Ahoj, je mi 21 a silene rada jezdim na kole, ale co mi chybi, je nejaky partak... Myslite, ze je bezpecny, kdyz holka jezdi takhle sama?
Nesmis jezdit s tema cyklistama, co jezdi vecer z hospody, pak to bude ok. Cyklisti jsou moc fajn....
Nebezpečné je to hlavně při náhodném pádu. Já jezdím také převážně sám a po loňském pádu jsem si již nesčetněkrát položil stejnou otázku, ale i přes to osamocených cyklistek se nebojím. :)
Jezdím a padám převážně sám a podobné otázky si raději ani nekladu. Meresjev se také doplazil sám s chromýma nohama do bezpečí přes půl Sibiře :-)))
Ovšem za jiných podmínek.To bylo v zemi,kde zítra znamená již včera.
A zítra znamenalo nikdy :-)))
Malá ukázka :
Na Ruské železnici:
Rychlík z Moskvy do Vladivostoku uhání sibiřskou tajgou, až zastaví v malém městečku. Po hodině čekání začínají někteří cestující ztrácet trpělivost. Jeden z nich se vykloní z okna vagónu a zařve na strojvedoucího, který si opodál zapaluje jednu od druhé a s někým mluví: „Pačemů my nějéděm, tovarišč?“
„My vymeňájem mašínu,“ ozve se odpověď.
Po dalších dvou hodinách cestující opět nevydrží a křičí na strojvedoucího: „Pačemů my jiščó nejéděm?“
„My jiščó vymeňájem mašínu.“
Když se nic neděje ani po šesti hodinách, vyběhne cestující z vlaku a řve: „Vy jiščó vymeňájete mašínu?!!“
„My užé vymeňali - za vódku.“
Tyhle otázky si kladu už od dětství, kdy jsem se sám coural po lesích. Zatím jsem většinou spadl s někým. Přesto mě občas zatrne, když ustojím nějakou náročnou situaci, že kdyby něco, měl bych starost.
Jinak si myslím, že osamocená cyklistka je na tom líp, než osamocená turistka, přeci jen to kolo je rychlejší.
Jako otec bych měl o dceru strach.
teď jsem se vrátil z vandru a taky jsem si tu otázku kladl. Drobně jsem si podvrtl nohu, kdyby víc nebo se stalo něco horšího, tak tam zůstanu napořád. Já se totiž, jak víš :o) flákám právě tam, kde nikdo nechodí, takže by mě našli možná tak za rok...
Nicméně beru to tak, že riziko je v životě vždy. Někdy větší někdy menší, pokud podstupuju někdy o něco větší, tak vím proč, stojí mi to za to a jsem připravený...
A k osamělým cyklistkám: myslím, že nějaké větší nebezpěčí nehrozí. Ale pokud máš obavy, tak jsou dvě či tři možná řešení. Jestli se bojíš, že tě někdo přepadne, tak voz spray a přihlaš se na karate a pokud toho, že spadneš, něco se stane a zůstaneš bez pomoci, pak se to dá opatrností a naučením se snížit na minimum.
No a obě věci by se dlai vyřešit pořízením partnera cyklisty. Ehm, kde že to převážně jezdíš?
Také je řešením dobrá fyzička a případnému chlípnému hnusníkovi ujet cestou necestou.
Existuje lepší rada: dychtivě zařvat Huráááááááá! — a uteče chlípný hnusník.
To se skutečně stalo někdy v 70. letech. Jedna zdravotní sestra šla v noci po směně domů a když po předchozím slyšení zrychlujících se kroků za sebou navíc ucítila dychtivý dech domnělého násilníka, od hrůzy místo pomoc zařvala hurá. Násilník nasadil první kosmickou a zmizel.
Taky často cestuji sám. A chcípnout v pustině dá docela práci (pokud nejsi úplné jelito). Ostatně nejbližší pustina je snad Bělověžský prales a tím si také nejsem tak jist :)
však se mi to za ty roky ještě nepovedlo :o))))
A o pustině jsem nemluvil.... Ono uplně stačí když jsi jednodení pochod od civilizace a mimo cesty někde v NP.... Nikdo tam nezavítá a pokud nemůžeš chodit ty, tak jsi v mínusu....
v českých NP se dostaneš do civilizace (stačí do míst pokrytých signálem) poměrně rychle i kdyby ses měl plazit po břiše a odstrkovat jazykem. Blbý by bylo kdybys ztratit hodně krve, ale to je blbý vždycky. Koukni třeba na Maresjeva....
Ne kazdej ma mobil...:-)
mobil nemám. Mezi skálama navíc stejně nefunguje, musel bych se dostat nahoru a to je občas vo hubu i zdravej a s batohem, když je třeba led a sníh atd...
Vitalitu Meresjeva nemám. Pokud bych nešílel bolestí a jen krvácel, tak bych si sednul pod strom díval se na nebe a pokecal si naposledy s Bohem a v klidu umřel. Nakonec je to pro mě ta nejlepší forma smrti, kterou si dokážu představit.
Taky do hor zasadne mobil netaham. A to ho narozil od tebe mam:-)
Ale existuje takovej pipak, kterym muzes poslat na centralu upozorneni, ze se neco deje. Funguje to jako GPS. Ihned vedi tvoji polohu a ihned vyhlasuji patrani. Funguje to po cele zemeguli:-) A GPS signal je dnes skoro vsude.
Navic to funguje i tak, ze muzes poslat jen signal o sve poloze. Centrala ho prijme a automaticky posle mail (ktery si predem sesmolis) se souradnicema na mail ktery si zvolis. Takze rodina muze mit o tobe prehled, kdyz jsi opravdu nekde v pustine.
a neztrácíse tím ten původní smysl toho tam vůbec jít?
Pro nekoho jo, pro nekoho ne. Ja bych si to nebral (CR, Evropa...). Mozna kdybych opravdu jel nekam do exotiky, kde bych zustat nechtel, tak bych si to vzal:-)
Já si myslím, že zrovna v místech kam chodí Jurimír je problém i ten signál z GPS. Mám dojem, že tyhle věci pro oznámení polohy stejně spolupracují s GSM sítí, takže prostě smůla.Z úzkého hlubokého údolí v orientací Z-V není k nějakému satelitu vidět. Pokud se mýlím a nouzový signál se předává jinak, rád se nechám vyvést z omylu.
Nevim presne, jak to pracuje. Jen jsem to rychle prolitl na webu.
No co. Spravnej kluk ma prak....to kdyztak to vystreli nad udoli a je to....
Soused si zlomil nohu na Velkém Polomu v Beskydech, mimo cestu, tušim to bylo v říjnu (asi před třemi lety) a zachránil ho mobil, přesto ho našli až po půlnoci pěkně pomrzlého (bylo to nad 1000mnm). Rána by se prý nedožil :o(
Vylučoval jsem "jelita". Měl dost oblečení?
Aaaa...prirucka.
Kdyz jdes odpoledne na vejlet, tak nepocitas s tim, ze si zlames nohu a budes v soku...tim padem prostydnes. Takze neberes batoh plnej hadru. Ikdybys mel na sobe hafo hadru, tak muzes promrznout...
Ten by tě hnal.... jelito!
Myslim, že je dost zkušený, razí na vandry každou chvíli, zaměstnání má taky v přírodě.
Našel jsem o tom článek : http://decin.cz/node/7996 . Bylo to tedy v červenci (altzheimer), přesto měl, i podle svých slov namále, přes veškerou svou výbavu.
OT: jeho kluk před lety (tak 10-12 tomu nazad) boural na kole, narazil na křižovatce do náklaďáku, co mu nedal přednost. Už před časem, když ještě chodil s berlema, vyrážel v maskáčích na sólo vandry. Teď už chodí jen s hůlkou, pomalu a špatně mluví.
Já se občas taky chovám jako jelito. Jedu na hřeben Krkonoš (s běžkama) a mám jen tenoučký dres a kdyby měla přijít nějaká slota, dopadl bych jako Hanč s Vrbatou. Počítám s tím že je tam hodně chat a kdyby se změnilo počasí, tak se k ní nějak doplazím (jen neztratit tyčové značení), případně vytáhnu GPS a ohlásím se horské službě. Případně se s nima domluvím, že každou půlhodinu budu hlásit stav.
Jenomže když jako debil lezu traverz přes zmrzlé Kozí hřebety, kde není signál... Takovejm přerazit hnáty a nepouštět na hory :)
Je docela zajimave pozorovat, co se muze stat kousek za mestem i zkusenym horalum. Sef a sefova delaji u horske a nekdy jsou jejich akce zajimave.
Zrovna pred tydnem hledali zenskou, co si zlamala nohu. Zena, co cely zivot chodila po horach (takova ta padesatnice, co by nas v horach strcila do kapsy). Jen si vysla na malej odpoledni vejlet za "barak"...opravdu snadnej kopec. Ale kdyz se nevracela, volala se horska. Hledali ji sest hodin. Promrzla, nemohla chodit...a byla tak v soku, ze skoro nevnimala. A to byla tak dve hodiny od mesta.
Takze i z odpoledni vychazky ve snadnem terenu se muze stat docela horor.
Navzdory výše popsané události se považuju za poměrně zdatného a zkušeného turistu, ale stát se může opravdu cokoli. Párkrát už jsem sletěl z nějakých prudších srázů, tudíž vím, v jakém (psychickém) stavu se člověk po takové události (pokud přežije) může nacházet. A to se ani nemusí praštit do palice. Stačí obyčejný šok. Občas mi chvíli trvalo, než jsem si uvědomil, kde jsem, jak jsem se tam dostal, co tam dělám, co se mi přihodilo, odkud jsem vyšel a jak se tam dostat zpátky (pokud bych se rozhodl nepokračovat ve výpravě), případně jestli se mnou není či nebyl někdo další.
Jeden takový pád jsem absolvoval v rezervaci Bobík v situaci, kdy jsem s sebou měl tři děti (10-12 let). Vzpamatoval jsem se dostatečně rychle právě díky tomu, že se mnou mluvily. Samy byly dost vyšokované, když jim tatínek najednou zmizel z očí a pak viděly, jak se pozadu kutálí po svahu, než se o několik metrů níž zastavil o pořádnej šutr...
Me se nastesti nic podobneho nestalo...tuk, tuk, ale mam kolem sebe spoustu znamych, co do hor chodi. A nejsou to jen obycejni turiste z Tater. Jsou to lide, co dost cestuji po celem svete. A pri poslouchani nekterych pribehu opravdu mrazi. A vetsinou to jsou pribehy, ktere by clovek neocekaval...
Pred mesicem treba zachranovali zenskou, ktere ujel sea kayak na more. Mela kurz, parkrat uz na mori byla a prece ji ujel (samozrejme v nem sedela:-) ) a nemohla s tim nic delat, ikdyz mela kormidlo. Proud ji sebral a vytahl na more. Nastesti tam nebyla sama. Takze zase volali rescue a ta si pro ni prijela motorakem.
Byt tam sama, tak se toula po mori a uz ji nikdo nikda nenajde.
A ze je tu sea kayak popularni a jezdi na nem kde kdo. A nikdy by si clovek nepripustil, ze kdyz sedne na klidne vode do kayaku, ze by se taky nemusel vratit.
A to je se vsim.
V rezervaci se chodí jen po značených pěšinách, ne?
A ? Z toho co napsal Medvěd jsi snad došel k poznání, že po takové pěšině nejel ???
Ono se zkus někdy projet po těch našich "cyklotrasách", někde jsou takové úseky, že tam mají co dělat i trénovaní jedinci na pořádných kolech... Nedovedu si moc představit když se tam pak doplácá rodinka s dětmi a měli by to projet. Někdy ti naši traséři asi mají smysl pro humor :-)
jsou různé typy "rezervací" a různé typy ochran přírody. V NP jsou různé typy zón a v každé je jiný typ ochrany. Mimo značené cesty nesmíš jen v první zóně NP a v těch nejpřísněji chráněných rezervacích. To jen na vysvětlenou, ač Medvěd nic takového netvrdil. Přestaň pít u čtení víno ;o)
V PLB muzes chodit i pres travnik...to ti tam jeste nerekli?:-)
A jak to tam vlastně chodí? My to neznáme :-) .
Ja myslel, ze ty to vis, kdyz narazis na rezervace....
Hm, zajímavé duševní pochody... Na tobě se tam asi vyřádili... :-D
Chcípnout v pustině se dá velice snadno. Sám jsem měl párkrát namále. Jednou (před deseti lety) jsem si (jako správný "jelito") v Chorvatsku při čtyřicetistupňovém vedru zapomněl vzít s sebou pití na poměrně dlouhej vejlet - obcházel jsem ostrov Pag. Jeho odvrácená strana je vyloženě pustá což jsem jaksi nevzal v potaz. Už po několika hodinách jsem měl mžitky před očima, podlamovaly se mi nohy, pak přišly náznaky halucinací a chtělo se mi hrozně spát. Kdybych býval cestou nenašel pár nechutně zvadlých, téměř vysušených ostružin, nejspíš bych nedošel.
Když jsem se polomrtvý zase blížil k civilizaci, spatřili mě nějací domorodci, okamžitě vyběhli, dovlíkli mě do své chaty a dali mi pár kousků cukrového melouna. Než mě stačili na cokoli upozornit, sežral jsem je i s kůrou. Definitivně jsem se probral až po několika desítkách minut.
Letos jsem byl třikrát na nějakém lavinovém svahu bez patřičného vybavení (mj. na Sněžce), a opakoval jsem si velmi sprostá slova...
Kdybys byl opravdu na umření, mohl jsi zalézt někam do stínu a počkat do večera a vrátit se v noci. Akorát člověku to občas v takových chvílích nemyslí.
No, už si moc nepamatuju, jestli tam pak nějaký stín byl. Byly to v podstatě pouze suťové svahy. Zpočátku, když jsem ještě dehydrovaný nebyl, jsem snad míjel nějaké piniové háje, ale pak už tam myslím nic nebylo - jen hromady kamení, nějaké bodláčí - a sem tam ty ostružiny.
V tomhle pripade jedine navrat. Jakmile clovek v podobnem vedru zjisti, ze nema vodu (a pri takovem vedru to zjisti dost brzo), tak by se mel ihned vracet a nepokracovat. Mas tak sanci, ze kdyz se o tebe budou pokouset mrakoty, ze budes blize ke startu. Navic vis, co te ceka. Kdyz budes pokracovat, tak to nevis...zdechnout se pak da snadno:-(
Problém byl v tom, že jsem neodhadl délku té procházky, tudíž jsem si při prvních příznacích žízně říkal, že to zvládnu. V okamžiku, kdy jsem zjistil, že asi ne, byl jsem ve fázi, kdy by návrat byl ještě delší než pokračování v "okruhu".
Jo, to je prave ten pruser...premluvit hlavu, ze by mohlo jit o pruser:-) Srdce chce pokracovat, ale hlava rika, ze ne. Tohle krasne popisoval Jozka Rakoska (Josef Rakoncajn - horolezec) ve svych knihach. Mel to vzdy pred vrcholem. Srdce chtelo nahoru, ale hlava rikala, ze je to nebezpecne....
Při prvních příznacích žízně je už moc pozdě. Pít je potřeba pravidelně ve stejných časových intervalech už od začátku (byť by to byl třeba jen hlt). Ten interval max. 1/2 hodiny.
Tak to je přesně to, co nedodržuju. Ani při pěších výpravách, ani na kole. Vím, že je to chyba, ale u mě je to prostě síla zvyku. Pokud přímo neomdlívám žízní, prostě mě nenapadne se napít. Teď už si na to ale přece jen dávám víc pozor. Když jedu na kole na víc než dvě hodiny, pití si beru :o))
Ono je to dané tím, že při tom mém popojíždění po Praze s sebou zpravidla pití nepotřebuju. A když pak vyjíždím někam dál, nenapadne mě si ho vzít.
Jo, mám to taky tak. Marně si vždycky nadávám, co jsem to za idiota, nedokážu se naučit pravidelně pít... Asi mě to odnaučili na základce - moc dobře si pamatuju, jak jsme měli přísně zakázáno napít se, dokud jsme nedojedli oběd - ať už jsme na něj přišli jakkoli žízniví nebo uřícení z tělocviku... :-)
na tohle je úžasná kniha "v lavinách a vichřicích" od človíčka, který byl leta v horský službě v Krkonoších - bohužel si teď nevybavím jméno, ale můžu se doma podívat. Ten popisuje různé akce a rozebírá co ty oběti dělaly špatně, kde došlo ke kroku špatným směrem.Šokující pro m bylo zjištění, že vlastně přežívám jen díky štěstí, neboť se všema svejma zkušenostma, bych mnohdy reagoval spíš jako oběť než tak jak doporučoval pro přežití...
to najdi, prosím, to bych si rád přečetl...
D9ky!
Taky se primlouvam....
tak mi v prvním příspěvku selhala hlava. Kniha se ve skutečnosti jmenuje "V lavinách a vánicích" a napsal ji Miloš Vrba, vydala Altituda.
Kuju...!
Tohle by te taky mohlo zajimat. Je tam dost zajimavych veci i pro "nehorolezce".
http://www.horolezeckaabeceda.cz/
Jestli se o tomhle fakt chceš něco dovědět a pohybuješ se v zimě v exponovaných terénech, doporučuju spíše alespoň základní lavinový kurz. Z knížek se sice nějaké věci dozvíš, ale nikdy ne tolik jako na kurzu a nenaučíš se z nich jak zacházet s potřebným vybavením.
Nikdy jsem se na kole nevysekala, tak se spis desim uchylaku po ceste, protoze jet na kole a sledovat kazde auto, ktere za Vami jede nebo kazdeho tmaveho houbare v lese...
Jezdim na Teplicku
Tak teplicko mám z ruky:o( Bydlím na jihovýchod od Prahy, takže častější společnost jednoho brzy zase svobodného muže tedy nabízet nemůžu....
Tak ti doporučím spray a prosím pěkně pěnu! tekutou střelou se musíš trefit přesně a klasickej ti při protivětru pocuchá i tvoje sliznice.... A základní kurs sebeobrany po posílení sebvědomí ti určitě taky neuškodí...
Ale obecně vzato si myslím, že ta pravděpodobnost není velká. Jsi o mnoho rychlejší než pěší a o úchylákovi na kole jsem dosud nic nezaslechl.
Aby se vedelo, co jsou Češi za jezdce, dávám sem paralelní vlákénko: http://bike-forum.cz/forum/co-urobite-pri...
:)
Poměrně testosteronová diskuse. :)
To teda jo! :-))))
hmm... a nakonec to taky sklouzlo k diskuzi, kdo je cyklista a kdo jen ubohý kolař :-)
Osobně se řadím do kategorie "šlapohybníků", pod kterýžto termín spadají i řidiči lehokol, tříkolek, šlapacích autíček a podobných šlapohybů. :o))
a pak je ještě jedna skupina. Ty šlapou okolo krajnice v příhraničních vesnicích. Vyznačují se tím, že čím jsou zoufalejší, tím více toho denně našlapou. Výrazně dobře dodržují pitný režim, nebo k čemu jinému by tam měly ty lahve s vodou?
V tomto prostředí se jaksi nepohybuju, takže nemohu sloužit informací, zdali se jedná o svébytnou kategorii šlapohybníků. Podle mých zprostředkovaných informací jim k tomu zpravidla chybí to nejdůležitější: nějaký šlapohyb... :o))
Mýlíš se. Šlapo- mají, dokonce dovozové, značka Zufussstay ...
;-)
To je překlep, nebo nějaká nová superspřežka? :-)
Nový německý pravopis přece!
Pozor na jednu drobnost: Nový německý pravopis nahrazuje ostré "s" dvěma "s" pouze v KRÁTKÝCH slabikách. Ve slově Fuß (určitě se mi to ostré "s" blbě zobrazí) je slabika DLOUHÁ, čili ostré "s" zde zůstává.
Tak pozor! Ty vycházíš z "nového (rozuměj aktuálního) znění".Pro mne je nové to, co se "v bolestech rodí" v Ústavu pro jazyk německý v P.
8-)
Třeba se skutečně časem dočkáme úplného zrušení této zvláštnosti v německém pravopise, ale ono to má svou rozlišovací funkci a po jeho zrušení by se některé dvojice slov různého významu začaly psát stejně a to by mohl být problém. Dokážeš si představit, jaké problémy by třeba v technicky zaměřeném textu mohl vyvolat shodný pravopis slov "Masse" (hmota, masa) a "Maße" (míry, rozměry)?
Zatím platí (i když po různých drobných úpravách) reforma německého pravopisu, která vstoupila v platnost přesně před jedenácti lety v srpnu 1997.
Ano, o "rjukzacích", "butěrbrodech" a "šlagbaumech" (závora) jsme tu už debatovali. Holt sbližování národů. Co naděláš? A co teprve z češtiny kolik mají Němci výrazů ve své mateřštině! Takovej "vercajk", "šponu", "ponk", "pikslu", "fotra" a podobné nezbytnosti si museli vypůjčit z naší ryzí češtiny. Zvláště z brněnského hantecu toho mají hodně! :o))
no vonehdá mě překvapil původ slova "hajzl" - to jsem se dozvěděl, že to pochází z vídeňského dialektu a jedná se o lehkou zkomoleninu slova Häuschen vyslovovaného samotnými Vídeňáky "hajsln". Takže se již nečervenám pokud oznámím rakouskému kolegovi, že odcházím na hajzl, neb se jedná o roztomilý domeček. Trochu by to mohl být archaizmus, neb u nás ve firmě již nějaký čas nemáme na dvoře překrásné dřevěné hajlíky, ale zcela americky konzumní vykachlíkované místnosti označované WC, což pochází tuším z anglického water closet, i když jeden můj známý (anglický to gentleman) používal vždy, když potřeboval opustit místnost za jistým účelem, frázi: "I´ve to spend my penny" což mi přišlo civilizované :-)
Ta rakouská nářeční podoba německého "domečku" zní "Häusel" nebo také "Häusl". V Bavorsku a Švábsku "Häusle", ve Švýcarsku "Hüsli". Dnes už si ale žádný Němec, Rakušák či Švýcar si toto slůvko nespojuje s kadibudkou nebo dokonce se splachovacím záchodem.
Kadibudce nebo suchému záchodu se v němčině říká "Plumps-Klo" - "Klo" je zkratkové slovo za "Klosett" a "plumps" znamená něco jako "žbluňk" - prostě zvukomalebné slovo vystihující akustický efekt dopadu onoho metabolického produktu.
http://de.wikipedia.org/wiki/Plumpsklo
Já se nebál, než sem byl poprvé s nakolákama. Jel sem si takhle kolem desáté domů a když jsem se loučil s Radkou, tak říkala: "opravdu se nebojíš, nemám tě vzít autem?" A v té době sem začal přemýšlet. Pak mi došlo, že jedu po takových opuštěných místech, že vlastně projíždím 2 docela nebezpečně vyhlížející tunely a u toho letiště je takových zapadlých míst. Od tý doby se víc dívám, hlavně v okolí Prahy a Kladna, jestli někde není nebezpečno, ale myslim, že je to jen pocit, který si vštěpuju sám. Avšak je škoda, že v tomhle věku jezdíš sama :-) I když je mi jasný, že není lehký najít parťáka...
Se divim, ze se jeste neozval zdejsi nejvetsi bikersky odbornik pres zensky...:-)
páč Vidlák je na Gardě...
Tak to muzem po jeho vzoru zalozit nejake pomlouvacne vlakno:-)) Taky to dela rad, kdyz nakolaci odjedou na sraz:-)
A co jim tam ten vidlak na te Garde ukazuje? Nejel spis na garden? Tam by vidlaka uzili...
pro Vidláka je odjezd z Vidlákova (kamkoliv) na léto jediná možnost přežití. Byls někdy v létě ve Vidlákově? Tak vidíš...
Ja jsem taky takovej polovicatej vidlak:-)
Jsou i horší...
Leží ženská v gynekologické ordinaci na vyšetřovacím lehátku .-) a lékař jen nevěřícně kroutí hlavou a mumlá - to je Brutál , to je Bruntál.
Kolega se ho ptá - jaký Bruntál?
Doktor se zamyslí a říká.
Byl jsi někdy v Bruntále?
Jo byl. Strašná díra!
Teď jen doufám, že mě Bruntálští nebudou lynchovat :-)
helo vono co je zapsaný na seznamech Unesco, tak je v létě j nežití. Kolega z práce bydlí v Holašovicích. Přijede odpoledne domu a do vosmi do večera maže chleba sádlem a posejpá cibulí. pak to prodává po 60Kč za krajíc Japoncům. Prasdata zabíjej už jenom na sádlo a maso hážou psům...
Něco podobného se říká i o Příbrami: Jaký je rozdíl mezi Příbramí a dámským přirozením. Prý žádný - šeredná díra, ale překrásné okolí...
Osobně si myslím, že toto přirovnání "díky" radaru už nebude platit... Myslím tedy to překrásné okolí... ;o))
Mimochodem - v Bruntále (a také v Krnově, Opavě, Kravařích, Hlučíně,Ostravě či Karviné) jsem minulý týden byl, a tak hrozné to není. Slabší je to ve Vítkově či Českém Těšíně, ale přesto mám pocit, že tato oblast jde v poslední době dost nahoru.
Jo Jasně . Já to předhůří Jeseníků mám dost rád. Je fakt že Vítkov je horší. Je tam docela černo a když projíždím na kole moc se tam nezdržuju.
Myslíš jako, že přijetdo Vítkova bys mohl na kole a odejít jako pěší turista? ;o) Máš pravdu, že z tamního složení obyvatelstva jde strach, ale na druhou stranu musím přiznat, že žádný problém jsem tam neměl. Rozhodně bych nechtěl v tomhle směru nějak zobecňovat.
Když jsem o pár dní později procházel okolí Karviné (Karviná-Hranice, Petrovice atd.), měl jsem jisté tísnívé pocity, ale ani tam se mi nic špatného nepřihodilo. Karviná má v tomto ohledu asi nejhorší pověst - bojí se tam i Ostraváci či třeba Bohumíňáci. Ale já jsem Karvinou poznal jako velmi čisté, příjemné město s překrásným parkem, stavebně neuvěřitelně zajímavým kostelem (ve Fryštátě) a nádherným dřevěným roubeným kostelíčkem v (Dolních) Marklovicích. Tam už je ale cítit víc polská než romská menšina.
Medvěde, s tvým zjevem je zcela jasné, že jsi tam žádný problém neměl a ani mít nemohl... ;-))
Je pravda, že bezdomovci ze všech koutů republiky mě berou jako jednoho z nich, ale u Romů s tím rozhodně nemůžu počítat. Už jsi někdy viděl Cikána se zrzavýma fousama?
Na cernobilych fotkach jsem jich videl spousty:-)
Já ale jako Cikán nevypadám ani na černobílé fotce :o))
A copak Cikan nemuze vypadat jako beloch?:-)
Existují i jiné vizuální znaky než jen odstín pokožky v černobílém "spektru". Na druhou stranu je spousta Cikánů, kteří se k tomuto etniku nehlásí. Takže jde o to, jestli to bereš z národnostního nebo etnického hlediska. K NÁRODNOSTI se můžeš přihlásit, k ETNIKU patříš jaksi automaticky, tudíž nedobrovolně. Tady si už vybrat nemůžeš, pokud nechceš dopadnout jako Michael Jackson.
K národnosti se sice můžeš přihlásit, ale jde o to, jestli Tě ostatní příslušníci této národnosti budou uznávat.
Jestli máš nějakého známého Žida, zkus se ho zeptat, jak by jejich komunita přijala někoho, kdo by se prohlásil za Žida.
V české společnosti, kde téměř zmizelo vlastenectví a kde jsou šířeny bláboly o chodské nebo hanácké národnosti, je ovšem možné všelicos.
Na Moravě svého času platilo, že pro možnost zastávat zemský úřad musel být dotyčný schopen prokázat moravské předky do 7. kolena. To nebyl žádný nacionalismus (míněno hanlivě z dnešního pražského pohledu), ale jednoduchá obrana společnosti proti lidem, kteří by mohli Moravě škodit. Další pojistkou byla i znalost moravského (zemského) jazyka.
V dějinách to samozřejmě bývalo jiné. Navíc ještě v době historicky nedávné platilo něco jako domovské právo, takže to skutečně nebylo nic jednoduchého.
Co se týče těch židů (úmyslně píšu s malým "ž"), jde navíc ještě o otázku náboženskou. Navíc je zde vnímán rozdíl mezi mužem a ženou: Mužům jsou kladeny podstatně větší překážky, ženám vlastně téměř žádné. Když si žid vezme nežidovku, stává se tato v podstatě automaticky členkou komunity. Obráceně to ale neplatí. Pokud se mýlím, tak mě opravte. Nepovažuji se za odborníka na židovství.
Mám ale pocit, že dnes například v Izraeli žije dost lidí původem z Ruska, kteří se hlásí k židovství, ale kteří své židovské předky prokazovali jen velmi ledabyle. Jejich cílem bylaekonomická a politická emigrace, nikoli nějaké těsné vazby na židovskou kulturu, náboženství nebo pokrevnost.
to by mě zajímalo, kam bys mě zařadil, když jeden děda je ze středních Čech a babička z malé Hané a z druhé strany je babička z Čech a děda se moravským rodičům narodil na Slovensku.... A to kdybych to zkoumal ještě dál, tak z toho bude určitě ještě větší guláš:o)))
Jsme ve střední Evropě. Skoro každá válečná vřava přešla přes nás. Znásilňování patřilo k běžným praktikám ponížení nepřítele, takže si nikdy nikdo nemohl být jist původem svýho tatíka či matky neboť tenkrát DNA zkoumat neuměli. Na začátku se tu smísila etnika keltů a slovanů a navíc při každým obsazení tu část obsazovatelů zůstala a zapustila kořeny, takže něco jako národnost, patriotismus či rasismus mi v těhle podmínkách připadá jako strašně směšná věc... :o)
víš v době kdy platilo to o čem píše Ladin, nemohl zastávat zemský uřad jen tak někdo. Byla to výsada šlechty. Ta šlecxhta si na druhou stranu velice hlídala kdo s kým, navíc se pokrevnost brala pouze po mužské linii. Takže babička mohla bejt klidně ruská carevna, mamka dcera španělského Dona a borec byl přesto moravák jak poleno do sedmýho kolene.
Taky by mě zajímalo, kdo je dneska schopnej říct kde maj jeho pra pra rodiče hroby, natož co dělali a odkud pocházeli. Sedmý koleno je pro naší dobu takovej pravěk, že vy zůstaly zemské úřady neobsazeny. A nebo vy se asi spíš našli Waserfallové sice dočasně žijící v německu ale s naprosto čistou moravskou rodovou linií...
Když mě napadne Otec vlasti - Karel IV., tak ten měl vroubek hned u tatíka, že jo :-)
Je to jednoduché: někde bys měl domovské právo a skoro jsem ochoten se s Tebou vsadit, že buď už Tvé děti, ale určitě Tví vnuci, by byli pravověrní podle místa bydliště. Pro dosažení místa v zemském úřadu by to ale nestačilo.
Jeden můj kamarád málem slzel dojetím, když mně vyprávěl, jak potomci české šlechty, kteří přesídlili na Moravu, už v 2. koleně byli pravověrnými Moravany. To je ale logické a funguje to tak i dnes. Nejen ve vztahu k Moravě. Přesně tak to dopadá s každým, kdo někam přesídlí. Jeho potomci sice ještě mohou cítit nostalgii po někdejším bydlišti, ale u jejich děti už obvykle dominuje vztah k jejich rodišti. Stačí se podívat na Pražany. Leckterý mně říká: „Ale vždyť ve vládě je to sám Moravák!” Já jim odpovídám tím, že ani jeden z nich ve skutečnosti nikdy Moravanem nebyl, a na námitku, že přece přišli z Moravy, dodávám, ať se jich zeptá na národnost. Všichni řeknou »česká«. Námi s národností moravskou opovrhují. Tož tak.
Největší kuriozitou v tomto byl jistý Franz Palatzky. Ten na Všeslovanském sjezdu v Praze do kolonky Národnost v podpisovém archu napsal Pražan.
To byl vtip, ale teď skutečná pravda.
Když jsem dojížděl do a ze školy v Přerově, jezdil na trati Brno – Přerov a zpět jeden starý (z mého pohledu mladíka) průvodčí. Pravidelně v Kojetíně před zastavením vlaku otevřel dveře a mocným hlasem zahalekal „Kójetín, pr.el Évropy!”
Knížka "Hvězda zvaná pelyněk" uvádí totéž o Rumburku.
Když jsem jel jednou z opušťáku zas do "služby vlasti" průvodčí ve vlaku při zastavení řval na celý nádraží: "Tééplicéé, tééploušíí výýstupóváát". Já jel naštěstí až do Plzně :o)))
A to znas s tim, co si slape na jazyk. Ale to se hodi az po desate....
Název filmu je mně známý, ale nedovedu k němu přiřadit rok. Kojetínská historka je z roku 1963 a protože průvodčí byl silně postarší, její narozeniny se udály jistě mnohem dříve.
Film je z roku 1964, popisuje Rumburskou vzpouru, vojenské povstání z 21. 5. 1918. Povstalce vedl Fr. Noha.Jednalo se o největší vojenskou vzpouru v Rakousku Uhersku. - Ne že bych byl takový historik, ale v rumburské ulici Fr. Nohy máme finanční úřad.
Jó na Gardě, pěkný kulový, Vidlák je úplně v čudu. Já sem teda strašně zvědavej, v jakym stavu se z tý dovolený vrátí.
Co to je za zem ten (ta) Čud?
Koukam, ze z nej bude veeelkej biker:-) Je tam nejak dlouho....hamoun:-)
Tiež si kladiem podobnú otázku (a už dávno nemám 20). A hoci sama až tak často nejazdím, sem-tam príde i k tomu. Vtedy mám vlastne na výber: ísť sama alebo zostať trčať doma a premrhať tak jeden krásny deň svojho života. To riziko mi za to rozhodne stojí. Zásadne však nejazdím bez nabitého mobilu a čísla na HS (voľba 8), záchranku a pod. v pamäti.
Ísť sama a dávať si pozor na to, aby si sa nevrátila samodruhá.
Hovädo v ľudskej podobe môžeš stretnúť kdekoľvek (vraj najväčšia koncentrácia je na webe kvôli anonymite).
Prave... promrhat jeden krasny den sveho zivota... jen na to myslim, kdyz se neodvazim nekam vyrazit sama. To jsem radsi, kdyz venku lije jako z konve, kdyz nemam zadnyho partaka... :( Ja se nejvic bojim lidi... zlejch lidi, kteri muzou ublizit... vzdyt jsou toho plny noviny... jeden uchylak vedle druhyho
Oni Tě nejdřív strašili úrazy(nechtěně) a Ty se strašíš úchyláky(noviny).Četla jsi někde o úchylném cyklistovi?Určitě ne.A na kole jsi rychlejší než kdokoliv jiný.
.... Četla jsi někde o úchylném cyklistovi...
Jiste! Napriklad tady:
http://www.nakole.cz/diskuze/6377-tema-televize...
na noviny kašli! Kolik znáš osobně lidí, kteřým se osobně něco podobnýho stalo? Asi ani jednoho ne? A kolik znáš lidí, kteří někoho podobnýho, kterýmu se něco takovýho stalo zanjí osobně? Asi taky nikoho ne?
Ta pravděpodobnost je strašně malá! Nijak neškodí se na tu variantu lehce připravit (viz , co jsem psal výše) ale zase si kvůli tomu, že by se někdy někde možná mohlo něco stát kazit život? Na to bych se vykašlal!!
Ale hlavně o tom moc nepřemýšlej! Moje zkušenost ze života je ta, že si věci přitahujeme! Když o něčem budeš furt přemýšlet a v duchu to prožívat, tak se to s velkou pravděpodobností fakt stane! Tak si kup ten spry, starosti hoď za hlavu a žij naplno!
Já takovou znám osobně. (To jenom abys měl číslo do statistiky)
hergot nestraš jí! Máš jí povzbudit, ne? !!!!!!
Omlouvám se, cílem nebylo strašit, jen zareagovat na "Koho znáš..". Navíc se to stalo ve výtahu a tuším, že do výtahu se cyklistka+kolo+úchyl nevejde.
S tím bych tolik nepočítal ;-) Víš jaký má doma výtah ? Např. do našeho se vejdu já, moje kolo, soused, se kterým jezdíme na vyjížďky, a samozřejmě i jeho kolo. Všechno v pohodě, kola stojí normálně na zemi, obě opřená o sebe. Při troše dobré vůle a nevelké objemnosti dalšího pasažéra se tam naskládá i další člověk, ten už ovšem bez kola :-)))
Ale no tak!!!
Pritelkyne jezdi na kole sama, chodi po horach sama, vecer chodi po Praze sama...a nikdy nic...tuk, tuk, tuk. Ja to same. Ale me by se nastesti kdejakej ouchyl lekl:-)
Neni to tak zle, jak to novinari pisou. Musis se vyhejbat mistum, kde by neco mohlo probehnout. Taky ji zakazuji urcita mista.
Navic, co by mel uchyl z toho, ze by se honil za cyklistkou? To by ho prestalo bavit.
Vic bych se bal zraneni. To naplanovat moc nejde. Ale k tomu castecne pomuze mobil. Nebo to, ze nekomu reknes, kam jdes/jedes.
A ver, ze na svete jsou i hodni lide. O tech se v novinach moc nepise. Bohuzel pred mesicem byla pritelkyne sama v horach (ja bohuzel makal). A vyhodila si koleno. Ihned ji krasne obteklo vodou. Signal bohuzel nebyl. Nejak se dobelhala k silnici (dost blbe), kde stopla prvni auto. Ridic byl tak hodnej, ze to auto v podstate otocil a vezl ji nejakych 60km domu. A smal se a rikal, ze to nevadi a ze se tu stavi v Tescu pro kafe:-)
Pochybuju, že bude nějaký úchylák stát v lese u cesty a čekat až kolem pojede osamocená cyklistka. Rozhodně větší šanci narazit na úchyláka máš večer či v noci ve městě. Obecně platí - čím menší koncentrace lidí, tím menší koncentrace úchyláků.
Na kole jezdím taky většinou sama a musím říct, že jediné čeho se bojím je, že mě srazí nějaký dementní řidič - tahle možnost je podstatně vyšší.
A i tomu se můžeš vyhnout, nejezdi po silnicích.
Rušným silnicím se většinou vyhejbám, i když ne vždy je to u nás možný. Terén ani moc nemusím (kolo by to nevydrželo a já už vůbec ne :-D), pouze lépe sjízdné lesní či polní cesty - nejhorší je, že ty auta už jsou nasr... naprosto všude.
teda nevím, jak to máš ty, ale k mýmu baráku se prostě jinak než po silnici dostat nedá... :o)
Přiznávám, že když chci do terénu do lesa, tak to jinak nejde a 5m přes silnici jet musím :-)
Bez toho, abych překřížil silnici před barákem se do terénu dostat nemůžu.
A les mi začíná tak 80m od baráku, které kromě toho přejetí té jedné silnice už vede mimo silnici a tak maximálně ještě 15m z toho je asfalt na chodníku, zbytek už neasfaltová cesta.
A není to tím, že bych bydlel v úplné díře v lese, bydlím v Plzni.
Když půjdeš na náledí ztuhle a vystrašeně, protože máš strach, že sebou sekneš, určitě se Ti velice brzo rozletí nohy a budeš dotřískaná. Když jdeš uvolněně, ale počítáš s tím, že to klouže a můžeš spadnout, je riziko pádu mnohem menší.
Pořiď si pepřový sprej a voz jej tak, aby nebyl viditelný, ale aby se dal v případě potřeby použít. Připrav se na to, že útočníka lze ochromit a překvapit třeba rychlým nabráním písku nebo hlíny a hozením mu jí do očí, chrstnutím čehokoli do očí, úderem pěstí do nosu, vražením prstů do očí, taháním za uši, vlasy, seknutím hranou dlaně na krční tepny, kopem nezi nohy, atd. Nejdůležitější je ale psychika: nemít strach. Když se zbavíš strachu, jsem ochoten se vsadit, že spíš padneš na dálnici na medvěda, než bys potřebovala něco z výše vypsaného.
A přestaň se dívat na zpravodajské horory v televizi a číst podobné věci v nejrůznějších plátcích. To je tam proto, že lidé hltají kdejaké takové senzace, které pro ně mají nulovou užitnou hodnotu, zato přinášejí obrovské zisky nositelům špatných zpráv.
To co říkáš o sebeobraně je správné, ale netrénovaný člověk to v krizové situaci málokdy zvládne. Aby dokázal tyto sebeobranné techniky účelně použít, musí je znát, vědět jak se správně provádí - aby se nezmrzačil sám a hlavně je musí mít natrénovány. Bez toho hrozí, že útočníka ještě více rozzuříš.
Vím o čem mluvím, protože jsem přes 20 let vedl oddíl karate a tyhle kursy sebeobrany pro ženy jsme pořádali.
Jinak je to sázka na náhodu, která může někdy vyjít ale já bych na to nespoléhal. Nejlepší obrana je útěk - tak to prostě je :-)
Kdysi před desítkami let před trolejbusovou vozovnou v Ostravě čekal řidič trolejbusu na další řidiče, kteří skončili službu. Jakýsi opilec se dožadoval pokračování v jízdě. Výsledkem bylo, že nakonec zmlátil jak čekajícího řidiče, tak i ony dva po službě. Všichni tři pořádná chlapiska, ale dostali, jak malí kluci. Dal jsem si socialistický závazek, že toto se mně nesmí stát. Doma jsem vyhrabal veškerou literaturu o judu, karate, sebeobraně, atd. a začal listovat. Vytipoval jsem si jeden zákrok rukou, jeden nohou a tyto jsem pilně trénoval přes noc několik hodin až do rána. tím to zatím skončilo.
Určitě déle než rok se nic zvláštního nedělo. Až jednou se na mě začal sápat jeden ostravský bojovník. Bez uvažování jsem ho sekl hranou dlaně. Mělo to být na sanici, ale švih asi nebyl dostatečně rychlý nebo on byl trénovaný, případně obojí. Výsledkem bylo, že to schytal z boku na krk. Okamžitě se sesypal a ve mně hrklo, jak ve švarcvaldkách, že jsem ho zabil. Po pár vteřinách jel kolem trolejbus a řidič se ptal, co se stalo. Řekl jsem mu, aby zavolal policajty. Za pár minut tam byli: právě ve chvíli, kdy pacholík začal ožívat a sápat se po mně znovu. Viděli to, přiběhli, zpacifikovali ho a vzali ho s sebou. Později jsem se dověděl, že jim na oddělení nadával a plival na zem, takže ještě schytal od nich nakládačku.
Na útěk bych příliš nespoléhal, byť i zde jsou možné divy.
Můj kamarád byl před lety nejlepším kondičním běžcem gottwaldovského okresu, takže byl nepochybně nejrychlejším krom altletů a ani žádná atletka neběhala rychleji. Jednou v noci měl trénink a když dobíhal jednu dívenku, která před ním šla, ta po zaslechnutí horkého dechu favorita dostala takovou hrůzu, že se dala do běhu. Pro zajímavost přidal na tempu, ale ta mu po chvíli zmizela. Pravděpodobně šlo o něco podobného, co se za války projevilo u ruských vojáků, kteří v hrůze dostali takovou sílu, že dokázali z příkopy zvednout auto na silnici.
Na původní otázku neodpovím, ale také se podělím o jeden příběh. Setkal jsem se několikrát s dívkou, která před pár lety objela svět stopem, velkou část z toho sama. Takže když se vrátila, tak pak všem vysvětlovala, že lidi nejsou zlí, že se občas perou kvůli nějakým VĚCEM, ale ve své podstatě jsou všichni dobří. S tímhle přístupem pak jela sama stopem do Afriky a dělala šílený věci, jako například hranici s Pobřežím slonoviny překročila pěšky po mostu střeženém z druhé strany rebely (je tam občanská válka) přímo do jejich základny. Ti jí svezli do města, jak jinak... Pro mne je to právě kvůli všem těmhle momentům velmi silný příběh, hodně jiný než co by si mohl člověk poskládat čtením novin. Jinak, ta dívka později zemřela na bodnutí komára.
http://www.kingafreespirit.pl/kingaen/
Souhlas s ostatníma, že nebezpečí není nijak velké, rozhodně ne větší než při jiných běžných činnostech.
Jen proboha neber vážně výše zmíněné rady o sebeobraně.
Ad spreje:
1) jej nejspíše v případě napadení nestihneš vytáhnout,
2) hrozí, že jím paralyzuješ sama sebe, a hlavně
3) nefunguje na lidi pod vlivem drog, alkoholu, ani na spoustu střízlivých. Důkazem budiž třeba toto profláknuté video:
http://video.novinky.cz/sekce/video...
Bylo to i ve 112, kde z toho udělali hrdinskou akci městských poskoků (že borec beze zbraně málem odzbrojil šéfa MP Lázně Bohdaneč - to je ten trotl v maskáčích - už v TV neřekli, a že poskoci v parku jen náhodou nezastřelili někoho nezúčastněného, taky nezdůrazňovali).
Z hlediska sebeobrany jsou důležité momenty od 1:52 - kdy mu Magistrátní Poskoci nastříkají do auta dvě plechovky slznýho plynu a moment od 2:00, kdy jim grázl odjíždí autem. Úplně pod vlivem drog být nemohl, neboť předtím (vidno též na videu) vedl koordinovanou akci kdy blokoval policejní auto, následně přijel kumpánovi na pomoc a nakonec policajtům ujel. Přesně z těchto důvodů jsem svůj první a poslední paralyzační sprej zahodil asi před 10 lety.
Radit někomu kdo necvičí bojová umění jednotlivosti jako "sek malíkovou hranou", "kop na koule" apod je imho vražedné, děvče paralyzované strachem udělá směšnou parodii něčeho takového, a to je přesně odpor, který násilník očekává, a kvůli kterému znásilňuje a nesvádí ženy normálně.
Propagace tísňových linek v situaci napadení je jen důsledek toho, že si stát nepřeje, aby občan byl schopen bránit se sám. Mobil je v okamžiku, kdy znásilnění je otázkou sekund, dobrý leda k vrhnutí proti útočníkovi. Větší stop efekt bude mít ale něco ráže min. 9mm (.38"), což však vyžaduje jistý trénink, odhodlání, a nakonec i ten mobil s číslem dobrého právníka v paměti.
Na chladné zbraně pokud s nimi pravidelně netrénuješ rovnou zapomeň. Existují však techniky, které může provést i netrénovaná žena, kdysi jim Marek Chlíbek dokonce věnoval stránky, už existují jen ve webarchivu:
http://web.archive.org/web/20050324020522/http://znasilneni.cz/
Pokus převést celou situaci na orální sex a pak mu ukousnout kus penisu nebo francouzák zakončený ukousnutím kusu jazyka asi chce kus sebezapření i hereckých schopností, ale to jsou praktiky, které může provést i slabá a netrénovaná žena.
Oba posledně jmenované způsoby obrany ovšem musí předcházet dotaz na nákazu virem HIV.
8-)
Pes malého vzrůstu (pitbull) je pojistkou poměrně levnou ...
Jelikož se jedná o zoufalý pokus při obraně proti ZNÁSILNĚNÍ, mám za to, že dotaz na HIV není úplně nutný:-/
Pes je jen blbé zvířátko, instinktivně se v případě konfliktu přidává na vítězící stranu (protože tam mu kyne větší šance na kořist) a je velmi obtížné jej naučit opak, to je známý problém při výcviku služebních psů...
spray: záleží na tom jaký spray. CO se slzáku týče souhlasím. Viděl jsem ale i působení pepřáku na lidi pod vlivem drog a fungoval tak na 90% a viděl jsem působení nervově paralytického spraye a fungoval 100%. Jo a viděl jsem to opravdu nejednou a všechny tři poznal i na "vlastní ksicht".
Co se rad na kppy apod. týče souhlasím s tebou. Základ je ale v jednom, pokud bude vyděšená dopadne to špatně i kdyby cvičila karate deset let! Základ je zachovat chladnou hlavu, pak se lze ubránit téměř vždy. I s tím mám bohužel povícero osobních skutečností :o(
Mobil a tísňová linka je dobrý v kombinaci s útěkem, ale ne jako obrana. Souhlas.
Chladné zbraně vyžadují odhodlání použít tu zbraň. Jinak je oběť akorát poskytne útočníkovi zbraň. Brzybývalé manželce, jsem na její noční návraty z tancování koupil nůž a zeptal se, jestli je schopná ho v případě nouze použít. Po minimálním zaváhání při odpovědi, jsem jí ho zase vzal, protože by váhala i v té situaci a pak to není opravdu k ničemu a koupil jí nejprve spray pepřový v pěně a posléze na černém trhu nervově paralytický (oficiálně se prodávat nesmí). Zatím ho nikdy nepoužila a doufám ani nikdy nebude muset, ale dodává jí v kabelce jistotu.
Kurňa, co furt máte s těma nesmysly o nervově paralytických plynech?! Látky jako sarin, nebo třeba tabun se samozřejmě nikde nedají sehnat legálně a silně pochybuji že i nelegálně ve spreji. Takto totiž aplikovat tyto plyny, by byl holý nesmysl. Stačí nepatrné množství navíc a už se z paralýzy neprobereš, přestanou pracovat plíce, zastaví se srdce... Použití takové látky by bylo vysoce nebezpečné i pro obránce, protože hrozí potřísnění, zanesení plynu větrem do obličeje, nadýchání v uzavřené místnosti...
Rusové měli s paralytickým plynem před pár lety pořádný průser, když ho použili při osvobozování kabaretu v Moskvě, zahynulo tuším přes sto lidí, následkem nepatrně vetší dávky plynu použitého s úmyslem ochromit čečenské únosce.
Pokud to je skutečně nervově paralytický plyn (nevěřím), tak ať to raději zahodí, ale spíš si myslím, že to bude obyčejné CS a "chytrý" obchodník, jak už to tu dříve jednou bylo.
Osobně doporučuji OC sprej aerosol, větší balení.
:o))
Viděl jsem jeho působení na jiných lidech a zažil, když ho nastříkali do ksichtu mě... A viděl a zažil jsem i pepřák a slzák.
Netuším, co je uvnitř, ale funguje to setsakra jinak. Na začátku 90tých let se to smělo prodávat uplně stejně jako slzák, dneska už ne.
Když to pužiješ, tak stačí stříknout a během sekundy dvou, jde dotyčný k zemi a bezvládně leží. Jak dlouho nevím. Když jsem to dostal do ksichtu já (zeptal jsem se večer kolik je hodin) tak mám výpadek paměti na cca dvě hodiny. Probral jsem se ležící u cesty a zprvu vůbec nechápal, kde jsem, proč a co tam dělám...
Fajn, vem to na sraz, obstaráme potkana a pak se uvidí. :-)
Zatím jsem z těch vašich nervových plynů na nervy akorát já. :-)
ale já to nemám. Nepoužívám to... A nechce se mi do prostředí, kde by se to dalo sehnat....
No to je škoda, já ten zázrak asi nikdy nespatřím na vlastí oči. :-))
řekni si mé bývalé ženě. I když asi už to díky prošlé expiraci vyhodila....
Rád bych, ale nemám kontakt. A pak bych asi musel složitě vysvětlovat souvislosti, aby mě neměla za úplného cvoka, ale pouze částečného. Ve finále by se stejně ukázalo, že jde o obyčejné CS či v lepším případě OC. Takže si to odpustím.
Je zajímavé, jak jsou ti čerotrhoví výrobci a obchodníci svědomití, když na zboží tisknou i "spotřebujte do:" :-)
to tam je přece z výroby.... To že se to nesmí prodávat u nás přece vůbec neznamená, že se to nesmí prodávat jinde....
A fakt je v účinku obrovskej rozdíl! Žádný slzení, kejchání nic. Téměř okamžitě do vývrtky a na zem v bezvědomí....
On hlavně nervově paralytický plyn funguje tak, že paralyzuje nervovou soustavu. Nejčastěji to prý funguje tak, že nemizí nervové vzruchy, tzn. tělo získá nějaký podnět a už se ho nezbaví. To samozřejmě je zcela něco jiného než nějaký pepřák, kde je účinnou látkou capsaicin.
http://www.specialista.info/view.php...
My všichni, kteří zde odpovídáme a radíme, bychom se měli stydět!!!
Mladá dáma, nadšená cyklistka, zadala svůj příspěvek do rubriky nejnavštěvovanější, ale pořesto nesprávné. On totiž měl být v Seznamce "... ale co mi chybi, je nejaky partak ..."
8-)
A už jste jí někdo odpověděl?Jediný Jurimír projevil náznak role ochránce.
a ona neprojevila ani náznak, že by o to stála :o(
:o))))))))))
Se divis? Ona chce asi cyklistu a ne nejakeho povalece:-)))))
jenže z mýho kola zase nehrozí impotence ani náhodou! :o)))
A co hemoroidy? :o))
Ty bude mit i na zadech:-)