zdravim vas, skusam zbastlit drevniak, akurat som narazil na taky drobny technologicky problem - cim to zlepit. Totiz, skusal som epoxid, ale nejako sa mi s tym blbo prple, neviem ho nejako rozumne a ktohovie ci spravne namiesat. Su aj ine alternativy co sa tyka lepidiel, ktore by boli jednoduchsie na pouzitie a zaroven dost pevne?
no pokial viem mal by to byt smrek
DISPERCOLL D3, polyvinylacetátové disperzní lepidlo pro vodovzdorné lepení.
Klepni na odkaz a určitě se dozvíš víc:
http://lehokolo.com/view.php?cisloclanku...
Já věřím, že epoxid je na tohle nejlepší. Může ale záležet, jakého je typu. Pamatuju si, že staré dobré CHS 1200 mělo poměr míchání něco jako 1000:65 nebo tak nějak, v řádu jednotek procent. Nešlo tím pádem použít obyčejnou digitální váhu co váží na jednotky gramů, pokud člověk nezkoušel míchat aspoň půl kila naráz. Muselo se to míchat podle počtu kapek nějakým kapátkem, přesnost nic moc.
Pokud vím, existuje obrovské množství epoxidových lepidel, z nichž mnohá se míchají v podobných poměrech jako třeba laminovací pryskyřice: 100:40, 100:25 a podobně. Není pak problém míchat třeba méně než kelímku od jogurtu a pořád to mít velice přesně, tím pádem se zaručenými mechanickými vlastnostmi. Stačí nalít jednu složku, vynulovat váhu, nalít správné množství druhé vypočtené podle váhy první, a pořádně to zamíchat. Asi to není tak jednoduché jako lepidlo co se jen vytlačí z tuby, ale nic co není dvousložkové nemůže nikdy mít takovou pevnost.
Zkus se mrknout třeba tady: http://www.5m.cz/p.php?p=sortiment,Lepidla,lep...
Slyšel jsem od Ninka, že tohle se na podobné aplikace hodí.
Po zjištění měrných hmotností pryskyřice a tužidla jsem mi vyšel pro CHS 1200 objemový poměr 12:1 a mohl jsem menší množství dávkovat inkjekčními stříkačkami. Tuhlo to spolehlivě a drželo jak helvítská víra.
Pamatuju si, že tvrdidlo na pryskyřici výborně plave, tj. má výrazně menší hustotu. Pokud tedy mysleli 1000:65 hmotnostně, je klidně možné, že to vychází 12:1 objemově.
Já to míchal váhově a přesnost množství toho tvrdidla byla klidně plus mínus 25%. Přesto to vždycky ztvrdlo a pokud můžu říct, tak i drželo. Podle všeho má CHS1200 velkou toleranci. Ovšem všechno co jsem s tím kdy dělal bylo hrozně předimenzované, takže těžko říct, nakolik to drželo díky vynikajícím vlastnostem lepidla a nakolik byly jeho vlastnosti pouze dostatečné pro tak předimenzovanou věc.
Jedna věc mi není jasná: tu pryskyřici jsi taky dávkoval stříkačkou? Ta je přece příšerně hustá.
Táhnul jsem ji stříkačkou, šlo to hrozně pomalu. A jak ta pryskyřice s postupem času pomalu houstne tak jsem to nakonec dělal tak že jsem vytáhl píst, špejlí to nakydal dovnitř, otočil pístem dolů, počkal až si vzduch s pryskyřicí vymění místo a pak vytlačil na požadovaný objem.
chs 1200 jsem vždycky míchal podle origoš návodu (v tom malým kelímku a kapátkem) a nikdy nebyl problém. Ale je pravda, že pevnost spojů jsem nijak laboratorně ani "laboratorně" nezkoušel. Ale ztuhlo to vždycky v normálním čase.
Mám dojem, že minimálně u některých epoxidových pryskyřic je to tvrdidlo jen jako katalyzátor, že se při vlastní polymerizaci nespotřebovává, ale možná kecám. Ale i tak by množství tvrdidla asi mělo trochu vliv na pevnost výsledné hmoty (třeba kdyby ho tam bylo moc, mohlo by ve výsledné struktuře tvořit nějaké "bublinky", kdyby ho bylo málo, nemuselo by se všude dostat po ztuhnutí části). Takže asi je nejlepší dodržovat návod:-)
Bublinky (opravdové) ti to udělá všude, kde je jen trochu silnější vrstva. Narozdíl od laminovacích pryskyřic je to tak husté, že vzduch neuteče. Dají se pouze eliminovat ty největší bubliny když se snažíš a nebo dělat jen tenké přesně spasované spoje (ty beztak drží nejlíp).
Údajně to funguje tak že molekuly pryskyřice tvoří dlouhé řetězce a tvrdidlo se postará o to že se mezi těmito řetězci vytvoří příčné vazby čímž to ztvrdne (podobně funguje vulkanizace kaučuku). Proto když se dá příliš mnoho tvrdidla tak je pryskyřice po vytvrzení křehká a když se ho dá málo tak je měkčí a houževnatější.