny tak se uvidí.
Tak už se vidělo, najeto cca 40km, začínám srovnávat s dosud používaným Favoritem - mám na lehu stejné zadní kolo a podobné převody. Kde s Favoritem s klipsnami jedu převod 38:24 mírně silově, tam na lehu bez klipsen (taky budou!) jedu převod 38:32 se slušnou kadencí, nohama ale kvrdlám všelijak a cítím že to má do efektivity daleko. Kritické je samozřejmě udržení rovnováhy při nízké rychlosti, mám tendenci nadzvednout horní část zad abych si mohl pomoct přesouváním těžiště ale tím jde výkon i rychlost ještě více dolů...
To že nepodávám plný výkon ovšem má tu výhodu že se v kopcích tak nezadýchávám :-)
Chci se podělit o první výsledky mého lehoježdění. Apuse mám zhruba 5 měsíců a snažím se jezdit, co to počasí dovolí. Dnes jsem si udělal vyjížďku zhruba 100km a je krásný, jak se mi kolo poddalo a jaké štěstí a radost mě po celou dobu jízdy provázelo :-) Konečně se dostavily první pocity vítězství nad sama sebou. JÁ TO LEHO MILUJU!!!! Každýmu, kdo začíná, chci říct, že to fakt za to stojí!!!! JE TO BOŽSKÉ, až LEŽATÉ :-D
To je agitace jak od Svědků Jehovových :))