Jel jsem před asi 14 dny v lese u Merklína na Plzeňsku lesem a ani ne 10m přede mnou se najednou vynořilo na cestu spousta selátek a asi 2 bachyně . Uplně jsem stuhnul . Ještě se mi nic takovýho na kole nestalo. Naštěstí se rozutekly , ale co dělat kdyby ty bachyně zaútočily . Má někdo podobnou zkušenost jak se zachovat ? Jsou schopný nějak na člověka zaútočit? Ujet bych na rozbahněný cestě asi nestačil.
Taky jsem kdysi narazil na bachyni s mladýma, taky jsem ztuhnul a oni se rozutekly. Řek bych, že pokud nepřekročíš nějakou jejich bezpečnostní zónu a pokud se nepřibližuješ, volí útěk.
Jinak pomůže jen vylézt na strom a počítat s tím, že se tam zdržíš i pár hodin, takže si vybrat nějakou pohodlnou větev. Prasata jsou hrozně vitální, jsou schopný běžet nebo útočit i desítky sekund s průstřelem srdeční komory, myslivci vědí. Na pepřáky, slzáky, petardy a podobné vtipy rovnou zapomeň, jak se lekne a zaútočí, nezastaví prase vůbec nic. Ještě horší jsou medvědi, ti kromě toho všeho umí lézt na stromy...
...a na diskuzi a to je nejhorsi:-) Tam pred nim neuteces:-)
Jinak taky jsem zazil neco podobneho. Je zajimave, ze to bylo v klanovickem lese (okraj Prahy). Byli jsme na prochazce se psem a najednou z rosti klasicke pochrochtavani a divne zvuky (jsou to asi dva mesice zpet). No pes byl z toho divnej, tak jsem usoudil, ze asi divocak....:-( No v tu chvili jsem mel neuveritelne prdel ztazenou....taky nevim, co bych delal...
Jo. Jednou jsem potkal divoke prase ve sjezdu (cesta do Hranic). Nejdriv vypadalo, ze pocka az preficim, ale pak asi zhodnotilo, ze to jeste stihne a zaclo prechazet z cehoz jasne vyplynula moje zkusenost jak se zachovat - brzdit! :-)
Kdysi v podvečer stoupám lesáckou cestou pod Ještědem a najednou vyskočila asi 30 m přede mnou na cestu dvě tahle zvířátka. Strnula a bleskově zmizela. Nestačil jsem v tom leknutí vůbec nějak zareagovat. Nakonec jsem se radoval, protože bych jim z kopce stejně asi neujel.
Před několika lety se mi stávalo při cestě do práce cca v 5:15, že vedle v poli běžela souběžně se silnicí prasata se selatama (cca 10 kusů), po chvíli to ohnula vlevo přes silnici a zmizela v obilí. Ani nevím, zda mne registrovala.
no mockrát jsem koukal na divočáka docela zblízka. Když jsem si jako děti hráli v kukuřici tak to bylo párkrát fakt tak z jednoho dvou metrů. Vždycky utečou a v podstatě se nemusíš bát. ALe teď mají mladý a to je jediný období v roce, kdy si na fakt je třeba dávat pozor. Bachyně nesmí mít pocit ohrožení. Jinak po tobě půjde a moc ti toho nepomůže. Na krátkou vzdálenost jí nezdrhneš ani na asfaltu:o( Jak radí Joe. Na strom a sakra rychle.
Je to už dávno, ale i přesto mám tuto chvilku sakra živě v paměti. Jednoho dne jsem sjížděl strmou polňačkou v kukuřici z Řakomi do Svrčovce {okr KT} Jelikož jsem jel do práce a na poslední chvilku, tak jsem to hnal na tomhle sjezdu co to dá. Podle zvuků a štětin v pneumatice mi moje milované kolo zlikvidovalo prase, které zřejmě doma neučili, že se má při přecházení cesty rozhlédnout... Věřte tomu, že z kopce se pak po rkou a nohou letí zatraceně těžce. Očesaný jsem byl jak vánoční srtromeček a kolem místního lomu jsem musel dlouho chodit opatrně. Nerad bych se dostal do křížku s vrátným, že jim tak rafinovaně vynáším šutry ven. Do práce jsem ten den sice už nedorazil, ale asi jsem od té chvíle patřil k jedněm z prvních na Klatovsku, kdo se nestyděl za helmu na hlavě. A to bývali z počátku opravdu příšerné modely...