Tož nabil jsem si pořádně držku. Jenže nejen tu. Odnesly to obě holeně. A také obě ruce - teda ty kostičky. Hruď. Žebra. O zanechané kůži na břilách ani nemluvě. Jedna babka spadla sama z kola, když se ji udělalo zle. Z pohledu na tolik krve. Mojí krve.
Můj drahý dres je v prdeli. Přilba. Okuláre. Rukavice. Bunda,. A samozřejmě kolo, sakra drahý.
No sešili mě a už můžu sedět, sádra na nohách nevadí a prst může klikat.
Dotaz na experty:
Jizda ani ne rychlá, tak 20kmh, svah dolů.
Zatáčky mírné, písek, drobné kačírky.
Jak v zatáčkách brzdit?
Obojí?
Zadní?
Nejdřív zadní pak mírně přední?
Nejdřív přední, pak zadní,
Přerušovaně?
Nebrzdit?
Raděj sesednout a zatáčky projít?
Babo, raď.
Dej se raději na šachy :-) sice nejsem baba, tak asi neporadím, ale já třeba maličko přemýšlím, hubu si nabít nechci, tak osobně brzdím před zatáčkou. V pondělí přední, ostatní dny zadní.
Jestli považuješ šachy za bezpečný, to tě z toho hned vyvedu. Ivan Mládek blahý paměti zaznamenal případ, kdy hráč tak dlouho přemýšlel nad triviálním tahem soupeře, až upad do mrákotnýho zadumání, klesla mu hlava a vypích si oko o střelce. Já mám přední náhon, tak projíždím zatáčky pod plynem.
Na pisecku zadni a driftuj :D
Prostě nějak takhle
http://www.youtube.com/watch?v=mVEplV1yL_8&...
včas. U toho vašeho kola asi víc a nejdřív zadní. ALe na písku v zatáčce, bych nebrzdil vůbec.
Ale zaráží mě, že ses mohl takhle dorasovat ve dvaceti kilometrový rychlosti... CO se ti stalo? Trefil jsi strom? Auto? Kandelábr? Já to několikrát položil i v rychlosti přes padesát a stalo se mi venkoncem prd.
Normálně oběma, akorát to chce lehkou ruku na brzdě a když jde přední kolo do smyku, pustit brzdu a trochu srovnat kolo... Anebo si pořiď ABS, ASR a já nevím co ještě se používá.
ASR jo? Jak to souvisi z danym tematem?
Tož díky, zatím jsem z toho jelen.
Klucí mi radí, prý v takových situacích raděj nedřív zadní, já totiž začal přední a předek podjel a už to jelo. V sekundě. Kurňa je to blbej pocit, jak přední kolo i s se mnou najíždí do vzduchoprázdna.
Vono u tý uzký pěšinky je hned strž. Naštěstí pak už vůbec nevím, jak jsem letěl, dole mě posbírali a já se divil nad to zkratkou přímou čárou.
Já držím zadní brzdu zlehka max. na hranici smyku, lze to natrénovat na šotolinové cestě rovně prudce dolů.
Přední přibržďuji dle potřeby, i prudce, ale zásadně mimo zatáčky. Když máš těžiště nad kolem a jedeš přímo, přední guma řeší třením jen brzdnou sílu a nepatrné zablokování v řádu centimetrů snadno ustojíš.
Když přední guma chytá třením změnu směru jízdy i brzdnou sílu, snadno se dostane do smyku. Jestliže máš v ten okamžik svislý průmět těžiště mimo spojnici předního a zadního kola, velice těžko se takové porušení dynamické rovnováhy obnovuje, je to dost metastabilní poloha, to už víš;-)
V druhé půlce závodu silničních motorek je vyrovnávání driftu předního kola často k vidění, ale ti borci mají trochu jiné gumy, povrch tratě i přední vidlici než Ty...
Základ je brzdit, když kolo ještě jede rovně.
V zatáčce už za to zabrat nemůžeš, ale ti už asi víš sám :-)
A taky nerbrzdit přední ve výmolech a při přejíždění překážky.
A chce to jezdit přiměřeně rychle. Sice tím důkladným rozbitím zaujmeš okolí, ale asi to není to, co jsi chtěl :-)
S kopce přesunout těžiště do nejvíc dozadu a podle velikosti klesání přesouvat i sílu brzdění mezi přední a zadní brzdou (čím větší klesání, tím víc zadní, při velkém klesání jen zadní).
No, s tou zadní brzdou ve sjezdech moc nevím. Zadní kolo je strašně odlehčené a jde hned do smyku. Já tedy brzdím vždy oběma brzdama a přiměřeně.
Ale základ je jet raději pomaleji a mít rezervu.
Proto píše "přesunout těžiště co nejvíc dozadu", což jinak znamená, v případě potřeby, posunout zadnici až za sedlo... O tom jsi nikdy neslyšel ? ;-)
I když dáš sedlovku dolu a zadek budeš šoupat po zadním plášti, tak když v prudkém sjezdu trošku více zabrzdíš, stejně v tu chvíli bude téměř (nebo dokonce zcela) všechna váha na předním, takže v extrému už zadním ani nezasmykuješ. To že jdeš co nejvíc za sedlo pomůže k tomu, abys neletěl přes přední kolo nebo přes řídítka, ale odlehčení zadního při brždění to nezabrání (i na rovině na asfaltu, když půjdeš sebevíc za sedlo a postupně budeš zvyšovat brzdnou sílu, tak nakonec se dostaneš do situace, kdy zadní kolo ztratí zcela kontakt s povrchem, v prudkém sjezdu pak ani nemluvě).
Zadní tedy vždy budeš pouze přibržďovat a o větším brždění nemůže být řeč.
Brzdím jako Kolombo, tedy vždy oběma současně až na specifické situace, kdy není dobré na přední šahat.
Aha, tak to jo... Takovéhle lahůdky už totiž chodím pěšky, no :-)))
No já poslední dobou jezdím také spíš čím dál opatrněji a na jistotu a spoustu toho nedám.
Ale pokud přibrzdíš hodně, tak na tom sklonu vůbec nezáleží, jak jsem psal, tak stejně dopadneš i na rovině.
Ale slyšel, mladíku :-)
Jenže ať děláš co děláš, jak je přední kolo dole, tak je více zátěže na něm. Tím posunem dozadu si sice pomůžeš, ale spíše proti přepadnutí přes řidítka, než pro brzdění zadním kolem.
Přední brzda vždycky brzdí víc. Schválně zkus jezdit jen na zadní a uvidíš.
Horu na Pasovem (Passau) jsem sjížděl tak, že jsem měl sedlo před břichem a seděl jsem na zadním nosiči. Brzdil jsem zadní brzdou tak, aby kolo nešlo do smyku a přední tak, aby zadní kolo neodlehčovalo. Hru jsem sice sjel, ale před dojezdem mně střelila přední duše (vysoký tlak od rozpáleného ráfku). Obě brzdy Shimano LX.
Nejsem moc zručný abych jezdil zatáčky "driftem", takže v podobné situaci brzdím průběžně mírně přitaženou zadní, a mezi zatáčkami na rovince hledám kus rovného povrchu, kde pořádně vezmu za přední a prudce zpomalím .... v zatáčce se pak můžu zase rozjet a nemusím se bát ....
Přesně tak, stejně když se drift perfektně neumí, tak je kontraproduktivní.
A pro ojedinělé kritické situace (tedy když se mi zdá, že do zatáčky s klouzavým povrchem jedu moc rychle) zkouším následující varianty:
- tyhle situace by se neměly stávat vůbec a také se mi už dlouho nestala a pokud se stane, tak to není tak, že bych jel o tolik rychleji než by bylo třeba ale jen o trošku
- nikdy v té chvíli v zatáčce už nebrzdím nebo případně jen lehce zadní a snažím se ji bez brždění projet
- pokud je mi jasné, že bych v té rychlosti zatáčku nezvládnul a určitě lehnul a je možnost pokračovat mimo cestu rovně, tak za stálého brždění vyjedu mimo cestu (protože pokračuju rovně můžu ostře brzdit) a zastavím
- pokud jde o cestičku např. s prudkým bočním svahem, tak tam jezdím vždy 100% opatrně a nikdy jsem ani náznak takové problémové situace neměl (tam není možná žádná z variant jak to řešit a následky mohou být hodně špatné).
Ale hlavně jak už psali ostatní, tak je třeba brzdit včas a taková situace v zatáčce nemá nikdy nastat.
Nj, to se někdy přihodí každému, i když má člověk sebe víc vymakanou techniku. Ale jak psali jiní, v nebezpečných úsecích samozřejmě riziko co nejvíce omezit.
Před 2 lety jsem se parádně rozsekal v zatáčce v jednom kamenitém sjezdu. Ten úsek jsem ke všemu docela znal. Ten den jsem měl nějakou extra dobrou náladu, poslouchám si muzičku, kulim to dolu, hubu radostí od ucha k uchu, znáte to, a v té osudné zatáčce bylo díky předchozím hodně vydatným dešťům vymleté koryto více než obvykle. Dál už to šlo celkem rychle. Stačil jsem ještě přibrzdit na cca 25 km/h, tipnul bych, a pak už jen saltíčko přes řídítka, zádama dopad na šutry, zlomený příčný výběžek na obratli, šutr zapíchnutý zezadu v helmě a zrušené parádní poježdění na Lago di Garda, kam jsem měl jet za 14 dní.
Uvádíš spoustu údajů, ale postrádám ten (skoro) nejpodstatnější, tj. věk držkopadajícího. Alespoň soudě podle sebe s věkem padá četnost pádů hyperbolicky. Omluva všem mladým nepadačům a nepadavkám.
Je to hodně o citu a předvídání.Nejvíc dopředné energie samozřejmě pobere přední kolo,ale já osobně brzdím oběma zároveň. A když už tam vlítneš jak urvanej,vidíš šotolinu,tak už nezbývá než se modlit. Jen nezablokovat brzdy.Jo a při modlení nesprásknout ruce,ty musí být stále na řídítkách.(ale já mám nejmíň co kecat,válím se furt,ale to je zas o něčem jiném) Ještě k pádům a rychlosti:nejvíc bolí právě ty v malých rychlostech,jdeš kolmo k zemi, při rychlejší jízdě se spíše kloužeš.
Je fakt, že když uděláš kotrmelec, tak je to lepší, než dobrzdit na rukou.
Ale nejlepší je stihnout zastavit. A nebo alespoň položit kolo smykem na bok a vystoupit. Jen je dobré se udržet na nohách a ne se celý sedřít.
Jednou v nějakém televizním pořadu řekl jeden automobilový závodník :dobré přibrždění před zatáčkou znamená její bezproblémové projetí a následná akcelerace ve výjezdu z ní pak v zásadě rychlejší průjezd než řešení problémů v zatáčce.Jezdím takhle již dlouho a funguje to i pro motorku a kolo.
Jak píšou ostatní: nejlépe brzdit mimo zatáčky.
Když není zbytí, tak se dá brzdit i v zatáčce, ale na písečku to znamená (ne)řízený smyk.
Jestli chceš trénovat cit na brzdění v zatáčkách na problematickém povrchu, tak doporučuji jezdit hodně za sněhu a náledí. Jednak tam během jediného dne zažiješ obtížné brzdění a zatáčení mnohokrát (neustálý přechod mezi terény: vyjeté koleje, hluboký sníh, mělký sníh, zrcadlo,...) takže si skvěle zatrénuješ, ale taky budou ty krizové situace i v daleko menších rychlostech a bude slušná pravděpodobnost, že skončíš v měkké závěji místo v tvrdém šutru. Alespoň já jsem se během svého prvního zimního výletu naučil fakt dost :-D
Díky všem.
Nečekal jsem takový ohlas ale měli jsme v partě již dávno diskusi o bzdění - jenže ani to nepomohlo.
Tam, co jsem sletěl jsem to znal, proto jsm jel pomalu ale bylo po dešti a ten pískový podklad na tom místě měl prostě jinou strukturu.
Jinak, měl jsem před roky už jeden pád (v noci) a mohlo to skončit tragicky, o tom někdy jindy, od té doby jsem opatrnější (a starší) ale jak je vidět, neštěstí nechodí po horách a ani se nedá předvídat.
Ještě jedna zajímavost...při obou pádech nic nevím o tom letu, porvé jsem byl v bezvědomí a když se probudil, tak jsem nevěděl, kde jsem, teď jsem se jen divil a vůbec nevím jakým způsobem jsem letěl...Bolesti přišly kupodivu až za pár hodin a hlavně pak další dny dodnes.
Jezděte opatrně, ba velice opatrně, i tak se totiž vždy může něco stát, jen to nemá tak těžké následky.