NaKole.cz
Jak jste vlastně začínali?
Protože mě poslední dobou velmi zaujala lehokola, rád bych se zeptal na vaše začátky se strojem tohoto typu. Moje otázka spíše směřuje na majitele továrních strojů, kteří si lehokolo nestavěli svépomocí, ale kteří koupili nový nebo ojetý kousek (většinou asi z dílny Azub). Zakládám tedy toto téma a ptám se: Jak jste se vůbec o lehokolech dozvěděli a co bylo hlavním impulzem, který rozhodl, že jste do toho nakonec šli a za (asi nemalý) peníz svého lehouše koupili? Jaké byly první dojmy a pocity, když jste na svůj vysněný stroj poprvé usedli (i s ohledem na zaplacenou cenu:-)?
Nejlépe hodnocené
-
Re: Jak jste vlastně začínali?
Já si sice lehokola stavím, ale začátky jsme asi měli všichni podobné. O existenci lehokol jsem se dozvěděl z internetu cca před 3-4 lety (už nevím) a řekl jsem si, že to zkusím, protože za mých mladých let tohle nebylo a člověk má zkusit všecko než umře.
Když jsem na leháči začal jezdit, tak jsem si říkal, že na tom může jezdit jedině idiot. No vydržel jsem a dneska moje další 3 kola (trek, silnička, horák) většinou zahálejí.
Leháč je prostě pohoda.[ Zpět ]Datum: 26.05.2008Autor: JihraHodnocení: 0
0
-
Re: Jak jste vlastně začínali?
Bude to takových 6-7 let kdy mě to začlo zajímat. Občas jsem to viděl projet kolem po Brně (pan a paní Kempe, jak jsem později zjistil), pak jedno stálo zamčené u sloupu (Nakládal, jak jsem později zjistil) a pak se mi dostalo do ruky jediné vydání Cykloturistiky co jsem kdy měl. Bylo v něm šest stran o dvou lidech co jeli na klasickém tandemu za polární kruh a zpět a cestou potkali Holanďana s lehokolem (oba už jezdí na lehokolech, jak jsem později zjistil). Vzadu pak byla dvoustrana ze seriálu o lehokolech, kde se mi nejvíc líbilo SWB Hornet. Jenže tam psali, že to stojí 60 tisíc a víc. Tak jsem jen stále dokola otvíral tu dvoustranu a slintal nad tím a věděl, že tohle nikdy mít nebudu. Krom toho tam naštěstí byl i odkaz na Azub, kde tehdy nabízeli model 2002 za tuším cca 25 tisíc. To bylo pořád naprosto mimo moje možnosti.
Pak jsme se v létě 2003 vyskytli s kamarády na puťáku na kolech blízko Uh. Brodu a já si na Azub vzpomněl. Zajeli tam, vyhledali je, přepadli Aleše bez ohlášení a povozili se mu na Azubu Cé a na Azubu 3. Já byl jasný hned, byl to zážitek takový, že to posunulo moje myšlení z otázky zda koupit na otázku kde vzít peníze. Aleš nabídl slevněný předváděcí vzorek model 2002. Dva dny jsem přesvědčoval tatíka, že to kolo není nesmysl. Dalších pět dnů jsem ho pomalu zpracovával, aby mi na to půjčil. Za další asi tři týdny jsem to měl doma. Půl roku jsem to splácel, vymetaje všechny brigády co jsem mohl najít. Mimochodem otec se svezl, nakazil se taky. Ze dvou kamarádů co byli v Brodu se mnou už jeden taky jezdí vleže.
Po získání lehokola jsem prošel klasické tři fáze:
1. Euforie: nemohl jsem se toho nabažit, neskutečně si to užíval, úplně jako nějaká droga. To vydrží asi týden nebo asi 50-100km.
2. Mírná deprese: bolí z toho nohy na divných místech, do kopce to nějak nejede a nohy bolí ještě víc. Pořád ne a ne projet tu kamenitou pěšinu za barákem bez pádu ve víc jak polovině případů. Tohle stadium je tak asi dalších 200-300km.
3. Konečná adaptace: Nohy přestávají bolet. Kopce začínají být rychlé jako dřív směrem nahoru, mnohem rychlejší dolů. Rovina začíná být nudná, člověk ty kopce začne jezdit naschvál. Frekvence nových objevů klesá, i když člověk pořád ještě cítí pokračující zlepšování. S překvapením zjišťuje, že najel za dva měsíce totéž co dřív za půl roku. Sada obvyklých odpovědí na obvyklé otázky náhodně potkaných lidí už je náležitě ustálená a naučená. Tohle stadium je v podstatě konečné stadium mentální choroby známé jako lehokolismus. Většina pacientů se z něj nikdy nedostane a umírají naprosto přesvědčení o tom, že lehokola jsou nejlepší.[ Zpět ]Datum: 26.05.2008Autor: JirkaHodnocení: 0 0
-
Re: Jak jste vlastně začínali?
Tohle fakt nemá chybu a role taťky je dokonalý a pro Tebe byla určitě pro pořízení kola klíčová. Já o tom sice doma zatím jen mluvím a snažím se nejbližší okolí připravit na "nejhorší" (tj. že do toho v horizontu jednoho roku asi půjdu), ale přesvědčit otce o smysluplnosti tohoto stroje je absolutně nemožné a to, že by se na to snad někdy byl ochotný posadit zcela nemyslitelné. Naštěstí si na to už snad budu schopný vydělat a našetřit sám, takže si do toho asi stejně nenechám mluvit. To, co jsem si už ale za pár týdnů mého momentálního zapalení do lehoušů vyslechl raději nebudu dál rozvádět:-)
[ Zpět ]Datum: 26.05.2008Autor: RadekBHodnocení: 0 0
-
Re: Jak jste vlastně začínali?
Já mám opravdové štěstí, že jsme s otcem střelení oba stejně, ne jen v lehokolech. Zbytek příbuzenstva to někdy přivádí k šílenství, když třeba strávíme 2 hodiny debatou o tom, jak vyřešit uchycení midjacku na bambusovou imitaci Bacchetty. Nebo když prodáme jednu tříkolku a hned zahájíme diskusi kde vzít novou:-). Mamince jsme koupili lehokolo před rokem a půl k Vánocům a prošlo nám to, jezdí na něm. Sestra je na řadě :-).
[ Zpět ]Datum: 27.05.2008Autor: JirkaHodnocení: 0 0
-
-
Re: Jak jste vlastně začínali?
cca před šesti lety jsem blbnul na bruslích v Praze u Stalinova pomníku a přejelo okolo mě cosi. Bilo to bílé a ten chlap na tom LEŽEL!? Neměl jsem ponětí, co to je a čuměl jak puk. Kdosi z hloučku okolo mě mi prozradil, že to je lehokolo. Pak se asi půl roku nedělo v tomto směru nic. ALe několikrát jsme se na pěším výletě pohádali s přítelkyní, protože já byl zvyklý chodit hodně, daleko a rychle a její tempo nastydlého šneka mě dostávalo do varu:o( Vyčetla mi, že nejezdím na kole, že to jí baví, ale chození ne. Vzpomněl jsem si na to, co tehdy projelo okolo mě a zadal termín lehokolo do vyhledávače (na normálním kole kvůli páteři jezdit v podstatě nemůžu) Našel jsem stránky pana Kempe, našel jsem Azub a našel jsem, že na Letné je v jedné půjčovně bruslí a kol možnost si půjčit Azub Cé. Půjčil jsem si na odpoledne Céčko a přítelkyně normální kolo a projížděli jsme Troju, Stromovku atd. Byl jsem nadšen. Kolo jsem vrátil s přesvědčením, že ho prostě musím mít! Studoval jsem modely Azub a váhal jestli čtyřku nebo novinku Maxe. ALeš byl na SportPragu a tam jsem si půjčil obojí, ale pořád nevěděl a navíc řešil jestli spodní nebo vrchní řízení. Slečna, která byla ve stánku s Alešem mě posunula od Maxe k Azubu 4 a jsem jí za to dodnes neskonale vděčný. Neměl jsem ani korunu, tak jsem si půjčil a objednal nejdražší verzi (když už tak už) Azubu 4 se spodním řízením a jeden rok ho splácel v tak našponovaným rozpočtu, že jsem si nemohl koupit ani ponožky a modlil se, abych nedej bože nebyl třeba týden nebo dva nemocný. Bylo to někdy v zimě a kolo mělo být na jaře, takže zbytek zimy jsem strávil studiem všeho, co internet našel pod hesly" lehokolo" "lehociped" a "recumbent bike" . Když kolo dorazilo Tak jsem ho málem zase zahodil, protože mě neuvěřitelně sr..a ta pozornost, kterou to v okolí budilo. Po čase se mě přestalo ptát nejbližší okolí a v okolních vesnicích a přilehlým městě už se nikdo nevidí, takže je to v klidu. Naučil jsem se odpovědi nazpaměť a slušně odpálkovat ty, které to nezajímá, jen se přišli podívat na něco podivného (takoví ti typičtí návštěvníci panoptik, kteří začínají svoje dotazy větou: "A kolik to stojííí?") a ty, které to opravdu zajímá uspokojit odpověďmi a odkázat je na stránky výrobce. Čím víc jezdím, tím víc mě to baví a nikdy jsem té koupě od té doby nelitoval. Absolutně jsem tomu propadl a svýho dřívějšího největšího koně, tedy pěší vandry, jsem upozadil na v podstatě jen jeden týden v roce a občasné procházky se psem. Peněz nelituju ani náhodou a cena se mi tomu, co jsem za ní dostal zdála a zdá přiměřená. Baví mě to a většinu úspor cpu zase do kola. Pořád je co vylepšovat:o) Letos to byl Rohloff a už mám v hlavě další a další vylepšení:o))) (jen kde vzít peníze, že?:o) )
Na začátku to samozřejmě se stabilitou nebylo takové jako teď a taky nohy nebyly tak vytrénované. všechno se postupně usadilo a dneska mi nevadí ani úzké cestičky na srázem plné kořenů ani 100-200km v jednom tahu. /žasně se zmenšilo moje okolí, zlepšila moje fyzička a zvětšil počet dní, kdy se raduju ze života.[ Zpět ]Datum: 26.05.2008Autor: JurimírHodnocení: 0 0
-
Re: Jak jste vlastně začínali?
Je to možná nepřekvapivým jevem, ale o prvním lehokole jsem se dozvěděl právě na tomto webu, když tu o nich někdo diskutoval. Vzhledem k tomu, že jsem v této době právě začal mít velké problémy se zády, pokoukal jsem stránky Azubu tehdy zde odkazované. Ceny mi vyrazily dech, tak jsem to okamžitě zavrhl. Pak se ale můj zdravotní stav prudce zhoršil, přestal jsem dokonce během zimy 2004 na 2 měsíce téměř zcela chodit a bylo mi jasné, že pokud chci vůbec dál jezdit na kole či dokonce ještě delší trasy než jen kolečko kolem chalupy bez větších zdravotních následků, tak bude lehokolo asi jedinou možnou volbou a jediným východiskem. Šel jsem tedy na stránky Azubu znovu a shodou okolností tam byl výprodej. Všechno opět nad mé tehdejší finanční možnosti až na jedno poslední lehokolečko AZUB Cé DD27. I když to bylo takové lehokolové „mimi“ řekl jsem si, že když mi to nebude sedět, tak to nebude až zas taková investice a kdyžtak to dál prodám. Tak jsem už dál neváhal, zamluvil si ho a nějaký týden nato i koupil. No a od té doby se už vezu v lehokolech. Žádnými fázemi jako Jirka a další jsem neprocházel. Lehokolo mě ne že nadchlo, ale umožnilo mi se prostě dál pohybovat kolmo. Pak jsem rok šetřil a koupil opět ve výprodeji AZUB 4 a ted´se chystá Max. Zatímco Azub Cé mi umožnil zjistit, zda to k tomu bude či nebude ( a ono bylo :-) ) tak na AZUB 4 už jsem si lehokolo začal pořádně užívat. To pohodlí je samozřejmě někde jinde než u AZUB Cé, navíc mám velice pohodlné spodní řízení. AZUB Cé ovšem nezahálí. Nejdříve ho jezdil společně se mnou vždy na zápůjčku můj kamarád, který ho ode mne dlouho loudil. Ale moje žena, ačkoli poprvé, když jsem ho začal jezdit, nechtěla o lehokole ani slyšet, tak si přeci jen začala všímat mého spokojeného výrazu během jízdy a začala po lehokole vážně pokukovat. Tak jsem Céčko dál zatím neprodával, co kdyby se žena nakonec utrhla, že? :-))) No a letos už jezdí Céčko ona. Dali jsme třídenní trénink kolem chalupy a předevčírem už se mnou vyrazila na první výlet a panečku šlo jí to, až jsem se divil.:-) No a jen co jsme dorazili zpět, už začíná koukat po mém Azub 4 – povídala : „Jak se jezdí s tím spodním řízením???“Tak jsem řekl: „Velmi pohodlně!“ A ona se smíchem a páni i vážným zájmem: „ No, tak ted´, když budeš mít to nový, tak mě naučíš ještě jezdit na tomhle, jo?:-)“ Takže, přibyla nám nová lehokolistka do klubu, pánové!:-)
[ Zpět ]Datum: 26.05.2008Autor: MartisHodnocení: 0 0
-
Re: Jak jste vlastně začínali?
Píši, protože jsem zástupcem poptávané kategorie a narozdíl od Jirky ještě nejsem úplně v poslední fázi. Jirka to popsal poměrně dobře i když každému asi vadí některé věci méně a některé více. Také jsem do toho chtěl vnést méně populární názory z mého okolí, které neskončily v deklarovaném bodu 3.
Uvedu stručně jak jsem se já dostal do sedla kola AZUB. S lehokoly jsem se potkal v nějaké encyklopedii o cyklistice, kterou jsem listoval. Zaujaly mě, ale zdály se nedostupné.
Více zaujaly mého tátu, který se rozhodl pro stavbu. Na internetu jsme také náhodou našli informaci o srazu lehokolistů. Bylo to u Brna rok 2007. Táta dokončil kolo těsně před srazem a tak jsme tam jeli s ním a dvěma klasickými koly. Taky se mnou byl můj tehdy 16tiletý syn. Sraz dává možnost vidět a vyzkoušet více konstrukcí, získat zkušenosti a určitě nakazí nadšením. Pro zájemce o lehokola určitě doporučuji.
Já odjížděl ze srazu s přesvědčením, že lehokolo určitě a nejlépe komerční. Amatérksá konstrukce je o procesu ladění a i když mě tento proces zajímá, tak svůj volný čas, kterého je málo, realizuji raději ježděním.
Byl jsem u AZUBů a vybíral model. Nakonec jsem se dostal na poslední chvíli k AZUBu na inzerát. Konfigurací odpovídal tomu co jsem chtěl a tady byl trochu levněji než nový, což uspíšilo možný termín nákupu. To asi rozhodlo, že jsem šel do AZUBu na inzerát.
S infrmacemi dostupnými na Internetu člověk očekává Jirkou popsané fáze, takže ho problém v bodu 2 tolik nepřekvapí. Nyní už kopce nejsou problém. Hodně mi pomohl přechod na SPD. Na klasice (horák) jsem používal klipsny, což na lehokole nešlo.
Více mi vadil zájem okolí, neb to není můj šálek kávy. Ale v blízkém okolí zájem naštěstí časem opadne. Informace se tak nějak pomalu rozšíří a lidé si zvyknou.
Dnes už také lehokola nejsou taková rarita a stává se mi že když mě potká skupinka, kde se někdo chce ptát, tak se v ní najde někdo kdo mu to vysvětlí sám.
Klasiku jsem se rozhodl neprodat. Stává se, byť ne často, že vyjíždím do hor s extrémnějším terénem. A tam lehokolo není to pravé. Je to asi tak, že mi dnes lehokolo pokryje více než 90% mého ježdění.
Můj syn nakonecupřednostňuje klasiku. Hlavní přínosy lehokola které vidím já, tedy pohodu a komfort při jízdě, tolik nebere. Nemá s klasikou problém a taky mu vyhovuje, že může snadno nahodit kola na obrubník, atd.. Jeho nejčastější lokalita je město, doprava do školy atd. Na sraz 2008 ale jede.
Můj závěr je, že lehokolo má své výhody. Jsou ale i oblsasti, kde je klasické kolo nesporně lepší. Jde tedy o to, čemu dává člověk přednost.
Kdybych musel mít jen jedno kolo, bylo by to jednoznačně lehokolo. Když mohu mít více kol, tak to druhé je klasika.[ Zpět ]Datum: 26.05.2008Autor: MirekSHodnocení: 0 0
-
Re: Jak jste vlastně začínali?
Na tu pozornost okolí jsem už úplně zapomněl!!! Dneska mi to nikdo neuvěří, ale já byl před pořízením lehokola spíš takový tichý introvert. Myslel jsem, že se z toho snad zblázním. Na co ti lidi furt čumí?! To ještě neviděli kolo nebo co?! No asi za dva měsíce jsem si na to jakž takž zvykl. Nutno říct, že v té době tvořili lidé, kteří o lehokolech slyšeli poprvé v životě asi tak 50%. Těch co lehokolo už někdy i viděli bylo méně jak 20%, možná jen 10%. To už je dneska přece jen jinak, člověk mine dvě důchodkyně a uslyší "to jsem viděla v televizi, to je to lehokolo".
S těmi SPD pedály to může fakt být rozdíl. Já jezil na lehokole asi půl roku bez nich, zatímco na klasice jsem míval klipsny. Takže kompletní adaptace (nejen těch 300km, ale celkem asi 1500km) byla na holých platformových pedálech. A SPD do kopce opravdu hodně pomáhají.[ Zpět ]Datum: 26.05.2008Autor: JirkaHodnocení: 0 0
-
Re: Jak jste vlastně začínali?
Mě k SPD dotlačilo to, že na lehokole je vyšší riziko sklouznutí nohou z pedálů. To bylo příčinou mého prvního pádu na lehokole. Vjel jsem do nějaké díry kterou jsem přehlédl. Bylo to v okamžiku když jsem nešlapal. Nohy sklouzly dolů, já se lekl a pak už jsme leželi já i AZUB :-). Taky jsem tehdy měl sedlo dost vzadu. Prostě první delší vyjížďka.
A kopce byly druhý vítaný efekt SPD.[ Zpět ]Datum: 26.05.2008Autor: MirekSHodnocení: 0 0
-
-
-
Re: Jak jste vlastně začínali?
Děkuju všem reagujícím za vyčerpávající odpovědi a myslím, že by se slušelo, abych tedy odpověděl i já za sebe. Už si ani přesně nepamatuji, kdy jsem se o existenci těchto kreatur dozvěděl poprvé, ale mám dojem, že to bylo dokonce z nějaké fotky zařazené mezi "vtipnými obrázky", která pocházela tuším z Holandska. Tehdy jsem tomu příliš nevěnoval pozornost, ale jednoho dne se mi to nějak vybavilo znovu a já zkusil čistě ze zvědavosti zadat do vyhledávače heslo, které by to co nejlépe vystihovalo. Až po vyhledání prvních stránek související s hledanou tématikou jsem se dozvěděl správný název - lehokolo - a surfováním po netu jsem u nás těžko mohl skončit jinde než u Azubu. Od té doby jsem nejprve nepravidelně začal sledovat jejich stránky a posledních několik týdnů již pravidělně i související diskuse. Na vlastní oči a v akci jsem lehokolo poprvé viděl v Orlických horách na silnici v Lusině údolí, kdy jsem se tam po návratu z fotovýletu na Velkou Deštnou cpal bagetou. Kolo prosvištělo asi patnáct metrů ode mě po silnici směrem do Zdobnice. Mimochodem - nebyl to někdo z vás?:-) Bylo to zcela náhodné a z mé strany (jakožto již z internetu poučeného čumila) pro šťastného lehokolistu ničím nerušené setkání. Štastného mimo jiné určitě i proto, že v tu chvíli jel z kopce:-) Já jsem momentálně ve fázi "nula" - tedy bez stroje - s výhledovým plánem na výlet do Uherského Brodu za Azubákama, kde by snad po vyzkoušení kouzla lehu a spodního řízení mělo dojít k finálnímu rozhodnutí - ANO, nebo NE?????? Na moji dvoumetrovou MAXi postavu tedy zatím na netu předběžně okukuju MAXe:-)
[ Zpět ]Datum: 26.05.2008Autor: RadekBHodnocení: 0 0
-
Re: Jak jste vlastně začínali?
Lehokolo je super věc, já sem asi kousek před fází "nula"... Tak na to lehokolo koukám, ale zatim to je jen předběžný zájem. Na Mácháči sem si zkusil juryho Azuba, stejně jak Maxe od Strejdyliora a najel 6 km na honzaKově "harleyi" a bylo to super. Fakt se mi to líbí. Nejvíc se mi asi líbilo juryho se spodním řízením, zase to honzovo bylo úplně nejpohodlnější. Dokonce mi to šlo, tak někdy v budoucnu, třeba.... Každopádně mě to bavilo, rád zkoušim nové věci a tohle se přidalo mezi mé oblíbené vynálezy :-)
[ Zpět ]Datum: 27.05.2008Autor: BananovníkHodnocení: 0 0
-
-
Re: Jak jste vlastně začínali?
Pred asi 14timi rokmi som na jednej auto výstave videl prvý krát lehokolo, volalo sa myslím Leopard, znalci asi budú vedieť. Potom som v Pelotone 12/94 čítal článok o štyroch modeloch HPV a začal som sa o tieto vozidlá viac zaujímať. V Pelotone 6/95 bol test HPV nemeckej výroby, myslím Radius. Stroj na fotkách z tohoto časopisu som dôkladne pomeral a zo známych rozmerov odvodil ostatné. Po ťažkostiach zo zháňaním materiálu som v 1996 postavil svoj prvý stroj. V 1998 som bol u p. Pazourka pozrieť jeho Tripper 2OOO. Odvtedy som postavil tri stroje pre sabe a ďaľšie tri pre známch, okrem toho niekolko nákladných príveov a jeden polbicikel ako príves pre dcéru a jeden klasický tandem, ktorý teraz nevyužitý visí v garáži. Minulý rok, po tom čo som predal svoj posledný stroj, som sa rozhodol kúpiť Azub Mini. Mal som možnosť ho zakúpiť ako predvádzací stroj /snažím sa Azub predávať na západnom Slovensku/. Mám ešte niekolko nápadov, ale času je málo a tak som rád, že sa môžem občas povoziť so synom vo vozíku po okolí a ak je v okolí dáky cyklovýjazd, alebo podobná akcia, snažím sa šíriť povedomie o jazdení v ľahu.
[ Zpět ]Datum: 27.05.2008Autor: mozimyHodnocení: 0 0
-
Re: Jak jste vlastně začínali?
U mě byl začátek taky podobný jako u ostatních. Na cyklostezce v Brně jsem viděl stát cosi a na tom ležet kohosi(Jirka). Počkal jsem až dotelefonuje a začal se "standartní sadou" otázek. Potom následovala další kalsická fáze prolézání internetu skrz naskrz, zděšení z ceny a tak podobně. Náhoda mi přihrála před vánoci 2006 do cesty lehce jetý Azub 4 se spodním řízením, čirou náhodou jsem na něj zrovna měl. Proběhla rezervace a okamžitý nákup. Vyšel jsem před prodejnu a poprvé lehl na lehokolo :-). Další fáze už jsou podobné jako u ostatních. Zděšení vyhodil jsem z okna 16000,- a teď se zabiju. Hm rovnováha by byla, ale jak zatočit. Jedu. Nadšení. Padám když uvidím kopec. A tak dále až ke konečnému proniknutí nákazy do morku kostí, standartní sadu otázek už umím jak básničku. Loni jsem si vzal kolo do slovinských alp a tam jsem potvrdil to, že další klasiku si již nekoupím. Narazil jsem ovšem na nějaké limity Azubu4 a rozhodl se pro MAXe. Následovalo půl roku výběrů a hodnocení komponent, nějaké konzultace v Azubu a hlavně spoření. Maxe mám hotového asi měsíc a jsem spokojený. A na čtyřku se ani neptejte, na té už nadšeně trénuje přítelkyně.
[ Zpět ]Datum: 27.05.2008Autor: ZoidHodnocení: 0 0
-
Re: Jak jste vlastně začínali?
A zapomněl jsi dodat, že když při vyjížďce s přítelkyní po brněnské cyklostezce, potkáš náhodou hned pět lehokolistů najednou, tak se tomu už ani nedivíš.
[ Zpět ]Datum: 27.05.2008Autor: HonzaKHodnocení: 0 0
-
Re: Jak jste vlastně začínali?
Kluci,kudy vy jezdíte?Já na lehokole občas vidím jednoho postaršího pána(jezdí pomalu,užívá si to a kochá se) a jednoho mladíka.To vše směr jih-Rebešovice,Rajhrad....
[ Zpět ]Datum: 27.05.2008Autor: jinecHodnocení: 0 0
-
Re: Jak jste vlastně začínali?
Tohle byl trochu extrém, tři lidi z Čech jeli na vícedenní výlet podél Svratky a já s tatíkem jsme je jeli doprovodit skrz Brno. Kousek pod čističkou jsme potkali Zoida s přítelkyní.
Já jezdím denně z Úvozu na Černovické terasy a zpět, o víkendu občas i někam jinam.
Přijeď se mrknout na letoční K24, bude tam solidní množství lehokol. Na jisto jsem z přihlašovací listiny poznal 8, z toho 4 z Azubu, já, tatík, kamarád z Německa a ještě jeden borec tady z okolí. Další lidi plánujou přijet pokud jim to vyjde.
Na jih od Brna bydlí v Měníně borec co koupil můj roztřískaný Azub 2 když jsem ho po té nehodě prodával. Zrenovoval to, ale nevím, jak často jezdí a kam.[ Zpět ]Datum: 28.05.2008Autor: JirkaHodnocení: 0 0
-
-
-
Hledám: Kamarádku na vyjížďky, Praha a okolí.
Hledám: Cyklovyjížďky na e-kole
Hledám: Nejen z mého kraje - parťačku nejen na kolo :-)
PR články:
Co se děje:
Vyzkoušejte:
článků a fotografií je dovoleno pouze se svolením NaKole, o.s. a s uvedením zdroje.
NaKole.cz se právě projíždí
Cesta do Prahy (podruhé) a tentokrát úspěšně
Pročítám si své staré blogy a zjišťuji, že jsem Vám něco dlužen. Na začátku roku 2021 jsem napsal blog s…
RUNDREISEN 2024: Dunajec - Wisla - Saalach - Soča - Kwisa ... + Hel
Protože se přece jen trochu cítím součástí zdejšího společenství, rozhodla jsem se opět přispět, i když jsem…