Chtěl bych se s vámi podělit o svůj dnešní zážitek. Zkuste si představit křižovatku dvou komunikací, z nichž každá je rozdělena dělícím pásem. Padla mi zelená, já jsem vjel na svém kole do křižovatky a pokračoval rovně při pravém okraji pravého pruhu, když z protisměru vyjelo auto, které se ve svém směru chystalo odbočit doleva. Patrně to chtělo stihnout dřív než se rozjedou auta v mém směru, takže odbočování zahájilo v místě, kde by nejspíš vjelo do protisměru té příčné ulice. Řidička to zjistila až v okamžiku, kdy se nacházela v příčné poloze přes pravý pruh "mého" směru. "Napravila" to tím, že strhla řízení doprava a řítila se přímo proti mně, tj. v pravém pruhu mého směru, (vozy jedoucí v mém směru ji v tu chvíli už objížděly zleva) a pak to najednou těsně přede mnou ohnula doleva, tedy tam, kam měla původně namířeno. Mám pocit, že mě během toho manévru vůbec nezaregistrovala. Chyběly pouhé centimetry a vzala mě s sebou. Ještě teď (po dvou hodinách) mi buší srdce.
Docela by mě zajímalo, jestli si na základě mého komplikovaného popisu tu situaci a její vývoj dokážete představit... :o)
Tohle člověk zažívá dnes a denně. Hold silničařina je tvrdá... Ovšem prasata jsou v obou táborech. Takoví turisti odbočující bez ukázání směru a bez jakéhokoliv ohlédnutí vzad jsou taky nebezpeční.
je potřeba, aby ten účastník provozu o mně věděl, že se chystám jej předjet. Už to tu píšu cca po 10. Ne nadarmo se v některých temperamentnějších zemích hodně a pořád troubí.
Vždycky když někdo zatroubí, tak se leknu. Když se leknu tak je větší pravděpodobnost, že mu pod kola spadnu. Některým řidičům bych kalkson na autě odmontoval. Když objíždím překážku, nebo se chystám zabočit, tak se dozadu podívám. Nepotřebuju, aby na mě někdo na rovině troubil, jenom abych věděl, že za mnou je.
Chápu Tě, tyhle situace vždycky zanechají hluboké dojmy. :o/
Docela by mě zajímalo, jestli pokud si zapamatuješ SPZ, existuje nějaká možnost, jak to následně "řešit". Samozřejmě za předpokladu že máš svědky, nebo třeba existuje záznam kamery z toho místa.
Je mi jasné, že SPZtku si v dané situaci zapamatuje málokdo, ale kdyby přece...
Máš naprostou pravdu, v podobných situacích má jedinec úplně jiné starosti, než si pamatovat espézetku. Otec mého kolegy dělal předsedu lékařské posudkové komise a do doby, než si sám uříz prsty cirkulárkou nechápal, proč postižení nedovedou zpětně popsat své úrazy.
Spíš jsem hleděl přežít, než že bych "hleděl" na registrační značku. O žádných kamerách v tom místě nevím. I kdybych si značku zapamatoval, nejsem ten typ, který by to řešil přes úřady. Pokud vůbec takovou věc řeším, tak se na někoho spíš slovně obořím - řeknu mu, že je "ošklivé káčátko", případně "to snad není pravda" a odjíždím uspokojen, jak jsem mu to nandal. Někdy se spokojím jen se zakroucením hlavou, což ovšem nejednou vydráždí řidiče víc, než kdybych užil peprných nadávek, protože si představí, co by v dané situaci řekl on, a v tu chvíli jsem za sprosťáka.
Fakt na druhou stranu je, že se v poslední době množí případy, kdy mě někdo ohrozí nebezpečnou jízdou v protisměru. Sice takového hříšníka zpravidla vidím a mohu nějak zareagovat. Ale času na tu reakci mívám většinou méně než málo. V tomto konkrétném případě mě zachránilo to, že jsem stačil zpomalit, takže "dáma" stačila o pár centimetrů proklouznout mezi mým předním kolem a obrubníkem dělicího pásu.
" Je statisticky dokázáno (sic!), že ženy jezdí lépe než muži. Mají i méně nehod ... "
Já si to myslím také. Dámy daleko častěji zmatkují, ale nejsou soutěživé, agresivní nebo prestižní. Ženám jsem schopen toho odpustit daleko víc než mužům. Ani v tomto případě jsem nehnul brvou. Jen jsem se lekl, břibrzdil jsem, nechal jsem ji uniknout z nebezpčené situace (nebezpečné pro ni i pro okolí) a tím to považuju za vyřešené. Kdyby to udělal chlap, byl bych daleko naštvanější.
Mě se zdá, že nový typ SPZ, tedy ty co začínají kombinací čislice-písmeno-číslice jsou k nezapamatování a v případě dohledávání třeba ujetého viníka nehod hůř tipovatelné. Přeci jen když první shluk byl kód okresu, pravděpodobnost určení modrého forda z okresu Děčín, byla větší než než teď, když vím, že to bylo nějaké "ústecké" auto.
Navíc během včerejška mě předjelo několik motocyklů s umě vytvarovanou zadní SPZ, která byla čitelná možná z vrtulníku.
Přesně tak. Dokonce mám pocit, že je to záměr. Dělám si už léta statistiky nově registrovaných pražských aut a podle těch nových značek se mi to hůř sleduje.
Kromě toho ten starý systém byl nastaven tak, že by ještě velmi dlouho vydržel, než by se vyčerpaly všechny možné kombinace písmen. Nový systém v Praze skončí během pár let, takže ho budou muset zase změnit - možná pro celou republiku.
Blahopřeji k dalším narozeninám. A myslím to bez ironie. Zase jsi měl jednou prostě štěstí. Ale rozhodně ti nezávidím. Raději se narodit jen jednou.
Za těch posledních deset let, co jezdím na kole prakticky denně, jsem měl "dokonané" kolize s autem jen dvě - obě bez vážnější újmy na zdraví. Pádů jsem měl taky poskrovnu - určitě méně než deset - a rovněž bez vážnější újmy.
Své alternativní narozeniny už "slavím", a to 18. února na počest události před 33 lety, kdy mě jako chodce srazila tramvaj. Teprve v okamžiku, kdy jsem se po čtyřech dnech probral bezvědomí, lékaři definitivně konstatovali, že jsem to přežil. Tak tohle mi stačilo opravdu jen jednou.
U příležitosti těchto mých alternativních narozenin mi manželka většinou peče dort ve tvaru tramvaje číslo 6. Bývá to velmi zdařilá replika dnes už historického typu tramvaje T1, tzv. "ponorky", vyvedené do nejjemnějších (šlehačkových) detailů. Přesto: Nemáš představu, s jakou chutí ho pak krájím.
To je jak na dálnici. Všichni jedou v protisměru, jen já dobře
V žádném případě nechci tvrdit, že šoférka "to" udělala dobře, ale trochu ji chápu. Mně se totiž kdysi stalo skoro to samé, jenom "bez Medvěda" (neohrozil jsem žádného cyklistu). Když jsem začínal jezdit po Praze autem, byl jsem z toho jakožto buran z venkova dost vyděšený. Jednou jsem takhle mistrovsky odbočil u Slavie doleva do protisměru a bylo mi divné, proč tam stojí auta plná vyděšených lidí, když tam jedu já :-)
Takže ta dáma na tom možná byla podobně, prostě nevěděla, kde jí hlava stojí. Což ji samozřejmě neomlouvá. Jen chci říct, že možná byla stejný mimoň jako já a asi z toho taky neměla (nemá) dobrý pocit.
Když jsem měl řidičák asi rok, najel jsem v protisměru na jižní spojku. Prostě mě při výjezdu od pumpy zmátlo značení, nevím proč. Jedno ale vím jistě: nikdy předtím ani potom jsem tak rychle necouval :-)))
Medvědovi blahopřeju k přežití, mě dneska jen klasicky nadivoko předjížděl blbec v zatáčkách Klikaté... Pikantní je, že v těch místech se blížím nejvyšší povolené rychlosti, kolik asi musel jet on?
tohle je asi na jiné téma --
často se přistihnu, že se děsně naštvu na auto, který se mi třeba plete před kolem -- musím přibrzdit -- začnu mu dělat naschvály, provokovat -- dělat myšky...přitom ten auťák za nic nemůže - jede v klidu a blbnu já. Nebo že stojí tak že mi zavazí...ten člověk pak přijde k autu, nebo z něj vystoupí, a on je to sympatický vstřícný strejc.. Ale uvnitř toho smradlavého střepu já ho nevidím, a nejradši bych mu udělal něco špatnýho...chyba je na mé straně a snažím se krotit. Občas se ale zapomenu...zatím to vždycky dopadlo bez újmy na zdraví. Řekl bych, že je to problém hodně automobilistů. U nich je to blbý chování víc vidět než u nevýrazného cyklisty.
každopádně ti , Medvěde, a všem nám přeju i nadále hodně kliky.
Jo, já jsem zrovna minulý týden chtěl zavraždit souseda, jedu si na kole z kopečka a on mi tam, debil jeden motorizovanej :-))), vjel, takže jsem musel lehce přibrzdit a nedojel jsem setrvačností až k poště, jak jsem měl v plánu. Když jsem se vyzuřil, uvědomil jsem si, že pokud by mě pustil, bude mě o 10 m dál na úzké silnici předjíždět.
Neřidič kritizuje......
Naštěstí už z literatury na střední škole víme, že člověk nemusí být řidič aby mohl řidiče kritizovat. Viz Karel Havlíček Borovský, Kapitoly o kritice.
Tam se tedy jedná o umění básnické, ale ono to vyjde nastejno.
kterého neřidiče máš na mysli? Medvěd pokud vím řidič je.
Medvěd není řidičem, protože není vlastníkem řidičského oprávnění. Krome řidičů motorových vozidel se sice říká "řidič" i v případě některých nemotorových vozidel, ale jizdní kolo tam, pokud vím, nespadá. Medvěd může být cyklista, účastník silničního provozu, chodec nebo osoba vedoucí jízdní kolo. Ale řidič dle litery zákona nikoliv. Alespoň tak se mi to vybavuje v paměti :-)
Vymezení základních pojmů:
d) řidič je účastník provozu na pozemních komunikacích, který řídí motorové
nebo nemotorové vozidlo anebo tramvaj; řidičem je i jezdec na zvířeti,
e) vozka je řidič, který řídí potahové vozidlo,
h) nemotorové vozidlo je vozidlo pohybující se pomocí lidské nebo zvířecí
síly, například jízdní kolo, ruční vozík nebo potahové vozidlo,
krásně ilustruješ, jak si hodně účastníků provozu (a nejen motoristi) rádo upravuje zákon o provozu podle sebe. Kromě této pověry, která se týká naštěstí jen terminologie, je rozšířena spousta dalších nesmyslů (např. hodně lidí si myslí, že na čtyřproudovce se automaticky nesmí jezdit na kole (a hodně motoristů se pak k cyklistům podle toho chová) - to jsem skutečně několik lidí nezávisle na sobě slyšel říct, ne že bych si to jen myslel, naopak někteří cyklisti si myslí, že jako "neřidiči" nemusí dodržovat pravidla atd., o neznalosti pravidel o parkování (blízkost přechodů, zastávek, křižovatek, tramvajových kolejí, různé žluté čáry na silnici, ...), která také mají vliv na bezpečnost provozu (špatné parkování není zdaleka tak neškodný přestupek, jak se všeobecně míní) radši ani nemluvím).
Stručně řečeno: pokud mluvíš o "liteře zákona", mohl by sis ten zákon alespoň jednou přečíst.
Četl, ale už je to dávno, naštěstí je to přehmat skutečně jen v terminologii ;-)
Čím se liší řidič-motorista od řidiče-cyklisty? Například rozdíl mezi cyklistou a motorkářem je opravdu jen v míře hluku a smradu. Pak možná ještě v rychlosti a určitě v nebezpečnosti pro okolí.
Pokud máš na mysli, že pro pohyb na bicyklu není zapotřebí řidičský průkaz, pak mi promiň moji drzost, ale neskromně se domnívám, že pravidla silničního provozu znám lépe než leckterý nadutý motorista s řidičským průkazem. A víš proč? Protože na tom závisí moje zdraví a často i život.
A když navíc vidím, jaká střeva mohou být držiteli řidičského průkazu (viz můj úvodní příspěvek), nedivím se, že rostoucí část motoristů si řidičák prostě jen "kupuje". Dvě z mých dcer si dělaly řidičský průkaz. Oběma bylo (nezávisle na sobě) nabídnuto, že "za padesát" ho mohou dostat bez zkoušek. Tuto nabídku samozřejmě odmítly, ale kolik lidí na to už asi přistoupilo? A ti teď jezdí mezi námi...
Pravidla "o provozu na pozemních komunikacích" můžeš znát sebelépe, ale zdraví a život na tom rozhodně nazávisí. Pro tyto hodnoty je v "hustém" dopravním provozu daleko důležitější mít přehled, intuici, zkušenosti, chladnou hlavu a předvídavost. Když tě přejede auto, tak ti bude houby platné, že znáš pravidla a že dle nich měla správně situace proběhnout dopravně jinak. Pokud opravdu prioritně stavíš na vrcholek své zdraví a přežití, tak je lepší intuitivně předpokládat chyby těch ostatních, protože prostě jsou a budou.
Naprostý souhlas. Přesně tak to dělám. Znalost předpisů mi umožňuje hlavně to, že MOJE chování je pro ostatní předvídatelné a že vím, jak by se měli ostatní chovat, což ovšem neznamená, že neumím předpokládat jejich chyby. Naopak - vždycky předpokládám tu nejhorší variantu chování řidičů a velmi často se právě ona naplní.
Už Ti to tu vysvětlili mnozí, ale pro jistotu: Za řidiče se považuju od té doby, co jsem před nějakými pětatřiceti lety poprvé vyjel na kole na silnici. Co nejsem a nikdy nebudu - je motorista. Jako řidič nemotorového vozidla jsem podstatně více ohrožen než řidiči zavření v autech, proto na mých řidičských schopnostech daleko víc závisí mé vlastní zdraví a můj vlastní život. Naopak řidiči motorových vozidel jsou provozem ohroženi daleko méně, o to více ale oni ohrožují své nemotoristické okolí.
Pokud jsi tím "neřidičem" myslel, že moje řidičské umění jen proto, že jezdím "jen" na kole, nedosahuje a ani nemůže dosahovat úrovně byť podprůměrného motoristy, tak jen potvrzuješ můj mnohokrát prezentovaný názor, že motorista se automaticky považuje za nadřazeného ve vztahu k cyklistům, což mi tu mnozí nevěřili. Teď už mi to díky Tobě snad budou věřit.
Motoristé bez cyklistických zkušeností z městského provozu naopak nemohou ani tušit, jakým záludným situacím je zde cyklista ze strany motoristů vystavován. Tudíž je to právě motorista, který by si měl "doplnit vzdělání" a zkusit se třeba týden pohybovat v městském provozu na kole, než se začne o cyklistech pohrdlivě vyjadřovat.
Se nerozčiluj, ať tě neklepne, kdo by tady pak diskutoval.
To nemusíš mít strach. Pokud někoho vidím se opravdu rozčilovat, pak jsou to právě motoristé za volantem. V Praze už u nich vidím jen permanentní stres: zácpy, kolony, nedostatek příležitostí zaparkovat, chování ostatních řidičů a tak podobně. Oni se rozčilují, nadávají, stěžují si a vůbec si neuvědomují, že by svůj hněv vlastně měli obrátit proti sobě samým. Vždyť je to přece každý z nich, který k tomuto neutěšenému stavu přispívá svou pohodlností uspořádat si život tak, aby se obešli bez motorového vozidla a tento stres nemusel prožívat. Oni si vůbec neuvědomují, že si tento stres způsobují vzájemně, natož aby si uvědomili, že stejné peklo nezaslouženě připravují i těm, kteří se na všeobecném motoristickém šílení vůbec nepodílejí - chodcům a cyklistům.
Ve všem máš pravdu, ale ještě něco bych k tomu doplnil - každý cyklista, který se po městě pohybuje na kole, by si měl zkusit třeba týden jezdit po městě autem. Nebo měsíc, nebo rok. Nebo náklaďákem.
Kdybych si měl vybrat mezi kolem a autem, co se týče psychické náročnosti, složitosti a zodpovědnosti jízdy po městě, vybral bych si kolo. Co se týče vlastní bezpečnosti a pohodlí, vybral bych si auto.
Někteří lidé musí po městě jezdit denně ať chtějí, nebo ne, protože to patří k jejich práci. Usedají za volant každodenně - v dobré i špatné psychické i fyzické kondici, protože zaměstnavatel je donutí. Je nemožné jezdit bez neúmyslných chyb, protože člověk je tvor chybující.
Ty sice jezdíš bezpečně a když přec jen uděláš chybu, nikoho neohrožuješ. A přesto chybuješ pokaždé, když usedáš na kolo - jezdíš po Praze a doufáš, že ti ostatní nebudou chybovat ve Tvé blízkosti. Vědomě riskuješ své zdraví.
Určitě by ani cyklistovi neuškodila určitá zkušenost s motorovým vozidlem. Určitě by získal ještě lepší představu o nevýhodách používání motorového vozidla ve městě. Na druhou stranu: Kolik myslíš, že jezdí po městě cyklistů bez zkušenosti řidiče motorového vozidla? A kolik je motoristů, kteří po městě nikdy na kole nejeli? Jsou to právě motoristé, kterým ta opačná zkušenost nejvíc chybí. A jsou to oni, kdo vytvářejí ta rizika, proto by se oni měli zajímat o to, jak je snížit nebo zcela vyloučit.
Na druhou stranu: Proč bych si třeba já měl zkoušet jezdit po městě autem? Zrovna tak jako si nebudu zkoušet střelbu do lidí jen proto, abych se dověděl, co prožívá dobrovolník v Iráku nebo v Afghánistánu, jako si nezačnu píchat drogy, abych se dokázal vžít do situace narkomanů. Pokud považuju něco za špatné, nebudu to přece zkoušet jen proto, abych to směl kritizovat. A já si opravdu myslím, že jezdit autem tam, kde bydlí lidé, by se mělo jen v těch nejnutnějších případech. Ty ostatní jízdy nestojí za to, aby byli lidé fyzicky ohrožováni, omezováni v pohybu, obtěžováni hlukem a pomalu otravováni zplodinami.
Odpovědnost z hlediska jízdy po městě nespočívá jen v otázce, JAK jezdit, ale především, ZDALI VŮBEC jezdit. Zvolil-li jsem já osobně pro svou dopravu po městě kolo, vlastně jsem dobrovolně vyměnil rizika, která bych jako motorista vytvářel pro ostatní, za rizika, kterým se nechám já vystavovat od motoristů. Je to princip, který uplatňuju i jinde - například v oblasti zadlužení: Raději ať někdo mně zůstane dlužen sto tisíc, než abych já někomu zůstal dlužen stovku.
Až na zanedbatelné výjimky nikdo po městě autem jezdit nemusí. Vždycky si můžeme vybrat. Nejsme otroci, máme svobodnou vůli. To ostatní jsou výmluvy. Je to jen otázka rozhodnutí a odvahy k němu.
Dávám Ti naprosto za pravdu, že bez neúmyslných chyb se prakticky jezdit nedá. Určitě ani na tom kole. Pravdu máš i v tom, že jediný rozdíl v tomto ohledu mezi motorovým vozidlem a kolem je v nesrovnatelné míře ohrožení okolí v důsledku každé takové chyby.
S Tvou poslední větou souhlasím jen částečně: Ano, tím, že jezdím po Praze na kole, je ohroženo moje zdraví a možná dokonce i život. Ale nejsem to já, kdo své zdraví těmto rizikům vystavuje. Mým zdravím hazardují ti, kteří ta rizika vytvářejí, tedy motoristé. Pouhou jízdou na kole bych své zdraví neohrozil. Není to MOJE počínání, co ohrožuje mé zdraví.
Nesouhlasím s posledním odstavcem - píšeš, že to nejsi Ty, kdo své zdraví těmto rizikům vystavuje.
Je zapotřebí rozlišovat mezi tím, kdo riziko vytváří (motoristé) a kdo se tomu riziku vystavuje - Ty.
Takže rizika vytvářejí motoristé a se svým zdravím hazarduješ Ty. Pouhou jízdou na kole bys své zdraví neohrozil, ale pokud sis k té jízdě vybral Prahu, své zdraví ohrožuješ. Máš dostatek infomací k tomu, aby ses rozhodl, ZDALI VŮBEC jezdit po Praze na kole.
Netvrdím, že to co se děje v Praze je správné, nebo normální. Jen si myslím, že je zbytečné nasazovat vlastní život v rámci snahy o ekologické chování, nebo snahy o změnu této situace. Mrtvej Medvěd, špatnej Medvěd :-)
a kde je potom ta hranice? Pokud bude (hypoteticky) jezdit po Praze jediné auto, tak už nemá vyjet na kole, aby nehazardoval se svým životem? To je blbost, že? A co když těch aut bude deset? Sto? Tisíc? Odkdy je to hazardování s životem?
Ono to není vůbec jednoznačné a ty máš samozřejmě taky kus pravdy, v tomto bych ale souhlasil spíš s Medvědem. Pokud on sám neudělá žádnou chybu a někdo jej ohrozí (v krajním případě zraní či zabije), není to chyba Medvědova nýbrž toho ohrozitele. Podle tebe by se dalo říct "Medvěd si za to může sám, neměl tam na tom kole jezdit", podle mě, pokud jede tam, kde se na kole jezdit může (drtivá většina ulic v Praze) a jede podle pravidel provozu, takovéto hození části viny za hazardování se životem bych zcela odmítl. Hazardér se životem je cyklista na dálnici (přestože Medvědovo oblíbené fyzikální vysvětlení s kinetickou energií platí i tam), kde mají cyklisté zákaz, ne ale cyklista v městském provozu, i když třeba na pražské magistrále, kam by se většina cyklistů z pochopitelných důvodů neodvážila.
Podle mých zkušeností z provozu ty "pochopitelné důvody" jsou takovéto: Pokud uděláš na velmi frekventované dvou až čtyřproudovce plné křižovatek s odbočovacími pruhy a podobnými vymoženostmi a navíc spoustou bloudících či nervózních a spěchajících řidičů, kteří tě často můžou zmást či upoutat nadměrnou pozornost na sebe, čímž se pak třeba plně nevěnuješ důležitým věcem, tedy pokud uděláš sebemenší chybu, vystavuješ se riziku. Pokud ale máš zkušenosti v hustém provozu (což většina cyklistů nemá) a znáš dokonale pravidla (což bohužel nezná drtivá většina účastníků provozu) a hlavně umíš dobře předvídat těžko předvídatelné situace a chyby ostatních, s vysokou pravděpodobností chybu neuděláš a riziku tě můžou vystavit jedině ti, kteří vědomě jedou příliš dravě - tedy tak, jak to říká Medvěd. Pokud by se na tu magistrálu vydal někdo, kdo si včera koupil kolo a žádné vozidlo v životě neřídil, tak bych ho za hazardéra považoval taky, ne ale proto, že jede po magistrále na kole, ale proto, že jako začátečník přeceňuje svoji schopnost neudělat chybu v tak náročném prostředí.
Ale jo, to máš samozřejmě pravdu. Jenomže já se nepřu o tom, kdo zaviní případné Medvědovo zranění - jestli on, nebo auto. Vím, že ta rizika vytvářejí řidiči aut, ne Medvěd.
Já jen tvrdím, že ohrožení Medvědova zdraví je v hustém pražském provozu permanentní a že Medvěd to dobře ví. Dopravní situace v Praze je zoufalá, není to správné, ale je to tak. Taková je prostě pražská realita.
To mi přijde podobné, jako bych si já na vsi stěžoval, že tu nemám Metro, trambaje a Mc Donalda. Nemám. Ale mám tu čerstvý vzduch a můžu tu bez obav drandit na kole. Každá mince má dvě strany.
já si myslím, že největší riziko pro medvědův život bylo už to, že se narodil :o))
Kdyby člověk dovedl tvé úvahy k dokonalosti, nesměl by nic.
Nejnebezpečnější činnost je "žití". Je dokázáno, že vždy končí smrtí :o(
Nesouhlasíš přesně s tím, co jsem svým příspěvkem chtěl sdělit. Opravdu to nejsem já, kdo se svým zdravím hazarduje. To, že se nepřizpůsobím okolním podmínkám, na které nemám žádný vliv, není hazard.
Vždyť právě kvůli tomu jsem psal svoje texty typu "Proč nejsem motoristou" a "Střelecký mor". V prvním jmenovaném článku jsem jasně vysvětlil, že se motoristou nechci stát proto, že bych to byl JÁ, kdo by hazardoval s cizím zdravím, a ne že by "kvůli mně pak najednou někdo hazardoval se svým zdravím už tím, že vyleze z baráku".
Ve "Střeleckém moru" jsem to záměrně dovedl do krajní, možná až trochu vypjaté polohy, aby z toho bylo vidět tu SKUTEČNOU absurditu situace: Na těch "střelcích" je daleko lépe vidět, že to nejsou obyvatelé "městečka", kdo hazarduje se svým zdravím a svými životy. Pak by skutečně bylo hazardem i to, že se člověk narodí.
V případě motorismu je potřeba ukázat na skutečné původce a viníky současného neutěšeného stavu a ne zastírat škodlivost jejich počínání poukazem na to, že "kdo se nepřizpůsobí, je automaticky hazardér". Jaký by pak měli motoristé důvod své chování měnit? Jsou to oni, kdo se musí změnit, nikoli ti, které ohrožují, mrzačí a zabíjejí.
Je dobře, že ukazuješ na skutečné původce a viníky současného neutěšeného stavu. Tvoje texty na téma motorismus jsou určitě prospěšné. Máš pravdu - motoristé by měli své chování změnit. Ale nemusíš kvůli tomu každodenně riskovat život. Nejspíš se z Tebe pomalu stává ikona vzpoury proti nesmyslnému motoristickému šílenství v Praze. Ale anonymní stádo přiblblých pražských motoristů by pro Tebe nemělo být důležitější, než vlastní zdraví, či dokonce život. To si myslím já. To, že se nepřizpůsobuješ okolním podmínkám, na které nemáš žádný vliv, podle mě hazard je. Tvoje případné zranění, nebo smrt dopravní situaci v Praze nezmění.
V tom máš pravdu. Já taky nejsem sebevrah a v tom provozu se chovám tak, abych maximum rizik předem eliminoval. Pro mě tedy není otázkou, ZDALI po Praze jezdit na kole, ale JAK na tom kole po té Praze jezdit.
U motoristů by to mělo být obráceně: Nejdřív by se měli svého svědomí zeptat, zdali musí opravdu nutně jet autem, a teprve pokud seznají, že tento způsob jízdy je opravdu jediný možný a stojí za to riziko, které nutně znamená pro okolí, měli by se zamyslet nad tím, jakým stylem pojedou. A když se zamyslí opravdu poctivě, zjistí, že pokud by měli jet opravdu tak, že by nikoho neohrozili, museli by jet tak pomalu, že by se auto nevyplatilo.
Stojí tedy před rozhodnutím: Buď tím autem pojedu tak, že se mi jeho použití časově vyplatí, ale budu tím pádem (vědomě) ohrožovat své okolí a doufat, že se nic nepřihodí, nebo uznám, že nemám-li své okolí svou jízdou ohrožovat, jízda autem se mi časově nevyplatí, a zvolím jinou alternativu - MHD nebo kolo. Případně si ke svému překvapení uvědomím, že se vlastně nikam přepravovat nemusím.
Medvěde, prosím tě, kdysi jsi tu myslím zveřejňoval odkaz na statistiku, ze které vyplývalo, jak se změnil počet smrtelných úrazů na přechodech od změny zákona (tzv. "přednost chodců"). Překvapivě z ní vyplývalo, že se tento počet snížil, jestli si to dobře pamatuju. Mohl bys ten odkaz ještě poslat, prosím? Nemůžu to v hledání nikde objevit... Díky.
Já jsem těch odkazů tady zveřejňoval opravdu hodně. Teď nevím, který přesně to byl. Některé časové řady jsem si musel sestavit sám z několika zdrojů. Možná to byl tenkrát odkaz na stránky ministerstva vnitra.
http://www.mvcr.cz/statistiky/doprava/2006/12...
Díky, něco z toho snad vyčtu :-)
Počty zabitých chodců z viny motoristy z důvodu neumožnění nerušeného a bezpečného přejití vozovky chodci ("nedání přednosti chodci"), přecházejícímu po vyznačeném přechodu:
2000: 7
2001: 30
2002: 32
2003: 19
2004: 20
2005: 21
2006: 16
2007: 14
Díky!
Jestli se nepletu, tak toto téma jsi založil kvůli pocitu, že přestože se snažíš maximum rizik předem eliminovat, často se vracíš domů s pocitem, že jsi přežil jen zázrakem.
Čili je evidentní, že Tvoje přežití mají z velké části v rukou motoristé. Nevím jak Ty, ale já pokud nemusím, svůj osud do rukou cizích a nezodpovědných lidí nevkládám.
Jezdíš-li na kole po Praze proto, že se Ti to líbí (kvůli adrenalinu, nebo třeba teď na jaře to musí být nádhera i v Praze), budiž. Když Ti to za to riziko stojí.... ( I když podle mě by bylo lepší ve všední dny jezdit MHD, protože na víkendy by Ti zbylo více chuti vyrazit na kole do přírody mimo město)
Jestli si ale myslíš, že svojí "pražskou cyklistikou" dokážeš něco změnit, třeba motoristy, tak se mýlíš. Jízda autem je návyková, obzvláště jízda auty poslední generace. Málokdo (spíš nikdo) se jí vzdá jen proto, aby Tě přestal ohrožovat.
Pro většinu motoristů platí heslo, které jsem našel v knize o závislostech: "Navzdory varování se nic zvláštního nestane, dokud stávající stav nezačne bolet víc, než změna."
Ale ne. Nevadí mi tolik pocit vlastního ohrožení. Nevadí mi tolik chyby ostatních - spíš jejich případná dravost a bezohlednost. To ohrožení beru jako součást života. Když jedu po nějaké silnic, v podstatě nikdy nemůžu ovlivnit, jestli mě někdo nesejme zezadu. Kdybych měl ještě o tomhle přemýšlet, pak bych skutečně už nemohl vůbec jezdit.
Adrenalin nevyhledávám. Jsem spíš typ, který se jakýmkoli (zbytečným) rizikům vyhýbá a sází vždy na jistotu. Tvoje úvaha, že by bylo lepší ve všední dny jezdit MHD a o víkendu obráceně, má trhlinu: Ve všední den jsou všude zácpy a všichni jedou výrazně pomaleji. O víkendu je v Praze aut podstatně míň a tudíž jezdí rychleji a pro mě nebezpečněji.
Jestli něco změním? Určitě. Když si spočítám, kolik lidí mě vidělo, jaké procento z nich se nad tím aspoň nějak zamyslelo, tak si myslím, že to myšlení určitého (omezeného) počtu řidičů pozitivně ovlivnit mohlo.
Jediná další myšlenka (až po té, že na silnici podle nich nemáš na kole co dělat ;-), je ta, že jsi socka, která nemá na auto :-))) Sorry, ale tohle jsem už, bohužel, od jisté osoby už také slyšel...
Je mi v podstatě jedno, co si o mně řidiči myslí, ale vadí mi, když se pak podle toho začnou chovat. Ono od přesvědčení, že někde nemám co dělat, je velmi krátká cesta k tomu, že mě dotyčný odtamtud začne svým autem (jak jinak než nebezpečně) vytlačovat nebo jinými manévry mi dávat najevo svou "intelektuální" převahu.
O tom, že se lidi (asi nejen řidiči) chovají jinak k osobám, které považují za "socky", mi taky vyprávět nemusíš. Já vypadám jako bezdomovec, tudíž si těch ústrků zažívám hodně, i když jsou založeny na omylu. Je to jeden z důvodů, proč na své vizáži nechci nic měnit. Je to pro mě zdroj velmi důležitých informací o lidech.
Já taky občas jezdím na kole do práce a je fakt, že určitý typ lidí na to kouká divně :-(
Ale jezdit na kole po Praze povazuji za hazard. Já třeba nejedu do práce na kole, když vím, že bych se vracel za tmy. A to jezdím jen po Liberci.
On to zas takový hazard není. Kdyby tomu tak bylo, už bych za ty více než tři tisíce hodin nalítaných po Praze měl nějaké vážné nehody nebo jiná "varování". Zatím jsem kromě dvou situací všechny nebezpečné situace zdárně vyřešil, a tam, kde došlo ke kolizi, nebylo vážněji ohroženo ani mé zdraví, natož život. Ono to nebezpečně spíš jen vypadá. Co je nebezpečného například na pohybu po pražské magistrále, když všechna auta stojí? :o))
Záleží na tom, odkud kam musíš jezdit. Po Praze se moc jezdit nebojím, většinou se dá krásně najít klidná cesta.
Respekt mám spíš ze "státovek" na mimo město. až příliš mnoho - jinak i třeba slušných - lidí si je plete s dálnicemi a jezdí tam klidně 130, předjíždějí ve dvou pruzích "na třetího", uhýbají za krajinici a tak podobně. V té rychlosti nemají nejmenší šanci zareagovat, když se jim před autem objevím já.
Tohle mě štve: máme tu zákonné omezení rychlosti, což pokládám za vrcholně rozumné, ale zkus jet předpisově autem 90 třeba po karlovarské - každej druhej tě probliká a protroubí a každej třetí předjede přes dvojitou plnou a ještě se vzteká, žes neuhnul za krajnici. Oproti těmhle silnicím je Praha celkem klídek - a to se po nich ještě před deseti lety dalo krásně jezdit na kole, pokud jsi chtěl být někde rychle.
Ani já se nebojím jezdit po Praze. A to přesto, že nevyhledávám "klidnější", ale zásadně nejrychlejší cesty. Máš naprostou pravdu, že nejhorší pocit mám na silnicích první třídy mimo město. Občas jsem "nucen" použít výpadovku na Mělník nebo na Kutnou Horu či Kolín a tam už občas (když mě netlačí čas) o nějakých objízdných trasách uvažuju. Takže naprostý souhals s Tvým příspěvkem.
Buď neumíš číst nebo záměrně (zase) překrucuješ. Fénix nepsal, že by ses měl o víkendech bezstarostně prohánět po Praze po prázdných a bezpečných ulicích. Psal ti, že se o víkendu máš jet rekreovat na kole do PŘÍRODY. Takhle to totiž naprostá většina cyklistů dělá. Jedou si do přírody odpočinout, načerpat nové síly a hlavně si užít ten pocit z jízdy na kole.
Takže tu "trhlinu" ve Fénixově uvaze o MHD nevidím...
Nevím, jestli si naopak Ty správně pochopil, co jsem tím myslel. Pokud bych po Praze nemohl jezdit ve všední dny, nemohl bych jezdit vůbec, protože o víkendech jsou řidiči nebezpečnější tím, že jezdí po prázdných (volnějších) ulicích rychleji a častěji bývají nalití. Takže ta "trhlina" je v tom, že bych své kolo už nemohl vůbec využívat jako dopavní prostředek, což je pro mě priorita.
Do přírody chodím pěšky, protože jen tak si tu krajinu skutečně užiju. Nevím, jak bych s kola sledoval hemžení mravenců či broučků, jak bych se mohl sklonit ke každé kytičce, pohladit kůru stromu, cítit měkký terén pod nohama a tak podobně. O to všechno bych na tom kole přišel.
O "to" všechno na kole přeci nepřicházíš. Jak jsi na to proboha přišel? Na kole se dá zastavit a jít chvíli pěšky nebo kolo odložit a plácnout s sebou do mechu. Krajinu si cyklista užívá taky a to velice intezívně. Tenhle tvůj závěr je dost mimo... Ale to asi nikdy nepoznáš, protože pro tebe je kolo jen a jen dopravní prostředek a tu opojnou radost z volné jízdy terénem (nejlépe na kvalitním kole) si nikdy neužiješ. Škoda :o((
Netvrdím, že jízda na kole v přírodě nemůže být příjemným zážitkem. Proč by jinak existovalo tolik cykloturistů? Prezentoval jsem jen svůj vlastní pocit, že já osobně v přírodě dávám přednost pomalejšímu pěšímu pohybu, jenž mi umožňuje podstatně lepší kontakt s krajinou a přírodou, který na kole nezažiju, leda bych s něho slezl. Když bych tedy kvůli něčemu musel s kola slejzat, tak je snad lepší na něj vůbec nenastupovat.
Tím samozřejmě nechci říct, že to takhle musí cítit úplně každý. Je to pouze moje osobní preference.
jenže to bys v Praze nesměl chodit ani pěšky. Tedy podle tebe zbývají pouze dvě řešení: Odstěhovat se nebo nevycházet z bytu.
Přijde mi, že chodci a cestující v MHD jsou ohroženi nesrovnatelně méně, než cyklista mezi auty. Kdybych se chtěl chovat ekologicky a přežít, zvolil bych MHD a zbytek bych došel pěšky. I když jak se znám, nejspíš bych skončil na kole jako Medvěd, protože mezi lidmi v MHD bych se necítil o moc líp, než mezi těmi auty :-)
S tou mírou ohrožení si nejsem tak jist. Jako chodec jsem nucen neustále přecházet frekventované ulice, což někdy není bezpečné, ani když jdeš na zelenou. Lidi v MHD mi tolik nevadí - tedy pokud není dopravní prostředek vyloženě přecpaný. Na kole není nacpáno nikdy. Kromě toho na tom kole je to mnohem rychlejší než kombinace pěší chůze a MHD, takže tomu riziku jsem vystaven po kratší dobu. Dnes jedu (po magistrále) učit do 7 km vzdálených Holešovic. Budu tam za slabou čtvrthodinku. To bych ani tím metrem nestihl. A navíc to mám zadarmo. :o))
No jo, klasické setkání s blbcem. Zažil jsem situaci kdy mne řidička odbočující doleva nezaregistrovala dokud ji spolujezdec neupozornil a ona zareagovala typicky ženským způsobem - něco je špatně, šlápnu na brzdu. Zůstala stát napříč a měl jsem co dělat abych to ubrzdil, kdyby nebrzdila, projel bych za ní...
Cyklista v protisměru není bohužel pro cca 25% řidičů překážkou při odbočování doleva. Snahy o odbočení doleva dříve než se rozjedou v protisměru jsou bohužel také časté. Zkrátka taková česká vyčůranost.
Oni ti v protisměru se rozjíždějí zpravidla tak pomalu, že se dá před nimi doleva bezpečně odbočit. Zákon nic takového nezakazuje, řidič si jen musí počínat tak, aby nikoho (včetně chodců!) neohrozil a neomezil. Což řidička v Medvědem popisovaném případě evidentně nedodržela.
Nicméně obecně to není žádná vyčůranost, jen snaha o to méně času překážet na ulici a spálit méně paliva na volnoběh, tedy snaha o plynulejší a ekologičtější provoz;-)
To je dost riskantní manévr, protože na světelné křižovatce nikdy nevíš, jakou akceleraci má které vozidlo čekající v protisměru na zelený signál. Mohl by Tě někdo trefit.
Já na svém kole dělám podobnou věc - vůči chodcům: Odbočuji-li doleva, nechám projít ty, kteří vycházejí z protějšího chodníku, a projedu hned za nimi, než se do těch míst dostanou ti, kteří vycházeli z mého směru. Myslím, že tím neporušuju žádné pravidlo. Přednost bych chodcům musel dát jen v případě, že by se naše dráhy protnuly ve stejném čase, a nikoli v situaci, kdy jsem na průsečíku našich drah o několik vteřin dříve.
Viz asi 2 vlákna níže, v pořádku. Projedeš-li mezi chodci tak, že nemusí náhle měnit směr ani rychlost chůze a neohrozíš je, je to naprosto v pořádku.
Stejně tak já, zařadím jedničku, najíždím do křižovatky, podívám se, co dělá protijedoucí řidič, tak v 50% případů chrápe, takže šlápnu na to a mizím kam potřebuju. Ve zbylých 50% případů samozřejmě zastavím a čekám.
Je potřeba jet tak, aby Tě nikdo jiný pokud možno netrefil, ani kdyby chtěl, ale to je obecné pravidlo pro řízení čehokoliv;-)
Troufam si tvrdit, ze tou bleskovou akceleraci spalis paliva nepomerne vic nez chvilkou cekani na volnobeh. Kazdopadne tohle vyrazeni na plnej kotel doleva pred protijedoucimi vozidly je vsechno jiny, nez ohleduplnost. Sam to delam malokdy, opravdu jenom kdyz nekdo evidentne usne. Zato jsem videl nekolik skoro havarek, kdy takovej blbec narazil na jinyho blbce a ten zrychlil taky.
Není pravda, zrychluji zcela běžně, do křižovatky stejně musím najet, už mám zařazeno a puštěnou spojku, naopak zastavovat a později znovu rozjíždět je neekonomické.
Dále pokud je rouzmně nastavená zelená vlna a trochu si pohneš, stihneš zelenou pro ty, co jeli před Tebou, takže si ušetříš jedno další zastavení a rozjetí.
Palubní počítač mi dává průměrnou spotřebou i rychlostí dost jasně najevo, jaký způsob jízdy se fabce líbí;-)
Počkej, fakt nezakazuje? Jsem myslel, že jsem povinen dát přednost těm, co jedou v protisměru přímo. S výjimkou situace, kdy mám zelenou šipku, samozřejmě. Asi se budu muset zase do zákona podívat :-)
"q) dát přednost v jízdě znamená povinnost řidiče nezahájit jízdu nebo jízdní úkon nebo v nich nepokračovat, jestliže by řidič, který má přednost v jízdě, musel náhle změnit směr nebo rychlost jízdy, "
Když projedeš bezpečně daleko před přijíždějícím vozidlem a protijedoucí řidič nemusí náhle nic měnit, dostál jsi své zákonné povinnosti. 8-)
Jo a ještě něco... když máš zelenou šipku, neznamená to, že máš přednost. Je to jen informativní. Když proti Tobě vyjede někdo z jakéhokoliv důvodu, třeba jel příliš pomalu, porucha semaforu, nebo i jede na červenou, jsi povinen mu dát přednost, ačkoliv ti svítí vyklízecí šipka.
I kdyby jel na červenou, příliš rychle, Ty na vyklízecí šipku, on se dopustil přestupku (jel na červenou), Ty taky (nedání přednosti) a navíc jsi viníkem nehody (přednost v jízdě měl on). On by maximálně dostal nějakou spoluvinu.
Přečti si zákon. Zelená znamená, že smíš jet, nikoliv, že máš přednost v jízdě.
S tímhle nesouhlasím. Vyklízecí šipka má stejnou funkci jako jiná světla na semaforu. To znamená, že pokud funguje, neplatí pravidla o přednosti daná svislým značením. To bys taky mohl říct, že když máš zelenou z vedlejší ulice, musíš tak jako tak dát přednost vozidlům přijíždějícím na červenou z hlavní ulice, protože Tvoje zelená je "jen informativní". Tak to ale, jak určitě víš, není.
Kromě toho: Zelená vyklízecí šipka neznamená jen to, že můžeš jet. Jet totiž můžeš, i když nesvítí, pokud to umožňuje barevná konstelace na hlavním semaforu. Zelená šipka znamená, že protijedoucí vozidla mají červenou a že máš tedy vůči nim PŘEDNOST, i když by na tu červenou jela z hlavní nebo bys jim jinak jakožto prostisměru musel dát přednost.
Světla znamenají pouze právo jet či povinnost nejet, na PŘEDNOSTI samotné nic nemění.
Tak to si ty zákony vykládáš velmi svérázně. Fungují-li semafory, neplatí pravidla o přednosti vyznačená svislým značením, neplatí ani pravidlo pravé ruky a v případě svítící zelené vyklízecí šipky neplatí ani přednost pro protisměr při odbočování vlevo.
Jediné, co platí, je, že řidič vjíždějící do křižovatky má povinnost umožnit bezpečné opuštění prostoru křižovatky vozidlům, která tam zůstala z předchozí dopravní situace, tj. než dotyčnému padla zelená.
Takže ještě jednou: Světla NAHRAZUJÍ přednost upravenou svislým značením.
další krásný příklad toho, jak člověk bez řidičáku často rozumí provozu lépe, než někdo, kdo na to má papír:-) Řidičáky jsou skutečně bohužel pouze formalita.
Ono také ani nic jiného nezbývá, pokud chce člověk zůstat na živu :-) Ti v plechovkách na to kašlou, dost často i úmyslně, ty chrání hromada plechu ;-)
však já taky nekritizuju, že řidič, který nemá řidičák, umí pravidla, naopak kritizuju to, že pro získání řidičáku není v praxi vyžadována ani _znalost_ pravidel (a tím méně pochopitelně jejich dodržování).
Jako kritiku jsem to nebral, to bylo jen takové doplnění ;-)
Nevím jak je to teď, ale po mně znalost předpisů kdysi ještě vyžadovali :-)
možná by bylo zajímavé, kdyby znalost dopravních pravidel vyžadovali nejen při zkouškách v autoškole, ale i potom:-). Třeba rok po získání řidičského oprávnění by bylo ještě povinné přezkoušení a pak třeba ještě každých pět let (s autem se taky musí každé dva roky na technickou kontrolu, tak proč ne s řidičem, že?). Co občas tvrdí i zkušení řidiči za bludy je opravdu otřesné.
Ale i ty zkoušky myslím udělá i ten, kdo ty předpisy zná jen povrchně, někdo se to nadrtí noc před zkouškou a druhej den už si z toho nepamatuje nic. To pravidlené přezkoušení by asi nebylo vůbec od věci...
Lidi, kteří u nás mají oprávnění používat firemní auta, se jednou (?) ročně zúčastňují školení, po němž si vyplní testík. Kdysi se tomu říkalo referentské zkoušky, nevím jak teď. Ale byla to sranda, protože testy se vyplňovaly kolektivně. Ale k tomu, aby řidič nebyl hovadem, je potřeba kromě znalostí, praxe a dovednosti hlavně mít zdravé duševno. :-)
V tom případě se ale začnu pomalu poohlížet po nějakém autu, protože jestli by půlce Prahy sebrali řidičáky, tak odmítám jezdit narvanou MHD :-)))))))))))))
No, stejně si ale myslím, že by to byla formalita jako cokoli jiného, úplatky dneska bohužel vyřeší skoro všechno :-(
Prosím tedy o odkaz na konkrétní paragraf, který stanoví, že světla NAHRAZUJÍ přednost upravenou svislým značením.
Pakliže takový paragraf neexistuje, znamená to, že světla nenahrazují, ergo nemáš pravdu.
Tak ještě jednou:
"no je to s těma značkama složitější:
§ 76
Vztahy mezi obecnou, místní a přechodnou úpravou provozu na pozemních
komunikacích
(1) Místní úprava provozu na pozemních komunikacích je nadřazená
obecné úpravě provozu na pozemních komunikacích. Přechodná úprava provozu
na pozemních komunikacích je nadřazena místní i obecné úpravě provozu na
pozemních komunikacích.
(2) Svislé stálé dopravní značky jsou nadřazeny vodorovným dopravním
značkám.
(3) Přechodné vodorovné dopravní značky jsou nadřazeny stálým
vodorovným dopravním značkám.
(4) Přenosné svislé dopravní značky jsou nadřazeny všem dopravním
značkám.
(5) Pokyny policisty, vojenského policisty nebo příslušníka vojenské
pořádkové služby jsou nadřazeny světelným signálům, dopravním značkám nebo
dopravním zařízením.
(6) Světelné signály jsou nadřazeny svislým dopravním značkám
upravujícím přednost.
(7) Je-li užito vodorovné dopravní značky "Přechod pro chodce",
"Přejezd pro cyklisty", "Zastávka autobusu nebo trolejbusu", "Zákaz stání",
"Zákaz zastavení" nebo "Šikmé rovnoběžné čáry", je tato vodorovná dopravní
značka v místě užití nadřazena svislé dopravní značce "Parkoviště" nebo
svislé dopravní značce "Zóna s dopravním omezením" se symbolem upravujícím
zastavení, stání nebo parkoviště."
Datum: dnes 12:27
Autor: abernathy
Jestli máš na mysli bod (6), tak ten přednost neruší. Například při odbočování vlevo, protijedoucí vozido jedoucí přímo či odbočující vpravo má stále přednost, i když Ty máš zelenou. V drtivé většině případů totiž nemůžeš vidět, jaký signál svítí protijedoucímu řidiči a tudíž na něj PŘEDNOST nemůže být vázána. Pouze obecně je stanoveno, že na zelenou můžeš vjet do křižovatky, i když jsi na vedlejší a na hlavní jsou auta, například, ale nic víc. I když jedeš "na zelenou", pravidla pro přednost v jízdě platí.
Bod (6) navíc upravuje jen situaci vyplývající ze SVISLÝCH ZNAČEK UPRAVUJÍCÍCH PŘEDNOST (hlavní, vedlejší, stopka, kruhák), nikoliv přednost vyplývající z obecné úpravy (např. přednost zprava).
Může se to zdát jako akademická právničtina, ale přesně takto bude zákon vykládat policista, a jestli ne, tak v horším případě soudce.
"Prosím tedy o odkaz na konkrétní paragraf, který stanoví, že světla NAHRAZUJÍ přednost upravenou svislým značením.
Pakliže takový paragraf neexistuje, znamená to, že světla nenahrazují, ergo nemáš pravdu."
Na tento Tvůj dotaz jsem Ti dal odpověď a ty mi odpovíš takhle:
"Bod (6) navíc upravuje jen situaci vyplývající ze SVISLÝCH ZNAČEK UPRAVUJÍCÍCH PŘEDNOST... "
Nejdřív si ujasni na co se ptáš a pak se ptej. Ptal jsi se na SVISLÉ dopravní značky a na SVISLÉ dopravní značky jsi dostal odpověď.
Sry, trochu mi v rychlosti uniklo, že jsem vymezil diskusi na vztah svislých značek a světel. Teď už jen jak poznáš, jaký světlo svítí protijedoucímu řidiči, aby ses tím mohl řídit;-)
Tady máš celej zákon: http://www.autoskol.cz/phprs/view.php...
Myslím, že se to tady začíná podobat pohádce O perníkové chaloupce : Osobo, neběžely tudy děti? Pleju len. :-)))
Tady nejde o zelený signál na hlavním semaforu, ale o vyklízecí šipku. Ta skutečně znamená přednost před protisměrem. Že protisměr šipku nevidí, je nedůležité, protože v takovém případě má vždy červený signál. Myslím, že tu už někdo citoval, že svítí-li vyklízecí šipka, neplatí pravidlo o přednosti protisměru při odbočování vlevo.
A jak poznáš, jestli ten, který přijíždí k tvé hlavní zprava po vedlejší tam má značku podle které pozná, že je na vedlejší, prostě musíš koukat kolem sebe a předvídat. Když jede někdo do křižovatky bez zjevné snahy brzdit, tak mu tam přeci nevjedu ať bych měl zelenou sebezelenější a hlavní sebehlavnější. Ale jinak jak píše abernathy - Pleju len...
Řízení provozu světelnými signály
§ 70
c) signál se zeleným plným kruhovým světlem "Volno" možnost pokračovat v
jízdě, a dodrží-li ustanovení o odbočování, může odbočit vpravo nebo vlevo,
přičemž musí dát přednost chodcům přecházejícím ve volném směru po přechodu
pro chodce a cyklistům přejíždějícím ve volném směru po přejezdu pro
cyklisty. Svítí-li signál "Signál pro opuštění křižovatky" umístěný v
protilehlém rohu křižovatky, neplatí pro odbočování vlevo § 21 odst. 5,
§ 21
Odbočování
(5) Řidič odbočující vlevo musí dát přednost v jízdě protijedoucím
motorovým i nemotorovým vozidlům, jezdcům na zvířeti, protijdoucím
organizovaným útvarům chodců a průvodcům hnaných zvířat se zvířaty,
tramvajím jedoucím v obou směrech a vozidlům jedoucím ve vyhrazeném jízdním
pruhu, pro něž je tento jízdní pruh vyhrazen.
(6) Řidič odbočující vpravo musí dát přednost
nemáš pravdu, pokud jsou v chodu semafory, normální přednost daná značkami či přednost zprava přestávají platit, přednost je daná jinými pravidly. Samozřejmě ne vždy, když svítí zelená, máš přednost. Zelená šipka doleva ale vždy znamená, že můžeš jet (narozdíl třeba od zelené šipky doprava, kde může svítit zároveň zelená i na kříženém přechodu pro chodce).
Tu hierarchii předností vidím asi takto: nejníž stojí vodorovné dopravní značky, nad nimi svislé dopravní značky, ještě výš světelné signály a nejvýš řízení provozu policistou. Nějak jsem se dnes proti svý vůli rozkecal, jen doufám, že tady nedštím bludy.;-)
mám dojem, že přesně takto to je i v zákoně. Ještě teda dočasné (přenosné) značení stojí nad stálým.
Ono je to s těma značkama složitější:
§ 76
Vztahy mezi obecnou, místní a přechodnou úpravou provozu na pozemních
komunikacích
(1) Místní úprava provozu na pozemních komunikacích je nadřazená
obecné úpravě provozu na pozemních komunikacích. Přechodná úprava provozu
na pozemních komunikacích je nadřazena místní i obecné úpravě provozu na
pozemních komunikacích.
(2) Svislé stálé dopravní značky jsou nadřazeny vodorovným dopravním
značkám.
(3) Přechodné vodorovné dopravní značky jsou nadřazeny stálým
vodorovným dopravním značkám.
(4) Přenosné svislé dopravní značky jsou nadřazeny všem dopravním
značkám.
(5) Pokyny policisty, vojenského policisty nebo příslušníka vojenské
pořádkové služby jsou nadřazeny světelným signálům, dopravním značkám nebo
dopravním zařízením.
(6) Světelné signály jsou nadřazeny svislým dopravním značkám
upravujícím přednost.
(7) Je-li užito vodorovné dopravní značky "Přechod pro chodce",
"Přejezd pro cyklisty", "Zastávka autobusu nebo trolejbusu", "Zákaz stání",
"Zákaz zastavení" nebo "Šikmé rovnoběžné čáry", je tato vodorovná dopravní
značka v místě užití nadřazena svislé dopravní značce "Parkoviště" nebo
svislé dopravní značce "Zóna s dopravním omezením" se symbolem upravujícím
zastavení, stání nebo parkoviště.
Někde jsem zaslechl, že ženské nepatří do rukou volant, nýbrž vařečka a tenis, nebo tak nějak.
Ženská v autě nepatří na ulici, nýbrž do cirkusu, stejně jako medvěd na bicyklu.
:o)))
Jo, tohle úsloví znám taky. Přesto jsem s otevřenou hubou sledoval řidičku, která traktorem couvala a dvě cirkusový maringotky najednou zaparkovala bez jedinýho popojetí dopředu. Taky s autobusem MHD u nás jezdila ženská a to tak, že stojící jsem se nemusel držet ani v zatáčkách. Kdo umí, umí, ať je to ženská nebo chlap.
Samo to není možné brát vážně. Mnoho žen se dostane qolantu pouze když je hlava rodiny nalitá jak pupen, popřípadě šukna dostane korejské SUV, bo je to bezpečne. No a tak vznikají ty stereotypy.
Já se snažím nechat přítuli řídit co nejčastěj, když už máme to firemní autíčko;-)
Přiznávám se bez mučení, že moje žena je lepší řidič, než já. Nerozumí moc autu, neposlouchá ho a neopraví. Ale zato rozumí provozu, má cit a odhad. A hlavně: vždycky zachová klid, chladnou hlavu, nikdy nikomu nic neoplácí, hovado nechá předjet a odjet, nevzteká se, netroubí, nebliká. Což všechno já dělám, když mám pocit, že mě někdo na silnici ohrozil.
Nějak jsem vytušil, že to není tvůj názor, takovej by mohl mít jenom nějakej jednodušší jedinec. :-)) Kdo se trochu zajímá o motorsport ví, že špičkových soutěží se zúčastňují i ženy, třeba tří sezóny v F1 odjezdila "tygřice z Turína" Lella Lombardi. Ale protože uvažujou a tím i jezděj jinak než chlapi, nevylezou na bednu.
Jsem ráda, že nás alespoň někdo zastal :-) Nemám za sebou žádnou vážnou nehodu, jen do mě občas někdo ťukne, nikdy ne mojí vinnou, ale můj muž zničil 2 auta. Už jezdí opatrněji.
Taky myslim, že je úplně jedno kdo řídí. Kdyby proti mě vyrazil medvěd na byciklu, tak se vyděsim a zakličkuju taky. Pokud by jich bylo šest, rovnou mě klepne :o)
Jezdím zpravidla sám, ale hrůzu a zděšení svou vizáží budím, jako kdyby nás bylo šest. ;o)
:o)))
A co kdybys někdy založil pozitivní téma, třeba co se ti líbilo, s čím jsi byl spokojený, že tě něco nadchlo nebo se ti něco podařilo.
Těchhle "šoků" v dopravě i jinde, nebo sážek s blbcem, zažíváme každý spoustu snad denně
To přece po Medvědovi nemůžeš chtít ani v legraci. Byl tady na webu asi 14 dní celkem klid, nikdo nikoho nenapadal, řešily se výlety na kole - skoro to vypadalo na takovou jarní idylku. Tak bylo potřeba vytáhnout nějaké téma, kde by se ta nenávistná kampaň proti motoristům zase pěkně rozjela. - a hle jak to pěkně funguje...
A za těch čtrnáct dní vyhaslo na českých silnicích dalších třicet lidských životů. Přeju Ti, aby Tě při Tvé bezstarostné "chůzi jen tak kolem" někdo z těch milovaných motoristů nesejmul. Nebo Ty snad víš, kterých třicet (spíš více) lidí zahyne v důsledku motorismu v příštích dvou týdnech a jestli mezi nimi nebudeš i Ty? Kéž by ta moje "rozjetá kampaň" opravdu fungovala a motoristé se nad sebou a svým počínáním konečně zamysleli...
Když jsem si to přečetl poprvé, nepochopil jsem ten popis. Napodruhé již úspěch ;-).
Ano, i takováto hovádka se mezi námi najdou, kteří precení možnosti své i auta, a pak tváří v tvář stresu (auta jedoucí proti ní mající přednost, "únikový" prostor jest zároveň protisměrem atd.) zmatkují a jsou cyklistu schopni přehlédnout, nebo ho klidně i ohrozit, protože od něj nečekají akceleraci / rychlost jako u auta a tedy se v tomto směru necítí ohroženi.
Standardním řešením takové situace je zastavit a počkat. Nepohyblivé překážce je snazší se v takovém šrumci vyhnout.
Jinak ale skutečně prasárna, doslova, být tam policie, viděl bych to min. na 4 body a 2000 Kč na místě.
Normální manévr. Standardně ho používám (na kole) když odbočuji z Nuselské do Křesomyslovy, kde je to vylepšené o tramvajové koleje. S autem bych si to ale nelajsnul.
Mno mne stacilo, kdyz jsem si vcera precetl diskusi na http://garaz.autorevue.cz/viewtopic.php?t=20191
Bohuzel mne to tam nenechalo zaregistrovat (asi 3 prezdivky a vsechny "obsazene"), tak alespon neztracim cas "hazenim hrachu na zed" ;-(.
Vim, ze i nekteri cykliste jsou bohuzel "trochu prasatka", ale sam jezdim na kole i autem, takze by tam asi nekteri ti "smradosi v plechovkach" potrebovali take obcas z te plechovky vylezt a vyzkouset, jak se jezdi mezi temi dirami na silnicich, i kdyz se jeden snazi opravdu jet pri kraji a treba jak se dobre brzdi, kdyz nam nedavaji prednost, nebo na posledni chvili predjedou pred kruhacem a (navic zbytecne) zastavi, nebo nas "skoro liznou zrcatkem" (o blikani pri predjizdeni nemluve) i kdyz v protismeru nic nejede atd.
Asi by byla ale opravdu ztrata casu tam nekterym neco vysvetlovat ;-( ...
Náhodou ta diskuze je celkem pozitivní, v minulosti se podobné diskuze ubíraly dost jednostranně, ale jak přibylo rekreačních cyklistů, tak už slušná část uznává realitu - tedy že řidiči a cyklisté (často v jedné osobě) si fakt nemají co vyčítat ;-) ... nebo spíš :-(
Mno nevim, jak moc je tam ta diskuse "pozitivni", ale dnes melo prset, tak jsem uz vcera vyrazil na mnohem kratsi vylet, nez jsem zamyslel dnes (jen 55km, ale stejne jsem zmokl) a mel jsem nekolikrat moznost na tyto diskuse vzpominat a ze jsem se na tak kratke trase nestacil ani zahrat, tak mne mnohem vic bolelo v krku, nez nohy od casteho nadavani s jakymi pitomci za volantem jsem se zase za tak kratkou dobu setkal - asi opravdu neni dobre jezdit na kole ve vsedni den, i kdyz ted uz byva bohuzel dost velky provoz i pres vikend :-(.
Abych tedy nenadadaval jen na ridice, tak proti mne vcera jeli i dva cykliste (priznam se, ze na takove take troubim, i kdyz samozrejme z dalky a ne az za nimi, protoze vim, jak se troubeni casto sam leknu, pokud jsem nucen se vyhybat diram, nebo strepum, i kdyz se snazim divat za sebe) a autu co je predjizdelo jsem se malem nemel kam vyhnout.
Pak jedu po hlavni neco kolem 50km/h a asi 20m predemnou se rozjela Skoda 120, ze uz jsem nestacil brzdit a zprava se bal, ze tam bude kanal, nebo to strhne ke kraji pokud mne uvidi. Proti jelo auto a ten blb jeste zrychloval (nevim, jestli mne nevidel), takze jsem ho nakonec predjel asi 68km/h a moc prijemny pocit z takoveho "zazitku" nemel ;-(.
Pak zacalo prset, jedu mimo obec po hlavni take docela ryhle a predemnou zacal mou silnici prejizdet autobus. Take uz jsem nestacil brzdit a kdyz jsem byl u nej, tak mel zadek teprve na hranici krizovatky. Uz jsem stacil jen udelat oblouk kolem jeho zadku v protismeru do te ulice ze ktere vyjizdel a jeste ze tam nic nejelo, protoze jsem tam samozrejme nevidel.
O kus dal jedu zase ve meste take pomerne svizne a najednou proti mne ze vrat vycouvala Felicie a zacala se hned rozjizdet a zrychlovat, kdyz take proti jelo auto, takze uz jsem byl take nucen ji predjet a nevim, jestli mne take ta baba, co to ridila, nevidela :-(.
Mno je pravda, ze mne to ten den lakalo jezdit svizneji kdyz jsem jel jen 55km (vetsinou jezdim pres 100km a to radeji setrim sily) a take mne nastvalo, kdyz uz jsem byl skoro doma, jedu tedy po hlavni 50km/h (posledni km, tak jsem se chtel jeste poradne "rozhybat"), ale "muselo" mne tam predjet auto, ktere vzapeti predemnou zabrzdilo a jelo 35km/h a musel jsem za nim porad brzdit, i kdyz jsem puvodne jel predpisovych 50km/h a na plne care (kde mne predjel i on jsem jej uz samozrejme radeji nepredjizdel, kdyz jsem pred nej poradne nevidel), takze take neni pravda, jak pisou v te diskusi, ze "vsude jen zdrzuji cykliste" ;-(.
Mno vzdy jsem vcera jel podle predpisu (snazim se tak jezdit vzdy a to na kole i autem) a na muj vkus jsem byl za tak kratkou jizdu az neprijemne mnohokrat ohrozen, takze nevim, jestli mohou nadavat jen motoriste na cyklisty, i kdyz i mne se treba uz stalo, ze predemnou jela stara babka na kole (nastesti jsem za ni jel pomalu, abych ji mohl s co nejvetsim odstupem predjet) a najednou predemnou na prechodu z niceho nic odbocila doleva na ten prechod.
Zkratka clovek se jede po praci "protahnout a zrelaxovat" a pak kdyz si uvedomi, kolikrat mohl za ten den dopadnout spatne (i kdyz nevlastni vinou), tak zjistuje, ze se po te silnici opravdu zacina bat jezdit, i kdyz by silnice mela slouzit vsem a ne jen "nadrazenym smrdutym plechovkam" ;-( ...
Zkratka i kdyz se snazim na kole jet ohleduplne a podle predpisu a kde to jde, tak co nejvic pri kraji (nekde to bohuzel porad nejde, kdyz jsou tam casto diry a strepy), tak mam pocit, ze mne stejne motoriste povazuji "za obtizny hmyz, ktery je potreba vychovavat a ktery nema na silnici co delat" :-( ...
Ona ta situace ale v určitém ohledu jednostranná je. Když stejnou chybu nebo bezohledný manévr udělá motorista, zpravidla tím díky své hmotnosti a rychlosti enormně ohrožuje své okolí. Učiní-li tak cyklista (což určitě není výjimka), svou rychlostí a hmotností málokdy skutečně ohrozí někoho jiného než sebe.
Pokud vznikne nějaká nebezpečná situace i pro někoho dalšího, opět to nebývá v důsledku kinetické energie onoho cyklisty, nýbrž toho vozidla, které svou chybou nebo bezohledností donutil reagovat. Takže fyzikálně je příčinou tragických následků v drtivé většině případů stejně zase jen hmotnost a rychlost motorového vozidla, ať už jeho řidič je nebo není viníkem nehody.
Tím nechci zlehčovat porušování předpisů a slušnosti ze strany cyklistů, ale motoristé by si měli tuto skutečnost uvědomit. Kdyby oni nejeli tím motorovým vozidlem, pak by stejné chování onoho cyklisty mělo daleko menší následky.
To mně skoro vadí víc, když mě bez zábran předjíždějí v okamžiku, kdy nemají v protisměru volno. Pak už to zrcátko na svém rukávu tak nějak očekávám a zařídím se podle toho. Z toho mi v podstatě žádné nebezpečí nehrozí. Horší ale je, když se dvě auta jedoucí proti mně začnou vzájemně předjíždět v okamžiku, kdy mě mají míjet. To už je pak loterie, jestli mě předjíždějící borec sejme nebo ne. Kromě toho to bývá při podstatně vyšší rychlosti než když něco předjíždí mě - navíc by se naše rychlosti neodečítaly, nýbrž sčítaly.
Nedávno tu někdo zmiňoval, v debatě o přilbách, situaci v civilizovaných zemích, kde je dopravní systém upraven tak, že se cyklisté a motoristé prakticky nemají šanci střetnout.
Myslím, že správná cesta je tlačit na město, aby konalo i v zájmu jiných řidičů, než jen v autech.
Jo a Medvěde, nebyl to černý Escort?
Ty si tu výhrůžku ještě pamatuješ? Já už jsem na to téměř zapomněl. Ne, myslím, že černý escort to nebyl. Ale i kdybys mě mučil, nevzpomenu si, co to bylo za značku či model. Vím jen, že to vozidlo bylo menší a mělo nějakou pastelovou barvu.
Dokážu bezpečně rozlišit všechna auta vyrobená před rokem 1990 včetně přibližného roku výroby, ale dnes se už neorientuju. Dnešní auta mi připadají všechna stejná.
Pokud by mě chtěl někdo opravdu záměrně sejmout, nebude to dělat takhle krkolomným způsobem. Kromě toho pochybuju, že by mi tu podobným způsobem vyhrožovala žena.
http://www.novinky.cz/clanek/136635-video...
Vykládejte si zákon nakonec jak kdo chcete. Že mám zelenou podle mne neznamená, že mám přednost. Zatím se mi velmi osvědčilo podle toho jezdit, takže v tom budu pokračovat. Howgh.
Zaměňuješ dvě věci: To, co říká zákon, a to, jak se (slabší) účastník provozu má nebo může chovat. Samozřejmě že budu koukat, jestli se neblíží auto z protisměru, i když svítí vyklízecí šipka. Nikdy nespoléhám na svou přednost, i když jsem si stoprocentně jist, že ji podle zákona mám. To je jeden z nejdůležitějších předpokladů mého přežití v pražském provozu. Tady byla řeč o tom, co říká ZÁKON, a ten mluví jednoznačně: Tu přednost Ti vyklízecí šipka zaručuje. Nezaručí Ti ji ale hloupý, neukázněný nebo bezohledný řidič, který nezná předpisy, nedodržuje předpisy nebo si je vykládá po svém.
Každej si ho vykládá jak chce a většinou ve svůj prospěch, opak by ani nebyl normální. Blbý je, že definitivně, a zhusta rozdílně od samozvaných vykladačů, ti ho vyloží soudce.:-))
Čekat na to, až se k výkladu dopravních předpisů vysloví soudce, je obětem nehod způsobených nezodpovědnými řidiči už čočku platné. Jediné, co by tu pomohlo, je důkladná osvěta a samozřejmě apel na odpovědnost (potenciálních) řidičů, aby nejezdili zbytečně. Na obojí se trestuhodně zapomíná.
Jako bych slyšel z dálky soudruhy- Nejezdíte(pardon, nesvítíte) někde zbytečně?
Opravdu z veliké dálky. Ty zbytečně rozsvícené žárovky nikoho nezabíjely. Když už jsi sem zatáhl ty soudruhy: Za poslední desetiletí jejich vlády (1980-1989) zemřelo na českých silnicích (do 24 hodin po nehodě) 8604 osob. Za první desetiletí "nového" režimu (1990-1999) zahynulo na týchž silnicích 13297 osob, což je nárůst o 54,5%. Tento nárůst má na svědomí právě jen (naprosto zbytečně) zvýšená hustota automobilové dopravy.
Takže měj si mě třeba za soudruha, ale já se přesto s naprosto klidným svědomím nadále hodlám tázat: "Nejezdíte někde zbytečně?"
Kdo si mohl za soc. koupit jiný auto než Škodovku atd..? Srovnej provoz tehdy a dnes....
Dostal jsem se na tuhle diskusi náhodou,přečetl toho hodně a už vím kam se zase dlouho nepodívám.Škoda stráveného času.
Pro zanícené motoristy zrovna tahle diskuse asi opravdu příjemné čtení nebude. Ale snad tu není jediná.
Právě jsem tak učinil: Srovnal jsem provoz tehdy a dnes. A dospěl jsem k tomu, že o více než polovinu stoupl počet obětí. Že je dnes v Praze (i v celé republice) násobně více aut, není přece žádná omluva. Hustota provozu přece není žádná posvátná kráva, abychom jí obětovali tisíce lidských životů.
I kdybych přistoupil na kacířskou myšlenku, že ta úmrtí na silnicích jsou "nutnou" daní za vyšší životní úroveň, okamžitě bych musel zjistit, že je to daň naprosto nepřiměřená. Počet obětí motorismu na českých silnicích se za posledních 40 let zvýšil na pětinásobek. Opravdu se domníváš, že je náš život dnes pětkrát kvalitnější? Já se to tedy nedomnívám.
Já se to nedomnívám taky - že by vzácná shoda :o)) Oproti tebou neustále vychvalovaným posledním čtyřiceti letům je můj život kvalitnější zhruba dvacetkrát...
Za prvé komunistickou éru nevychvaluju, nýbrž se na ni snažím koukat trochu nezaujatě, čehož ani po téměř dvaceti letech mnoho lidí zatím není schopno. Velmi hezky podobný názor vyjádřil Petr Uhl, když pravil, že není komunistou, ale zároveň je "anti-antikomunistou", tj. že se mu zajídá primitivní antikomunismus. V tom s ním stoprocentně souhlasím.
Pak by mě zajímalo, čím měříš kvalitu svého života. Myslím jako v jakých "jednotkách". Začínám tušit, že právě v tomhle se neshodneme. A položil sis také otázku, kolik lidí si (ať už na základě jakýchkoli kritérií) může říct totéž? Možná by ses divil, jakou odpověď bys dostal.
Proti vědeckému komunismu se primitivním antikomunismem ani vystupovat nedá, to je nabíledni.:-)))
Primitivním antikomunismem se nedá vystupovat ani proti prostému zdravému rozumu. Co se týče "vědeckého komunismu", tak je to stejná utopie ve "vědeckém" hávu, jako je dnešní náboženství volného trhu.
Když ono to, jak nostalgicky stále vzpomínáš, jak bylo všechno lepší, než v "novém" režimu, evokuje myšlenky na "primitivní a zaujatý antidemokratismus" :o(
Ale možná patříš jen k těm, co neustále nadávají na jakýkoliv "současný" stav s tím, že dřív bylo líp. Chtělo by to aspoň kousek pozitivismu :o)
Neříkám, že bylo všechno lepší. Říkám, že nebylo všechno horší. Vůči fungování demokracie mám samozřejmě svoje výhrady, ale neznamená to, že bych toužil po jejím odstranění. Spíš po jejím zkvalitňování. Příklad mého uvažování: Demokracie, která vede k sociální nepsravedlnosti a k válkám, je špatná demokracie. Ale to neznamená, že by bych toužil po jejím odstranění. Spíš je třeba demokracii důkladně zreformovat a průběžně zkvalitňovat. Zatím vidím kolem sebe spíš opačný proces. Z toho pak pramení moje skepse, která Tě tak dráždí.
S tím pozitivním myšlením (určitě ne pozitivismem) máš ale pravdu. To mi skutečně trochu (nebo spíš dost) chybí. V tomhle ohledu bych se nad sebou opravdu měl zamyslet. Začnu na tom pracovat. :o))
Z některých tvých reakcí mi ale vyplývá, že demokracie podle tvých představ je stejnou utopií jako komunismus.
Utopií je přece každá dokonalost. Ani demokracie nemůže být dokonalá. Ale, jak už jsem psal, není to důvod k její demontáži, nýbrž k jejímu zkvalitňování. Pokud jsi opravdu pozorně četl mé příspěvky, nenajdeš jediný, kde bych chtěl demokracii omezovat nebo likvidovat. Mám pocit, že si (tady i jinde) dost lidí plete demokracii s ekonomickým liberalismem. A to je opravdu velký rozdíl.
Ale já přece nemluvím o demontáži demokracie. Jen jsem ti chtěl naznačit, že představa "tvé" demokracie je zrovna tak utopická... A komunismus pár skalních snílků chtělo také zkvalitnit. Ale pravda, příspěvky delší než 50 řádků nečtu. :-)))
To bychom se dostali nejspíš do debaty o "třetích" cestách a to by bylo asi na víc než 50 řádků. Ale debata by to mohla být zajímavá.
Mimochodem - "utopickým" by se našim předkům zdálo leccos, co dnes považujeme za samozřejmé. Kdyby si naši předkové o všem říkali, že je to "utopické", asi bychom se nedočkali vůbec žádného pokroku. Na začátku každého pokroku je vlastně nějaká utopie.
Ano dráždí :o(
Zvlášť když "cítim" tu zaujatost a neobjektivitu (přes tvé přesvědčení o opaku). No co, nemusim to číst :o))))
To, co vnímáš jako mou zaujatost, je spíš hloubka mého přesvědčení o správnosti určitých principů. A neobjektivita - každý tu skutečnost, která nás obklopuje, vnímáme svýma očima. Jiné nemáme. Pohled každého jednotlivce musí tedy být nutně nějak subjektivní, zaujatý.
Mám nějakou výchovu, nějaké životní zkušenosti, určité znalosti a schopnost abstrakce, třeba o něco méně sociální inteligence a funkční gramotnosti, ale u každého je tenhle mix trochu jiný, tudíž nevnímáme ten okolní svět všichni stejně.
Myslím, že správné řešení by bylo, kdybychom z té rozdílnosti těžili a využili ji ke vzájemnému obohacování, místo abychom si ji vzájemně vyčítali, snažili se (na úkor druhých) prosadit svůj vlastní pohled či umlčovali odlišné názory a vylučovali jejich nositele ze "slušné" společnosti. To nemyslím teď konkrétně na nás dva, ale úplně obecně. To by měl být základní princip mezilidské komunikace.
Kvalitu svého života měřím na prvním místě mírou osobní svobody, což je podle mě ten nejdůležitější parametr. Nebudu tady rozepisovat, co se pod tím pojmem všechno skrývá - doufám, že je to jasné. Tady bych měl asi napsat, že se kvalita našeho (záměrně nepíšu jen mého!) života změnila oproti letům budování rozvinuté socialistické společnosti ne pětkrát, ani ne dvacetkrát, ale minimálně tisíckrát nebo i mnohem víc. Lze to vůbec vyjádřit číselně? Lze to vůbec porovnat? Období naprosté nesvobody a útlaku trestané na hranici kulkou, pokud chtěl člověk tento "ráj" opustit srovnávat se situací dnes, kdy se svoboda stala realitou a možnosti každého člověka jsou s dobou minulou neporovnatelné...
Vím, co mi na to napíšeš. Nehodlám tady na CYKLISTICKÉM serveru dále rozvíjet další nesmyslnou politickou debatu a navrhuji ti už po několikáté, aby sis zřídil na svém webu diskusi a tyto "pseudoproblémy" můžeme diskutovat tam. Sem to opravdu nepatří.
Ta osobní svoboda je dost mlhavý pojem. Jak říkal svého času už Anatole France: "Chudý i bohatý má stejnou svobodu spát v noci pod mostem." Pro někoho znamená svoboda neomezené možnosti konzumu, pro jiného znamená smrt hladem. Svoboda má smysl jen v té míře, pokud mají všichni možnost užívat ji stejnou měrou. Jakmile tomu tak není, nastává situace, kdy svoboda jednoho znamená omezení svobody druhého. Pak se svoboda a její využívání stává čirým sobectvím.
Nepopírám, že v určitých ohledech, jako je třeba možnost cestování, je současná situace nepoměrně lepší než za totalitního komunistického režimu, ale lze svobodu omezovat jen na tento aspekt? Pro skutečnou kvalitu života má toto hledisko jen velmi omezený význam.
Abych se vrátil k dopravní tematice: Jak si užívají či užili svobody ti, kteří zaplatili životem či svým zdravím za svobodu někoho jiného užívat motorového vozidla? Kde končí svoboda jedněch a začíná svoboda druhých? Tady vůbec nejde o nějakou politickou debatu, nýbrž sociologickou úvahu. Tím, že zdůrazním, že dnes umírá na silnicích pětkrát víc lidí než před čtyřiceti lety, přece ještě nehájím (tehdejší) totalitu.
Jen v určitých ohledech??? A co třeba svobodný přístup k informacím (myslím hlavně možnost číst jakoukoliv literaturu), možnost poslouchat hudbu, možnost se svobodně vyjadřovat, možnost se bez obav setkávat s lidmi z celého světa a poznávat jiné kultury, možnost volně zakládat různé spolky či strany, možnost kandidovat třeba do parlamentu, možnost svobodně volit, možnost rozhodnout se, budu-li chodit do práce nebo ne, možnost podnikat a uplatňovat své nápady a myšlenky, možnost si koupit téměř cokoliv - takto můžu pokračovat téměř donekonečna a tyto možnosti máme všichni. Jenže ty postavíš svobodu na hranici mezi neomezený konzum a smrt hladem - ale takto to v reálném životě není (pokud tedy nechceš začít rešit občanské války v nejchudších zemích světa - ale o tom tento server asi není, říkám ti to už po stopadesátý).
Ano, dnes umírá na silnicích víc lidí, než před čtyřiceti lety. Ale platí taky, že před čtyřiceti lety umíralo na silnicích mnohem víc lidí, než před stopadesáti lety. Platí i to, že na lyžařských svazích dnes umírá mnohem víc lidí než v době, kdy lyže ještě nebyly vynalezeny. I na kole umírají (vlastní vinou) lidé, což za časů před vynálezem Karla Dreise neexistovalo. Lidé umírají i na zásah elektrickým proudem - přesto nikoho nenapadne, abychom počet domácích elektrospotřebičů snížili na minimum a začali svítit petrolejem.
Z toho všeho bychom mohli (podle tebe) vyvodit závěr, že motoristé by raději vůbec neměli vyjet, lyžaři by si raději neměli připnout lyže či snowboard, cyklisté by pro jistotu neměli sedat na kolo a jezdit jen tak pro zábavu, piloti by nás neměli přepravovat na zbytečnou dovolenou, ... Každá lidská činnost s sebou nese rizika. Některá menší a některá větší. Při spoustě činností vzniká ohrožení i pro ostatní. Přesto není důvod se těchto činností vzdávat, jen je potřeba s nimi počítat. Každý tady máme vyměřený svůj čas a ten se jednou naplní. Byla by škoda prožít ho v tenzi a permanentním nasrání na všechno a všechny okolo...
Ano, to jsou určitě také důležité věci. Ale nemůžeš kvalitu života zužovat pouze na politická práva. Souhasím s Tebou, že co se týče politických práv, je dnešní situace skutečně o mnoho lepší, i když jsem skeptický, jestli se tím zvýšil skutečný vliv běžných občanů na chod společnosti.
S tím "koupit cokoliv" už bych byl výrazně opatrnější. Koupit cokoliv může jen ten, kdo na to má. A lidí, kteří si opravdu mohou koupit cokoli, ubývá a ještě bude ubývat. To je přesně to, co komunisté za své vlády označovali jako západní "pozlátko": plné obchody zboží, ale zdaleka ne všichni si ho můžou koupit.
Chudobu ve světě a rostoucí sociální rozdíly v rámci obyvatelstva jednotlivých států vnímám jako dvojí projev jednoho a téhož principu - ekonomického liberalismu. Jestli o tom tento server je nebo není, je více než sporné. Pokud je mi známo, zaměření tohoto serveru je nejen cykloturistické, ale především dopravní. A právě do dopravy se velmi dobře promítají společenské procesy, které se tu snažím kritizovat, jako je nekontrolované soukromé vlastnictví, neomezená spotřeba, asociální a neekologické počínání politických špiček, podnikatelů i části běžných občanů.
To, co říkáš o vývoji úmrtnosti na silnicích a jinde v průběhu dějin, je určitě pravda. To nikdo nepopírá. Zabývám se otázkou, zdali to tak musí být. A docházím k závěru, že nikoli. Tvrdím, že se nejedná o nějakou historickou nutnost, se kterou bychom se měli smiřovat jako s nějakým předem daným osudem. Tvrdím, že je třeba s tím bojovat, hledat příčiny a ty pak odstraňovat, a ne se chlubit, že letos motoristé zmasakrovali o jednoho chodce méně než vloni.
Dovádíš to sice do extrémní polohy, ale směr je to správný. Opravdu si myslím, že tou správnou cestou je dobrovolné omezení těchto činností tam, kde jimi člověk ohrožuje jen sám sebe, a nucené omezení tam, kde takovými činnostmi člověk ohrožuje své okolí. Prostě je potřeba se zastavit a zamyslet se nad tím, jestli to, co člověku a společnosti určitá činnost přináší, je dostatečné ospravedlnění obětí, které jsou s tím spojeny.
Medvěde, nech už tý komunistický propagandy (neříkám, že jsi, ale používáš jejich metody!), kdo chce, pochopí, co ten, co jde okolo, myslí. Kdo nechce, začne šťourat a slovíčkařit.
Třeba já si můžu koupit cokoliv a v jakémkoliv množství, samozřejmě v rámci svých možností (čili nemůžu si koupit ostrov v pacifiku, nebo let do vesmíru, což bych strašně rád) a nikdo shora mi do toho nekecá a nezakazuje, ani mi neurčuje, jaké jsou moje potřeby (pokud zanedbám vliv manželky :o))
Chápu, co myslíš tím "cokoli". Prostě že můžeš své peníze použít na to, na co chceš. Já problém vidím v tom, že se sice možná rozšiřuje sortiment zboží, ale zároveň se rozšiřuje okruh těch, kteří nedosáhnou ani na to, co si mohli dovolit za komunistů.
Rozhodně tu nechci starý režim obhajovat a, jak správně podotýkáš, nejsem žádný komunista. Ale ani nepoužívám jejich metody. Hlavní metodou komunistů bylo potlačování odlišných názorů. Z toho mě skutečně vinit nemůžeš. Skoro mám pocit, že můj odlišný názor se tu leckdo snaží potlačovat nebo umlčet.
Je potřeba si zvyknout, že nemusíme mít všichni stejný názor, že může mít někdo odlišné životní zkušenosti, odlišné priority. Pokud někdo takový (v tomto případě já) prezentuje svůj názor, poskytuje tím jen příležitost ostatním, aby se nad ním zamysleli, nic víc. Ale k čemu pak kdo dojde, na to ten dotyčný už přece nemá vliv. Tak jakápak komunistická propaganda?
Otevři oči a rozhlédni se, lidi, včetně důchodců a "sociálně slabých" (tady u nás jich je !) nakupují čím dál víc a čím dál zbytečnější věci. To, že si pak všude stěžují, jak nemaj ani na chleba, už je jen takový český folklór.
Ovšem když čtu tvoje elaboráty, začínám se bát, aby se nám TO nevrátilo zpět, i s frontama na banány.
Hlavní metodou komunistů bylo lákání na lepší zítřky (sociální spravedlnost, rovnost, svobodu.....) a potlačování začalo, až když ses jim chytil na háček :o(
Ty máš nějaká čísla o struktuře spotřeby nejchudších domácností? To je velmi odvážné tvrzení, že nejchudší obyvatelé nakupují zbytečné věci. Tohle se možná týká nějaké nižší střední třídy, že si špatně rozvrhnou svoji spotřebu vzhledem ke svému příjmu, ale těžko se to může týkat například osaměle žijících důchodců, kteří po zaplacení nájemného a energií mají jen na nejzákladnější jídlo a dnes už jim mnohdy nezbýbvá ani na léky. To nemluvím o případech, kdy si nějaký "sociálně slabý" občan za poslední prachy koupí chlast a cigára a pak mu (nebo třeba dokonce i jeho rodině) nezbývá na jídlo. Takové bych nehájil.
Znovu opakuju, že o návrat starého režimu mi v žádném případě nejde. To je absolutní blbost. Jde mi o to, aby se bohatství, které se v zemi vyprodukuje, rozdělovalo spravedlivěji. Jinými slovy jsem proti nesmyslně velkým sociálním rozdílům, ať už vznikly jakkoli. Nejde o to, že by měli dostávat všichni stejně, protože mají stejné žaludky. To už tady taky bylo. Určitá míra sociálních rozdílů je nutná. Jde jen o míru těchto rozdílů. To, co vidím dnes, je míra nevkusná, nestydatá a asociální. A nejhorší je, že má neustále vzestupný trend.
Lákání na lepší zítřky má v programu každá strana. Horší zítřky voličům nikdo slibovat nebude. Jednotllivé strany se liší jen v tom, jak těch lepších zítřků dosáhnout. Liberální pravice láká na světlé zítřky, které nám zajistí neviditelná ruka trhu. Sociální spravedlnost, rovnost a svobodu - proč ne? Copak chceš hlásat sociální nespravedlnost, nerovnost a nesvobodu? A mimochodem: Copak nemají politické strany té "svobody" plná ústa i dnes?
Když už mluvíš o chycení na háček, mám pocit, že i to je princip platný obecně. Myslím si, že například dnes se na pomyslný háček ODS chytilo hodně lidí, kterým tato vláda dupe po hlavách. Pokud budou dostatečně inteligentní, už svou chybu nezopakují.
Budeš se možná divit, ale sdílím Tvoje obavy, aby se v důsledku asociální politiky této vlády voliči příliš neradikalizovali a nesklouzlo to k druhému extrému. Je to právě tato vláda, která vyrábí nové komunisty. Nikoli já svými řečmi o sociální spravedlnosti.
Medvěde, nemám už sílu to číst celé, stačil začátek! Co to je nižší střední třída, třeba já?
Ty tvrdíš, že ty lidi mají hlad, ale to není pravda, oni si jen o tom, jak jsou chudí vyprávěj navzájem při konzumaci alkoholu a cigaret (sociálně potřební a diskriminovaní u drog). To je ten folklór, jen si stěžovat, i když neni na co.
Možná existuje několik jedinců v opravdu svízelné situaci ale ta brblající většina se akorát přežírá. Sundej si klapky z očí a uvidíš to.
Ty sice návrat socialismu přímo nechceš, ale děláš pro to, co můžeš. To fakt nemá cenu, jdu spát.
Nevím, v které části sociálního žebříčku se nacházíš. Na sociální postavení nemá vliv jen výše finančního příjmu. Těch faktorů je tam víc. O to ale nejde. Netvrdím, že tu panuje hladomor jako v Somálsku. Samozřejmě tu platí poněkud jiná měřítka. Na druhou stranu není pravda, že by chudoba určité části obyvatelstva byla jen zdánlivá a že by si ji lidé vymýšleli. Znovu říkám - nejde mi o obranu těch, kteří si za poslední peníze kupují cigarety a chlast. Na druhou stranu znakem a důsledkem chudoby je i sklon k nejrůznějším únikům od reality, tedy například i ke konzumaci alkoholu.
Nelíbí se mi, že ti, kteří chudobou netrpí, nepřipouštějí, že by jí mohl někdo trpět, a říkají, že si ji dotyční vymýšlejí, nebo pokud chudí skutečně jsou, mohou si za to určitě sami. Není tohle přesně obsah přísloví "Sytý hladovému nevěří"?
Klapky na očích skutečně nemám. Naopak - vidím i to, co leckteří vidět nechtějí. Ale na druhou stranu máš pravdu, že reptají i lidi, kteří by nadávat nemuseli, ale to nesmí být důvodem k přehlížení skutečných problémů. Zrovna tak máš pravdu, že lidi spotřebovávají enormní množství zbytečných věcí, kterých kdyby se vzdali, bylo by po chudobě. Ale to už bychom se dostali někam jinam.
K Tvé poslední větě: Socialismus není to, co se za vlády komunistické strany za ("reálný") socialismus vydávalo. Ale máš pravdu: Návrat starého režimu si skutečně nepřeju. Ale ani si nemyslím, že bych pro jeho návrat cokoli dělal. To, že nesouhlasím s politikou současné vlády, přece neznamená, že bych pracoval na demontáži demokratického systému. Možná je to dokonce úplně naopak: Současné politické garnituře vyčítám NEDOSTATEK úcty k demokratickým principům, ke kterým ale patří i garantování sociálních práv.
Mno ale pokud si vzpominam, tak ty mandarinky driv mivaly uplne jinou chut, nez ty dnesni, ktere mozna obcas uz nechutnaji ani zviratum v ZOO ;-( ...
"Dobre tak" ale treba tehle pani http://www.novinky.cz/clanek/137068-zapomente... ktera asi musela byt v mladi pekne neschopna, ze nema ted bud 12 krizku, anebo dostatek penez, aby se o sebe mohla postarat sama ;-( ...
Uz se moc "tesim", pokud se vubec duchodu doziju, ze mne mozna take ceka podobna situace a to jeste ted statu platim a pak dobre mi tak, ze jsem byl v mladi tak neschopny a nedokazal si nasetrit jeste vic ;-( ...
S Tvým příspěvkem bezvýhradně souhlasím. Specielně mě zaujal Tvůj postřeh o kvalitě mandarinek. Vnímám to úplně stejně. Bude to znít neuvěřitelně, ale u mnoha druhů zboží mám pocit, že šla kvalita rapidně dolů. Ty mandarinky jsou velmi dobrý příklad.
Nedávno jsem mluvil s jednou dámou, která pendluje mezi Německem a Českou republikou, a ta se nestačila divit, jaký je rozdíl v kvalitě šampónů. V Bavorsku jsou stejně draho nebo levnější než u nás, ale jsou nesrovnatelně kvalitnější. Šampóny prodávané u nás označila za vodové, zředěné - prostě ošizené.
Podle mého je to naprostý záměr. Výrobcům (a nejspíš i distributorům) vůbec nejde o spokojenost zákazníka, nýbrž o maximalizaci zisku. Dokud ty patoky bude někdo kupovat a platit za ně, nikdo s nimi nehne, ani kdyby lidem po nich padaly vlasy s hlavy.
Kvalitu péče o staré a nemohoucí občany snad ani nebudu komentovat. Mám s tím v posledních měsících své osobní zkušenosti. To, jak pravicové vlády systematicky snižují výši státních důchodů a zbavují se jakékoli odpovědnosti za kvalitu života staré generace, je sociální zločin. Podle mého převědčení by měli pravicoví politici snižovat důchody jen svým vlastním voličům. Proč mají ostatní senioři doplácet na zaslepenost voličů pravicově liberálních stran?
"Podle mého převědčení by měli pravicoví politici snižovat důchody jen svým vlastním voličům. Proč mají ostatní senioři doplácet na zaslepenost voličů pravicově liberálních stran?"
Naprostý souhlas. Současně by se měly snižovat daně jen voličům pravicových stran. Proč má zbytek národa doplácet na zaslepenost voličů levicově socialistických stran?
Budeš se divit, ale do určité míry s tím souhlasím. Navíc tím nádherně podporuješ moji tolikrát napadanou tezi, že pocit solidarity klesá s výší příjmu, tudíž spíš pomůže chudý ještě chudšímu než bohatý chudému. Pokud se ale Tebou navržený princip přežene, solidární systém přestane fungovat, protože by nemuselo být z čeho brát.
Vidím tu ještě jeden logický aspekt Tvé úvahy: "Reformy" současné vlády jsou postaveny na tom, že "zrušíme služby státu pro obyvatelstvo v rozsahu mnoha milard a kompenzujeme jim to symbolickým snížením přímých daní a drastickým zvýšením daní nepřímých". Výsledek se dostaví, jak bezelstně přiznal khakimozek Topolánek: Celková daňová kvóta se nezmění, chudí ještě více zchudnou, bohatí si ještě přilepší a stát se zbaví nepříjemné odpovědnosti a s tím spojených povinností a finančních výdajů. Jak pravicové!
Velmi úsměvně a hlavně nebezpečně naivně to vyjadřuje naprosto odzbrojující prohlášení ministra Julínka, že zprivatizuje zdravotní pojišťovny a každé rodině za to dá deset tisíc na ruku. To je jako kdyby někomu přišel do bytu zloděj, vzal si, co by chtěl a ještě by si to nechal od okradených zabalit. Případně bych to přirovnal k situaci, kdy by Václav Klaus z titulu své korupcí získané prezidentské funkce prodal Hradčany Američanům a Pražany uklidňoval tím, že z utržených peněz dostane každá rodina sto tisíc.
Tihle lidé (ODS) před posledními volbami obviňovali tehdejší vládnoucí stranu ze spojení s organizovaným zločinem. Dnes to vidím tak, že tato vláda je organizovaný zločin sám.
To jsi dost překroutil. Já jsem neříkal, že KAŽDÁ vláda je organizovaný zločin sám, nýbrž jsem to prohlásil jen o vládě stávající. I když určitě bych v nedávné minulosti našel i další příklady. Ale Tvé zobecnění s mými názory nemá nic společného.
Pořád se točíme kolem jednoho a téhož: Já říkám, že stát být musí a že existuje způsob, jak ho řídit dobře. Čím je život složitější, tím více státu potřebujeme. Ty bys stát nejraději úplně zrušil a vládnout bys nechal koho? "Kapitány" průmyslu? Bankéře? Mezinárodní měnový fond? Světovou banku? Kde je v Tvých představách místo pro demokracii? Měly by pak ještě smysl například svobodné volby? Koho bychom jako občané volili? Byli bychom vůbec ještě občany?
OK, jmenuj mi jedinou vládu po r. 1990, jejíž žádný člen neměl problémy se zákonem.
Tvrdíš, že existuje způsob, jak vládnout dobře. Tak tedy:
1) Jak zajistíš, aby se dostali k moci právě ti, kdo budou vládnout dobře?
2) Jak zajistíš, aby skutečně vládli dobře a aby svou - Tebou navrhovanou skutečně totalitní - moc využívali vždy jen pro blaho lidu?
3) Už to někdy někde ve světě v podmínkách minimálně desetimilionového státu fungovalo?
Jo z toho je mi take docela smutno a prijde mi jako dost velka ostuda, kdyz vidim, jak se delaji treba vselijake sbirky na nemocne deti, pro ktere nema penize stat a prispivaji tam mnohdy i chudi lide a obcas, abych nekrivdil, i nejaky ten bohaty (tedy doufam, ze ten se nechce jen zviditelnit), zatim co nekdo ma za svou "narocnou praci" (treba vytvari nesmyslne zakony, ktere je treba novelizovat jeste pred jejich vydanim a pri hlasovani o necem dulezitem se "dre nekde v kantyne", anebo je nekde uplne mimo budovu) prijmy mnohem vetsi stale a jeste dostava prispevky na dopravu (ktere treba ani nevyuzije, kdyz ho vozi autem), na bydleni atd., ale aby tito "schopni" nemeli malo, tak treba na ty deti a nemocne uz statu nezbyde.
Vim, ze ale asi zase jen "zavidim tem schopnym" a ti nemocni si za to muzou sami, ze se nedokazali "narodit lepe a nejsou schopnejsi, aby si treba i na svou nemoc, nebo alespon dustojnejsi zivot dokazali dostatecne vydelat" a navic jsou asi jen pritezi pro ty schopne, kterym zrejme prave proto "patri cely svet" a nikdo jim do toho nema co mluvit, jak s nim budou nakladat ;-( ...
Vlado, každý bohatý, kterého osobně znám, dobře ví, jaké úsilí stojí nějaké peníze vydělat a velmi si váží toho štěstí, že on to dokázal. Každý bez výjimky soucítí a každý dává na dobročinnost, někdo i více, než kolik si vydělám já.
Jeden redakci Nového Prostoru (umožňují různým existencím vydělat si VLASTNÍ PRACÍ), jiný dává peníze ústavu pro lidi s kombinovaným postižením, konkrétní peníze na nákup konkrétních věcí, žádné nadace na jachty a rauty provozovatelům nadace.
Ty, Já, Medvěd, bohatí, chudí, všichni se shodneme na tom, že je dobré pomáhat těm, kteří měli v životě smůlu. Všichni uznáváme, že nějakou část ze svého příjmu bychom jim měli dávat. Každý by si dokázal najít potřebnou věc, kterou těmto lidem pomůže, dle svých možností.
Tak proč to takto nedělat, copak státní ouřada v kanceláři tohle vidí líp než Ty, já, kdokoliv jiný? To je ta dobrovolná solidarita, kterou tu čas od času zmíním.
I já znám hodně bohatých lidí a vím, že pro leckoho z nich získání onoho bohatství znamenalo plno odříkání. Ale to všechno nevyváží tu nespravedlnost, že jiný při stejném úsilí takového bohatství dosáhnout prostě nemůže.
Na dobročinnost bohatých mám dost specifický názor. Je snadné utrousit nějakou částku, když to, co mi zbude, mnohonásobně převyšuje moje skutečné potřeby. Dobročinnost oceňuju podle toho, kolik si člověk nechá. Každá stovka z babiččina sedmitisícového důchodu má podle mě větší hodnotu než miliony od bohatého člověka, který si svou dobročinností spíš jen hojí špatné svědomí nebo tím investuje do své reklamy.
Podobnou myšlenku jsi vlastně vyjádřil i Ty, jen jsi ji nedotáhl do konce. Říkáš, že by každý měl pomáhat podle svých MOŽNOSTÍ. Já říkám: Kdo si ponechá víc než ta zmíněná babička, pak svých možností vlastně nevyužil.
Tvůj poslední odstavec přesně popisuje jeden z nejhorších nešvarů poslední doby u nás: Privatizaci sociálních služeb. Stát se zříká své odpovědnosti za tuto oblast a své chudší občany staví do role žebráků odkázaných na soukromou charitu. Občan je proto občanem, aby jím na základě práva na státní sociální pomoc mohl zůstat i v okamžiku, kdy se dostane do hmotné nouze.
Já neříkám, že všechny vlády po roce 1989 byly ideální. Spíš naopak. Já tvrdím, že kvůli tomu nemůžeme zrušit stát a zprivatizovat veškeré jeho funkce. Nám prostě nezbývá nic jiného než se o zkvalitňování práce vlády co nejvíce snažit. Každý by měl o tom přemýšlet a najít svůj vlastní způsob, jak k tomu svým dílem přispět. Ale to, co tady prosazuješ ty, znamená takové úsilí vzdát. Pokud bys stát zprivatizoval, neměl by už vůbec nikdo vliv na veřejné dění. O všem by rozhodovaly jen a jen peníze. To je ale korupce povýšená na zákon.To je totalita podstatně horší než zkorumpovaná byrokracie. Snažme se proti korupci bojovat, místo abychom se ji snažili likvidací státu povýšit na zákon.
Možná Ti to bude připadat jako silná slova, ale ti, kdo dnes byrokraty korumpují, by si svou vůli už mohli prosazovat rovnou. Vlastně bys těm korupčníkům likvidací státu jen odstranil překážku z cesty za jejich sobeckými zájmy. Je to stejné, jako by ses zlodějům bránil tím, že přestaneš zamykat barák.
Na základě čeho si osobuješ právo rozhodovat, jaká je čí SKUTEČNÁ potřeba? Babička si mohla a měla na důchod našetřit. Že tu možnost 40 let neměla je vina komunistické vlády a správně by komunistická strana (a ČSSD, která byla v letech 1948-1989 její nedílnou součástí) všechny lidi, kterým znemožnila sebe a své blízké řádně zabezpečit řádně odškodnit, protože to jsou těmito stranami reálně způsobené škody.
Tohle je už vyloženě argumentační křeč. Argumentovat tím, že si ta babička může sama za to, že nemá desítky nebo stovky milionů na kontě jako ten "dobročinný" podnikatel, může snad jen nějaký zbohatlický synek, který nepoznal opravdový život.
Ta babička si za komunistů na ten důchod poctivě šetřila a stát ty její prostředky investoval do průmyslu, který měl a mohl být zdrojem jejího velmi slušného důchodu. Rozhodně vyššího, než jakého se může dočkat dnes. Jenže to by nesměl přijít někdo a ten průmysl pod cenou rozprodat, zbavit se výnosů z něho a pak křičet, že průběžný důchodový systém nefunguje. Ten, kdo by tady měl někoho odškodňovat, jsou privatizátoři majetku, do kterého celé generace dnešních důchodců investovaly. Dnes noví nabyvatelé inkasují z jejich majetku své zisky a ještě se pošklebují jejich chudobě.
Z Tebe čiší hrozná nenávist a opovržení ke každému, kdo nemá miliony na účtech. Je pro Tebe automaticky neschopný lenoch, který si může za všechno sám. Není vůbec pravda, že komunistické vlády znemožňovaly lidem se zabezpečit na stáří. Jen to z větší části dělaly za ně a dělaly to dobře. Jako důkaz může posloužit, že od "revoluce" neustále klesá podíl důchodu k hrubé mzdě. A to nemluvím o tom, že z tehdejšího důchodu například na nájemné nepadla ani desetina. Zkus porovnat dnešní důchody a výši nájemného.
Argumentační křeč vidím s odpuštěním na Tvé straně. Jak jinak si vysvětlit Tvé desítky či stovky milionů o nichž jsem nenapsal ani slovo, a Tvé označení mne za zbohatlického synka, které se mne osobně dotýká.
Miliony lidí tu desítky let otročili státu za směšnou almužnu, nemohly svobodně cestovat, svobodně podnikat, budovat vlastní rodinný majetek, neb stát jim sebral i malou dílničku či pár hektarů pozemku, jak jsem popisoval v některé minulé diskusi.
To vše za slib, že stát se o ně na stáří postará. Stát se o ně "postará", jako už tolikrát v minulosti. Jestli tomu někdo tehdy věřil, je to jeho problém, ale jak k tomu přijdou ti, kdo tyhle sliby státu nevěřili, přesto jim byl majetek sebrán a příjmy odříznuty?
Z toho mi vyplývá jediné: Kdo by ještě chtěl věřit státu, je hlupák a naiva. Klidně si věř státu, věnuj mu svou práci, ukládej do něj své úspory, ale PROSÍM respektuj názor, potřeby a požadavky těch, kteří státu nevěří a nechtějí se na téhle kampeličce znovu podílet.
---
"Z Tebe čiší hrozná nenávist a opovržení ke každému, kdo nemá miliony na účtech. Je pro Tebe automaticky neschopný lenoch, který si může za všechno sám."
Fakt? Poslední dobou se ptám stále častěji, zda má smysl Tvé nesmysly vyvracet. K absolutní výši cizího majetku jsem se nikdy nevyjadřoval a vyjadřovat nebudu, ta má vztah k skutečnému bohatství velmi relativní a subjektivní. No a mimoto mi po ní jako slušnému člověku nic není.
Bereš si to všechno nějak moc osobně. Pokud jsem psal o zbohatlickém synkovi, mínil jsem to obecně a jen jsem k němu přirovnal Tvé uvažování. Pokud sis to na sebe vztáhl, je mi to líto a omlouvám se Ti za to. Ale stejně o tom přemýšlej, jestli Tvé postoje nejsou příliš ovlivněny prostředím, které Tě obklopuje nebo obklopovalo. Stejně jako o tom přemýšlím já na opačné straně pomyslné "barikády".
O těch desítkách či stovkách milionů mluvím já. Na druhou stranu tu velmi nevybíravě útočíš na lidi, kteří si nemohli našetřit dostatečnou finanční hotovost, aby se zajistili na stáří. A jaká částka by to podle Tebe měla být, aby spolehlivě zajistila člověka na stáří? Srovnával jsem dobročinnost stařenky s "dobročinností" bohatého podnikatele. Pokud by si stařenka mohla dovolit stejnou míru dobročinnosti jako ten podnikatel, musela by ty desítky či stovky milionů na tom kontě mít.
Ano, máš pravdu, že miliony lidí otročily za relativně nízkou mzdu. Část hodnot, které tyto miliony lidí vytvořily, šly do budování průmyslu. Takže ten, kdo tyto miliony ožebračil, byl (mimo jiné) ten, kdo tyto hodnoty v privatizaci za hubičku rozdal lidem, kteří se dnes vyvyšují nad ostatní a rozdávají rady, jak se má kdo zabezpečit na stáří.
Rozhodně nechci obhajovat skutky komunistů, dy zabavovali malé rodinné provozovny. Sám jsem v rodině takové případy měl. Ale na druhou stranu jim nelze upřít, že se o seniory postaral lépe než vlády První republiky a rozhodně lépe než současný režim.
Tady nejde o to, jestli státu věřit, ale snažit se ho vybudovat tak, aby se mu věřit dalo. Rozhodně není řešením prohlásit, že je to přežitek a začít pracovat na jeho likvidaci. SOučasná vláda se tak chová a privatizuje jednu jeho funkci za druhou. A to je podle mě špatně.
Na Tebou citované větě trvám, neboť přesně tenhle pocit z Tebe mám. Přečti si ještě jednou po sobě, co jsi napsal o té "babičce", kterou jsem dával za příklad.
K výši cizího majetku se budu vyjadřovat, dokud budu mít pocit, že způsoby jeho nabytí jsou nelegitimní. Neříkám nelegální, protože zákony to bohužel umožňují.
"ale zároveň se rozšiřuje okruh těch, kteří nedosáhnou ani na to, co si mohli dovolit za komunistů"
... to je scestný a mylný úzus, který dokola omýlají právě voliči komunistů. Paradoxem je, že když si s nimi sedneš a spočítáš to, pak to není pravda.
Jejich problém tkví v tom, že nejsou spokojeni s poměrem své kupní síly vůči sortimentu na trhu. Za komunismu si mohli dovolit méně, ale z ještě mnohem menšího množství.
Dodnes si velmi dobře pamatuji doby, kdy mi byl léčen exém ze zapařených nohou v tesilkách a jak jsem smutně koukal na kamarády, jejichž rodiče se dostali k bonům a oni měli džíny! Zrovna tak dobře si pamatuji radost babičky, když jsme přijeli na návštěvu a ona pro nás sehnala pár banánů. Pamatuji si, jak jsem pár let po revoluci koukal do výlohy v ovoci-zelenině s vykulenýma očima, protože 3/4 sortimentu jsem neznal ani z doslechu.
I lidé žijící dnes na hranici chudoby mají ve skutečnosti vyšší životní standard než měla většina lidí za komunismu.
Jediný skutečný problém současnosti, který vidím, je otázka bydlení. Ty, kteří zaspali a své bydlení ani po skoro dvou dekádách od revoluce nebyli schopni vyřešit, čeká velmi nemilá blízká budoucnost. Ale konkrétně v tomto směru dokážu pochopit, že zatímco na jídlo a ošacení stačí i velmi podprůměrný plat, na splácení hypotéky ve výši statisíců už to nestačí.
Celá tato diskuze opět potvrzuje mou nejhorší obavu, že člověk je skutečně tvorem nedokonalým. Špatné vzpomínky mají jepičí život a postupně se silně idealizují. A to zároveň vnímám jako největší nebezpečí pro tuto zemi.
Nejsem volič komunistů a přesto si přesně toto myslím. Mám proto i dost důvodů jak na základě příkladů ze svého okolí, tak i z veřejně dostupných čísel Českého statistického úřadu.
Nespokojenost s poměrem své kupní síly vzhledem k nabídce zboží může sice existovat, ale není to hlavní zdroj jejich oprávněného reptání. Tím je fakt, že velkou část hrubého domácího produktu, vytvořenou navíc, rozdělila jen malá skupina lidí, která navíc zpronevěřila a rozkradla velkou část hodnot, na jejichž vytvoření oni sami se podíleli. Mám tím na mysli privatizaci českého průmyslu.
Pořád se mi zdá, že každý mluvíme o něčem jiném. Ty srovnáváš materiální úroveň za komunistů a dnes, kteréžto rozdíly já ale nepopírám. Já říkám, že na vyprodukovaném bohatství by se občané měli podílet spravedlivěji. Ale to přece neznamená návrat k frontám na banány.
Na druhou stranu nesouhlasím s tím, že by dnešní chudí byli bohatší než představoval standard za komunistů. Pokud to měříš počtem mobilů, tak možná jo. Rozhodně nebylo za komunistů tolik bezdomovců a vybírání popelnic bylo spíš výjimkou. Dnes se takhle živí nezanedbatelná část populace. Stačí se kouknout k nějakému super-, hyper- nebo megamarketu do míst, kam se odkládá prošlé, poškozené nebo nahnilé zboží.
Co myslíš tím "vyřešit bydlení"? Jak chceš, aby si někdo s průměrným nebo podprůměrným platem (70% populace) řešil bydlení v situaci, kdy čtverečný metr plochy bytu se prodává za šedesát i více tisíc? Ti lidé by na byt šetřili stovky let! Za tuhle lichvu bych vyměřoval opravdu vysoké tresty. A podporu "myšlenkových" proudů vedoucích k takovému chování bych zařadil do paragrafu 260 trestního zákona o podpoře a propagaci hnutí potlačujících lidská (v tomto případě sociální) práva.
Na čem se tedy shodneme je, že mezi komunismem a současností je velký rozdíl v materiální úrovni. Ty ho měříš na mobily a auta, já ho měřím na ovoce, oblečení a možnosti vyžití profesně i oddychově.
Dále se shodneme na tom, že nejpalčivějším problémem dneška je bydlení. Kdo nebydlí ve vlastním, nebo nemá dostatečný příjem (na hypotéku či nájem), má či bude mít problémy. Ty to vidíš jako chybu "buržoustů", já to vidím jako hloupost lidí, že to nezačali řešit v momentě, kdy to bylo jasné, ale místo toho už 20 let reptají.
Na tom ostatním už se absolutně neshodneme. Třeba 2000 bezdomovců na město o skoro 1,5 mio obyvatel, to mi přijde jako více než přijatelný zlomek, zvláště pokud jde většinou o lidi kteří si to doslova způsobili sami. Jestli ti to tak vadí, tak nějaké z nich zaměstnej, nebo i třeba jen živ a šať. Pak si o tom můžeme znovu popovídat.
A ohledně "spravedlivého dělení", tak s tím se jdi opravdu bodnout. Víš jaká je moje oblíbená definice demokracie : "Svoboda nenasytnosti individiua krocená důsledným, ale nepříliš snaživým státem".
Pro každého normálního člověka je každodenním pohonem fakt, že se o něco snaží. Může to být rodina, práce, koníček. Pokud má v práci možnost snažit se a tím se třeba v budoucnu dočkat kýžené odměny, bude pracovní morálka vypadat jinak, než když tuto možnost mít nebude. Když začneš "spravedlivě dělit", tedy odebírat ještě více lidem, co něco dokázali, a dávat lidem co nebyli úspěšní, zboříš tuhle svobodu a lidé ztratí v práci motivaci.
Přesně tak to dopadlo za komunistů. Vše šlo do háje, do červených čísel, efektivita zmizela a zůstalo okřídlené rčení "kdo neokrádá stát, okrádá rodinu". Ano, věnovalo se mnohem více času rodině, koníčkům atd. Ale za jakou cenu ?
Ne, v tom se neshodneme :-)
Myslím, že rozdíly v našich názorech zbytečně dramatizuješ. Já rozdíly v materiální úrovni uznávám a mobily jsem uváděl jako příklad NESPRÁVNÉHO porovnání materiální úrovně. Pokud už musíme porovnávat materiální úroveň z doby před dvaceti lety s tou dnešní, je potřeba od toho odečíst technologický a technický vývoj, který by proběhl tak nebo tak - viz ty mobily.
Jestli rozdíly v materiální úrovni měříš na ovoce nebo oblečení, je to trochu málo. Ovoce byl vždycky relativní dostek a že byl značně omezený sortiment, je mimo jiné dáno tím, že se to ovoce nevozilo zbytečně z velkých dálek a že nebyl takový podíl ovoce vypěstovaných v úděsně umělých podmínkách.
Mám čerstvou zkušenost s jahodami. Dcera mi chtěla udělat radost a koupila mi krabičku jahod. Na pohled vypadaly lákavě, ale v podstatě se nedaly jíst. Nedal jsem to sice najevo, abych ji neranil, ale vyplývá mi z toho, že i dnes je ten celoročně širší sortiment "něco za něco". A že bych považoval za zvýšení své materiální úrovně regály plné podtrženého tropického ovoce, které neumím ani pojmenovat, to opravdu ne.
Co se týče oblečení, nazí jsme tenkrát skutečně nechodili. Opět mi to připadá, že se v tomto ohledu nehorázně plýtvá. Oblečení podléhá módě už natolik, že se běžně vyhazují naprosto neopotřebované kusy. Vím, co mi řekneš - že nejspíš chodím oblékaný jako hastroš, a budeš mít pravdu. Na mém stylu oblékání se od té doby opravdu nic nezměnilo. Naopak mám například problémy sehnat opravdu pohodlné boty, o sportovní obuvi ani nemluvím. Dělají se jen zprůměrované konfekční velikosti, takže pro moji nohu s vyšším nártem jsem od počátku devadesátých let už žádnou sportovní bodu nesehnal. Je tedy možná podstatně lepší výběr značek, barev, tvarů, vzorů, ale mně je to na prd. Můžu se na to tak akorát chodit koukat.
S tím bydlením to opravdu vidím tak, jak to píšeš. Nikdo by neměl být nucen pořizovat něco, co v danou chvíli nepotřebuje, jen proto, že je jasné, že spekulanti během pár let všechno skoupí a budou vydírat obyvatelstvo lichvářskými cenami.
Proti takovému hnusnému chování by měl stát obyvatelstvo bránit přísnými zákony a ne nečinně přihlížet, jak je obyvatelstvo nuceno se přizpůsobovat a kupovat věci, které nepotřebuje, jen aby se pojistilo proti spekulacím těch, kteří se v danou dobu kdovíjak dostali k penězům a využili je ke skupování nemovitostí, které nepotřebovali, čímž znemožnili jejich nákup těmi, kteří je potřebovali.
Příčí se mi, abych byl nucen kupovat věci tehdy, když na ně náhodou mám, a ne když je potřebuju. To bych byl stejnej spekulant jako ti, které kritizuju. Já se do tohoto způsobu uvažování nehodlám nechat vmanipulovat.
Mimochodem - jak měli na situaci před těmi téměř dvaceti lety reagovat tehdejší kojenci a zajistit si bydlení, které potřebují až teď? To se o to měli tenkrát postarat jejich rodiče, kteří byly rádi, když vyšli se svými platy? To je přece úplně stejně pitomá situace, jako když mladí rodiče za komunistů chodili na národní výbor žádat o byt s dvacetiletým i delším předstihem pro své děti, ne-li pro svá vnoučata.
S těmi bezdomovci se neshodneme. Za prvé to Tvoje číslo je silně podhodnocené, za druhé zdaleka ne všichni skutečně sociálně potřební vedou život bezdomovce. Pokud máš na mysli Prahu, tak má "pouze" 1,2 milionu obyvatel, ale to na věci už mnoho nemění. O tom, jestli si tito lidé svou situaci způsobili sami, silně pochybuju. Spíš neměli sílu čelit dravosti zbytku společnosti, postavené na principu "Urvi co můžeš, i když to nepotřebuješ".
Mezi svými klienty mám určitý podíl takových, kteří jsou na hranici sociální potřebnosti. Nemusíš mít obavy, že bych se jim nesnažil pomáhat. Zaměstnat je nemůžu, protože na to nemají potřebnou kvalifikaci, ale jiné formy pomoci mi rozhodně nejsou cizí.
Ten pojem spravedlivého rozdělení vytvořeného bohatství není žádné levičácké klišé. Přerozdělování ve společnosti probíhalo vždycky a jeho míra byla přímo úměrná civilizační vyspělosti dané společnosti. První fáze rozdělování vytvořených hodnot je už ve způsobu odměňování práce. Pokud na základě tohoto procesu vznikají veliké rozdíly, nezbývá státu nic jiného než tyto nespravedlnosti korigovat formou daňové progrese a přesunem vybraných prostředků směrem k těm znevýhodněným a potřebným.
Předpokládám, že sis přečetl Kalouskův návrh na reformu daní. On už ani neskrývá, že daňovou progresi chce nahradit degresí, tj. že bohatí (zvláště ti nejbohatší) budou odvádět v součtu nižší procento.
Tvoje definice demokracie nemá se skutečnou demokrcií nic společného. Je to nějaký ultraliberální výpotek, který přímo nabádá k bezbřehému konzumu na úkor ostatních. Vlas¨tně taková "opatrná" definice konzumní džungle. Správně jsi vytušil, že můj názor je přesně opačný. Stát by se měl setsakra snažit, aby tu asociální nenažranost krotil.
Narážíš na problém pracovní motivace. V Tvém světě je ta motivace něco jako loterie: Každý touží po extrémním bohatství a dočká se ho, byť "zaslouženě" jen malé procento populace. Jakou asi motivaci ale mají například sestřičky ve špitálech, které i s dvacetiletou praxí a celoživotní obětavostí s bídou přelezou dvacetitisícovou hranici hrubého příjmu? Je potřeba, aby se té kýžené odměny dočkalo co nejvíce lidí a ne jen vyvolení.
Už jsme tady mnohokrát řešili, že jsou prostě povolání, kde se můžeš snažit sebevíc a nedobereš se vůbec ničeho. A jsou profese - nebo spíše činnosti, kde se to snažení snadno zúročí. Problém je ale v tom, že ty největší šance jsou právě tam, kde se v podstatě žádné hodnoty nevytvářejí, kde se s nimi pouze manipuluje - obchod, bankovnictví, pojišťovnictví a tak podobně. Jaké šance na "kýženou odměnu" mají lidé, kteří skutečně tvoří nějaké hodnoty? Můžou se snažit sebevíc, ale nebude jim to nic platné.
Tak právě proto tady musí být nějaký regulátor, který tyto nesprvedlnosti odstraní. Neříkám, že by to musel být zrovna komunistický režim. Myslím, že i v plně demokrtickém systému by při troše snahy ta sociální spravedlnost mohla být uspokojivě zajištěna. Zatím to vypadá tak, že si demokracii přivlastnili liberální ekonomové a každého, kdo napadne jejich asociální praktiky, označí za komunistu a obviní ho z ohrožování demokracie.
Hádal jsem správně, neshodneme se. Ono je to ale dobře, protože pro průměrného, nepříliš vzdělaného, a rozhodně ne přehnaně pracovitého člověka bez skutečné odpovědnosti za svůj život bude patrně nejvýhodnější řešení někde na bázi kompromisu nebo průsečíku názoru nás obou. A v poslední době začínám mít neblahé tušení, že v téhle zemi je takových lidí rozhodně více než 50%. Na druhou stranu, v takové zemi ještě pořád dokážu já i mě podobní žít, i když zrovna nevýskáme radostí.
Pořád lepší než tvoje řešení, protože v "tvojí zemi" by většina lidí skutečně cílevědomých, vzdělaných a především alespoň přiměřeně ambiciózních žít nechtěla a další exodus nebo letargii této části obyvatelstva by tuhle zemi vrátil do totální ekonomické krize a jídlo na příděl by na sebe nenechalo dlouho čekat (jen co by se zplundroval "spravedlivě rozdělený majetek").
Pořád mi podsouváš, že tady chci budovat nějakej komunismus. Kontrola sociálních rozdílů mezi obyvatelstvem ze strany státu není zdaleka ještě komunismus. Naopak - měla by to být jedna z hlavních úloh státu, aby ti "silní" a "schopní" nezneužívali své převahy k vytváření neopodstatněných rozdílů. Na tom opravdu není nic komunistického. Slova "silní" a "schopní" jsem dal do uvozovek proto, že sociální nerovnosti ani zdaleka nejsou výsledkem rozdílů v pracovitosti, schopnostech, vzdělání a prospěšnosti těch lidí. Tohle doufám vidíš i Ty přes své modré brýle.
Co myslíš tím "průměrným, nepříliš vzdělaným a ne přehnaně pracovitým" člověkem? Myslíš, že mohou být všichni výrazně nadprůměrní, že mohou mít všichni ukončené vysokoškolské vzdělání? Co máš na mysli tou nikoli přehnanou pracovitostí? Je pro Tebe touto osobou třeba středoškolák, který pracuje svých čtyřicet hodin týdně a pak se chce věnovat své rodině? Je tohle pro Tebe ten póvl, který si nezaslouží slušnou mzdu, která by mu zajistila důstojný život? A proč by tkových lidí nemohlo být ve společnosti třeba i přes 50%? Jsou nějak méněcenní nebo máš pocit, že solidní příjmy si zaslouží jen ti výjimeční? (A to se nezmňuju o tom, čím by museli být výjimeční, aby se mezi tu elitu zařadili.)
Kdo by v zemi uspořádané podle mých představ žít nemohl, jsou pouze sobci, protože člověk obdařený byť jen stínem sociálního cítění a povědomí nemůže například schvalovat manažerské platy a odměny ve výši stonásobků průměrné mzdy. Ne, to není závist, jak se nám snaží tito "vyvolení" namluvit. To je zdravý rozum. Člověk obdařený zdravým rozumem nemůže schvalovat situaci, kdy ceny bytových nemovitostí mnohonásobně převyšují kupní sílu průměrného člověka a kdy na neregulované HOLÉ nájemné za sedmdesátimetrový (i menší) byt praskne jeden čistý průměrný plat.
Pokud cílevědomí, vzdělaní a ambiciózní lidé chtějí být prospěšní jen sami sobě, nebyla by žádná škoda, pokud by ve slušné a sociálně spravedlivé společnosti žít nechtěli. Své schopnosti, nadání či talent by neměl člověk využívat jen sám pro sebe. Je to dar, který s sebou přináší určitou odpovědnost nejen za sebe. Jednou je člověk součástí společnosti, musí tedy té společnosti něco taky dávat. Vystavit lidskou společnost nekontrolovanému působení trhu je jako povýšit sobectví na zákon. A hlavně je to nejspolehlivější metoda, jak vyrábět co nejvíc a co nejradikálnějších komunistů.
Jenže spousta lidí za komunistů dosáhla na různé zboží JEN DÍKY TOMU, že hodní soudruzi těm schopným a pracovitým prostředky sprostě ukradli a přerozdělili je mezi všechen pracující lid podle metody - všem stejně (málo), hlavně žádné rozdíly. Takže všichni měli škodovku, zahrádku, chatu nebo chalupu a jezdili na dovolenou k Balatonu. A to prostě musí skončit - a naštěstí už skončilo (ač zatím velmi nedůsledně!). Je třeba si říci na rovinu, že uklízečka na poloviční úvazek si prostě za celý svůj život na Octavii nevydělá, barák na Slapech si nekoupí a na metrovou plazmu bude koukat jen v Electro Worldu. Pro ni ten absolutní pokles životní úrovně oproti dobám minulým bude samozřejmě velký, ale to je správné. Nekvalifikovaní a neschopní si mohou vydělat na skromnou obživu, ale rozhodně nemohou počítat s životním standardem ve stylu "kvalitní auto - barák - kaviár - dovolená na Sinaji". Princip solidarity bohatých s chudými se dostatečně naplňuje v oblasti školství, zdravotnictví, důchodů,... (daně). O kvalitu vlastní životní úrovně se musí postarat každý sám.
Opravdu nechci žít ve tvém světě, kde se schopným prostředky ukradnou (ty tomu říkáš, že se uzákoní horní hranice příjmu) a lemplům se rozdají, aby jim, probůh, neklesla životní úroveň oproti dobám, kdy tady vládli komouši.
Co pořád máte s těma komunistama? Nikdo přece neříká, že je chce zpátky. Tohle je klacek na každou opozici, která se ozve proti praktikám současných mocných: "Kdo nesouhlasí s tím, co děláme, tak je komunista". A je vymalováno. Vždyť je to totéž, co dělali komunisti: "Je proti nám, kdo není s námi."
Na oktavii si uklízečka našetřit nemusí, ale měla by mít na základě svého platu možnost slušně bydlet. O to tady jde. Já tady nehájím právo lidí na nějaký luxus, ale na základní životní potřeby. A k těm bydlení rozhodně patří. I nekvalifikovaní lidé jsou lidské bytosti a jsou věci, které prostě každý, kdo je ochoten pracovat, musí dostat. Jednou z takových věcí je možnost slušně bydlet. Proč do toho taháš zboží, bez kterého se obejde devadesát procent lidí. Mně jde o sociální práva, bez kterých se neobejde nikdo.
O kvalitu vlastní životní úrovně se nemůže každý postarat sám. Tohle můžeš svěřit lidem až od okamžiku, kdy mají zajištěny základní potřeby.
Mluvíš o nějakých "krádežích" prostředků. To je možná právě ten největší omyl, že všechno, co si ti "schopní" nashromáždí, jim skutečně po právu patří. Není krádeží už to, jak se tito "schopní" ke svým prostředkům dostali? Je to stejné, jako když dva (jeden silnější a druhý slabší) přijdou k prostřenému stolu, ze kterého by se pohodlně najedli oba. A ten silnější by řekl: Všechno je moje, protože jsem silnější a schopnější, a ty nedostaneš nic, nebo jen to, co mi upadne na zem.
Na co narážím svou formulací, že krádeží může být i to, jak se ti "schopní" ke svým prostředkům dostali? Mnohokrát jsme tu už probírali například nestydatě vysoké manažerské platy ve srovnání s výplatami průměrného zaměstnance. A sem také míří moje úvaha o uzákonění horní hranice příjmu.
A co je ti do toho, kolik soukromá firma platí svým manažerům? Pokud uzavřeme obchod za 150 milionů, proč by nemohli manažeři dostat 500 000,-? To platí majitel firmy a tebe se na to ptát nebude!!!
Pořád se tady oháníš tím, že nejsi komunista, ale jsi stejný jako oni - ty máš totiž jejich přesvědčení.
Ať si platí, kolik chtějí, ale ať netvrdí, že je to sociálně spravedlivé. Spousta vás obhájců trhu říká, že každý má stejnou možnost se dostat k penězům - stačí být pružný, podnikavý, mít nápady a tak podobně. Takže když pak uzavřeš uzavřeš obchod za 150 milionů, je z čeho rozdělovat a můžeš svým manažerům dopřát pohádkové platy. Až sem to zní velmi logicky.
Ale teď mi prozraď, jak se ke stejným penězům dostane například zdravotní sestřička. Může být pružná, podnikavá, pracovat třeba osmnáct hodin denně a mít nápadů kolik chce, ale za její mzdu by manažer ani nevstal z postele. Z tohoto důvodu si myslím, že by firmy měly odevzdávat tak vysoké daně, aby z nich pracovité a obětavé sestřičky mohly mít stejně vysoké platy jako stejně pracovití a pružní manažeři.
Když se manažerovi povede nějaký obchod, dostane třeba statisíce měsíčně. Když se sestřičce povede zase její práce, nedostane vůbec nic. Že je to v pořádku, o tom mě nikdo nepřesvědčí. Proto ale ještě nemusím být komunista.
Manažer obchodní firmy realizuje svůj obchod za tržní cenu. Tedy za nejvyšší dosažitelnou - za takovou, kterou je zákazník ještě ochoten zaplatit. To je pak zdroj jeho zisku. Kdyby se podobně chovalo zdravotnictví, možná by ty zisky mělo ještě větší. Na kolik si ceníš svůj život? Kolik bys byl ochoten zaplatit za jeho záchranu. Protože se zdravotnictví nechová a nemůže chovat tržně, nemůžou mít ani jeho pracovníci odpovídající finanční ohodnocení.
Jsou tedy dvě možnosti: Buď se bude chovat tržně i zdravotnictví a ty budeš platit tržní cenu za záchranu svého života a dobré sestřičky budou mít třeba půlmilionové platy. A nebo slevíš ze své tržní zaslepenosti a uznáš, že možnost realizace Tvého zisku je nezaslouženou výhodou vůči ostatním a nebudeš prohlašovat, že nikomu není nic do toho, jak s ním naložíš.
Nechci, aby se mě někdo ptal, kolik může platit svým zaměstnancům, nýbrž aby sám přišel na to, že tu něco nehraje. Firma může rozdělovat vysoké platy jen proto, že se na rozdíl od jiných může chovat tržně. Prostě proto, že jí to umožňuje systém. Proto si myslím, že by se ten systém měl změnit tak, aby trh neposkytoval výhody jen někomu.
A kdyz jsi u toho socialniho smiru, co povis na to, ze v kazde spolecnosti skutecne tvori hodnoty pouhych nas asi 8% manualne pracujicich? :o) 92% jsou bud deti, studenti, duchodci a jinak potrebni (vc. nezamestnanych), potom lide v "nevydelecnych sluzbach"- zdravotnici, ucitele, ..., dale ruzni urednici a ti, co se zivi obratem penez uz vytvorenych. A urcite jsem na nekoho zapomnel :o)
Ridit se podle tve rovnice, ze by bylo spravedlivejsi prerozdelovat penize podle jakehosi klice v zavislosti na pracovnich zasluhach, bylo by fajn, kdybys zacal u sebe a posilal mi socialne nejakou cast sveho platu, jsi pro? :o)
Sociální smír je jedna věc a sociální spravedlnost věc druhá. Za sociálně spravedlivé rozhodně nepovažuju, když pracovníci ve zprostředkovatelských profesích mají mnohonásobně vyšší platy než nepoměrně užitečnější (z hlediska tvorby hodnot) profese. Co je užitečného na tom, když se někdo zabývá přeléváním peněz z jednoho účtu na druhý? A takovéto profese jsou nejlépe honorovány.
Tvorba hodnot neznamená jen tvorbu MATERIÁLNÍCH hodnot. Mám pocit, že i já nějaké hodnoty vytvářím a vidím za sebou pořádný kus práce. Zrovna tak zdravotnický personál vytváří nějaké hodnoty, které snad nejsou přímo materiálními hodnotami. Takže s těmi osmi procenty jsi dost mimo. Myslím, že dobře víš o co mi jde. Kyž už musí existovat neproduktivní či zprostředkovatelské profese, rozhodně to není důvod, aby byly honorovány nepoměrně lépe než profese vytvářející skutečné (nejen materiální) hodnoty.
Ja prave vim, o co ti jde, tak proto to zenu az takhle do absurdity. Kdyby nebylo tech 8% tvoricu hodnot (materialnich), nebylo by zadnych jinych tvoricu cehokoli :o)
Takhle to rozebirat opravdu nejde, bud jsi spokojeny s tim, co delas, nebo se musis poohlednout po necem jinem, co te uspokoji vic. Delat nejakou profesi a plakat, ze bych mel dostavat vic nez v profesi jine (a zvlast v cyklodiskuzi) je o nicem. Mozna na nejakem komunistickem diskuznim foru, tam bys mel vetsi ohlas.
Tady nejde o to, jestli jsem spokojený s tím, co dělám. Kolikrát jsem tu už zdůrazňoval, že mi v mých úvahách nejde o můj vlastní osud. Ten už si nějak ohlídám. Jde mi o principy, o to, jakou nespravedlnost vidím kolem sebe.
Je možné, že by v nějakém komunistickém fóru moje myšlenky určitý ohlas měly. Jenže já nejsem a nikdy jsem nebyl komunistou, nikdy jsem KSČM (ani ČSSD) do Sněmovny nevolil. Mluvím o principech, ke kterým je možné se dopracovat demokratickou cestou, pokud lidé v určitých momentech otevřou oči.
Princip, který hájím a který Ti komunistickou ideologii možná připomíná, je to, že dokud nemají všichni (všechna povolání) stejnou šanci na slušné finanční ohodnocení, pak ti, kteří tuto šanci mají, ji vlastně využívají na úkor těch, kteří ji nedostali. To mě vede k tomu, že nepovažuju bohatství získané určitými profesními skupinami za legitimní.
Soudruzi - nesoudruzi, nad tím je nutné se skutečně zamyslit. Už jenom z důvodu že jsou ulice přecpané auty obsazenými většinou jenom řidičem, všichni nadávají jaké jsou kolony ale nikdo autobusem jezdit nebude protože to je "socka" se kterou nemůžou dojet kam se jim zlíbí a kdy se jim zlíbí. Zkus se někde na vesnici usadit na zahrádce před hospodou a 2-3hodiny sledovat cvrkot. Nebudeš se stačit divit kolikrát uvidíš jedno a to samé auto jet tam a zase zpátky. Jednoduše je plno lidí kteří autem jezdí jednoduše protože ho mají.
Svícení jakbysmet. Zeptej se astronomů jak narostlo přesvícení oblohy. O čem se nemluví je vzrůst spotřeby způsobený statisíci nových počítačů kterým už dávno nestačí 200W zdroj jako kdysi ale spíše tak 350-600W.
Každý by se měl zamýšlet nad tím nakolik má jeho jednání dopad na okolí. Ale když to někdo začne vyžadovat od ostatních, hned je za komunistu který by chtěl ostatním jenom rovnat do latě. Holt máme tu svobodu a nikdo nemá právo ostatním cokoliv přikazovat.
(Medvěde, nejsi povinnen zpracovat každou přihrávku na smeč, byť by byla sebelákavější)
Přesně tak. Ta otázka je náhodou perfektně smysluplná a naprosto oprávněná - ať už jde o svícení, nebo o ježdění. Netvrdím, že si vždycky odpovím jednoznačně, ale kladu si ji odjakživa, než lezu do auta. (Kecám, samozřejmě až od té doby, co auto mám :-)))
Myslím, že bychom měli debatu vrátit k původnímu tématu. Včera jsem byl opět svědkem neuvěřitelného počínání motoristy. V Nádražní ulici na Smíchově stála ve stanici tramvaj a nedočkavému řidiči poměrně luxusního automobilu se nechtělo čekat, až lidi vystoupí a nastoupí, a začal tramvaj předjíždět zleva. Jenže těm lidem to nastupování netrvalo tak dlouho, milá tramvaj se rozjela a z předjíždění se stala "souběžná jízda". Navíc se z protisměru blížila další tramvaj. Nebudu to natahovat - milé auto proklouzlo mezi oběma tramvajemi opravdu na poslední chvíli za cenu prudkého brždění obou souprav.
Úsudek o dotyčném řidiči si snad už každý udělá sám. Za svou osobu bych chtěl jen poznamenat, že takovýchto situací vídám čím dál více a jsou čím dál nebezpečnější. Tentýž den dopoledne mě například jako chodce na přechodu ohrozilo jiné auto (dodávka), které rovněž v Nádražní ulici přez zákaz (přikázaný směr jízdy rovně) odbočovalo doleva, přičemž rovněž předjíždělo tramvaj zleva. Připadá mi, že se z tohoto manévru stává jakýsi pražský folklór.
Oni ti moto-lidé totiž strašně pospíchají, aby stihli vydělat hodně peněz a dosyta si užít výdobytků svobodné demokratické společnosti. Před pár dny jsem mluvil se spolužákem ze střední školy, který byl také přiměřeně ambiciózní, za posledních 15 let stihnul vydělat hodně peněz a projezdit hodně benzínu a zajistit si nadstandardní bydlení atd. atd. Auto ani nedává do garáže, protože to zajíždění, vyjíždění, otevírání a zavírání vrat ho taky strašně zdržuje. A teď se tak nějak probral a má pocit, jakoby těch patnáct let vůbec nežil. A tak nějak to asi dopadne s celým lidstvem. Až budou všichni ti ambiciózní, vzdělaní a rozumní a draví lidé konečně trochu spokojení, budou díky nim v těžkém průseru i lidé, kteří nebyli dostatečně inteligentní, ambiciózní a vzdělaní na to, aby taky hodně jezdili autem a hodně vydělávali.
Tohle jsem teď našel na Centrum.cz, mohl by to být výborný tip pro motoristy do budoucna, kam vyrazit autem za úchvatným (posledním, ale je to bomba, stojí to za to!) adrenalinovým zážitkem:
McGuire z Britské univerzity v Londýně si myslí, že změna klimatu představuje mnohem výbušnější hrozbu.
"Uvidíme masivní nárůst sopečné aktivity všude na světě," řekl McGuire. "Pokud se podíváme na minulá teplejší období, je to přesně to, co nás čeká."
To je velmi hezké srovnání. Četl jsem Tvůj příspěvek asi pětkrát, aby se mohly rozvinout všechny asociace, které ve mně vyvolal. Chvilku mi trvalo, než jsem si všechny myšlenky, které mě při tom napadaly, srovnal v hlavě. A přitom je to nejen obrovsky výstižné, ale hlavně velmi jednoduché. Udělal jsem jednu důležitou životní zkušenost: Na jednoduché věci se přichází nejobtížněji.
Při četbě jedné z vět Tvého příspěvku se mi ale v hlavě rozblikala červená žárovička. Píšeš: "Až budou všichni ti abiciózní, vzdělaní, rozumní a draví lidé konečně trochu spokojení..." Tahle věta v sobě obsahuje zřetelný rozpor. Tenhle typ lidí, na který narážíš, nikdy nebude spokojen. Dokonce ani TROCHU spokojen. Těmhle lidem přináší uspokojení pouze permanentní růst a expanze. Jejich cíl je pohyblivý - čím rychleji se za ním pohybují, tím rychleji jim uniká. Tomuhle typu lidí ani samotný růst nepřináší dostatečné uspokojení. Oni touží po rostoucím TEMPU růstu. Oni si nikdy neřeknou: "Tak, teď už to stačí, máme tolik bohatství, že všichni mohou prožít důstojný a krásný život". Ne, oni raději část toho bohatství proplýtvají a odepřou ho těm, kteří by ho lépe zužitkovali. Tudíž pak mají důvod k honbě za dalším růstem růstu.
Mám pochybnosti, zdali vůbec lze tyto osoby považovat za rozumné. Ambiciózní a dravé určitě. Zcela jistě i schopné a často i všeho schopné. Myslím, že ani to vzdělání u těchto lidí nehraje podstatnou roli. Kdosi definoval inteligenci jako míru schopnosti přežít v měnících se podmínkách. V tomto smyslu budou tito lidé jistě i inteligentní. Ale skutečné (humanitní) vzdělání by u nich mohlo být určitou přítěží, protože by je mohlo kultivovat, a to se neslučuje s jejich dravostí a přímočarým pohybem za předmětem jejich zájmu.
Jejich schopnost přežití v jakýchkoli podmínkách a v každém politickém režimu je obdivuhodná. Předpokladem této schopnosti je ale absence jakýchkoli ohledů a zábran. Etiku a morálku tito lidé odhazují jako přítěž, která by jim to přežití jen komplikovala.
Přemýšlel jsem o tom, proč z každého tématu kritizujícího motoristy vyleze politická debata. Už jsem na to přišel: Politika založená na ekonomickém liberalismu nese všechny znaky dravého motorismu: vypjatý individualismus, pohrdání ekologií, absence jakýchkoli ohledů vůči slabším, odmítání jakýchkoli pravidel s poukazem na to, že by omezovala jejich "svobodu".
To nebyl můj nápad - inspiroval mě Šnek svou nadutostí a omezeností. Je hrdý na to, že dokáže žít v bídné společnosti, ve které žije cca 50% průměrných (ó, jaká hrůza), málo ambiciózních a nepříliš vzdělaných lidí, kteří se dokáží spokojit s málem. On je evidentně hrdý i na to, že on a jemu podobní dokáží vydělat tolik, že na těch 50% průměrných lidí zbyl jen průměrný příjem a ještě klidně napíše, že je to vina těch průměrných lidí :-)
No a pak jsem našel to o těch sopkách a uvědomil jsem si, jak to s tou inteligencí a rozumem u těhle lidí vlastně je. Sedí na tlakovém hrnci, všemožně ho zahřívají "užíváním si svobodného života" a ještě jsou na sebe náramně hrdí.
Šneka bych neodsuzoval. Prostě jen zatím nepřišel na to, že se mýlí. I když mýlit se může každý. Na Šnekovi si velmi cením toho, že je ochoten o těch věcech se mnou přemýšlet a polemizovat. Jsou tu jiní, kteří by mě bez přemýšlení prostě nazvali bolševikem a tím by pro ně věc skončila.
Je určitě nesmírně příjemné patřit mezi ty ambiciózní, schopné a úspěšné. Ale tito lidé si neuvědomují, že k tomu potřebují právě ty druhé - průměrné a podprůměrné. Kdyby totiž byli všichni takto draví jako oni, efekt jejich "nadprůměrnosti" by se vytratil. Tady jde jen o to, najít v sobě trochu pokory, uznat, že můj úspěch není jen mojí zásluhou, a dopřát těm méně dravým a tedy "méně úspěšným" spravedlivější podíl na vytvořených hodnotách.
Oni mluvívají o závisti chudých vůči bohatým a úspěšným, ale je to přesně naopak: Jsou to oni, kdo by záviděli těm průměrným, že i přes svou průměrnost mohou prožít kvalitní život. Proto trvají na sociálních rozdílech, které na jedné (jejich) straně vedou k nehoráznému konzumnímu plýtvání, na druhé straně k chudobě a sociálnímu vyloučení.
Máš pravdu. Neměl bych Šneka odsuzovat. Nejlepší cesta ke kompromisu vede přes extrémy, což je zdá se jeho případ.
Když už píšu o těch extrémech, bez souvislosti s motorismem, mě napadla jedna věc - vždy existuje průměr a extrémy na dvou pólech, tyto extrémy jsou všeobecně považovány za špatné. Bezdomovci jsou v naší společnosti zatracováni a považováni za odpad, za extrémně chudé (materiálně) a neschopné lidi. A extrém, který se nachází na druhé straně spektra - extrémně bohatí (materiálně) a skoro všeho schopní lidé, se v naší (demokratické?) společnosti těší velké, skoro zbožné úctě.
Fakt? Mám dojem, že každý, kdo je jen trochu víc nad průměrem, je v naší (demokratické?) společnosti považován za zloděje, podvodníka a tuneláře... což teprve někdo extrémně bohatý...
Tak horké to snad není. Ale příkladů je všude kolem dost a dost. Problém je v tom, že původ jejich bohatství už nikdy nikdo kontrolovat nebude. Na rozdíl od běžných daňových poplatníků, kde se dá snadno porovnat, jaké částky kdo zdanil, s tím, co si za zdaněné peníze všechno pořídil. Prostě není na bohaté stejný metr jako na běžné občany, natož pak na chudé.
Pokud je zdrojem příjmu nějaká tvorba hodnot, pak se ten extrémně bohatý člověk na ní zcela jistě nepodílel sám. Poměr jeho vysokého příjmu k příjmům ostatních, kteří se na tvorbě těchto hodnot podíleli, je tedy ukazatelem toho, nakolik se cítí být něčím víc než ostatní, bez kterých by svého zisku nedosáhl.
Dívám se na to podobně jako na dobročinnost: Tu neposuzuju podle toho, kolik kdo na bohulibé účely věnoval, dokonce ani podle toho, jaké procento ze svého bohatství jeho příspěvek představuje, nýbrž podle toho, kolik si NECHÁ.
Ano... i tak nějak jsem to myslela...
Kdo má nějak nadprůměrně víc, tak si to za prvé určitě nakradl... a kdyby ne, stejně je to mizera, protože má tu drzost si to nechat...
Všechno je otázka míry a vkusu. Pokud míra bohatství (příjmů) má aspoň trochu odrážet míru užitečnosti daného člověka pro společnost, pak pochybuju, že by ty rozdíly mohly být v řádech.
Ten problém není primárně v tom, že si takový člověk musel své peníze nutně nakrást, ale že je systém nastavený tak, že tyto neopodstatněné rozdíly umožňuje.
Jenže kam vedou systémy, které jsou nastaveny tak, aby tyto rozdíly (proč neopodstatněné?) neumožňovaly, jsme již měli možnost vidět... Nějak se to neosvědčilo a to nikde na světě... Skoro bychom se už mohli poučit, ne?
Opakovat chyby by určitě bylo nemoudré, ale to přece neznamená, že můžeme rezignovat na snahu po sociální spravedlnosti. Srovnal bych to s lékařskou profesí: Přece se lékaři nepřestanou snažit léčit nemoci a zachraňovat životy, když každý člověk stejně jednou umře. Je to nerovný boj, je to možná věčný boj, ale je potřeba ho vést.
Rezignovat na princip sociální spravedlnosti znamená radikalizaci chudších občanů a naopak vede k ostřejším formám "třídního" boje z jejich strany. Nikoli touha po sociální spravedlnosti, nýbrž dlouhodobé podceňování tohoto problému ze strany bohatých a mocných vede k takovým koncům, jako u nás před šedesáti lety. V tomto směru by se měl poučit někdo jiný než zastánci sociální spravedlnosti.
Jistě. Jen to měřítko toho, co je to ta "sociální spravedlnost" má holt každý někde jinde...
Přesně tak. Komunismus by byl zajisté extrém. Po zavádění "reálného" socialismu opravdu netoužím. Ale to, co se děje (nejen u nás) dnes, je extrém přesně opačný. Spočívá v tom, že umožňuje zmocňovat se velkého majetku, koncentrovat jej v několika málo rukou. Jakmile tito jednotlivci a korporace ucítí (politickou) sílu plynoucí z držení či kontroly takového obrovského množství majetku, přestanou si cokoli dělat z nějakých zákonů, o etice a morálce už ani nemluvím.
Jako příklad politického vlivu koncentrovaného kapitálu může posloužit ústavním soudem posvěcené vyvlastňování drobných akcionářů velkými společnostmi na základě nuceného odprodeje menšinových podílů za "úředně" stanovenou cenu, tedy za cenu mnohdy třeba jen čtvrtinovou, než činí jejich tržní hodnota. Zvrácené je už to, že je někdo nedobrovolně NUCEN prodat svůj podíl, ale muset ho prodat za nižší než skutečnou cenu už je výsměch spravedlnosti.
A to je příklad, který se skutečných SOCIÁLNÍCH práv dotýká jen velmi okrajově. Z těch si tento koncentrovaný kapitál dělá ještě mnohem méně. Střední třída bude tak dlouho obhajovat neviditelnou ruku trhu, až se sama stane její obětí.
Jenže zatím se střední třída spíše stává obětí přehnaných zásahů státu... Čím dále tím víc je vše sešněrováno předpisy, jejichž dodržování si může celkem bez problémů dovolit ten "koncentrovaný kapitál" - vydělá na to v pohodě jinde, ale střední třída na ně dojíždí...
S tím do puntíku souhlasím. Tak to opravdu je, ale je třeba si položit otázku, PROČ tomu tak je. Stát se dnes toho koncentrovaného kapitálu už bojí. Vůči němu si už nedovolí to, co vůči střední třídě. Ten kapitál tlačí státní správu ke krokům, které vyhovují jen jemu. Stát, který by měl sloužit lidem, se stává služkou toho koncentrovaného kapitálu. Proč se snižují daně korporacím a zvyšuje se nižší sazba DPH s okamžitým dopadem na životní úroveň těch sociálně nejslabších? Proč se stát zříká jedné odpovědnosti za druhou a všechno přesouvá na občany, aby se postarali sami o sebe? Stát se nechává tím kapitálem nejen vydírat, ale přímo nahrazovat.
Neustále tu opakuju: Čím méně státu, tím méně demokracie. A kapitálu jde o to, aby stát byl co "nejštíhlejší", aby si ten zbytek mohl snáze podmanit. Pro koncentrovaný kapitál už lidé nebudou plnoprávnými občany státu, hrdými na svá lidská (osobní, politická, ekonomická, občanská a sociální) práva. Budou jen sloužit úzké skupině nejbohatších jednotlivců jako rezervoár pracovní síly bez jakýchkoli (hlavně sociálních) práv.
Co s tím? Vymanit stát zpod kontroly velkého kapitálu a ne kapitálu ještě pomáhat s jeho likvidací.
Tobě se opravdu zdá, že stát "se zříká jedné odpovědnosti na druhou a všechno přesouvá na občany"? V porovnání se socialismem možná, ale jinak? Mně se naopak zdá, že stát už se občanům montuje čím dál tím víc do všeho a čím dál tím méně prostoru jim nechává...
To určitě taky. Neříkám, že bych se bez určité "péče" státu neobešel. Ale to jsou prkotiny ve srovnání s tím, jakých důležitých odpovědností se stát zříká. Člověk by neměl kvůli těmto prkotinám zanevřít na stát jako na princip. To může vyhovovat opravdu jen těm, kterým stát pro lidi stojí v cestě za další koncentrací hospodářské a politické moci.
Za nejhorší projev likvidace státu jsou privatizace všeho druhu - od zdravotních pojišťoven přes nemocnice, železnici, energetiku až po letiště, lesy a já nevím co ještě. Za chvilku už stát "dobrovolně" rezignuje na armádu a bude si najímat soukromé zabijáky, pak se zprivatizuje dopravní policie a na silnicích budou měřit rychlost nějací strejcové, kteří člověka někde udají a budou mít procenta z vybraných pokut. Nenažranost velkého kapitálu je nekonečná a nezastaví se před ničím.
Braňme stát, dokud je ještě co bránit. Náš malý český státeček už stěží bude schopen se tomuto tlaku ubránit sám. Je proto potřeba delegovat co nejvíce pravomocí na federalizovanou Evropu, která jako jediná může být aspoň trochu rovnocenným partnerem koncentrovanému kapitálu v podobě nadnárodních společností.
Srovnej si to se snahami Václava Klause torpédovat těsnější federalizaci Evropy těmi jeho pošetilými návrhy "Evropy národních států". To nemá jiný cíl než vydat izolované státy napospas vysoce organizovanému nadnárodnímu kapitálu. Do toho zapadají i jeho "názory" na ekologii. On je a vždy bude proti všemu, co by mohlo zavánět jednotným přístupem a postupem Evropy nebo dokonce celého světa při řešení globálních ekologických, sociálních, ale i ekonomických problémů, protože by to mohlo ohrozit zájmy nadnárodního kapitálu.
Tak tady už asi nesouhlasím prakticky v ničem... od obav z privatizace až po zbožtění té ó dokonalé, nadnárodnímu kapitálu nás ubránící Evropské unie... (Zatím pořád mi víc vadí nadnárodní byrokracie než nadnárodní kapitál...)
Podobnou reakci jsem, upřímně řečeno, čekal. Myslím, že jsme se dostali k jádru věci, tj. k východiskům, která ani jeden z nás už nejspíš měnit nebude. Já nesouhlasím s privatizací sfér, které jsou i ve většině evropských zemí doménou státu.
Evropskou unii nijak nezbožšťuju, ale nevidím jinou možnost, jak postavit dobře (navíc mezinárodně) organizovanému nadnárodnímu kapitálu dostatečně silného partnera. V opačném případě bude nadnárodní kapitál těžit ze vzájemné konkurence mezi jednotlivými státy a státečky roztříštěné Evropy a vydírat každou zemi zvlášť tím, že pohrozí odchodem do země jiné.
Kdyby proti tomuto silnému protivníkovi stála jednotná Evropa, nadnárodní kapitál si dobře rozmyslí, jestli se vzdá půlmiliardového trhu. "Nadnárodní" evropská byrokracie je nutnou daní za tuto funkci jednotné Evropy. Kromě toho se s tou byrokracií dá něco dělat, kdežto při neexistenci koordinovaného postupu vůči nadnárodnímu kapitálu se proti jeho nadvládě nedá dělat už vůbec nic.
Pokud si jen trochu vážíme demokracie, neměli bychom nečinně přihlížet demontáži státu na národní úrovni a naopak bychom měli demokracii chránit tím, že ji nenecháme rozdrobenou napospas dravému, dobře organizovanému a hlavně vlivnému nadnárodnímu kapitálu, nýbrž ji posílíme tak, aby mu byla důstojným a rovnocenným partnerem. Toho se nedá dosáhnout jinak než integrací v rámci Evropské unie.
Úsměvná? Tak to ani náhodou. To je vize naprosto reálná. Kapitál už nadnárodně organizován je a nehorázně z toho těží. Politické struktury mají v tomto ohledu značné zpoždění a kromě toho tu nevýhodu, že jsou vždy vázány na určité místo, kdežto kapitál je absolutně mobilní.
Dám příklad: Proč byla mnoha zeměmi uznána samostatnost Kosova navzdory platnému mezinárodnímu právu a navzdory rezoluci Rady bezpečnosti OSN č.1244 z června 1999 o suverenitě a územní celistvosti Jugoslávie? Protože je to v zájmu nadnárodního kapitálu. Politika s takovou "veteší", jako jsou mezinárodní úmluvy a závazky, musela jít stranou. Nadnárodní kapitál vítězí navzdory mezinárodně organizované politice. Jakou šanci pak může mít politika jednotlivých států?
No... když už bych tedy měla tuhle obavu z nadnárodního kapitálu... tak by mě spíš zneklidňovalo to, jak se mu po ekonomické moci daří tímto způsobem "ve velkém" získávat i moc politickou... než abych tomu nadšeně tleskala... ale jak myslíš.
Teď nevím, jestli jsem správně pochopil Tvůj příspěvek. Vyčetl jsem z něho, že Tě zneklidňuje, že nadnárodní kapitál získává politickou moc. To nás ale zneklidňuje oba. Jak si můžeš myslet, že tleskám tomu, jak nadnárodní kapitál získává politickou moc? To by byl hrozný omyl.
Naopak je nadnárodnímu kapitálu potřeba bránit v tom, aby politickou moc získával. Proto je (nejen) u nás potřeba posilovat stát, včetně jeho integrace do evropských struktur, a nikoli ho likvidovat nebo oslabovat pod záminkou, že je neefektivní. Likvidací či oslabováním státu likvidujeme a oslabujeme demokracii. Kapitál nikdy demokratický nebude.
Mně vcelku nezneklidňuje nic... jen nechápu to tvoje zneklidňování. Nadnárodní kapitál ne - to dokážu pochopit. Ale nadnárodní politika ano - to samostatně taky dokážu pochopit. Ale ne oboje dohromady. Tohle je přece nejvýš cesta, jak tomu nadnárodnímu kapitálu tu cestu k moci usnadnit, ne?
A trochu mi to přijde jako už jednou diskutovaný pojem "společnost". Ten "stát" ne nakonec totéž... "stát" a jeho moc - to je především moc konkrétních politiků. Zvážím-li ty vyšší "sturktury"... koho jsme například do evropského parlamentu vyslali my - kdo z nich tě mezi nimi naplňuje takovou nadějí, že zrovna on bude mít ctižádost tomu "nadnárodnímu kapitálu" zamezit? Protože tihle lidé o tom budou spolurozhodovat... ne nějaká odosobnělá zájmy lidu hájící "Evropa"...
(A to samé i v tom místním měřítku... více státu je více moci politikům a úředníkům ... proti mnohým z nich je "nadnárodní kapitál" vcelku lidumilným beránkem...)
Já zneklidněn tedy skutečně jsem, i když asi ne tak, abych z toho nespal. :o))
Jsem rád, že chápeš, proč mám obavy z nadnárodního kapitálu. Nadnárodní politiku preferuju právě proto, že ona jako jediná se může neomezené moci nadnárodního kapitálu postavit. Právě to "dohromady" je tu důležité. Potřeba nadnárodní politiky je vynucena tím, jak se kapitál v posledních padesáti letech internacionalizoval. Jinak by mě to asi až tak nebralo.
Nadnárodní politika nemá umetat cestu nadnárodnímu kapitálu. Naopak - měla by se postarat o to, aby tento nezneužíval svého postavení. Moc politická by měla být důsledně oddělena od moci ekonomické. Jen politická moc může být skutečně demokratická. Od ekonomických struktur se demokracie očekávat skutečně nedá.
Určitě bychom neměli zaměňovat pojmy "společnost" a "stát". Stát je jen nástroj organizace společnosti. Je projevem její soudržnosti, tudíž by měl být i garantem a zprostředkovatelem určité potřebné míry mezilidské solidarity.
Moc politiků by měla být odvozena od voličů a z jejich strany důsledně kontrolována. A ne aby si každý politik svou funkci hned po volbách "zprivatizoval" a své politické rozhodování napříště podřídil svým vlastním sobeckým zájmům.
Naprosto s Tebou souhlasím ohledně Tvého znechucení z toho, koho jsme si jako voliči navolili do Evropského parlamentu. Je to dáno tím, že v oněch volbách byla extrémně nízká voličská účast, což byl opět jen výsledek nevkusné kampaně pravicově liberálních politiků a specielně V. Klause proti evropské integraci. Velkou část voličů se jim podařilo znechutit tak, že k evropským volbám vůbec nešli.
Rozpínavosti nadnárodního kapitálu můžeme zamezit právě tím, že si tato rizika uvědomíme a přizpůsobíme tomu své voličské chování. A tím rozhodně není neúčast ve volbách, ale ani volba protievropských liberálních stran.
Souhlasím s tím, že to, co jsme si navolili do českého parlamentu, je bída a utrpení, ale neznamená to, že smíme na základě toho oslabovat stát jako takový a nechat liberální politiky, aby (si) ho část po části zprivatizovali (nejčastěji do vlastních kapes, jak je vidět například na privatizacích zdravotnických zařízení).
Medvěde, ty si ten stát fakt strašně idealizuješ. Jsi vlastně zastáncem jakési oligarchie moudrých :-) Je ti přáno, užij si to, ale já to vidím takhle: stát jsou úředníci a volení politici. Ti všichni mají moc, která korumpuje. Jsou tedy z principu úplatní - jiní (ve své většině) nikdy nebudou. Kdo může nejvíc uplácet? No přece ti, kterým říkáš "velký kapitál". Z toho plyne, že čím více státu, tím méně demokracie.
Doklady vidí každý, kdo má oči otevřené, všude kolem sebe. Například dětská hřiště: firmy, které vyrábějí prolézačky pro děti, jsou likvidovány. Jak? Předpisy EU pro taková zařízení dávaly dohromady dvě severské firmy ve spolupráci s bruselskými úředníky (nevěřím, že to bylo zadarmo). Firmy si to přirozeně udělaly tak, aby ty předpisy splňovaly jen ony samy. Kterákoli obec v EU renovuje dětské hřiště, musí splnit tyto normy. Jinak řečeno, musí oslovit tyto dvě firmy. Tomu říkám byznys! Jak je vidět, stát (v tomto případě superstát) velice účinně zlikvidoval mnoho firem střední a malé velikosti. Vyhrál velký kapitál a kapsy úředníků. Ať tedy žije stát, demokracie a socialismus...
P.S. Prosím neodepisuj, že to asi byli špatní úředníci. Kdyby tam nebyli tihle našli by se jiní. Velký kapitál si vždycky najde někoho, přes koho se dostane úředníkům a politikům na kobylku. Jediná obrana: vzít velkému kapitálu možné objekty uplácení. Tedy oslabit vliv státu.
Nemusíš mít strach, stát si skutečně neidealizuju. Jen dokážu rozlišit, kdy jinak užitečný stroj je špatně nastaven a dělá víc škody než užitku, a kdy je stroj skutečně k nepotřebě. Společnost stát nesmírně potřebuje a taky si ho po tisíciletí budovala.
Že někdy fungoval hůře a někdy lépe, je věc druhá. Ale teď přichází nadnárodní kapitál a jeho liberální uctívači a hodlají tuto konstrukci od základu demontovat a nahradit svými vlastními pravidly, která budou všechno jiné než demokratická.
Oligarchií moudrých by stát byl, kdyby šlo o nějaké shora dosazené osoby, ale vlády států - aspoň těch demokratických - jsou sestavovány na základě vůle voličů vyjádřené ve volbách. Jenže pokud nám bude vládnout nadnárodní kapitál, můžeme se s demokratickými principy natrvalo rozloučit. Budeme si pak "demokraticky" volit jen dráby, kteří budou sloužit tomu kapitálu a vybírat pro něj od občanů daně.
Že moc korumpuje, je mi známo. Je tedy potřeba udělat vše pro to, aby se tento jev co nejvíce omezil, ale není možné kvůli tomu zničit stát jako takový. Kapitál nejen uplácí, ale hlavně vydírá. Pro kapitál je úplatek investicí s neuvěřitelně vysokou návratností. To, co se dnes u nás a ve světě děje, je pouze legalizace korupce.
Tvůj vývod, že čím více státu, tím méně demokracie, je šílený. Kde bys tu demokracii jinak chtěl realizovat? Že by si třeba dělníci v továrnách volili své manažery ze svého středu? Čím méně státu, tím menší část lidského života se bude řídit demokratickými principy.
Příklad s těmi dětskými hřišti je opravdu výmluvný, ale abych se vrátil ke svému úvodnímu příměru: Nezlikviduju užitečný stroj jen proto, že ho někdo špatně seřídil nebo nastavil. Bojovat proti korupci ano, ale nelikvidovat přitom to, co je nezbytným předpokladem přežití demokracie.
To, co formuluješ na konci svého příspěvku, je nesmírně kacířská myšlenka. Připadá mi to stejné, jako kdybys proti pedofilii bojoval omezením porodnosti. Víš, aby úchylové neměli koho prznit...
1) Trochu se povozím na tvém příměru stát=stroj. Nepoužívám stroje tam, kde je to nadbytečné. (Myslel jsem, že tohle vidíš stejně.) Ergo: nepoužívám stát tam, kde si vystačím sám jako svobodný člověk. Nadbytečné stroje, které se mi na základě uměle vyvolané poptávky vnucují, odmítám. (Myslel jsem, že tohle vidíš stejně.) Stát, který se mi neustále vnucuje, odmítám tedy také. A to je celé, tečka.
2) Tvůj poslední odtsvec po úvaze ignoruju, je to asi stejné, jako bych se tě zeptal, kolik je hodin, a tys mi odpověděl, že rovně a pak doleva :-)))
Stát je instituce, kterou si dlouhé generace lidí budovaly kvůli ochraně před riziky, na které nestačí jednotlivec ani rodina. V tomhle směru musí stát plnit svou roli i dnes. Dobře fungující stát by opravdu měl fungovat jako dobře seřízený a dobře promazaný stroj. (Tím "mazáním" nemyslím úplatky).
Kdo posoudí, co je na funkcích státu nadbytečné? Pro každého to bude něco jiného. Pro liberály je zbytečný celý, rozumně uvažující občan nebude stát likvidovat jen proto, že ho zrovna v tomto okamžiku na nic nepotřebuje. Stát je pojišťovna rizik - platíš do ní v dobách, kdy se Ti nic neděje. Čerpáš z ní, když dojde k pojistné události. Samozřejmě se může stát, že jeho služeb nevyužiješ nikdy, ale takový už je princip pojištění.
Problém je v tom, že část občanů se cítí tak jistá, silná a nezranitelná, že se na této pojistné smlouvě se státem nechce podílet. Protože se však jedná o pojištění "povinné", rozhodli se svého cíle dosáhnout likvidací státu-pojišťovny. Tím jej ale ruší i pro lidi, kteří si ho dokážou vážit a věří, že jim v budoucnu pomůže určitá rizika překonat. To je na tom to nejsobečtější. "My tento druh pojištění nepotřebujeme, tak ho nesmí potřebovat ani ostatní." - To je krédo liberálů.
Stát může fungovat jako pojišťovna jen tehdy, pokud do ní budou přispívat opravdu všichni a ne jen ti, kteří se cítí ohroženi. To je princip solidarity. Kdo tento princip popírá, veřejně se přiznává k sobectví.
Jako svobodný člověk si vystačíš leckde, ale jen dokud nedojde k "pojistné události". Je to stejné, jako kdyby Ti připadalo, že je zbytečné se nemocensky pojistit, protože jsi přece zdráv. Může se ale stát, že Tě skolí nějaká dlouhodobá nebo trvalá choroba či invalidita a najednou Ti "pojišťovna" bude dobrá... Předesílám, že ani já nemocensky pojištěn nejsem.
Ta poptávka, o které mluvíš, není vyvolána uměle. Mně se stát s ničím nevnucuje. Naopak - pokud by si sebechudší rodina nezažádala o sociální dávky, nikdo by jí je nedal.
Můj poslední odstavec je ale míněn vážně. Zlikvidovat stát jen proto, aby nebylo koho korumpovat, je opravdu postavené na hlavu. Raději si nepostavím dům, aby mi náhodou nespadl na hlavu. Raději nezasadím jabloň, aby mi úrodu časem náhodou nenapadla monilie. Pokud jsem přesvědčen o užitečnosti nějakého počinu (a já si myslím, že demokratický stát užitečný je), nebudu naň rezignovat jen proto, že by jej mohl někdo zneužít. Podle mého názoru je lepší zaměřit své úsilí na ochranu proti tomu případnému zneužití.
Srovnávám všeobecně - je velký rozdíl mezi tím, co lidé cítí k bezdomovcům a co cítí k extrémně bohatým lidem. Bezdomovec v globálním měřítku škodí naprosto minimálně, asi nejvíc lidem vadí, že zapáchá. Na druhou stranu si málokdo uvědomuje, kolik smradu, jedů a zničené přírody dokáže vyprodukovat "schopný" člověk, který se topí v penězích. Ten smrad a jedy se často měří v řádech stovek tun a škody na přírodě v řádech miliard a přesto si tito lidé žijí v relativním bezpečí a všeobecné úctě. Nemůžu si pomoct, ale je to všechno nějak naruby.
No, ale teď považte, co se stalo díky poslední velké ekonomické recesi v USA. V Německu se dostali k moci fašisté, vypukla 2. světová válka, po ní se dostali k moci komunisté. Miliony mrtvých lidí, zničená města atd. A to lidé zdaleka nebyli zvyklí na takové pohodlí, na jaké jsou zvyklí teď. Dnešní "vysoký životní standard" je nebezpečnější, než si umíme představit.
Podle mě tohle spotřebitelské šílenství skončí v nejlepším případě krvavou apokalypsou a dlouhodobým úpadkem lidstva v případě, že opravdu vybuchne velká sopka a světové ovzduší se ochladí skokově byť jen o pět-deset stupňů. Proti tomu je nějaká ekonomická recese směšná prkotina. Tahle celosvětová mašinérie se žene za pohodlím a ziskem, všechno je závislé na přepravě potravin a strategických surovin na velké vzdálenosti, místo aby aspoň zdroje a výrobny potravin byly decentralizované a co nejblíž lidem. Přestože příroda je k lidstvu zatím velmi milosrdná, ekonomika se stěží drží nad vodou a je ohrožená recesí pokaždé, když se upšoukne nějaký terorista, nebo když nějaký politik plácne hovadinu. Lidstvo je čím dál zranitelnější vůči rozmarům počasí a nikdo to nechce vidět. Jenom si představuju, jak pojedu na nákup do deset kilometrů vzdáleného Penny Marketu, až napadnou dva metry sněhu. A jak se do toho Penny dostanou kamióny, když doprava každoročně kolabuje na deseti centimetrech sněhu. Co to udělá s psychikou lidí, kteří jsou zvyklí na dnešní pohodlí, si nedovedu představit. Obzvlášť když vidím, jak lidé reagují na Medvěda, který by rád, aby jezdili míň autem :-)
V těchto souvislostech jsem o tom opravdu ještě neuvažoval, ale můžeš mít pravdu. Já osobně bych to nebezpečí neviděl ve výbuchu nějaké sopky. Vím (převážně od Tebe), že nějaká taková teorie existuje, ale zatím vidím hlavní nebezpečí ve vyčerpání zásob surovin, v míře znečištění biosféry, v celosvětovém nedostatku pitné vody, potravin a podobných "drobností". Tento scénář ke svému naplnění nejspíš vůbec nebude žádný výbuch sopky potřebovat. Pokud ano, pak zase nejspíš jen lidé sami budou tou "sopkou".
Skutečně efektivní metodou, jak naplnění takové vize předejít, je přestat s okamžitou platností spotřebitelsky plýtvat a ušetřené zdroje využít na srovnání životní úrovně VŠECH obyvatel planety na udržitelné úrovni. Na takovém řešení je ovšem potřeba se celosvětově domluvit. Není možné, aby se omezoval jen někdo...
Rozdíl mezi vulkanickou erupcí a postupným vyčerpáním zásob surovin je velký. Vyčerpání surovin je postupné, předvídatelné a lidstvo by mohlo být aspoň teoreticky schopno včas se přizpůsobit.
Vulkanická erupce je ruská ruleta - může přijít kdekoli, kdykoli a navíc jakákoli. Předvídat se dá v nejlepším případě asi měsíc (?) dopředu, i její síla se dost těžko odhaduje s dostatečným předstihem. V případě supererupce by nám nezbylo, než si honem ještě něco užít a pak se jen tiše modlit.
Navíc mám dojem, že i kdyby se teď hned lidé chytli za nos a začali se chovat tak, jak doporučuješ, zvýšení vulkanické činnosti už tím nezabrání, protože důsledky globálního oteplování na vulkanickou činnost (na ohřívání zemské kůry a nárustu tlaku magmatu) má nejspíš velkou setrvačnost.
Tak nějak si představuju, že první erupce bude důsledek změn klimatu, které se odehrály (dejme tomu) 20 let před jejím vypuknutím.
Tak to je tedy hodně černá vize. Nevím. Takhle dramaticky to osobně nevidím. Nemělo by to ovšem být důvodem k tomu, abychom rezignovali na snahy s tím životním prostředím ještě něco udělat. Pokud by se ta Tvá "vytoužená" erupce měla odehrát řekněme za dvacet let, pak je v tuto chvíli možná ještě čas tuto katastrofu odvrátit.
Já to taky nevidím dramaticky, nebo spíš si s tím lamu moc nehlávu. Hlavně proto, že s tím stejně nic nenadělám :-)
A kdybych měl náhodou pravdu, tak erupci stejně odvrátit nemůžeme. Ale můžeme se na podobné eventuality připravit - něco na způsob "až se zima zeptá", nebo jak říkáš Ty, "preventivní opatrnost", nebo jak se říká všeobecně "nebejt blbej"
A o tom to je - lidstvo se zatím chová úplně opačně - vůči podobným rozmarům přírody je čím dál tím víc zranitelné.
Dřív byla skoro v každém domě na vsi aspoň jedna kráva a pár koňů, vepříků, slepic a jiné drůbeže, každý ten domek byl díky přilehlým polnostem schopen přežít celý rok bez zásobování zvenčí, maximálně tak sůl si museli koupit jinde. Když nastala ekonomická krize, lidé utíkali z měst na venkov k příbuzným, protože tam se aspoň najedli.
Dneska je to tak, že až přijde "krizovka", pro jablka si skočíme do Španělska, pro brambory do Polska, nebo čert ví, odkud se to všechno vozí, cukrovary nám tu taky zlikvidovali, takže pro cukr poběžíme do Německa, mám ten dojem, když se podělá jedna elektrárna, statisíce lidí nebudou topit, svítit, veškeré úřady budou mimo provoz, protože všechno je závislé na internetu atd. atd.
Jsem od přírody optimista :-))
jediná pravda je ta má, medvědí, soudruzi a s reakcí je třeba zamést.
Hele, Fénixi, vím že jsem ti šlápl na kuří oko v jiné diskuzi, ale tam se s tebou skutečně nedalo rozumně diskutovat. Tady už je to podstatně lepší, takže s tím nemám problém.
Nevím, co v tobě vzbudilo pocit, že jsem nadutý a omezený. Jen tak mezi námi, rozhodně nevydělávám tolik, jak to z mých příspěvků může vypadat - naopak, klidně bych se vsadil, že po odečtení fixních nákladů (nevlastním nemovitost ve které bydlím) mám menší čistý příjem, než Medvěd po zdanění.
Celý ten můj odpor k socialismu (a komunismu jako jednou z jeho nejhorších forem) spočívá ve znalosti sebe sama a mě podobných. Abych to uvedl na pravou míru - znám lidi, kterým stačí dobře dělat svou práci, a je jim vcelku jedno kolik za to dostanou, když to stačí na na normální živobytí. V takovém zaměstnání vydrží třeba celý život, pokud o něj nějakým způsobem nepřijdou. Jeden takový se mnou žije v domácnosti. Jsou lidé, které naopak zajímá jak vydělat co nejvíce peněz a podle toho si řídí svůj život. Takového mám pro změnu v rodině.
A pak jsou lidé, pro které je hlavním pohonem to, že mají každý den možnost se učit a ideálně i dělat něco nového, jiného, nebaví je stagnovat s tím že už ve své profesi vše umí a už ji prostě jen provozují.
A zcela logicky - pokud existují dvě naprosto identické možnosti zaměstnání a v jednom je člověk lépe placen, pak je výběr jasný, to dá rozum.
Mým aktuálním cílem je získat zkušenosti v novém oboru do kterého jsem se před časem pustil, a to tak abych si během dalších cca. 5-10ti let vydělal na vlastní bydlení (byt nebo malý domek). Pak si udělám další kolečko, a v tom již začnu pomalu šetřit na stáří a předčasný odchod do důchodu (žádné z těch zaměstnání není jednoduché, syndrom vyhoření je vždy za zadkem a od určitého věku výš už stejně nebudu schopen je vykonávat, i mozek zastarává.).
Ale i v téhle situaci jsem schopen se plně zastávat principů, které umožňují existenci mimo jiné třeba statisícových platů manažerů apod. Protože dokud zde existuje ta "poloviční svoboda" daná stropem "dostaneš 50% z toho, co vyděláš", pak vím že moje sny a cíle nejsou nereálné. V momentě nástupu socialismu se strop zavře. Otázkou je kde ? Každý bude logicky chtít, aby se zavřel nad ním, ale bohužel až moc lidí volá po tom, aby se zavřel pokud možno těsně nad nimi, principem "když to nemůžu mít já, tak nikdo".
A když si vezmu příjmový median, pak by mě i Medvědovi ten strop nejspíše odsekl vršek hlavy. Jestli kdy něco socialistickým vládám skutečně šlo, pak právě utahování šroubů. Medvědovy sny mi přijdou nebezpečné, protože ačkoliv on by ten strop viděl někde trochu jinde, pro zvolení strany do vlády která by toto mohla uskutečnit by byl zajímavý jiný druh voliče, ten většinový, více než 50%. A tito volají po nápravě "křivdy" že "tamten má víc než já a určitě si to nakradl".
Osobně si myslím, že jestli by se sociálně soucítící jedinci měli na něco zaměřit, pak na místa kde jsou páchány skutečné křivdy. Na hospodářskou kriminalitu nejen soukromých subjektů, ale především těch státních. Na fakt, že platy ve státním aparátu nejsou konkurenceschopné a tedy odrazují schopnější uchazeče a naopak svádějí ke korupci. Na to, že sociální podpora jde lidem, kteří ji zneužívají a staví si na ní živobytí ačkoliv mají zdravou hlavu i všechny končetiny a že naopak lidem skutečně potřebným se jí zdaleka nedostává.
To víš, že bych si přál abychom se měli stejně jako v Německu, kde (snad moc nepřeháním) i prodavačka ze samoobsluhy si může dovolit bydlení na hypotéku a nemusí před výplatou počítat poslední eura jestli má pro dítě na léky. Třeba už jen proto, že bych věděl, že pokud mne jednoho dne přestane bavit se dál zlepšovat, vzdělávat a vyhledávat náročnější pracovní příležitosti, vždy budu mít možnost jít o kus níž na žebříčku, dělat si svých 8,5h denně bez stresu a zároveň tím neohrozím existenci své rodiny.
Ohledně těch sopek, ekologie apod. - tomu tolik nerozumím, ostatně ani odborníci ne stále nedokáží shodnout, teorie se rozcházejí v příčinách i důsledcích. Faktem zůstává, že pokud taková katastrofa nastane, je možné že se jen vrátí společenské měřítko zpět do minulosti => tedy silní nebudou silní finančně, ale zase fyzicky. A upřímně, raději bych volil tu finanční sílu, protože ta má alespoň daná pravidla. Ne že bych se o sebe nedokázal postarat, ale narozdíl od finanční záštity nelze tu fyzickou sdílet s milovanými bližními v době nepřítomnosti, jestli chápeš jak to myslím ? Co se mých dopadů na životní prostředí týče, myslím že se pohybuju ještě hluboko pod průměrem, i když podle Medvědových měřítek stále ještě nejsem pro planetu udržitelný, hlavně tedy kvůli logistice (elektronika, exotické ovoce, ryby atd.).
Jo a ještě na jednu věc jsem si vzpoměl - z ekologického hlediska by bylo naopak výhodné v současnosti českou ekonomiku výrazně rozvíjet. Novější technologie jsou již standardně šetrnější k životnímu prostředí a například 10 let staré auto vypustí do ovzduší až 100x více škodlivin než jeho soudobý ekvivalent. A v ČR je vozový park ve stavu, kterému se občas říká "vrakoviště Evropy". To samé v bydlení. Mnohokráte jsou právě ti "bohatí" mnohem menší zátěží pro tuhle planetu, protože jejich velké, silné a těžké auto ve skutečnosti produkuje 200x méně škodlivin, než sousedova stopětka. Mají ekologické vytápění, podpořené kvalitní izolací - protože si to mohou dovolit a v závěru tím vlastně ušetří (třeba termální čerpadlo). Totéž platí v průmyslu - bohatší firmy většinou investují do čistší výroby, a vrátí se jim to na zaměstnancích, kteří tyto aspekty ocení. atd.atd.
Prostě podle mne není "sociální spravedlnost" až tak černobílá, jako pro tebe, nebo Medvěda.
Musím ocenit, že po všem, co jsem o Tobě napsal, stojím Ti ještě za tolik písmen :-)
V podstatě s Tebou souhlasím, s tou nadutostí a omezeností jsem to evidentně přehnal. Ale pořád je tu ten rozpor, který výše moc hezky popsal Medvěd. Například rozdíl mezi platem zdravotní sestry a manažera. Dobrá zdravotní sestra mi přijde být skoro stejně důležitá, jako ten manažer. A totéž platí pro spoustu jiných podhodnocených profesí.
Taky musím upozornit na skutečnost, že současní bohatí lidé jezdí v ekologických autech, ale najezdí nesrovnatelně víc kilometrů, bydlí v ekologických domech, které jsou ale většinou nesrovnatelně větší, než třeba můj. Navíc všichni jsme za jejich současnou "ekologizaci" zaplatili vysokou daň tím, že tito bohatí lidé v minulosti najezdili statisíce kilometrů v neekologických autech a bydleli ve velkých a neekologických domech. A také to znečištění, které vyprodukovaly jejich firmy během vydělávání peněz na tato ekologická auta, domy a na čistší výrobu je většinou enormní.
Navíc ekologická auta, domy a technologie začali používat, protože se jim to ekonomicky vyplácí. Ne proto, že by chtěli být šetrní k přírodě. A to je vůbec nešlechtí. Aspoň většinou to tak je. Kdyby podnikatelé dávali na ekologické hledisko větší důraz, než na to ekonomické, většina z nich ani podnikat nezačne.
A navíc spousta z nich jezdí jak prasce a ohrožují cyklisty :-)
Nikdy si na člověka nedělám definitivní názor a vždy jsem připraven reagovat pokud se druhá strana změní. A už vůbec nerad soudím přes internet, to je hodně ošemetné. Ohledně Čemby jsem s tebou přestal diskutovat a dokonce tě inzultoval, protože mi to v tu chvíli přišlo adekvátní logice tvých příspěvků. Tím co píšeš zde jsi jen potvrdil, že internet se svou absencí kontextu a pouhým textem není dostatečný podklad pro nějaký finální závěr ohledně pisatele.
Ale k věci:
- ad platy: ano, u nás je dvojí problém. První je státní aparát, kde jsou tabulkové platy často tak nízko, že nejsou absolutně konkurenceschopné. Kvůli státnímu monopolu pak v některých oblastech ani neexistuje soukromý trh, kam by se tento personál přesunul, takže je tím přímo ohrožena existence takového personálu v budoucnu. Druhý problém je obecně ekonomika, která u nás není tak silná, aby se příjmy vyrovnaly západu. Respektive mohla být, kdyby se před 15ti lety udělaly slíbené reformy, kdyby pravice nenechala rozkrást slušnou porci státního majetku a kdyby levice necpala peníze do "sociálního systému" který je děravý jak řešeto, místo aby ho napřed zalepila.
- ad ekologie: no tak vidíš, že často jde ekonomika, ekologie a technologie ruku v ruce. Kdyby se ekonomika nadále rozvíjela, pak si stejný standard bydlení a přepravy budou moci dovolit i běžní občané a ekologie na tom vydělá. V případě socialismu tomu tak nebude, protože ani okradení bohatých by neutáhlo zvýšení životní úrovně zbytku "chudých", pokud pro to oni sami něco neudělají. V případě eko-socialismu by to pak nedopadlo o moc lépe, i když by mohl vydržet o něco déle, protože má obecně menší spotřebu ;-)
Tady bych se vám do toho rád vložil. Nedostatečné platy ve státním nebo veřejném sektoru jsou výsledkem omezenosti státního rozpočtu a veřejných financí vůbec. Kromě toho ani v soukromém sektoru neodpovídají platy skutečné prospěšnosti toho kterého pracovníka. Někdy bývají dokonce nižší než v tom veřejném sektoru. Takže ta nespravedlnost neběží po linii státní/privátní sektor, nýbrž napříč. Stejně jako vysocí státní zaměstnanci mají nepřiměřené odměny, jsou nepřiměřeně vysoké i manažerské platy v soukromém sektoru, což nutně vyvolává situaci, že jiné (a velmi užitečné) profese zůstávají trestuhodně podhodnoceny.
S dalším odstavcem mohu vyjádřit opatrný souhlas. Reformy bylo potřeba udělat, i když o nich každý máme určité naprosto odlišné představy. V tom rozkradení se ale určitě shodneme. Jako děti jsme, když někdo něco ukradl, říkali, že to "znárodnil". Dnes se ve stejné situaci říká, že to "zprivatizoval". Z jazykového (a podle mě i faktického) hlediska je přesnější a trefnější ten druhý výraz.
Domnívat se, že ekonomika a ekologie půjdou ruku v ruce, je vyloženě iluzí. Kdyby neexistoval od poloviny sedmdesátých let vnější tlak na ekologizaci výrob, provozu motorových vozidel a podobně, nikdo by se dodnes tímto aspektem nezabýval. Ekologie je drahá. Potvrdil to i guru všech světových liberálů George W. Bush tím, že se zhruba před lety odmítl připojit ke Kjótskému protokolu s odůvodněním, že by ekologické ohledy poškodily ekonomiku Spojených států. A na svém stanovisku setrvává dodnes. Takže hlavně žádno pohádky o přirozeném vývoji ekonomiky k ekologizaci. Ekonomika musí být k ekologizaci donucena, a ne aby trhu v tomto ohledu byla ponechána volná ruka. Ona by totiž nejspíš opravdu pak byla "neviditelná" - ovšem s velmi viditelnými a citelnými dopady, nad kterými by pak vševědoucí Václav Klaus pak stejně kroutil hlavou a mňoukal to své "Ne, ne, ne - to jsou jen zlá slovíčka, za to ekonomika a trh opravdu, ale opravdu nemůže..."
nějak jsem se nedostal na patřičnou úroveň ( nejen diskuze), ale přesto... Po přečtení profilu diskutéra Medvěda jen žasnu...Antiglobalistovi nevadí EU... Taky dobrý příklad jak se člověk zaplete do svých vlastních keců.Zřejmě není o služby překladatelů zájem, když má čas sedět u PC a podle toho co jsem přečetl, tak vždycky svrhne diskuzi na jakékoliv téma jen na to jedno. Ale sex to teda rozhodně není... Můj druhý a taky poslední příspěvek tady, užijte si s Mědvedem, jdu se věnovat něčemu smysluplnějšímu, třeba tomu s...
Konečně náznak nějaké myšlenky, na kterou se dá aspoň nějak reagovat: Máš pocit, že by antiglobalisté měli povinně nenávidět EU?
K tvé další domněnce: Mohu tě ujistit, že zájem o mé služby je takový, že další práci musím už odmítat. V tuto chvíli je můj učitelský pracovní úvazek téměř trojnásobný, než by odpovídalo běžné pracovní době.
Běžná pracovní doba je 8,5 hodiny. Chceš říct, že pracuješ téměř 25,5 hodin denně? :-D
Běžný učitelský úvazek je kolem 22 hodin denně. Minulý týden jsem například odučil 59 hodin.
22 hodin denně je 110 hodin týdně, tak to máš lehce přes půl úvazku.
Neučíš počty, že ne:-)))
Chytat za slovo umíš parádně. Samozřejmě jsem myslel úvazek 22 hodin týdně. To ale nic nemění na tom, že se opravdu neflákám, jak tu někteří vyvozují z mé účasti v diskusích. 59 hodin týdně je opravdu více než dvouapůlnásobek běžného úvazku.
"V tuto chvíli je můj učitelský pracovní úvazek téměř trojnásobný, než by odpovídalo běžné pracovní době."
Běžná pracovní doba je 8,5 hodiny 5x týdně, je to tak?
Z toho učitel nějakou dobu učí, nějakou dobu provádí přípravu, sebevzdělávání, opravuje domácí úkoly, čichá před toaletami, zda tam žáci nehulej (to se asi Tebe netýká;-)) etc., de facto, pokud svou práci nefláká, pracuje 8 hodin denně s pauzou na jídlo.
Trojnásobný úvazek = ze zahrnutím popsaných činností 24 hodin denně + 1,5 hodiny na jídlo. Je to tak?
Víš, pokud bys učil, určitě bys věděl, že některé činnosti se s rostoucím počtem hodin už nezvyšují. Moje přípravy pak vycházejí v přepočtu na odučenou hodinu časově lépe, doba na sebevzdělávání určitě také není přímo úměrná počtu odučených hodin. Je-li tedy pracovní úvazek běžného učitele řekněme těch 22 vyučovacích hodin plus nějaká doba na "vedlejší činnosti", moje téměř trojnásobná doba je 59 hodin plus jen o něco malinko zvýšený objem "vedlejších činností". Kromě toho, jak víš, vyučovací hodina trvá "pouhých" 45 minut. To jsi do svých propočtů nějak zapomněl zahrnout. Z 59 hodin máš tedy pak něco přes 44 hodin čistého času věnovaných samotné výuce, tedy zhruba devět hodin čistého času denně.
Co se týče toho kouření, v mých prostorách platí přísný zákaz kouření pod trestem smrti. Jo a mimochodem - na polední jídlo mi občas skutečně nezbývá čas (napříkald dnes).
Prostě jen zbytečně provokuješ. Myslím, že je jasné, co jsem tím vším chtěl říct: Zdejších diskusí se účastním výhradně ve svém volném čase a vůbec to neznamená, že bych se flákal. A ještě si přitom stihnu každý den zajezdit na kole.
Tak se k tomu pomalu dostáváme. Učíš ca 9 hodin čistého času denně, tedy asi jako většina lidí pracujících duševně, a píšeš cosi o trojnásobku běžné pracovní doby.
Za běžnou pracovní dobu považuji 8 hodin čistého času denně (myslím běžné nestátní zaměstnance, privilegované profese nepočítám), trojnásobek je 24 hodin. Jelikož mi to nepřijde věrohodné, odvážím se zeptat a Ty to hned považuješ za zbytečnou provokaci.
Klídek, já se jen ptám;-)
Běžná pracovní doba učitele je 22 vyučovacích hodin týdně. Pokud tedy učím 59 vyučovacích hodin, skutečně se jedná o více než dvouapůlnásobek běžné pracovní doby. Na tom Tvoje spekulace nic nezmění. Ukaž mi jediného učitele, který odučí takové množství hodin. Jediné, co z Tvých příspěvků vidím, je, že nemáš sebemenší ponětí o učitelské práci. Co je pro Tebe věrohodné nebo nevěrohodné, je mi tudíž jedno.
Ěftě něco: tentokrát nerejpu do tebe, ale do učitelů, co si stěžujou jak maj velký úvazky, co všechno se do toho zahrnuje za práce a jak je to špatně hodnocený.
A přitom lze učit i třikrát tolik a jsa učitelem žíti velmi spokojeně, jak dokazuješ příkladně Ty. Takže až zas bude nějakej držkovat, víme, kam jej odkázat:o)
Tak běž učit, když je to tak výhodné, a pak poučuj.
Samozřejmě, že bych dokázal učit, troufám si tvrdit, že z placu líp jak 50% lidí, co mne kdy učili. Ale to víš, nemůžu dělat všechno;-)
Škoda. :-)))
Takže neučíš patrně proto, že je to pro Tebe nevýhodné. Jinak bys to přece dělal. V tom případě se nenavážej do učitelů, kteří svému povolání zůstali věrni přesto, že to pro ně není výhodné.
Nebo tam zůstali proto, že usoudili, že to pro ně výhodné je...
Tím se do učitelů nenavážím, mám původně pedagogické vzdělání a nezůstala jsem tam proto, že pro mě to výhodné nebylo (a upřímně řečeno nebyla to otázka peněz; prostě jsem zjistila, že po spoustě let na mateřské se třemi vlastními dětmi se na to trávit pracovní dobu zase s dětmi a ještě ke všemu cizími, necítím). Ale občas fakt nevím, co si myslet, když poslouchám některé spolužáky, jak si stěžují na poměry ve školství (a věřím jim i to, že z 90% oprávněně) se závěrem, jak by šli někam jinam... ale kam, když nic jiného neumí... "No to je hrozné, všude dneska po člověkovi chtějí angličtinu!" :-)
Prostě zůstávají tam proto, že to pro ně po zvážení všech pro a proti výhodné je.
Máš pravdu. Přijde mi pořád víc, že člověk dělá nejlíp tu práci, na které příliš nevisí. Na které není závislý. Prostě když ví, že by klidně mohl dělat něco jiného. Pak ji dělá s lehkostí, nadhledem a svobodou. A máš pravdu, takových učitelů, o jakých píšeš, je asi hodně. Blbý je, že mají v péči naše děti...
Nemá každý tu náturu, aby měnil své povolání pokaždé, kdy se mu začne zdát nevýhodné. Jednou ti lidé vystudovali učitelství a považují za své poslání pečovat o vzdělávání mladé generace. To právě dnešní pokřivená doba vůbec nebere ohled na to, že se člověk dlouho připravoval na nějaké povolání, které pak chtěl celoživotně vykonávat. Dnes se od lidí požaduje, aby byli okamžitě schopní a ochotní ze dne na den měnit své povolání, rekvalifikovat se a vykonávat jiné činnosti. Jenže to vede k tomu, že člověk pak nedělá v oboru, který vystudoval, a pohybuje se v oborech, kde nemůže být nikdy ničím jiným než rychlokvaškou. Podle toho pak taky práce takových lidí vypadá.
Za prvé se tím mrhá prostředky a úsilím vynaloženým na vystudování daného oboru, za druhé pak už nikdy nikdo nebude dělat něco pořádně, protože mu v každém okamžiku hrozí, že bude muset dělat jinou práci. Nikomu se nevyplatí investovat do hlubšího studia, protože neví, co bude dělat za půl roku.
Pak se ani není co divit, že do školství se nikomu moc nechce a dělá tam opravdu čím dál více lidí jen proto, že by se jinde neuplatnili. Na to pak ale doplatí mladá generace, které se nedostane kvalitní výchovy a kvalitního vzdělání. Budou z nich pak jen kopie našich amerických "vzorů" - extrémně sebevědomí, ambiciózní, nedisciplinovaní, ale hlavně draví a bezohlední primitivové.
Spíš bych to viděl naopak. Kdo je ochoten naučit se něco nového, opustit své teplé místečko a dělat něco, co někdo potřebuje (a tudíž zaplatí) víc, ten si za svou odvahu a námahu zaslouží patřičnou odměnu.
V tom se tedy neshodneme. Fluktuaci považuju za silně negativní jev. takový člověk nikdy nemůže nic umět pořáídně, když každou chvíli mění svou činnost jen proto, že je to pro něj v danou chvíli výhodnější. Lidi, kteří mají v profesním životopise desítky zaměstnavatelů, nejrůznějších funkcí a nikde nevydrželi déle než půl roku, jsou mi krajně podezřelí.
Lidi, kteří dělají dvacet let stále stejnou práci za stále stejné peníze jsou mi ještě podezřelejší. Jednou za 3-5 let má člověk změnit místo a/nebo pracovní náplň, aby nezakrněl a naučil se něco nového.
Ty bys z člověka udělal mechanický stroj u pásu, já lidem věřím, myslím, že když budou mít rozhled, vystřídají více míst, budou vědět, co která profese obnáší, pak budou moci tým z těchto profesí lépe vést.
Ale samozřejmě respektuji přitom svobodu jednotlivce od školy do důchodu dělat stále stejnou práci.
Takže Ty tvrdíš, že člověk, který dělá třeba dvacet let stejnou činnost, musí nutně zakrnět? S tím samozřejmě nesouhlasím. Jsou činnosti, které se člověk musí učit průběžně. Vezmi si například moje původní povolání překladatele. To si opravdu myslíš, že mám po pětadvaceti letech opustit svou celoživotní specializaci na němčinu a začít překládat třeba italštinu? Myslíš, že bych to dělal lépe? Jsou věci, které se musíš učit celý život. Když budeš skákat z jedné na druhou, nic nebudeš dělat pořádně.
Mám za sebou jakýsi "extenzivní" začátek své překladatelské kariéry, kdy mě sice přijali na místo překladatele na ruštinu a němčinu, ale protože to byl malý výzkumáček, nosili mi překlady z nejrůznějších jazyků. Prostě co nebylo česky, šlo na můj stůl. Snažil jsem se vyhovět a doplňoval jsem si znalosti dalších jazyků - hlavně severských (byl to dřevařskej výzkumák). Byla sice spokojenost, ale sám jsem cítil, že opravdu kvalitní překlad může udělat jen ten, který se celoživotně zaměří na jeden jazyk, a to ještě jen v případě, že se v jeho rámci zaměří na nějaký konkrétní, nepříliš široký obor. Ani sebelepší jazykář nemůže kvalitně překládat texty z libovolného oboru.
A ty mi napíšeš, že bych každých 3-5 let měl měnit pracovní náplň. Řekni mi, kde bys pak sehnal opravdu kvalitního překladatele, kdyby všichni každých 3-5 let měnili jazyk nebo obor, ve kterém překládají. To by to vypadalo! A mám obavu, že tak nějak začíná vypadat i naše ekonomika, potažmo celá naše společnost. Všichni dělají všechno, ale nikdo nic pořádně. Nevyplatí se něco studovat do hloubky a umět to pořádně, protože přece za pár let už budu dělat něco jiného...
Krásné: "Takže Ty tvrdíš, že člověk, který dělá třeba dvacet let stejnou činnost, musí nutně zakrnět?"
Podsuneš mi větu, kterou jsem neřekl a proti ní stavíš argumentaci. Sobě a méně všímavým čtenářům tak lacině vytváříš dojem, že snadno vyvracíš mé argumenty.
Já jsem neřekl nic jiného, než že člověk dělající dvacet let stejnou práci za stejné peníze je mi podezřelý. Že po pár letech by měl změnit místo a/nebo obor, rozpětí 3-5 let nebrat dogmaticky. Překladatelství je konzervativní obor, Ty jsi dělal překladatele, učitele, ve škole, na soukromo (to je ta změna místa), i když se Ti to možná nelíbí, tak realita mým předpokladům zase zhruba odpovídá. Má úcta!
Mně připadá, že už nevíš, co píšeš. Když napíšeš, že by člověk měl každých tři až pět let změnit obor nebo pracoviště, ABY NEZAKRNĚL, pak tím prostě říkáš, že když tak neučiní, nutně zakrní. To je logická úvaha.
Já dělám čtyřiadvacet let stejnou práci. To jsem Ti kvůli tomu taky podezřelý? Za stejné peníze to není, a to nejen proto, že si cenu můžu stanovit sám. Byly doby, kdy jsem vydělával třikrát více než teď, a byly doby, kdy jsem vydělal třetinu toho, co teď. To Ti tedy musím být ještě podezřelejší. Já prostě nežiju výší svého výdělku. Tudíž mi není podezřelý nikdo, který dělá svou práci dlouho a dobře a dostává za ni stejný plat. To totiž není ostuda jeho, nýbrž jeho zaměstnavatele, že nedokáže ocenit věrnost, skromnost a třeba i zkušenosti získané dlouholetou praxí. Takže mně jsou "podezřelí" daleko spíše právě ZAMĚSTNAVATELÉ takovýchto lidí.
Já jsem dělal obě činnosti vždycky současně. Jen v určitou dobu převládala překladatelská činnost na zaměstnanecký poměr, v jinou dobu převládal zaměstnanecký poměr ve vzdělávací instituci, dnes převládá vzdělávání na soukromé bázi. Ale činnost vykonávám v podstatě pořád stejnou. Takže neměnil jsem se já, měnil se pouze institucionální rámec.
Souhlasím s Joe. Standardem profesního i kariérního růstu je první změna zaměstnání po 3-5ti letech, poté již není dále specifikováno, ale obecně se tento cyklus doporučuje. Ve stejném zaměstnání, na stejné pozici, se stejnými lidmi okolo sebe je většina zaměstnání po takové době naprostou rutinou, která dává minimum nových vjemů. Samozřejmě člověk v takové pozici nemusí zakrnět, protože se stále může ve svém volném čase vzdělávat a rozšiřovat své obzory, ale je škoda pro toto nevyužít i tu část života, kterou člověk stráví v práci.
Někde jsem četl takové přirovnání k pekaři - že když párkrát za život změní pekárnu, naučí se dělat s různými druhy mouky, těsty, pecemi, pečivy i lidmi. A bude z něj lepší pekař, a především dobrý vedoucí pekárny. Když zůstane celý život v jedné, bude z něj spíš jen průměrný pekař.
To není logická úvaha, to je chytání za slovíčka. Cítíš se zahnán do kouta, vidíš že se snažíš obhájit neobhajitelné, tak to zkoušíš. V pohodě, stane se.
Člověk, který se zakope po škole na 20 let v jednom zaměstnání, dělá stále mechanicky stejnou práci za stejné peníze podle mne nemá perspektivu. Chytrý kluk, který se vyučí, ze zvědavosti se sám naučí dělat s počítačem a za pár let skládá technické zkoušky MCP a HP Professional jak na běžícím pásu vyměnil za 5 let 5 profesí u tří zaměstnavatelů a má budoucnost.
Samozřejmě, jsou konzervativnější obory, cizí jazyk je opravdu třeba dělat roky takže tady se místo a profese nedá měnit tak často. A naopak, kdejaký průserář, zlodějíček, a alkoholik, pokud není pod ochranou rudé pěsti odborů, má těch změn za sebou zpravidla hodně.
Což jen dokazuje, že frekvence změn zaměstnání, které jsi zvolil jako kritérium "podezřelosti" jsi zvolil od počátku špatně. Nemusíš uznávat svou chybu, nikdo to tu hádám nečeká:o)
Bych tak typoval, že je to případ od případu jiné. Jsou profese, u kterých je lepší vystřídat víc zaměstnání - nejspíš je to dobré právě pro lidi ve vedoucích funkcích, kteří nepotřebují hluboké znalosti v oboru, ale střídáním zaměstnání se nejlépe naučí, jak vést odlišné kolektivy za různých podmínek. Ale jsou taky profese, ve kterých je stabilní prostředí a neměnný předmět zájmu podmínkou k tomu, aby se člověk v klidu dopracoval k nějakým hlubším znalostem či dovednostem.
Joe@CUBE - nejspíš patříš k lidem, kteří jsou zvyklí velet? Máš pěknou vyřídilku. Což ovšem neznamená, že máš vždy pravdu :-) Zakrňování byla Tvoje chyba, ne Medvědovo.
Podle mě velká fluktuace dost často (spíš většinou) naznačuje, že dotyčný fluktuant má nějaký problém - je líný, nepoctivý, neschopný, neumí vycházet s lidmi, nebo nehledá uspokojení v konkrétním oboru, ale hledá zaměstnání, kde to nejvíc sype.
Záleží na druhu povolání. Připouštím, že existují profese, kde by vyšší fluktuace vadit nemusela, ale dělat z toho zákon mi připadá hloupé. To by si měl každý stanovist sám. U některých profesí je střídání zaměstnání vyloženě zhoubné pro kvalitu vykonávané práce. Třeba zrovna u té mé (u obou).
Mysli si o mně, co chceš, třeba i to, že jsi mě zahnal do kouta, nebo že jsi mě donutil obhajovat neobhajitelné. Rozhodně se kvůli tomu nechytím za nos a nezměním povolání jen proto, abych dostál jediné pravdě, že každý musí jednou za pět let vystřídat zaměstnání. Nemusí. Možná může, pokud sám uzná, že je to vhodné, ale prohlašovat to za univerzální pravdu a ještě kvůli tomu dělat blbce z někoho, kdo s tím hned nesouhlasí, mi připadá hloupé.
Ta podezřelost těch, kteří nápadně často mění povolání, vychází opět z mé zkušenosti. Člověk, který nikde dlouho nevydrží, asi nebude zrovna kvalitní pracovník. A nemusí to být zrovna vyučený soustružník. Znal jsem člověka, který si z fluktuace udělal živnost. Svými rádoby odbornými řečičkami oblbnul personalistu, nechal se najmout na nějakou vysokou manažerskou funkci, když ve firmě poznali jeho skutečné schopnosti a chtěli ho vyhodit, soudil se s nimi. Pak totéž dělal v dalších firmách s tím, že už se mohl blýsknout manažerskými funkcemi, kterých tímto způsobem nasbíral požehnanou řádku. Že v každé firmě dostal o desítky tisíc vyšší plat, snad ani nemusím zdůrazňovat. To, že se mohl prezentovat sbírkou funkcí a astronomickým platem z posledního zaměstnání, z něj pak dělalo favorita každého dalšího výběrového řízení. Ten člověk dnes nejspíš dělá ředitele jednoho nejmenovaného obchodního řetězce.
Samozřejmě - to všechno patří do toho zvažování pro a proti. Nemám náturu na změny - je pro mě výhodnější zůstat, kde jsem... atd...
Reagovala jsem přece původně na to, jak učitelé obětavě zůstávají ve školství, ač je to pro ně nevýhodné... Možná, že dva-tři takoví s přesvědčením Matky Terezy jsou, ale u ostatních je volba zůstat-odejít založena na zvažování všech okolností a výběru toho, co je pro ně v konečném hodnocení nejvýhodnější.
Souhlasím. Vidím to podobně. Jsou takoví, kteří zůstávají z přesvědčení, většina ale zůstává z nutnosti nebo z pohodlnosti. Jenže k tomu je nutí nespravedlivě nastavený systém. A nejvíc tím trpí děti. Tou hroznou nekvalitou a neprofesionalitou. A to vše jen proto, že jakkoli kvalitní práce učitelů nemá tu správnou "tržní" hodnotu a není adekvátně ohodnocena. Kvalitní pracovní síla ze škosltví masově utíká. Nebo spíš už dávno utekla.
Nejsem si tak úplně jista, zda je to zrovna kvůli ohodnocení... V Praze možná ano, protože tam průměrná mzdová i cenová hladina dost jinde a platy učitelů přitom víceméně stejné jako ve zbytku státu... ale u nás na venkově lze příjem učitele považovat za velmi slušný.
Odchody jsou tady spíše dány rostoucí byrokratizací školství a vůbec nespokojeností se systémem... Popř. rostoucí nekázní dětí, na kterou učitel prakticky nemá páky apod. Jo, abych předešla možným argumentům - nebývá problém, že by se na učitele nějak extra vyvyšoval bohatý podnikatelský synáček, ale už se přihodilo, že paní učitelku přiběhla profackovat dojička, protože se jí zdálo, že si její geniální dítě čtyřku nezasloužilo... Že pak učitelka rychle zvážila ta svá pro a proti a jako výhodnější jí vyšlo jít jinam, ač šla s penězi o pár tisíc dolů, je nabíledni...
Mám podobné informace z Ostravska. Učitelské povolání se tam přece jen těší větší úctě než v Praze a příslušníci tohoto povolání tam nejsou za sociální případy jako tady. Z platu gymnaziálního učitele se tam prý dá velmi slušně žít a dokonce prý i bydlet. Ale to už se prý taky začíná zhoršovat.
Nekázeň dětí podle mě mimo jiné souvisí se zhoršujícím se společenským postavením učitelů. No a samozřejmě s chorobnou orientací žáků na materiální hodnoty.
Nemyslím, že by to bylo tím, že se tam učitelské povolání těšilo větší úctě... ale platové tabulky jsou holt celostátně platné... A co je v Praze sotva na přežití, je v jiném koutu republiky nadprůměr...
(A nekázeň je možná trochu daná společenským postavením učitelů... trochu možná i orientací na materiální hodnoty... ale hlavně tím, že učitel prakticky nemá žádnou možnost žáka potrestat... ale to už jsme úplně mimo téma.)
"A to vše jen proto, že jakkoli kvalitní práce učitelů nemá tu správnou "tržní" hodnotu a není adekvátně ohodnocena." Pod dlouhé době s tvým příspěvkem souhlasím. Sem jsi ale zapomněl dodat: "kvůli odborářům a vládám, kteří shodně za účelem zvýšení vlastní popularity navyšují fixní části platů, aniž přidají školám na platy byť i jedinou korunu." Ale určitě jsi to napsat chtěl a zapomněl, protože tohle je hlavní příčina "neadekvátního ohodnocení jakkoli kvalitní práce učitelů". Jinak řečeno: ať děláš nebo neděláš, máš stejně, protože ředitel nemá z čeho kvalitní práci ocenit.
Ale teď vážně: souhlasím, že tím trpí hlavně vzdělání dětí. A to je taky jediný důvod, proč vůbec má smysl se o platech ve školství bavit...
S Tvým příspěvkem v podstatě souhlasím. Jen ta role odborů nespadla z nebe. Taky bych byl raději, kdyby mocní politikové práci učitelů hodnotili lépe. Pak by odborů možná ani nebylo třeba. To je ovšem politické rozhodnutí, otázka priorit vlády. Všechny strany mají plnou hubu vzdělanostní společnosti, ale učitelé zůstávají nejhůře placenými vysokoškoláky v celé ekonomice. Že je to primát nezasloužený, o tom snad není nutné se šířit.
Já se navážím jen do toho, kdo ze svého svobodného rozhodnutí dělá to, co pro něj není výhodné a ještě si na to stěžuje...
To jsi vyjádřil dost přesně. Ještě existují lidé, jejichž hlavním měřítkem hodnot není vlastní prospěch. Na druhou stranu se domnívám, že na to, jak se s nimi dnes zachází, si stěžují ještě velice málo. Ale taky si myslím, že i jim navzdory jejich altruistické povaze jednou ta trpělivost dojde.
Buď dělají co je baví za méně peněz, nebo co je nebaví za více peněz. Takový je život. Každý z nás stojí před takovou volbou.
A proč by nemohli dělat to, co je baví, a o čem vědí, že je velmi prospěšné, a mít za to odpovídající ohodnocení?
Mohou. Skutečně potřebné (a tedy prospěšné) práce jsou skutečně dobře placeny. Nabídka, poptávka. Opět naprosté základy.
Snažíš se ze mě udělat naprostého blbce. Ale posluž si. Jen se usvědčuješ v tom, že Tvoje uvažování je (podobně jako Klausovo) omezeno pouze na ekonomistické vnímání skutečnosti. Všechno definuješ podle poptávky a něčí ochoty za to zaplatit. Dobré a prospěšné je jen to, zač je někdo ochotný zaplatit. Co není dobře placeno, je tudíž neužitečné a zbytečné. To jsou ale hrozně nebezpečné klapky na očích. Zkus se na svět dívat jinak než přes ekonomii. Nesmírně se ochuzuješ.
Už jsem to tu někde psal: Učitelka v mateřské školce je tak strašně důležitá osoba a její práce tak neuvěřitelným způsobem ovlivňuje kvalitu nové generace, že by musela mít plat jako vrcholový manažer velkého podniku. Pochvala malýho kluka, pohlazení po vláskách malé holčičky, úsměv, povzbuzení, projev zájmu... - to jsou její výrobní nástroje. Kam se hrabou s významem své práce manažeři kteréhokoli podniku s miliardovým obratem. A ohodnocení je přesně opačné. Tohle jsou základy zase pro mě.
Já, z Tebe? Proč bych to dělal?
Ano, hodná teta v MŠ je důležité a prospěšné povolání. Kdyby to bylo povolání stejně náročné a tedy kvalifikace stejně obtížná, člověk tomu povolání musel obětovat mnoho příležitostí a svého soukromého života, jako třeba dobrý manažer či podnikatel, nepochybně by bylo podobně placeno.
Jelikož tetu v MŠ může jít z placu dělat každá druhá žena, není to nic složitého, žádné nároky na vzdělání, dnes nastoupí, zítra ji to přestane bavit, tak dá výpověď, je potenciálních učitelek mnoho a jejich plat je tedy adekvátně nižší.
A teď odborně: je pěkné, že vidíš přínosy práce úče v MŠ, determinující poptávku, ale zapomínáš na stranu nabídky této práce: velká nabídka nekvalifikovaných pracovníků znamená nízkou mzdu.
Ty chytřejší, schopnější a pracovitější z té poloviny žen mají možnost naučit se něco potřebnějšího a brát za to víc peněz. Jelikož chcou dělat práci, která je baví, připadá jim užitečná, dostanou tolik, kolik nabízí trh.
Prozraď mi jednu věc: tyhle zákaldní zákonitosti opravdu nevíš, nebo to dobře víš a záměrně o této části reality mlčíš?
Ty si myslíš, že učitelka v mateřské školce není náročné povolání? A že tomu ta ženská nevěnuje část svého soukromého života? To jsi asi žádnou dobrou učitelku MŠ neznal. Tyhlety ženský pomalu ani doma nemyslí na nic jiného, vymýšlejí, čím by dětičky potěšily. Toho soukromého života obětuje úplně stejně jako ten manažer. A její práce někdy nebývá ani o moc menší stres než nějaká manažerská činnost. Co znamená "obětovat příležitosti"? Já tomuhle slovnímu spojení moc nerozumím. Pokud vím, tak se (i podle Tebe) každý rozhoduje podle toho, co je pro něj nejvýhodnější. Tak jaká oběť? Manažer přece příležitosti zásadně využívá, a ne obětuje. Je to právě ta učitelka, která ty příležitosti spíš obětuje, protože je to právě ona, kdo na rozdíl od manažera neposuzuje svět kolem sebe podle toho, kolik jí co vynese. Proč tedy není tak dobře placena jako ten manažer.
Práce s dětmi je vysoce náročná na kvalifikaci a pracovní nasazení, pokud se má dělat dobře. Stejně jako práce manažerská. A že by to mohla jít dělat každá druhá? To si tedy opravdu nemyslím. Na to, aby byla opravdu dobrou učitelkou, musí mít mimořádný talent a mimořádné schopnosti. K nižšímu platu není absolutně důvod. To, že má taková učitelka nižší plat, je dáno tím, že se kvalita a význam její práce neprojeví hned, jako je tomu zpravidla u manažera.
Myslíš, že v případě manažerských činností není velká nabídka nekvalifikované pracovní síly? Minimálně stejná jako u učitelek v MŠ. Že z té nabídky nekvalifikované pracovní síly někdo nějakou učitelku přijme, je špatně. Je to ale dáno jen tím, že je tato profese špatně ohodnocená. Takže je to obráceně: Kvůli nízkým platům je nabídka pracovní síly spíše nekvalifikovaná, ale to nic nevypovídá o skutečné náročnosti té práce. Kdybys manažerům nabízel dvanáct tisíc hrubého, taky by se Ti hlísili jen nekvalifikovaní. Všechno je to dáno pokřiveným vnímáním světa přes peníze. Učitelka v MŠ produkuje obrovské hodnoty, které se však obtížně vyjadřují v penězích. Proto je její práce tak tragicky podhodnocena.
Tvůj poslední odstavec je zase jen důkazem Tvého úzce ekonomistického vidění světa: Jak můžeš říct, že existuje něco potřebnějšího než výchova mladé generace? Zase vidíš jen ten primitivní ekonomistický vzorec: Když je za něco víc peněz, tak je to automaticky potřebnější. Kdo dělá práci za víc peněz, je automaticky chytřejší, schopnější a pracovitější. Já znám spoustu extrémně inteligentních, schopných a pracovitých lidí, kteří dělají obrovsky užitečnou práci téměř zadarmo.
Tohle není o znalostech, ale o vnímání světa. Ty zaměňuješ touhu po penězích s inteligencí, schopnostmi a pracovitostí. Dokážeš měřit svět jen penězi. Jediným měřítkem hodnot je pro Tebe trh. Nechci, aby to vyznělo urážlivě, ale je mi Tě líto. O hodně tím přícházíš.
Ty mě obviňuješ z neznalosti základních ekonomických pouček. Ale to se velice mýlíš. Ten problém není v tom, že bych je neznal - to bych nemohl přednášet hospodářskou a komerční němčinu a německou obchodní korespondenci. "Problém" je v tom, že já je nepřeceňuju a nedělám z nich jediné měřítko světa. Já je naopak znám velice dobře, ale považuju je za velmi zúžené, zjednodušené a hlavně deformované, tudíž svým způsobem nebezpečné vidění světa.
Proč tak není placena... Řekla bych že hlavně proto, že by rodiče těch dětí se jí za tuto - byť vysoce odpovědnou práci - nebudou ochotni na tak vysoký plat složit. Resp. i kdyby byli ochotni, tak si to asi nebudou moci dovolit... Děti se většinou dávají do školky, aby maminka mohla jít do práce... Pokud by na zaplacení té péče ve školce bylo potřeba více peněz, než maminka vydělá... aby to tedy dohromady dalo ten "manažerský" plat učitelce, neměla by taková školka smysl.
Dobrá, základní pojmy možná znáš, možná i v němčině, tak ukaž, zda jim rozumíš a jak s nimi umíš pracovat:
1) mi vysvětli proč podle Tebe soukromý majitel firmy DOBROVOLNĚ platí manažerovi ZE SVÉ KAPSY podle Tebe obrovské a nesmyslné platy, když jeho práce zdaleka nemá tuto hodnotu. Když ta práce tu hodnotu nemá, proč si ten soukromý majitel ty peníze raději nenechá sám pro sebe?
2) mi vysvětli, když je ta práce učitelek v MŠ tak náročná a přitom potřebná, proč v každé čtvrti či vesnic nejsou mateřské školy, kde by učitelky byly královsky placené přímo rodiči. Vždyť co je pro rodiče důležitější než budoucnost jejich dětí?
Pro popis práce, půdy, kapitálu, spotřeby a úspor, jejich vzájemných vztahů a cen, používám pojmový aparát ekonomie z jednoho prostého důvodu: ekonomie se právě těmito entitami a vztahy zabývá. Když se ptáš: "proč je nějaká práce placená tak jak je?", nediv se, že používám pojmy z ekonomie a ne třeba z vodohospodářství a fyziky nebo třeba astrologie a ekologie.
Jednu ex-učitelku z MŠ mám v rodině - a vše co píšeš o té náročnosti takového povolání, obětování se atd., nic z toho není v reálném světe dle zkušeností hned z několika takových pracovišť absolutně pravda. Jedno jediné specifikum tohoto povolání je konkrétní vztah k dětem, proto jej vykonávají především ženy - mají ho totiž vrozený.
A v neposlední řadě - funkce tohoto zaměstnání není nijak kritická, protože je snadno zastupitelná. Například soukromou chůvou, nebo třeba matkou která místo aby šla do zaměstnání, tak zůstane doma s dětmi. Nepostradatelná je tato funkce v podstatě jen pro matky samoživitelky, které si nemohou dovolit zůstat doma, ani si najmout soukromou chůvu.
A ještě jedna věc - rozlišuj soukromé a státní MŠ. V soukromém sektoru jsou platy učitelek MŠ podstatně vyšší, ale také se tam očekává větší nasazení, prokazatelná odbornost, profesionalita a v neposlední řadě kvalifikace. Nejde jen o "odložení" dítěte, v takových MŠ rodiče chtějí aby se tam dítě učilo cizím jazykům, připravovalo se pomalu do školy a docházelo tam ke správném začlenění do kolektivu. Ve státní MŠ často absolutně chybí individuální přístup a děti jsou obstarávány systémem stáda ovcí, bohužel.
Tohle je prostě tržní princip: děláš lépe, dostaneš víc, utratíš víc, dostaneš lepší. Jasná, přímá vazba, která v čemkoliv státním (stádním) neexistuje, a proto platíš kolikrát víc za horší, a dostaneš méně i když děláš lépe. MŠ je jen jeden z mnoha příkladů.
Pokud tak soukromý majitel firmy činí, tak je to především proto, že pracuje v nějakém systému, který je nějak nastaven. Ty obrovské platy majitel firmy manažerovi platí, protože to považuje za návratnou investici. Netvrdím, že v daném systému to je nesprávná úvaha. Tvrdím něco jiného: Že manažer má prostě to "štěstí", že hodnota jeho práce takto ohodnocena být může, kdežto příslušníci jiných profesí za stejně hodnotnou a kvalitní práci takto ohodnoceni být nemůžou. Kdyby totiž mohli, ani tito manažeři by neměli takhle vysoké platy. Prostě by se hodnoty rozdělovaly spravedlivěji. Díky "nějak" nastavenému systému je tok peněz pokřivený, tudíž někudy proudí těch peněz víc a je z čeho ty astronomické platy platit, a někde jich proudí nespravedlivě málo, tudíž za stejně kvalitní a prospěšnou práci lidé v určitých profesích nedostnaou adekvátně zaplaceno. Kdyby systém byl nastaven jinak (byla omezena zvůle trhu), toky by byly spravedlivější, tj. příslušníci dnes opomíjených profesí by dostali spravedlivě zaplaceno, o to méně by pak ale samozřejmě zbývalo na platy manažerů, které by nebyly tak astronomické, ale byly by v nějakém reálnějším poměru k platům v jiných profesích. Ten "manažer" je tu samozřejmě jen jako zástupce celé řady jiných nadhodnocených profesí.
Užitečnost práce učitelek v mateřské škole je nezávislá na příjmové situaci rodičů. Rodiče si tuto užitečnou službu nemohou koupit, protože na ni prostě nemají. Z tohoto důvodu si myslím, že by učitelky v MŠ něměly být vystaveny trhu, ale měly by být placeny z veřejných prostředků. Vzdělání mladé generace není žádný soukromý statek, ale předpoklad slušné budoucnosti celého národa. Proto by se na tuto užitečnou službu měli skládat všichni. Rodiče těch dětí přispěli už tím, že nějaké dítě mají, což se o mnoha jiných říct nedá.
Vysvětluješ mi, proč používáš pojmy z ekonomie. Používaj si je, ale neprohlašuj je za jediné možné hledisko. Zkus se na stejné věci podívat například ještě z hlediska sociologie a dalších humanitních věd. Ani ekologické hledisko by například v případě práce na půdě nebylo od věci. Prostě těmito pojmy se zdaleka nezabývá jen ekonomie a dokonce bych řekl, že ekonomické hledisko by nemělo být dominantní. Protože ekonomika má především sloužit lidem, tudíž by sociologické hledisko mělo být tomu ekonomickému nadřazeno. Co by bylo platné, kdyby všechno perfektně klapalo podle ekonomických pouček, kdyby lidé strádali?
Toto je společný jmenovatel všech mých příspěvků na podobná témata: Ekonomika má sloužit lidem a ne lidi ekonomice.
To, že mají ženy vrozený vztah k dětem, je pravda, ale je to důvod je mzdově znevýhodňovat? Co když řeknu, že manažerské schopnosti jsou mužům vrozené, taky je budu kvůli tomu platit podprůměrnou mzdou? To, že má někdo nějaké předpoklady vrozené, by přece neměl být důvod k tomu, abych takového člověka znevýhodňoval.
Co se týče toho obětování se - záleží na tom, jak vážně daná osoba své poslání bere. Já zase ze svého okolí znám případy, kdy učitelka mateřské školy VEŠKERÝ svůj volný čas trávila vymýšlením a přípravou didaktických aktivit pro děti a ještě do toho zapojovala zbytek své rodiny. To je naprosto srovnatelné s manažerem, který si nosí práci domů. Tedy až na to, že manažer má na výplatní pásce o dvě nuly víc.
Nesouhlasím s principem, že když je člověk snadno nahraditelný, může dostávat nízkou mzdu. To, že je nahraditelný, ještě neznamená, že je to člověk podřadný, že nedělá svou práci dobře, že je nevzdělaný, hloupý, neschopný, líný nebo já nevím co ještě. Tohle by opravdu nemělo být kritérium. Já vím, že je, ale je to jen proto, že do těchto vztahů byl vpuštěn trh. Ten já ale považuju za jednu z nejhorších deformací mezilidských vztahů.
Nejsem příznivcem vyučování předškolních dětí cizím jazykům, ale jinak souhlasím, že je důležité, nakolik se pesonál dětem věnuje. To ovšem absolutně nesouvisí s tím, jestli je dané zařízení státní nebo soukromé. Docela mě dráždí, jak každý automaticky předpokládá, že co je soukromé, musí být automaticky lepší. Já mám zkušenost přesně opačnou. Například s kvalitou státních vysokých škol se soukromé vysoké školy absolutně nemohou srovnávat. Pracuju s absolventy a frekventanty obou typů škol a to srovnání opravdu mám.
Ještě k tomu individuálnímu přístupu. Přehnaný individuální přístup může dětem i škodit. Takové děti jsou pak méně přizpůsobivé, vyžadují neustálou pozornost, nedokáží se samy zabavit, mívají problémy s komunikací s vrstevníky, bývají i sobečtější. Samozřejmě záleží na tom, v čem ten individuální přístup spočívá, ale i to stádečko, jak píšeš, může mít docela solidní výchovný účinek.
Ten Tvůj tržní princip ale nefunguje. Zkus v některých profesích dělat sebelépe - a plat se Ti nehne ani o korunu. To nemluvím jen o učitelích ve státních službách. Ale třeba ani v mé situaci to nebude platit. Můžu učit sebelépe, moje hodinová sazba zůstane beze změny. Určitě bych ji o pár desítek procent zvýšit mohl, ale pak už by to nebyla práce, kterou chci dělat. Učil bych pak už jen bohatou klientelu, která je (kulantně řečeno) hodně specifická. Musel bych se rozloučit se spoustou kvalitních (nezaměňovat se "solventními") klientů, kteří by na takovou cenu neměli. A to já nechci, protože by to ochudilo hlavně mě. Já totiž neučím (jen) pro peníze, ale proto, že si myslím, že moje práce má nějaký smysl.
Tržní principy fungují jen tam, kde jde všem zase jen o prachy a kde jsou ostatní hodnoty potlačeny. A v takovém světě já bych ale žít nechtěl. Cílem lidské existence přece není shromažďování majetku. Nejdůležitější lidskou vlastností přece není schopnost zmocňovat se hodnot. Tuhle hru já prostě hrát nechci, i když mě do toho společnost hodně intenzivně tlačí. Zatím naštěstí úspěšně odolávám.
Jaký by mělo smysl, aby za těchto okolností byly učitelky MŠ placeny státem? Jaký smysl by mělo, aby stát za možnost maminky jít do práce platil horentní platy učitelkám? Pak už by bylo hospodárnější raději zaplatit té mamince, ať proboha do práce neleze a zůstane doma, jinak ten stát zruinuje... :-)
Naprosto souhlasím. Dítě by mělo do mateřské školy chodit jen kvůli tomu, aby si zvykalo na kolektiv. Nikoli proto, že rodiče musí horko těžko vydělávat prostředky na obživu nebo dokonce jen honit kariéru, a na dítě nemají čas.
Jistě - ale řeč byla původně o platech učitelek v MŠ a zdůvodnění, proč prostě plat manažera mít nemůžou... Kdyby z žádného jiného důvodu, tak proto, že si to nemůžou dovolit rodiče, pokud by to měli platit oni, ani "stát" (tedy my všichni daňoví poplatníci), pokud bychom to měli platit my.
To je ale jedno a totéž. Někdo (Joe@CUBE?) tu argumentuje, že se na místa učitelek v MŠ hlásí nekvalifikované síly a tudíž MUSÍ mít taková učitelka mizerný plat. "Chov dětí" je vysoce odpovědná činnost (neznám odpovědnější) a tomu musí odpovídat ohodnocení (a tedy i kvalifikace) dotyčných učitelek. Peníze pro ně jsou investicí do kvality péče o svěřené děti. Tudíž jsou to skutečně peníze pro ty děti.
Dostáváme se do debaty v kruhu...
Tímto způsobem podporovat "děti" by bylo nesmyslné...
Ve třídě je nějakých dvacet dětí, střídají se u nich dvě učitelky... Podle tvých požadavků by vycházelo, že ta učitelka bude mít nejspíš několikanásobně vyšší plat než těch deset matek DOHROMADY, kterým má její práce umožnit chodit do zaměstnání... Tenhle nesmysl nemůže vyvážit vůbec nic... ani tvrzení, že je to pro děti... prostě nic.
Nejde o nějaký kruh. Naopak mi připadá, že to zdárně zrozplétáme. Tu učitelku v MŠ jsem uváděl jen jako příklad. Samozřejmě by nemohla být jediná, jejíž práce by měla být podstatně lépe hodnocena. Jde mi o celý systém odměňování za práci. Tudíž by nejspíš i rodiče těch dětí měli často podstatně lepší platy než teď.
Pravdu máš nejspíš v tom, že pokud by práce (nejen u učitelek MŠ) byla spravedlivě ohodnocena, možná by těch školek ani nemuselo být tolik. Rodiny by měly dost prostředků na to, aby se maminky mohly dětem věnovat samy.
Ale ano, jsme v kruhu... Zpátky jsme se dostali k jádru pudla... zda opravdu tedy to nejspravedlivější odměňování má být podle říkačky "dej mi babko, jedno jabko, budeme mít stejně". Koukám, to už můžeme přes copy-paste zopakovat vše, co bylo řečeno...
Nejde o to, že by někdo někomu něco JEN TAK DÁVAL, ale že by přestal znemožňovat, aby něco PO PRÁVU DOSTAL.
Probíral jsem se před chvílí statistikou příjmové distribuce v ČR a docela mě šokovalo, že 7,76% populace pobírá 27,3% ze souhrnu veškerých příjmů. Bohužel není zveřejněno jemnější rozlišení. Velmi pravděpodobně v rámci tohoto počtu rovněž existuje určitá přjmová nerovnost a že skutečná příjmová "elita" je ještě podstatně nenažranější.
Princip, který zastávám, je velmi jednoduchý: Pro takhle vysoké příjmové rozdíly neexistuje jediný rozumný důvod, ať už to budeme posuzovat podle prospěšnosti práce nebo podle rozmarů trhu. Pak už je jen otázka, jak tuto nerovnováhu zvrátit - jestli vysokou daňovou progresí nebo přísnými zákony o odměňování práce (potlačením vlivu trhu v této oblasti).
Celý víkend jsem strávil na kole. Do některých lokalit jsem se, samozřejmě, musel přepravit i po silnici. Za celou dobu, stejně jako i minulé týdny, jsem nezažil jedinou krizovou situaci - tak jak je denodenně zažívá Medvěd. Řada řidičů mi vychází vstříc a umožňuje mi bezpečný průjezd.
Proč je někdo permanentně ohrožován motorizovanými vrahy a jiný se setkává s běžnými motoristy? Odpověď je celkem jednoduchá. Pokud jedinec cítí neuspokojení svých potřeb (např. chce jezdit po Praze na kole nejlépe úplně bez motoristů), je frustrován. Tyto potřeby jsou individuální - co jednoho frustruje, druhého nechává v klidu. Roli zde hraje i míra odolnosti jedince - frustrační tolerance. Frustrace se lépe překonává, pokud se v ní ocitne více osob (spojenectví s Fénixem...). Pokud jedinec neustále naráží na neřešitelnost svého problému, musí svoji nahromaděnou energii někde vybít- dochází k agresi, nejčastěji slovní (motorističtí vrazi, odporná hromada slizu, tlupy zdivočelých bikerů, ...). Tato agrese je namířena proti někomu (bikeři ohrožující turisty) nebo něčemu (stát dovolí rozevírání nůžek mezi chamtivými manažery a ubohými dělníky) a snaží se poškodit věci a ublížit druhému (Moc o té organizaci nevím, ale ... z cílů ČEMBA vyplývá ... tlupy zdivočelých bikerů). Agresi často namíří jedinec i sám proti sobě - (jsem odpůrce reklam, tak si zakážu televizi nebo jsem odpůrce konzumu, tak budu jezdit na pláštích sjetých na plátno). Pokud frustrace trvá dlouho, může se z ní stát deprivace, která je velmi těžce léčitelná.
Pokud jste někdo četli Dostojevského Zápisky z mrtvého domu a vzpomenete si na stařečka, který, ač věděl, že bude strašně potrestán, zapálil kostel, aby se stal mučedníkem pro svoji víru, pochopíte, jaké paralely mě napadají v souvislosti s oním jedincem, o kterém jsem psal.
Bravo - velmi zdařilý psychologický profil.
Co Tě tak žere, člověče? :-)))
Je roztomilé, jak Tě dráždí moje "frustrace". Zamysli se nad tím, jestli je to normální, jestli za tím třeba není nějaký Tvůj nepěkný zážitek z dětství. :o))
I já jsem strávil mnoho víkendů na kole, aniž mě někdo ohrozil. Jenže já se pohybuju na kole 280 až 290 dnů v roce, převážně v zimě a téměř výlučně v městském provozu. To je opravdu něco jiného než si vyjet jednou za měsíc na kole do přírody a argumentovat tím, že jsi taky kousek musel jet po silnici.
Myslím, že jsi vůbec neodhadl, o co mi jde. Já jsem se v hustém provozu naučil jezdit tak, že mě motoristé vlastně už téměř neohrožují. Proto mně osobně taky příliš nevadí. Pokud se tady kvůli něčemu "rozčiluju", tak je to jen a jen proto, že hustota provozu a chování řidičů neumožňují většímu počtu lidí používat kolo pro svou přepravu, jako to dělám já.
Takže moje frustrace existuje pouze v Tvých představách, tudíž není co překonávat, tím méně ve spojenectví s kýmkoli. S Fénixem máme jen určitou část společných názorů, ale sám Ti potvrdí, že se neshodneme zdaleka ve všem.
Moje slovní výpady nevyvěrají z nějakého mého vnitřního neuspokojení, nýbrž z objektivních skutečností. Statistiky úmrtnosti v důsledku dopravních nehod si nevymýšlím. Jen tu prezentuju něco, co by nemělo zapadnout a co by nemělo nikoho nechávat v klidu.
Mluvíš-li o agresi, zkus si moje příspěvky pořádně přečíst. Napsal jsem jich tu hodně přes pět tisíc a myslím, že Ti tu leckdo potvrdí, že moje vyjadřování zdaleka není z nejagresivnějších. Slovní obraty volím podle toho, jak cítím naléhavost určitého problému. Stovka mrtvých měsíčně na českých silnicích je pro mě naléhavý problém, proto používám adekvátní výraz. Sociální problematiku vnímám jako kotel, který může každou chvíli vybuchnout, a mám z toho skutečně určité obavy. Tomu pak odpovídá zvolené výrazivo.
Pokud narážíš na to, čeho všeho jsem odpůrce, zkus taky udělat výčet toho, čeho jsem příznivcem. Ten seznam by byl minimálně stejně dlouhý, jen by to nebylo tak zajímavé. Kdo by neměl rád přírodu, pohodu, krásu starých památek a podobně? Jsou to prostě věci, které jsou tak nějak samozřejmé, proto je tolik nezdůrazňuju. To ovšem neznamená, že jsem nádoba plná žluči.
Deprivantem se skutečně být necítím. Tvoje diagnózy mi připadají opravdu velmi úsměvné, uvážím-li, že vycházejí pouze z uzoučkého výseku mého života, kterým je zdejší diskuse. Pokud se cítíš být psychiatrem, pomoz nejdříve sám sobě od chorobné posedlosti mojí osobou. Pokud Ti to od Tvého problému pomůže, můžeme se setkat osobně a povíš mi, co Tě trápí.
Pro Fénixe - mě nežere nic, ale zkuste si přečíst svoje příspěvky...
Pro Medvěda - nejezdím na kole jen jednou za měsíc do přírody. Jezdím do práce v Praze a do přírody každou volnou chvíli. A k tomu zbytku... každý alkoholik tvrdí že je zdravý a že to má plně pod kontrolou :o))
Hele a svoje příspěvky jsi někdy četl?
Už jsem tady naplácal hodně nesmyslů, ale málokdy jsem někoho napadl osobně.
Klidně Ti můžu přiznat, že já deprivovaný jsem, protože to tak prostě je a jsem si toho vědom. Což je první krok k tomu, abych se z toho (snad, někdy:) dostal.
Ale taky existuje teorie, že na druhých Tě vždy rozčiluje ta vlastnost, kterou sám sobě nedokážeš přiznat. Zářným příkladem budiž můj zuřivý odpor k manipulaci s lidma, který jsem (právem) vyčítal Čembě.
Takže když někdo o sobě prohlásí, že není alkoholik, je to nezvratný důkaz, že tím alkoholikem je. Tak jsi to myslel?
Tím, že se někdo bude bránit Tvým laickým diagnózám, jasně dokazuje, že jsou správné. Hezky sis to vymyslel.
Přestaň si tu hrát na nějakého psychoanalytika či psychoterapeuta. Jen se těmi svými "diagnózami" na dálku ukrutně zesměšňuješ.
Teď se snažíš okolo sebe kopat, ale je to příliš jednoduché a dětsky průhledné. Tohle ti nikdo nespolkne :o))
A ke tvé nabídce na osobní setkání - bohužel to nejde. Nemůžu se stát tvým terapeutem, protože bych nedokázal být nestranný...
Nemám zapotřebí kolem sebe kopat. To dělají jen lidé, kteří se cítí být ohroženi. A to u mě opravdu splněno není. A skutečně netoužím po tom, aby ses stal mým osobním psychoterapeutem. Prostě proto, že to nepotřebuju. A i kdybych to potřeboval, neměl bych k Tobě ani osobní, ani profesní důvěru. Svými zdejšími naivními pokusy o rozbory mého nitra jsi mnohokrát porušil etiku takového povolání. Kdybys byl SKUTEČNÝM odborníkem, nikdy by ses k něčemu takovému nemohl snížit. Skutečný odborník nehází diagnózami, když "jde jen tak kolem"...
Důvodem Tvé chybějící nestrannosti může být jen to, že jsi na základě četby mých zdejších příspěvků proti mně zaujatý. To by oprvdu nesvědčilo o profesních kvalitách případného psychoterapeuta. Nebo by mohlo být důvodem to, že se známe osobně a Ty nemáš odvahu vystoupit ze své anonymity, protože se bojíš o to, že přijdeš o svou z toho vyplývající "převahu". V takovém případě Tě rád nechám dál se opájet Tvým pocitem nadřazenosti.
Pokud jsi skutečně přesvědčen o tom, že trpím nějakou hroznou duševní poruchou, jak je vidět, nebylo a není Tvým motivem mi od ní pomoci. Zbývá tedy jen jediný motiv: Chtěl sis na základě toho zvýšit své sebevědomí. Asi jsi to už moc potřeboval.
1. Žádnou tvoji diagnozu jsem nezveřejnil a ani se nechystám to udělat. Bylo by to opravdu neprofesionální a neetické. To co jsem napsal je jen souhrn obecných faktů přesně tak jak se tady sám prezentuješ - pouze jsem je přehledně uspořádal a dal jim obecně známé pojmenování.
2. Chybějící nestrannost nijak nesouvisí s profesními kvalitami. Ve vztahu terapeut a klient musí jít o naprostou oboustrannou důvěru a to by tady splněno nebylo. Nemohu se upřímně usmívat na člověka s tak šílenými názory se kterými absolutně nesouhlasím - jeden za všechny : "Důležité je nevycházet z principu "co není zakázáno, je povoleno", nýbrž opačně: "co není povoleno, je zakázáno". Brrr...
3. Neznáme se a nikdy jsme se neviděli
4. Rád budu kladně reagovat na tvé příspěvky týkající se cyklistiky se všemi jejími klady i problémy. Ale na nenávistné osočování a označování všech motoristů (takže i mě) za potenciální vrahy a nezodpovědná individua, na prezentace názorů, že by bylo nejlepší zakázat cestování a přepravu (z tvého hlediska ) zbytečného zboží a že je potřeba bohatým ukrást a "chudým" rozdat budu dál reagovat ve stejném tónu. A jak jsem tady už psal, není to namířeno proti tobě jako osobě (protože se neznáme), ale výhradně proti těmto škodlivým nedemokratickým názorům.
5. Mohl bys na svém webu umístit odkaz na stránky se statistikou nehodovosti - zájemci by se tam chodili dívat a tobě by odpadla "povinnost" nás o těchto hrůzách neustále dramaticky informovat. Tady to beru jako nevyžádanou antireklamu - a proti tomu ty taky bojuješ, ne?
Jestli tomu říkáš "diagnóza" nebo "souhrn obecných faktů", je dost jedno. Důležité, je, že jsi posedlý mojí osobou a neustále se vyjadřuješ k mému duševnímu zdraví. Můžu se tomu pobaveně smát nebo naopak zase přemýšlet o Tvém duševním zdraví a zveřejňovat tu své závěry. To první činím, to druhé nikoli, protože mi to přijde neetické.
Pokud se Ti nelíbí princip "co není dovoleno, je zakázáno", pak se nediv, že si Češi udělali národní sport z hledání skulinek v zákoně a dopouštějí se "sofistikovaných" krádeží a dalších jinak trestných činů jen proto, že to zákon v dané konkrétní podobě výslovně nezakazuje.
Pokud jsme se nikdy osobně neviděli, tak mi spadl kámen ze srdce. Na druhou stranu mě o to více udivuje Tvoje drzost vyjadřovat se k mému duševnímu zdraví.
Ti "potenciální vrazi" jsou samozřejmě nadsázka. Má jen naznačit, že žádný motorista si nemůže být dopředu jist, že někoho nezabije, protože používáním motorového vozidla dává příliš velký prostor náhodě. Nikdy nemůže mít všechna rizika pod kontrolou tak, aby mohl říct: "Mně se to stát nemůže". Kdežto já toto říct můžu. A to jen proto, že nepoužívám motorové vozidlo.
Ukrást můžeš jen to, co někomu skutečně patří. Nikdy ne to, co si někdo pouze přivlastnil. Kromě toho zdanit příjem neznamená krádež. To je zase jen Tvá interpretace.
Na negativní dopady motorismu je třeba upozorňovat neustále. A nejdná se kvůli tomu o reklamu. Kdo tak asi může vydělat na tom, že tu brojím proti motorismu. Komu dělám jakou reklamu?
A jsme zase v začarovaném kolečku, o které ti vlastně jde. Můžeme znovu rozebírat normálními lidmi absolutně nepřijatelný a tebou prosazovaný princip - "vše se lidem musí zakázat a rada pomazaných hlav rozhodne, co se jim povolí - protože lidé nejsou na svobodné uvažování dostatečně připraveni a nejsou schopni nést důsledky svých rozhodnutí". Opravdu si myslíš, že by se našel byť jediný člověk, který by s tebou v tomto souhlasil? Nebuď naivní. Ale já už nechci! Znovu tě vyzývám, abys okrádání schopných lidí a jiné extremistické politické názory, které nijak nesouvisí s jízdou na kole řešil na svých stránkách nebo nějakých politicky zaměřených webech. Děkuji.
K čemu se dá diskutovat, ač je výsledek předem známý, je tvé známé tvrzení (použité i tady o kousek výše) - "...motorista... nikdy nemůže mít všechna rizika pod kontrolou... kdežto já toto říct můžu". Tento evidentní blábol si vyvracíš sám třeba v diskusi "Nejlepší tlama", kde píšeš :
"...se mi za jízdy ulomil držák plechového předního blatníku. Ten se uvolnil a zablokoval mi přední kolo... Vidlice byla na výměnu. To náhlé zablokování mělo stejný efekt jako náraz do nějaké překážky..."
Datum: 26.02.08 18:03
Autor: Medvěd
Jinde píšeš, žes měl na kole cca 10 havárií. Nezřídka jezdíš na kole rychlostí kolem 40 km/h. Představ si situaci, že jedeš rychlostí 40 km/h a proti tobě jedu já rychlostí taky 40 km/h. Najednou se ti ulomí držák blatníku, zablokuje ti kolo a ty do mě čelně narazíš. V součtu obou rychlostí a při tvé hmotnosti mě téměř jistě zabiješ. Ještě chceš tvrdit, že máš veškerá rizika pod kontrolou a nepředstavuješ pro své okolí žádnou hrozbu?
Samozřejmě. Vždyť opakem tohoto principu je bezzákonnost a džungle. To jako budeš odmítat všechny zákony jen proto, že je schválila nějaká "rada pomazaných hlav"? Budeš odmítat zákony jen proto, že by omezovaly něčí "svobodu"?
Na ty Tvoje idelogické výkřiky jako "okrádání schopných" bych já zas mohl reagovat tak, že v tuto chvíli jsou okrádáni neprůbojní, že jsou okrádáni příslušníci obrovského počtu profesí, které mají nějaký přirozený příjmový strop. Mohl bych kontrovat tím, že se tady nad ostatní povyšuje nějaká skupina vyvolených, která má shodou okoloností činnost, kde příjmy omezeny nejsou. Podle mého názoru jsou to krajně nespravedlivé a nerovné podmínky, aby srovnatelně schopní jedinci v jedné profesi byli příjmově limitovaní a v jiné si dokázali přivlastňovat sto- a vícenásobné hodnoty. To jsem pak opravdu už alergický na takové hlášky jako "Oni nám chtějí sahat na NAŠE peníze". Že zákon něco takového umožňuje, je smutné, ale kvůli tomu to ještě není spravedlivé.
Když už rozebíráš moje havárie. Při žádné z nich nebyl ohrožen nikdo jiný než já. A ani v čistě teoretickém případě jsem nemohl nikoho ohrozit na životě. A to přesto, že jezdím velmi často i rychleji než těch 40 km/h. Stačí, když mi sdělíš, kolik znáš případů, že by cyklista svou kinetickou energií způsobil smrt někomu jinému než sám sobě. Já takový případ neznám. Zato vím jen za posledních třicet let o desetitisících podobných případů u motoristů.
Samozřejmě si můžeš teoreticky vybájit jako chceš situaci, kde by teoreticky mohl cyklista někoho ohrozit na životě. Jádro pudla je ale v tom, že na kole se vždy DÁ jet tak, že nikoho neohrozíš (tím neříkám, že tak každý činí), kdežto u motorového vozidla toto možné není, ať se řidič snaží sebevíc. Vždy zstává část rizik, která neovlivní. Ale o tom se tu psalo již mnohokrát. Je to jedna z nepopiratelných výhod cyklistické dopravy ve srovnání s automobilovou.
Srovnej si ještě jednou všechno v hlavě a nesrovnávej nesrovnatelné. Přečti si například dopravní předpisy a pak teprve bojuj proti principu "co není povoleno, je zakázáno". Například právě dopravní předpisy jsou tohoto principu plné. A je to tak správně, protože kdyby tomu bylo naopak, byla by situace na našich silnicích ještě mnohem horší než je.
Ta tvoje demagogie opravdu hraničí s blbostí. Já neodmítám všechny zákony, jak se tu snažíš hloupě podsouvat. Naopak. Já ty současné dodržuji a považuji je za dostatečné. A to, co zákon nereguluje považuji přirozeně za legální a povolené. Tato situace mi vyhovuje a neznám nikoho, kdo by chtěl dle tvého přesvědčení žít v totalitním světě, kde by se jakákoliv činnost zákonem nejdříve zakázala a pak by se udělovaly výjimky - to je to tvé "musíme se řídit principem, že co není dovoleno je zakázáno". FUJ!!!!!!! Takhle odpornou myšlenku může vyslovit jen .... Medvěd.
A tu další hloupost nemá cenu ani komentovat. Píšeš, že jsi nemohl nikoho ani TEORETICKY ohrozit, ale nekontrolovaně jsi upadl PRAKTICKY!!! V tom kamžiku jsi nad kolem neměl jakoukoliv vládu a že zrovna v protisměru nikdo nejel byla čirá náhoda. Až takto upadneš na frekventované silnici a přejede tě auto tak možná zničíš život jednomu nevinnému řidiči a jeho rodině. Zase jsi jediný, kdo to nechápe?
Mně se Tvůj neslušný a agresivní způsob argumentace nelíbí. I když jdeš jen tak kolem, Medvěd Tě fascinuje a o jeho názorech hodně přemýšlíš. To Tě šlechtí, ale přistupuješ k tomu zbytečně negativně, což diskuzi zbytečně vyhrocuje, Medvědovi ubližuje, brání to porozumění a dosažení kompromisu. Svědčí to o tom, že deprivace se bezprostředně týká i Tebe.
Velké množství výkřičníků svědčí o nepřiměřených emocích, které evidentně nepatří Medvědovi, ale někomu z Tvé osobní historie. Kdybys pozornost upřel i ke svému nitru, možná bys tam našel někoho, kdo ti v minulosti ublížil. Zbavil by ses tím nepříjemných tenzí, které v Tobě Medvědovo neškodné filozofování vyvolává.
Možná bys byl později schopen opět se zaregistrovat pod jménem, které jsi používal v minulosti a diskutovat s Medvědem s otevřeným hledím a s úctou tak, jak jsi to dělal v minulosti. Tím bys mohl získat i víc úcty sám k sobě.
Můj způsob argumentace je adekvátní tomu Medvědovu. Jeho příspěvky jsou mnohdy velmi agresivní, ač jsou zabaleny do úhledných frází a občasného ujištění, že to s námi myslí jen a jen dobře. Proto na ně reaguji tak jak tady čteš - a znovu říkám, raději bych se tady bavil s úsměvem o cyklistice než se skřípěním zubů o extrémních politických názorech.
Je chvályhodné, že sis na internetu našel něco k psychologii, ale takhle jednoduché to není. Deprivace je hodně těžký stav, kam se frustrovaný jedinec může propadnout až po dlouhé době a léčení tohoto stavu je i za pomoci zkušeného psychologa velmi problematické. Asi jsi nikoho takového ještě neviděl - koneckonců buď rád... :o)
Jako poslední se vyjádřím k "Medvědovu neškodnému filosofování" - já si vůbec nemyslím, že je neškodné. Medvěd tady nepokrytě hlásá, že (použiji starší terminologii) třída kapitalistů (mnohokrát zmiňovaní manažeři a zlí majitelé firem) tvrdě vykořisťuje a ožebračuje chudý pracující lid a požaduje odebrání (krádež) výdělků "bohatým" a přerozdělení "chudým". Něco tak nehorázného má ve svém programu pouze KSČM a v ještě agresívnější formě snad již zakázaný Svaz mladých komunistů (či jak se správně jmenují). Dále požaduje omezení možnosti cestovat nebo přepravovat zboží (musí nám prý stačit to, co se vyrobí v regionu). Můžu připočíst snahu o zákaz reklamy a vlastně zákaz čehokoliv - výjimky se budou udělovat. Veřejně deklarovaný postoj - "nemám rád tetované a lidi s piercingem" je už jen perlička na závěr. S těmito jeho názory a postoji je moje přesvědčení v příkrém rozporu a snaha o dosažení kompromisu by byla naprosto zbytečná.
Naposledy tady zopakuji - nebojuji proti Medvědovi jako fyzické osobě, protože ho osobně neznám, ale proti jím prezentovaným nedemokratickým myšlenkám.
Nic Ti nebrání, aby ses tady bavil s úsměvem o cyklistice, ale Ty se raději necháš unášet záští vůči mým názorům.
Tvoje výklady o deprivaci jsou hodně povrchní. Na jednu stranu tady tuhle diagnózu rozdáváš div ne na potkání, na druhou stranu nabádáš k uvážlivému používání tohoto slova. Určitou míru emocionální deprivace vykazuje dnes už většina populace, jenže se to stalo už normou a otupělá společnost si toho v podstatě přestala všímat.
Fénix má skutečně pravdu, že se z mé strany jedná o naprosto neškodné filozofování. Já ze své pozice nemám nejmenší šanci cokoli v politice ovlivnit, vyjma svého volebního chování. A když Ti prozradím, že jsem do Sněmovny v životě nevolil ani komunisty ani ČSSD, pak nevím, z čeho usuzuješ na moji nebezpečnost.
Tvoje interpretace mých názorů slovníkem z padesátých let je opravdu hodně mimo. Pokud jsi moje příspěvvky pozorně četl, pak musíš vědět, že nejsem zastáncem stejných příjmů, nýbrž stejných podmínek pro jejich dosažení. Až bude dobrá zdravotní sestra mít stejné příjmové vyhlídky jako dobrý obchodník s čímkoli, nebude žádného příjmového stropu třeba.
Přerozdělování je naprosto nutné a v určité míře to uznávají i evropské demokratické pravicové strany. K těm ale "naši" ODS rozhodně neřadím.
Další záměrná dezinterpretace z Tvé strany. Nikde nepíšu, že nemám rád tetované lidi a lidi s piercingem. Že jsem odpůrcem těchto praktik ("ozdob") neznamená, že nemám rád tyto lidi. Například nemám rád ovar. Myslíš, že kvůli tomu budu nenávidět všechny, kteří jej považují za pochoutku? Vidím, že když už Ti došly argumenty a nemůžeš útočit na moje skutečné postoje, musíš si nějaké vymyslet.
Ty tady bojuješ proti něčemu, co považuješ za nedemokratické. Ale že tu někdo nepokrytě hlásá zrušení státu, a tím i demokratického zřízení, to Ti nevadí. Holt každý vidíme tu demokracii jinak...
Tvůj způsob argumentace není adekvátní. Je prostě neslušný.
Deprivace se rozhodně nevyléčí agresivním a neslušným chováním. Nějaký čas jsem se na jednoho těžce frustrovaného jedince díval každý den do zrcadla a můžu Tě ujistit, že na jeho zrodu se podíleli hlavně lidé agresivní a neslušní. Naopak lidé slušní, lidé s vysokou mírou sebeovládání, působí na duši deprivovaného člověka jako hojivý balzám.
Trváš na tom, že rozumíš lidské duši a na tom, že nebojuješ proti Medvědovi jako takovému, ale proti jeho myšlenkám. Jestli si opravdu myslíš, že Medvěd je deprivant s nebezpečnými nedemokratickými myšlenkami, jistě velmi dobře víš, že nejlepší způsob, jak změnit jeho myšlení, je začít se k němu chovat slušně. Sám tvrdíš v podstatě to samé co Medvěd - že to s námi myslíš dobře a chráníš nás před jeho nebezpečnými myšlenkami. Tak to dělej pořádně :-)
Nehledě na to, že jestliže jsou Medvědovy myšlenky nebezpečné, je to nejspíš tím, že je v nich hodně pravdy. Kdyby Medvěd plácal úplné nesmysly, neměl bys žádný důvod k obavám. Osobně si myslím, že jeho myšlenky jsou velmi nebezpečné jen z hlediska růstu ekonomiky. Z lidského a ekologického hlediska na nich nic nebezpečného nevidím. Agresivita a chamtivost by neměly patřit mezi kladné lidské vlastnosti. Je to jen otázka priorit. Medvěd má na prvním místě žebříčku jiné hodnoty, než Ty. Jde o to, kdo z Vás dvou je z hlediska dlouhodobého přežití lidstva nebezpečnější.
To, že nemohu nikoho ohrozit ani teoreticky, jsem nepsal. Pokud si vzpomínám, psal jsem, že v těch ojedinělých případech mého pádu nenastala situace, kdy bych mohl byť teoreticky ohrozit zdraví nebo život jiné osoby. A na tom trvám. Život bych "nevinnému" řidiči nezkazil ani tím, že by zabil on mě, protože i při tom jediný pádu na silnici, na který narážíš, jsem skončil na krajnici. Kdyby mě tedy v této situaci někdo přejel, nutně by mě sejmul, i kdybych na tom kole seděl.
Takže mi promiň, ale sklouzáváš k vulgaritě a k záměrným dezinterpretacím. Na téhle platformě s Tebou odmítám dál diskutovat.
Jako malé umíněné dítě... Příště možná nespadneš na krajnici, ale přímo do vozovky. A až ti příště praskne blatník tak třeba proti tobě někdo pojede a ty ho sejmeš. Co je na tom tak nepochopitelného? Je to tak těžké přiznat, že tvrzení "já nikdy nikoho nemůžu ani v nejmenším ohrozit a vše mám vždy pod stoprocentní kontrolou" je nesmyslné a v reálném světě neplatí? Svět sám je nedokonalý a stoprocentní je pouze jediná věc - na konci své cesty umřeš. Troufáš si stavět se nad toto pravidlo?
To, že mám některé vlastnosti dítěte, je něco, čeho si sám na sobě dost cením. V určitých ohledech nechci nikdy dospět.
Jinak Tvoje krkolomné a krajně nepravděpodobné konstrukce, jak bych mohl někoho ohrozit na životě, jsou opravdu úsměvné. A teď mi prozraď: Kdo je blíž k pravdě, pokud o sobě tvrdí, že má vše pod kontrolou a nemůže nikoho ohrozit - motorista nebo cyklista? To je něco tak nesrovnatelného, že se divím, že Ti stojí za to mě tady chytat za slovíčka.
Stále jsi mi neodpověděl na otázku, jestli vůbec znáš nějaký případ, že by cyklista svou rychlostí a hmotností způsobil smrt někomu jinému. Musel bys asi dlouho hledat, než bys našel příklad, který by se tomu alespoň trochu blížil. A pochybuju, že by takový případ nastal při dopravním využití kola. Pokud vůbec kdy něco takového nastalo, považuju to za pravděpodobnější při sportovním nebo rekreačním využití bicyklu.
Kdo Ti nakukal, že se chci stavět proti nějakému pravidlu, že na konci každého života je smrt? Stavím se proti tomu, aby tu smrt naprosto zbytečně rozsévali kolem sebe motoristé. Nebo jsi to snad myslel tak, že umírání na silnicích není až taková tragédie, protože by ti lidé stejně jednou umřeli? Jinak si nedovedu Tvé poslední dvě věty vyložit.
Tím že se snažím "bojovat" proti zbytečnému umírání na silnicích, se snad ještě nestavím nad nějaké shůry dané "pravidlo". Motorismus tu není nějaký Pánbůh, aby rozhodoval o bytí a nebytí stovek a tisíců lidí.
Že nějaká skupina má SHODOU OKOLNOSTÍ nějakou činnosti? Copak se činnosti lidem přidělují losem?
Ano, shodou okolností. Ty okolnosti jsou veskrze politické. U některých nadmíru užitečných, ba nepostradatelných činností je stanoven příjmový strop, a to ještě setsakra nízko, a u jiných tento strop není. Losem se činnosti asi nepřidělují, ale přesto ty příjmově zastropované činnosti někdo dělat musí. Nemůžou být všichni byznysmeni, spekulanti, manažeři, makléři a bankéři. Někdo musí ty hodnoty taky tvořit, aby bylo co akumulovat, s čím šíbovat, s čím spekulovat, na čem vydělávat. Aneb jak říkal jindřichohradecký zpívající právník Ivo Jahelka: "Všichni krást nemůžeme."
No, že je "někdo dělat musí"... ale předpokládám, že ten, kdo je dělá, tam nebyl přidělen, ale zvolil si je dobrovolně a rovněž dobrovolně tam setrvává i nadále. Zřejmě po zvážení všech pro a proti...
Co tedy nastane, až budou všichni jen "podnikat", spekulovat, hrát na burze, přelévat hodnoty sem a tam a vydělávat na tom? Kdo pak bude pracovat? Kdo ty hodnoty bude tvořit? Kdo bude léčit, ošetřovat, učit, vyrábět, tvořit? Něco jistě zastanou stroje, ale vždycky budou činnosti, které budou muset dělat živí lidé, kteří budou oproti těm "šťastnějším" omezeni svým příjmovým stropem. Zatímco jeden škrtem pera vydělá milony i více a nevytvoří přitom žádnou hodnotu, druhý bude makat celý život, pomáhat lidem, vytvářet hodnoty a nevydělá si ani na vlastní bydlení.
To zvažování pro a proti není až tak dobrovolné. Za prvé nemá každý žaludek na nečisté nebo aspoň bezohledné praktiky konkurenčního boje (jiné dnes k úspěchu zpravidla nevedou), jiný zas dobrovolně obětuje své příjmové šance, aby mohl dostát svému poslání, které si třeba vytkl jako životní cíl - například pomáhat nemocným lidem. To nejsou nijak zavrženíhodné pohnutky, aby si takoví lidé zasloužili takové příjmové znevýhodnění.
No, nemá každý žaludek na bezohledné praktiky konkurenčního boje... Ale žaludek na to, aby tedy těmi bezohlednými praktikami na něho vydělával někdo jiný (komu to máme nějakým tím zdaněním či nasazením příjmového stropu sebrat), by klidně měl? Zvláštní.
Já si ale nemyslím, že na lidi, kteří tvoří hodnoty, musí někdo "schopný" vydělávat. Myslím si, že oni vytvářejí dost hodnot na to, aby byli slušně (a ne jako dosud) ohodnoceni. Že ti, kteří oplývají schopností zmocňovat se hodnot, aniž by sami nějaké vytvářeli, odvádějí vyšší daně, ještě neznamená, že na někoho vydělávají. Aťsi mě tu má kdo chce třeba za komunistu, myslím si, že je to naopak - že z těch vybraných daní ti skuteční tvůrci hodnot dostávají jen zlomek toho, o co je připravují nespravedlivě nastavené podmínky ohodnocení jejich práce.
Znovu opakuji: Nejsem proti určité příjmové diferenciaci, ale v žádném případě by neměla dosahovat velikosti několika řádů.
Ono jde hlavně o to, jakou má práce konkrétního člověka užitek pro toho, kdo ji platí...
Přináší-li manažer firmě vysoké zisky, zajisté je ochotna mu za to velmi nadstandardně platit, vyplatí se jí...
Práce schopné zdravotní sestry by jistě pro leckoho měla taky hodně vysokou hodnotu, nicméně při placení přes zdravotní pojištění se jaksi rozhodnout, zda mu tato práce stojí za to, aby si na ni připlatil, už nemůže...
Koneckonců stačilo uzákonění třicetikorunového poplatku (který by koneckonců zdravotnické zařízení mohlo použít i na zvýšení platu těch sestřiček) a kolik je křiku - že podle ústavy je zdravotní péče přece "zadarmo"... Takže se zas tak moc nedivme... Za tyto služby holt jejich uživatelé většinou platit nechtějí... a kde by se pak tedy ty vysoké platy vylíhly?
Myslím, že jsme se opět dotkli jádra věci. Pokud budeme všechno měřit na peníze, bude náš žebříček hodnot zrůdně zkreslený. Jakou hodnotu má práce sestřičky pro toho, kdo ji platí? Tohle prostě nemůže a nesmí být měřítko.
Ani s formulací, že manažer "přináší firmě zisky" nemůžu tak úplně souhlasit. Kdyby se firma skládala jen z manažerů, nevydělala by ani korunu. Kdyby se skládala jen z lidí, kteří něco umějí a jsou ochotni svou práci dělat, určité hodnoty by vytvořila. Manažer může pomoci tyto hodnoty uplatnit, ale to ho neopravňuje k tomu, aby si přivlastňoval drtivou část vytvořených hodnot. Vždyť by to mělo spíš vypadat obráceně, že ti, kdo něco umějí, by si měli najímat lidi, kteří to dokážou prodat, ale určitě by si je nenajímali za stokrát větší platy než mají sami.
Ten křik kolem poplatků je proto, že se jedná o krajně nesystémové řešení, které rozkládá solidární systém. Břemeno nákladů na zdravotní péči se přesouvá čím dál více na bedra těch, kteří péči čerpají. Ale solidární systém je založen na opaku: Zdraví by měli být solidární s nemocnými.
Pokud se vysoké platy nelíhnou z tvorby hodnot, musí být nutně získávány na úkor těch, kteří ty hodnoty skutečně tvoří.
Fajn - tak neměřme na peníze. Já jen reagovala na tvoje řeči o penězích. Kdy neustále zdůrazňuješ, kdo má málo peněz a zasloužil by si víc. Prostě jestli mluvíme o tom, kolik má mít zdravotní sestřička peněz, tak penězi měříme. A pak neexistuje jiné měřítko, než jakou hodnotu tedy má její práce pro toho, kdo ji využívá...
S tou tvorbou hodnot apod. bych podmíněnně souhlasila... koneckonců, ať se tedy ti, co hodnoty tvoří, dají dohromady a najmou si ty "managery" za přiměřené peníze... proč ne. A dokonce, kdyby ta "tvorba hodnot" nebyla sešněrována takovým množstvím předpisů a regulací, tak by to i v praxi často fungovat mohlo... Ale to už jsme zase u toho, jestli je fakt tak ohromně dobré mít "čím víc státu tím víc demokracie".
To měření všeho pomocí peněz nám je ze všech stran vnucováno. Byl bych první, kdo by peníze zrušil. Bohužel se dnes práce jinak než penězi (mzdou) neodměňuje a ani zboží či služby si za nic jiného než za peníze nekoupíš.
Jenže ten problém je v tom, že ti bohatí si penězi měří jen to, co se jim hodí. Jakmile by je něco o jejich nahromaděné penízky mohlo připravit, najednou peníze přestávají být měřítkem. Mluvím třeba zrovna o tom zdraví nebo o ekologických škodách. To jsou věci, které se penězi opravdu měřit nedají, prostě mají nevyčíslitelnou hodnotu. A výkony lidí, kteří v těchto oborech pracují, jsou pak nedostatečně ohodnoceny.
Myslel jsem to, že ta sestřička zachraňuje nevyčíslitelné hodnoty a přitom za to dostává žebráckou mzdu. Zrovna tak každý motorista znečišťuje životní prostředí svými zplodinami, ničí zdraví všech okolo, ale nezaplatí za to nikomu ani korunu.
Zrušil bys peníze, a jak bys rozděloval, co kdo dostane? Přídělový systém? Směnný obchod bys povolil? Co když by si někdo dovolil použít nějakou komoditu, třeba hřebíky nebo zlatý prach, ke směně, to bys povolil? Nebo jen přímou směnu toho, co je zákonem povoleno jako "nutná potřeba"?
Jestli mají ekologické aspekty pro někoho nějakou konkrétní cenu, nechť ji vyjádří. Škodu vzniklou kontaminací pozemku či vody lze vyjádřit. Pak se lze bavit o nějaké náhradě. Pokud bude tato náhrada dost velká, vyplatí se neekologickou činnost neprovádět.
Příkladem budiž cena benzínu, je ho omezené množství, na trhu je určitá cena. Kdyby byla nižší jezdilo by se víc. Až bude benzín vzácnější, bude dražší, bude se jezdit míň nebo se bude používat alternativní přeprava. Pěšky, koňmo, nakole, etc.
Jeslti nikdo (třeba já) nechce platit "svého" ekologa, je to proto, že mu žádný užitek nepřináší. Jestli uznáš za vhodné, svého ekologa si plať, ale mne do toho netahej.
Sestřička leda přebaluje pacienta a sype do něj pilule, jaké má zrovna po ruce, už jsem to někde psal, když má padla, sebere se a jde si po svých. Životy zachraňuje doktor, a to jen některý a jen někdy. 99% úkonů není životy zachraňujících. 60% úkonů je formální vyšetření a předepsání nějakého placeba simulantovi.
Motorista pokud jede pracovně, vykonává užitečnou práci pro někoho jiného, pokud za soukromé, musí si zvážit on na základě cen a své úvahy, zda je jeho cesta potřebná. Sorry, ale tobě je úplně kulové po tom, jak já se dopravím jeden den na jednání do Ostravy, Olomouce, Prostějova a zpátky domů a druhý den na dvoudenní školení do Prahy. Je ti stejné kulové po tom, jak se dopravím na svou dovolenou a co tam budu dělat.
Za auto platíme silniční daň, DPH, spotřební daně, soukromé jízdy mám navíc zdaněné jako nepeněžní plnění. A Ty máš úplně stejnou možnost a svobodu dělat totéž, a je jen a pouze Tvoje věc, zda a jak toho využiješ.
A Tobě je zase kulový do toho, jak to tady všechno dopadne, čeho se třeba dožijou Tvoje děti, co?
Tak to je železná logika, vůči které se jen těžko hledají argumenty..
Všichni podnikat nikdy nebudou. Někdo si dobrovolně zvolí práci ve státní správě, protože je mu volný čas a třeba nepříliš těžká práce milejší než vysoký výdělek. Někdo bude dělat ve výzkumu, protože ho to baví a nemá buňky na podnikání. No a někdo nám bude spravovat silnice, protože na nic jiného než na mávání krumpáčem prostě nemá. Každý si svou práci volí sám a není k ní nikým nucen. Koneckonců - tady nadáváš na podnikatele, podsouváš jim nečisté praktiky konkurenčního boje a sám jsi jeden z nich...
Nejsem podnikatel. Jsem pouhým živnostníkem, a to ještě z donucení. Kdybych žil ve zdravé společnosti, býval bych pokračoval v dráze vysokoškolského učitele. A nečisté praktiky? Vůči komu bych je asi uplatňoval?
Když už mluvíš o výzkumu. Proč třeba vysoce úspěšný výzkumník nemůže mít stejnou příjmovou perspektivu jako vysoce úspěšný manažer, podnikatel, bankéř nebo makléř?
Myslíš, že například práce zdravotních sester je něco tak podřadného, že je naprosto spravedlivé, aby schopná sestra měla sotva několik procent příjmu stejně "schopného" obchodníka s cigaretami nebo alkoholem?
"Proč třeba vysoce úspěšný výzkumník nemůže mít stejnou příjmovou perspektivu jako vysoce úspěšný manažer, podnikatel, bankéř nebo makléř?"
Protože práce Tebou jmenovaných "vysokopříjmových" je mnohem složitější a zodpovědnější. Výzkumník sedí v laboratoři bez jakékoliv osobní odpovědnosti za výsledky. Když ho to přestane bavit, může se sebrat a jít domů. Ano, jsou výjimky, které občas udělají něco užitečného, ale jednak si to nechají řádně zaplatit, příkladně v aplikovaném výzkumu, jednak si tuto práci vybrali dobrovolně, s vědomím všech jejích výhod a nevýhod.
Obdobně sestry, které se válí na sesterně, tu a tam podají léky, spíše jak je napadne, než podle pokynů doktora, si zaslouží v drtivé většině nakopat svou tlustou línou ***.
Zatímco manažer dává lidem práci a zajišťuje její prodej. Zkus si to dělat, při svých znalostech, jistě to zvládneš levou zadní. Pak mluv.
Nebo podnikatel, musí zajistit výrobní zdroje a vymyslet produkt, za který mu někdo DOBROVOLNĚ zaplatí. Bankéř a makléř nakládá s často velkými majetky svého klienta a musí s nimi nakládat sakra dobře a obezřetně, aby se uživil. Opět - nejdřív se předveď, a pak hodnoť. A prodejce cigaret či alkoholu? Prodává lidem, co oni si přejí a DOBROVOLNĚ za to platí, stejně jako za kolo, auto, pračku nebo hodiny němčiny. Jeho práce je přesně tak hodnotná, jaký je rozdíl mezi hodnotou zdrojů a produktů. Jako všude jinde. Když má hospodský dobře naložený žebírka a vychlazený pivo, tak mu přeju.
Práce je prostě výrobní faktor a peníze jsou v ekonomii měřítko hodnoty; v jakých jiných jednotkách tedy navrhuješ hodnotu práce kvantifikovat?
Joe, naprosto souhlasím s tím, že člověk by měl být placen podle skutečné zodpovědnosti, jakou nese. Ne podle papírů, co si donese ze škol atp. Podle zodpovědnosti. Jiná věc je, když mu platí přímo zákazníci za výrobek. Tam je to pochopitelně na nich.
Ovšem s tou zdravotní sestrou se na to dá koukat i opačně: kdyby byly sestry lépe zaplacené, asi by výtrazně přibylo těch kvalitních. Z uchazeček by se totiž dalo vybrat a bylo by možné je vyhodit.
Myslím si to, protože obdobná situace existuje ve školství: ředitelé si nemůžou vybrat z uchazečů podle kvality - jsou rádi, když jim vůbec někdo jde učit, i kdyby to byl (a potvrzuji, že v mnoha případech je) úplnej pitomec. Vyšší platy by pomohly učitelům, ale hlavně by pomohly zvýšit kvalitu školství.
Předně pacient by měl přímo nebo prostřednictvím pojištění platit to, co konkrétně on spotřebuje.
Bohužel, sestra ve stádní nemocnici má tabulkový plat, kvůli odborům tu neschopnou nelze vyhodit a za lepší práci nabídnout více peněz. Prostě v nemocnicích zahnívá zakonzervovaný socialismus.
Přesně tak. :-(
No a to je právě to, co si nemyslím. Oni to o sobě jen říkají. Snaží se budit takový dojem, ale skutečnost je jiná. Prošel jsem spoustou podniků, kde jsem učil manažery, kteří měli pod sebou tisíce lidí, ale učil jsem i lidi, kteří měli pod sebou jen tu židli a někdy ani to ne. Potkal jsem manažery, kterých jsem si mohl vážit, ale potkal jsem i takové, jejichž jedinou starostí bylo, aby se nepřišlo na to, že jsou pro podnik jen zátěží a že všechna jeho "užitečnost" se skládá z úkonů, které pro něho udělali jeho podřízení. Z velice nedávné doby znám případy, kdy naopak "manažeři" naprosto znehodnotili vysoce odpovědnou a kvalifikovanou práci svých podřízených - a nic se jim nestalo. Nedělej z manažerů a bankéřů nějaké nadlidi. Jsou to lidé stejní jako kdokoli jiný. Jejich schopnosti zpravidla nijak výrazně nepřevyšují schopnosti lidí, kteří dělají pod nimi, a velmi často to bývá naopak.
Jsem už skoro alergický na to, když někdo řekne, že manažer "dává" někomu práci. Vždyť je to blbost. Pokud někomu nějakou práci zprostředkuje, tak jen proto, aby si výsledky této práce vylepšil svůj manažerský příjem.
Každý má své povolání a každý by měl dělat to, co umí a jak nejlépe umí. A měl by být podle toho hodnocen. Nikdo mi nenamluví, že příjmové rozdíly v několika řádech mezi lidmi, kteří pracují ve svém povolání stejně dlouho a stejně kvalitně, jsou opodstatněné.
Pořád se mě snažíš vmanipulovat do toho, že bych musel někoho začít okrádat, abych mohl kritizovat zloděje. Já říkám, že to nepovažuju za nutné. Práce buď je nebo není, buď je nebo není kvalitní, ale není jediný důvod, aby kvalitní práce jednoho byla hodnocena o několik řádů níže než stejně kvalitní práce někoho jiného.
Mluvíš o práci jako o výrobním faktoru. Nějak Ti z toho vypadl člověk. To je taky jen výrobní faktor? Práce je také zdroj obživy lidí. Živých lidí. A nad určitou hranici už odměna za práci není zdrojem obživy, nýbrž svévolným vázáním prostředků, které by mohly být zdrojem obživy někoho jiného.
To mi teda vysvětli proč teda ti hloupí majitelé a ředitelé platí tolik těm neschopným manažerům, když by jejich práci mohli vykonávat daleko lépe mnohem schopnější lidé pod nimi?
Taky mi vysvětli, proč ti hloupí podnikatelé platí několikanásobně více, když by mohli (podle Tebe) stejnou práci pořídit mnohem levněji? Že by čím hloupější a neschopnější podnikatel a ředitel, tím lépe prosperující podnik? :-D
Práce je jeden z výrobních faktorů. Každý člověk může prodávat buď svou práci nebo něco jiného (majetek, peníze), nebo má jako alternativu obchod neuskutečnit. Opravdu Ti musím vysvětlovat naprosté základy?
Ne, základy mi vysvětlovat nemusíš. Já vím, jak to funguje. Ale to neznamená, že s těmi principy budu souhlasit. Znovu opakuju, že mezi kvalitou práce manažera a jeho příjmem zdaleka není přímá úměra. Je to dáno tím, že do hry vstupují další (zpravidla sociální) faktory, které ekonomie neumí popsat.
Tak to si budeš muset z těch Tvých "základů" ekonomie, které se mi tu snažíš všěpovat, sám nejdřív vybrat.
Nejdřív tvrdíš, že skutečně potřebné/prospěšné práce jsou dobře placeny (viz výše). A pak mi tu tvrdíš, že cena práce není přímou úměrou jejího užitku a dokonce že užitek nelze kvantifikovat. To jsou ale tvrzení, která jsou v příkrém vzájemném rozporu. Jak tedy ten vševědoucí trh pozná, které práce má dobře platit? Jak tedy můžeš vědět, že ty dobře placené práce jsou ty skutečně prospěšné?
Vždyť Ty jsi mi tím teď vlastně podvrdil má slova: Trh je slepá a hloupá bába, která sype prachy na nějakou hromadu a starou belu se stará o nějakou spravedlnost nebo sociální dopady. Ti, kterým to sype, samozřejmě budou říkat, že trh je moudrý regulátor a že dalších regulací není třeba. Tito lidé se pak ale samozřejmě bojí demokracie, protože ta většina, kterou ten trh znevýhodňuje, by je mohla přehlasovat. Proto se snaží minimalizovat stát a jeho kompetence, aby ta demokratická většina už nemohla ohrozit.
1) Abych mohl vyjádřit užitek, skutečně jej není nutné kvantifikovat.
2) Potřebná práce je nejen taková, která je užitečná, ale která je současně vzácná, je ochotno či schopno ji dělat málo lidí. Že je jich málo je z nějakého důvodu, například práce je náročná na čas nebo na kvalifikaci, ti lidé jí musí hodně obětovat a očekávají za to adekvátní odměnu. Tak to je a nepodsouvej mi něco jiného.
3) Trh je stejně slepý jako spravedlnost. Když je něčeho málo (zlata, ropy, čisté vody, nebo třeba práce určité kvalifikace), cena tohoto roste. Díky rostoucím nákladům nastane šetření tímto zdrojem, tedy zamezí se plýtvání. Příkladně se přestanou dělat produkty (zboží nebo služby), které tento zdroj potřebují, ale zvýšenou cenu není skoro nikdo ochoten zaplatit, a bude se dělat to, co je skutečně potřebné, tedy za co je někdo konkrétní ochoten dát konkrétní hodnotu.
Trh je jen mechanismus, který alokuje zdroje - určuje kolik a čeho se na výrobu čeho může spotřebovat tak, aby užitek každého jednotlivce byl maximální možný.
---
Například, když bude málo dobrých učitelů na skutečně svobodném trhu, vzroste cena jejich práce, to přiláká další, až se vyváží cena práce učitele s požadovanou mzdou, tedy představa toho, kdo vzdělání objednává a platí (kdo jiný by měl lépe znát hodnotu vzdělání než ten, kdo za ně platí) s představou toho, kdo toto vzdělání poskytuje (ten zase nejlépe ví, co potřebuje nakoupit a kolik by si mohl vydělat jinde).
---
Nojo, takovým neduhem naší demokracie je komunisty vštípené myšlení, že něco vlastnit a pracovat na svém je špatné. Takže "demokratická většina" ani tak nestojí o to, starat se o vlastní kozu, krmit ji, léčit, dojit nebo třeba upéct, "demokratické většině" úplně stačí ke štěstí, když sousedovi koza chcípne. Nechtěj po mně prosím, abych byl já stejně hloupý jako ta Tvá "demokratická většina".
Máš pravdu, že užitek nelze kvantifikovat. Proto nelze v hodnocení užitečnosti (a tedy i odměňování) práce spoléhat na trh.
Jestli je něco vzácné nebo méně vzácné, nemá nic společného s užitečností. To už bys měl znát z pohádky "Sůl nad zlato". Ani to, že někdo disponuje něčím vzácným, by podle mě nemělo být důvodem k předražování.
Práce může být náročná na čas, proto se nebráním časové odměně. Časová náročnost určitých činností tedy nezakládá mzdové rozdíly ve stonásobcích.
Pořád operuješ s tím, že určitým pracím lidé museli něco obětovat, a proto musí mít astronomické platy. A co horníci? Ti obětují to nejcennější co mají a na jejich mzdách se to určitě nepromítne jejich zesteronásobením.
Víš, to všechno, co uvádíš, jsou jen zástupné argumenty. Ty vysokopříjmové profese jsou vysokopříjmové jen proto, že jsou "u zdroje" a o výši svých platů si rozhodují sami. Výsledná výše příjmů pak už nevypovídá o "užitečnosti" jejich práce, ani o "míře osobních obětí", nýbrž jen a pouze o nenažranosti.
Máš pravdu, že trh je slepý. Právě proto bychom mu neměli svěřovat řízení společnosti. Tvůj příklad s čistou vodou je opravdu velmi ilustrativní. Takže Ty vlastně říkáš, že máme nečinně přihlížet, jak se znečišťují vodní zdroje, a modlit se pánubohu TRHU, aby shůry zasáhl, vodu zdražil a tím vše zdárně vyřešil... Takhle si kvalitní hospodaření nepředstavuju. Nehledě na to, že něteré zásahy jsou nevratné a neudělá s tím ani "všemocný" trh.
Ano, trh je mechanismus, který alokuje zdroje. Jenže součástí tohoto procesu je, že určitý druh zboží se stává pro určitou část obyvatelstva nedostupným. Trh je už z definice asociální. Trhu je jedno, jestli všechny potraviny koupí jedna osoba, která je pak zničí, nebo jestli si je koupí ti, kteří je skutečně potřebují.
S tím maximálním užitkem pro jednotlivce ale pravdu nemáš. Trh vede celkem automaticky ke koncentraci, tj. s oblibou přihazuje na větší hromadu. To je ale v rozporu s Tvým tvrzením. Koruna přihozená na větší hromadu má pro příjemce vždy nižší hodnotu než koruna přihozená na menší hromádku. Trh tedy preferuje užitečnost pro některé jednotlivce, a to dokonce pro ty, kteří to nejméně potřebují.
Vsaď se, že i když nebude v republice jediný dobrý učitel, učitelské platy se nezvednou ani o pár desítek procent, natož na nějaké násobky. Ona ta situace při dnešních cenách pedagogické práce může velmi brzy nastat.
Na to, aby si člověk vážil vzdělání, musel by být vzdělaný. Vezmi si třeba romskou populaci. Protože drtivá většina z nich je nevzdělaná, neuvědomují si hodnotu vzdělání. Takže přesto, že vzdělání je statek velmi užitečný, nestoupne po něm poptávka, nestoupne tedy ani jeho cena. Trh opět selhává.
Příměr s kozou znám, ale tím definuješ jen závist. Kdo za komunistů závidět nechtěl, nikdo ho k tomu nemohl donutit. To je jen a jen v lidech. Nikdo Tě ani teď nenutí, abys někomu něco záviděl.
Tvoje poslední věta vyznívá, jako kdyby sis myslel, že (demokratická) většina jsou neschopní a líní závistivci. Nechci Ti tento názor brát, ale já mám o lidech jiné smýšlení. Nechtěj tedy po mně, abych měl stejný názor jako elitářská menšina.
to je jednoduché, to ti můžu říct, co by se stalo. Nastaly by poptávka po lidech, kteří by vykonávali tyto potřebné a dnes špatně placené práce a začali by se tam lákat lidi lepšími podmínkami a lepšími platy. Takže jediný, kdo by na tom vydělal by byli ti, kdo by ty profese chtěli vykonávat.
není potřeba mít žaludek na nečisté a bezohledné praktiky. Mám kamaráda, který je velmi úspěšným a opravdu dobrým obchodníkem. Vypracoval se a má téměř stejný plat jako já. Akorát já ho mám za rok a on za měsíc:o)) Nezávidím mu. Nikdy bych nechtěl práci obětovat tolik času a energie jako on. Když jsme se spolu bavili, tak mi řekl, že recept je jednoduchý. Že nikomu nelže, říká jen a jen pravdu a je poctivý a přímý.
Kušuj. Jak můžeš někomu nezávidět desetkrát větší plat, než máš Ty? Copak dělá desetkrát hodnotnější práci? Fůůůj!
:-)))
Máš bod! :-))))))))))) A Jurimír taky!
No nic zase prispeju, tomuhle tematu snad neublizi.
Medvede - pokusim se zformulovat hlavni veci, ktere mne vadina tvych nazorech a zpusobu jejich prezentace.
A) Formalni nedostatky z pohledu diskuse
bod 0) Mohl by jsi prism venovat chvili casu a udelat si test na strankach http://www.politicalcompass.org/test ? Dosti mi totiz vadi (nejen u Tebe, ale obecne) cernobile deleni na levici, pravici, liberaly, totalitare atd. Napriklad hnuti neofasistu se zcela nelogicky oznacuje za pravici ackoliv se jedna o narodne socialni "myslenky" apod. Myslenka politicalcomapass (tedy dve nezavisle osy) mi prijde zajimavejsi a daleko vice vypovypovidajici.
Dovolim si tipovat, ze tva pozice bude v oblasti totalita a levice a to tak ze dosti extremne.
bod 1) Pri diskusi argumentujes z extremni pozice na okraji nazoroveho spektra. Prosim zamysli, se za skutecne plati, ze kdo s tebou nesouhlasi je nutne na druhem extremu. Coz ty vsem diskutujicim podsouvas.
Priklad: ty chces zcela pacifistickou spolecnost. Ja chci spolecnost, s pravem nosit zbram regulovanym statem jako u nas. Ty mne oznaciz za cloveka co chce militaristickou spolecnost tyopu divokeho zapadu v tvych predstavach a na tomto dale argumentujes.
Priklad 2: ty chces spolecnost absolutne solidarni a ekologickou s extremne silnym statem. Nekdo jiny argumentyje, ze tak extremni vliv statu neni dobry, ty jej oznacis za libertiana chtejiciho zlikvidovat stat a na tom dale argumentuje.
Ja v te diskusi (pokud ji ctu) vidim, ze tvi oponenti nechteji druhy extrem, ale neco co je daleko blize nazoroveho stredu. Coz ty videt nechces a pretahujes se o extremy, coz diskusi spolehlive zabije.
Napriklad muj postoj neni obhajoba moci nadnarodnich firem. Muj postoj je, ze je spatne pokud ma jakykoliv subjekt akumulovanou prilis velikou moc a tedy povazuji za spatne reseni narustajici moc komerce vyvazit posilenim moci statu. To je vyhaneni certa dablem. Tim, ale nechci stat likvidovat. Naopak touzim po jeho
zefektivneni a lepsi fungovani aby pusobil jako jazycek na vahach. Atd.
B) Fakticke veci
1) Prosim kdo by v Tve hypoteticke splecnosti definoval "hodnotu" prace cloveka? Domnivam, ze se se shodneme na extremnim prikladu "zdravotni sestara" a "prekupnik drog".
Na priklady "zdrav. sestra" a "reditel uspesne firmy (typu bill gates)" se uz budeme shodovat mnohem hure. Na porovnavani "ridic vlaku" a "analytic databazovych systemu"
se uz asi neshodneme vubec. Jakym mechanismem bys toto posuzoval? Nebo bys vsem platy zprumeroval, ze by nikdo nevycnival? Proc by pak nekdo sel delat neco s velkym rizikem a velkou moznosti prinosu (priklad toho billa gatese, ktery v rozporu s tehdy platnymi uzusy dotlacil pocitac na kazdy stul a zmenil tak svet (linuxari prominou))
Produkce hodnoty neni v nasem svete tak prosta aby byla snadno meritelna. Jeji mereni tim, kolik je za ni nekdo ochoten zaplatit je sice casto nespravedlivy, ale pomerne dobre fungujici mechanismus.
2) Problem spravedlnosti predpoklada jednoznacne uznavanou autoritu definujici spravedlnost - tato autorita neexistuje (myslim ti pro prakticke ucely, nechci se poustet do teologicke diskuse). Pokud bude vetsinova spolecnost verit v boha, ve vedouci ulohy strany, ve fuerera nebo cokoliv jineho, tak muzes vybudovat spravedlivou spolenost.
Bohuzel hrozi, ze za spravedlive se bude povazovat i staveni koncentracnich taboru, protoze zide si sve bohatstvi preci nezaslouzili.
3) Strasne zjednodusujes motivaci cloveka pri vyberu prace - i ja se zakladni znalosti psychologie a rizeni lidi vim, ze plat je jen jedna z velicin a zdaleka ne ta podstana. Omezovat tedy spravedlnost jen na plat je omezene, zjednodusujici a matouci. Je na druhou stranu spravedlive, ze holka pomahajici skoro zadarmo z presvedceni zdravotne postizenym je stastnejsi nez chudak podnikatel s vilou a bazenem, kde zije sam? Takhle proste spravedlnost posuzovat nelze. Ano jsou excesy, ale obecne kzdy uspech neco stoji a nic neni zadarmo.
Problem, ktery je ze v nasi spolecnosti neexistuji jine uznavane vzory nez markentinegm predkladany krasny a uspesny clovek. Lide, kteri nemaji jinou viru s pak snazi stesti hledat jen v hmotnem zisku a zjistuji, ze to malokdy funguje. Z toho vznika pocit flustrace a hnani se dal. To mimochodem vidim jako zasadni problem exvropske spolecnosti - neexistujici sjednocujici vira a vzor. Amerika je na tom o neco lepe diky nabozenskemu fundamentalismu a vire v Ameriku. Ne ze bych to schvaloval,
ale dela to tento narod silnejsim a zvysuje mu sance na preziti.
4) Neustale opakujes tvrzeni o lidech, kteri ziji v chudobe - prosim o nejaka fakta. Je to vrozporu s tim co vim i se statistikami. V CR je naproste minimum lidi zijicich v chudobe. Ti co si to mysli, zpravidla ziji pouze v relativni chudobe, kdy se porovnaji s medialnimi vzory a okolim. Coz jim neumoznuje hledat sve stesti v proste existenci.
Udělal jsem Ti tu radost a test jsem si odpovědně vyplnil. Pokud Tě zajímají výsledky, tak tady jsou: Na ekonomické škále levice/pravice se nacházím v bodě minus 5,75 a na škále liberálně-autoritářské jsem dostal známku minus 1,64. To mě řadí někam do blízkosti Nelsona Mandely :o))
Máš pravdu, že ve svých příspěwvcích dost volně nakládám s pojmy jako je liberalismus nebo komunismus. Není to proto, že bych nevěděl, co je jejich obsahem, ale kvůli srozumitelnosti. Specielně s pojmem "komunismus" se tu zachází neuvěřitelně hloupě. Pokud tady hájím určité principy, ke kterým se slovně hlásily komunistické strany bývalého východního bloku, vůbec to neznamená, že souhlasím s tím, jak je v praxi naplňovaly.
S tou mojí extrémní polohou je to trošku jinak. Existují hodnoty, které budu skutečně hájit z extrémní pozice (právo na život). Zde skutečně nelze přistoupit na kompromis. Jinde argumentuju možná vášnivě, ale určitě ne z extrémních pozic. Určitou nadsázku používám pro zvýraznění mého postoje, nikoli kvůli skutečné extrémnímu názoru.
K Tvému bodu 2. Přečti si příspěvky Joe@CUBE a zjistíš, že on chce stát prostě zrušit. To je podstatně extrémnější názor než je ten můj, kdy jen říkám, že rušit stát je zločin a že je potřeba pracovat na zkvalitňování jeho fungování.
Máš pravdu, že chci společnost sociální a ekologickou, ale s dostatečnou, nikoli extrémní rolí státu. V okamžiku, kdy někdo napadá princip státu jako takový, pak samozřejmě moje argumentace na jeho obhajobu působí extrémněji. To ale jen proto, že je "ohrožen".
S tou pacifistickou společností máš pravdu. Tam jsem poměrně na okraji názorového spektra. Zbraň považuju za špatnou, i kdyby byla ve společnosti jen jedna.
S těmi nadnárodními firmami je to jinak. Pokud za nadnárodní firmu budeš považovat, když se domluví dva kluci - jeden z Prahy a druhý z Londýna - a založí si malou softwarovou firmu, tak o tomhle "nadnárodním kapitálu já nemluvím. Mně jde o totéž, co Tobě - o příliš velkou akumulaci ekonomické moci. Na rozdíl od Tebe si ale myslím, že jedinou cestou je politická moc státu. Stát má tu nevýhodu, že je vázán na teritorium, což kapitál není. Tudíž musí ten stát být tak velký, aby tuto výhodu kapitálu neutralizoval - viz moje podpora těsné integrace v rámci EU.
Sát ale nemůže působit jako jazýček na vahách. On musí být garantem zákonosti, a to i ekonomické. Stát je - ať chceme či nechceme - nutným regulátorem. Čím silnější kapitál, tím silnější stát. Jinak jde demokracie do kopru.
K Tvému dotazu na hodnotu práce. Já bych ji měřil jen velmi omezeně. Pro mě je důležité, jestli člověk (pokud je toho schopen) vůbec dělá něco užitečného (pro společnost). Jakmile je tato podmínka splněna, ten člověk by neměl materiálně strádat. A je jedno, jestli je to kopáč nebo ředitel obrovské firmy. Na opačném konci pak vidím ten "strop", který tu leckoho dráždí. Nevidím důvod, proč by měl někdo mít příjem třistakrát větší než někdo jiný, který taky dělá něco užitečného. Ale nebráním se rozdílům třeba v řádu desetinásobku. Pokud nejnižší příjem užitečného člověka bude třeba dest tisíc, proč by ředitel velké firmy nemohl mít sto, nebo pro mě za mě dvěstě? Tento rozdíl je snad dostatečná motivace. Ale ten strop prostě musí být, protože jinak se prostředky, které by mohly sloužit k obživě užitečných a pracovitých lidí vážou někde, kde nemohou sloužit k ničemu jinému než k plýtvání. Prostě vyčnívat ano, ale s vkusem.
Osobně si nemyslím, že trh je spolehlivým měřítekm hodnot. Stačí si položit otázku, jaká je tržní hodnota jednoho úsměvu paní učitelky v mateřské škole. Podle mě je nevyčíslitelná, ale trh ji vůbec nezaznamená.
Myslím, že pokud by byla vůle, nejspíš by k na nějaké definici sociální spravedlnosti dalo dojít. Jenže to by si sobečtí lidé museli sami sobě přiznat, že jsou sobečtí. A do toho se jim nechce.
Dnešní mocní lidem vnutili peníze jako měřítko všeho a pak se jim pošklebují, že po nich tak touží a že nedokážou uvažovat jinak. Oni dokážou, ale právě ti mocní je na penězích učinili závislými.
Co se týče chudoby, jedná se samozřejmě o velmi relativní pojem. Ale stačí se podívat na časové řady distribuce příjmů na stránkách ČSÚ. Na nich je velmi dobře vidět ty zvětšující se rozdíly mezi nejbohatší a nejchudší desetinou. Na tohle je dobrý ten už mnohokrát zmiňovaný Giniho index. Zkus si ho vygooglit a opět porovnej časové řady, jak se vyvíjí. Ve srovnání s jinými zeměmi jsme na tom ještě poměrně dobře, ale trend je špatný (a hlavně rychlý).
" Přečti si příspěvky Joe@CUBE a zjistíš, že on chce stát prostě zrušit. To je podstatně extrémnější názor než je ten můj, kdy jen říkám, že rušit stát je zločin a že je potřeba pracovat na zkvalitňování jeho fungování."
Opět mi podsouváš něco, co není pravda. Já právě zkvalitňování jeho fungování, přenechal bych státu činnosti, které jsou z podstaty věci nutné řídit centrálně. To je například armáda, správa daní - samozřejmě minimálních a přehledných, právní rámec a soudnictví, možná nějaké minimální zdravotní a sociální pojištění.
Ve všem ostatním neustále dokazuji (což je zbytečné, neb se o tom denně přesvědčujeme sami), že stát selhává, a tudíž bych vše ostatní nechal na odpovědnosti každého jednoho občana.
Naopak Ty bys téhle pochybné organizaci, způlky tvořené neschopnými, kteří se v komerční sféře neuživí a způlky všehoschopnými organizovanými zločinci, svěřoval další a další práva omezovat Tvou vlastní svobodu.
Zapomněl jsi několik důležitých věcí: Nejen správa daní, ale také bezprostřední vliv na jejich výši. Vypadla Ti z toho ekologie. Zcela jsi pominul, že stát je tu pro lidi, tudíž je třeba na centrální úrovni udržet i jeho sociální funkce. V současných podmínkách je jednou z nejdůležitějších funkcí státu ochrana obyvatelstva před "neviditelnou rukuou trhu", která má devastující účinek na sociální situaci velkého procenta obyvatel.
Tvoje představy o státu se řídí slovem "minimální". To je totéž jako žádný. Minimální stát nebude mít žádnou moc, aby čelil tlakům mezinárodního kapitálu. Minimalizovat stát znamená ho zcela zrušit nebo ho podřídit sektoru ekonomiky. Vždyť je to vidět už na krocích současné vlády: Daňovou zátěž přesouvá z firem na lidi. Firmám snižuje daně a občanům zdražuje základní věci zvýšením DPH o 80%! Jaký lepší důkaz cheš na to, že už dnes slouží stát ochraně korporací před lidmi místo aby tomu bylo obráceně? Vždyť si ty firmy udělaly ze státu poslušnou služku, kterou až dostatečně zneužijí, tak ji zruší (pardon: zminimalizují) úplně.
Ekologie je věda. Ekologismus se má k ekologii asi jako socialismus k sociologii, prostě příkazy a zákazy, byť v dobré víře, pod záminkou ochrany před jakýmsi údajným nebezpečím. Důsledná ochrana vlastnických vztahů například půdy, vody apod., ošetří ochranu daleko lépe než bezzubé proklamace v papírech zvaných "zákony".
Co myslíš sociální rolí státu? Elementární podporu chudých jsem zmínil, zbytek řeší skutečná svoboda sdružování (né buzerace registrací sdružení u státem vnuceného centrálního orgánu, který se montuje už i do řídících struktur a stanov sdružení).
S daněma souhlasím, já jsem rozhodně pro to, aby se snižovala daňová zátěž občanů.
Samotná věda životní prostředí nezachrání. A jinak než příkazy a zákazy se příroda opravdu ochránit nedá. Ochrana vlastnických vztahů vzhledem k půdě nebo vodě je spíš kontraproduktivní. Nebo si myslíš, že čistotu řek je možné zajistit tím, že je zprivatizujeme a že budou někomu patřit. Toho bych se tedy dočkat nechtěl.
Pokud vidíš v zákonech jen bezzubé proklamace, tak se nedivím, že se chceš ozbrojovat. Kdybys místo boje proti zákonům prosazoval ÚCTU k zákonům, výchovu lidí k odpovědnosti nejen vůči sobě samým, ale i k ostatním, pěstoval v lidech žebříček hodnot, kde na prvních deseti místech nebudou peníze a majetek, dosáhl bys lepších výsledků než přeceňováním soukromého vlastnictví.
Pokud jsi pro snižování daňové zátěže občanů, jak potom můžeš hájit politiku současné vlády, která zvýšila DPH pro VŠECHNY občany o 80% a zavedla daň z odvodů na zdravotní a sociální pojištění?
Vtipálku, vždyť jsem to já, kdo tu vyzývá k osobní odpovědnosti každého jedince. Já nebojuji proti zákonům, ale za jednoduché, logické, snadno kontrolovatelné a vymahatelné zákony.
Já v nikom žádný žebříček hodnot pěstovat nebudu. Každý má právo na vlastní názor a jeho prosazování. Kde má kdo peníze a majetek v žebříčku hodnot je mi naprosto jedno.
Já politiku současné vlády nehájím,Vždyť je tam jedna strana středová a dvě levicové se sklony k diktatuře.
Opět se mi snažíš podsunout něco, co jsem nikdy neřekl, už s tím přestaň, je to ubohé a trapné.
Vyzýváme tedy oba k témuž. Já jsem si ale zatím všiml, že zatímco Ty vyzýváš k odpovědnosti každého za svůj vlastní osud, já vyzývám k dobrovolnému přijetí spoluodpovědnosti za osud ostatních.
Co se týče zákonů, naprostý souhlas. Právo na vlastní názor jistě každý má, ale rozhodně ne na jeho prosazování, pokud by tím omezoval práva jiných lidí. To, kde má určitá část lidí ve svém žebříčku hodnot peníze a majetek, je velmi důležité a dokonce to může omezovat ostatní. Vezmi si třeba spekulanty s nemovitostmi. Kdyby tito lidé neměli peníze a majetek na prvním místě a neskupovali nemovistosti, které nepotřebují, jen proto, aby na nich vydělávali další a další peníze, mohli by si je koupit, ti, kteří je potřebují, a to za přijatelné ceny, prtože by poptávka ze strany spekulantů nevyhnala ceny do astronomických výšin.
Co se týče vlády, naháníš mi strach. Jestli to, co tato vládá provádí, ještě není dost pravicové, hrozím se toho, co by přišlo, kdy se k moci dostala skutečná pravice. To by snad opravdu došlo i na tu privatizaci Hradčan.
Tato vlada se trochu snazi vladnout pravicove, ale neni v ni jedina skutecne pravicova strana, takze vysledkem je bezzube nic. Ja se na skutecnou pravici tesim, i kdyz jsem si vedom, ze ve state, kde je vetsina lidi deformovana komunistickymi predstavami a vychovou, se ji asi ja nedoziji.
Za vysokymi cenami nemovitosti stoji predevsim nepochopitelne pretrvavajici regulovane najemne, ktere umoznuje i tem, co to vubec nepotrebuji, blokovat velke a levne byty v centrech, a majitele tech nemovitosti posleze nuti prodat domy bohatsim lidem s ostrejsim chovanim. Ale i tak to nejsou ceny nijak prehnane vysoke. Kolik by sis predstavoval, ze by byla idealni cena bytu vzhledem k vysi mzdy?
Ze lide, kteri maji majetek, spekuluji, na tom neni nic spatneho, pokud to nepreroste neunosnou mez a tu to hned tak nepreroste. Hlady v Cechach _nikdo_ neumira a lidi, co nemaji bydleni, je take dost malo.
Mně by skutečně pravicová strana nevadila tolik jako ODS. Kdyby totiž vyznávala skutečně pravicové hodnoty, nemohla by lidem před volbami lhát. Kdyby pak před volbami tato strana slibovala to, co ODS po volbách začala provádět, tj. že zvýší sníženou sazbu DPH, že zdraží léky, uvalí poplatky na každý prd ve zdravotnictví, že budou postupně snižovat důchody, že za zády veřejnosti postaví radar v Brdech a podepíšou dohodu o pobytu cizích vojsk v naší zemi, aniž by si cokoli z toho nechali potvrdit referendem, volilo by ji jen pár pomatených zazobanců. Z takové strany bych pak tedy strach neměl.
Za vysokými cenami nemovitostí je hamižnost lidí, kteří se nějak dostali k penězům. Ono je úplně jedno, jestli ty byty někdo, kdo je nepotřebuje, blokuje kvůli regulaci, nebo jestli je blokuje někdo, kdo je skupuje na spekulaci. Ono to vyjde nastejno. Proto jsem zastáncem Principu, že věci, kterých není dostatek, by neměly být předmětem volného trhu.
Cena bytu vzhledem ke kupní síle? Při současných nmzdových poměrech a výši důchodů tak do 25.000,- Kč/m2. Myslím v Praze. Jinde by to samozřejmě muselo být ještě podstatně méně. Ale je to opravdu jen můj soukromý odhad.
Problem radaru v Brdech a cizich vojsk zrovna s pravicovymi hodnotami nesouvisi. Alespon ja tam souvislost nevidim.
Stranu s poplatky ve zdravotnictvi bych dost mozna volil a jako zazobanec se fakt necitim (a jako pomateny uz vubec ne). Proste jsem svedkem toho, kolik lidi si "bezplatneho" zdravotnictvi vubec nevazi, kolik leku je predepisovano spis pro uklidneni pacienta nez ze by ho potreboval...ale to je na delsi debatu.
Snizovat duchody je vice mene nevyhnutelne, alternativou je snad jedine pozdejsi odchod do duchodu. Zkratka kdyz je malo mladych a moc starych, tak prubezne financovani duchodu tezko muze fungovat.
Spekulant je typicky clovek, ktery jde po penezich, a ten vi, ze z nepronajmuteho bytu penize nejsou, ale z pronajmuteho ano. Zatimco sedmdesatileta osamocena babicka si drzi svuj regulovany obri byt blizko centra z ciste emocionalnich duvodu. I kdyz i pro ni samotnou by bylo lepsi, aby se radeji prestehovala do mensiho (ktery bude stihat uklizet i na stara kolena) a bliz k nejakym ze svych deti, aby se o ni mohli lepe postarat az jeste vic zestarne. Tedy spekulant nabidku bytu zase tak moc nepokrivuje. Jiste, vyplati se mu pul roku pockat na bohatsiho najemnika, ale drzet prazdy byt 20 let, to ne, na rozdil od te regulovane babicky, ktera s usmevem zacpe na 20 ci 30 let byt s dvojnasobnou plochou, nez je vubec schopna vyuzit, blizko centra, i kdyz na rozdil od mladych pracujicich do toho centra nemusi dojizdet za praci.
Nepripada mi moudre davat do souvislosti vysi duchodu a cenu bytu. Byt si clovek obvykle nekupuje na zaklade uspor z duchodu.
Tvuj Princip komentovat nechci (do urcite miry s nim souhlasim, ale jsem si vedom toho, ze prinasi i obrovske mnozstvi problemu, napriklad vznik cernych trhu), ale myslim, ze v tomto pripade bys ho predevsim nemel aplikovat. Bytu neni nedostatek.
S pravicovými hodnotami opravdu asi tolik ne, ale s praktickou politikou "našich" pravicových stran určitě. I já vím, že si "bezplatného" zdravotnictví spousta lidí neváží, ale není to pro mě důvod ho zpoplatňovat, i když třeba takto skrytě.
Snižovat důchody není nevyhnutelné. V každém případě je možné si vybrat. Už mnohokrát jsem tu zdůrazňoval, že na důchody by bylo peněz dost, kdyby se v devadesátých letech bezhlavě a hlavně výrazně pod cenou nezprivatizoval majetek, do kterého komunistické vlády ukládaly peníze odvedené na důchodovém pojištění. A hlavně kdyby se výnosy z této privatizace nezalepovaly díry ve státním rozpočtu za Klausových vlád. Tento majetek měl příštím důchodcům vydělat na jejich důchody. Nyní vydělává tak maximálně na dividendy svých akcionářů.
Demografické výkyvy by neznamenaly podstatný problém. A i kdyby nějaký podobný problém vznikl, dá se řešit vyšším zdaněním bezdětných osob. To myslím naprosto vážně, protože vidím nesmírnou nespravedlnost průběžného systému v tom, že z něho čerpají i lidé, kteří nezplodili žádného plátce do tohoto systému, takže takového důchodce vlastně "živí" děti těch, kteří si dobrovolně snížili svou hmotnou úroveň a pořídili si potomstvo, zatímco bezdětní si užívali peněz, které tím pádem nemuseli investovat do dětí, mohli si jich část ukládat na stáří a navíc si mohli nerušeně budovat kariéru a dosahovat nesrovnatelně vyšších výdělků než rodiče těch dětí.
Dělat ze sedmdesátiletých babiček, které se nechtějí stěhovat z velkých bytů, nějaké "zločince", kteří deformují trh s byty, je také jedno takové pravicové klišé. Na druhou stranu určovat, co by pro koho bylo lepší, zas naopak moc pravicová hodnota není.
Souhlasím s tím, že bytů nedostatek není. Problém je v tom, že jsou předražené. Ale není to způsobeno nějakými sedmdesátiletými babičkami a ani přetrvávající regulací, nýbrž skutečnou a prokazatelnou nenažraností majitelů nemovitostí, kteří chtějí dosahovat stejných zisků jako v Evropě, ale žijí v prostředí s třikrát nižší kupní silou (potažmo cenovou hladinou). Podle mého je hlavní pravicovou devizou "zisk pro mě, náklady rozložím na ostatní".
Co se týče důchodů a cen nemovitostí, nejedná se mi o ceny bytů, ale o ceny nájmů, což jsou veličiny dost těsně propojené. Dnes se orientačně uvádí, že měsíční nájemné by mělo představovat 0,42% ceny nemovitosti, takže se rostoucí spekulativní ceny nemovitostí promítnou i do cen nájemného - samozřejmě i pro důchodce.
Asi to nebudu dal vsechno ruzne rozpitvavat, v leccems bychom se asi nakonec docela shodli. Tedy reaguji jen na neco:
Z babicek zlocince nedelam. Zlocinny je ten system a na ty babicky se dost casto nelze zlobit, ze jej proste vyuzivaji, jak to jde.
Mile mne prekvapuje, ze take vidis urcitou nespravedlnost v tom, ze se v soucasnem systemu maji bezdetni mnohem lepe nez si "zaslouzi". Tady ale budeme mit kazdy jine reseni.
Ty bys to pripadne resil vyssim zdanenim bezdetnych. Ja bych to na rozdil od Tebe prave resil snizovanim az zrusenim duchodoveho systemu. Jeste pred sto lety bylo zcela bezne, ze se o sve starnouci rodice proste a jednoduse postaraly deti. Nebyl na to potreba zadny danovy system s vyssim a nizsim zdanovanim, predpisy, zakony a obrovska banda neefektivnich uredniku. Krome poctu deti to urcitym zpusobem samo od sebe reflektovalo i to, jak dobre clovek sve deti vychoval. Proc by to neslo i dnes?
Konečně zase nějaká spřízněná duše :o)) Myslím, že bychom se shodli víc než to vypadá z mých záměrně trochu radikálních a provokativních příspěvků. Z těch babiček neděláš "zločince" Ty, ale necitlivá změna systému. Když nebyly ty babičky zločinci za komunistů, těžko mohou být kvůli stejnému chování zločinci jen proto, že se okolo změnil systém. Takže naprosto souhlasím, že na bybičky se nelze zlobit. Kdybych použil terminologii svých zdejších názorových odpůrců, ty babičky se vlastně chovají tržně: Počínají si tak, aby ze situace vytřískaly co nejvíc pro sebe a svou rodinu a příliš se neohlížejí na celospolečenské dopady svého konání. (Právě jsem se dopustil definice tržního hospodářství) :o))
Ta nespravedlnost průběžného systému důchodového zabezpečení je do očí bijící. Rozdíly ve výši odvodů by musely být v mnohanásobcích odváděných částek, aby se to alespoň částečně kompenzovalo. Jen s tím řešením bych na Tvém místě byl opatrnější.
To, že existuje státní systém důchodového zabezpečení, přece nikomu nebrání v tom, aby se postaral o své stárnoucí a staré rodiče. Státní systém vyrovnává nejen příjmové rozdíly mezigenerační, ale hlavně tlumí sociální rozdíly v rámci celé společnosti. Mluvím tedy o správně nastaveném systému.
Proto považuju zavedení státního důchodového systému za skutečnou civilizační vymoženost a jeho odbourávání bych považoval za velký krok zpět. Mluvím zde (nejen já) o refeudalizaci. Tím by se totiž znovu začaly prohlubovat sociální rozdíly mezi lidmi a míra sociálních rozdílů by dosáhla poměrů, jaké panovaly zhruba před třemi sty lety. Vznikla by uzounká privilegovaná kasta nejbohatších a obrovská masa doslova zbídačených lidí odkázaných na dobrodiní těch bohatých a na charitu.
Podporu těmto řešením (rušení sociálních práv) vnímám jako paradoxní nevědomost voličů, kteří jako by si neuvědomovali, že svého postavení střední třídy dosáhli právě díky několika stoletím boje za sociální spravedlnost. Tito voliči teď hlasují pro strany, které výsledky tohoto dlouhodobého a bolestného procesu velmi rychle likvidují. Než tito lidé poznají, že si jako hloupá telata zvolili své vlastní řezníky, bude pozdě. Horší je, že tím poškodí i ty, kteří si sociálních práv vážili.
Vždyť lidská práva se skládají z práv osobních, občanských, politických, ekonomických, kulturních a sociálních. Nemůžeme jeden segment lidských práv prostě vytrhnout a zahodit ho jako nějakou nepotřebnou veteš.
Rejpnu si. Proč by měli mít bezdětní vyšší daně než ty s dětmi? Ti bezdětní naopak odvedou státu více peněz. Že je stát cpe jinam a látá s nima déry Bůh ví, kde všude, přece není jejich věc? To jste si s Medvědem nevšimli kolik lidí na týhle prťavý planetě už je? Furt máte pocit, že je třeba, aby přibejvali? Vždyť od doby mé školní docházky se počet lidí na světě téměř zdvojnásobil, a to nejsem žádnej stařec! kam až to chcete hnát? Každej další člověk, kterýho zplodíte je další stupínek směrem celoplanetární ekologický katastrofě. Už teď není pro všechny pitná voda. Brzy jí bude ještě míň a budou se rozšiřovat oblasti, kde není co jíst. Zkuste mi trošku vysvětlit, kde chcete tu zeměkouli nafouknout, aby nás uživila třeba 30 miliard...
Při existenci průběžného důchodového systému jsou plátci s dětmi hned několikrát znevýhodněni:
Za prvé Jim kvůli výdajům na dítě nezbývá tolik peněz na osobní spotřebu jako lidem bez dětí, takže i po zaplacení svého příspěvku mají nesrovnatelně nižší životní úroveň než bezdětní.
Za druhé se plátci s dětmi nemohou věnovat budování kariéry a systématickému zvyšování svého příjmu tak, jak je to úplně samozřejmé u plátců bezdětných. Naopak se nezřídka stává, že žena kvůli péči o dítě či o děti práci nesežene nebo o ni přijde.
Za třetí si plátce s dětmi (na rozdíl od bezdětného) nemůže odkládat takové (pokud vůbec nějaké) částky na stáří - všechno vráží do dětí.
Za čtvrté se důchod plátců s dětmi počítá z nižších částek, které odvedli v důsledku péče o děti, kdežto bezdětným se jejich důchod počítá z jejich nepoměrně vyšších příjmů.
Za páté děti těch rodičů budou přispívat do systému, až ti bezdětní budou ten svůj důchod pobírat, takže de facto budou ty děti, kvůli kterým si jejich rodiče nemohli dopřát slušnou životní úroveň, přispívat na vysoký důchod těm, kteří měli po celý život podstatně vyšší příjmy a životní úroveň, protože si vlastní děti nepořídili.
Mně to připadá jako dost důvodů pro zamyšlení nad spravedlností průběžného systému za stávajících parametrů. Podle mě by vůbec nebylo od věci ty parametry změnit ve prospěch plátců s dětmi. Rozhodně ale nejsem pro oklešťování průběžného systému a snižování reálné hodnoty důchodů ve srovnání s průměrnou mzdou, jak se to děje dnes.
Jako nadprůměrnědětná bych víceméně souhlasila...
Jen to za čtvrté lze vcelku přeskočit. Systém výpočtu důchodu je řešen tak, že od poměrně nízké hranice už výše příjmů ovlivňuje důchod jen málo... až vůbec...
Anebo naopak: zvýhodnit ty, kdo mají děti snížením míry přerozdělování, snížit daně, snížit důchody. Nejlepší investice bude pak do dětí, které Tě zajistí na stáří. Celé civilizace, celá tisíciletí to funguje, nejlépe fungují civilizace se silnými rodinnými tradicemi, židovské, některé asijské a západní kultury.
Naopak, tam kde je příliš výrazná "podpora porodnosti" si z rodinných a sociálních přídavků některé sociálně slabší komunity udělají pravidelný příjem, zatímco pracující většina padá na hubu, dělá od rána do večera a snaží se na lidsky důstojnou rodinu našetřit, zatímco nedobrovolně sponzoruje porodné, životní minima, přídavky na 5-10 dětí, zvýhodnění proti sociálnímu znevýhodnění (dyskrymynace) a podpory v nezaměstnanosti proprofesionální matky a jejich tlusté snědé partnery. Ano, píšu to nabroušeně, protože přesně to se týká mne osobně.
Zajímavý je také postřeh, že čím větší stádní "podpora porodnosti", tím menší fertilita.
Proč zase zkoušet něco, co nikde pořádně nefunguje, když tu máme jednoduché, přirozené a logické řešení, které celé generace fungovalo? Nechte lidem peníze, nechte jim svobodu a zodpovědnost za vlastní osud, oni to zajistí nepochybně lépe než průměrně zkorumpovaný a průměrně hloupý stádní úředník bez zájmu na důsledcích svého jednání.
Takže se vrátíme do dřevních dob rodinných sociálních systémů. Máš pravdu, že to takhle celá tisíciletí fungovalo. Takové systémy existovaly například v Africe, když tam evropští dobyvatelé přišli šířit "osvětu".
Kdyby lidé padali na hubu kvůli tomu, aby si zajistili důstojné podmínky pro život, pak by mi jich možná bylo líto, jenže oni "padají na hubu" kvůli své prestiži a kvůli luxusní spotřebě, pokud možno ještě luxusnější než mají ti odvedle. Tak to ať raději dělají ty děti.
Kde jsi sebral to tvrzení, že propopulační opatření vlády vede ke snížení fertility? Se podívej, jaký výkyvy v demografických křivkách nám ještě dneska dělá propopulační politika Husákova Československa. Porodnice jsou dneska přecpaný. Ale ne proto, že současná vláda na děti zvysoka kašle, ale proto, že na ně nekašlala komunistická propopulační politika před třiceti lety.
Fertilita klesá se zhoršujícím se životním prostředím, a to podle mého skromného úsudku nemá s někdejší propopulační a současnou protipopulační politikou nic společného.
Tvoji poslední větu bych lehce parafrázoval: "Nechte přepočetné chudé ještě více chudnout a nepočetné bohaté ještě více bohatnout...." Přesně takhle by to totiž dopadlo, kdyby se stát přestal "vměšovat" do sociálně-ekonomických procesů.
Tak si to teda vyjasněme... je většina pracujících nucena dělat za bídný plat vykořisťována systémem div ne na hranici nouze... nebo naopak roupama neví co dělat v honbě za luxusní spotřebou?
(Jo - propopulační opatření té "nekašlající" vlády vede akorát k vlnám... školky praskají ve švech... a za pár let se zavírají... za dalších pár let jejich kapacita nestačí... atd. Celkově to na počet populace prakticky nemá vliv.)
Je to jednoduché: Velká část ZAMĚSTNANÉ populace (zhruba 2/3) je opravdu nucena dělat za bídný plat pod 18 tisíc čistého měsíčně. Další část domácností tvoří nezaměstnaní a důchodci. Počítám, že oni na tom budou v průměru ještě podstatně hůř. Větší část zbývající populace opravdu asi neví co roupama a oddává se plýtvavému konzumu.
Z čistě matematického hlediska ta propopulační politika vytvořila sice určitou vlnu, ale na celkový počet populace to vliv má. Nerovnoměrnosti nastávají pouze ve věkovém složení. Navíc není důvod, proč by propopulační opatření měla být nárazová.
Jojo, levicová politika nadělala bordel, ve kterém se topíme dosud. Oproti přirozenému populačnímu stromu způsobila umělé výkyvy, které samozřejmě nezůstaly bez sociálních důsledků.
Včera mi psala vzdálená příbuzná, že se svým přítelem opouští Švédsko (kde se narodili a vystudovali, oba tam mají rodiče a spoustu dalších důvodů zůstat) a jdou zakládat rodinu za lepším: Nový Zéland. Oba čerstvě vystudovaní, nemají žádný velký majetek či firmu, kterou by tam chtěli přesídlit, normální absolventi-zaměstnanci. Ona navíc tělestně postižená - na vozíčku. Samozřejmě, to kde se lépe žije obyčejným chudým zaměstnancům má na fertilitu také vliv.
Bordel dělá každá ŠPATNÁ politika. A jestli je špatná, to se nepozná podle toho, jestli je levicová nebo pravicová. Levicová i pravicová politika se dá dělat víceméně dobře, ale taky špatně. Přirozený vývoj populace je dost ošidný termín. Přirozený by byl tehdy, kdyby společnost vůbec nepodporovala plození a výchovu dětí, takže by třeba neexistovaly ani daňové odpočty na děti a podobně. V takovém případě by se vůbec nevyplácelo mít děti a populace orientovaná na materiální konzum, jako je ta naše, by přirozeně (a zaslouženě) vyhynula.
V případě Tvé vzdálené příbuzné je to jen její rozhodnutí a já můžu říct jediné. Své rodiče bych neopustil jen proto, že mi na druhé straně polokoule kyne lepší materiální prospěch.
Negativní vliv na fertilitu má především zničené životní prostředí a stres. Obojí je průvodním jevem konzumně orientované společnosti. Tak to neházej na propopulační politiku levicových vlád.
"Přirozený by byl tehdy, kdyby společnost vůbec nepodporovala plození a výchovu dětí, takže by třeba neexistovaly ani daňové odpočty na děti a podobně. V takovém případě by se vůbec nevyplácelo mít děti a populace orientovaná na materiální konzum, jako je ta naše, by přirozeně (a zaslouženě) vyhynula."
A proč tedy podle Tebe nevyhynulo lidstvo už v době, kdy celé stovky generací neexistovaly daňové odpočty na děti? Jak si vysvětluješ, že chudí asiaté a afričané se množí jak kovylky, zatímco sociálníma dávkama vyfutrovaná západní civilizace stárne a vymírá?
Všimni si, jak argumentuješ. Na jednu stranu Ti vadí, jak se množí třeba romská populace, na druhou stranu dáváš naší společnosti za příklad populační politiku afrických států. Proč myslíš, že počet světového obyvatelstva akceleroval až ve dvacátém století? Právě proto, že vznikly sociální programy v Evropě.
Takže Ty by sis přál, aby počet obyvatel byl vykoupen jejich chudobou? Přesně k tomu Tvá úvaha směřuje. Moje představa je jiná: Prostá reprodukce obyvatelstva složeného z dobře zajištěných rodin. Absence sociálních programů povede na jedné straně právě k tomu, že dobře situovaní lidé děti mít nebudou, čímž se ještě víc koncentruje jejich nahrabaný majetek do ještě menšího počtu rukou, a na druhé straně se bude nekontrolovatelně množit zbylá zbídačelá populace bez jakékoli perspektivy. Tohle chceš? Podívej se do Střední a Jižní Ameriky. Tam jsou v tomhle o dost dál. Abys věděl, do čeho jdeš.
No, ona náräzová nejsou. Nárazové je jejich zavedení. Po něm často následuje ta "špička", kdy praskají ve švech porodnice a poté i školky, protože to byl impuls pro ty, co zrovna o dítěti v dohledné době uvažovali, aby si je pořídili právě teď... a po žé špičce následuje pokles (ti, co by dítě měli až v této době si je holt "díky" propopulačnímu opatření už pořídili). Více dětí se tímto opatřením nerodí - nejvýš v populaci, co bere dávky jako hlavní zdroj obživy, ale upřímně řečeno, myslím, že ani tam to příliš velký vliv nemá.
Ty si hlavně všimni jak já argumentuji. Cikáni (což je česky správné označení etnika) nechť se množí, jak uznají za vhodné. Vadí mi zneužívání sociálních dávek. Můj soukromý názor je, že sociální dávky zneužívají statisticky významněji cikáni, ale to je vedlejší.
Počet světového obyvatelstva roste vlivem vyšší průměrné délky života (což mj zahrnuje nižší kojeneckou, dětskou a pre-fertilní úmrtnost).
Proti počtu obyvatel stojí například veličina zvaná počet dětí na ženu v plodivém věku, který naopak klesá, přičemž Ty tvrdíš, že díky tzv. státní propopulační politice by měla stoupat.
Vliv rostoucí průměrné délky života tedy převažuje vliv klesající fertility. Než začneš dělat závěry o populační politice, projdi si základní kapitolky z demografie. V mém případě máš smůlu, že já jsem prošel i tímhle a nenechám se oblbnout lacinými populistickými sliby levicových stran o nějaké propopulační politice. Děti se počínají a rodí trochu jiným mechanismem a z jiných než politických důvodů, stát v tom rodičům nemůže nijak výrazně pomoci, může jim v tom nejvýše méně bránit.
Nejzbídačenější populace je mimochodem v levicí ovládané Číně. Čínská vláda se jen tak mimochodem pokouší již desítky let o "protipopulační" politiku. Před dvaceti lety jsme se ve škole učili k Číně údaj jedna miliarda, nedávno jsem viděl někde v novinách údaj 1,3mld.
Stokrát opakovaná lež (porodné, přídavky na děti zvednou populaci) se stává pravdou jen ve volebních programech levicových stran, v praxi ne...
Takže Ty by sis přál, aby počet obyvatel byl vykoupen jejich chudobou? Přesně k tomu Tvá úvaha směřuje. Moje představa je jiná: Prostá reprodukce obyvatelstva složeného z dobře zajištěných rodin. Absence sociálních programů povede na jedné straně právě k tomu, že dobře situovaní lidé děti mít nebudou, čímž se ještě víc koncentruje jejich nahrabaný majetek do ještě menšího počtu rukou, a na druhé straně se bude nekontrolovatelně množit zbylá zbídačelá populace bez jakékoli perspektivy. Tohle chceš? Podívej se do Střední a Jižní Ameriky. Tam jsou v tomhle o dost dál. Abys věděl, do čeho jdeš.
Sry, nakopíroval jsem si Tvůj text, abych měl co komentovat a pak to zapomněl vymazat...
Eště poznámka k migraci: tak to bys musel bydlet do smrti u maminky... jaký je dnes rozdíl přestěhovat se do sousedního města a na sousední kontinent?
Já bych se toho nebál, oni mají migraci v rodině. Její otec (tátův bratranec) po 1968 se rozhodl, že si nenchá kakat na hlavičku a opustil tuto levicovou domovinu, přes Francii a Dánsko zakotvil ve Švédsku. Tam se mu narodili dva synové a tahle holčina. No a jelikož technologicky zajímavé firmy již ve Švédsku díky podnikatelskému prostředí prakticky nejsou, oba (informatik a strojař) pracují v zahraničí (Švýcarsko a Belgie, tuším). No a teď odchází další. Relativně chudí lidé, kvalifikovaní zaměstnanci v užitečných profesích, přesně ti jsou nejhůře poškozováni levicovou politikou.
No a jejich rodiče rovněž uvažují, že se na stáří vrátí do ČR. Hrozba radikálního snížení důchodů, o níž se ve Švédsku v souvislosti s krachem sociálního státu stále častěji mluví, je k takovýmto úvahám nutí.
S tím kopírováním se mi to taky už párkrát stalo. :o)
S pojmem "Cikáni" nemám problém. Mně taky vadí, když zneužívají sociálních dávek. Zrovna tak souhlasím, že statisticky "na hlavu" zneužívají sociálních dávek nesrovnatelně víc než zbytek populace. Stejně je mi jasné, že drobná kriminalita přepočtená na hlavu je u nich nesrovnatelně vyšší než u zbytku populace. Jsou to věci, které by se měly řešit, ale ne na úkor slušných lidí. Rušit kvůli Cikánům systém sociální podpory je ústup zlu.
Ani mně není demografie cizí, i když jsem se tím nezabýval profesionálně. Souhlasím, že počet obyvatel na planetě roste. Prostě se více osob dožívá věku, kdy může plodit potomstvo, tudíž je efektivnější reprodukce. Opačně ale ve "vyspělé" části světa působí například antikoncepce a vraždění nenarozených dětí.
Počet dětí na jednu ženu v plodivém věku je v naší zemi hluboko pod mírou prosté reprodukce a dlouhodobě klesá. Nic jiného jsem nikde netvrdil. Trvám ale na tom, že propopulační politika by tento ukazatel měla zvyšovat, tj. na jednu ženu by mělo připadat těch dětí více. Jako optimum se obvykle uvádí 2,1 dítěte. Dnes je to skoro o jedno celé dítě méně. V současné době je propopulační politika něco, co by mohlo tento nepříznivě se vyvíjející parametr zvrátit. Křivka růstu průměrné délky života se bude logicky zaoblovat, průměrná délka života se přece nedá zvyšovat donekonečna. Tudíž v případě, který popisuješ, se jedná jen o krátkodobý jev. Z dlouhodobého hlediska je pro vývoj počtu obyvatelstva vždycky určující jen počet dětí na jednu ženu .
Tady nejde o nějaké laciné sliby levicových stran, ale o vytvoření podmínek pro plození dětí, aniž by člověk musel mít existenční obavy. Dnes je situace taková, že dítě by rodinu často existenčně ohrozilo, tudíž si je leckterá rodina odepře. Propopulační politika levicových stran jen chce tuto deformaci odstranit. Nic víc. Přídavky a porodné mají jednu jedinou funkci: Zmírnit existenční obavy lidí, kteří si pořídí dítě. Kdyby byla pravda, co píšeš, že tyto sociální dávky nemají vliv na porodnost, neexistovala by populační vlna ze sedmdesátých let. Ten dopad v té době byl naprosto nepopiratelný a je cítit dosud.
Jenže ta nárazovost bude vždycky. Okamžik zavedení je ten "náraz". Přece i to "husákovské" opatření platilo poté hodně dlouhou dobu, nebylo zrušeno. Ale už to propopulačně nefungovalo.
Podle mě mají smysl daňové úlevy a zejména by byly logické buď úlevy v platbách důchodového pojištění nebo zohlednění vychovaných (a pracujících a daně a důchodové pojištění platících) dětí ve výpočtu důchodu. To by byla jakási postátněná varianta toho přirozeného stavu, že nejprve se mají rodiče postarat o děti a na stáří je tomu naopak.
Jiná výrazná propopulační opatření mi přijdou nesmyslná. Koneckonců jako odpůrci trhu ti to tak musí připadat taky. Zrovna do rodinných vztahů bych ho totiž netahala ani já a přístup "státe, vyrobím ti poplatníky, když mi je zaplatíš" nebo v lepším případě "státe, vyrobil jsem ti poplatníky, měl bys mi je zaplatit" podle mě degraduje rodinu na placenou chovnou stanici.
S tím v podstatě souhlasím. "Husákovské" opatření by mělo smysl, kdyby platilo trvale a nebylo časově omezeno. Pak by už žádné výkyvy nenastávaly.
Daňové úlevy jsou dobré jen pro bohaté. Chudým není z čeho ulevovat. To už bychom museli pracovat se "zápornou" daní, což opět není nic jiného než sociální dávky.
Státní sociální systém je jen doplňkem přirozené povinnosti dětí postarat se o staré rodiče. V žádném případě by tuto rodinnou péči neměl nahrazovat.
Trh samozřejmě do rodinných vztahů netahám. To by bylo to poslední, co by mě napadlo. Tržní vztahy v rodině je pro mě obludná představa.
Výroba poplatníků pro důchodový sytém není předmět obchodu se státem, ale z principu průběžného systému vyplývá, že ten, který poplatníka nedodá, svým způsobem parazituje na rodinách s dětmi. Parametry systému by pak na tento fakt měly pamatovat.
Jo ještě... není pravda, že daňové úlevy jsou dobré jen pro bohaté.
Daňové úlevy jsou dobré jen pro pracující. Lidem žíjícím výlučně z dávek není z čeho ulevovat. A ano - o to by mělo jít. Jaký má smysl podporovat porodnost tam, kde rodiče nepracují a zcela určitě k tomu nepovedou ani ty svoje děti?
Medvěde, a co lidé kteří děti nemají ne proto, že je nechtějí, ale proto že nemohou, typicky ze zdravotních důvodů. Neplodných je v současné populaci rozhodně více než mizivé procento. A spousta z nich nemusí u případné adopce uspět, tam jsou občas neuvěřitelně přísná kritéria.
To je přesně ten tvůj spravedlivý sociální systém - člověk, který od života dostane jednu velkou facku tím, že nemůže mít dítě, druhou tím že mu stát z nějakého banálního důvodu nesvěří dítě cizí, tak bys mu vrazil ještě poslední, a to že ho za to potrestáš daňovým nebo jiným znevýhodněním. Zato jistá nejmenovaná etnická menšina si žije občas doslova královsky jen díky tomu, že rodí jak na běžícím páse děti, které výchovou v dané kultuře společnost jen dále zatěžují a zvyšují statistiky kriminality (nejen) mladistvých.
Ne, promiň, ale to co tady navrhuješ mi přijde jako další totalitní praktika - ostatně současné problémy s "baby-boomem" jsou jen výsledkem silných ročníků ze 70tých let, kdy komunisté za pomoci podobných "sociálně spravedlivých" nástrojů budovali invazní armádu pro útok na imperialistickou západní evropu.
Mimochodem, doporučuji si v tomto směru znovu projít ty tvoje slavné statistiky. Ono to totiž není tak, že by lidé byli bohatí proto, že nemají děti, ale spíše naopak - že lidé bohatší a vzdělanější častěji dospějí k rozhodnutí nemít dítě, nebo mít jen jedno. Podle mne rozhodně zajímavý fenomén, který by stál za pozornost, protože to je jedna z ukázek popírání darwinovy teorie. V přírodě mají nejvíce mláďat zvířata, která jsou nejsilnější a dokáží tedy zajistit potravu a ochranu. Bez potomků naopak umírají právě slabší jedinci. V civilizaci je to přesně naopak. V čem asi bude rozdíl ? Že by v kombinaci rozum + pocit zodpovědnosti ?
To je samozřejmě smutné, ale i tito lidé "těží" z toho, že se o děti nemusí starat. Tudíž i oni by měli platit vyšší daně. Nikoli jako "trest" za to, že děti nechtějí, ale prostě proto, že nemají ty výdaje navíc, které jsou s výchovou dětí spojené.
Rozdílné zdanění není žádná další facka něšťastným lidem. Jedná se o úlevu lidem, kteří děti mají, nikoli o dodatečné zdanění lidí, kteří děti z jakéhokoli důvodu nemají. Myslíš, že by nedobrovolně bezdětné páry měly žádat o stejné daňové úlevy jako páry s dětmi?
Poud bys tohle považoval za facku, pak mi řekni, jestli není facka nešťastným lidem, když musí platit poplatky u lékaře, za pobyt v nemocnicích a ještě nehorázné ceny za léky. Čím nemocnější člověk, tím více poplatků. Tohle je daleko, daleko horší.
Tvoje poznámky o budování armády pro útok na imperialisty snad ani nebudu komentovat. Nepopírám, že nějaké choré mozky tehdy takhle uvažovat mohly, ale zcela určitě to nebyl hlavní důvod propopulační politiky tehdejších vlád.
Souhlasím s tím, že bohatší lidé mívají méně dětí a že to ovlivňuje demografická čísla. Osobně tento trend považuju za ukrutné sobectví. Oni vděčí svým rodičům za svou existenci a veškerou péči, která jim byla věnována, by měli opět vrátit ve formě péče o své vlastní děti. Oni ale péči svých rodičů s absolutní samozřejmostí přijali (nic jiného jim ani nezbývalo), ale odmítají tento dluh vracet tím, že by sami takovou péči poskytli další generaci. Prostě jen berou, ale nedávají. Pro bohaté lidi je toto uvažování velmi příznačné. Možná právě proto jsou bohatí.
Proč se v tomto liší člověk od zvířete? Jednoduchá odpověď. Záleží totiž na tom, jaký zvolíš parametr pro posouzení kvality populace. Já bych za kvalitní považoval právě tu část populace, která má nejlepší vztah k dětem, a nikoli tu část, která dosáhla nejvyššího formálního vzdělání a dokázala nashromáždit nejvíce majetku a materiálního bohatství. Odpověď na svou otázku tedy hledej v otázce "Proč žijeme?".
Můj názor a postoj je takový, že souhlasím s tím pokud existuje pro rodiny s dětmi a zároveň alespoň jedním pracujícím členem této rodiny daňová úleva, v případě nízkého příjmu i sociální dávky. U rodin, kde dlouhodobě bez zjevné příčiny nepracuje nikdo a přesto mají děti bych naopak tyto nechal odebrat "sociálkou".
Pokud by se ale stát rozhodl naopak dále znevýhodnit rodiny bezdětné, pak se vůbec nebudu divit, když se tyto rozhodnou platit daně jinému státu. Sám bych tak učinil.
Mimochodem, sám děti ještě nemám, šetřím totiž na jejich vzdělání, bydlení atd. Až je mít budu, nebude mi už na toto příjem stačit, a neodvažuji se kalkulovat s vyšším příjmem už z podstaty věci, že nevím co bude zítra, natož za deset let. Pokud by najednou přišel stát, řekl "hele, už jsi moc starý a nemáš děti, davaj další část svého platu", tak si jdu koupit letenky. Howgh.
Ani jsem nečekal, že se do této míry shodneme. Tvůj příspěvek bych v podstatě podepsal. Jen je potřeba zvážit, co lze považovat za zvýhodnění rodin s dětmi a co za znevýhodnění bezdětných. Já v tom totiž nevidím moc rozdíl, jestli živitelé rodin budou platit na daních méně nebo jestli bezdětní budou platit více. To by pak bezdětní utíkali ne kvůli těm rozdílům v daních, ale kvůli jejich absolutní výši.
Svým dalším odstavcem jsi přesně vystihl současnou situaci. Nikdo si dnes nemůže být jist, jak bude vypadat jeho sociální status za pár měsíců, natož let. To pak samozřejmě vede k odkládání plození dětí. Když budu mít jistotu, že mě stát podrží, budu-li mít dítě, snáze se pro pořízení potomstva rozhodnu.
Trochu to zobecním: Potřeba hromadit majetek vyplývá z nemožnosti spolehnout se na nezištnost ostatních, potažmo společnosti. Já společnost vnímám jako rodinu. Pokud se nebudu moci spolehnout, že mě manželka v případě těžké nemoci bude opečovávat, budu nucen si šetřit peníze na to, abych si podobnou službu mohl koupit. Nutí mě to tedy k hromadění hodnot, které ale aktuálně nevyužívám. Tím je ale blokuju pro jiné využití. To považuju za zhoubné.
Sociální systém státu je něco podobného: Pokud se budu moci spolehnout na pomoc státu v krizových situacích, tedy nebudu mít z takových situací strach, nebudu muset své peníze a jiné hodnoty syslit a budu je moci využít pro něco užitečnějšího. Jinými slovy trh je opakem nezištnosti a solidarity.
No vida, myslím že jsem narazili na "jádro pudla". Ty by sis přál, aby se lidé mohli na stát spolehnout podobně jako na své bližní. Já bych si přál, aby každý člověk měl možnost volby, jestli bude důvěřovat státu, nebo se raději spolehne sám na sebe. Asi mám jiné životní zkušenosti, protože ohledně spolehnutí se na někoho jsem se skoro pokaždé spálil. A ve stát mám ještě menší důvěru, než v lidi okolo sebe, respektive chovám maximální nedůvěru.
Nedělám si o lidech v tomto směru iluze. Manželka mne může mít sebevíc ráda, ale pokud se třeba díky úrazu ocitnu trvale odkázán na cizí péči, nepřekvapilo by mne a ani bych jí nezazlíval, kdyby mne opustila. Zrovna tak si v takovém případě nedělám iluze o tom, že sebevíce "sociálně spravedlivý stát" by mi zajistil život na přijatelné úrovni. Proto si platím komerční pojištění, díky kterému bych v takovém případě nebyl odkázán na něčí milost či nemilost.
To samé je i u toho bydlení a studia mých potencionálních budoucích dětí - nemohu se spolehnout ani na to, že bude školství zdarma, ale především mám pochybnosti o přetrvání kvality. Existencí kvalitních soukromých škol si můžu být 100% jist (když ne u nás, tak v zahraničí). Bydlení DTTO.
A proto se nejspíš naše názory na některé věci rozcházejí tak diametrálně - protože každý máme úplně jinou míru (ne)víry a (ne)důvěry v člověka a stát.
Ano, přál bych si, aby státní aparát byl spojencem a dobrodincem lidí, kteří ho budou potřebovat. Svět je čím dál složitější a roste počet lidí, kteří se v něm nedokáží orientovat tak, aby z toho mohli pro sebe těžit.
To, co si přeješ Ty, je naprosto legitimní a pochopitelné. Jenže to má jednu trhlinu. Na stát by spoléhali jen chudí, a ti bohatí a úspěšní by spoléhali (sobecky) jen na sebe. Solidarita předpokládá, že ti, kdo jsou na tom zrovna dobře, se podělí o své bohatství s těmi méně šťastnými. Předpokládá to určitou pokoru, tedy nikoli hlášky typu "Mně se to nikdy stát nemůže, tak proč bych se přes stát pojišťoval?" Ten stát je buď pro všechny nebo pro nikoho. Pokud bude pro všechny, budou do něj muset přispívat podle svých možností i ti bohatí. Pokud se ta "šťastnější" část od státu odtáhne, nebude ten stát fungovat pro nikoho. Tohle jen podporuje moje slova, že s přibývajícím bohatstvím solidarita zákonitě klesá. Jakmile někdo ucítí sílu a bohatství, najednou už nikoho nepotřebuje, a tudíž se také odmítá podílet na nějakých společných solidárních programech a projektech.
Myslíš, že je možné, aby mladý člověk (Ty nejspíš taky nejsi žádný stařec) věděl dopředu, že ho za rok srazí auto a že bude odkázaný na vozík a pomoc druhých? To mu pak ta státní pomoc, jakkoli problematická, bude dobrá. A stejné je to se sociální situací. Každému se může stát, že spadne do sociální situace, ze které bude obtížné se vyhrabat zpátky. To, že zrovna teď jeho firma prosperuje, nemusí trvat věčně.
Na manželství mám nesrovnatelně přísnější měřítka. Kdyby se nedej Bože něco přihodilo manželce, neexistuje pro mě jiná varianta než se o ni do konce života starat. Totéž předpokládám u ní. Či spíše jsem o tom naprosto přesvědčen. Prostě to vím.
A teď si představ, že manželka bude vyžadovat celodenní péči. Během chvíle vyčerpám své našetřené prostředky na předražené léky a díky časovému zaneprázdnění v důsledku péče o ni nebudu moci učit tolik hodin. Důsledkem bude, že nebudu schopen platit nájemné, energii a podobně, protože něco jíst musíme. Kdyby neexistoval státní systém pomoci v takových případech, čistě tržní systém by nás nechal chcípnout.
Komerční připojištění je určitě jedna z možností, jak následky absence státního systému zmírnit, ale stejně jako Ty nedůvěřuješ státu, já zase nedůvěřuju soukromým subjektům. Vždyť každý soukromý subjekt se zákládá s cílem vytvářet a maximalizovat zisk a nikoli pro nějaké dobročinné účely. Pokud je k tomu někdo (kdo jiný než stát?) nedonutí, nejspíš se budou všemožně vyhýbat plnění. Oni si vždycky nějakou skulinku najdou. Například nedostatečnou dobu pojištění nebo nějakou kličku v podmínkách.
Do studia a vzdělání svých dětí jsem investoval opravdu hodně a nelituji ani koruny z toho. Všechny mé dcery studovaly a studují na státních školách. Ani školství není zdarma. Hradí se z daní a je to tak podle mě správně. Jakmile se pustí sebemenší náznak trhu do školství, půjde dolů nejen kvalita, ale hlavně se nemůže podařit udržet dostupnost vzdělání pro všechny sociální vrstvy.
Operuješ s pojmem "kvalitní soukromá škola". Jak víš, že soukromá škola musí být nutně kvalitní? To je prostě jen pověra, že co je soukromé, musí být lepší než to, co je státní. Ve školství platí prokazatelně pravý opak. Mám s tím svou osobní zkušenost. Učil jsem jak ve státním školství, tak i v soukromých školách a navíc mám své studenty jak ze státních, tak i ze soukromých škol. Nemusím Ti snad říkat, kteří z nich jsou na tom lépe se svými znalostmi.
Já bych si existencí kvalitních soukromých škol tak jistý nebyl. Možná pokud se jejich kvalita měří tím, jakou si dokážou vybudovat pověst, ale ta mívá velmi málo společného se skutečnou kvalitou výuky. Dnes už i tohle je prostě jen marketingová záležitost, jak se která škola dokáže prodat.
Nemusíš mít obavy. Nejsem tak naivní, abych si nebyl vědom úskalí řešení určitých situací přes stát. Ale taky nejsem padlý na hlavu, abych přeceňoval možnosti (a hlavně "lidumilnost" trhu.
Ještě k tomu růstu populace. Můj názor asi znáš. Pro planetu by nebyl problém uživit i o dost více lidí než jich na ní žije dnes. Jenže to by si část populace nesměla osobovat právo spotřebovávat mnohonásobně víc než je dlouhodobě udržitelné. V tomhle směru má co dohánět celý "vyspělý" svět včetně České republiky. O ekologické stopě se toho tady přece napsalo už dost.
Zase lež. Opakovaně podsouváš zcela nepravdivé myšlemky tak jak ti to právě vyhovuje. Píšeš : "Tvoje představy o státu se řídí slovem "minimální". To je totéž jako žádný". Ale to není pravda! Nikdo tady nehovoří o zrušení státu. Jen by se jeho vliv měl minimalizovan na nejnižší možnou míru - tak aby zůstaly funkce, které občan sám nemůže řešit jako obrana, policie a řada jiných, ale rozhodně stát NESMÍ zasahovat do takových oblastí jako je stanovení horní hranice příjmu etc.
"stát NESMÍ zasahovat do takových oblastí jako je stanovení horní hranice příjmu etc." ... bohužel jsem země, kde se tak děje, a u nás to také není tak dlouho zpátky.
Zajímavý jev u států, které k tomuto kroku přistoupí je, že vždy dojde jen k přelivu. Takže ty příjmy, luxus a jiné výsady si místo skupiny "panů továrníků" užívá politická špička. A mezi nimi vidím rozdíl - jedni si na to vydělali (jakkoliv), druzí jim to sprostě ukradli ve jménu národa a už si to nechali.
Stát dokáže být stejný "hajzl" jako "nadnárodní kapitál", jenže narozdíl od nadnárodního kapitálu má stát za sebou celý arzenál armády, policie a úředního šimlu. Nadnárodní kapitál musí zákony dodržovat, nebo platit za jejich porušení, popřípadě se může pokusit zákony nějak obejít. Stát si zákony vytvoří tak, jak se mu zlíbí. Nadnárodní kapitál může člověka nezaměstnat. Stát může člověka zničit, zadupat do země, nechat zmizet, nechat umřít v chudobě a bez pomoci.
Ne a ne. Souhlasím se všemi, co zde Medvědovi odporují - protože stát bude vždy největším nebezpečím pro své občany, a čím je mocnější, tím více se občan bojí státu, než aby se stát bál občana. Možná je opravdu čas na další defenestraci.
Stát, který nepřiměřeně zdaňuje, způsobí jediné: bohatí lidé budou své daně realizovat jinde. Každý rozumný švédský podnikatel má sídlo firmy v relativně nedaleké a příznivější Británii. Ve Švédsku pak zůstávají jen chudí a střední vrstvy.
Stejně tak Švýcarsko s degresivní daňovou sazbou chytře přitahuje bohaté, kteří přinášejí státní kase penízky a přitom většinu svých potřeb (dopravu, zdraví, důchod, bezpečnost) realizují soukromě.
Prostě levicové strany volí chudí lidé a tyto pak dělají vše proto, aby měly voličů co nejvíce:-/
Tak s tou defenestrací začněte. Za současných okolností bych se tomu rozhodně nebránil. Jen jde o to, čeho byste tím dosáhli.
Ano, daňové ráje bohaté možná přitahují, ale rozhodně bohatství nevytvářejí. Jsou největší daňově-sociální deformací. Byl bych pro to, aby Evropská unie sjednotila daňové sazby. A vůči firmám sídlícím v daňových rájích by pak bylo potřeba zavést vysoká cla.
Otíráš se o švédský model, ale podívej se, kde se tato země nachází na žebříčku HDI.
Veškerá cla a nadměrné daně jsou vždy jen ke škodě obyvatel. První na to dojedou ti nejchudší (zahraniční investice, trh práce vs. ceny zboží denní spotřeby). Logické vyústění levicové hospodářské politiky.
HDI je uměle vytvořený účelový index, kde nejméně polovina kritérií nemá s životní úrovní co dělat nebo je dokonce kontraproduktivní (za kladné považuje například vysoké veřejné výdaje ve zdravotnictví, vedoucí ve skutečnosti k plýtvání vzácnými zdroji). "Vědecky" tvářící se žebříček dobrý leda pro přihlouplé novináře.
Pro mne je rozhodujícím ukazatelem právě to jednání těch nejchytřejších a nejschopnějších Švédů. Ten, kdo se ve Švédsku narodil, vystudoval, pracoval, podnikal a dokáže srovnávat podmínky Švédska s podmínkami v jiných zemích, jeho konkrétní chování je tím nejlepším ukazatelem.
Cla a daně mají chránit místní ekonomiku a tím i místní obyvatelstvo.
Index HDI vypovídá o kvalitě života obyvatelstva rozhodně více než přeceňovaný hrubý domácí produkt. Zase odsuzujš něco jen proto, že se tam vyskytuje slovo "veřejné". Prozrazuje to Tvou určitou zaslepenost: Co je veřejné, je nehospodárné a tudíž špatné. Takhle se ale přece nedá rozumně uvažovat.
Co se týče Švédska, já bych tamní politiky nepodceňoval. Myslím, že vědí, co dělají. Ti, co odtamtud odcházejí do zahraničí, myslí jen na sebe. Myslím, že švédská vláda dělá dobře, pokud je nechá jít.
Možná. Ale chování konkrétních lidí vypovídá o životních podmínkách daleko více než jakýsi HDI. A postřeh, že co je veřejné je nohospodárné a tudíž špatné není zaslepenost, ale konstatování reality vycházející z osobní zkušenosti. No a švédské vládě nezbývá, než ty nejschopnější nechat jít, protože to by musela obehnat celou zemi ostnatým drátem, což je sice levicové a osvědčené, ale přece jen švédsko má hranice a pobřeží hooodně dlouhé:-D
V tom nemůžu můžu souhlasit. HDI je velmi komplexně propracovaný parametr, který má obrovskou vypovídací hodnotu. Chování určitých lidí vypovídá hlavně o nich samých. U těch, o kterých mluvíš, jejich útěk vypovídá o tom, že ONI mají někde jinde lepší podmínky pro své záměry, ale nevypovídá to nic o tom, jestli je společnost dobře řízena.
Mluvíš o Švédsku, jako kdyby jim ve stavbě plotu z ostnatého drátu bránily jen přírodní a technické podmínky. To je ale hodně falešný dojem. Zkus se podívat na životní podmínky v této zemi a třeba na životní podmínky běžných lidí v USA nebo třeba i v té Velké Británii. Podle toho poznáš, komu a čemu která země (a jaký druh politiky) slouží.
Já samozřejmě vím, že zrušit stát v tuhle chvíli nejde úplně, proto o to v této míře ani nikdo usilovat nebude. Jenže ono slovo "minimální" se dá chápat různě: Buď jako "zbavený balastu, optimalizovaný, efektivní" a nebo jako "potlačený, umravněný, marginalizovaný, slabý". Pokud by šlo mým zdejším oponentům skutečně o optimalizaci jeho fungování, pak by nevolali po jeho odbourávání v okamžiku, kdy nefunguje. A že nefunguje dobře, je nad slunce jasnější. V situaci, kdy stát selhává, je potřeba obnovit jeho funkce a teprve potom se snažit ty funkce zajišťovat s menšími náklady - tedy optimalizovat.
Z dosavadního průběhu debaty vyplývá toto: Stát nefunguje tak, jak by měl. Na tom se obě strany shodnou. Jedna strana by to řešila postupným odbouráním jeho kompetencí (kde nebude stát fungovat vůbec, nemůže fungovat špatně) a druhá strana říká, že je potřeba stávající funkce zachovat a usilovat o to, aby byly vykonávány správně.
Pravicově smýšlející politiky a jejich příznivce podezírám z toho, že postupným vytlačováním státu z nejrůznějších sfér života jen sledují své vlastní zájmy. Stát jim prostě překáží v dosahování určitých (v mých očích sobeckých) cílů.
Vypadá to, jako bych tu hájil zasahování státu do všech myslitelných sfér žiovota, jako tomu bylo za komunistů, ale mně jde o něco jiného: Stát by měl dohlížet nad tím, aby bohatí, mladí, zdraví, silní a hlavně draví jedinci nezneužívali těchto nezasloužených výhod na úkor osob chudých, starých, nemocných, slabých a hlavně neprůbojných.
Když už jsme u těch motoristů, tak mě děsí představa zdravotních pojišťoven a současně i nemocnic v soukromých rukou. To se asi někdo zbláznil? Tady už bez nadsázky dáváme svoje zdraví a život do soukromých rukou. To už můžeme sprivatizovat i policii, armádu a parlament. Může mi někdo vysvětlit, proč by měl ekonomicky vzdělaný šíbr a jeho parta, který se nacpe do čela zdravotní pojišťovny, dát přednost mému zdraví před svojí peněženkou?
No trochu mě unavuje neustále vysvětlovat zcela elementární a zjevná fakta, ale že seš to Ty:
Když Tvá pojišťovna, případně Tvůj lékař, nebudou pečovat o Tvé zdraví k Tvé plné spokojenosti, jednoduše je vyměníš. Pojišťovna zkrachuje. A to je přesně ten důvod, proč v okamžiku skutečně svobodného trhu ve zdravotnictví bude jen na Tvém výběru a Tvojí odpovědnosti, jak o Tebe bude postaráno.
Slova "výběr" a hlavně "odpovědnost" nemají levicoví voliči v lásce, ti by raději stejné byť bídné korýtko žrádla a malý výběh pro všechny, nemám pravdu?
To, co píšeš, je pustá teorie. Takhle to už dávno nefunguje. Dnes si poskytovatelé podobných služeb dělají úplně so chtějí. Ta možnost výběru je pouhá iluze. Změníš asi tolik jako odevzdáním hlasu jedné či druhé straně ve volbách. Ta zpětná vazba je minimální. Tvoje nespokojenost a Tvůj ývěr jiného poskytovatele vůbec nic neovlivní.
Vidím to podobně, jako Medvěd. Vzniknou soukromé pojišťovny a nemocnice, zpočátku nám naslibují modré z nebe, takže k nim většina lidí přejde. To bude pádný důvod, proč ty zbylé "neschopné" státní zrušit. Potom je budou jednu podruhé skupovat silné nadnárodní korporace (aby mohly svým klientům nabídnout lepší služby), nakonec se zjistí, že většina nemocnic i pojišťoven má stejného vlastníka, nebo že se jejich vlastníci potají domlouvají, jak z nás vymáčknout co nejvíc peněz. V novinách budeme číst články o tom, kolik miliard která pojišťovna vydělala, opět se budou přetřásat neskutečné platy jejich managmentu...
A Joe nám bude unaveně pořád dokola vysvětlovat, že si za to můžeme sami, že jsme se díky vážnému onemocnění zadlužili až do důchodu, protože jsme málo agresivní, přizpůsobiví, odpovědní a příliš levicoví. A taky nám vysvětlí, že i za to onemoicnění si můžeme sami, protože ta svinstva, která ho vyvolala, prostě k ekonomickému růstu neodmyslitelně patří, protože jinak bychom z hlediska přežití v meziplanetárním prostoru neuspěli.
Takhle nám to bude Joe vysvětlovat až do okamžiku, kdy někdo z jeho nejbližšícvh vážně onemocní a jeho pracně vydělané prachy se během pár let ztratí v pokladně některé z pojišťoven.
Tohle co píšu, to zase nemají v lásce voliči pravicoví, kterým jsou slova jako "nezodpovědnost" cizí a kteří si vůbec neuvědomují, že i když jsou v našem měřítku relativně úspěšní, sebevědomí a bohatí, proti těmto mamutům jsou bezmocní úplně stejně, jako ti levicoví troubové a že na to dojedou dřív, nebo později taky.
Kam, se podívám, ať se jedná o trh telekomunikací, přepravy kusových zásilek, jídních kol nebo jiného sportovního vybavení, energetiky, bankovnictví, pojišťovnictví, nemovitostí:
Čím svobodnější trh, tím větší nabídka a kvalitnější služby pro koncového spotřebitele za nižší ceny. Existuje jediný důvod, proč by to ve zdravotnictví mělo fungovat jinak? Existuje jediný důvod, proč by pojišťovna, potažmo její majitel, která nabídne nejlepší služby za nejlepší ceny, měla pracovat hůře, než armáda stádních úředníků dílem zkorumpovaných, dílem neschopných pracujících bez jakékoliv vazby na spokojenost spotřebitele a s tím bezprostředně související hospodářský výsledek?
Energetika dle Tebe funguje? To máš na mysli ČEZ? Nikdy jsi neslyšel, že banka okrádá své klienty a zbytečně přeplácí své zaměstnance? Že pojišťovny staví luxusní paláce za naše prachy?
Navíc - když nebudu mít prachy, elektriku mi ustřihnou. To oni umí velmi dobře. Když oni dluží mě, člověku nezbývá, než čekat, až se uráčí mi je vrátit.
Ale když nebudu mít prachy a vážně onemocním, chcípnu jak prašivej pes, v lepším případě to budu splácet do smrti.
Energetika u nás funguje lépe, než když hospodařil pouze stát, pokud mohu srovnávat například četnost výpadků ve stejném domě v 80. letech (dům postaven v roce 1972 tuším) a dnes (žádná rekonstrukce rozvodny mezi tím, takže z logiky věci by se měla kvalita zhoršovat). Kdyby byl trh ještě svobodnější, mohlo by být vše levnější při rostoucí kvalitě, jak dokazuje jiné "síťové" odvětví - telekomunikace.
Tebe banka okrádá? Proč jí svěřuješ své peníze? Banka přeplácí své zaměstnance? Kolik znáš osobně bankovních zaměstnanců, co víš o jejich práci a platech?
Šoukromé pojišťovny sídlí zpravidla v pronajatých prostorách za SVÉ VLASTNÍ peníze. Za NAŠE prachy staví paláce STÁTNÍ zdravotní "pojišťovny".
Tvé vztahy s Tvými dodavateli energií a to jak si necháš $rát na hlavu je Tvůj problém, nikoliv můj. Já za energie nedlužím, pročež mi elektřinu nevypínají, umím si spočítat zálohu, takže mi nikdy moc nedluží, a vždy to vypořádají na mou žádost zápočtem cca do 14 dnů. Jestli si neumíš zavolat na zákaznickou linku, je to skutečně tvůj problém.
Když vážně onemocníš, můžeš chcípnout jak prašivej pes, k když budeš mít peníze, takový je život. Na funkčním trhu by Ti nic nebránilo se pojistit. Pokud by ses nepojistil, byla by to Tvoje věc, zda a jak seženeš prachy na léčení. Tak to je a nevidím jediný důvod, proč by to mělo být jinak.
Lidské zdraví není zboží, aby se s ním dalo kšeftovat stejně jako s drogama, autama, cigaretama, pohonnýma hmotama nebo alkoholem. Trh může jakž takž fungovat tam, kde se člověk může rozhodnout, že si zboží nekoupí vůbec.Jakmile je NUCEN si z něčeho vybrat, je v nevýhodě, kterou poskytovatelé takovýchto služeb okamžitě využijí.
Kromě toho, jak už tu naznačil Fénix, trh má v sobě zakódovanou tendenci k monopolizaci. A v poskytování zdravotnických služeb jsou podmínky pro tento proces velmi příhodné. Například už jen proto, že není tak snadné založit novou nemocnici, pokud máš pocit, že ty stávající nefungují dobře. A tahle setrvačnost stávajícím poskytovatelům umožní dělat si, co se jim zlíbí.
Velmi hezký je příklad toho ČEZu. Tahle firma, ač je ve státních rukou, okrádá zákazníky svými nehoráznými a ničím neodůvodnitelnými cenami, které odvozují od situace, která platí jinde, ale ne tady. Prostě zase jen využili možnosti, jak víceméně bezbranné zákazníky oškubat. Nechci se dočkat situace, kdy mě takhle budou oškubávat zdravotní pojišťovny.
Velmi pečlivě sleduju, jak se VZP vypořádá s Vrchlabskou nemocnicí, která za své klienty platí poplatky. Zdůvodnění Pata a Patachona našeho zdravotnictví (Julínka a Cikrta) přesně vypovídá o tom, jak to s těmi poplatky je. Jim vůbec nejde o to získat peníze do zdravotnictví. Jinak by jim muselo řešení vrchlabské nemocnice stačit. Jim jde o to, aby těmi poplatky zatížili pacienty. Proto trvají na platbách od pacientů a ne od sponzorů.
Tohle už považuju za zvrhlost, protože to je naprosto otevřený boj proti chudším a zranitelnějším pacientům (v tomto případě dětem), vědomé omezení dostupnosti ZÁKLADNÍ zdravotnické péče o ně, aby zbylo víc na LUXUSNÍ péči o ty, kteří si to můžou finančně dovolit. To je ten TRH ve zdravotnictví. Tak z toho je mi fakt na zvracení.
Správně. Lidské zdraví není zboží. Lidské zdraví je potřeba. Stejně jako potřeba jídla, spánku, bezpečí, seberealizace.
Také jsi NUCEN něco jíst a někde spát a nikoho (tedy krom Tebe snad) nenapadne státem monopolizovat trh s jídlem nebo postelemi.
Jako každá činnost, i zdraví spotřebovává zdroje, práci, půdu a kapitál. Produkty, které zprostředkovává přeměnu zdrojů na uspokojení potřeb pacientů jsou v tomto případě výrobky pro zdravotnictví (léky, obvazy, rehabilitační pomůcky) a zdravotnické služby. Trh jako každý jiný.
O alokaci zdrojů se stará právě trh. Ano, je možné přidělovat zdroje netržně, příkazově, jako za socialismu. Tisíckráte se v historii prokázalo, že je to neefektivní ve srovnání s trhem. Proč si myslíš, že po tisící prvé zrovna u nás a zrovna ve zdravotnictví tomu bude naopak?
-
Správný postřeh je ten, že ministr zdravotnictví NECHCE proplýtvat další peníze ve zdravotnictví. Chce přesvědčit pacienty, aby se sami chovali rozumně a využívali lékařskou péči placenou námi všemi jen když ji nutně potřebují. Což je jednoznačně dobře. Ze si na tom pár levicových hajzlíků typu Paroubka, Ratha a Drymla dělá předvolební kampaň je smutné.
Označovat poplatek 30 korun za luxus vypovídá o Tvém smyslu pro realitu.
-
ČEZ si diktuje své podmínky proto, že je to firma se státním monopolem a státem kontrolovaná. Na normálním trhu by se to nemohlo stát, už jsem Ti to vysvětloval kdysi.
Množství expresivních výrazů a opakování již vyvrácených nepravdivých tvrzení svědčí o Tvém zoufalém nedostatku argumentů. Smutné.
Že je neefektivní přidělovat zdroje ve zdravotnictví příkazově, to je nejspíš pravda. Nemám nic proti poplatkům u lékaře, pokud se budou zvyšovat jen o míru inflace. Což samozřejmě nehrozí ani náhodou, sejde se rok s rokem a jestli tu budou vládnout ti lidé co dnes, poplatky budou několikanásobné. Názor, že lidské zdraví a život je potřeba, která by měla podléhat zákonům trhu, mě děsí. Stejně jako Medvě si myslím, že se zdravím a životy lidí by se nemělo obchodovat a očekávat zisk. To je prostě nelidské, silně to zavání hyenismem. Když už chceš jít takhle tvrdě na nemocné lidi, proč ne tvrdě také na podnikatele, kteří do nás perou všechny ty jedy, (viz např. Spolana, chrlí ty jedy do ovzduší vesele dál) proč ne tvrdě na motoristy a na agresivní jedince, díky nimž vznikají všechny ty těžké nemoci způsobené stresem? Kdyby se tyhle všechny dopady svobodného podnikání zpoplatnily, většina podnikatelů by to mohla rovnou zabalit. Dokonce jsi naznačil, že zákonům trhu by měla podléhat lidská potřeba bezpečí. Tož sprivatizujme i tu policii, parlament, senát a prezidenta.
Máš pravdu, že ministr zdravotnictví opravdu nechce proplýtvat další peníze ve zdravotnictví. Ty peníze se totiž dají utratit za potřebnější věci - například kliniky pro bohaté, vysoké manažerské platy, dovolené v Karibiku, soukromá letadla, luxusní auta, honosné vily atd.
"Názor, že lidské zdraví a život je potřeba, která by měla podléhat zákonům trhu, mě děsí."
Skoč si vyměnit pamprsku, a něčeho se pevně chytni, protože to, co se právě dozvíš tě asi vyděsí k smrti:
Zdravotnictví tj. uspokojování lidské potřeby (zdraví) za pomoci zdrojů (práce a zboží) zákonům trhu PODLÉHÁ bez ohledu na Tvé, mé či Medvědovo přání.
Slyšení u Dr. Ratha, když byl předsedou lékové komise, místo v pořadníku na operaci nebo LDN, nebo třeba jen přednostní či nadstandardní (rozuměj lidsky důstojné) ošetření je otázkou tržní ceny i v příkazovém zdravotnictví (např. ČSR, ČSSR, ČSFR, ČR po roce 1948).
Že zdravotnictví podléhá (doufám zatím jen částečně) zákonům trhu, je možné, ale to zdaleka neznamená, že je to správné.
Na tuto nit jsem naskočil z toho důvodu,že mě vloni z kola sestřelil řidič-blbec a já to odnesl zlomaninou krčku.Pak jsem jsem zjistil,že diskuze se dostala úplně někam jinam a tak se ptám nejen tebe,ale i ostatních přispívajících-vy se mezi sebou znáte a "škádlíte" se,nebo chcete touto debatou vycizelovat ta nejlepší pro a proti a dojít k nejefektnějšímu společnému řešení?Tento dotaz není míněn(pro vás všechny)ironicky.Z příspěvků jsem usoudil,že se jedná-až na výstřelky-o přispivatele inteligentní,chytré i individuality,ale někdy mi tam chyběla trocha tolerance(osobní výpady zn."když nesouhlasíš,jsi hlupák") a moudrosti.Možná je v tom i dobrý úmysl-lehká provokace podporuje diskuzi.Ale k původnímu(řidičské umění...):dámy a pánové,jaké máte zkušenosti s "bruslaři?Když vyjíždím ven z města, musím absolvovat úseky na cyklostezce,která je zahlcena kývajícími se osobami s rozpaženýma rukama a nejlépe ve dvou a vedle sebe.Začínají se mi zařazovat do kategorie "nepřátel".Zdravím Jiří
Za to odbíhání od tématu můžu skutečně já. Každej to snáší jinak. Za sebe mohu říct, že mi jde o to určité věci tematizovat, tj. přimět co nejvíc lidí, aby se nad nimi zamysleli. S jakým výsledkem - to už nechávám na nich. Určitě by mi nebylo proti mysli, kdybychom si každý z nás vytříbili nějaký rozumný (ne nutně kompromisní) postoj. Když už si někdo něco myslí, měl by vědět proč a měl by to umět obhájit.
Té tolerance by opravdu bylo potřeba víc. Někdo se prostě bere moc vážně a moje lehce provokativní úvahy si bere moc osobně. To moje provokování má formu domýšlení a dotahování věcí do víceméně krajních poloh, které nechají vyniknout skutečné absurditě toho, co nás obklopuje. Že tato moje metoda podporuje diskusi, je bez debaty. Z diskusí s více než 320 příspěvky jsem více než polovinu polovinu sám založil nebo se týkaly přímo mé osoby a do dalších jsem se masivně zapojil.
Potřebuji-li se na kole někam dopravit, cyklostezky ignoruji, prtože jsou pro tento účel nepoužitelné. Když se jedu jen tak projet, nikam nepospíchám a s bruslaři tudíž problém nemám. Snažím se je na cyklostezkách tolerovat. Spíš mi vadí, že ke stezce často přijedou v obrovských autech a komplikují zde provoz neustálým popojížděním, parkováním a pohybem kolem zaparkovaných vozidel. Otevřené páté dveře těchto aut často zasahují do stezky a ohrožují moji hlavu.
Takže jediné, co bych chtěl změnit, je, aby bruslaři parkovali svá smradlavá a nebezpečná přibližovadla dál od stezky. Když jsou to takoví sportovci, mohli by těch pár kroků udělat pěšky.
S bruslaři mám výborné zkušenosti. Sice přijedou autem a pak se při bruslení na silnici hrozně pletou, ale rád se na ně dívám. Teda hlavně na mladé dámy, na bruslích mají dlouhé nohy a moc jim to sluší.
My se s Medvědem jen tak škádlíme;-)
Mezi bruslaři jsou nadšení sportovci, slušní lidi i pár pitomců, jako v každé lidské činnosti. Akorát jezdí po cyklostezkách, kde se s něma hodně potkáváme a vzhledem k jinému způsobu pohybu si často překážíme. Takový je život. Můžem jezdit rozumně a vyhýbat se jim, můžem jim dělat naschvály nebo se s něma fackovat, můžem na ně tady ve fóru nadávat nebo nejezdit po cyklostezkách.
Každý dle svého přesvědčení.
Jak vysvětluji níže, každé lidské chování lze popsat tržními mechanismy. Může Ti to připadat nesprávné. Stejně jako Ti může připadat nesprávné, že zeměkoule obíhá kolem slunce a díky tomu nám slunce ráno vychází a večer zapadá. Je to jen o přístupu k realitě. Buď ji poznáváš takovou, jaká je, nebo si vysníš jinou.
A o tom to je. Nezbývá nám, než se smířit se skutečností, že některé věci ovlivnit nelze - například pohyb vesmírných těles a Joe@CUBE :-)))
Trh není něco, co nám bylo dáno shůry. Tržní chování je jen jeden z mnoha možných vzorců chování a navíc zdaleka ne nejlepším. Problém je v tom, že chování ne každého člověka se řídí výlučně tržními principy. A těm, kteří se jimi řídí, bylo toto uvažování a chování často jen vnuceno. Já se v mnoha věcech snažím chovat netržně a tam, kde jsem nucen se chovat aspoň trochu tržně, prožívám muka. Prostě to neodpovídá mé nátuře. Je mi to prostě vnucováno.
Shrnuto: Trh pro mě není realita, se kterou se můžu jen smířit. Jak říkal Marx: "Nestačí svět jen poznávat, je třeba ho měnit". Proto se s tím, s čím nesouhlasím, nehodlám jen tak smiřovat a půjdu tou svojí tvrdou palicí proti té primitivní tržní zdi. :o))
Tento víkend byl na silnicích rekordní co do počtu mrtvých. Dokonce i ten pan policista v televizi jasně řekl, že to bylo způsobeno rostoucí agresivitou řidičů. Tak mě napadá, že utodoprava je zřejmě příliš svázaná spoustou zbytečných předpisů a chybí v ní svoboda jednotlivce a tržní princip. Jinak by přece musela fungovat mnohem lépe :-)
Asi ano. Řidič je stále více svázán předpisy, musí se poutat, musí i za jasného slunečného dne svítit, auta musí splňovat stále přísnější bezpečnostní předpisy, musí se jezdit stále pomaleji, stále důsledněji je pomalá jízda kontrolována. A stále roste počet mrtvých. Přímo se nabízí úvaha, že tudy cesta nevede.
Známé experimenty v Rakousku (zvýšení rychlosti na 160km/h) Nizozemí, Británii nebo Polsku - http://www.ceskenoviny.cz/auto/zajimavosti... - dokazují, že značení je příliš mnoho a jejich odstraněním - tedy omezením příkazů a zákazů, na které musí řidič myslet při jízdě, jakož i falešných berliček s pozlátkem "bezpečí" vede VŽDY A ZCELA JEDNOZNAČNĚ k obezřetnosti a současně uvědomění si své vlastní odpovědnosti za to, co se stane.
Sám dobře víš, že SAMOTNÁ POVINNOST vozit integrální helmu, chrániče páteře, loktů a kolen Tvou bezpečnost na kole nezvýší. Zvýší ji Tvé rozumné chování, které může a nemusí použití ochtanných pomůcek zahrnovat. Teprve, když budeš mít pocit zodpovědnosti, respekt a úctu ne k panu policajtovi, co něco žvaní v televizi, ale k fyzikálním zákonitostem a svým omezeným možnostem a schopnostem, teprve když použiješ rozum, budeš bezpečnější sám sobě i svému okolí. Na kole i v autě.
Rozum je potřeba používat hlavně v okamžiku, kdy rozhoduješ, jestli vůbec autem pojedeš. Rozšířil bych to vlastně na celou spotřebu. Čím méně budeš spotřebovávat, tím menší požadavky bude Tvůj život mít na přepravování všeho možného na dlouhé vzdálenosti. Nejméně rizik vytváří auto, které vůbec nemusí vyjet.
Agresivita na silnici nepatří. A je lhostejné, kolik je na té silnici značek, omezení či semaforů. Dnešní situace na silnicích naznačuje, jak by to tam vypadalo, kdyby všechna omezení padla - zcela jednoznačně by na nich fungovalo právo silnějšího a byla by z toho velká hromada mrtvol. A podobně by to dopadlo i ve státě, jak si jej představuješ Ty, Joe.
Právo na ochranu zdraví bych opravdu nesrovnával s tím, jestli si někde koupíš kus buřta s cibulí. Problémem současné západní civilizace a té naší zvláště, že je vše komodifikováno. Vše je předmětem obchodu. A to bez ohledu na to, zdali se jedná třeba i o právo zaručené mezinárodními úmluvami.
„Každá osoba má právo na standard života zajišťující zdraví a blaho pro sebe a svou rodinu, včetně jídla, ošacení, BYDLENÍ, ZDRAVOTNÍ PÉČE a nezbytných sociálních služeb“
Kvůli tomu nocování bych nezakazoval trh s postelemi, ale rozhodně bych nepustil nekontrolovaný trh do bydlení. Bydlení je nejen potřeba, ale i ústavou zaručené právo. Měli ho od roku 1980 dokonce i v Sovětském svazu. V evropském prostoru se toto právo objevuje po roce 1948 s přijetím Charty základních lidských práv a svobod. Jen se to holt někomu nehodí do krámu.
Odmítám s Tebou sdílet kult trhu. Ty ho vidíš všude a nejsi podle všeho schopen vůbec vnímat jiné aspekty lidského života. Pro Tebe je život jen kšeft a svět jedno velké tržiště.
Nikde jsem neříkal, že ministr zdravotnictví "nechce proplýtvat nějaké peníze ve zdravotnictví". Tedy pokud se za plýtvání nepovažuje ošetřování chudých lidí. To pak asi jo. Takhle "plýtvat" se mu asi opravdu nechce. Ať si pan ministr přesvědčuje koho chce. Ale pokud svými protiústavními poplatky trestá všechny lidi za to, že nějaká část údajně lékařskou péči zneužívá, pak je to uplatnění principu kolektivní viny a na to se mu můžu vykašlat. Mě přesvědčovat opravdu nemusí. Já lékařskou péči nezneužívám.
To není jen předvolební kampaň pár levicových hajzlíků. To je věc, kterou neschvaluje většina lidí, a opoziční politici by byli hloupí, kdyby tuhle poplatkovou sviňárnu nevyužili ve svém předvolebním boji. Třicet korun opravdu není velká částka, pokud bys ji platil jen jednou. Jenže čím jsi nemocnější, tím častěji ji platíš. To je něco tak asociálního, že by za to měli Julínka a toho jeho pobočníka zavřít. Je mi už jedno jestli do blázince nebo do kriminálu.
Třicet korun skutečně není velká částka. Tak co kdybychom ji začali platit ještě za to, že vyjdeme z baráku a šlapeme po chodníku? Ten přece taky není zadarmo. Nebo třeba za to, že dýcháme vzduch obsahující kyslík, který přece potřebují auta ke spalování svých pohonných hmot. Co kdyby se jim ho kvůli nějakým pitomým lidem začalo nedostávat? Třicet korun přece nikoho nezabije.
ČEZ se chová tak, jak se chová, protože lidi dosazení státem si zprivatizovali své funkce a užívají jich výlučně ve svůj vlastní prospěch. Argumentů mám dost a myslím, že je se mnou spousta lidí sdílí. Smutné je spíš to, že si lidi takhle nechávají kálet na hlavu. A politici (a samozřejmě i manažeři monopolních podniků) toho řádně zneužívají. Doufám, že to nebude trvat věčně.
Oháníš se Listinou práv a svobod. Co takhle právo nabývat majetek, volně s ním nakládat, právo podnikat, svoboda pohybu? Proč zrovna tato práva jsou v Listině zpravidla jedním dechem omezena (je možné omezení podnikání, vyvlastnění atd.)?
Listina je jen uměle vytvořený seznam jakýchsi proklamací, nic více, nic méně. S přirozeným stavem a spravedlností nemá nic společného.
Právo na zdravotní péči, na sociální zabezpečení, na důstojný život, ti nikdo nebere. Naopak, svobodný, minimální stát ti nejlépe umožňuje je využívat.
Právo nabývat majetek nesmí být realizováno na úkor jiných osob. Liberální přesvědčení hájí právo na hromadění majetku bez ohledu na dopady pro druhé lidi - právo na hromadění majetku až do zbídačení zbytku populace. Právě proto je nutné, aby existovaly nástroje na nápravu nespravedlností napáchaných zneužíváním soukromého vlastnictví.
Pro liberály Tvého střihu je typické hanobení všeho, co by mohlo omezit jejich "nezadatelné právo" zmocňovat se všeho, co vidí, bez ohledu na to, jestli to skutečně potřebují, a hlavně bez ohledu na to, jestli to nepotřebuje někdo jiný na holé přežití. Tito liberálové hájí svobodu jen potud, pokud slouží jim samým. Jakmile by měli hájit svobodu jako obecný princip, který by mohl sloužit i někomu jinému a pro ně samé by znamenal určité omezení, křičí a ječí něco o pošlapávání jejich nezadatelných sobeckých práv a svobod.
Jaké zákony či mezinárodně platné dohody ještě zpochybníš? Českou ústavu? Liberálové dodržují zákon jen tehdy, pokud slouží jim samým. Jakmile by je měl nějaký zákon omezovat, snaží se ho zrušit s poukazem na to, že se jedná o zbytečně omezující příkazy a zákazy. Liberalismus v tomto pojetí je čiré a krystalické sobectví a podpora bezzákonnosti. Takové prostředí jim nejvíce vyhovuje.
Pořád mě nálepkuješ pojmem "liberál", ale já přece žádný liberál nejsem. Žádné zákony nezpochybňuji, pouze si dovoluji upozorňovat na to, co je dle mého přesvědčení špatné.
Já jsem pro to, aby se používalo to, co se už osvědčilo a abychom se vyhnuli opakování starých chyb. Tvrdím, že vše, co děláme, a co si stanovíme, má vycházet z reality a logické úvahy.
Ty tu pořád prosazuješ intuitivní rozhodování ovládané soucitem, emocemi, strachem z vyčerpání zásob ropy, zamoření vzduchu, vody i půdy, necháš se vydírat lemplama a nefachčenkama pod záminkou jejich odlišné kultury, myšlení nebo jiné neschopnosti sami zajistit uspokojení svých potřeb.
Liberálem Tě nazývám proto, že tu (možná nevědomky) hájíš principy tohoto způsobu uvažování. Správnější by bylo možná Tě+ značit jako ekonomického liberála.
To, že zde hájím principy sociálního státu, ještě neznamená, že bych se (nebo ten stát) nechal vydírat skupinami, které zmiňuješ. Skutečně fungující sociální systém sice na jednu stranu motivuje k práci, ale na druhou stranu nenechá nikoho umřít hlady, ani když není ochoten pracovat. Míra sociální pomoci takovým existencím ale musí být samozřejmě nějak omezena.
Coz mi pripomina, ze jsem zapomel do uvodniho prispevku dat moji pozici:
Economic Left/Right: 1.38
Social Libertarian/Authoritarian: -2.05
1.4 ; - 1.9 ....
Ne, Gates je fakt blby priklad. Jednak prakticky neriskoval (byl z bohate rodiny, pad mezi chudinu by mu hrozil az v situaci, kdy by se mu podarilo vytunelovat nejak i ucty rodicu), jednak zasluhy ma nula nula nic. Pocitace se sirily bez ohledu na jeho firmu, akorat se na te vlne dokazal pekne svezt. Kdyby se nesnazila jeho firma, podari se jine (a jedeme vetsinove treba na Applech nebo Sunech :-)). A jo, pouzivam Linux :-)
Jinak promin, ze ti odporuji, tvoje reakce na Medvedovy blaboly (a jak s nim prakticky souhlasim v az extremistickych nazorech na potrebu regulace automobilismu, tak jeho komunisticke predstavy o celkovem usporadani spolecnosti pokladam za nebezpeci propreziti spolecnosti) se mi fakt hodne libi.
Ja si rikal, ze mam najit jinej priklad ;-)
Chtel jsem rict ze gates ke svemu obr majetku neprisel zhodnocovanim majetku svych rodicu, ale tim ze dokazal svuj MS DOS (jakoliv nedokonaly a zaostaly za tehdejsimy UNIXlike systemy) ve spojeni s x86 platformou (taktez shitozni ve srovnani s RISCovymi architekturami te doby) protlacit mezi lidi a dale rozvijet.
Ale dosti o tom. Nebudeme na cyklisticke forum zatahovat IT tema.
Proste nejaky podnikatel, za jehoz uspechem stoji hlavne jeho napad a prace.
PS: tento prispevek je psan z Debianu, predchozi z Windows Mobile ;-)
Podle mě ses pravdě nejblíž přiblížil v tomto odtstavci:
"2) Problem spravedlnosti predpoklada jednoznacne uznavanou autoritu definujici spravedlnost - tato autorita neexistuje (myslim ti pro prakticke ucely, nechci se poustet do teologicke diskuse). Pokud bude vetsinova spolecnost verit v boha, ve vedouci ulohy strany, ve fuerera nebo cokoliv jineho, tak muzes vybudovat spravedlivou spolenost.
Bohuzel hrozi, ze za spravedlive se bude povazovat i staveni koncentracnich taboru, protoze zide si sve bohatstvi preci nezaslouzili."
Medvědovi vášniví odpůrci berou většinové myšlení občanů naší "vyspělé" západní společnosti jako konstantu, berou ho jako neměnný fakt, ze kterého je zapotřebí vycházet.
Medvěd si správně myslí, že toto sebevražedné většinové myšlení není konstatní, pochopil, že je to proměnná, kterou je zapotřebí změnit, dokud je ještě čas.
Zde opět musím zopakovat pravidlo, které neplatí jen pro motoristy, ale bohužel pro většinu z Vás, lidí z naší "vyspělé" západní civilizace:
Navzdory (Medvědovu:) varování se nic zvláštního nestane, dokudstávající stav nezačne bolet víc, než změna.
Nepovazuji za konstatni nazory lidi - ty se menily, meni a menit budou. A je mozne je menit zvnejsku. At jiz ten proces nazyvame vzdelavani nebo manipulaci.
To co povazuji za konstantu a medved dle meho za promenou je prirozenost cloveka, ktera neumoznuje existenci ciste altruisticke spolecnosti. Toto predpoklada vyvoj cloveka jako druhu a to je zalezitost na tisicileti, ne na roky ci desetileti (a nebo geneticke inzenyrstvi jako v Huxleyho romanu Brave new word ;-)
Lapidarne receno - neverim, ze lide zmeni v dohledne dobe tak aby jako motivace stacil jenom cukr. Vzdy bude potreba najaka forma bice.
Proto neverim medvedove utopii - ta predpoklada stejne idealizovaneho cloveka jako predpokladali komuniste (spravedliveho, ochotneho nezistneho jednani, zcela nesobeckeho, atd.). Mimochodem ze stejnych duvodu povazuji za nesmysl liberarni predstavu spoluprace dokonale racionalnich a poctivych lidi ciste na zaklade obchodnich vztahu. Lide nejsou ani andele, ani racionalne fungujici ekonomicke stroje.
Lide jsou proste lide se vsemi klady, nekonecnou variabilitou individuality a samozdrejmne zapory.
S tim pravidle souhlasim. Tak to je, a kdyz o tom premyslim - je to skutecne takovy problem? Lze to delat jinak? Domnivam se, ze prilis ne.
Politika preventivni opatrnosti muze vedst k jeste vetsim silenostem a bohuzel takovych prikladu vidime pomerne dost.
K tomu medvedovu varovani - pokud se snazi zmenit uvazovani lidi tak se jej snazi zmenit smerem, ktery pro mne osobne nema zadnou perspektivu. Jedine co me uklidnuje je fakt, ze propagaci svych myslenek dela natolik spatnym zpusobem, ze se nebojim ze neco zmeni. Tobe treba imponuje, ale nepredpokladam, ze te zmenil, jen pritahl.
Moc dobře napsáno. Vždy když čtu, jak si Medvěd představuje, jak nám tu někdo moudrý bude vládnout a určovat, kolik si má kdo vydělat a čím (a nejlépe kam) jezdit na dovolenou, vůbec kolik kdo "skutečně potřebuje" dovolené, běhá mi mráz po zádech...
Názory lidí přece vyvěrají vyvěrají z jejich přirozenosti. Přirozenost dnešních lidí se zatím, bohužel, blíží víc chování částečně kultivovaných zvířat a se skutečným lidstvím toho nemá moc společného.
Je docela smutné, že když se tu najde člověk, který se podobá víc člověku, než zvířeti, je ve svých názorech naprosto osamocený. To by se přece MĚLO začít měnit.
Aspoň to "MĚLO BY SE" byste mohli OBČAS připustit. Vaše argumentace na mě působí tak, že jste s tím zvířetem, které v sobě máte, naprosto spokojení a někteří z Vás jsou na to zvíře dokonce hrdí.
HOMO SUM; HUMANI NIL A ME ALIENUM PUTO. Jsem člověk, nic lidského mi není cizí.
To není žádná hrdost, nebo naopak něco, za co by se měl kdokoliv stydět. To je prosté a poctivé konstatování faktu.
Joe@CUBE jistě bude souhlasit s tvrzením, že pružné myšlení a přizpůsobivost je základní předpoklad pro přežití lidstva. Ale právo silnějšího a schopnějšího, čili pravidla džungle, která tady hlásá, jsou stará milióny let. V lidském podání vedou k periodickému opakování válečných konflktů, krvavých revolucí a občanských válek, jejichž rozsah i důsledky se neustále stupňují a v poslední době hrozí definitivní skázou civilizace.
Možná už by bylo načase zkusit to jinak :-)
Aplikace darwinismu na lidskou spolecnost nevede k rozpadu spolecnosti na silna individua a zakonu dzungle.
Doporucuji si precist neco o socialnim darwinismu. Zatimco na urovni jednotlivcu panuje prirodni vyber, tak v ramci spolecenstvi je jejich agrese omezena pravidly. Ktera spolecnost toto nedokaze, prohrava a konci na propadlisti dejin. Tedy prirodni vyber ma v techto teoriich jakousi hierarchickou strukturu.
V ramci spolecenstvi slouperi individua, ale stejne musi spolupracovat (a casto konat proti svemu primemu kratkodobemu zajmu) za ucelem preziti spolecenstvi. A to same o uroven vyse na urovni skupin spolecenstvi (napr. krestanska kultura)- mohou vest valky a souperit, ale musi existovat urcita mira spoluprace tak aby byly schopny konkurovat jinym a tak dale. Teoreticky az na uroven planetarniho spolecenstvi. Budto dokazeme byt konkurenceshopni jinym formam zivota, nebo skoncime.
Je to mimochodem jeden z duvodu, proc si vsechny spolecnosti vytvorily nabozenstvi. Existence absolutni autority dokazala lidi prinutit prekonat svoji individualni potrebu a spolecestvi bylo efektivnejsi.
Tedy - tvrzeni o konkurenci a aplikaci prirodniho vyberu nevede k nesolidarni spolecnosti. Teorie socialni darwinismu pomerne presvedcice (i radou experimentu) dokazuje, ze prave tlak vnejsi konkurence (nebo prostredi) )nuti k vnitrni solidarite a schopnosti sebeobetovani se pro celek.
To je mimo jine zasadni medveduv rozpor. Maluje nasi spolecnost temer ve stavu socialni valky tak hruznymi barvami, ze by se clovek bal vyjit ven a vola po vecech beznych v dobe ohrozeni spolecnosti. Realne si ale spolecnost zije jako prasata v zite, v podminkach nejlepsiho materialniho zabezpeceni za celou dobu existence druhu a tak proste nikdo neciti potrebu jednat jako ohrozeny.
Je pravdepodobne, ze se to musi drive ci pozdeji podelat a bude zle. A jiste by bylo racionalni se pokusit tomu predejit vlastnim omezenim. Jenze jsme prakticky ti stejni tvorove jako nasi predci v dobe kamene, nejsme racionalni tvorove. Lide to dobrovolne neudelaji. Lze je k tomu donutit mozna donutit bicem ekototality, ale je to opravdu ono? Kriminaly pro ty co sednou do auta, pracovni tabor za zapnuti spotrebice s energtickou tridou horsi jak AAA? Dekuji, nechci.
Zapomínáš na jednu věc: Stavět přežití na konkurenceschopnosti vůči ostatním formám života je něco jako boj na života a na smrt proti vlastní matce. Tady přece nejde o nějakou konkurenceschopnost, nýbrž o symbiózu, koexistenci, spolupráci. Vzájemným bojem se hodnoty ničí, spoluprací se vytvářejí.
Pokud k solidaritě musí člověka nutit nějaká vnější hrozba, pak je to smutné. Solidární by měl být člověk sám od sebe - prostě proto, že je lidskou bytostí a dokáže cítit něco jako lásku k bližnímu.
Naše společnost je ve stavu sociální války. Jen si to málokdo ještě uvědomuje. V tom je totiž její zákeřnost: Až si to poražení aktéři této války dostatečně uvědomí, tato válka bude už dávno rozhodnuta. V tuhle chvíli, kdy oběti této války ještě ani netuší, že nějaká probíhá, se rozhoduje o jejím výsledku.
Jako prasata v žitě si žije jen určitá část západní společnosti a zanedbatelné procento zbytku světa. Za tento náš/jejich blahobyt ale platí a ještě zaplatí lidstvo jako celek obrovskou cenu. Nejhorší na tom bude, že první vždycky začínají platit ti, kteří se na tom blahobytu podíleli nejméně.
To je zajímavé, že mi ve svém posledním odstavci vlastně dáváš za pravdu. Opravdu si myslím, že nejlepší cestou k nápravě současného stavu věcí je vlastní dobrovolné omezení. Netoužím po nějaké ekodiktatuře nebo ekoteroru. Apeluju na zdravý rozum, na přirozenou touhu přežít, tedy na dobrovolné vlastní omezení každého z nás. A Ty mi na to řekneš, že lidé to dobrovolně neudělají. Ty vlastně tvrdíš, že nikdo se nebude chtít omezit jako první. Na to já mám jedinou odpověď: Jako první by se logicky měli omezit ti nejbohatší.
"Pokud k solidaritě musí člověka nutit nějaká vnější hrozba, pak je to smutné. Solidární by měl být člověk sám od sebe - prostě proto, že je lidskou bytostí a dokáže cítit něco jako lásku k bližnímu."
Přesně tak, prvním předpokladem pro zodpovědnost a solidaritu je svoboda. Dokud budeš lidi zákony a vyhláškami omezovat pod záminkou "sociální solidarity" (přehnané sociální zabezpečení) "ochrany přírody" (recyklační poplatky, ekologické daně, spousta certifikací a schvalování) "ochrany před vlastní blbostí" (povinné helmy, pásy v autě, zimní pneumatiky), lidé budou mít za to, že zákony myslí za ně a sami se zodpovědně chovat nebudou.
Teprve, když tyhle všechny falešná pozlátka "bezpečí" odbouráš, každý může vidět svou vlastní společenskou zodpovědnost. Bude to chvíli trvat, asi pár generací, ale jinak to nejde. Opačná cesta je zase vše svázat zákazy, omezeními, nařízeními, až po předepsanou směs a vzorek na Tvém kole a certifikovaný model přilby, což by se asi nelíbilo ani takovému totalitáři jako jsi Ty:-D
Zpíval to už Jan Werich, že krátkej řetěz mravy nenapraví...
Samozřejmě že je nutné lidi omezovat vyhláškami a zákony. Pokud vnímáš svobodu jako absenci zákonů, tak já svobodný být nechci. Lidi nejsou tak dokonalí, aby bylo možné spoléhat na to, že se budou chovat morálně a eticky, aniž by nad sebou měli zákony s hrozbou sankcí v případě jejich porušování.
Pro někoho, kdo "má zákon v sobě", jsou možná (některé) zákony zbytečné. Stejně jako jsou zbytečné určité informace pro informovaného člověka. Že někteří lidé jsou "informovaní", přece neznamená, že zrušíme všechny informace. A zákon je druhem informace.
Nepleť si zákony s buzerací nebo nesvobodou. Je to stejné jako s dopravními předpisy. Bez nich by byl na silnicích chaos. Někdo přece musel stanovit, že se bude jezdit vpravo. To přece nesouvisí s nějakou odpovědností nebo neodpovědností jednotlivých motoristů. Takže ten řetěz na toho hafana být musí. Jen musí mít přiměřenou délku.
Svobodu jako absenci zákonů nevnímám, Ty to víš, tak zas nedělej hloupého.
Je ti jasný rozdíl mezi (1) nezbytností ustanovení o ježdění vpravo a (2) nezbytností ustanovení o směsi a hloubce vzorku a certifikovaném modelu helmy pro jízdní kolo?
Kdyby byly všechny zákony tak jednoduché, jak je to jen možné, nežilo by se nám všem líp?
Souhlasím s tím, že jsou věci, které je potřeba regulovat (upravit zákonem), a které tuto regulaci nevyžadují. Rozdíl mezi námi bude v tom, kde je ta hranice.
Jako příklad uvedu tu hloubku vzorku pneumatik (u aut). Podle mě to potřebné je, protože nezodpovědnost jedince může vést k podcenění nikoli vlastních rizik, ale rizik vyplývajících pro ostatní. A zákon má především chránit lidi ne před sebou samými, ale před sebou VZÁJEMNĚ.
A ta ochrna před vzájemným poškozováním by měla sahat právě i do oblasti vzájemného ekonomického poškozování, jakkoli nepřímého.
A víte, že i jo? Mně se naopak zdá jako velká samolibá nabubřelost si nepřipustit, že člověk prostě JE především přešlechtěné a předomestikované zvíře a hlásat, že jeho lidství je něco víc, jakoby pro něj přírodní zákony neplatily...
No právě - přírodní zákony platí i pro lidi - to je ale zrovna oblast, kde si člověk poslední dobou připadá jako Bůh, vůbec se jich nebojí, přestože je jen přešlechtěné, předomestikované zvíře :-)
Připustit si, že se chovám jako zvíře, je nutný předpoklad ke změně. (k lepšímu) Neměl by to být ale předpoklad k hrdosti, ani k prostému konstatování. Obojí znamená, že mi tento stav vyhovuje, protože na něm v současné době vydělávám.
Zajímá diskuze na "typické "cyklotéma tady zuří. Nejvíc mě zaujal názor, že firma složená jen z manažerů nemůže vydělávat.Že bychom už celých šest let ve firmě prodělávali?Je mi jasné že mně zahltí kritika a výrazy jako šmelinář a podvodník, nicméně co každému brání se do toho pustit taky? Pokud chceš trávit zaměstnáním více než 59 (považte!)hodin týdně a neznat dovolenou a skoro ani rodinu, tak se dnes, na rozdíl od doby nedávné můžeš realizovat.Mimochodem, 59 hodin( pokud bych to na hodiny počítal),mám většinou tak za 3 dny. Kolo slouží jako dobrý relax když je vyjímečně čas. Myslel jsem, že se maličko odreaguju na této diskuzi, ale člověku je dáno mýliti se.
A co ta vaše firma složená výlučně z manažerů užitečného vyrábí?
Mimochodem - těch mých inzerovaných 59 vyučovacích hodin týdně (dokonce pětačtyřicetiminutových) odpovídá zhruba 114 hodinám týdenní pracovní doby THP. S tímhle číslem to srovnávej.
Kkdybys i sluzebne spal,mohl bys mit za tri dny 72 hodin,to te nenapadlo?
Děkuji za vysvětlení Tvých představ. Už prosím jen stručně:
Co přesně brání ženě, která stojí o peníze, jít dělat manažerku, když to podle Tebe může dělat každý hlupák a bere za to desetitsícové platy?
Co přesně bránilo horníkovi vystudovat školu nebo jít dělat makléře?
Co přesně brání cikánům přestat krást, začít pracovat, posílat děti do školy, a zajímat se o jejich prospěch?
Všichni tito lidé vědí, že učení a práce přináší peníze a svobodně a dobrovolně se rozhodli dělat to co dělají za takových finančních podmínek, jaké mají. Proč by měli dostávat nějaké vyrovnání na úkor těch, kteří řádně studovali a pracovali, místo aby se flákali a hráli si?
Proč index HDI považuje za lepší větší veřejné výdaje ve zdravotnictví? Mě jako pacienta přece zajímá kvalita léčebné péče, ne to, zda je placena ze soukromých nebo veřejných zdrojů.
Proč index HDI indexuje počet žen v politice, je mi záhadou, jak to s kvalitou života souvisí?
---
Proč Tě straší možnost privatizace Hradčan? Ty a sdružení podobných lidí byste se mohli složit a Hradčany zakoupit. Mohl bys tomu šéfovat, protože víš jistě ze všech nejlíp, co je potřeba udělat. Mohli byste si tam založit stát Hradčany založený na příkazech a přídělech a vybudovat ráj na zemi. Cestovní ruch bys měl zajištěn předem, mohl bys zahraničním turistům (například mě;-)) ukazovat, jak správně enviromentálně žít.
Zrovna tak bych se Tě mohl zeptat, co brání manažerce jít dělat učitelký do mateřské školy nebo co brání manažerovi jít rubat uhlí.
Těm cikánům v tom brání jejich kulturní odlišnost. Oni neznají nedokážou pochopit pojem soukromého vlastnictví. Je to stejné, jako kdybys byl barvoslepý a někdo Tě trestal za to, že používáš nesprávné barvy. Nechci je hájit - sám s nimi mám negativní zkušenosti, ale nebrání mi to jejich situaci pochopit.
Píšeš, že všichni vědí, že učení a práce přináší peníze. Vždyť to není pravda. Učení ani práce ještě nikomu žádné závratné peníze nepřinesly. Kéž by tomu tak bylo. Sám víš, jaké vlastnosti jsou skutečně potřeba k tomu, aby člověk opravdu zbohatl. Učení či práce nejsou dokonce ani podmínkou nutnou, natož pak dostačující.
Index HDI pracuje s těmito parametry kvůli úrovni sociálních práv, které Ty vůbec neuznáváš a kvůli rovnoprávnosti postavení žen v posuzované společnosti. Kromě toho to zdaleka nejsou jediná kritéria. Je tam například i kvalita životního prostředí, míra nezaměstnanosti, dostupnost lékařské péče, dostupnost vzdělání a podobně.
Ty Hradčany mě zajímají proto, že mě děsí, co všechno současná vláda jse schopná privatizovat, aby tím vytvořila prostor pro korupci. Znovu se mi potvrzuje moje teze, že základní hodnotou pravicově liberální politiky je schopnost jakýmkoli způsobem se zmocňovat hodnot. Vláda pod vedením ODS se jako hejno supů vrhá na státní majetek a privatizuje ho zčásti do vlastních rukou, zčásti do rukou svých sponzorů a příznivců.
Mohl. A já, jelikož vím, že v tomto mám pravdu, bych Ti mohl odpovědět: vůbec nic. Takže je to svobodná volba každého z nich, každý dobrovolně dělá práci, kterou dělá, za plat, který dostává, a není nejmenší důvod do toho nějak zasahovat, že.
Když neznají a nedokážou pochopit pojem soukromého vlastnictví, tak jim vlastně peníze vůbec nemůžou chybět, takže nechat je být, nic jim nedávat a chránit před nimi svůj vlastní majetek by bylo zcela v pořádku, že.
Tak pozor, teď zaměňuješ Ty pojem "Bohatství" s množstvím peněz. Nevím, jestli to je Tvoje chyba nebo úmysl mě následně zkusit nachytat, tak na to upozorňuji.
S tím HDI jsi jak kolovrátek. Netvrdím, že v HDI nejsou i smysluplné veličiny. Ale obsahuje spoustu zavádějících parametrů, pročež tento je ve svém důsledku zhola nic nevypovídající.
S těma Hradčanama - jak typické. Místo abys byl nadšen příležitostí, jaká se Ti tu otevírá - založit vlastní komunitu a na ní demonstrovat, jak bys to všechno dokázal pozakazovat a popřikazovat nejlíp - spustíš svou ohranou písničku o tunelování, ODS a plivnutí na pravici, která s ODS nemá mnoho společného. Kdo chce, hledá způsob, kdo nechce hledá důvod, že.
Ten důvod zasahovat tu je, protože bez těch zásahů je to nespravedlivé. Jenže když Ty spravedlnost ztotožňuješ s tím, co vygeneruje trh, je s Tebou těžká řeč. Ty jsi přesvědčen o tom, že co je tržní, musí být nutně spravedlivé. Já si to nemyslím a z toho se pak odvíjejí všechny ostatní rozdíly v našich názorech.
Jsem dalek toho, abych směšoval bohatství s množstvím peněz, ale právě trh převádí všechno jen na peníze a nutí takhle lidi uvažovat. Kdo na jejich hru odmítne přistoupit, toho právě těmi penězi zničí. Takže kdo nechce podlehnout, musí ty peníze chtít taky.
HDI je podle mě mnohonásobně přesnější koeficient než kterákoli makroekonomická veličina. Jestli znáš nějaké přesnější kritérium pro posouzení kvality života lidí, tak sem s ním, zkusíme udělat žebříček zemí podle něj. Já žádné přesnější s takhle velkou vypovídací hodnotou neznám.
Jestli znáš nějakou jinou stranu, která ovlivňuje politiku ve smyslu (rádoby) pravicových hodnot, tak ji jmenuj. Pokud chceš ODS kritizovat zprava, tak to už je pro mě pod moji rozlišovací schopnost, protože je mi úplně jedno, jestli mě přejede osmitunový nebo šestnáctitunový náklaďák. Pro mě je příliš pravicové i Bursíkovo křídlo ve Straně zelených i drtivá většina lidovců.
Nikoliv. Já tvrdím, že co vygeneruje trh je jednoznačně dáno, předvídatelné a prosté korupce, klientelismu a dalších negativních projevů netržních autorit.
Trh nepřevádí všechno na peníze, kdyby tomu tak bylo, učitelky z MŠ a horníci by se sebrali a šli dělat manažery, a to přesně v takovém množství, až by brali všichni stejně. Jelikož tomu tak není, máš někde ve své úvaze chybu. Dám Ti šanci, najdi a oprav si ji sám.
Já v žádném případě netvrdím, a nikdy jsem netvrdil, že nějaká makroekonomická veličina vypovídá o kvalitě lidského života. Opakuji to tuším potřetí. Kritérium pro posouzení kvality života lidí jsem jedno navrhnul, jestli čteš pozorně, tak o něm víš.
Do propírání jednotlivých politiků a stran na úrovni hospodských keců se nenechám vtáhnout, sorry. Abych to zopakoval, máš dva úkoly:
1) Najít ve své úvaze chybu, proč v tržní ekonomice nebude pravděpodobně stejný plat horníka, učitelky v MŠ a manažerky.
2) Najít v diskusi mnou naznačené kritérium pro hodnocení kvality života.
Co je mi platné, že je něco předvídatelné, když je to špatné. Komunisti za své vlády byli taky velmi dobře předvídatelní.
Ta Tvoje úloha postrádá smysl. Tvrdíš, že kdyby trh všechno převáděl na peníze, učitelky z MŠ a horníci by šli dělat manažery? Kde jsi na tohle přišel? Je to přesně naopak: Trh způsobuje, že NEMAJÍ všechny profese stejné šance. A to proto, že existují určité hodnoty, které nejsou komodifikovatelné, se kterými není možné nebo etické kšeftovat. Takže ve výhodě jsou ti, kteří manipulují s obchodovatelnými hodnotami, například s penězi.
K těm Tvým úlohám: 1) Chyba byla v zadání. 2) Zkoušet mě nemusíš. Já mám pamatováka dobrýho. Jenže to neznamená, že budu s Tvým názorem souhlasit. Pro Tebe je rozhodujícím ukazatelem jednání těch nejbohatších. Dokládal jsi to na Švédsku. Když utíkají ti nejbohatší, tak je podle Tebe kvalita života v té zemi nejhorší.
Jenže já to vidím jinak: Ti bohatí utíkají mimo jiné proto, že je jinde nechají obyvatelstvo efektivněji odírat než u nich doma. Proto se kapitál stěhuje do zemí s nízkou úrovní ochrany pracovní síly, kde tihle "nejchytřejší" a "nejschopnější", jak jsi je nazval, například využívají i dětskou práci. A také se třeba vůbec neohlížejí na životní prostředí. Hádej, proč se třeba v Indii roděj holčičky se čtyřma nohama nebo dvěma obličejema?
Řešení úlohy 1): trh je o uspokojování potřeb. Učitelku v MŠ vedou k tomuto povolání jiné potřeby než potřeba vydělávat co nejvíce peněz. Napříkald potřeba dělat užitečnou práci, radost z práce s dětmi, relativní beztrestnost a žádná odpovědnost, ale také třeba potřeba volného času v mládí, kdy si cestu sportu nebo třeba studentských radostí sama dobrovolně vybrala před studiem a kariérou manažerky. Je velmi málo žen, které si cestu manažerky vyberou a jsou dostatečně cílevědomé, pracovité a zodpovědné, že uspějí. Takové ženy si chtějí odměnu, proto žádají manažerské platy a dostávají je. Učitelka v MŠ si dobrovolně sama vybrala jinou cestu, přičemž dala přednost jiným hodnotám před vysokým platem, a nám nezbývá, než tuto volbu respektovat. Jednoduché že?
Řešení úlohy 2): Migrace. Proč statisíce lidí ročně utíkají do USA a desetitisíce zde získávají azyl (btw USA jsou jedinou zemí na světě poskytující pravidelně ekonomický azyl). Že by tam byl život horší než na sousední levicově orientované Kubě? Proč Portorikánci utíkají do USA a ne do Ekvádoru, Bolívie či Kolumbie, kde by se jistě lépe domluvili a tudíž snadněji sehnali zaměstnání? Že by se chudí v USA měli tak špatně? Nebo je lépe být největším chudákem a looserem v USA než běžným občanem Portorika?
Proč statisíce lidí utíkají z Afghanistánu? Že by tam kvalita života za mnoho nestála? Proč se ručníkáři cpou pořád dokola do Izraele, když jim všechny okolní státy nabízejí azyl? Že by se jim žilo v Izraeli špatně?
Proč za levicových vlád ve východní Evropě utíkali lidé na západ a ne západoněmečtí soudruzi na východ? Vždyť tu bylo mnoho věcí dobrých. Pro dělníky, rolníky a pracující inteligenty údajně země zaslíbená, proč hromadně neemigrovaly statisíce rakouských a západoněmeckých dělníků, rolníků a pracujících inteligentů no NDR, ČSSR nebo dokonce do ráje na zemi, SSSR? Že by se i dělníkům, rolníkům etc. žilo lépe pod železnou rukou kapitálu?
Dětská práce je masově využívána třeba v Čínské Lidové republice. Proč tamní levicová vláda tomu nebrání? Že by levici na obyčejných chudých lidech nezáleželo??? (Jen tak potichu, mezi námi, přesně tak to je.) Částečně se tomu dá bránit například vyhýbáním se čínským výrobkům, bojkotem čínské olympiády, ale každý takovýto sociálně zodpovědný krok občana je jen kapkou v moři.
Trh je o uspokojování potřeb jen v představách jeho zastánců. Na tu migraci mám taky trochu jiný názor. Je spousta lidí, kteří migrovali z venkova do měst a teď tam žijou podstatně hůře, než kdyby bývali zůstali tam, kde vyrostli. Že by se v USA zrovna všem žilo dobře, to si nemyslím ani v náznaku. V USA se možná žije dobře těm bohatým, ale jak jsem tu už mnohokrát psal, každý šestý nemá ani to nejzákladnější sociální nebo zdravotní pojištění.
To, že lidi někam utíkají, je dáno jejich představami, nikoli reálnou skutečností. Neříkám, že to nemůže být řešení, ale vypovídacín hodnota tohoto činu je omezená.
1) Pořád tu operuješ pojmem "zastánce trhu". Ale takové slovní spojení je nesmysl. Trh existuje a vzniká kdekoliv, kde je nějaká potřeba a možnost volby. Když nebude legální, bude nelegální. Čím levicovější vláda, tím více nutí uspokojovat potřeby svých občanů na nelegálních trzích (korupce, černé trhy "zakázaného" či "nedostatkového" zboží atd.), na čemž prodělávají všichni obyčejní lidé a vydělává vláda a zločinci (což je skutečným důvodem omezujících tendencí levicových vlád).
2) Dobrý postřeh. Bohatí mění bydliště a sídlo firmy a důsledky jejich jednání zpravidla odpovídají záměru jejich jednání. Chudí často jednají pod vidinou nějakého dojmu či slibů a důsledky jejich jednání jsou zhoubné pro ně samotné. Nejen při migraci, ale i u voleb.
Takže Ty nejsi zastánce trhu? Tak to jsme dva. Na to, aby vznikl trh, je třeba určitého způsobu myšlení. A ten já nemám. Ti, kdo takto uvažují, pak samozřejmě vidí trh všude a myslí si, že je to naprostá nutnost.
S tou motivací k migraci je to složitější. I ti bohatí jdou za vidinou stále většího a většího zisku. Vidíš to hodně černobíle: bohatí jsou podle Tebe chytří, protože se dokážou zmocňovat hodnot. A chudí jsou podle Tebe hloupí, protože věří slibům bohatých.
Co je pro chudé zhoubné, je to, že bohatí si přivlastňují i to, co nepotřebují. Tudíž se pak nedostane na ty, kteří by to potřebovali.
Zase špatně. Na to, aby vznikl trh je potřeba jen nabídky a poptávky. Při určitém způsobu myšlení dokážeš tento trh POPSAT. Ale vznikne nezávisle na Tvém myšlení či přání.
Skutečně majetných (raději než bohatých, i člověk s průměrným či podprůměrným příjmem a majetkem může být ve skutečnosti velmi bohatý a to i ve finančním slova smyslu) je velmi málo, stejně jako skutečně chudých. Mezi nimi je 99% normálních lidí, kteří podnikají, pracují a snaží se rozumně, poctivě a +- příjemně uživit. Nebylo by lépe přestat pomlouvat, závidět a řešit marginality a začít se bavit o té drtivé většině normálních lidí?
Nahoře, když´s zakládal toto vlákno, jsi vyhlásil, že nemáš slov. Vzápětí jsi svá slova mnohomluvně popřel a svedl diskuzi uplně do "Utopie". Jsi spokojen?
Nedostávalo se mi slov k umění motoristů. K tématu, ve které se to zvrhlo, mám slov vždycky dostatek. :o))
Já myslel že je to tu o kolech, politické kecy jsou někde jinde,ne?Zlaté B-F.
O kolech určitě taky. Trochu se nám to v tomhle tématu zase zvrhlo. No tak snad už jsme si tady s Joe@CUBE popovídali dostatečně. Jen mám jednu drobnou obavu: Abychom, zatímco se budeme prohánět na kolech a povídat si o nich, něco důležitého neprošvihli právě v oblasti té politiky...
Díval-li jste se někdo před chvíli na Novu? Privatizace nemocnic firmou PP Hospital (nebo tak nějak) v přímem přenosu, aneb neviditelná ruka trhu dle ODS. Ze spádové nemocnice v Dačicích vyhnali doktory, zrušili akutní péči a chtějí z ní uděla LDN, protože LDNky hodně vydělávají.
V Českém Brodě nemocnice taky pomalu končí, protože málo platili, takže tam byla jedna sestra na třicet pacientů. Nemocnici v Brandýse, která má účetní hodnotu přes 40 miliónů, koupili za 8 miliónů včetně domu na Brandýském náměstí, vily v sousedství nemocnice a polikliniky v Čelákovicích, kterou obratem ruky prodali za 3milióny, přestože mají ve smlouvě, že pět let nic zprivatizovaného prodávat nesmějí a přesto, že město Čelákovice jim za tu polikliniku nabízelo 4,5 miliónu. Všechny ty objekty, (kromě Dačic) dobře znám, takže můžu s klidným svědomím prohlásit, že je to hnusnej podvod, který je o to horší, že lékařská péče jde do hajzlu. Ta poliklinika už je taky lékařů prostá.
Doufám, že TOHLE ani Joe@CUBE nenazve svobodným podnikáním. A teď tímhle způsobem sprivatizujeme zdravotní pojišťovny? No tě pic teda.
Správně bychom se měli zeptat, proč je LDN výdělečná a třeba interna nebo traumatologie méně. Není to tak složité...
Kdybychom měli ponětí o financování zdravotnictví, věděli bychom, jaké problémy poplatky nadělaly internám, a proč tytéž problémy třeba na traumatologii nevznikly. (Myslím skutečné problémy s financováním, ne to, že někteří pacienti nejsou ochotni platit, to není problém nemocnice, ani oddělení).
Jestli teď tušíš, o čem je řeč, tak už znáš mou odpověď. BTW ji zná každej doktor v nemocnici, a nemusí být vůbec dotčen ekonomickým vzděláním...
Jenže nemocnice tu nejsou od toho, aby nějakým spekulantům vydělávaly těžký prachy. Doktoři žádné ekonomické vzdělání nepotřebují, protože mají pomáhat lidem a ne se spolu s ODS podílet na rozkrádání veřejného majetku a dalších praktikách organizovaného zločinu.
Nevím, co na Tvoje vysvětlení říci. Čekal jsem od Tebe jasné slovo a ne nic neříkající ekonomickou úvahu. Připadá mi, že s tou nehoráznou zlodějnou souhlasíš. Ono Ti asi nic jiného nezbývá?
Mohlo by se totiž ukázat, že ty Tvoje neprůstřelné ekonomnické úvahy stojej za houby, pokud je začne zneužívat parta zlodějů.
Stejně jako se dá zneužít Medvědova ideologie sociálního státu k flákání, dá se zneužít Tvoje ideologie tržního hospodářství ke sprostému kradení.
Konkrétní reportáž jsem neviděl, něco málo o tom případu jsem kdysi četl. Nevíš, o čem mluvím, protože o financování nemocnic nic nevíš, bych si tak dovolil tipnout. Umíš jen unisono s Medvědem opakovat "soukromé je špatné, protože vydělávat je špatné".
Soukromá nemocnice zkrachuje, protože stát ji neumožňuje zdravotním pojišťovnám účtovat skutečné náklady na léčení. To že na LDN se vydělává a na léčení prodělává je věc státem, nikoliv trhem, nastavených cen.
Ano, každá ideologie se dá zneužít, proto nejsem zastánce žádné ideologie (jak se mi tu někteří snaží podsunout), ale prosazuji snahu o pochopení reality a racionální úvahu.
Jde o to, co považuješ za racionální úvahu. I zloděj či jiný zločinec zpravidla uvažuje přísně racionálně. Pochopení reality je jedna věc, smíření se s realitou, se kterou nesouhlasím, je věc druhá.
Pak je potřeba rozlišit ideologii a obranu určitých morální a etických zásad. Souhlasím s tím, že obojí se dá zneužít. Ale zneužití obrany morálních a etických zásad je dřív vidět, protože zde nemůže platit, že účel světí prostředky, kdežto u ideologií je to spíše pravidlem.
Netvrdím, jak mi podsouváš, že soukromé je špatné. Naopak - bráním se tvrzení, že co je státní, musí být nutně špatné. To je ale velký rozdíl. Vydělávat ale skutečně špatné být může. Záleží na tom, NA ČEM a JAK vyděláš.
Důležité jsou náklady a dopady, které Tvůj zisk bude mít na zbytek populace a samozřejmě na životní prostředí. Vydělat na tom, že vytvoříš nějaké hodnoty, špatné snad není, ale mnoho výdělečných aktivit je založeno na tom, že Tvůj zisk prostě někdo jiný zaplatí svou ztrátou. To jsou aktivity, které nevytvářejí žádné hodnoty, pouze je přesouvají do těch "správných" kapes.
Jsem odpůrcem vpuštění trhu do poskytování lékařské péče, protože by nebyla všem stejně dostupná. Trh lze vpustit jen tam, kde klient má možnost službu či zboží nekoupit vůbec. Toto v případě zdravotní péče splněno není. Proto považuju za neetické na ní vydělávat.
Trh nechť funguje třeba u plastických operací (vyjma těch, které doporučí lékař), ať funguje v oblasti nadstandardních služeb, které léčbu doprovázejí a zvyšují komfort pacienta, ale samotné lidské zdraví nesmí být předmětem obchodu.
Asi namítneš, že to není racionální úvaha. Možná skutečně není, přesto si myslím, že je to úvaha správná. Racionalita v úzce ekonomickém smyslu, jak je chápána dnes, pro mě není měřítkem.
Ale ta zdravotní péče přece všem stejně dostupná tak jako tak není...
A bylo by na delší úvahu, zda je lepší (nebo méně špatné) mít tu dostupnost jasně a průhledně danou penězi, než současná situace, kdy člověk k těm penězům ještě navíc musí složitě zjišťovat a hledat známé známých, komu že do kapsy ty peníze "šoupnout"...
Zdravotní péče hrazená z veřejného pojištění je ze zákona dostupná všem stejně. Pokud existovala nebo dokonce existuje korupce, je potřeba ji co nejpřísněji potírat, nikoli ji povyšovat na zákon. Privatizace zdravotnictví nic jiného není. Korupce je není nic jiného než tržní vztah tam, kde by být neměl. Řešením není ji zlegalizovat vpuštěním trhu tam, kam nepatří.
Jistě souhlas... jaký jiný návrh? Trhem a penězi ne... takže přidělování omezených zdrojů (což zdravotnictví je) losem?
Příděl finančních prostředků do zdravotnictví by se měl řídit prioritami vlády. Podle posledních statistických údajů v ČR do veřejného zdravotnictví plyne méně prostředků než ve většině vyspělých zemí. Samozřejmě v přepočtu na kupní sílu a velikost státního rozpočtu.
Já nemluvila o přídělu prostředků do zdravotnictví - bude-li mít vláda prioritu zvýšení "přídělu" finanční prostředků do zdravotnictví, bude samozřejmě muset nám pracujícím zvýšit sazby zdravotního pojištění. To je administrativně poměrně jednoduchá záležitost, a zajisté ji i my oba přivítáme s nadšením, neníliž pravda? :-)
Nicméně hovořila jsem o přídělu pacientům. Možnosti zdravotní péče jsou dnes tak vysoko, že neexistuje způsob, jak zaplatit jejich maximální využívání všem... Takže i když budeme místo 13,5% příjmu na zdravotnictví platit 50%, pořád nebude dost "všeho pro všechny". A vždy bude nějaký filtr, komu ano a komu ne.
Zvýšení přídělu prostředků do zdravotnictví nemusí nutně zvýšit sazby zdravotního pojištění. Zdrojem financování zdravotnictví může být a myslím, že i je - státní rozpočet.
Výši povinných odvodů nevnímám tak tragicky. Posuzuju ji podle toho, jaké služby a v jaké kvalitě za ně dostanu. Nominálně nízké daně mohou být příliš vysoké, pokud za ně nedostanu téměř nic. To je nejspíš směr a cíl pravicových stran. A naopak nominálně relativně vysoké daně mohou být přijatelné, pokud vím, že za ně dostanu ty služby, které od státu očekávám, a navíc ve slušné kvalitě.
Tím filtrem, komu drahé léčebné metody či léky a komu ne, může být jedině naléhavost případu, kterou musí posoudit neúplatný (tedy mimo trh stojící) lékař.
No, dobře. Takže by se nezvedalo zdravotní pojištění, ale daně. V tom bych rozdíl neviděla...
Kdo bude jmenovat toho hlavního rozhodujícího neúplatného mimo trh stojícího lékaře?
Snad ještě existují mezi námi mravní a neúplatní lidé či lékaři. Nebo myslíš, že už je trh všechny nadobro pohltil a zkazil?
SNAD existují. Otázka nezněla, jestli existují, ale jak je najít? Volbami asi těžko, to by mohlo dopadnout tak, že se zas zvolí nějaký Rath:-(
Nevím, proč se tady otíráš o trh. Tržní chování přece korupci znemožňuje. Zkus uplatit pekaře, aby Ti prodal housku pod cenou;-) Mě taky neuplatíš tak snadno, já jsem zainteresován a existenčně závislý na výsledcích komerční firmy.
Naopak, když jsem potřeboval zajistit rozumnou civilku, abych mohl dále pracovat a splácet úvěry, zas tak moc mě to nestálo... státní úředníci JSOU úplatní. Ti co je maj kontrolovat JSOU ještě úplatnější. Ti co to všechno říděj, jsou absolutně nejúplatnější. Až bude v čele všeho jeden božský vševědoucí Medvěd, který ví nejlépe, lépe než já sám, co je pro mne dobré, a já uvidím, že takovéto zřízení opravdu funguje, potom možná budu volit nějakou tu stranu hnědých.
Jelikož dnes a denně vidím, že tržní principy fungují lépe, budu podporovat a prosazovat používání tržních principů, osobní odpovědnosti za vlastní výsledky a osobní zainteresovanost na nich.
Pořád oslavuješ trh jako něco div ne svatého, ale podvolit se trhu znamená přistoupit na pravidla vypočítavosti a sobectví. Lidký život ani život společnosti není možné postavit výlučně na těchto principech. Proto je potřeba trh pustit jen tam, kde to nebude ke škodě věci.
Korupce je postavena na tržním chování v podmínkách, kde trh nemá co dělat. Těžko tedy můžeš hledat korupci v prostředí, kam pustíš trh bez omezení. Je to stejné, jako kdybys propustil všechny vězně z kriminálu a pak hrdě hlásil, že Ti od té doby žádnej vězeň neutek.
Někteří státní úředníci možná úplatní jsou, ale řešením není zlikvidovat stát, ale potírat tu korupci. A metody na to existují. Jen je použít. Nevím, proč se mě snažíš zesměšnit nějakými přívlastky "božský" či "vševědoucí". Rozhodně nemám ambici někomu vnucovat, co je pro něj dobré nebo lepší, ale rozhodně bych si přál, aby každý, který se rozhodne realizovat to, co je pro něj dobré nebo ještě lepší, nekonal na úkor ostatních jen proto, že je silnější. V tom spatřuju roli státu.
Takže shrnuji: Trh může fungovat jen někde, kde nebude škodit, je potřeba udržet si oblasti, kam trh nebude vpuštěn a tyto oblasti bránit proti pronikání trhu, tedy proti korupci.
Až se dostaneš do situace, kdy pro Tebe bude trh nevýhodný (ne že bych Ti to přál), bude pozdě proti tomu něco dělat. A věř mi, že taková situace může nastat velmi snadno a rychle.
Respektovat zákonitosti trhu znamená především přistoupit na poctivé a korektní jednání a přijmout fakt, že obchod musí být výhodný předevím pro kupujícího. Jinak se kupující sebere a půjde jinam, a nebude na příští měsíc na jídlo. Nějakou dobu jsem se živil obchodem, tak o tom něco málo vím.
Korupce je postavena na tržním chování v podmínkách, kde někdo trh uměle a hloupě omezuje. Ten, kdo něco zoufale potřebuje, například modrou vojenskou knížku, mělou kloubní náhradu nebo devizový příslib, je ochoten ve svém zoufalství i překročit hranici nesmyslného zákona a zaplatit sumu jinému subjektu, který disponuje rozhodovací pravomocí.
Správně jsi postřehl, že mnou použité přívlastky jsou myšleny ironicky. Pořád nám tu vnucuješ představu, že někdo ví lépe než my sami, spotřebitelé, jaká rizika a jak moc si chceme pojistit, jakou lékařskou péči a od koho si přejeme zajistit. Jen nám stále tajíš tu osobu, která to ví. Je to škoda, kdybychom ji znali, dalo by se dokonce i diskutovat o tom, že bys mohl v některých případech mít pravdu...
Takže abych to shrnul i já: trh funguje všude a opravdu málokde může škodit víc než příkazové přidělování. Trh je zdánlivě nevýhodný pouze pro toho, kdo chce pouze brát a nechce za to nic nabídnout. Což můj případ skutečně není.
Tady už se mi zase pohnula žluč. Tvoje věčné "je potřeba" ve spojení kolikrát s výroky za které už byly některé organizace postaveny mimo zákon, mě vždy donutí reagovat i když nechci ;-)
Takže jen jedna poznámka - sám píšeš, že role státu je ochránit slabší před silnějšími a silnější řádně okrást, aby bylo z čeho nakrmit slabší (schválně používám tyto výrazy kvůli zjednodušení).
A teď tvoje oblíbená fráze: JE POTŘEBA si uvědomit, že je tady jasná zákonitost a to že slabší jsou na silnějších závislí, opačně toto neplatí. Veškeré pokusy v minulosti, kdy se někdo pokusil tyto dvě skupiny srovnat do jedné lajny (komunismus), nebo příliš utahoval šrouby na klecích těch silnějších (socialismus), skončily tragicky. Tragicky proto, že společnost ty silnější pro své přežití potřebuje a nemyslím teď jen ekonomiku. A když stát ve jménu slabších překročí rozumnou hranici, silnější se vzepřou (např. emigrují nebo se přesunou do šedé ekonomiky atd.), nebo konvergují a přestávají být silnými a s tím se vytrácí i jejich přínos. Taková společnost ale nedokáže fungovat dlouho a končí v momentě kdy už není ani z čeho si půjčovat na státní rozpočet.
Jedinou vyjímkou je Čína, kde je ale řada "nesvobod" vyvážena ekonomickou svobodou, a kupodivu to funguje. Roli hraje samozřejmě i mentalita a kultura.
Mě osobně tyhle cykly strašně fascinují - existuje hodně příkladů státních zřízení, kdy v době blahobytu přišlo volání po sociální spravedlnosti, utáhly se šrouby, silní jaksi zmizeli a celá společnost šla do háje. Pak revoluce, kdy i slabí pochopili, že pečení holubi létající do huby došli, a nějakou dobu funguje svoboda i trh. Jenže některým to přijde nespravedlivé, protože si sáhnou na vlastní strop a pálí je dobré bydlo - a jsme na začátku dalšího cyklu.
Jaký by byl důsledek takového cyklu pro ČR, kdy jsme se ještě zdaleka nevzpamatovali z toho posledního, si dokáži až příliš živě představit.
Ne, děkuji, tak dlouho bych nečekal ;-)
Trh ale není postaven na vzájemném respektu, nýbrž na touze vydělat za každou cenu. Samotný trh Ti nikdy nemůže vygenerovat slušnost a vzájemný respekt. To, co píšeš, je pouze zbožné přání. Mám podobná, ale už vím, že mi je trh nesplní a ani nemůže splnit.
Samotný trh vede k monopolizaci, tedy k VYLOUČENÍ, nikoli VZNIKU konkurence. Takže v konečném výsledku kupující nebude mít kam jít, když se s ním nebude zacházet tak, jak si představuje. Tys to nikdy nezažil?
Korupce je samo tržní chování v podmínkách, kam trh nepatří. Zkus si představit třeba absolutně tržní školství. Někdo nebude chodit na přednášky bude kašlat na studium, a když pak přijde na zkoušku, uplatní zákon trhu (nabídky a poptávky) a pokusí se mě uplatit. Proč ne, když budu mít směšný učitelský plat a on bude synáčkem nějakého zbohatlíka? Kdybych já se v takové situaci zachoval tržně (což tedy opravdu nehrozí), úplatek vezmu, napíšu mu zkoušku za jedna a všichni budou spokojeni. Onen "student" bude mít pocit, že trh zvítězil nad "umělým a hloupým omezováním".
Aby k takovým situacím nedocházelo, je možné trh vpustit opravdu jen tam, kde nemůže napáchat nějaké škody. Tudíž tady musí být někdo nebo něco, co bych nazval "regulátorem". V civilizovaných podmínkách je to demokratický stát se svými zákony.
Ale já si to opravdu myslím, že jsou lidé, kteří o zdraví a péči o něj, včetně jeho případného pojištění, vědí víc než já. Kromě toho se necítím být ani odborníkem na pojišťovnictví. Člověk nemůže obsáhnout všechno, proto musí mít někoho, komu může takové věci svěřit. A protože trh je postaven na konkurenci a sobectví (maximalizace zisku), není možné mu věřit a svěřit mu takovéto rozhodování. Musí tu tedy být instituce založená na neziskovém principu, aby bylo zaručeno, že na mně nebude chtít jen vydělat.
Ta osoba, na kterou se mě ptáš, je stát s jeho demokratickými institucemi. Občané si ho vytvořili proto, aby je chránil proti nástrahám a sobectví trhu. Demokratický stát je tím výše zmíněným regulátorem.
Jenže takhle ten mechanismus trhu v normálním nepokřiveném prostředí nefunguje...
Studenti by věděli, že o jejich uplatnění nerozhoduje "papír", ale schopnosti a nač by jim uplacená zkouška byla... Škola včetně jejich zaměstnanců by věděla, že její pověst a potažmo i příjmy závisí na tom, jak jsou její absolventi poté uplatnitelní a zkoušky a papíry by jen tak nerozdávala...
To tvrzení o tom, že "trh lze vpustit jen tam, kde nemůže napáchat škody" má stejnou logiku, jako říct, že gravitaci můžeme vpustit jen tam, kde nemůže napáchat škody a všude tam, kde by mohla (tj. člověk by mohl upadnout a udělat si bebí) je nutná přísná regulace, uvázání každého na jistící lano a nedovolit mu volný pohyb...
Ne, že by to nebyla pravda, zlomenin by určitě ubylo, ale...
Ten "trh" stejně tak jako gravitace nemůžeme vpustit nebo vypusti, prostě je. A buď se s tím naučíme zacházet, naučíme se využívat výhod... nebo budeme celý život naříkat uvázaní na lanech.
Moje zkušenost je bohužel opačná. Trh v jakémkoli prostředí funguje na bázi bezohledného prosazování vlastních sobeckých zájmů. A záleží už jen na nátuře každého subjektu či jednotlivce, kam až ve svém sobectví je schopen zajít. Jakékoli ohledy jsou absolutně netržní - nedají se zpeněžit.
Studenti i dnes jsou krmeni tím, že o jejich uplatnění rozhodují jejich schopnosti. Jenže těmi schopnostmi bohužel nebývají znalosti, nýbrž hlavně ostré lokty. Znalosti potřebují hlavně ti dole. Jakmile se člověk vyšplhá na dostatečně vysokou pozici, pak už o znalosti vůbec nejde. Na to mají tihle panáci přece svoje lidi.
Srovnáváš trh s gravitací. Copak trh je něco, co nám bylo dáno shůry? Copak je to nějaký Boží zákon, před kterým musíme padat na kolena nebo ještě častěji na zadek? Mluvíš o nedeformovaném prostředí, kde se trh nejlépe uplatní. Já to vidím obráceně - právě trh je ta deformace. Tržní uvažování je jednou z největších deformací mezilidských vztahů.
Ne, trh není ničím, s čím bychom se měli bez výhrad smiřovat. Já vím, že by zastáncům trhu vyhovovalo, aby trh byl nekritizovatelný. Spíš než ke gravitaci bych trh připodobnil k ohni. Může být užitečný, ale kvůli tomu nemusí hořet úplně všechno. Ano, naučme se trh využívat, ale nedopusťme, aby on využíval nás.
Ano. "Trh" opravdu je to, co nám bylo dáno shůry. Nějaké ty regulace potřebné jistě jsou, ale viděla bych to podobně jako vztah rodičů k dětem. Rozumný rodič dítěti cestičku neumetá a nedělá za něj to, co je schopno zvládnout samo. Pokud ano, riskuje, že se dítě na vlastní nohy nebude schopno postavit nikdy. Rozumný stát by měl se svými občany zacházet stejně.
Máš pravdu je z půlky. Ano, trh je v podstatě asociální, protože každý se snaží koupit za co nejméně a prodat za co nejvíce. Paradox (v reakci na tvé příspěvky již standardní slovo ;-)) je v tom, že na každý obchod musí být dva, a pokud se má obchod uskutečnit, pak se musí dohodnout na kompromisu.
Stát funguje úplně jinak - nenechává možnost volby. Se státem se nedohodneš. Je to systém "zaplať nebo jdeš sedět", a zároveň aplikuje "drž hubu a krok nebo jdeš sedět" v momentě, kdy dojde k odběru zaplacené služby/produktu.
Princip trhu umožňuje každému se svobodně rozhodnout kolik, za co a jestli vůbec je ochoten dát. Pokud se do toho nemíchá třetí strana (stát) se svými regulacemi, je to rovnovážný vztah a případné mezery se sami vyplňují, protože převaha poptávky velmi pravděpodobně vyvolá růst nabídky, zatímco převaha nabídky vede k jejímu samovolnému zaniknutí. Stát je jediný subjekt, který si může dovolit trvale nabízet služby, o které nikdo nestojí, dokonce je lidem pod hrozbou zákonu vnutit, a nechat si za to platit kolik si řekne.
Jediné smysluplné regulace trhu ze strany státu si dokážu představit v oblasti ochrany cenných zdrojů (například že vlastník lesa nemůže vykácet celý les najednou ;-), a v oblasti ochrany spotřebitele, tedy typicky ČOI a justice. Víc není potřeba, se zbytkem už si princip trhu poradí sám. V podstatě všechny zásadní problémy tržního hospodářství byly vždy způsobeny nesmyslným zásahem ze strany státu a poškozen byl spotřebitel, pro jehož ochranu tato opatření původně vznikla.
Pro stát tak typické - vylilo se s vaničkou i dítě. Howgh.
Pokud si myslíš, že trh nám byl dán shůry jako něco posvátného a neměnného, tak to se těžko můžeme na čemkoli podstatném shodnout. Jsem rád, že se tedy shodneme alespoň na tom, že nějaké regulace nutné jsou a že tedy stát má v životě společnosti nějaké místo.
S rodičovským vztahem bych roli státu nesrovnával, už jen proto, že stát si vytvořili lidé, aby jim sloužil, kdežto své rodiče si dítě nevytvoří ani nevybere. Kdyby byli všichni lidé dokonalí, možná by stát opravdu k ničemu nepotřebovali. Ale protože lidé dokonalí nejsou, vytvořili a vybudovali si stát k tomu, aby je chránil právě před tou jejich vlastní nedokonalostí, zvláště pak před vypočítavostí a sobectvím ve vzájemných vztazích. Pokud nám tedy něco bylo dáno shůry, pak je to právě ta vypočítvost a sobectví - tedy tržní uvažování a chování.
Stát tu ale není od toho, aby lidi vychovával, tj. aby je úmyslně vystavoval drsnému prostředí za účelem jejich "otužování". Stát má prostě určité (ochranné) funkce a ty musí plnit. Na to musí ale mít dost síly. Zastánci trhu potřebují stát co nejslabší, aby obyvatelstvo před nimi chránil pokud možno co nejméně.
Jsem rád, že jsme se shodli na tom, že trh je už ze své podstaty asociální a že tudíž existuje důvod, aby obyvatelstvo bylo před ním chráněno. Náš sice pravdu v tom, že na uzavření obchodu musí být dva, ale to neznamená, že mají oba stejně silnou pozici. Čím nezbytnější je zboží nebo služba, kterou si zákazník chce koupit, tím slabší je jeho postavení vůči prodávajícímu. Dohoda je tedy často uzavírána za velmi nerovných podmínek a pro zákazníka vlastně pod tlakem okolností. Prodávající je si této okolnosti vědom a využívá ji k tlaku na zákazníka. V podstatě se jedná o pouze lehce modifikovaný princip vydírání.
Nesmíš vnímat stát jako nepřítele. Pokud vnímáš vybírání daní jako nepřátelský akt, jako loupež či něco podobného, pak se nedivím, že je pro Tebe trnem v oku. Stát a jeho fungování je něco jako společenská dohoda. Tato dohoda stanoví nějaká pravidla, a kdo je porušuje, musí počítat se sankcí. Tohle ale přece není cizí ani tržnímu uvažování. Každou dohodu lze změnit, ale i na to jsou určitá pravidla. Dohoda o státu a jeho fungování může být měněna pouze na základě demokratických mechanismů.
Princip trhu tak, jak ho popisuješ může bezchybně fungovat jen tam, kde se můžeš opravdu svobodně rozhodnout, že daný produkt nekoupíš vůbec. Jakmile se jedná o věc nebo službu nepostradatelnou, ocitá se kupující v nerovném postavení vůči prodávajícímu. Ani případná konkurence mezi prodávajícími toto neřeší. U nepostradatelných věcí je totiž poptávka zaručena bez ohledu na kvalitu nabídky. Ta třetí strana (stát) řeší právě tuto asymetrii, tj. vylučuje zneužití výhodnějšího postavení prodávajícího.
Stát funguje tak, jak si ho očané uspořádají. Pokud má určitá část populace pocit, že jí je něco vnucováno, může se k tomu vyjádřit v demokratických volbách, případně i jinou cestou v období mezi volbami. Demokracie je postavena na vůli většiny a na respektu k menšinám. Pokud tedy většina o něčem rozhodne a dostatečně velká menšina s tím není spokojena, určitě demokracie nabízí možnosti, jak většinové rozhodnutí korigovat.
Tebou popisované nutné regulace jsou určitě v pořádku. Mám však pocit, že to nestačí. Stejně jako Ty tvrdíš, že problémy vznikají "nesmyslnými" zásahy (státu) do fungování trhu, můžu naopak já zase říkat, že problémy vznikají tím, že vpustíme trh tam, kde není zaručeno rovnoprávné postavení účastníků obchodních vztahů.
Nemůžu si pomoct, ale když čtu tvoje odpovědi, vybavuje se mi klasikovo: "a čo také, si Kefalín, predstavujete pod slovom tržný?"
Podstata tržního chování je v tom, že člověk chce získat něco, co podle svého názoru potřebuje a je ochoten za to zaplatit tím, co pro něj tolik potřebné není...
Marně dumám, co tím myslíš, když tvrdíš, že se snažíš chovat netržně? Jako že naopak nejvíce jsi ochoten dát za věci, o které nestojíš? Vrcholem netržního chování by bylo, kdyby sis koupil auto, které nechceš a proti kterému bojuješ... třeba za cenu obživy své rodiny, na které ti záleží... Předpokládám, že tak to asi nemyslíš... Takže čo také, Kefalín?
Občané si nevytvořili stát, aby je chránil proti nástrahám trhu... vytvořili si ho proto, aby pro ně zajišťoval některé služby, které by jednotlivec efektivně nezvládl, s tím, že mu za to budou platit (daně)... Bohužel si postupně stát osobuje právo lidem za jejich peníze mluvit i do stále více věcí, které do jeho kompetence vůbec patřit neměly.
Moje chování je netržní, nikoli "antitržní". Nenechám se trhem ovládat, manipulovat ani ovlivňovat. Jediné, čím se nechávám (negativně) ovlivnit trhem, je, že zásadně nekupuju zboží, na které jsem slyšel nebo viděl reklamu. Ale k tomá nemám příležitost nijak často, protože nakupovat nechodím vlastně vůbec a reklamě se vyhýbám jak můžu. Prostě se chovám nezávisle, podle měřítek, která nejsou diktována trhem. Rozhodně si myslím, že cílené a promyšlené omezování spotřeby příliš tržní chování není.
Pořád mi chybí, co je to ten trh, kterým se nenecháš ovládat. Nenecháš se ovládat reklamou, což je přece chování velmi tržní... (Netržně se chová spíš ten, který se nechá ovlivnit tím, co mu v TV nakukají, aniž by uvažoval, zda mu to opravdu bude k nějakému prospěchu.)
Kdepak! Reklama a počínání pod jejím vlivem je ryze tržní chování. Je to způsob, jak trh deformuje sám sebe. A takových automatických deformací vykazuje trh nespočet. Například silnou tendenci k monopolizaci. Necháš-li trhu volnou ruku, za chvíli přestane existovat konkurence, protože si trh rozdělí několik málo dominantních firem, které pak přijdou na to, že vzájemně si konkurovat je zbytečně oslabuje, a dohodnou se. Další takovou samovolnou deformací je postupné zotročení zákazníka: Z počáteční "výhody", že si něco může koupit, se postupně stává nevýhoda z toho, že si věc nekoupí.
V tom bude možná ten problém... těžko diskutovat, zda trh ano, či ne... když si pod tím slovem představujeme každý něco jiného, že... Počínání pod vlivem reklamy je na stejné úrovni jako počínání pod vlivem toho "co se píše v novinách". Oboje ukazuje na určitou ovlivnitelnost jedince, s trhem to nemá společného nic. Využití této ovlivnitelnosti už ale tržní je. Ať už jde o výrobce, co chce prodat své zboží, nebo o politika, který chce prodat svou myšlenku. Velmi dobře se tržně prodávají myšlenky, jak je svět nespravedlivý a jak tomu nutno učinit přítrž a všichni se budeme mít radostněji a lépe... A jestli člověk uvěří této reklamě a nebo tomu, že zrovna tento rostlinný tuk nejlépe prospěje jeho srdci, je v principu jedno. Stačí říct, že průměrně se u nás vydělává tolik a tolik... a zrovna vy vyděláváte míň, tak je to nespravedlivé... a chytne se na to víc lidí než na výprodej v Carefouru...
Ale naopak: Trh je založen na vyhledávání a využívání slabin těch druhých a reklama není nic jiného. Trh využívá určitou naivitu lidí a tím je pak činí na sobě závislými. Samotná ovlivnitelnost jedince s trhem skutečně nic společného nemá, až na to, že si trh tuto vlastnost u svých potenciálních obětí záměrně pěstuje.
Co se týče "trhu" myšlenek, velmi dobře se prodávají myšlenky, které potvrzují vlastní zkušenost lidí. Pokud lidi kolem sebe vidí samou nespravedlnost, pak se jim samozřejmě dobře prodávají myšlenky, které na tuto nespravedlnost poukazují. Něco jiného je, k čemu pak podporu těchto (frustrovaných) lidí ti politici využijí.
To, co píšeš, je jeden z důvodů, proč neustále kritizuju politiku ODS. Já osobně bych jejich politiku nejspíš ve zdraví přežil, zvláště pokud bych odhodil všechny morální zábrany a začal se chovat jako oni. Ale mně jde ještě o něco jiného. Jejich politika vede k frustraci čím dál většího počtu lidí, kteří pak slyší na ten Tebou zmíněný levicový populismus. Jinými slovy současná politika vyrábí nové komunisty. Ani v historii nevzniklo komunistické hnutí jen pro něčí zábavu. Někdo tu pro ně vytvořil podmínky. A pokud se člověk aspoň trochu orientuje v historii, nutně musí vidět neuvěřitelně přesné paralely se současným vývojem.
Pro příklad: I v dobách relativního sociálního klidu je v české populaci zhruba sedmdesát procent levicových voličů. Jejich síla se však rozmělní tím, že část se přikloní ke křesťansko-sociálnímu směru a volí KDU-ČSL, která pak příliš levicovou nebo sociální politiku nedělá. Část se jich přikloní ke Straně zelených, kterou ovšem ovládli ekobyznysmeni typu Bursíka, takže ani odtud sociálně citlivou politiku čekat nelze. Zbývá tedy šedesát procent potenciálních voličů skutečně levicových stran.
ODS se tedy může k moci dostat opravdu už jen podvodem a korupcí, což se projevilo neuvěřitelným obelháváním voličů před volbami a "nákupem" soc. dem. poslanců kvůli možnosti sestavit "většinovou" koalici.
Krajně asociální politika stávající vládní koalice povede k radikalizaci dosavadního levicového voličstva a k příklonu levicovějších voličů SZ a KDU-ČSL k sociální demokracii. To může mít za následek propad některé z těchto stran (možná i obou) pod pětiprocentní hranici, což by mělo za následek drtivé vítězství levice v příštích volbách do sněmovny. Podle mých propočtů (dělám si velmi podrobné statistiky) by v případě vypadnutí obou malých stran mohla mít ČSSD ve sněmovně i nadpoloviční většinu. A taková moc jediné, byť demokratické strany by ovšem byla velmi nebezpečná.
Pokud tedy v příští vládě od roku 2010 (nebo i dřív) zasednou i komunisté nebo bude tuto vládu sestavovat samotná ČSSD, mohou za to pravicově smýšlející voliči poděkovat své ODS a jejich arogantní a necitlivé asociální politice.
Jakmile se TRH stane nedotknutelným a nekritizovatelným božstvem a strana trhovců si v sociální oblasti bude počínat jako stádo slonů v porcelánu, prokazuje svému božstvu vyloženě medvědí službu. :o))
Za manipulaci nepovažuju trh jako takový, nýbrž reklamu, která je jeho nedílnou součástí. Trh a tržní uvažování považuju spíš jen za projev sobectví. Já si myslím, že mezilidské vztahy by němely být postaveny na takových principech.
Snad tím nechceš říct, že tržní uvažování je postaveno na sociálním a ekologickém cítění? To jsou dva z principů, na kterých by mělo být lidské uvažování postaveno, nikoli na maximalizaci osobního prospěchu, jako je tomu u tržního uvažování.
Kdysi mi jeden velmi vzdělaný a sečtělý teolog říkal: "Symbol kříže v křesťanství se dá vykládat tak, že svislá část znázorňuje vztah k Bohu a tedy i k přírodě. Vodorovná část může zase symbolizovat mezilidské vztahy. Jinými slovy jsou to koordináty lidského života: láska k Bohu, potažmo k přírodě a láska k bližnímu potažmo, k člověku. Morálka a ekologie na straně jedné a sociální cit na straně druhé.
Tohle podobenství nemá valnou oporu v historii, ale přesto je to velmi moudré. Tržní uvažování mi do toho nějak nezapadá.
Uvažování (ať tržní nebo jiné) a cítění (ať sociální či ekologické či jiné) jsou dva samostatné duševní pochody. Víceméně bez souvislosti. Matematické uvažování taky není postaveno na sociálním a ekologickém cítění - taky bychom měli zrušit, ne? :-)
Sociální jednání bych od sociálního cítění neodděloval. Kdo nedokáže sociálně jednat, nejspíš nemá ani sociální cítění. Kdo má sociální cítění, těžko bude jednat jinak než sociálně ohleduplně.
Příkladů negativního ekkologického i sociálního dopadu tržního chování znám bezpočet. Naopak mě vůbec nenapadá nějaký příklad, kdy by to tak nebylo. Pokud se nějaký tržní subjekt chová dobrovolně sociálně či ekologicky, vždy je to na základě nějakých mimotržních tlaků. O tom jsem na základě své celoživotní zkušenosti bytostně přesvědčen.
To, že nemohu dostat službu, kterou bych si přál, za přijatelné peníze, zažívám dnes a denně. Je to v oborech, ve kterých je monopol. A to takový že stádní.
Telekomunikace: na pevnou linku jsme v 80. letech čekali asi pět let. Minulý rok jsem na ni čekal asi pět dnů.
Pošta: nehorázné ceny za listové zásilky díky stádnímu monopolu.
České dráhy: Když se mi dva roky posobě při použití 2x-4x do měsíce podařilo přesně JEDNOU doje bez zpoždění, přestal jsem je používat. Teď je použiju ca jednou do roka, kombinace ceny, kultury cestování a zpoždění mne vždy znova přesvědčí, že je dobře se i tomuto státnímu monopolu vyhýbat.
Energetika: nemám jediný důvod se domnívat, že konkurenční přenosové sítě, výrobci a distributoři různých forem energie by fungovali hůře než polostátní monopol.
A tak dále. Jestliže trh není zbytečně omezen zákonnými předpisy (koncesemi, licencemi a jinými umělými bariérami vstupu do odvětví), a někdo na něm získá dominantní postavení, je to jen důkazem toho, že dokáže své služby nabídnout lépe a levněji než ostatní. Příkladem je Microsoft. Nikdo Tě uměle zákonem nenutí používat jeho operační systém, kancelářský balík či serverové produkty, jestliže je máš zakoupeny, tak ze svého vlastního rozhodnutí. Přesto má v oblasti intelovských serverů i osobních počítačů nepochybné dominantní (nikoliv však monopolní) postavení.
Ad korupce: na volném trhu by se tomu neříkala korupce, ale obchod. Žák si koupí papír, nikoliv však vědomosti. Je to volba jeho, a také Tvoje jako učitele (či školy). Uděláš to párkrát po sobě a každý bude vědět, že Tvůj podpis nic neznamená.
Já nejsem zemědělským odborníkem ani odborníkem na výživu, a přesto několikrát do týdne nakupuji jídlo. Se zdravím a pojištěním je to to samé. Taky základní životní potřeba. Nebo bys svou výživu raději svěřil státu? Budeš dělat co ti řekne a žrát, co ti hodí do korýtka? O tohle já nestojím. Pokud možno v žádné své životní potřebě. Raději se postarám sám. O své jídlo, o výchovu a vzdělání svých dětí, o své zdraví i pojištění, o svou dopravu, o svou zábavu a kulturní rozhled.
Tvůj omyl vychází mj. z toho, že občané si demokraticky vytvořili demokratický stát. Takových států, které byly vytvořeny rozhodnutím občanů je menšina, a takové státy pak více chrání skutečné potřeby a zájmy svých občanů: Izrael, USA, možná Australský svaz. Poslední takový stát, který demokraticky v referendu vyhlásil samostatnost je Kosovo, další na řadě je Tibet. Jistě máš ze všech těchto úspěchů demokraticky smýšlejících občanů radost, že:o)
Souhlasím s Ivčou. S "trhem" jak sis ho ty sám démonizoval, také nesouhlasím. Nicméně tvrdím, že se chovám tržně, a přitom to vypadá úplně jinak.
V životě jsem si nekoupil NIC podle reklamy. Reklamě se nevyhýbám, prostě ji ignoruji. Když vím, že něco chci, jdu si to koupit. Nenechám se strhnout reklamou ke koupi nečeho jiného. Pokud z 10-ti specializovaných obchodů mají to co chci jen v jednom, tak příště půjdu napřed do tohoto obchodu. Také otázka ceny hraje roli - u každé kupované věci zvažuji proč ji chci/potřebuji a podle toho rozlišuji, kolik jsem za ni ochoten dát.
Ekologické a sociální cítění s trhem skutečně nemá nic společného, jedná se o úplně jinou rovinu.
Tebou neustále proklamované stádní chování "vidím reklamu = koupím v ní inzerovaný předražený šunt co nepotřebuji" nemá s trhem nic společného. Jediné, co to dokazuje je, jak jsou někteří lidé hloupí a snadno manipulovatelní. Není vinou trhu, že jsou manipulování, je to jejich BLBOST že s sebou manipulovat nechají. Ostatně jen díky tomu může stát existovat a bobtnat, protože jinak už by tu ta x-krát zmiňovaná defenestrace dávno byla ;-))).
Zastánci liberalismu a skutečných tržních principů tak jak vypadají, oprostěných od nesmyslných regulací ze strany státu a blbosti stádního chování, jsou většinou lidé, kteří měli s tím co popisuješ kdysi také dilema - a zrovna jako ty ho vyřešili ve všeobecný prospěch, jen s tím rozdílem že je to netrápí, nemají s tím problém, a naopak umí využít přínosu tohoto přístupu - tedy používají tržní princip tak jak byl původně zaveden.
Takže odtud ten hlavní rozpor, který máš nejen s Ifčou, Joe nebo mnou. Ty dáváš současné negativní vedlejší účinky trhu do souvislosti se "zlým tržním principem" a nedostatečnou silou státu. My (a řekl bych reálněji) dáváme do té samé souvislosti lidskou nejapnost a příliš silný stát.
Já už se to snažila vysvětlit víckrát a koukám, že skoro totéž už napsali i jiní diskutující. Tady je problém, že se bavíme jazykem PTYDEPE... Ty sis veškeré záporné jednání nazval slovem tržní a pak proti tomu plamenně vystupuješ. Má to asi tak stejnou logiku, jako kdybych zjistila, že mnozí rodiče při výchově své děti týrají a tedy si slovo týrání nahradila slovem výchova... a vykřikovala, že děti se vychovávat nesmějí, protože jim to ubližuje... a ještě uváděla příklad Mauerových...
Dopouštíš se stejnéh omylu jako mnozí další, když zaměňuješ "reálný socialismus" s rolí státu. To jsou dvě různé věci a nemůžeš kritizovat jedno pomocí kritiky druhého.
Získání monopolu nemusí být ani zdaleka dáno lepšími službami nebo kvalitnějším zbožím. Za druhé jakmile nějaká firma monopol získá, nemá důvod se dál o kvalitu zboží a spokojenost zákazníka snažit, což vede k poklesu kvality. Nejsem počítačový odborník, ale nemyslím si, že by monopol Microsoftu byl zasloužený.
To, že si demokracii vymohli a prosadili lidi - obyvatelstvo, je historicky prokázaná věc. kdyby tomu tak nebylo, nejspíš bychom tu měli ještě nevolnictví a všemocné knížecí a královské rody. USA nebo Austrálii mi za příklad neuváděj, protože to jsou země založené na genocidě původního obyvatelstva. Izrael považuju z historického hlediska za obrovskou křivdu na tamním původním obyvatelstvu. Někdo si vzpomněl, že tem jeho předkové před dvěma tisíci let bydleli a na základě toho si vymohl právo tam založit svůj stát. Co bys asi řekl na to, kdyby si Keltové (Irové, Welšané, Bretonci nebo třeba Skoti) vzpomněli, že toto území kdysi obývali jejich předkové, začali nás odtud vyhánět a založili si tu demokratický keltský stát?
Kosovo snad nemusím ani zmiňovat. Je vidět, že západní mocnosti si z rezolucí OSN nedělají ani to nejmenší, pokud by jejich dodržení ohrozilo jejich obchodní (tržní) zájmy. Naopak Tibet by si nezávislost zasloužil. Myslím, že by jejich stát vypadal o dost jinak než ten čínský.
Ano, dokud bude "fungovat" trh tam, kde nemá, budu ho samozřejmě démonizovat. Nepopírám, že jsou oblasti, kde může být užitečný, ale dnes se to s ním neuvěřitelně přehání. Snad se to někdy srovná.
Kdyby se trh s ekologií a "sociálnem" pouze míjel, tak neřeknu nic, ale trh působí přímo proti těmto zájmům. Pokud mu stojí v cestě za ziskem životní prostředí nebo sociální práva lidí, nezastaví ho to.
Já mám s kvalitou zboží opačné zkušenosti než Ty. Koupil jsem si někdy počátkem 80. let sedací nábytek (čalouněnou rohovou lavici a 2 židle), který nám slouží dodnes. Jen jsme ho nechali jednou přečalounit. Koncem devadesátých let jsme si koupili židle do jiné místnosti už dvakrát a jejich kvalita se s těmi "státními", "komunistickými" nedá absolutně srovnat. Jedny jsou vyhozené, druhé na to čekají. Z toho usuzuji, že se kvalita zhoršila. Zrovna takový pocit mám u některých potravin.
Není vinou trhu, že jsou lidi hloupí a manipulovatelní. Vinou trhu je, že toho využívá ve svůj prospěch.
Ano, máš pravdu, že negativní projevy trhu spojuju s jeho podstatou, že je nevnímám jako nějaký přechdný vedlejší efekt. Všechno má své místo a trh by se neměl cpát tam, kam nepatří. Tam se pak totiž rozvinou ty jeho negativní vlastnosti.
Já nejsem tak hloupý, abych nepochopil, co se mi snažíš říct. Jen s tím prostě nemohu souhlasit a zase uvádím svoje důvody. Protě každý vycházíme z jiných životních zkušeností. Je dobré, že jsme si je vyměnili, ale nedá se čekat, že jeden nebo druhý o stoosmdesát stupňů otočíme svoje mínění.
Není to tak, že vše, co je špatné, nazvu "tržní", a pak to bude hrdinně kritizovat. Vycházím z toho, co trh skutečně představuje (jak je definován) a jaké má negativní následky, pokud není důsledně regulován. Viz můj několikrát opakovaný příměr s ohněm - velmi dobrý pomocník, ale nesmí nás ovládat.
To, co se v naší společnosti děje, je snaha o to, aby nás trh ovládal a nikoli aby nám sloužil. Tak to aspoň vidím já.
Mimo zákon byly postaveny organizace, které hlásaly nesmiřitelnost a násilná řešení. O ničem takovém jsem tu nenapsal ani čárku.
Ano, role státu je ochránit slabší před silnějšími, ale nevidím v tom to okrádání. Tak to nazýváš jen Ty, ale povinné odvody nejsou krádeží ani loupeží. To si myslí právě jen ultraliberálové.
To, že by slabší byli na silnějších závislí, není pravda. Ti slabší byli podrobeni, aby těm silnějším sloužili. Ta závislost je tedy vlastně opačná. To ti "silnější" jsou závislí na těch "slabších". Proto si to pojistili tím, že si je podrobili.
Nejde o to někoho rovnat do lajny, ale nedopustit neodůvodněné sociální rozdíly. Ať už ve jménu trhu, nadřazené rasy, urozeného původu nebo kdoví čeho ještě.
Ty tvrdíš, že společnost pro své přežití potřebuje ty silnější. Já to tak nevidím. Já si myslím, že společnost potřebuje VŠECHNY. Vždyť právě proto je společností. Společnost nemůže být společností jen pro některé. Mimoto - myslíš si, že společnost nepotřebuje ty slabší? Pořád tady strašíš odchodem nějakých schopných a silných jedinců a tím, že se bez nich společnost neobejde, jak jsou pro ni důležití. Tak si zkus představit, že by odešli ti slabší. Kdo by tady na ty důležité, schopné a silné dělal. Píšeš, že ti slabší jsou závislí na těch silných. Ne, je to přesně naopak. Po odchodu těch "schopných" společnost (nějak) přežije, ale pokud by odešli ti druzí, okamžitě by se zhroutila. Ti silní by totiž začali bojovat mezi sebou a část by se jich zase dostala do pozice těch slabých, aby mohli dělat na ty nejsilnější. Ti silní jsou silnými jen proto, že existují ti slabí.
S Čínou bych neoperoval. Nerozumíme ani sami sobě, natož abychom se snažili porozumět tamním poměrům. Samozřejmě se mi nelíbí pošlapávání lidských, politických a dalších práv, ale nechtěl bych být v kůži tamních mocných. Totéž v Rusku. Umělé implantování představ o západní demokracii do tamních poměrů (Jelcin) vedlo k tomu, že tam lidi slovo "demokracie" považují za synonymum pro organizoévaný zločin.
Vzhledem k tomu,že zde i spor: mnoho práce a jaká je úměra peněz.Jsem toho názoru,že čím člověk dělá má více peněz(při konstantním platu).Čím více času bude věnovat práci-tím méně času bude mít na utrácení.Osobní zkušenost-proto vyhlašuji dvacetihodinovou pracovní dobu.
Hodinu budu přemýšlet co s volným časem,usoudím,že už to nestojí za něco dělat(navíc budu ve stresu,že za 3hodiny musím jít hákovat) a tak z dlouhé chvíle začnu dělat.Tím se mi opět zvětší objem finančních prostředků,poněvadž jsem si opět zkrátil čas na jejich utrácení.A tím se dostanu k vrcholu dokonalosti,poněvadž budu pracovat 27,5hod.denně(nebo kolik hodin to dělali naši bratři v SSSR?).
Ano, v roce 1998 jsem měl pár pozoruhodně úspěšných měsíců. Od té doby jsem podobný výdělek nezopakoval. Ale o to nejde. To číslo jsem uváděl proto, že jsem na něm chtěl demonstrovat rozptyl mých příjmů. Zajímavé je, že spodní hranice onoho intervalu si tolik nevšímáš. Zrovna tak jsi nechal bez povšimnutí, že v červenci a v srpnu nevydělám vůbec nic. Když pak spočítám svůj výdělek za oněch patnáct let, málokdo by mi tu můj průměrný měsíční příjem záviděl. Zvláště pak v přepočtu na pracovní dobu...
Medvěde, opět jsi se uvedl jako pravý demagog... Jen jsem přesně citoval tvá vlastní slova... A mám tam ono slovíčko "AŽ" (140 tisíc). Jestli ho tam nevidíš, tak si hupsni k očními, případně někam jinam (do Nuslí?:-))).
Navíc jsi nepsal, že to byl mimořádný příjem ani nic podobného. Mimojiné jsem se tě právě proto žádal, když už uvádíš nějaký příjem, tak buďto roční anebo průměrný měsíční. Informace 20 až 140 tisíc je zcela k ničemu...
Můj "první" náměstek (v mé první práci) mi dal pro život spoustu skvělých rad. "Jedna z nich byla: nikdy nelžete; a když už lžete, tak všude stejně. Já to nedělám a nevím co jsem kde komu co nalhal a pak jsem za blbce..."
Vypadá to, že jsi stále ještě nepochopil, proč jsem ten údaj uváděl. Šlo o PŘÍJMOVÝ ROZPTYL. Že Ty v tom hledáš VÝŠI mého příjmu, je opravdu jen Tvůj problém. Když uvedu "od - do", chci tím říct, že se moje příjmy měsíc od měsíce mohou lišit téměř o řád. Nevím, proč to srovnáváš se lží. Naopak málokdo je tu tak upřímný a otevřený jako já.
Cituj: "Můj čistý příjem není zdaleka stabilní. Pohyboval se mezi 20 a 140 tisíci (v cenách roku 2007)".
Dále pak "Upřímně řečeno - do toho, kolik přesně vydělávám, nikomu nic není. Nepsal jsem to proto, abych se chlubil nebo si stěžoval, ale jako ilustraci, že si mohu množství práce a svůj příjem regulovat podle svých potřeb. Takže jediné, co můžu upřesnit, je, že v uvedeném intervalu jsem se pohyboval v posledních patnácti letech. Jo, a navíc jsem do toho nepočítal prázdninové měsíce, kdy můj příjem činí úplně čistou NULU, protože mně nikdo neplatí dovolenou (a jak to tak vidím, nejspíš mi nebude nikdo platit ani důchod). Takže jestli si to budeš chtít přepočítat na roční čistý příjem, musíš ten interval násobit pouze deseti, nikoli dvanácti měsíci."
Kde z toho vyplývá, že těch 140 tis bylo v r 1998 a jen jednou (prostě naprosto vyjímečně)? Dále pak jsi asi matematický genius (anebo cvok), protože nemám CO přepočítávat na roční čistý příjem, když neznám ten měsíční (a pak už jedno, jestli krát deset či dvanáct - neznám základnu).
Jinak je mi samozřejmě zcela uprdele, kolik si vyděláváš. To je tvůj problém, ne můj... Jasně, tvá reakce bude "tak proč řešíš můj příjem". Já ale neřeším tvůj příjem, ale "řeším" tvé pololhaní a skoropravdy. Schválně jsem napsal onu repliku "...to sedí u člověka který vydělává až 140 tisíc". A víš proč? Protože jsi to ty sám napsal, že tvůj příjem se pohybuje od 20 do 140 tisíc. Z toho celkem jendoznačně a logicky vyplývá, že si opravdu vyděláváš AŽ 140 tisíc. Tak jsem byl zvědav, s jakou "úpravou" tvých vlastních slov zase přijdeš. No a opravdu jsi nezklamal... Napsal jsi to? Napsal. Anebo to chceš popřít?
Upřímně řečeno mi teď není jasné, o co Ti jde. Ohradil jsem se jen proti tomu, že uvádíš horní hranici jakéhosi intervalu jako důvod, proč bych se neměl zastávat chudších a slabších jedinců. Za prvé s tím můj (nebo číkoli) příjem absolutně nesouvisí, za druhé jsi vlastně argumentoval VÝŠÍ mého příjmu, zatímco to číslo mělo úplně jinou povahu. Ptáš se, kde z tohoto čísla vyplývá, že se jednalo o výjimku. Neměl bych se spíš já ptát, kde z tohoto čísla vyplývá, že o výjimku nejde? Použil jsi toto číslo, abys ukázal "rozpor" mezi mými levicovými a sociálními názory a VÝŠÍ mého příjmu. Jak jinak si mám vykládat Tvůj příspěvek "...opravdu to sedí zejména od člověka, který dle svých vlastních slov vydělává v cenách roku 2007 měsíčně až 140 tisíc čistého..."?
Nikdo Tě ze lži neobviňuje, ale buď jsi nepochopil význam údaje, který jsem uvedl, nebo jsi ho záměrně dezinterpretoval. Chtěl jsi argumentovat výší mého příjmu, ale na to Ti tento údaj nestačí. Přesto jsi ho použil tak, jako kdyby o skutečné výši mého příjmu vypovídal. Proč jsi třeba nepoužil spodní hranici tohoto intervalu a nenapsal třeba: "Nedivím se, že se zastáváš chudých, když vyděláváš někdy pouhých 20 tisíc a některé měsíce dokonce nemáš vůbec žádný příjem"? Už chápeš, o co mi jde? Tím, že jsi pro svou argumentaci použil jen ČÁST toho, co jsem uvedl, ses dopustil manipulace.
Mám osobní zkušenost s jednáním developerů. Přestože cena pozemků v dané lokalitě je všeobecně známá, tito "obchodníci" majitele pozemků dotlačí k ceně, která je mnohem nižší. Protože za developery stojí silní investoři, takticky skupují pozemky tak, aby ostatním majitelům odřízli přístup k sítím i komunikacím a tím je donutili k prodeji za nevýhodnou cenu. To je klasická ukázka toho, jak se zachová chytrý a schopný obchodník, který není svázaný zbytečnými zákazy, příkazy a omezeními. Majitelé pozemků jsou okradeni o velké peníze. Samozřejmě se můžou rozhodnout, že pozemek neprodají vůbec. Ale ty pozemky jim budou k ničemu, protože k nim nemají legální přístup. Existují dokonce i zákony, které by měly vlastníky pozemků ochránit, ale dají se obejít.
Někdo podniká s cílem uspět na trhu díky kvalitní nabídce služeb, takovým podnikatelům fandím. Někdo podniká s cílem vydělat peníze za každou cenu. A právě kvůli takovým bezohledným dravcům vznikají všechny ty "zbytečné" zákony a "zbytečné" instituce, které zastánci tržního hospodářství nemají rádi.
Můj názor je ten, že kvůli pocitvým lidem zákony nevznikají. Vy tady dštíte síru na Medvěda, ale pozornost byste měli upřít do vlastních řad. Svobodné podnikání Vám kazí kolegové podnikatelé a kolegové straníci v ODS, která tyhle gaunery ze všech sil podporuje.
Pozemek má nějakou tržní hodnotu ovlivněnou mj. dostupností sítí. Esi sis myslel, že Tvoje zahrádka má cenu větší, je to Tvůj omyl. Developerovi by pozemek s cizí parcelou uprostřed byl rovněž k ničemu. Nikdo Tě nenutil jej prodávat.
Ba dokonce celá staletí funguje poučka, že pozemky se neprodávají, jen pronajímají a vyměňují. Všichni to dodržovali, kdo ne, stal se bezzemkem. Toto dogma bývala obrana zemědělských rodin proti hlupákům ve vlastních řadách, dodržovali ho i mí prarodiče a rodiče bez jakéhokoliv ekonomického vzd. Ekonomické zdůvodnění této prosté selské poučky není složité a při svém vzdělání a moudrosti si jej jistě hbitě odvodíš.
Jestli Tě stát naučil srazit paty a ohnout hřbet, je to problém Tvůj a státu, ne chyba trhu.
Smůla je v tom, že takhle blbej už jsem se narodil. A proto si zasloužím být řádně okraden. Hloupí lidé jsou tady prostě proto, aby se ti "schopní" měli líp. Chudí lidé jsou tady proto, aby se ti "schopní" měli líp. I nemocní lidé jsou tady jen k tomu, aby se ti "schopní" měli líp. A taky slušní lidé jsou tady k tomu, aby se ti "schopní" měli líp.
A Ty starý báby, co si nechají ukradnout tašku i s důchodem, si za to můžou taky samy - nemají být staré a navíc za tím zlodějem utíkat tak pomalu.
A stát? Blbost. Ten je zbytečný - jen omezuje osobní svobodu "schopných" lidí.
Už to pomalu začínám chápat - teď už se to jen musím naučit nazpaměť a začít se dle toho řídit - Země a její obyvatelstvo jsou docela užiteční, protože se mi na nich dobře vydělávají prachy.
Pochopil jsi to přesně naopak. V první řadě je tu celé společenství. V něm jsou jak ti silnější, tak ti slabší. Silnější jsou tu mimo jiné proto, aby chránili a postarali se o ty slabší. Je to jako ve zvířecí smečce nebo stádu. Potíž je, že prostě existuje určitá rovnováha - když to vezmu na příkladu těch zvířat, tak například to že silnější se nažerou první a nejvíc, protože také potřebují nejvíce energie pro obranu nebo lov. Je to instinkt a miliony let prověřený princip.
Pokud to této rovnováhy vstoupí, řekněme "rozumný stát", pak nastolí určitá pravidla, jako že třeba těm natolik slabým že už nemohou k jídlu ani dojít se to jídlo donese. A že všichni slabí dostanou alespoň určitou porci jídla, tedy že ten nejsilnější se nemůže přežrat, pokud by na ostatní nezbylo. OK, to je rozumné.
Ale pokud je stát přiliš silný, a začne prosazovat myšlenky typu "všichni jí společně a dostanou rovný díl", pak v přírodě by toto bylo ignorováno, respektive silní by se pak klidně nažrali těch slabých z vlastních řad. V lidském společenství to nelze - takže silní mají v podstatě jen dvě možnosti a to buďto stádo opustit, nebo zeslábnout. V prvním případě stádo umírá hlady (nebo je sežráno), protože není kdo by dostatečně lovil/bránil, v druhém případě taktéž, protože silní jsou zesláblí a nemají dost sil.
Vím že je to hodně přitažené za vlasy, protože nelze přímo srovnávat pudy a instinkt přežití s inteligentním vědomým chováním člověka. Ale celkem mi to přirovnání sedí, protože možnost realizovat se a svoboda zhodnotit svoje schopnosti v úspěch (a nemusí být nutně finanční) je něco, co je každý "silný" ochoten do určité míry oželet (narozdíl od té zvířecí smečky). Tu určitou míru má každý jinde, ale čím víc se smyčka utahuje, tím exponenciálně roste počet "silných", kterým je již příliš úzká. A právě takový "sociálně spravedlivý stát", jak by ho rád viděl Medvěd, by měl tu smyčku hoooodně utaženou. Ale docela rád bych takový experiment viděl na vlastní oči - jako turista ze zahraničí, samozřejmě. Nejspíš bych se královsky bavil sázením na počet let, než by došlo k další (ne)sametové revoluci ;-))))
Tomu celkem rozumím. Ale stejně jako Medvědovi mi připadá, že smyčka byla dost volná a nynější vláda ji ještě víc povoluje. To pak může nastat ten druhý extrém - na základě výsledků příštích voleb se smyčka utáhne až moc. Příliš mnoho svobody v současnosti může přinést nesvobodu v budoucnosti.
Popisuješ to, jako by lidské společenství bylo nějakou smečkou divokých zvířat, ale ono lidské společenství se od zvířecích liší. Nebo si opravdu myslíš, že jsme zvířata? Ti silnější jsou silnými jen proto, že existují slabí. Kdyby nebylo slabých, nebudou ani silní, protože by se jejich "síla" stala normou. Silní potřebují ty slabé stejně jako ti slabí ty silné (ne-li dokonce ještě více).
Lidské společenství dospělo do takového stádia, kdy ti slabí potřebují nejvíc ochrany právě před těmi silnými, takže nějaká slova o tom, že silní chrání slabé, je dost mimo. V lidském společenství silní využívají slabé k tomu, aby se stali ještě silnějšími (jeden ze základních tržních principů), a místo aby slabé chránili, rozšiřují jejich řady o ty, kteří mezi silnými byli silní nejméně, čímž vytvářejí princip jakési neustále se zužující elity.
Máš pravdu, že silní se nažerou první a nejvíc, ale i to nejsilnější zvíře ví, kdy má dost. To se o "silném" člověku nikdy říct nedá. Další ze základních tržních principů je totiž ten, že peníze dělají větší peníze a ty pak ještě větší peníze a nikde pak není žádná hranice. Tohle ale není žádný léty prověřený instinkt, to je bohapustá nenažranost.
Do této NErovnováhy SAMOZŘEJMĚ musí někdo (stát) vstoupit, protože pokud by nevstoupil, společnost by to zničilo. Stát tu funguje jako nezbytný regulátor právě této bezmezné nenažranosti, která člověka od zvířat odlišuje. Správně píšeš, že by se neměl nikdo přežírat, pokud se všichni alespoň dosyta nenajedí. Ani já nesouhlasím s myšlenkou, že by měli dostávat všichni úplně stejně, ale nesouhlasím ani s hojně rozšířeným argumentem, že pokud se silní nebudou přežírat, nutně musí zeslábnout. Tohle prostě pravda není. Ti, kdo opouštějí "stádo", nejsou ti, kterým by hrozilo zeslábnutí, nýbrž zpravidla ti, kteří by se nadále nemohli přežírat. A takových mi líto není.
Ono jde hodně o to, co si pod pojmem "realizovat se" představíme. Pokud to budeme zaměňovat s možností toho "přežírání", pak omezení takové možnosti samozřejmě vítám. To, jestli je nějaká "smyčka" někomu úzká, je vyloženě subjektivní. Pro někoho může "úzkou smyčku" znamenat už to, že musí platit vůbec nějaké daně. Takže vždycky pro někoho ta "smyčka" bude utažená příliš a pro někoho zase moc málo. Na "revoluci" si zadělávají naopak právě ti, kteří dělají sociálně nespravedlivou politiku. Nechci se příliš často opakovat, ale to, co dělá současná vládní koalice, je sériová výroba nových komunistů.
Když už mluvíme o té "smyčce", tak pokud ČSSD vyhraje volby, tak přesně tohle plánují:
http://www.novinky.cz/clanek/138233-cssd-chce...
Našel jsem ještě podrobnější informace v denním tisku a jednoduchou kalkucí přišel na to, že lidé s příjmem nad 40000 hrubého by na to citelně doplatili. Nedotkne se to těch skutečně bohatých, ale střední třída dostane další facku. A "chudina" dostane desátek za své voličské hlasy.
Pohybuji se kousek na výše zmíněnou hranicí na poměrně náročném a odpovědném postu jakožto zaměstnanec. Pokud by toto přišlo, mohu s klidem přejít na méně kvalifikovanou a především méně náročnou práci, a přitom si nijak výrazně nepohorším, protože kvůli této progresi bude čistý plat jen o malinko nižší. To je přesně efekt "sociální spravedlnosti" - ztráta motivace pro lidi, kteří se víc snaží a jsou schopnější.
Druhá varianta je přejít na OSVČ.
Třetí způsob je přesunout se jinam, kde jsou daně nastaveny rozumě.
Zkus mi odpovědět na velmi jednoduchou otázku: PROČ bych měl dělat mnohem náročnější (psychicky, časově) a zodpovědnější práci s vyšším rizikem, když za ni v podstatě nedostanu větší odměnu ? Respektive zaměstnavatel mi ji vyplatí, a stát obratem sebere a dá těm, na které denně koukám z okna jak chodí do práce v džínách v době, kdy tam sedím v kravatě už dvě hodiny, a jdou domů když tam budu ještě hodinu sedět. Proč ?
Ne, k tomu fakt důvod nevidím. Ale "jejich" práci bych nechtěl, dlouhodobě by mne nenaplňovala.
Takže OSVČ (dle podmínek) nebo emigrace (přinejmenším daňová). Doufám že to nebude potřeba.
Na daňové progresi nevidím nic špatného, naopak si myslím, že je to naprosto nutné. Tady nejde o to, že by na to lidé s příjmem nad 40.000 "doplatili", ale že by z toho současného systému nadále nespravedlivě netěžili. Tak to alespoň vnímám já. Daňová reforma z dílny ODS nespravedlivě přilepšila nejvyšším příjmovým skupinám a ty nejnižší zatížila zvýšenou sazbou DPH, poplatky.
O nějakém "desátku" nemůže být řeč. To je stejné, jako kdybych říkal, že ODS ulevila bohatým proto, že jim tímto způsobem vrací náklady na "sponzorské" dary. Určitě bych nebyl dál od pravdy. Co má asi ČSSD dělat jiného, než plnit to, co slibuje, neboli ulevovat těm nejchudším a podpořit střední třídu? To právě strany dnešní vládní koalice naslibovali svým voličům z nižších vrstev modrý z nebe a teď z nich, nejspíš aby se neřeklo, že jim vrací desátky, ždíme nekřesťanské peníze. Specielně voliče KDU-ČSL tahle reforma přichází velmi draho. Podle mě bude mít tato strana díky tomu veliké problémy se udržet ve sněmovně.
Pokud nemáš pro svou práci jinou motivaci než maximální plat, pak by Tvoje reakce byla jen logická. Je to důsledek malého počtu ňavrhovaných daňových pásem, nikoli výše zdanění jako takového. Nachází-li se někdo těsně před hranicí vyššího zdanění, motivace přirozeně klesá. Proto bych byl pro matematický model výpočtu daně, který by zaručoval kontinuální progresi, nikoli takhle schodovitě stupňovitou.
To opravdu nemá se sociální spravedlností nic společného, nýbrž s technickými (matematickými) parametry zdanění.
Druhou variantu jsem vlastně zvolil i já, i když nikoli kvůli výši zdanění, nýbrž kvůli podcenění práce kantorů ve státním školství. O přesunu do zahraničí jsem tedy ani na minutu neuvažoval. K tomu by mě muselo donutit něco opravdu vážného.
Na Tvou otázku Ti odpovím snadno: Nedělej časově a psychicky náročnější ani zodpovědnější práci, pokud Tě to netěší. Sám říkáš, že potřebuješ, aby Tě práce naplňovala. Dělat ji jen kvůli penězům, to pak jsi otrokem těch peněz. Pokud bys to kvůli těm penězům dělat chtěl, řešením je ta výše navrhovaná metoda kontinuální progrese, která by Ti mohla zajistit určitou finanční motivaci i ve vyšších pásmech zdanění.
Kontinuální progrese je hezký i když složitě proveditelný nápad.
A jinak nemáš tak úplně pravdu, tu práci dělám protože mě baví, naplňuje a je to výzva, a zároveň i pro ty peníze. Existují ale i jiná zaměstnání, která by výše uvedené podmínky splnila, jen by byly méně náročné časově a stresově, zároveň však i méně placená. O těch jsem neměl důvod uvažovat, pokud však ČSSD zavede zmiňovanou daňovou progresi, v potaz už přichází. Jenže se mi zároveň natolik sníží příjem (ať již změním či nezměním zaměstnání), že bych musel přehodnotit a nejspíš odsunout dobu kdy chceme mít rodinu a vůbec spoustu věcí překopat. A to si pak říkám, že když stačí jediná změna - a to najít si takovéto "jednodušší" zaměstnání v zahraničí a přitom se mít naopak lépe, tak to už za to stojí. Změny moc nemusím, ale když už jsem nucen něco měnit, zvažuji všechny pro a proti a v tomto případě to vychází celkem jednoznačně.
Jasně, a stádní rozpočet naleje peníze a nás to nebude nic stát. Typické uvažování levicového voliče.
Nejhorší je ovšem kombinace nominálně vysokých daní a prachmizerných služeb. To sice možná není směr a cíl levicových stran, ale je to logický a opakovaně dokazovaný důsledek jejich vládnutí. Až někdo vymyslí takový stát, kde za své peníze odvedené na daních dostanu nějakou slušnou hodnotu, budu uvažovat o tom, zda je to dobré a připojím se k němu. Dřív ne.
Takže, dokud si mohu vybrat, raději co nejnižší daně, protože vím (a potvrzuje to teorie i praxe) s mnohem vyššími daněmi o mnoho lepší službu nedostanu. Pozor, nezaměňovat s demontáží státu, mohl bych to napříště považovat za demagogii;-)
Netajím se s tím, že moje uvažování je levicové potažmo etatistické. Kombinace vysokých daní a mizerných služeb by měla být podnětem k tlaku na zlepšování těch služeb a nikoli k bezhlavému snižování daní. Kromě toho je třeba rozlišovat výši daní pro občany a pro firmy. Mezi nimi musí být určitá proporce. Zatímco daňová (a poplatková) zátěž občanů se zvyšuje, firemní daně jdou prudce dolů. To taky není trend, který bych schvaloval.
Snižování daní znamená snižování objemu veřejných financí, tudíž oslabování státu. Nemůžeš říkat, že nejde o demontáž státu, když omezuješ jeho vliv přiškrcením daňových příjmů. Pod vedením pravicových stran se stát zbavuje jedné odpovědnosti za druhou. To není demontáž státu?
Souhlas, lidem by se měly daně snížit tak moc, jak je to jen možné.
S firemními daněmi také nesouhlasím. Za každou soukromou firmou stojí skuteční lidé, kteří daně platí, proč by měla navíc ještě platit firma, která zajišťuje tvorbu hodnot, výdělek majitelů a zaměstnanců a tedy fakticky stát živí? To je asi tak chytré jako sežrat k obědu svou nejlepší nosnici...
Jak konkrétně chceš vytvářet tlak na zlepšování služeb státu? Zvyšováním daní? A seš si jist, že zvýšením daňových sazeb zvýšíš příjem státu? Slyšel jsi někdy pojem Lafferova křivka? Levičáci ji moc neznají, příkladně Sobotka, svého času snad jediný ministr financí na světě, který křivku popisující vztah mezi daňovou sazbou a výnosem daně neznal?
Nejde o demontáž státu. Naopak, dnes je velmi moderní, protože je to efektivní, že se firmy zbavují činností, které nedokáží zařídit za přijatelných nákladů nebo v přijatelné kvalitě pro své zákazníky. No a takovou firmou je i stát a zákazníky občané. Oni ti ZÁKAZNÍCI mohou velmi snadno přejít k jiné FIRMĚ, která se k nim bude chovat slušněji. Irsko, Švýcarsko, Nový Zéland, Kanada, i to Slovensko by ušlo, kamarád tam otvírá pobočku...
Za každou platbou nakonec stojí nějací lidé. To bys musel zrušit opravdu veškeré daně a tím tedy zlikvidovat stát, abys podle svých představ "osvobodil" jedince. Jenže bys ho tím "osvobodil tak akorát od jeho sociálních práv. S tou nosnicí to není úplně přesné. Když už mluvíš o nosnici, pak bych daně přirovnal pouze k odběru části vajec za účelem zajištění chodu farmy.
Lafferovu křivku samozřejmě znám. Opravdu mě nemusíš zkoušet z ekonomie. Jenže je to jen jedna z teorií a zdaleka ne všichni ekonomové jí přikládají stejný význam. Její obhájci horko těžko našli pár příkladů, kdy (často nějakou shodou jiných okolností) ekonomický vývoj té křivce odpovídal. Ale cudně zamlčují, že daleko více případů je opačných nebo nejednoznačných.
Shrnuto: Nejsem pro snižování daní, dokud stát nebude plnit všechny funkce, které plnit má. Až je bude beze zbytku plnit, je možné se zamyslet nad tím, jestli by se nedaly plnit s nižšími náklady. Ale snižovat daně, zbavovat stát jedné funkce za druhou a k tomu ještě pod cenou rozprodávat či spíše rozkrádat státní majetek - to dokáže každej blbec.
No já jsem tím masem nosnice myslel firemní daně, a těmi vejci daně zaměstnanců a podnikatelů. Když bude chovatel příliš chtivý masa, nebude mít ani maso, ani vejce. Zrovna tak stát. Firemní daně zvyšuje málo, daně zaměstnanců hodně.
Protože zaměstnanci, zvláště ti hloupější, si nechají klidně $rát na hlavu, zatímco firma buď zkrachuje nebo je nucena změnit sídlo někam, kde ji budou olupovat méně. Kdybys udělal anketu mezi zaměstnanci, zda by souhlasili s vysokou daňovou sazbou na nejvyšší příjmy, nebo na daně nadnárodních korporací, třeba 110%, vsadím se, že podnikatelé a manažeři by se ti vysmáli, zatímco mezi voliči levicových stran bys nalezl slušnou podporu. Kdybys na tom postavil svůj volební program, možná by ses dostal i do parlamentu, tihle lidé mají bohužel rovněž volební právo.
A ty také si nejdřív řekneš o peníze, a pak se začneš učit německy, abys mohl poskytovat nějakou službu? Je to přesně naopak, nejprv něco nabídneš, pak za to můžeš chtít peníze. Proč by pro stát mělo platit něco jiného? Nejdřív ať nabídne lékařskou péči, silnice, bezpečnost, vzdělání etc, pak se můžeme bavit o ceně. Na současné zdravotnictví za peníze, jaké mne stojí, mu kašlu. Etc.
Opět z Tvého příspěvku čouhá poněkud převrácená optika Tvého vnímání světa. Smyslem veškeré ekonomické činnosti není blaho firem, ale blaho člověka - jednotlivce. Daně je třeba nastavit tak, aby z toho těžili lidé a ne firmy. Je třeba rozlišit cílové a instrumentální hodnoty. Kvalita života člověka je hodnota cílová. Prosperující firma je hodnotou instrumentální. Prosperující firma je na nic, poud nevede k růstu kvality života jednotlivců, ať už zaměstnanců nebo spotřebitelů.
Pokud o někom prohlásíš, že má BOHUŽEL také volební právo, asi nebudeš příliš přesvědčený demokrat. Volební právo by podle Tebe měli mít asi jen ti, co si myslí totéž co Ty. A ti, co si myslí něco jiného, ti mají BOHUŽEL také volební právo, ale vlastně by ho mít neměli.
Kdyby bylo po mém, asi bych si za výuku neřekl o prachy nikdy. Ale bohužel musím z něčeho žít. Co se týče nabídky a poptávky, je to spíš tak, že nejdřív nechám vzniknout poptávku (ta existuje v podstatě permanentně) a teprve potom nabízím své služby, a to nikoli nějakým vnucujícím způsobem, ale umístěním své nabídky tak, aby se na ni dostal jen ten, který o daný druh služby projeví zájem.
Stát je ale něco jiného než soukromý podnikatelský subjekt. Stát tu musí být, i když ho zrovna k ničemu nepotebuješ. Musí fungovat a plnit své poslání nepřetržitě. Není možné nechat nějakou dobu společnost, aby se vyvíjela živelně a když se (třeba díky nekontrolovanému trhu) dostane do srabu, pak nahonem vytvořit stát, aby to vyřešil, a pak ho zase zrušit.
Nezapomínej, že ti lidé právě profitují z těch hodnot vytvořených tou firmou. Když zadusíš firmy, vyvoláš materiální nouzi u lidí. Jako první přijdou samozřejmě na řadu ti nejchudší. Příkladem budiž všechny levicové revoluce v polovině 20. století, se startem už v roce 1917, KLDR a Kuba dodnes. Čínané tak hloupí nejsou, budují prosperující firmy a za pár let nás tu umlátí čínskými kšiltovkami:-/
Demokracie nerovná se všeobecné nebo rovné hlasovací právo. Už jsme to tu probírali.
No ale princip je ten, že musíš něco konkrétního nabídnout a pak můžeš žádat platbu. Ať se ti to líbí nebo ne. Můžeš i platbu nežádat, pokud se ti to příčí moc:-D Každý musí občas udělat něco co nechce, aby si vydělal na základní životní potřeby. Ty si třeba občas musíš říct o prachy. Já se musím naučit spoustu zbytečných pouček a pravidel a zítra z toho udělat zkoušku. Strašně se mi do toho nechce, ale ještě jsem to pořádně neviděl, tak budu pomalu končit. Protože jinak bych musel dělat něco, co se mi opravdu bytostně příčí, například pracovat:-)))
Ty tvrdíš, jak hrozně se bez státu neobejdem pořád. Takže pokud bude nabízet trochu slušné služby, všichni s ním dobrovolně uzavřeme smlouvu o zdravotním pojištění, o sociálním pojištění, o vzdělávání, o ochraně majetku. Kdyby aspoň bylo možné si vybrat, které služby státu chci platit a využívat:-/
Já samozřejmě vím, že určitá část firem produkuje užitečné hodnoty. Daně ale ty firmy nemají dusit, nýbrž je přimět k podílu na zajišťování chodu společnosti. To, že ty firmy mohou podnikat a realizovat své zisky, je mimo jiné podmíněno fungováním společnosti jako takové. Firmy nemůžou jen brát a nic té společnosti nevracet. U daní jde o to, že to té společnosti nevracejí formou platu jejím jednotlivým členům, nýbrž jejím demokraticky zvoleným politickým institucím.
Tvoje argumentace je na hranici vydírání státu: Nežádej po mně daně nebo ti začnu produkovat chudinu. Tohle použily třeba Třinecké železárny (a spousta dalších podniků), když odmítaly za své zaměstnance hradit povinné odvody. Postavily politickou reprezentaci před dilema: Dobře, budeme to platit, ale možná zkrachujeme a ty se státe budeš muset postarat o ty nezaměstnané. To je opravdové vydírání státu a Ty uvažuješ (s prominutím) úplně stejně. A pak: Ostatní firmy daně poctivě platí a tihle vyděrači získávají neoprávněnou konkurenční výhodu. Čím větší podnik, tím větší vyděračskýpotenciál.
To si tu demokracii představuješ tedy hodně divně, pokud ji nepostavíš na rovném a všeobecném hlasovacím právu. To by ses vrátil do doby antického Řecka, kdy směl taky hlasovat jen někdo.
Zase redukuješ chod společnosti na ekonomické vztahy. Tvoje uvažování se omezuje pouze na kategorie poptávka, nabídka, obchod, platba. Budeš se divit, ale někdy opravdu platbu nepožaduju. Musím ale vědět proč. Kdybych uvažoval jako Ty, těžko bych k takovému rozhodnutí dospěl.
Ano, tvrdím, že stát nebo podobná forma organizace společnosti je nutná neustále. Není možné ho vytvářet ad hoc jen v okamžicích, kdy má vyřešit nějaký průšvih a pak ho zase zrušit. Kdo by například byl ve společnosti garantem zákonnosti? Bez státu a jeho institucí by vlastně ani žádné zákony nebyly. Platil by pouze zákon silnějšího, zákon džungle.
Já si nemyslím, že by stát za naše zdravotní pojištění nabízel špatné služby. Rozhodně lepší než v extrémně liberalizovaných státech a ekonomikách. Vezmi si třeba ty obdivované Spojené státy. Kojenecká úmrtnost se tam pohybuje kolem 6,3 na tisíc obyvatel. U nás je to zhruba 3,8. Vyšší je třeba i v hodně liberální Británii: 4,9. Opravdu odmítám Tvoje černobílé vidění, že trh zařídí vše na jedničku a stát je neschopnej zloděj.
Kde byla podle Tebe "lepší" demokracie k 1.1.1969: V Československu nebo ve Švýcarsku? (Nápověda: ženy dostaly volební právo ve Švýcarsku v roce 1971).
Takže volební systém postavený na rovném a všeobecném volebním právu ještě vůůůbec neznamená demokracii.
Athénská demokracie je dobrý příklad. Kdo společnosti nic nepřináší, jen bere, je podle mne jen obyvatel daného území, nikoliv občan společnosti.
V obou zemích byla demokracie omezena. V každé jinak. Srovnání proto není možné. V té době bylo Československo navzdory přítomnosti ozbrojených sil cizí mocnosti velmi svobodomyslné. Ještě mám z té doby schované "Reportéry". Kam se hrabe současná "blbá nálada". Tenkrát byli lidé navzdory všemu daleko více skutečnými občany než dnes.
Demokracie = vůáda lidu (občanů). Není tu řeč o svobodomyslnosti, ale o demokracii. Jaká byla v ČS(S)R v 50.-60. letech demokracie? Jaká tu byla REÁLNÁ možnost zvolit stranu konzervativní, liberální, agrární, křesťanskou, ekologistickou?
Že nezavřeli úplně všechny a nechali zdánlivou možnost kritizovat (ale konstruktivně, soudruzi, ve prospěch pracujícího lidu!), neznamená, že tu byla demokracie.
Bylo tu všeobecné a rovné hlasovací právo, ale vláda lidu tu nebyla ani náznakem. Ve Švýcarsku neměly ženy právo hlasovat (ani se účastnit celostátních a většiny lokálních referend), ale fakticky tu vláda lidu byla.
V Athénách neměli právo hlasovat ženy, otroci a velká část chudších obyvatel, a přesto jsou dnes právem považovány za kolébku demokracie. Vládli lidé majetní, chytří, kteří dobře věděli, že potřebují i ty chudé, řemeslníky, malé obchodníky, učitele, básníky i filosofy, a dokonce i ženy, proto vládli tak, aby zajistili prosperitu celé společnosti.
Nejde o nic jiného, než že by měli být VŠICHNI lidé rovni. Proč z toho vyjímat ženy nebo nějaké profese či co? To, co tu obhajuješ, je elitářství. Volební právo budou mít jen bohatí a chytří muži - a ti ostatní budou spoléhat na to, že si tato "elita" na ně taky někdy vzpomene, že jsou vlastně taky potřební a užiteční. Podle dnešních měřítek toto demokracie není. Vyloučíš-li určitou skupinu z rozhodování, o vládu lidu se nejedná. Maximálně o (nad)vládu ČÁSTI lidu.
V Československu padesátých a šedesátých let byla demokracie potlačena, ale lidi měli (zvláště v šedesátých letech) daleko demokratičtějšího ducha než dnes, kdy máme po formální stránce demokracii zajištěnu, ale v podstatě nefunguje. Ten výběr je znovu omezen. V příštích volbách zvolíme do sněmovny zase jen lidi, kteří se na kandidátních listinách stávajících pěti stran umístí na prvních místech. Lidi rozhodnou vlastně jen o podílu zastoupení několika málo kandidátů na hůře volitelných místech.
O obsazení parlamentu se tedy rozhoduje ve stranických sekretariátech. Stejně jako se o politice za komunistů rozhodovalo v sekretariátu této strany. Maximálně se může stát, že některá strana nedosáhne kýžených pěti procent podpory a do sněmovny se nedostane vůbec. Opět se sníží počet stran zastoupených ve sněmovně a naše politická scéna se zase o něco přiblíží té komunistické (Národní frontě).
Ta (zdánlivá) možnost kritizovat byla stejně jen v rámci strany, kdo si dovolil kritizovat z vnějšku, byl vykázán do příslušných mezí: "Chceš-li kritizovat, vstup do strany, jinak jsi protilidový živel!" Stejně dnes uvažuje třeba V. Klaus. Neuznává právo kohokoli na kritiku čehokoli. Jeho oblíbená věta je: "Chcete-li něčeho dosáhnout, založte si stranu a prosaďte si to v parlamentu." I dnešní politici se ohánějí svou legitimitou získanou ve volbách a naopak zpochybňují legitimitu občanů, od kterých ty hlasy dostali. Vždyť je to dnes úplně totéž jako tehdy. Jen to má o něco "demokratičtější" a "pluralitní" nátěr. Vliv občanů na veřejné dění je srovnatelný jako za komunistů.
Začíná mi připadat, jako když oponuju za každou cenu, ale ani tady nemohu zcela souhlasit. Nekontrolovatelný trh má na občana možná méně bezprostřední, zato však ještě hlubší dopad.
Představuju si to tak, že se v hlubokém mraze člověk "konečně vysvobodí" z nějakých houní, které mu do té chvíle bránily v pohybu, a má opojný pocit svobody a volnosti. Je teď však vystaven onomu mrazu, který mu sice nebrání v pohybu, ale který ho může zahubit.
To, co já tady "hlásám", je, že by si aspoň část těch houní měl na sobě ponechat, byť by ho částečně omezovaly v pohybu. Prostě proto, aby neumrzl.
Možná sis, Medvěde, nevšimnul, ale jednak venku už pěkných pár let nemrzne a my všichni si nějaké hodně volné kalhoty a tričko ponechat hodláme...
Tím "mrazem" samozřejmě nemyslím arktické teploty, ale drsné a bezohledné tržní klima, které je a hlavně ještě bude pro velkou část populace (sociálně) smrtící.
Drtivá většina dnešní "střední" třídy, která se dnes ještě opájí myšlenkou volného trhu, na "odhazování houní" (sociální ochrany) krutě doplatí. Oni si neuvědomují, že tou střední třídou se mohli stát právě proto, že tu nějaká sociální ochrana byla. Ale kdo chce kam, pomozme mu tam. Jen by s sebou kvůli své blbosti neměli strhávat i ostatní, kteří vábení "lidumilného" trhu nepodlehli.
"...drsné a bezohledné tržní klima... je smrtící...
...většina... se ... opájí myšlenkou volného trhu...
na ... odhazování ... (sociální ochrany) krutě doplatí."
Občas se, Medvěde, koukám na 25 let staré televizní noviny. Je to velmi poučné a měli by to asi dělat všichni, abychom nezapoměli. Tvůj slovník je jako vystřižený z oněch časů a já se do nich rozhodně vrátit nehodlám. Nikdy!
A nepiš, prosím (jako obvykle), že tehdy nebylo vše tak špatné. Bylo. Ukradli nám svobodu, zavřeli do klecí a za poslušné panáčkování nám občas hodili shnilý pamlsek. Tobě to vyhovovalo, mě ne...
Kde bereš tu odvahu tvrdit, že mi tehdy něco vyhovovalo? Vždyť vůbec nevíš, jak jsem tehdy žil, co jsem si myslel. K tehdejšímu režimu jsem měl veliké výhrady a v rámci možností jsem se s tím ani netajil. To ale neznamená, že budu nekritický k tomu, co vidím kolem sebe dnes.
Pokud máš nějaké důkazy, že tržní klima je vlídné a ohleduplné a že neexistují lidi, kteří by na to dopláceli, sem s nimi. Možná se pak začnu taky opájet myšlenkou volného trhu. Já ale kolem sebe vidím opak.
Zrovna včera se mi jedna moje studentka svěřovala, že ač má vysokou školu (VŠE) a několik let praxe, pracuje za 25.000,- Kč čistého, navíc je nucena k neplaceným přesčasům, bydlí za 8.000 v malé garsonce, ze které ji nejspíš vyhodí (nové bydlení bude samozřejmě ještě dražší) a nemá šanci ze svého platu ušetřit na vlastnické bydlení. I kdyby ušetřila dvě tisícovky měsíčně, na byteček 1+1 (aby mohla založit rodinu) by spořila sedmdesát let. V sociologii se tomu říká "pracující chudoba". Jestli tohle je ta svoboda, o kterou Ti jde, tak není o co stát. Vůbec bych se nedivil, kdyby tito lidé opět začali volit komunisty.
Tak ty jsi měl k předchozímu režimu velké výhrady a netajil jsi se s nimi? Je zajímavé, že ses, jako "nepřítel socialistického zřízení", dostal na vysokou školu a mohl jít dokonce učit. Z vlastního okolí vím, že to takto nefungovalo - tady to nějak nehraje. Dál to nehodlám komentovat.
A k oné studentce - myslíš, že je rozumné cpát někomu pro nic za nic 8.000,- ? Není lepší těch 8.000,- platit jako splátku hypotéky a za nějaký čas mít bydlení vlastní? Ale to je jen její rozhodnutí. Dál to taky nechci rozebírat. Vím, kam bys diskusi opět zatáhnul.
V tom příkladu se studentkou máš bohužel pravdu "tihle lidé" opravdu často raději budou volit komunisty, než by začali shánět lepší místo...
Mimochodem - podle toho, že je to tvoje studentka, je nejspíš z Prahy? Já jen, že se mi tam za přítelem odstěhovala moje ani ne dvacetiletá dcera. Začala si shánět přivýdělek ke studiu a protože od patnácti vypomáhala u mě a může se tedy vykázat praxí v účetnictví, nabízeli jí místa o hodně lépe placená, než má tvoje studentka... (Nic z toho sice nebylo, protože vzhledem ke studiu chce jen půlúvazek a aspoň trochu volnou pracovní dobu, ale pokud by byla ochotna nastoupit do normálního pevného zaměstnání, tak nabízené mzdy se pohybovaly v částkách, které s ní - holkou z vesnice s maturitou na gymplu - vyloženě hodily o zem.)
To se mám tady s Tebou trumfovat, jaký jsem byl nebo nebyl odpůrce režimu? Psal jsem "v rámci možností", tj. tak, abych neohrozil svou rodinu. Nejhorší, co se mi za moje názory přihodilo, bylo, že jsem to měl ve všech možných i nemožných posudcích. Kdybych tedy za komunistů chtěl dělat kariéru, měl bych smůlu. Jenže já kariéru dělat nechtěl.
Kvůli názorům mého otce na rok 1968 zrušili moje přijetí na střední školu (to je Ti málo?), dostal jsem se až příští rok. Na vysokou školu jsem se (po několika odvoláních) dostal jen kvůli tomu, že tehdy byl rok invalidů a že si soudruzi na ideologické komisi nechtěli udělat ostudu. Nevím tedy, co Ti na tom nehraje.
Buď jsi neuvěřitelně naivní nebo jen provokuješ. Myslíš, že někomu takovému někdo tu hypotéku někdo schválí? Myslíš, že to nezkoušela? Je to přesně uvažování těch, kterým se z jakéhokoli důvodu daří. Nedokážou si představit, že na tom někdo může být bez vlastní viny hůř.
Píšeš to, jako by bylo naprosto jasné, že ta holka lepší místo nesháněla. Zní to hrozně paušálně a krutě, když znám její situaci. Ona to místo velmi intenzivně sháněla a ve dvou firmách si prožila hotové peklo. Sháněla to místo velmi intenzivně a já jsem se jí v tom ještě snažil pomáhat.
Jenomže ona (a mnoho dalších) prostě není dravý typ, takže její pracovitost jí bude v životě úplně na nic, protože se prostě neprosadí a výsledky její práce si přivlastní firma, která ji zaměstná za mizernej plat. Těmhle lidem opravdu nezbude nic jiného než ty komunisty volit. A já jim to nebudu zazlívat, spíš budu mít vztek na ty, kteří je k tomu svou nenažraností, arogancí a asociální přezíravostí dotlačí.
Tahle moje studentka není z Prahy, proto si v Praze musí platit ten předražený nájem. Pokud disproporce mezi jejím příjmem a výší nájmu bude čím dál horší (patrně bude), nezbude jí nic jiného než se vrátit do Podkrkonoší a pobírat sociální dávky, protože tam práce není už vůbec. Pak se na ni můžete vy pravičáci a liberálové vrhnout a plivat na ni, že je neschopná, líná a že se skrze ty dávky přiživuje na úspěších těch druhých, kteří kvůli ní musí platit "nekřesťanské" daně. Ale to nebude její vina, to si mohou přičíst ti "manažerští" nabobové a nenasytní pronajímatelé bytových nemovitostí. Proto jsou to oni, kdo vytvářejí nerovnováhu mezi kupní silou těchto lidí a cenami bydlení.
Dáváš za vzor někoho, kdo měl příležitost tu praxi získat - třeba zrovna u Tebe. To už je trochu jiná startovní čára. Věz, že dokážu odlišit inteligentního a pracovitého člověka a ani několikaletá praxe málo průbojnému člověku k slušnému místu nepomůže. Když mi vyprávěla, na co se jí při přijímacích pohovorech ptali, tak bych ty personalisty na místě pozatýkal a zavřel: "Máte děti?", "Kdy chcete založit rodinu?", "Jaký je váš zdravotní stav?", ... Oni prostě spoléhají na to, že jsou beztrestní, protože vidí "oukropečka", který na ně určitě nepodá trestní oznámení.
Pardon - nedávám za vzor někoho, kdo měl "možnost tu praxi získat" . Ty sám jsi o své studentce psal, že praxi má! Dcera měla "možnost tu praxi získat", když za práci odpovídající třetinovému úvazku (byla školní rekordmanka v rychlosti psaní na klávesnici, tak ji zvládla daleko rychleji) dostávala na ruku tři tisíce. Teda, já vím, že to není argument, protože přece jen u nás ty peníze zůstaly v rodině tak jako tak...
Já jen pochybovala o tom, že aboslventka VŠE s praxí by nedokázala v Praze sehnat něco lépe placeného... Nebylo by tedy pro ni lepší, aby šla pod svoji kvalifikaci a smířila se s prací obyčejné účetní? Když tedy na ty VŠ ekonomy je potřeba dravost (a věřím tomu, že opravdu je). Očividně by si pomohla... Pokud tedy nepatří mezi tu sortu absolventů VŠE, co ani základy účetnictví neumí... Je fakt, že jich znám dost...
Ohledně té absolventky VŠ-on tady hraje roli ještě jeden faktor,o kterém jsem sám do nedávna nevěděl.Známému do firmy jsem dělal pohovory s adepty a zjistil jsem,že absolventi(ale více absolventky)mají zkreslenou představu o hodnotě se své práce.Jestli jsou tak zmagoření z novin neho co,ale když jsem mluvil o nástupním platu absolventa bez praxe a udával 15-20tisíc,tak se jim to nezdálo.Dokonce jedna puška mi řekla,že to nějaký čas ještě vydrží bez práce,že se o ni rodiče postarají.
V zásadě souhlasím. Jediné, co tvrdím je, že na skutečném trhu by byla lékařská péče daleko dostupnější. Vysvětloval jsem to tu v různých vláknech několikrát, kdo chce, pochopí.
Uvádíš, že předmětem trhu plastické operace, protože je patrně jako laik máš spojeny s umělýma kozama či frňákama. Ale co třeba liposukce, jak bys poznal, zda je to záležitost kosmetická a zda zdravotní? A jak bys chtěl garantovat, že lékař bude zcela neúplatně, nestranně a bezchybně rozhodovat, zda se jedná o zásah léčebný či kosmetický? Co člověk popálený v obličeji? Žít s tím může, tak ať si operaci zaplatí? Co lázně? Jak se pozná, jestli je potřebuji nebo jestli je chci?
Představa, že zdravotnictví je bezplatné je strašně nebezpečná. Zdravotnictví je kvůli ní neuvěřitelně drahé, spotřebuje několikanásobně víc peněz, které tečou do kapes státních úředníků, zdravotních pojišťoven, farmaceutických firem (tedy těch chytřejších, kterým PazDr Rath zajistil bezdpoplatkovost na základě asi analýzy, že daný lék přijde naše zdravotnictví nejvýhodněji, že:-D)
A doplácí na to kdo? Samozřejmě, především pracující daně platící lidé, jako na každé protitržní opatření.
Říkáš, že souhlasíš, což mě těší, ale v podstatě tvrdíš pravý opak. Tady nejde o to, že bych nepochopil Tvoje argumenty, ale že s nimi principiálně nesouhlasím. Na skutečném trhu by byla lékařská péče dostupnější pouze těm, kteří by na ni měli. Rovnoprávní by nebyli lidé, nýbrž jen peníze. Rovnoprávnost by spočívala pouze v tom, že by všcihni platili stejnou nebo podobnou cenu, a to kdoví jestli. Ale už by to neřešilo dostupnost peněz pro různé skupiny obyvatel. Ta bude asi vždycky dost rozdílná, ale já jsem proti tomu, aby se to promítalo do zdravotní péče.
Jako příklad čistě tržního poskytování zdravotní péče můžeme vzít Spojené státy. V této zemi žije 50 milionů lidí (prakticky každý šestý) bez základního zdravotního pojištění, tudíž bez nároku na jakoukoli zdravotní péči snad vyjma obnovy základních životních funkcí. Prakticky všichni tito nepojištění jsou ze sociálních skupin, ktere nejsou ani schopny hradit zdravotní péči v hotovosti. Že si něco podobného nepřeju tady, to snad pochopíš.
Posoudit, zdali plastická operace je kosmetickou nebo zdraví prospěšnou operací, musí lékař, ne já. Nebráním se ani tomu, že by část plastických operací mohla být hrazena z veřejného pojištění. Mně jde o odvrácení opačného procesu - o zabránění vpuštění trhu do poskytování hrazené péče. Příčí se mi pomyšlení, že by s veřejnými prostředky, vybranými na zdravotním pojištění, disponovaly soukromé subjekty a ještě z nich tvořily soukromý zisk.
Neopájím se představou, že zdravotnictví je bezplatné. Dokážu rozlišit bezplatnost a financování z veřejných zdrojů. Nemyslím si, že by princip financování zdravotníctví z veřejných zdrojů byl příčinou prodražování zdravotní péče. Soukromé zdravotní pojišťovny by odčerpávaly úplně stejné nebo spíš ještě větší částky. Z čeho by jinak tvořily ten zisk, kvůli kterému se soukromé subjekty zakládají? Do kapes farmaceutických firem tečou veřejné peníze právě "díky" potlačování veřejného charakteru zdravotnické péče. V těchto soukromých černých dírách končí například všechny poplatky za recepty a položky na nich. To je jeden z nejhorších principů, který mohl Julínek vymyslet: Zákonem nařídit poplatky od pacientů přímo soukromým subjektům. To je to, na co pacienti doplácejí, nikoli způsob financování zdravotnictví z veřejného pojištění.
Uvádíš USA, tam podrobnosti neznám, ale zásada je taková, že KDOKOLIV si tam může platit zdravotní pojištění na LIBOVOLNÉ zákroky a rizika, přesně tak, jak si to dohodne s pojišťovnou.
Díky tomu je zdravotní péče lépe dostupná. Je omezena pro "méně pracovité", kteří se den po pařbě jdou "hodit marod", je dražší pro kuřáky, feťáky a další, kteří si DOBROVOLNĚ ničí své zdraví, je drahá pro lidi, kteří nadměrně riskují zranění (vrcholoví sportovci).
Díky tomu zůstává více času lékařům na ty, kdo jejich služby skutečně potřebují a díky tomu, že nedochází k plýtvání a zneužívání lékařské péče je pro každého jednotlivce levnější.
Zdravotní pojišťovny na skutečném trhu by nemohly odčerpávat nadměrné částky, neb by jim to konkurence nedovolila.
Pacienti platí jen opravdu symbolické a regulační poplatky, které omezují ty nejhorší případy zneužívání. Lékaři pak nemusí věnovat tolik času simulantům a alkoholikům a fronta v čekárně se zkrátí natolik, že je přijatelná i pro běžného pracujícího člověka.
Díky obcházení zákona a obtížné vymahatelnosti těchto poplatků je účinnost těchto opatření malá, avšak již prokazatelná. Tato opatření tedy šetří kapsu KAŽDÉHO, kdo platí zdravotní pojištění a léčebnou péči nezneužívá.
Navíc, díky zavedení limitu plateb za léčebnou péči na 5.000,- korun ročně je nyní léčebná péče dostupnější, a tedy naplňuje smysl i literu Listiny lépe než předchozí stav.
Problém je v tom, že to KDOKOLIV je omezeno tím, kdo na to má. Lidi, kteří steží vystačí s penězi na zaplacení nájmu a základní potraviny, nebudou uvažovat o nějakém komerčním pojištění pro případ, který nenastal. Musíš se umět vžít do role člověka, kterí volí mezi pojištěním zdraví a hladem nebo bezdomovectvím, případně obojím.
S tím pojmem "méně pracovití" bych zacházel opatrněji. Zdaleka ne každý, kdo nemá práci, je "méně pracovitý". Ve Spojených státech tohle platí tuplem. Velmi často člověk nesežene práci na základě rasových předsudků potenciálních zaměstnavatelů.
S myšlenkou omezení dostupnosti nebo "bezplatnosti" zdravotní péče pro lidi, kteří si dobrovolně ničí zdraví, naprosto souhlasím. I když je to velmi snadno zneužitelné kritérium. Někdo by ale mohl říct, že bychom měli omezit bezplatnou dostupnost zdravotní péče například pro občany s nadváhou s poukazem na to, že si dobrovolně ničí zdraví. Tak tady bych byl hodně opatrný. Pokud by se něco takového zavádělo, muselo by být jasně dáno, pro jaký způsob dobrovolného ničení zdraví by taková omezení platila. Ona například obezita vůbec nemusí znamenat dobrovolné ničení zdraví, ale třeba jen nedostupnost skutečně kvalitních potravin. Chudší lidé jsou pak nuceni se živit například vepřovým bůčkem nebo jinými podřadnými druhy masa a podle toho pak vypadá jejich postava.
Proto prosím neklaď rovnítko mezi CHUDÝ = HLOUPÝ, NEÚSPĚŠNÝ = NESCHOPNÝ, NEZAMĚSTNANÝ = LÍNÝ, NEMOCNÝ = SIMULANT, PŘÍJEMCE DÁVEK = ZNEUŽIVATEL DÁVEK a podobně. Takhle to prostě nefunguje. A už vůbec nepovažuju za správné řešení kvůli určitému procentu skutečných hlupáků, lenochů, simulantů a zneuživatelů dávek ten systém rušit nebo výrazně redukovat. Bylo by to stejně hloupé jako nepořizovat si majetek kvůli existenci zlodějů.
Kolikrát jsem tu už poukazoval na to, kolik nejrůznějších položek se do toho oslavovaného pětitisícového limitu vůbec nepočítá. Zvýšení nákladů na zdravotní péči pro nemocného člověka je enormní a velmi často i mnohonásobně překročí ten stanovený limit. Takže o nějakém souladu s Listinou práv a svobod nemůže být řeč.
Kromě toho ODS se nikdy netajila s tím, že chce zvyšovat finanční spoluúčast pacientů. Pokud tak neučinila zvýšením odvodů na zdravotní pojištění, "podařilo" se jí to těmi jejími "lidumilnými" poplatky. Tak ať to teď aspoň přizná a nešermuje nesmyslnými argumenty o nějakém limitu, který de facto žádným limitem není, protože "limituje" jen malou část zvýšených výdajů občana na zdravotní péči.
Každý, kdo pracuje, a pracovat může skutečně každý, si vydělá, a stát jej o "zdravotní daň" neobere. Tudíž mu zůstanou peníze, se kterými může naložit dle svého uvážení: propít je, ušetřit, kdyby někdy v budoucnu potřeboval například zdravotní péči, nebo se pojistit. Tato svoboda mi přijde MNOHEM lepší, než platit nedobrovolně a ještě nevědět za co. Česky se donucení vydat peníze říká LOUPEŽ.
Rasové předsudky si může dovolit jedině ten, kdo není zainteresován na efektivním fungování své organizace, tedy například státní zaměstnanec. Naopak podnikatel, pokud usoudí, že tmavomodrý člověk bude pracovat pilněji, inteligentněji, lépe nakládat se svěřeným majetkem a bude méně krást, než světlemodrý, raději zaměstná toho tmavomodrého.
Důkazem absence rasových předsudků v soukromých subjektech je spousta zaměstnanců evidentně nečeského (asijského, ukrajinského, běloruského, indického) původu, s nimiž se denně setkávám. Pravda, se zaměstnanými cikány se moc často nepotkávám, by mě zajímalo proč? A proč příslušníky jiných etnik nepotkávám na úřadech (jako zaměstnance, ne na ÚP jako "klienty")?
Prostě podnikatel je trhem donucen chovat se racionálně, tj. zaměstnat lepšího zaměstnance bez ohledu na původ, zatímco stát nikoliv.
Rovnítka jsi tam nakladl Ty, já nic takového netvrdím.
Pětitisícová hranice eliminuje drtivou většinu drahých poplatků a příplatků, to tu za levice nebylo. Ale je často bohužel neúčinná.
Blb, který si prokouřil plíce ví, že se má nechat hospitalizovat. Při propouštění mu musí lékař dát spreje (po 2500,- ) na tři dny zdarma. Kuřák si sundá kyslíkovou masku a jde si ven zapálit. Teprve, když by si měl ty spreje zaplatit z vlastní kapsy, by si každou další cigaretku dobře rozmyslel. A z placu by naše zdravotnictví ušetřilo včetně hospitalizace a souvisejících věcí kolem 20.000,-. Asociální? Ale kdepak. Kuřák by se mohl komerčně pojistit, předpokládám, že by to nevyšlo dráže než dnes, jedná se o tytéž peníze, jen by každý hleděl lépe na jejich využití. No a když by se zavázal, že se jednou za čtvrt roku dostaví k testům, zda nekouří, jistě by dostal od chytré konkurenceschopné pojišťovny zajímavou slevu. A to je jen malý příkladeček toho, jak tržní mechanismus šetří peníze ve zdravotnictví, šetří zbytečnou práci a ještě ke všemu vede k omezování činnosti bezpochyby zbytečné a škodlivé jako je kouření.
Co udělá levice? Zvedne daň z cigaret, hlavně ať je léčení kuřáků "zadarmo".
To je pořádná ptákovina, že pracovat může každý. To prostě není pravda. Za prvé toho zdaleka není každý fyzicky schopen, za druhé ani když je, nemusí sehnat praci. Takže už předpoklad, ze kterého vycházíš, je veskrze chybný.
Další věc je, že ani člověk, který pracuje, si nemusí vydělat tolik, aby mu po zaplacení základního bydlení a základních potravin zbylo na tak abstraktní záležitost, jako je zdravotní pojištění. Naprosto chápu, že lidé, kteří horko těžko shánějí práci a nevědí, jestli ji budou zítra ještě mít, budou peníze spíš ukládat do rezervy, aby měli v případě ztráty zaměstnání nějakou dobu z čeho žít, než aby je strkaly nějakým zdravotním pojišťovnám.
Jestli je pro Tebe zdanění loupež příjmu, pak se samozřejmě nemůžeme shodnout na ničem. Opět jeden předpoklad, ze kterého já prostě odmítám vycházet.
Co se týče rasových předsudků, považuju Tvé úvahy spíše za úsměvné. Právě zaměstnavatelé si budou vybírat své zaměstnance nikoli podle toho,jak ten člověk bude pracovat, nýbrž podle svého dojmu. A protože na nikom není vidět na pohled, jestli bude nebo nebude dobrým pracovníkem, nastupují zástupné znaky. A protože v naší většinové společnosti platí zratka Cikán = flákač, potenciální zaměstnavatel dá přednost někomu jinému. A je pak úplně jedno jak to odůvodní. T9m ovšem z těch Cikánů ty flákače velmi často udělá, protože je pak už samozřejmě nebaví podbízet se zaměstnavatelům s takovýmto předem jasným handicapem.
Říkáš, že ta pětitisícová hranice eliminuje drtivou většinu drahých poplatků. To je absolutní nesmysl. Vrať se ke starším diskusím, tam jsem podrobně rozebíral, na co všechno se tento limit nevztahuje. Kromě toho je podle mého soudu dost padlé na hlavu nejdřív vymyslet a zavést spoustu nejrůznějších poplatků a pak se chlubit tím, že jich určitou část omezím nějakým stropem. Asi jako když někomu uříznu tři prsty a pak se budu chlubit tím, že jsem mu zaplatil prvotřídního chirurga, který mu dva přišil zpátky.
V názoru na kuřáky a další podobné existence, které si vědomě a dobrovolně ničí zdraví, se stoprocentně shodneme. Tam by bylo opravdu potřeba postupovat co nejpřísněji. Od padesátých let je dostatek dostupných informací o tom, že kouření je škodlivé. Kdo získal závislost po padesátých letech, učinil tak dobrovolně. Informací měl dost.
Levice určitě nebuduje systém veřejného zdravotního pojištění proto, aby mohli mít kuřáci léčbu zadarmo. Přísná na kuřáky může být i státní či veřejná nezisková pojišťovna. Ochranu kuřáků bych levici nepřipisoval. Zvyšování daně z cigaret bych se ale nebránil. Její výnos bych ale vázal na použití pro léčbu pasivních kuřáků.
Kdo skutečně prokazatelně vůbec nemůže pracovat, samozřejmě by měl nějakou podporu dostat, o tom žádná. Je to věc lékařského posouzení a pravidelných revizí.
Právě pro toho, kdo "nemůže" najít práci, je nejdůležitější správně pochopit obsah přísloví "bez práce nejsou koláče". Ráno nafasuje koště, večer, podle toho kolik a jak dobře uklidil, dostane peněz. Až bude potřebovat další, může si přijít znovu. Máš proti tomu něco?
Zdanění je z principu špatná věc. Někdo mi dá za něco peníze, a stát, od kterého jsem si žádnou službu neobjednával, mi jich průměrně 45% sebere, pod záminkou, že mi zajistí například "bezpečí" (už mi ukradli 2 kola, auto a zkopali mě v tramvaji cikáni). Proto by zdanění mělo být vnímáno jako nutné zlo a mělo by být naprosto minimální.
Tvé přirovnání limitu na poplatky na léčebnou péči kulhá na všechny čtyři. Nikdo nikomu žádné prsty neřeže. Dříve si dlouhodobě nemocní lidé, příkladně se srdcem, připláceli tisícovky měsíčně, poté co levicová vláda zvýšila příplatky u některých léků. Tento problém se dnes podařilo odbourat.
Ano, přísný může být na kuřáky stát, nebo nezisková pojišťovna. Ale má k tomu nějaký důvod? Naopak, levicová vláda chce vyšší výnos ze spotřebních daní. Jsou vůbec nějakým státem nebo nějakou státní pojišťovnou na světě znevýhodněni kuřáci, narkomani nebo lidé opakovaně si vlastní vinou poškozující zdraví? U komerčních pojišťoven je to logické a normální.
Vidíš ten pracovní trh trochu jako Hurvajs válku. Myslíš, že tu někdo čeká se zásobou košťat, aby je vrazil do rukou lidem, kteří si přijdou vydělat pár korun, aby nechcípli hlady? Tuhle službu zajišťuje v určité podobě právě stát tím, že zaměstnává osoby, které by se na trhu práce často uchytily jen s prolémy. Svého druhu umělá zaměstnanost.
Před nějakou dobou jsi tu říkal, že nechceš demontovat stát. Teď ale říkáš, že zdanění je z principu špatná věc. Stát ale bez daní existovat nemůže. Chceš-li tedy odstranit daně, musíš přiznat, že tím chceš odstranit i ten stát.
Co se týče léků, myslím, že se dá doložit, že dnes se za léky platí a doplácá podstatně víc než třeba před dvěma lety. Hledat to snad nikde nemusím, myslím, že je to všeobecně známo.
Že levicové vlády chtějí vyšší výnos ze spotřebních daní, je určitě pravda, ale uznáš, že spotřební daň v tomto případě slouží jako velmi účinný regulátor spotřeby zboží, na které je uvalena. Myslím, že ve všech případech je to regulace velmi záslužná. Rozhodně lepší než regulace čerpání zdravotní péče pomocí poplatků ve zdravotnictví.
Moh by to být ten stádní ouřada na ouřadě práce. Ale mělo by se na něj pořádně dohlídnout, aby je nerozkradl moc rychle, to by se pak neyplatilo. Lepší umělá zaměstnanost, než učit lidi, že můžou dostat peníze i bez práce. Některé sociální skupiny penězům bez práce nějak moc přišly na chuť:-(
Ehm, vnímáš rozdíl mezi výrazem "co nejnižší daně" a "odstranit daně"?
Možná se doplácí víc, ale jelikož nikdo, ani ti těžce nemocní nedoplácejí víc, je to spravedlivější pro všechny. Já mám to štěstí, že mám jen alergii s náklady kolem dvou stovek ročně, ale jak k tomu přijde ten důchodce kardiak s náklady v tisícovkách měsíčně?
Nízká cenová elasticita poptávky po některých komoditách (tabák, alkohol, paliva) je právě důvodem zavedení a nehorázné výše spotřebních daní. Takže daň nefunguje ve skutečnosti jako regulátor - ani velké zdražení kuřáka spotřebu příliš nesníží - ale jako fiskální nástroj ke krytí stádních výdajů rostoucích nade všechny meze:-(
Kluci,otázka pro oba-co je to za kategorii lidí "kteří nemohou pracovat"?Chápu,že jsou handicapovaní a jsem pro,aby stát(ve skutečnosti naše solidární peníze)do těchto lidí lil peníze v maximálním množství.Řekl bych,že všem nám je jasné,že se zaměňuje pojem "nemůže" a "nechce".Jen bonbónek-včera jsem viděl v zákazu stání parkovat nádherný Jaguar coupé,což je mazel,do kterého mám já se svojí výškou(168cm) a vyhublostí problém se nasoukat-no nízký placek.To auto obdivovali 2 strážníci a já je začal protivně provokovat.Dozvěděl jsem se však,že majitelem je invalida(kartičku za oknem měl).V ten moment se přisunul dvoumetrový Rambo a do vozu se nasoukal jako hadí žena.Při té příležitosti se i dotýkám kategorie občanů,kteří mají jistě nejvyšší procento invalidních důchodců.Ano,mluvím o těch rasistech,kteří nás nemají moc rádi(asi proto,že jsme schopni pracovat).
Třeba to byl DUŠEVNÍ invalida.
Z Tvého líčení nevyplývá, jestli ten člověk byl nezaměstnaný nebo jestli byl vůbec příjemcem nějakých sociálních dávek. Ale nepopírám, že existují případy obrovského zneužívání sociálních dávek. Na druhou stranu lidem, kteří si mohou (ať už z jakéhokoli důvodu) dovolit takhle drahé luxusní auto, by výše sociálních dávek musela připadat jako almužna.
Existence případů zneužití je výzvou k boji proti těmto jednotlivcům, nikoli k boji proti důchodovému systému.
Určitě bych nesměšoval "nemůže" a "nechce" pracovat. Dokážu si představit, že někdo může vypadat zcela zdravě práce schopen nebude. Můžu to doložit na své osobě. Ještě dlouho po mém těžkém úrazu hlavy jsem míval často stavy, kdy mě příšerně bolela hlava tak, že jsem se nemohl ani pohnout a nedokázal jsem souvisle odpovědět ani na banální otázky. Na pohled jsem ale vypadal zcela zdravě a schopně. Naštěstí to nebylo v době, kdy by to ohrozilo moji zaměstnatelnost. Ale dokážu si představit, že něčím podobným mohou ještě v horší míře trpět jiní zdánlivě zdravě vypadající jedinci.
Existují například nervové poruchy, kdy jinak zcela zdravý člověk nemůže pracovat, protože mu kdykoli hrozí okamžitá ztráta vědomí - bez varování (epilepsie). Takovému člověku se to může přihodit několikrát denně a nebo taky jednou týdně nebo i méně často. Ale který zaměstnavatel takového člověka vzme do práce? Opravdu není možné soudit podle povrchního dojmu. Je třeba to nechat na lékařích. Spíš bych se pak zaměřil na jejich neúplatnost.
Asi jsme si nerozuměli.Já pouze chtěl rozlišit lidi,kteří jsou skutečně nemocní a ty,kteří jsou"papírově" nemocní.Nevím,jaké kdo máte zkušenosti,ale zde v Brně lze získat invalidní kartu do auta(t.zn.invaliditu)naprosto bez problémů.Znám konkrétní lidi,kteří se stali invalidy proto,že chtěli právě bezproblémově parkovat ve středu města.A druhý případ,který jsem uváděl(nepracující menšina),dovoluji si tvrdit-ale to je můj osobní a možná zkreslený názor-neznám statisiky-že t.zv.invalidů je méňe než invalidů skutečných.Navíc s tím Jaguárem jsem chtěl poukázat i na to(opět zkušenost),že strážníci města jsou razantnější proti řidičům v běžných autech než proti zaparkovanému vozu,z kterého "tečou peníze".V poslední větě jsi zmínil neúplatnost.Mě tento stav přivádí k zuřivosti(korupce),ale ten stav je a kdo to odmítá,asi nežije v této republice.Ale to není výplod této společnosti po roce 1990.Sděluji Ti,že v roce 1985 byla moje bývalá žena zmasakrovaná vozidlem Sovětské armády,tím byl spáchán závažný trestný čin,ale dle policie,Úřadu vlády,soudů nic nespáchali Rusové a všichni se chovali jak pětileté dítě přistižené u krádeže.Jak bys toto nazval?A já,který jsem tvrdě proti korupci,jsem uplácel doktory(úspěšně),ostatní se báli jen slyšeli SSSR.Ajen Ti mohu říci(teď to asi pro Tebe bude drsné):odmítal jsem úplatky a vždy jsem tvrdil,že chci mít čisté svědomí a chci klidně spát.Dnes říkám-byl jsem vůl-protože ti,kteří brali,klidně spí a jsem jim k smíchu.Mám ten dojem(a teď nejsem ironický,naopak s Tebou cítím),že máš velmi těžký život,protože jsi velký idealista.
To je smutné, že invalidní kartu může dostat v podstatě kdokoli. Je to samozřejmě výsledek dnes už všudypřítomné korupce. Jenže tento stav se nedá řešit tím, že zrušíme vydávání parkovacích karet pro invalidy úplně. Je třeba bojovat proti korupci, nikoli proti státu. Boj proti státu by byl právě tím, co Šnek výše nazval vylitím vaničky i s dítětem.
Se zbytkem Tvého příspěvku souhlasím. Korupci samozřejmě odmítám. Zatím jsem ale nerezignoval a můj idealismus trvá. Jen si nemyslím, že bych měl kvůli tomu těžký život. Můj postoj je moje rozhodnutí. Ten klidný spánek a čisté svědomí jsou pro mě prostě vyšší hodnotou než to, co bych tou korupcí mohl získat.
Souhlas. Já kriplkartu nemám jen proto, že by mne hanba fackovala, kdybych z takto označeného auta vystupoval na svém vyhrazeném parkovišti před domem a všichni sousedi to viděli.
Některé konkrétní obyvatele naší ulice hanba nefackuje, často mám chuť udělat to za ni. Osobně se zasadit o to, aby tam ten vozíček neměli namalovaný nadarmo. Ale pak si vždy řeknu, že náš moudrý stát ví lépe než já, kdo tu kriplkartu potřebuje:-/
Teď bez souvislosti se státem, trhem a čímkoli... S tou kriplkartou to není vždy jednoduché a ne vše je vidět na první pohled. (Tím nezpochybňuji masívní zneužívání.) Ale je fakt, že např. jinak zdravý vozíčkář v bezbariérovém prostředí zcela v pohodě pár desítek či stovek metrů dojede, člověk nemocný se srdcem to třeba dojít nezvládne..
Nezpochybňuji, že někdo tu kartu potřebuje, protože mu ulehčuje život. Vytáčí mne, že na jednoho skutečného vozíčkáře v naší okolo našeho bloku připadá minimálně 10 těch, co normálně choděj.
Tristní je, že kartu naopak nedostane člověk, který potřebuje berle třeba "jen" půl roku po operaci (namá ZTP).
Jako lidi, kteří nemohou pracovat beru takové, které lékař uznal práce neschopných nebo případně s výrazným omezením. Toto bývá také kompenzováno částečným nebo plným invalidním důchodem (nutno říci že je to skutečně pouhá almužna), který se uděluje vždy na nějaký časový cyklus a provádí se revize, až do skutečného důchodového věku.
Jako lidi kteří pracovat nechtějí beru takové, kteří mají všechny končetiny, IQ alespoň takové aby byli schopni udržet lopatu nebo koště, a nemají od lékaře uznané žádné omezení práceschopnosti.
A přitom jsou to paradoxně lidé z té druhé skupiny, kteří ta dvě slovíčka zaměňují, a o sobě prohlašují že pracovat nemohou, protože .... a tady se meze fantazii nekladou, výmluvy jsou často fakt neuvěřitelné.
Priklad se spojenym staty je spatny. Kazdy stat si resi problematiku jinak.
Nektere maji povine zdravotni pojisteni, ve vetsine funguje system podpory socialne slabych, ktere zpristupnuje zdravotni peci vsem (samozdrejmne s nizsi mirou komfortu a urovne) a tak dale. Tedy pojem "zdravitni pece v USA" je dosti prazdny.
Nejliberalnejsi je New Hampshire, ktery ma ale vynikajici zdravotni statistiky.
Dale je nutne rozlisovat situaci na jihu, kde skutecne jsou problemy, ale ty jsou zpusobeny masovou imigraci. I pres to je uroven poskytovane zdravotni pece na velmi vysoke urovni.
Na velmi vysoké úrovni je bohužel jen pro někoho. Takové mám informace ze Spojených států. Čísla, která jsem uváděl, jsou posbíraná a sečtená (zprůměrovaná) za Spojené státy jako celek. Chápu tedy, že v některých unijních státech může být situace lepší, v některých ale bude těch lidí bez jakéhokoli pojištění a práva na zdravotní péči tedy ještě mnohem víc než jedna šestina...
Já si fakt netroufám zaujmout nějak fundované stanovisko... ani ve smyslu, že "zdraví nesmí být předmětem obchodu" ani že "v privatizovaném zdravotnictví, řídícím se zákony trhu bude všechno fungovat lépe". Nemám na to znalosti, potřebné podklady a analýzy atd...
Ale mám jednu osobní zkušenost. Moje praktická lékařka, zubařka i gynekolog jsou soukromé subjekty. Pokud k nim přijdu, sestra i lékařka jsou milé, ochotné, se zájmem... Loni jsem strávila sedm měsíců v pracovní neschopnosti, její součástí byly dvě hospitalizace a jeden operační zákrok. Ve fakultní, tedy asi netržní, nemocnici. Chování všech lékařů a většiny sester bylo srovnatelné s chováním zemědělce, který převzal dobytek na ustájení. Tj. (až na jednu výjimku vyloženě hulvátského lékaře) ne snad úplně špatné, ale s absolutní absencí špetky lidského přístupu... Zkušenosti většiny mých známých, co již taky měli to štěstí se s ústavní péčí setkat, jsou bohužel stejné...
Ifčo, úvaha, zda lékařská péče smí nebo nesmí být předmětem tržního chování je mimo.
Buď bude předmětem tržního chování legálně, jako v případě zmíněných doktorů (moje zubařka je skvělá, lékař taky není špatný), nebo nelegálně, ve formě tržní ceny za 10 míst v pořadníku na kloub směrem nahoru, tržní ceny za slyšení u komise léčiv, tržní ceny za přednostní ošetření, tržní ceny za slušné zacházení v nemocnici etc.
Trh tu je přirozeně a zcela nezávisle na naší vůli, můžeme jej buď respektovat nebo se snažit jeho zákonitosti potlačovat. Má to asi takový důsledek jako vybetonovat říční koryto - povodni stejně nezabráníš a ještě to nadělá víc škod, než tam nechat lužní les.
Jasně, potud souhlas.
Jen bych tu myšlenku, že soukromé zdravotnictví se rozvná automaticky kvalitě, příliš neabsolutizovala. U školství to třeba (doufám, že zatím) u nás nefunguje. Kvalitní soukromé střední školy jsou v republice tak možná tři. (Tedy vím o jediné, ale připouštím, že by se ještě nějaké našly...) Zbytek je dost děs a bída... Na druhou stranu, zatímco se samozřejmě najde dost rodičů, co jim jde o to, aby pro dítě za každou cenu sehnali "papír" bez ohledu na jeho schopnosti... tak že by nějaký pacient usiloval o to, aby měl v chorobopisu zapsaný nějaký zákrok, a to bez ohledu na kvalitu provedení, není až tak pravděpodobné :-)
Když máš možnost poslat dítě do stádní zadarmo, tak by ta soukromá musela být o OPRAVDU mnoho lepší než stádní. Takže se to nevyplatí a nastavené netržní prostředí nahrává vyčuránkům, co dokáží na jedné straně shánět prachy a na druhé vydávat co nejméně a jediným produktem je razítko na papíru, namísto znalostí a kvalit tímto razítkem pouze stvrzených.
S "polostádní" zdravotní péčí, tak jak funguje u nás, je to nemlich to samé. To už lepší byla úplně stádní, člověk se s doktorem domluvil, co OPAVDU potřebuje, zaplatil, doktor sehnal a zařídil.
Šedá ekonomika taky ekonomika. Pořát lepší než spoléhat na stát:-(((
Nevím... státní školy zadarmo (nebo skoro zadarmo) jsou asi v celé Evropě, ba i v USA. Ale je tam možná jiný úhel pohledu na vzdělání, nevím...
Základní školství povinně a "zadarmo" není špatná věc: Každý občan si pak může přečíst každý zákon, vyhlášku, smlouvu, upozornění. Dozví se kam vedla levicová politika ve světě v druhé polovině 20. století. Umí spočítat roční úrok z půjčky atd. Ví že platba je zásadně odměna za práci, podpora v nezaměstnanosti nebo nějaká sociální dávka je naprosto výjimečná shovívavost společnosti vůči členovi, který jí nic užitečného nepřináší.
Jelikož každý povinně chodil do školy a tohle všechno se tam dozvěděl, není nejmenší důvod neznalost těchto fakt promíjet. Takže základní školství státní jsem ochoten tolerovat.
Střední, odborné a VŠ vzdělání je příprava na povolání, zhodnocení pracovní síly, každý kdo na tu školu jde ví, že tam jde proto, aby mohl svou práci lépe vykonávat. Je mi srdečně jedno, jestli mu jde nebo nejde o peníze, ale jednoznačně se jedná o složitou a nákladnou službu a nevidím nejmenší důvod, proč by za ni neměl platit. Nikdo a nic jej vyšší vzdělání nenutí získávat. Je to tedy věc, kterou nepotřebuje, kterou pouze chce.
Tvoje názory na školství snad ani nebudu komentovat. Přesně zapadají do Tvé utkvělé představy, že společnost neexistuje a že stačí, když se jednotlivci mezi sebou domluví, co a za kolik si vzájemně poskytnou. Redukuješ lidskou společnost na jakési primitivní tržiště. Jenže kde Ti zůstal občan? Zbyli Ti jenom trhovci. Zkus se podívat na svět trošku jinýma očima než úzce trhoveckýma. Pardon - ekonomickýma.
Kdo chce vypěstovat ředkvičky, měl by se na svět dívat očima zahrádkáře. Kdo chce konstruovat letadlo nebo třeba kolo, měl by se na svět dívat očima fyzika a konstruktéra.
Když se budeme bavit o majetku a penězích, budu se na svět dívat očima ekonoma, i když se Ti to možná nebude líbit...
Jenže já se tu nebavím o majetku a o penězích, nýbrž o lidech a o kvalitě jejich života. Takže na to nebudu koukat přes jednoduché (a často problematické) ekonomické poučky, ale očima lidskýma, tj. jako člověk, který nemá na očích ekonomické klapky a který ví, že život není jen hospodářská činnost a hlavně, že ekonomika má sloužit člověku a nikoli člověk ekonomice.
Každý tu totiž píšeme o něčem jiném.
Ty o tom, jak by bylo fajn, kdyby všichni měli všeho dostatek, kdyby dokázali a chtěli dobrovolně omezovat svou spotřebu.
Já o tom, jak v reálném světě efektivně zajistit naplňování reálných potřeb reálných lidí z reálně omezených zdrojů.
To je velmi pravděpodobné, že píšeme každý o něčem jiném. Pokud by se totiž určitá část světové populace, která spotřebovává několikanásobek toho, co lze považovat za udržitelnou míru, opravdu by mohl být dostatek všeho i pro ty, kteří dnes trpí akutním nedostatkem všeho, na co si vzpomeneš. Tržní principy tento nepoměr zesilují, moje představa je přesně opačná.
Problém bude asi v tom, koho Ty považuješ za reálné lidi a co považuješ za přiměřenou spotřebu. Právě proto, že ty zdroje jsou omezené, nemůžeš do jejich spotřeby vpustit trh. Protože pak se spotřeba mění z velké části v naprosto zbytečné plýtvání, což vede k neúčelnému drancování těch zdrojů.
Já tedy nevím, ale tahle diskuze začala u rozkrádání našeho zdravotnictví, které v současné době běží na plné obrátky. Ta firma privatizovala majetek v hodnotě minimálně 40 miliónů a zaplatila za něj miliónů 8. Tato nesmyslná transakce byla podmíněna zachováním stávající zdravotní péče a ta podmínka nebyla dodržena.
Tohle nemá s ekonomií nic společného. Tato situace a mrtví na silnicích jasně naznačují jak by to vypadalo ve státě, tak, jak si ho představuješ Ty, Joe.
Tyhle lidi kašlou na nějakou soutěž, konkurenci, ekonomii, pravidla. Oni jdou doslova přes mrtvoly. Na tyhle lidi platí jen URNA a kriminál. Chtějí se nakapsovat hned teď a je jim úplně fuk, co bude potom. Tihle lidé nemůžou být svobodní, protože jsou agresivní a nebezpeční. Trh není samospasitelný, prober se už konečně.
Kdo chce podnikat ve zdravotnictví, musí se na to dívat očima zloděje?
Předhazuješ mi tady, že rozkrádání stádního majetku je chyba trhu. Není tomu tak. Veškeré rozkrádání a korupce je chybou absence trhu. Na trhu pro nic takového není prostor, neb si to majitel a správce firmy a na druhé straně spotřebitel může osobně pohlídat, a v případě nespokojenosti jednat. Příležitost dělá zloděje. Stát vytváří ty příležitosti.
Snažím se Ti vysvětlit, že absence silného státu, pravidel a přísných postihů, by vedla k zavedení zákonů džungle.
Já tomu stejně pořád nerozumím. Za co jsou například manažeři tak královsky placení, když je tržní hospodářství tak jednoduché? Vždyť principem trhu se tady dá snadno zodpovědět každá moje otázka.
Když už ti lidé mají tak obrovskou zodpovědnost a dostávají za to velké peníze, jak je možné, že tady zkrachovalo tolik podniků a v kriminále skončilo tak málo lidí? A spousta z nich naopak odešla se "zlatým padákem"? V čem spočívá ta zodpovědnost - ve vyhazovu z práce? Tak takovou zodpovědnost má i uklízečka.
Taky tady bylo napsáno, že "silnější" chrání ty slabé. To je lež. Naši "sïlnější" (podnikatelé a jejich ODS) náš stát rozprodávají těm cizím "nejsilnějším" - nadnárodnímu kapitálu.
Jeden z těch "silnějších" (pro Šneka - "developer-ochranitel" :-), tahal mého otce několik let za nos, přestože otec si NEmyslel, že jeho zahrádka má větší cenu. Naopak přistoupil na směšně nízkou cenu. A nakonec umřel na infarkt, aniž se těch peněz dočkal.
A ten developer, ten co má tu velkou zodpovědnost a je za ní (logicky) královsky placený, má v sobě ještě tolik drzosti (a zodpovědnosti :-), že to samé zkouší na mě a dokonce mi vyhrožuje soudem.
Jestliže je tržní princip samospasitelný, proč nejvýkonější tržní ekonomika na světě - USA - spotřebovává přírodní a nerostné suroviny z celého světa na úkor jiných ekonomik?
Nemocnici v Dačicích znám zase já. To, co se tam děje, je neomluvitelné. ODS by měla být postavena mimo zákon a podporu podobného zločinného chování, jaké předvádí tahle strana, je třeba zahrnout do paragrafů 260 a 261 trestního zákona o propagaci hnutí směřujících k potlačování lidských práv a svobod.
Přátelé,chtěl jsem se namontovat do vaší de již před několika dny,kdy jsem se vás ptal,zda se provokujete úmyslně a přátelsky a nebo jste k sobě agreivní vážně.Dost jsem nad tím přemýšlel a svým způsobem se dá souhlasit s oběma,pokud si zafixuji,že budu na něčí straně.Asi vás třeba i rozlítím,ale vzhledem k tomu,že padala slova "tržní mechanizmy,trh,zákon trhu....."musím se připojit.Nechci nikomu vnucovat svůj názor,ale jsem přesvědčen,že člověk má nějak v podvědomí uloženo tržní myšlení.Určité věci budu asi hnát do extrému,tím větší to budí vášně a k polemice patří.Upozorňuji na to,že jsem nikdy nebyl v žádné straně,tvrdě potírám politickou i odborovou činnost na pracivištích.Narodil jsem se za války,po válce jsem obdivoval Rudou armádu,zpíval oslavné písně o "tatíčkovi Masarykovi,komunisty jsem nenáviděl,protože mi zakázali studovat mat-fyz a já různejma skrčkama skončil na ekonomii.Za další 2 roky jsem byl šťastný,že na té přírodovědě nejsem a jsem šťastný dodnes,protože kdybych šel učit(což byl můj sen),dnes bych již byl mrtev po popravě za vraždění pubertálních výrostků.A te´d ten "trh":ať je člověk v jakémkoliv zřízení,vždy převažuje inteligence,pokud člověk nějakou má.Jeden ze základních rysů inteligence je schopnost přizpůsobovat novému prostředí a podmínkám.To ještě neznamená,že musím být hajzl a prdelolezec,ale snažím se co nejlépe přežít.Není toto již tržní?Vždy jsem měl silné sociální cítění a"moji"zaměstnanci mě "milovali",poněvadž brali dosti peněz,staral jsem se o to,aby i v soukromí jim bylo blaze atd.V hlavě mně však často vrttalo,zda to není vypočítavost a že veškeré výhody jim poskytuji proto,abych z nich dostal ten největší výkon.Jserm toho názoru,že tržní je i to,co mi nejvíce vyhovuje(v rámci marálky),co mi život usnadňuje a pokud s něčím nesouhlasím,musím racionálně zvážit,zda se svým názorem nejen obstojím,ale mohu udělat dobro jiným.Jinak řečeno,budu-li sobec,vždy se budu mít lépe materálně,ale nevím,co svědomí.Na druhé straně,když mi někdo dá dobré jídlo,určitě se nerozbrečím,protože děti v Africe mají hlad.Možná i vzhledem k tomu,že jsem kosmopolita,můj názor je:nelíbí-li se ti to tam se odstěhuj někam,kde jsou podmínky pro tvé představy,když už s tím nemůžeš nic doma dělat....já jsem vůl!!!!..jak jsem se rozkecal.Snad někdy příště do dovedu k správným koncům-teď mě tlačí čas......J.
Asi tak nějak - pravda je někde uprostřed, jenomže my ten uprostřed nemůžeme (nebo nechceme?) najít :-)