Blíží se jaro a s ním doba prvních cyklistických výletů. V redakci se nám množí dotazy na výlety s dětmi. Jedním z nejčastějších je doporučené vybavení na cesty.
ty jo, jak jsem to tak četl, tak nechápu, kam jste to vždycky všechno dali... :o)
Připomíná mi to seznam věcí, který jsem dělal před svým prvním vandrem. Pak jsem zjistil, že 60% toho nepotřebuju. Jenže u mrňousků to bude jinak:o(
Začínám se vandrů s dětičkama děsit. Budu muset asi setsakra posilovat, abych to odtáhl...
Předpokládám správně, že jsi k tomu připočetl i to, co je napsáno už v řádcích (a i mezi řádky) ve článku nad těmi položkami.
Obsah "výbavy" se dle věku prcka rozšiřuje o daleko víc položek. Jak je v článku dobře napsáno, třeba v určitém věku, aby to putování nebylo opruzem pro tebe a zejména pro děti, se neobejdeš například bez hraček (co bys opravdu nikdy neřekl, že budeš potřebovat). Navíc dítě cestou další hračky přibírá, protože "zrovna tenhle klacík je úžasný" a zrovna tenhle "kamínek musí mít" (potají později tyto nové hračky-vetřelce sice vyhodíš, ale je to s nimi jako s myšmi - množí se neuvěřitelně rychle...)
Ufffff.....Ještě že máme další nákladní Croozer. Jsem zvědav, kdo bude radši tahat ten nákladní a kdo ten osobní - jestli žena, nebo já ...:-))))))))))))))
No, ono to hodně souvisí se stylem jízdy. Proto ten úvod - jezdíme s dětmi natěžko, třeba na jeden až dva měsíce, tak, abychom byli co nejvíc soběstační. Záleží na každém, jaký styl jízdy zvolí.
Ale všechno co jsem popisovala se vejde do jednoho Croozera 535 (dvojmístný) + dvou zadních cyklobrašen + dvou předních cyklobrašen. Včetně samonafukovacích karimatek, čtyř spacáků a stanu.
Nám se ještě velmi osvědčil skládací nočník, vlhčené kapesníčky, jelikož se děti na cestách každý den nekoupou tak určitě pleťové mléko na promazání kůže, polštářek atd. Složení lékárničky pokud jedete do zahraničí, máme daleko obsáhlejší.....Ale samozřejmě záleží kdo, kam a na jak dlouho jede....Simča
No, nám ten seznam tedy zhruba odpovídá. Vlhčené kapesníčky - beru, ale nočník a polštářek jsou jistě nahraditelné...
Za seznam moc díky!!!
Já bych nočník nepodceňovala, komu se chce v noci vylejzat ze stanu? Mě teda ne! Jednou jsem to zkusila a od té doby těch pár deka navíc hravě zvládnu. Nemusí to být ale speciální zařízení, nám postačuje oválný lavůrek, (co se dá při troše šikovnosti narvat i do batohu), který používáme i na mytí a praní.
ahoj Jitko,
diky za článek a seznam. Je to zajímevé dozvědět se jak jezdí ostatní a co si s sebou berou. Bohužel lidí, kteří by na delší cyklotoulky brali děti není zas tak moc. Přidám něco málo z našich postřehů, částečně z našich cyklocest, částečně z posledního 4 měsíčního tripu vlakama do Turecka (sice bez kol, ale podle mé zkušenosti se toho na kola a vozík vejde o hodně víc než na záda).
S oblečením daleko více šetříme, pro nás i pro kluky většinou dvě trika, jedny tepláky, jedny kraťasy, jedny dlouhé kalhoty, mikyna, flíska, nepromokavá bunda a tenké šusťákové kalhoty. Troje trenky (slipy, kalhotky), které spolehlivě nahadí i plavky, když je to potřeba.
Kombinace bot = sandály, kotníkové pohorky, troje ponožky. Do hor ještě rukavice, čepice.
Na vaření 2 x ešus a víčko, plechové hrnky z kterých jíme i pijeme, lžíce.
A čím vyplníme vzniklé místo?
Učebnice a sešity (tedy oproti škole v značně minimalizované verzi), protože naši kluci už jsou v 5. 2. a 1. třídě, vybavení na lezení (boty, lano, karabiny a jiné železo, úvazy, smyčky). Pak samozřejmě kupa dalších drobností.
Dobré je si také uvědomit, že pokud nejedete úplně mimo civilizaci, můžete kdykoliv zapomenuté nebo zničené věci dokoupit. To samé platí i pro oblečení, když vás počasí úplně zaskočí. Až přijde najednou v létě týden jen s pěti stupni celsia a vy jste s tim nepočitali, nějaký ten svetr se v sekáči vždycky sežene.
No a v úplné divočině? Tam bude medvědům jedno, když se místo svetru obalíte mechem a kůrou :)
Kolům, dětem a vozíkům zdar a hurá na cesty!
jj to dobře znám, ikdyž na dva měsíce jsme si jěště netroufli a vzhledem k zaměstnání většiny lidí je to asi nereálné. loni jsme z manželkou s 6 lelým (po vlastní ose bez tyče) synem a 2 letou cerou (ve vozíku) projeli jantarovou stezku z ostravy až skoro po po hranice s Rakouskem. těsně před hranicema jsme uhli na Břeclav a pak tradá vlakem zpět.