Také se mi to málem přihodilo na rovné přehledné stezce v americkém Portlandu. Na vině bych byl já, protože jsem já jel v protisměru. Mám ve zvyku, když předjíždím, a v protisměru je volno, předjíždět dost velkým obloukem, abych nikoho nestresoval a zbytečně neohrožoval, vyjedu tedy výrazně do protisměru a pak se vrátím. Tak jsem si to takhle letěl po té nádherné cyklostezce, určitě přes 30km/h, přede mnou pomalá rodinka a v protisměru jen ve větší dálce hlouček cyklistů. Takže jsem do toho protisměru vjel a to úplně a najednou proti mne sprintující chlap na silničce. Uhnul jsem vlevo, jakoby zpět do svého pruhu, jenže on taky. Hned, jak jsem si to uvědomil, zatočil jsem doprava, jenže on si to uvědomil přibližně ve stejný čas, takže udělal totéž. Znáte ty situace. Nakonec jsme se minuli o centimetry a mně se rozklepala kolena.
Nakonec jsem si uvědomil, kde se tam vlastně vzal. On totiž taky širokým obloukem předjížděl, ve svém směru, takže při mém pohledu byl protisměrný pruh volný, ale on se tam zrovna vracel....
Zase se mi podařilo omylem založit nové téma, ach jo. Tak alespoň shrnu poučení: Při předjíždění je absolutně nutné mít přehled o dění v obou pruzích, ne jen v tom protisměrném.
To přece platí obecně o každém pohybu. Když se srazí chodci tak mají bouli, když v autě tak ty kosti ani spočítat nejde.