Slyšel jsem, že Lance Armstrong měl zcela mimořádně výkonné srdce. Ale jak se k němu dopracoval? Víte něco o tom? Myslím si, že v tom musela být nějaká finta, že normálně známými postupy by to asi nešlo.
u nás vyšly minimálně dvě publikace věnované Lancemu, snad by Ti daly nějaké smysluplnné odpovědi, které by Ti třeba i pomohly k realizaci nějaké "finty", jednu jsem četl, určitě to není ztracený čas / ale srdce mám pořád svoje, původní/
U špičkových sportovců je zvětšené srdce normální. Armstrong, pokud vím, nějaké rekordytrhající parametry neměl (včetně např. objemu plic). Občas se někdo se zvětšenými vnitřními orgány narodí, pokud se k tomu přidá navíc ještě spousta tréninku, tak jsou z toho jezdci jako Indurain nebo Merckx. Posledně jmenovaný měl mimochodem prý klidovou frekvenci někde lehce nad 30 a maximální okolo 160. To svědčí o jeho srdci dost.
160 jako max se mi nezdá, to by se toho kyslíku ke svalům moc nedostalo. Indurain měl klid 28, max tuším 192, minutu po dojezdu časovky na TdF nějakých 75 a po dvou minutách 55.
Nejlepší je sledovat TF biatlonistů když dojíždějí ke střelnici - potřebují srazit tep a přitom neztratit čas. Borec jede na lyžích zcela uvolněně tempem, jakým já sprintuju, a přitom mu padá tep z 190 na 140 během 15-20 sekund.
Jaké a čí měl srdce nevím, ale jeho boj a vítězství nad rakovinou je obdivuhodné. Nad jeho vůlí a odhodláním musím smeknout přestože ho nemám rád a myslím si o něm že je to chlap, který ze všech těch úspěchů zblbnul.
Osobně si typuju, že na jeho výkony měla (kromě dopingu) velký vliv jeho triatlonová (nebo duatlonová?) minulost. Mám na mysli hlavně běh, při kterém se člověk po dlouhodobějším tréninku naučí maximálně využívat kapacitu plic, naučí se přednostně soustředit na kvalitu dýchání. Toto umění často chybí cyklistům, kteří odmala jezdí na kole a běhu se věnují jen občas. Na kole je rozhodující schopnost skloubit pohyb s uvolněným dýcháním. Já vždy v létě jezdil a pak skoro celou zimu běhal a posiloval. Díky tomu jsem byl dobrý hlavně v kopcích, protože jsem neměl problém s dechem, ani s jízdou ze sedla. Od té doby, co běhat nemůžu a jen jezdím na kole, dýchání mi dělá mnohem větší potíže. Dýchací svaly a srdce se musí posilovat stejně jako ty ostatní. Dokonce si myslím, že ve vytrvalostní cyklistice by měly mít absolutní přednost.
No to jsi mne potěšil. Já taky říkám, že samotná cyklistika není dostačující pro zvýšování výkonu srdce a plic, protože lidské tělo je stavěno tak, aby se k pohybu využívaly nohy i ruce ( běh, rychlá chůze). Proto jsem sestrojil ruční přídavný pohon jízdního kola, který zde ovšem sklidil velký posměch a u lidí, kteří mají co do činění se závodní cyklistikou, přímo fyzický odpor. Dobře jim tak.
Hele nad tím jsem taky přemýšlel, jak na kole víc zaměstnat ruce, aby si na kole mohl člověk udělat celkově pořádnou figuru a ne jen nohy. Ale nic jiného než jízda ze sedla mě nenapadlo. Ony ty ruce se dají trochu zaměstnat i při jízdě v sedle, ale buď se musí jezdit hodně těžké převody, nebo hodně vysoká intenzita, což není zdravé na klouby, na záda a tak. Kdyby se Ti chtělo poslat mi nějaké fotky toho pohonu na email, to bych se snad i zaregistroval, abych Ti ho mohl poslat v obálce :-)
Tady jsou fotky
http://www.ukazto.com/?img=koloposlat003resiz...
http://www.ukazto.com/?img=kolopokus002_resize.jpg
Když stoupneš ze sedla, rušíš zásadu, že 3/4 tréninku má být pod ANP. Ale existuje 1 trenažer fy Kettler, který má normální šlapání, sedíš přitom a ještě má ruční páky pro ruce. To Ti zvedne ANP o 5-10 tepů. Pak šlapeš v pohodovém přechodovém pásmu, zato plíce a srdce dostávají solidně zabrat, právě díky těm rukám.