Včera jsem musel pracovně kus dál, tedy vlastně kousek, dalo to nějakých 40 km. Ale bylo to báječný:
1) Motoristi slušný, předjížděli opatrně, nespěchali...
2) Chodci milí, cestu poradili...
3) Všichni cyklisti pozdravili, i spěchači aspoň mávli...
Báječnej svět. Řekněte mi prosím, že se mi to jen nezdálo :-)
Co se týká zdravení se mezi cyklisty pozoruji kladné změny také.Čas od času pozdraví i cyklista na silničním kole.Já jezdím na horském (po silnici).
Dnes mě při menší pauze míjel cyklistický peloton snad dvaceti profi vypadajících borců.Měl jsem v ruce foťák tak jsem je blykl.Ze vzdalujícího se hloučku jsem zaslechl jednu větu."On si nás fotil,co takhle mu dát do držky"
Snad si dělal legraci.
Tuhle se za mě přiřítilo takovýto "otuněný" auto a bylo to těsně před horizontem a zatáčkou, navíc to byla už nějaká starší plechovka. V zrcátku sem pozoroval co bude dělat a obrovsky mě překvapil, protože se zařadil za mě, počkal, až jsme vyjeli na horizont,on mohl vidět a teprve potom začal předjíždět. Ukázal sem mu aspoň zdvižený palec, protože se zachoval naprosto perfektně, když mě míjel, viděl sem že to byl, jak bysme mi kmeti řekli takový "floutek", udělal na mě "viktorku" a pelášil dál. Měl sem opravdu radost, jak se ten tzv "floutek" zachoval. Jen víc a houšť takovéhoto jednání.
Dnes jsem slezl z kola,poněvadž jsem slyšel houkání a potom mohutné dunění.Přijížděl(a houkal)veteránský policejní Harley,za ním otevřený křižník-cabriolet asi z šedesátého roku a dále asi 50 Harleyů většina černých ve dvou řadách a uzavírala to MP.Asi v Brně měli motorkáři sraz.Z cyklistů nikdo nezdravil a bylo jich málo(že by fotbal?).
Zrovna to zdraveni me mrzi. Kdyz jsem zacinal s cyklistikou, tak se mi prave tohle strasne libilo. Tenkrat zdravil snad kazdy cyklista. Nebyl problem nekde u hospody zastavit a s nejakym cyklistou pokecat. Dnes uz to takove neni. Mava kazdej patej, silnicar cloveku na MTB nemavne skoro nikdy (asi jina kasta), u hospod clovek moc nepokeca:-(
Ja rikam, ze neni cyklista jako cyklista. Obcas je to jen nekdo, kdo si koupi drahe kolo a vozi se na nem ai honi si ego.
Jo a nejlepsi jsou "dedci"...s tema clovek nekdy pokeca i na kole:-) A voni jsou neunavni a obcas jedou tam i co nechtej, jen aby pokecali:-) Stalo se mi to uz 2x a bylo to fajn.
Jinak ridici...prekvapuje me, ze se to u nas trosku zlepsilo....a to je dobre.
S tím zdravením je to tak půl na půl. Polovička pozdraví a ta druhá půlka,opojená vlastním výkonem, nedovolí aby jeho urozený zrak byť jen spočinul na takové nule co se taky šourá po cestě. Anebo je to prostě doma nenaučili.
A polovina z té zdravicí půlky sice spočine svým okem na mně, ale čeká jestli strýc pozdraví. No a tak strýc zdraví ty dvacetileté cyklisty a oni teda odpoví.
No někdo jim to ukázat musí :-)
Pravda, před odresovanými žiletkáři mám taky trochu respekt - oni na tu moji nákladní úpravu silničky tak nějak podezřívavě koukají, se trochu bojím... :-)))
Ale přijde mi, že cyklisti jsou snad jediní lidi na cestách, co jim to zdravení ještě dost zůstalo. V českých horách například už skoro úplně vymizelo. Zkuste na hřebeni Krkonoš nebo Jeseníků někoho pozdravit - kouká udiveně až nevrle. To cyklisti mávaj celkem dost. I ve městě cestou do práce :-)
Rybarum to jeste dobre funguje!:-) A vodakum:-)
Jinak s tema horama mas pravdu. Tam se odvazim pozdravit jen starsi lidi v kozenych pohorkach, s podkolenkama a hnedejma gatema. Jinak je clovek fakt za vola, ktery vsem po horach tyka:-)
Chodíme často taky po svých a je pravda,že na frekventovaných trasách se nezdraví.Ale jinak se pěší turisté zdraví i když taky někdy na nás koukají trochu překvapeně,ale pozdraví taky.Jo a Němci,ti pozdraví velice rádi a nahlas :-))Když jsme jezdili po Saském Svýcarsku na kole,zdravil nás každej strejda ze zahrádky i lidi co chodili kolem se psem.To jejich "čůůůss" je super :-))
S tím zdravením je to zvláštní. Když na sebe obleču hadry Campagnolo a jedu na chrtím biku nebo žiletce, tak mně zdraví všichni chrti na drahých kolech a většina dokonce jako první! Turisti se mně ale jakoby bojí, někteří raději ani neodpoví na pozdrav.
Když jedu v hadrech z Lídlu na plečce, chrti se s opovržením odvrací, dělají že mně nevidí a turisti vyzdravují jak o život.
Je to takové podivné sektářství. Typická Česká zakomplexovanost a malost.
To uz jsem nekde zazil:-)
Na tom oblečení možná něco bude. Já žádné dresy nemám a jezdím v maskáčích a maskáčových kraťasech a tak působím spíš jako cyklistická socka :-) a je fakt že ti dresovaní si mě prohlíží s odporem - pokud mě vůbec berou na vědomí.
Ale když náhodou v létě zatoužím po opruzených stehnech a vyjedu v cyklokraťasech, tak žádný rozdíl taky nevidím. Prostě vzduch :-)
Ja zase pozoruju jinou zavislost - cim mensi hustota cyklistu, tim se zdravi vic. V okoli mesta na okruznich cyklotrasach nepozdravi nikdo. Kdyz je hnusne a je clovek nekde vlese, tak naopak zdravi kazdy.
Jinak jako mlade vypadajici zdravim temer kazdeho alespon kyvnutim jako prvni.
Pěkná diskuze, přiměla mě zamyslet se jak to s tím zdravením u nás chodí. Zrovna jsem jel po městě na radnici a jeden mladej kluk na mě mávl, sotva jsem se vzpamatoval, abych mu stihl odpovědět. :o)
Jezdím na kole (leho) po městě, do práce do obchodu a tady se s drtivou většinou lidí nezdravím. Proč taky když jediná věc která mě s ostatními spojuje je kolo? To je jako kdyby se měli zdravit všichni na chodnících co se potkají, protože jsou zrovna chodci. Na vsi to sice ještě trochu funguje, ale ve městě by to působilo dosti neobvykle.
Jinak samozřejmě když potkám sympatické cyklisty, tak zdravím mávnutím, ale když se na mě borec z dálky šklebí, nebo dělá že mě nevidí, tak na zdravení kašlu. Odpovídat se snažím vždy, ale někdy jsou to fofry, třeba dneska. :o)
Jedna veselá. 8-)))
Nedávno mě předjížděl cyklista, takový čerstvý postpuberťák. Ještě než mě míjel, už hulákal "ahoooj". Pak mě předjel a spadla mu čelist. Holt zezadu lyceum, zepředu muzeum. 8-)))
Komu čest, tomu čest :-)
Já jsem měl taky jednu veselou. Jel jsem kousek za dvěma metrákovejma důchodkyněma. Pneumatiky se bortily pod brutální vahou špeků, obě aktérky funěly do kopce jako by měli každou chvíly zdechnout. Když jsem je předjel a ohlédl se zpět jestli nepotřebujou zavolat první pomoc, spadla mi čelist. Těm ženskejm bylo teprve 18-20 let !!!!!
Bohužel nepozoruji žádnou změnu :-(
Tupoučký pěší hovádka odmítaj tvrdošíjně uhybat z cyklostezky i když mě vídí přijíždět a dneska mě navíc u Mánesa pěkně zprasil nejakej kokotěnko v autě , že jsem musel ze 40 brzdit na 10 abych to do něj neopřel. Vjížděl na hlavní z vedlejší a ani se nekouk....škoda že jsem nejel v HAMERU :-)
Tak jsem přešel od keců k činům, koupil kolo a začal jezdit do práce. Je to 20km a potkávám čím dál víc cyklistů, ale pozdrav z jejich strany zatim žáden. Tím nechci říct, že by měli zdravit zrovna mě, to určitě ne, ale jakožto nováček ve Vašich řadách jsem se zatim nezbavil ostychu a spíše vyčkávám (ani nevim jestli je to všude běžné). A mají cyklisté nějaký speciální pozdrav? nebo stačí "bů" :) ?
Zvednu ruku, kývnu hlavou, mimo město nahlas ahoj řeknu... :-) Ve městě na sebe moc nepořváváme...
Zdravím všechny s blembákem (teda samo že až mimo město). S místními žiletkáři se znám skoro se všemi, hodně jich jezdí i na bajku, takže nepozdravit ani nejde. Ale jsou samozřejmě i tací, kteří si hrají na hogo fogo...
"Ahoj" nehulákám, ještě by nakonec vyšlo najevo, že sotva popadám dech:-))) Stačí zvednou trošku packu, nebo aspoň kývnout prstama...
Osvědčil se mi zvyk z motorky, tedy zvednout levou dlaň ale přitom ruka zůstává opřena spodkem dlaně o grip, takže to lze i při horším povrchu. K tomu lehké pokývnutí hlavou.
Výhodu to má v tom, že pokud je to kolař zdravící, pak si toho všimne a opětuje. Pokud je to kolař nezdravící, tak to nečeká, tedy si toho nevšimne a nedochází k trapasům ;-)
"Mávám" je na ty známé (a oni na mne). Ostatním jen lehce pokývnu a mávnu prstama obdobně jak ty s gripem - mám berany; teda na silničce, na bajkovi samozřejme ne :-) Kdo chce vidět, vidí, kdo ne, tak "nevidí". A taky jsem zjistil, že dost lidí (teda těch méně cyklisticky vypadajích) celkem potěší, když je pozdraví z jejich pohledu "chrt" na žiletce (já se teda za chrta rozhodně nepovažuji - ani výkonem, ani postavou), který se kolem nich přeřítí v kopci (mne naopak potěší hlášky typu "ty woe, to snad není pravda", "to si dělá srandu, ne?", případně "bacha, je tady jen sedmdesátka!" :-))
Jinak zdravím všechny (jezdím silničku i bajk), ale zjistil jsem, že spíš pozdraví bajker žiletkáře, než žiletkář bajkera. Připadá mi to obdobné jako "tučňáci" a "oknaři" (Linux / Windows). Sakra, jsme přece na jedné lodi, spousta z nás je "podobojí", tak proč se tak sektujeme...
Pravda pravda .... dobře sedí i to s tím zdravením mezi bikery a žiletkáři. V jiném vlákně jsem právě nadšeně psal, že je to letos zatím nějaké podezřele pozitivní, protože mě zatím pozdravily i všechny žiletky, vyjma jedné kterou jsem předjížděl (a to se nedělá, že ? :-).
Ve městě to řešit nemusím, protože asfaltovým cyklostezkám se vyhýbám (nemám rád zácpy :-), a mezi auty se motám sám, není koho zdravit.
A ty co nemají přilbu nezdravíš?
Většinou ne. Bydlím totiž v kraji, kde jezdí "hafo" lidí na kole do práce a tak. Samozřejmě pokud nepřilbisti vypadají cyklisticky (případně je to v místech, kde je výskyt turistů velmi pravděpodobný), tak je pozdravím. Ve městě zdravím jen "skutečné" cyklisty (jak už jsem psal, tak nějak se tady všichni známe).
To jsme před lety užívali čas týdenním putováním smzř. na kolech (tenkrát Eska s vlajdama a řazením na spodní trubce) z ValMezu do Skalice, a jednou ze zastávek s noclehem v kempu pod místní přehradou byly Luhačovice. U vody jsme asi tři byli nějak dřív než další část bandy (někteří muži, některé ženy a většina dětí), a než čekat bez činnosti, koupili jsme u stánku láhev "sektu" z medoviny. A jak tak šmakujeme, přisedl si v té době pro nás starší chlapík s vnukem, dal se s námi do řeči, a že by chtěl taky ochutnat, jestli mu trochu nalejeme. Po druhé nalité skleničce že to musí otočit, když nám skoro půlku vypil; pak jsme to otočili zase my, pak přišla i babička od vnoučka, pak to otočil zase on, a před dalším otočením ho babička odtáhla z lavičky, že ať si nemyslí, že až dom ho nepotáhne. Tak snad to jiskření mezi pěšáky a cyklisty snad nebude tak hrozné, leda mezi jiskřivými týpky.
No a pozitivní na tom je, že jsme už za soumraku našli odložená kola, a pak dokonce i mezitím postavené stany (ale byly hned vedle hospody, takže to šlo lehce).
Já dnes narazil na 3 "zdraviče",možná jich bylo víc,ale já dnes dělal delší štreku než jindy a moc se nerozhlížel,byl jsem totálně unesen z nových gum.Doporučuji trekařům-pokud jezdíte hodně na silnici-GST 622-25( s ohledem na cenu).
Včera jsem jel do Šluknova a na okraji jsem přibrzdil u nějakého malého krámku abych si nakoupil svačinu a pití. Vybral jsem si tedy dvě tatranky a matonku. Když jsem chtěl zaplatit, ukázalo se, že nemám peněženku. Já: "Hm, tak to je blbý, tak vám to zase vrátím." Žena za pultem "tak mi to dáte až pojedete kolem" Já: "Ale já pojedu nejdřív za 14 dní" žena za pultem "to nevadí, přeci nepojedete v tom teple bez pití a bez jídla". Podotýkám, že jsme se viděli poprvé v životě.
no tohle už se mi párkrát stalo, ale vždycky u nás na vsi, kde toho prodávajícího znám desítky let...
NA tohle čumím! Paní pozdravuja vyřiď, že si jí moc vážím. Nejsem si ovšem jistý, jestli je tenhle přístup pro obchodníka v téhle republice vhodný, pokud nechce zkrachovat:o(
Hezký! To je fajn paní. Nehodíš někam mapku se zhnačkou, kde ten krámek stojí? Nebo adresu? Já bych se tam v létě určitě zastavil a možná i jiní... Když je paní hodná, ať má aspoň tržbu. Uděláme jí tam z toho cyklistickej motorest... éééé... cyklorest :-)))