Původně jsem chtěl navázat na vlákno ve středečním praskání, ale pak jsem si řekl, že je to příliš mimo téma.
Jedno z vláken se tam dotklo hantecu a místních nářečí. Zajímalo by mě, zda vy, či vaše okolí používáte nějaké nářečí, případně zda jste schopni rozlišovat původ podle nářečí.
Dva příklady:
1. Když jsem pár dní v Plzni mám co dělat abych nemluvil plzeňsky, okamžitě mi to leze na jazyk.
2. Před nějakým časem můj tchán četl básničku napsanou v "místním" nářečí a prohlásil, to nebyl člověk z Poustevny, takhle se prý mluvilo ve Šluknově (cca 17 km od sebe vzdálené obce).
Co myslíš tím plzeňským nářečím? Třeba tohle: "Jdu do préce (práce)." nebo "Udělám tě (ti) to." Mně, rodilému Pražákovi, to taky tahá za uši. 8-)
Třeba tohle: "Méte mek?", tzn. "Máte mák?"
Jo! Klasika! 8-)))
Není to z mý hlavy, přesto. Říkáte "tětěva"?
Tětivě, tomu špagátu, co napíná luk. :-)
jednoznačně titěva
Luk nepatří zrovna ke standardnímu vybavení Plzeňáků. 8-))) I když - ve škole máme mezi dětmi několik členů lukostřeleckého oddílu a znají ten špagát pod jménem "tětiva". Kromě toho toto slovo používám při výuce ve slovním spojení "tětiva kružnice" a žádné místní slovní varianty jsem si doposud nevšimla. 8-)
Tak za tento výrok děkuji. Také jsem si nikdy nevšiml žádného Plzeňského hantecu. Ano je postřehnutelný jistý dialekt, ale ani ono provokativní "Vy jste ze s Plzně" vlastně není ani tak Pleňáků, jako nějakých "rypáků" kdo ví od kud. :)
Kontrolní otázka. Když máte doma trochu otevřené okno, máte ho pootevřené, nebo nastevřené?
No když ho nastevřu tak může být jedině nastevřený :,) vo tom žádná. To si pamatujte tuto! :,)
u nás je uvřené
Myslim, ze to moc neovlivnis. Tam kde bydlim ted jen malokoho napadne (diky prizvuku), ze bych pochazel odjkinud. Ale kdyz se vratim do mist kde jsem se narodil a kde uz vic jak dvacet let neziji, tak po par dnech mi uz ani v hospode nereknou jestli "nejsem náhodou z Prahy" :-) Kdyz jsem naposledy volal svagrovi, tak prestoze jsem se predstavil, po chvili rekl, ze si myslel, ze mu vola nejaky jiny Michal s oduvodnenim "bo tys mel taky fajny chararski prizvuk" :-)))
A treti priklad - muj tata neni cech, ale nepamatuji se, ze by to nekdy nekoho napadlo.
Takze imho to neovlivnis, na jednu stranu to "svoje" nareci nikdy nezapomenes, na druhou stranu, pokud chvili nekde zijes, malokdo pozna, ze jsi odjinud.
Jezdil sem k " dědoi " do východních čech, to je tamější specifikum. Zde na jihu zase snadno poznáte "naplaveninu" podle Budějic (to by místní nikdy neřekl, správně je Budějc) , potom další místní je "jakšto" a hlavně za každou větou následuje "..., ne ? ".
Dovolím si drobnou opravu. Není to cizácky dědoi, ale hezky česky jedem k dědoj, zavolej Petroj, řekni to Tondoj... Z tlamy to jde automaticky, ale když to po sobě čtu, tak je to zrůdnost :-))
Za uši rve taky větička : "Jdu nakrmit králíci." Ale nevím, kam to patří, občas obdobu ještě slýchám.
No a pak na hradecku je běžné vokno, vopice, voves, volovo (olovo). Možná je to i jinde, ale asi od toho jsou vodvozený i hradečtí votroci. I jedno pivo se tak jmenovalo.
Já mám spolužačku, která mluvila tak jinak. Mám spousty příbuzných na Moravě a nemluvila moravsky. A nakonec z ní vypadlo, že je z Domažlic. Pořád nějak tútá, taky mě zaujlala tím, že chodí k doktoru. A má i trochu jinou intonaci. O lidech z moravy se už vůbec nedá mluvit.
A jakže to říkají v Budějicích tomu párku v rohlíku?
Tak jen výběr: Rožni světlo, kup slanky, postav ostpě, jdu do doktora, kup dvě mleka, vem na to pantok, podej mi forneflu, mají brávka... atd. :-)
Hezký, ale odkud to je?
Rožíná se a chodí do doktora na SM, čím východnění tím je mluva rázovitější.Pantok atd. to niemuvimy.U nás se idže do piwnice pro ziemjoki, ( nějrychli v cuklach) bo bedymy měč močke a pěčunego krulika, tak aby to ku sebě pasovalo....
Taková míchanina z podbeskyd z pár věcmi z Prajské u Hlučína :-)
Slanky jsou slané tyčinky, rožni je rozsviť, pantokem se rozbíjejí špalky dřeva, ostrp je takový dřevený kůl s klacky, na který se věší seno do kupek, aby uschlo, fornefla (z Prajské) je naběračka a brávek je prase:-)
Mimochodem podle popisu ostrp je v češtině nejblíž slovu ostrve, slovo v podstatě zapomenuté, mají ji ve znaku třeba Berkové z Dubé, kláda používaná místo žebříku při dobývání hradeb. To mě fascinuje, jak specifická řeč je v tomhle koutě, mám kamarádku v Karviné, když mluví s rodiči, často nerozumím ani zbla.
Toz kamarad byl stredocech jak poleno. Pak se odstehoval do Brna a po pul roce jsem se videli. A on to byl brnak jak svina. Neveril jsem, jak to tam muze clovek za par dni pochytit. Sam rikal, ze mu to ani neprijde.
Jinak ted jsem v UK ve Walesu. A ja si vzdy myslel, ze kdyz budu v UK, tak vsude uslysim AJ. Prdlajs. Tady jsem uplne v pr... Vsici a vsude tu mluvej Walesky. Docela nas to prekvapilo:-))
Jinak ta stredoceska mluva, to je taky nekdy zvanec....
Denně chodím kolem prodejny grilovaných kuřat(pro Brňáky na spodku Zelňáku).Dnes se můj slech zatetelil,když zákazník(určitě dobrý známý prodávajícího) zavedel:"nalifruj mně pipinu,ale ne důchodkyňu.."Určitě čerpal z povídky o krocanu(.."kemo,dé si majzla na krocmena v důchodu" nebo "jařinama unavené veterán".
tak to se zatetelí snad každé sluch. Já hantec moc nezmám, což mě mrzí, ale nikdo z mých příbuzných se tu nenarodil a tak jsem neměla moc mustr, podle kterýho to pochytit... ale takový los brňos si v práci pouštím ráda, když není potřeba se extra soustředit:) i když nevím, proč mě zrovna teď na mysli vytanula "přískokem na retych valim jak fretka, na trencle rumpluje tekutá hnědka"
Přiznám se, že Los Brňos mi nějak unikali(přestože se s bratry Retegyovými znám), ale před třemi léty jsem se pohyboval v prostředí, kde byl permanentně puštěn brněnský rozhlas a nejčastěji žádaná skladba na přání byla "Doňa Broňa"(kingoška z Oltecu).
těsně vedle... jižní morava :-))
Dyk to říkám, že jsem z toho Mongol... :D
vidíš... a to jsem ani "nevyhodil" svá oblíbená "jablóška"... :-)
žufánek = naběračka, štokrle = židle bez opěradla (spisovný název neznám)
prý stolička... no nevím, mě to evokuje malou stolici...
Štokrle je stolička na které se sedalo u kamen a dělali se třísky na zátop, alespoň tak si to z dětství pamatuji, když sem jezdíval k "dědoi" nebo "strejdoi" na prázdniny (promiň rondo, já tam to " j " neslýchal )
Stokrle nebo stokrdle je drevena hranata stolicka bez operadla.
Takhle si ho pamatuji, i když tohle štokrle je ozdobnější :o)) http://img.nabytek-megastore.cz/photocache/big...
Štokrle u babičky od Letovic bylo vyšší a větší... vypadalo přibližně takto:
http://www.nakupni-dum.cz/stokrle/f-13-s-16-dp...
Ne, to je obyč stolička
U nás je to tak, že ta stolička, která navíc má v sobě malý odkládací prostor se jmenuje štokrdle, zatímco to malé, jak se na tom sedí před kamny a dělají se třísky, nebo si na to stoupají děti aby dosáhly do umyvadla, to se zove penklik.
Takže:Vašek správně definoval,Joe správně ukázal,Hekynen a petrp správně úložný prostor.Já jsem to teď přeměřil a oproti katalogu,na který nás odkázal Joe,je deska čtvercová a odklápěcí-40krát 40cm a výška 48cm.Stolička je stolička a užití mimo jiné-sedím na ní,když centruji výplet.To se mně to dělá machra,když to mám oboje doma,co?
Plzeň mám trošku z ruky, takže nemohu posoudit. Vyrostl jsem spíš mezi brněnským hantecem a v paměti mi velmi utkvělo, když na učňák mezi borce z Olteca, ze Šimic a pod. dorazil ograr ze Slovácka. V hodině upozornil spolužáka:"vylézá ti půtko" a třída lehla smíchy. Na prumce jsem se setkal jednak z ostravkym dialektem a taky se skloňováním spolužáků z Vysočiny. Taková věta :"Máme doma králíci angoráci", se taky nedá zapomenout.
Když jsem studoval v Praze, v pátek již byl v Brně a volal jsem s nějakým pražákem. Asi po druhé větě se mne zeptal: "Vy jste odněkud z Moravy, že?"
Dokončil jsem telefonát, přesunul se do kuchyně, kam mezitím dorazila sestra, prohodil s ní dvě věty a ona poznamenala: "Helé, a víš, že zpíváš jak nějakej pražááák?"
Už nevím, kde, asi ve Vysokých Taurách, chystali jsme slaňování, nějak blbě jsem to tam nasoukal, prostě když jsem za to zkusmo trhnul, smyce, ze které jsme měli jet se rozvázala, což jsem okomentoval slovem "kurva". Po hřebínku právě přicházelo další družstvo, jejich prvajz nás ihned identifikoval:"Czech Republic?" Maďaři nás poznají;-)
Asi jsem nepřizpůsobivý typ. 8-) I po mnoha letech v Plzni mě nikdo jako Plzeňáka podle řeči zatím neidentifikoval. Nemůže to nějak souviset s hudebním sluchem (hluchem)? 8-)))
Ač mám pochyby o svém hudebním sluchu, myslím, že pokud máš hluch, tak je možné, že tu plzenštinu nepochytíš, je dle mého hodně založena intonančně a málo se dle mého liší tvarem slov třeba od středočeské češtiny. To mě napadlo už v tom původním vlákně, kde jsi psala o Vietnamcích s plzeňským přízvukem. Ona ta vietnamština je jazyk hodně závisející na výslovnosti. Jedno a to samé slovo (z pohledu Evropana) znamená různou věc v závislosti na intonaci.
Tohle je opravdu hodně nakažlivé. Jsem v Brně necelé 2 měsíce a když jdu borcema a borkama na špicové hrnek tak už automaticky hlásím x ... kósky. Když jsem byl včíl doma, zabékal jsem na bokru že je krutá baba a ona se urazila že jí nadávám do čarodějnic :-)))
Nevím jak v současné době a jak kde,ale v mém mládí se naprosto běžně používalo slovo "picygl".Jinak-teď je v Brně hezky,18stupňů-tak valím na picygl.
Také valím, počasí opravdu nemá chybu :-)
Tak to bylo včera přes 60 km. Ze Štýřic po č.1 na přehradu, pak po červené a žluté turistické na Veverskou Bítyšku, od tama po č.5231 do Jehnic a přes Řečkovice a centrum zpět. Na víc nebyl čas.
Já včera dal lehce přes 60 také.Židenice -Heršpice(ne cyklostezkou)-Rebešovice-Blučina -Židlochovice-Žabčice.Dnes dopoledne 20 a teď pořád čumím oknem na oblohu a analyzuji počasí.Ale teď to vidím-jdu na to.
V Rebešovicích jsem sloužil na vojně :-)
Dnes je v Bernu den bez aut :
http://www.brnonakole.cz/
Měl bych jít do posilky ale tohle mně láká víc :-)
Když jsem dělal u strejdy ve stavebninách ve Bzenci, tak přijeli odněkud kamnáři a ptali se mě, odkud su... A tipovali mě, že nejsu ze Bzenca, ale od Břeclavi :-D Po 14 dnech... A to sem zpívající pražák jak poleno...
Jinak jsem se někde dočetl o výzkumu jazyka a že ve vedlejší vesnici si nahrávali staré lidi, a hledali zvláštnosti v jazyce... A ty obraty já neznám :-D Ale třeba mi trhají uši, když někdo jede do Okoře, do Buštěhradu, a občas i do Kladna... U nás se říká na Kladno, na Okoř, na Buštěhrad. Taky jedeme do Hostivic, ne do Hostivice:-)
Strávil jsem dva týdny v Šumperku, kam zasahuje vliv Hané. Po návratu do středních Čech jsem kamsi telefonoval a ten člověk na druhé straně se mne ptal jestli nejsu z Moravy. Specifické výrazy jsem nepochytil ale přízvuk prý dokonale.
S chodským dialektem to bylo to samé, stačil týden u příbuzných nedaleko Domažlic...
teta v Jeseníku, když mě poslala pro cosi za "firhaněk, pak podat forneflu" tak to jsem taky vůbec nechápala co se po mně chce. Ale ten severní dialekt mám ráda, kde jinde uslyší pražák "zkama vy ste"?
Když jsem chtěl v Praze sehnat lístek na šalinu tak nikdo nechápal co chci.Ženská v trafice mi sdělila že rašelinu nevedou.Mám prý zkusit nějaké květinářství.Nakonec přišla jiná paní s tím že myslím asi (elektriku).Je to již 8let co jsem hlavní město při příležitosti koncertu Iron Maiden navštívil.
A co takhe říkat místo :
Dřív nebo později - Dřív nebo dýl.
Je to absurdní jelikož to má úplně jiný význam
Opravdu jsou lidé kteří to používají a není jich málo
Slyšel jsem to již několikrát a pokaždé nechápal.
Má to nějakou logiku ?
Občas je ještě slyšet na ostravsku: kaj měškaš ( kde bydlíš ), kura ( slepice ), bedna, kisňa ( obojí je tramvaj ), pajšel (plíce) mundur (oblek), zrobiť (udělat)
a ještě spousta dalších na které momentálně nevzpomenu.
To je téma jako víno... :) Já sám mám s drobnými odlišnosti potíže a jak je v úvodu snadno pochytím způsob mluvy po krátkém pobytu v daném prostředí. Momentálně žiju na "Keltském" území mezi domažlickými a přimdskými Chody. Tady v podstatě žádné výrazné nářečí nezakořenilo. Ale pracuji v Klenčí s klukem z Dílů. Lidi to je muzika... :) "Voni kopájí do mlíče", nebo "Vostávají tádle" slova jako špánky, kolmaha, címpr, íčko a pod... Jsem z toho stále jak v Jiříkově vidění. Brněnský Hantec, nebo taková ta Moravská mluva, ale i Bavorská němčina. Strašně si užiju s lidmi, kteří mluví jinak, než ti v televizi. :)
Moje řeč, já to mám taky rád. A můj syn teď se svým kamarádem zaplétají do řeči slova (a tváří se při tom jako intoši), která byla v nářečí zdejší němčiny, tak to se kolikrát divím, co z těch babiček a dědečků vytáhnou za slova, ani bych je neuměl napsat.
Když to tady tak čtu, tak mám pocit, že jsem strašně spisovnej a ať přemýšlím, jak chci, tak mě žádný nářečný výrazy nenapadají. Takže vážení, jen tak dál, je to místy velice zajímací počtení:))
Tož přival někdy k nám do Brna- až tu budeš, tak hod sicnu v knajpě na škopek, hod hantec a až povalíš noční šalinou do domášova, tož to budeš ševelit jak rodilé brnak.
Jo a nevíte někdo, kde mají nejlacinější ciment??
:))
Já bych se na to mohl zeptat písemně,ale nevím jaké Y nebo I se ve slově "ciment-cyment" píše.Jinak,borci,vaříte oltově.
Považujete za "nářečí" výrazivo profesních skupin?
Například železničáři tomu říkají "substrát", zatímco zaměstnanci dpp "kaštani"...
Myslím, že ne. Víc by věděl asi Medvěd. Mimochodem stejně je drsný, jakými slovy je označována cestující veřejnost.
Něco málo snad jo. Nářeční rozdělení, slangové dělení a stylistické rozvrstvení se vzájemně prolínají, ale jsou to svébytná kritéria. Profesní slang je vázán na obor, nářečí zpravidla na určité území a styl velmi často na určitou sociální skupinu nebo případně na konkrétní situace. Proto taky může být i slang nářečně (a dokonce i stylisticky) rozrůzněn. A ještě úplně jinou povahu má speciální "slang" podsvětí zvaný "argot". Argotické vyjadřování se rovněž může lišit podle kraje.
Pro profesní skupiny se výraz nářečí asi použít nedá.Jen jsem si vzpomněl na jednu věc a to rozdílný výklad slov v různých lokalitách.V dětství jsem běžně slyšel termín "šukat" ve smyslu drobně uklízet.Totéž platí pro výraz "prcat".Tento výraz se používal v "lepších rodinách"(pokud se o tom smělo hovořit) pro "vypouštění plynů z organizmu"(nevím,jak to správně nazvat).Když jsem přišel do Prahy,zjistil jsem,že smysl slov byl někde jinde.
Se slovem šukat, které občas s chutí používám v původním kontextu (ostatně poprvé jsem se s ním setkal v nějaké povinné četbě v tehdy nepochopitelné větě "panna Eliška šukala doma i na poli") jsi mě připoměl jednoho školníka, který používal taková slova jako šukačka - přímočará pila, čichačka - analyzátor úniku plynu, krkačka - elektrikářský husí krk,...
Šukala babička v Babičce Boženy Němcové, a my, hanácké děti, jsme věděly, že je to naprosto slušné slovo, protože jeho český význam se u nás řekne úplně ináč a tenkrát jsme jej neznali, takže nás nemohl ovlivnit negativně, nýbrž výhradně pozitivně, protože jsme si rozšířili slovní zásobu.
To jsi mi připomenul, že vypouštění plynu z organizmu, se u nás říká ,pšoukat´, zatímco šukat může znamenat ,hledat´.
Tohle témá se mi hodně líbí a jeho zakladateli udílím soukromou pochvalu a veřejně mu dávám bod.
Tato diskuze o nářečích,slangech etc se mi též líbí,protože nám bystří i mozek.Mimo jiné vycházím i z toho,že cyklisté mají svoje výrazy.Nevím,jak to cítíte vy,ale nějak mám zafixováno,že cyklisté nejsou úplní "vypatlanci"(a sakra,teď mě napadlo-viděli jste někdy na štrece příslušníka menšiny?).Rozhodně hantec i v té nejhorší formě mi připadá lepší než to,co slyším mezi současnýma puberťákama.Jako puberťáci jsme"vařili hantec",abychomsi asi léčili komplex,že nejsme dospělí,ale dokázali jsme "kocórům" taky recitovat Ch.Baudelaira a v 50.a 60.letech tolik preferovaného Ščipačeva.Není mi zrovna příjemné od dvanáctiletých slyšet pouze "vole,3,14čo,č...ku",větu začínat "no tak"etc.A to nejsem mentor a staromilec.
Na rozdíl mezi námi v dětství a dnešními dětmi přijdeš hned, když si vzpomeneš, co jsme dělali my ve svém volném času a co dělají ony.
Například si nedovedu představit, že by dnešní dítě dokázalo vylézt na strom. To městské se zmůže nanejvýš na vykouření pár cigaret pod ním a na zevlování někde jinde (v nejlepším případě).
Zaujimava tema. Hlavne preto, ze na Slovensku su narecia ovela roznejsie ako v Cechach. Clovek zo Zahoria (zapad Slovenska) ked pocuje niekoho zo Spisa (vychod Slovenska), tak mu vobec nerozumie, pouzivaju sa uplne ine slova. Len napriklad na zemiaky (brambory) mame v nareciach aspon 9 roznych pomenovani podla regionu: Grule , svabka, krumple, erteple, zemaky, bandurky,kompere, repa, grumbir a ich vselijake skomoleniny. Viac sa da docitat v narecovom slovniku. http://slovnik.dovrecka.sk/narecovy-slovnik
Vypadá to, že nekdy je tím nářečím myšlený hlavně přízvuk. Tak, jak Čechům připadá divná moravština, stejně tak exoticky Moravákům zní, když si pustíme televizi. Sleduju nanejvýš občas zprávy, ale musel jsem si zvyknout, že:
- ledovec je člen politické strany,
- slovo kůli nemá nic společného s kůly,
- když něco schoří, tak to před tím nemuselo nutně chořet
- když někdo něco schodil, není to důsledek vytrvalé chůze
- slova jí a ji, ní a ni, jejích a jejich atd. mají často přehozené významy
a teď mě nic dalšího nenapadá.
Ale přísahám, že jsem jednou slyšel někoho asi v přímém vstupu, jak v domnění, že mluví spisovně, říká něco ve smyslu "přišel o čtvrt hodiny déle".
Ohledně nespisovné češtiny - vyjádření "ve voku" nám zní stejně podivně jako to pomyslné "ze z Plzně" :-)
To jsou jenom takové jemné nuance ve výslovnosti, ale třeba z pořadu Kluci v akci se mi kroutí slechy. Neuvědomuju si, že by studia v Ostravě nebo Brně vysílala pořad, ve kterém by se mluvilo "po našemu" nebo hantecem.
...ještě jsem si vzpomenul na jedno nářečí; když mne "buzeruje" nějaká ta zrovna "aktuálně má", tak ji na to většinou odpovídám "JaVolMajnHerrGeneral":-) Asi nejkrásnější to bylo, když jedna ta "ona" byla nadporučík Armády ČR:-)))
Sice Tě neznám,ale z příspěvků jsi na mě nedělal dojem,že by si Tě "nějaká" dovolila buzerovat
na to si už dávám hodně velký pozor:-)) a proto taky to buzerovat bylo v uvozovkách...
Vím, že není ideální začátek seznamování slovy "mám syna ve střídavé péči, ženskou krom sexu na nic nepotřebuji (vařit, prát, uklízet, atp umím) a skoro denně jezdím na kole či sportuju", ale aspoň děvčica (neščasná) ví, do čeho jde :-))
a to "buzerovat" je ve smyslu "organizovat", ne "srovnávat do latě" (to bych se opravdu nenechal; ani od té nadporučice; když to začala "zkoušet", tak jsem ji řekl, nechť se laskavě "vyřve" v kasínu a netahá si práci domů; samozřejmě jsem si to dovolil říct až po té, co mi řekla, kde má osobní zbraň:-))
S tím kvérem-z počátku v Izraeli jsem byl tak zmagořenej,že jsem si říkal,že si musím dát majzla na ty vojandy.Ale pak jsem zjistil,že jsou stejné jako všude ve světě-t.j.MILÉ,PŘíJEMNÉ,SEBEOBĚTUJÍCÍ se,KRÁSNÉ,ŠTÍHLÉ,OCHOTNÉ PRO NÁS VYKONAT HRDINSKÉ ČINY-zkrátka-jsou to naše ...(každý si doplňte vyhovující).
Lidi, tuto se nedá... K netu sedám až večír, kdy všichni už chrněj. Řvu tady smíchy a má milovaná polovička zas vrčí, že brzy vstává, habych se prej krotil, nebo mi to schasne... Dík Petrovi za ten nápad tuto vlákno odtrhnout.
PŘEKLADATELSKÝ OŘÍŠEK ..
Skákal pes...
normálně česky: Skákal pes přes oves, přes zelenou louku.Šel za ním myslivec,péro na klobouku. Pejsku náš, co děláš, žes´tak vesel stále, nevím sám, řek´bych vám, hop a skákal dále....
Valach: Skáče hafik ces obilé, ces zelenú pastvínku, Išél za nim střílač milé, na klobúku mrcínku. Hafe víš, co robíš, že sa řechceš fčílkáj? Nevím sám, vykuádám, hop, skočíl jak pílka…
Ostravák: Skače čuba přes obile, šibko hupe přes luku. Za ňu chachar v kamizole, fájne brko v klobuku. Kaj se vališ, co se chlameš, co se ščuřiš jako cyp? Prd ti řeknu, take zname, a zas vali do kajsik.
Dement: Hopy hafhaf přes chramst-šumi, přes travyčka mňamy mňam. Pán i flinta naňho čumi, sako z husi f čapce mam. Hafik haf, co práca fuj, že smých tlama šyroká, slovo já, fšak f tlamje hnuj, hopy hop jak divočág.
Brňák: Bere čokl glajze grýn, hópe lúpink přes Kajzec. Za nim kópe plótve rýnó plotňák jégr na Oltec. Co se pecní, těžké lochec? Kvaltuj fligny, haltni vály. Žádné ánunk, čokl borec migne cemrem a de pali.
.
Hanák: Skókal pések přes ovések, přes zelenó lóko. Šél za ním meslivéc, péro na klobóko. Pésko náš, co stvóřáš, že sa lóhníš z čoňo? Neřéš mja konópko valím rychlo, koňo.
nadstrážmistr Policie ČR:
Dne 18.8. t.r. jsem prováděl spolu s nstrm. Hyhlíkem pravidelnou obchůzku. Na konci ulice Polní jsme legitimovali osobu mužského pohlaví konající chůzi po poli spolu se psem, který skákal přes ječmen a proso. V osobě byl námi zjištěn M. Slivec v uniformě zaměstnance správy lesů. Muž i pes jevili známky rozjařenosti. Na přímý dotaz po příčině jejich veselí uvedl pes, že sám neví a pokračoval ve výše zmíněné činnosti. M. Slivec k dotyčné věci doznal, že pes skáče proto, že se nažral tzv. trávy. Provedli jsme zajištění obou pachatelů a sdělení obvinění z trestného činu nedovolené výroby a držení omamných látek a jedů podle paragrafu 187 tr.zák.
No to je vonásek!!!A protože jsme u hantecu,hlásím aktuální počasí z Brna.Nad štatlem rumpluje zoncna a tak hodím chálku(brzdu s flajšnó),pila z kéru aus na vajnošové lont.
ještě k tomu Skákal pes http://www.pixy.cz/osobni/basnicky/skakalpes.html
Docela dobré překlady :-)
Coby rozený Hanák s pozdějším vždy dostatečně dlouhodobým pobytem na Slovensku, Ostravsku a v Ostravě, na Valašsku i Slovácku, jakož aji v Praze, musím konstatovat, že toto je česká představa moravských nářečí s dosud nejmenším mnou zaznamenaným množstvím chyb.
To mi připomíná jedno školení. Účastníci z celé republiky, večerní posezení. Nějak jsme se pořád sesedali k jednomu stolu, posouvali se, až nebylo k hnutí. Takže brněnský kolega se najednou octl na jiné straně stolu, než kde zanechal pivo. Takže houkl na kolegyni (bohužel už nevím odkud, ale určitě zcela odjinud): "podé mně ten škopek". Když si asi na třetí pokus vyjasnili, co chce, kolegyně si očividně vzpomněla na Donutila i Kocourka a s velmi důkladnou výslovností to shrnula: "Aha, tak tohle je ten váš HAMPEC!" :-)
To člověk chápe(nevědomost popř.přeřeknutí),ale když někdo chce servilně zahantýrovat,je z toho cítit násilí.Ovšem nejstrašnější kategorie je mluva politiků,obvzláště používání cizích slov-metál by měl dostat Čunek-z papíru a breptání (pro něj) neznámých slov.To kómeš,ne?!?
Vy kofři,s kteréma v tuto hodinu hantýruju na jinéch stránkách,nésme my pobóchaný mošny?V sobotu v noci(to bylo za jungovéch jar)akce jasná:hajfy,ochtl a songy.
Myslím, že už só mladí pobóchanci, keří zas dělajó inší alotria.
Za mladéch jar sem vojížděl,včil jenom vyjíždím.
Za mladéch jar bylo doma tolik práce, že začala po příchodu ze škole; skončila v noci a šlo se spat (sólo). Takže ani vyjíždění, ani vojíždění veškeré žádné. No, ale nestěžuju si... Přežil sem to ve zdraví. O spokojenosti se ale mluvit nedalo a nedá.
Celkem to ujde ;-)
http://www.youtube.com/watch?v=Xbvprs3sgeg
Ví někdo co je to "Buličák" ?Pokud jo tak napište z jaký části čech nebo moravy jste...
Vajíčko usmažené na pánvy, zvané taktéž volské oko
no vida,dobrý!Někdy když řeknu že sem měl buličáka tak na mě koukaj jak kdybych spad z marsu:)