Profesorka Helena Illnerová žije v Praze a pracuje jako předsedkyně České komise pro UNESCO. Ve svých sedmdesáti letech jezdí pravidelně po Praze na kole.
Dopravní situaci v Praze zvládá s úsměvem a nadhledem....hezký a pozitivní přístup :-)
Zvláště někteří jistí nejmenovaní jedinci, co mají věčné konflikty s řidiči "vrahy", by si z paní profesorky měli vzít příklad... ;-)
Ty nejautentičtější zkušensoti s řidiči-vrahy mají ti, kteří je už nemůžou zúročit. To nic nemění na tom, že si přístupu paní profesorky nesmírně vážím a obdivuju ho.
No, někde jsi tady teď nedávno psal a hrozně si se při tom čertil, že za vrahy neoznačuješ žádné osoby... Medvěde Medvěde !
Občas jen cituju, co za "termíny" použijí diskutující, na které reaguji. Důležité je, že pokud něco odsuzuji, tak jen určité způsoby myšlení a chování. O konkrétní lidi mi v takových případech ani moc nejde. Každý je přece jiný.
Jasne ma pravdu ,,jezdim pro pocit svobody a radost,,.
Davno jsem četla rozhovor na jine časopis,je zajimave,že ona byla na kole na severni polsko 10 nebo 14dni.Pekny članek časopis rozhovor.
ta pani ma recht, nic viac sa k tomu neda dodat
Moc dekuji za kratky, ale krasny clanek (rozhovor). Znova jsem se ujistil, ze to v Praze jde. Jen se nesmime bat a vyrazit a vzit si takove lidi, jako je pani Helena Illnerova, za priklad.
Cim vic nas bude, tim vice nas bude videt. A pak se snad probudi i ti na uradech a zacnou neco pro cyklistiku ve mestech delat.
Vice takovych lidi!!!!
No, puvodne jsem to sem psat nechtel, ale az tak nekriticky bych to nevidel, protoze kdybych na otazku jestli se "bojim jezdit po Praze na kole" mel odpovedet "Absolutne ne", tak bud lzu nebo jsem mrtvej. Jasne, ze se bojim. Kazdy se vice ci mene boji a urcita mira strachu je prave v prazske doprave rozhodne dobra pro to aby clovek daval pozor na veci kolem sebe a nechoval se jako kdyby byl nesmrtelny.
Ovsem verim, ze ta pani to takhle doslova urcite nemyslela, na to je na svete uz opravdu dlouho.
Já bych to viděl trochu jinak. Já si myslím, že se nebojím jezdit po Praze na kole, což ale neznamená, že se chovám, jako kdyby žádné riziko nebylo. Rozhodně když vyrážím do Prahy na kole, tak nevyrážím s pocitem strachu.
To ne, ale mam respekt, to je to spravne slovo.
A to je dobre!
Ja taky strach nemam, ale mam respekt. O to vic vnimam okoli.
Kdybych nemel do mesta vyjizdet, jen kvuli strachu, tak bych ani nevychazel. Protoze i pesak je ve meste ohrozovan. Sice trosku min, ale je.
Ale je pravda, ze po Praze nejezdim. Ikdyz to nase zdejsi malomesto je dost tragicke...turisticky atraktivni a dost precpane auty. Ale da se...
jo respekt! Jakmile stratíš respekt, tak si koleduješ o úraz a je jedno jestli jedeš na kole, autem, stojíš u soustruhu, držíš v ruce vrtačku...
Jakmile člověk ztratí respekt a myslí si, že se mu nemůže nic stát, protože to skvěle ovládá a umí, je ta nejpřímější cesta do pekel...
No, o jednom jedinci, který si myslí, že se jemu nemůže nic stát, protože to skvěle ovládá a umí ,vím. A myslím si, že asi skoro každý...;-)
...kto to tak moze byt ?
Mimochodem - respekt se da in predplatit ;-)
ak myslis ten casopis tak ano, ja ho mam predplateny.
ak myslis respekt tak ten asi nie, da sa vsak ziskat ak sa raz popalis--((
Nesnažim jezdit na kole v centrum,tam spouste lide na chodnik,take neprijemne blizko tramvaj. Na chodnik lide me nadavali nebo mračeli.V London nemaji tramvaj,bus a auto jezdi pomaly.
On totiž cyklista nemá na chodníku co dělat. To že na silnici mezi auty to taky není žádný med ho neopravňuje porušovat vyhlášku a přenášet riziko ze své osoby na chodce na chodníku. A pražské centrum je natolik protkáno MHD která nestojí v kolonách (metro, tramvaj), že se tam kolo pomalu ani nevyplatí. Bydlel jsem v centru 17 let, a kolo jsem používal jen pro dopravu mimo něj, kam už jezdily jen autobusy, jinak jsem spokojeně naskočil do tramvaje či metra. Co bydlím na periferii, tak ačkoliv místně se dopravuji někdy MHD, někdy na kole, někdy autem - do centra stejně jezdím zásadně MHD a "last mile" překonávám pěšky. A rád, to hemžení má něco do sebe. Potkat ve Vodičkově ulici cyklistu na chodníku, tak ho vlastnoručně z toho kola sundám.
Já jsem před týdnem potkal ve Vodičkově ulice na chodníku skůtristu. Měl takové starosti jak vjet zpátky na silnici, že se nedíval kam jede, ale za sebe, na přijíždějící auta. Nic moc.
A úplně nejlepší jsou tam ty dost často zaparkované , něco na/vykládající, dodávky apod.... Po chodníku se někde jít nedá a po silnici/kolejích už tuplem ne. Asi by to chtělo křídla...
chtělo by to zásobovací tramvaje :-)))