Chci se zeptat kdy je ta vhodná doba po ukončení nemocenské jít na kolo např. po angíně, no nevim, ještě tedko v zimě, abych si zbytečně něco neuhnal horšího, ale abych zase zbytečně nečekal...
Při kontrole konzultovat s doktorem, on ví o jak vážné onemocnění se jednalo a jaká je vhodná doba rekonvalescence. V žádnym případě bych ale nespěchal v případě užívání antibiotik apod. takové to "už mi nic neni, jenom dobírám antibiotika" se může dost šeredně vymstít. Určitě potom ale zátěž zvyšovat pomalu, postupně, nevyšťavit se na první vyjížďce. Ač se to zdát nemusí, i běžná viróza je pro organismus velká zátěž. Ale je to opravdu strašně individuální. Já třeba po viróze ještě tak týden nejsem ve své kůži, až tak po 14 dnech můžu makat na plno.
Takže moje rada - radši nic neuspěchat, nemusí se to vyplatit.
Pokud se berou antibiotika, tak se striktně vyhnout námaze a sluníčko...
Po běžné viróze bývá rekonvalescence cca 1 týden, ale jak píše aby, je to silně individuální...
Jeden sportovni lekar dokonce tvrdi, ze po odezneni priznaku nemoci clovek muze "trenovat" (lehce!!! v kompenzacnim pasmu, ne vic!) i kdyz jeste bere antibiotika. Ale nedoporucuje to, pro trenink to nema v tu dobu zadny vyznam. Navic kompenzacni pasmo je u vetsiny lidi intenzita sviznejsi chuze.
Konkretne v pripade anginy bych si ale daval pozor na jakoukoli i malou zatez, pokud ji nepredchazi vysetreni nebo aspon poslech srdce- riziko selestu nebo podobnych komplikaci.
Osobne bych to resil klidem nebo prochazkama :o) Ja kdyz jsem marod, tak si dam ten tyden, ev. o par dni vic klid, telo si o to proste rekne, behem roku se nadru i tak dost :o) A pak je dulezity neprepalit a zacinat pomalu.
Záleží na každým člověku a na nemoci, kterou prodělal. Universální rada není.
POSLOUCHEJ TĚLO!
Až budeš mít pocit, že to tělo zvládne, tak vyraž. Nehoň se a poslouchej jak tělo reaguje. Když to bude fajn, zvyž zátěž, když ne, tak pomalu dojeď domů a udělej si čaj a zalez do postele.
Ale ktorú časť tela? :))) Mne napríklad hlava hovorí, že by som už aj niekde vyrazil, ale noha, z ktorej mi včera dali dole sadru a mám v nej tri drôty hovorí, že ešte mesiac s tým rátať nemusím. :)))
Tobě včera sundali sádru a už máš roupy?!? Koukej sedět doma na zadku a dej noze čas.
Aj rehabilitačná sestra povedala, že na rozhýbanie je naj bicykel, len vzhľadom na to, že na tej nohe človek nedokáže stáť jedine stacionárny.
Na riedky prípad s hustým chodením sú dobré oskoruše. Doma ich na tento prípad máme nasušené aj zavarené v pohároch. A tiež aj prehnané cez trubky, tie sú naj. :)))
Nepleť si pojmy s dojmy - na rozhýbání je určitě kolo vhodné, ALE pokud má být využito jako rehabilitace, pak se musí jezdit bez zátěže, žádný terén apod.
Na to je prostě vhodný rotoped...
Neni nahodou stacionarni bicykl v podstate to stejny jako ten tvuj rotoped? :o)
No dyť to říkám - ne kolo, ale rotoped :o)))
Už ho zháňam po známych, dúfam, že naň zajtra vyhupnem. :)))
Takhle to dělám já. Když cítím že to nejde, šetřím se a po příjezdu domů lehnu, uvařím hrnec čaje a ani se nehnu. Když je opravdu zle nevyjedu vůbec. Naopak když cítím že mám síly jak králíček Duracell, tak třeba ujedu 80 km, najím se, hodinu a půl počkám a jdu si ještě zaposilovat nebo zaběhat.
U doktora jsem nebyl 8 let. Před 14 dny jsem byl na kompletní prohlídce v krajské nemocnici celkem u 11specialistů. Závěr zněl zcela zdrál, zdravotní klasifikace A. A to přitom vůbec nevím co jsou to léky a používám jenom čaje a byliny.
ono zmíněné "poslouchání těla" se někdo naučí až v pozdějším věku, mládí má často tendenci lámat odpor poněkud přes koleno - konec citátu, promluvil "znalec". s tím posloucháním to možná někomu zní jako klišé, ale u mě to funguje podobně, doktorovi se občas ale nevyhnu
Dobrá otázka, taky mě to zajímá. Minulou středu jsem chytnul nějakou virózu do střev = víte co myslím :-). Navíc teploty 38. Šílený! Až teď v neděli po ix endiaronech a ibalgenech trochu lepší, tak jsem vyrazil nahoru na Blaník...stejně jsem si ho musel do mýho deníčku zapsat jako "Průjmový Blaník" :-). A pořád se to drží...
Heleďte, nevíte, co na tohle brát nebo třeba na to jíst, aby to nešlo hned ven?
Vařené brambory, vařená rýže, banán a acidofilní mlíko...
A učit se pomalu zase znovu jíst... :o)))
na stabilizaci "hnačky" doporučím Psylium / v každé lékárně/ a naordinoval bych si acidophilus / tamtéž v bohatém výběru/, docela dobrý doplněk je i Carbofit - nemluvím zde o lécích, vše uvedené je doplňkové povahy a není třeba mít obavy z kontraindikace
Vařenou rýži + vařenou mrkev jím, taky jsem zkusil hořkou čokoládu, to acidofilní mlíko by mě nenapadlo - až pudu dneska domů, tak ho koupím, ale chraň vás bůh, jestli se po něm zas p..... :-)))
acidophilus myšlen v kapslích, s acidofilním mlékem bych si nebyl už tak jistý - sám ho nevyhledávám, tak ho nebudu někomu doporučovat
poslední večerní rada - přípravek se jmenuje SMECTA / název jsem musel konzultovat s manželkou, nevzpomenul bych si/- z toho, co jsem uvedl nejúčinější, opět osobně vyzkoušeno
Smectou rozhodně nic nezkazíš. Myslím, že je to velmi jemně rozmeletý jíl, takže co by bylo přírodnější než čistá hlína ;). Funguje tak, že se všechny ty fujtajblíci naváží na jeho obrovský povrch a vyjdou ven. Živočišné úhlí funguje stejně akorát, že ta Smecta je prostě přírodnější. Tak mi napadá, že by stejně zafungoval kus dřevěného uhlí na prach rozdrcený.
Jeden důstojník ve Švejkovi tvrdí, že z pazourů a hnátů jednoho vojáka se vyrobí kilo a půl spodia (živočišnýho uhlí), kterým se v cukrovarech rafinuje cukr. Švejk za připomínku, že spodium z pánů důstojníků tedy musí bejt mnohem kvalitnější než ze sprostejch vojáků, dostal tejden ajnclíka.;-)
Acidophilus upravuje střevní mikroflóru - na průjmová onemocnění jako taková vyslovené účinky nemá. Naopak, doporučovala bych nasadit kůru na obnovu a posílení střevní mikroflŕy AŽ po odeznění aktivní části nemoci.
Je nutno ale vybírat taková acidofilní mléka, kde je výslovně napsáno, že obsahují laktobacilus nebo bifi kultury. A tyto bifi kultury jsou obsahem také mnoha jogurtů a těch "zázračných" actimelů. Musí se jen správně vybírat :o)))
Co se týká acidophilu v kapslích, pak je potřeba vždy si na balení přečíst, jak silné tablety jsou. Na 1 denní dávku stačí cca jedna 6ti miliardová tableta - to není cena :o))), ale jakýsi "obsah" lakobacilů. Tyhle se ale prodávají jen ve specializovaných prodejnách.
V běžné lékárně dostaneš tak 2-3 miliardové a tady se pak denní dávka musí zesílit.
Tablety jsou ale zbytečně drahá záležitosti - balení 60 ks těch 6ti miliardových stojí přes 300,-. Ty slabší stojí tak kolem 150,- Kč, ale když jich musíš brát víc, pak to v peněžence poznáš.
Místo těch tablet bohatě postačí jíst každý den 1-2 jogurty - tady se teď teda, byť nerada, musím zastat reklamní kampaně Aktivie, protože tento jogurt má díky svému obsahu bifi kultur opravdu příznivé účinky na úpravu střevní mikroflóry a tudíž na trávení.
Nebo stačí pít právě to acidofilní mléko. Vedle klasického acido mlíka se prodává např. Revital, Aktivia nápoj a další. Ale jak říkám - chce to číst nápisy na výrobcích!!!
Jo a pozor na obsah cukrů ve výrobku (a na cukry vůbec), protože cukry způsobují ve střevech kvasný proces a co pracně získáš "aktivní" částí ýrobku, to si cukrem velmi rychle zase zničíš!!!
no, ono v těch acidorůznovýrobcích je třeba i řada dalších složek /cukr, příchuti, umělý sladidla/ a obsah užitečných látek není přesně definován, proto jsem navrhl kapsle - možná , že v dané výrobku není počet příznivých mršek ani takový jak v půl kapsli a pak už tě ty kapsle vyjdou levněji a nemusíš se rvát jogurtem, který by Ti za čas lezl ušima - mě teda jo.
Ano, chápu, jogurt a mléko může lézt za chvilku člověku ušima a navíc - je to svým způsobem návykové, takže po určité době je nutno dávky zvýšit, aby byly účinné. Já sama jím acidomlíko a jogurt kvůli laktombacilům denně již 5 let, takže vím své...
Kdo nemá problémy s udržením rovnováhy v rámci střevní mikroflóry a potřebuje JEN ozdravnou kůru po antibiotikách apod., tomu postačí jedna dávka kapslí v kombinaci s jednímjogurtem či 1/4 litrem mlíka denně. Za 3 měsíce je zase fit.
Z vlastní zkušenosti ale vím, že pokud je střevní mikroflóra v nerovnováze z jiných příčin, pak nepomohou kapsle ani jogurt v žádném množství. Jde jen o to, naučit se s tím žít a za pomoci těchto prostředků snížit obtíže na minimum. Ale to je jiná kapitola... :o)))
osobně bych se nehnala na Blaník, zalezla do postele, případně se pohybovala v dosahové vzdálenosti toalety a užívala si hubnutí bez vlastního přičinění, nijak bych nehrotila urychlení uzdravení... ale to jsem já, mírně střelená...
pokud chceš radu, aby to přešlo, tak vařená mrkev, vařená rýže, banán... v malém množství, postupně přidávat...
tak hele Ai našel jsem, že na průjem je z bylinek mochna nátržník. Čistí krev, léčí průjmy, střevní katary a záněty v dutině ústní.
Buď čaj (dvě lžičky sušenýho kořene vařit 2 min v 300ml vody), který se pije 2x denně po malých doušcích nebo tinktura (2x až 3x denně 20až30 kapek)
Děkuji vám všem za rady :-). Spíš půjdu tou přírodní cestou, protože jsem lakota a prášky jsou hodně drahý.
Ad radka: díky za upřesnění jakej že to ten acidofil má být,
Ad jurimír: můžeš mi intimně sdělit, kde teď mám hledat mochnu nátržníka?
Ad wewerka: na zvýšení rychlosti to tedá nemá vliv docela určitě, spíš musíš vyřešit, kam dát troje náhradní slipy, kdyby bylo cestou nejhůř :-)))
V bylinářství. Třeba v Dlouhý ulici (blíž ke Staromáku) nebo třeba na rohu Jilský a Zlatý ul. i nebo třeba Jaromírově ulici (u ostrčilova nám.) Nebo třeba v lidický ulici (Modrá "něco") nebo třeba na vinohradský je zdravý výživa, kde mají hodně bylinek. Nebo třeba Máta, to je prodejna zdravý výživy na Můstku ve vestibulu metra a taky mají hodně bylinek...................
Ok, danke schön :-)
Ze silné pracovní zátěže mně začaly otékat nohy. Přestože jsem absolvoval všemožná vyšetření, podle přístrojů bylo všechno v pořádku, bylo stále hůř. Živil jsem se čím dál dražšími prážky a když už jsem skoro nemohl chodit, naštval jsem se a pomalu jsem začal napřed mírným násilím zvyšovat ohebnost noh v kotnících a po 2 týdnech s pokusy o běh. Zjistil jsem, že musím běhat alespoň hodinu a 50 minut co 2 až 3 dny, aby se nohy udržovaly v přijatelném stavu.
Po 3 měsících jsem se zeptal své lékařky, co by řekla tomu, kdybych zkusil znovu běhat, že se mně zdá, že se nohy začínají lepšit. Zhrozila se: „To vás nesmí ani napadnout! Chcete se zničit?!” Skromně jsem poděkoval za upřímnou péči o mé zdraví, přestal konzumovat prášky, přestal navštěvovat specialisty a odborníky na sledování přístrojů a přidal na intenzitě běhání. Po několika měsících jsem po sedmileté přestávce během 14 dní absolvoval 2 maratony. Při tom druhém se mně podařilo porazit kamaráda, který to ohodnotil vyjádřením že jsem simulant, že není možné, aby člověk, který marodí s nohama, uběhl maraton.
Kdykoli cítím, že na mě „něco leze”, vyběhnu, důkladně se propotím, poté osprchuji a jsem fit. Kdy jsem byl naposled nemocný, už ani nepamatuji.
Tolik laická zkušenost.
Přesně tak... :o)))
S tímhle mám obdobnou zkušenost :o)))
To bohužel asi všichni:o((
Tatík hrál od žáčků po dorost hokej za Slávii a vyprávěl mi zkušenosti se sportovníma doktorama. Ten právě naopak na všechny úrazy považoval delší klid za naprosto špatný přístup. Klid maximálně pár dnů, ak mírná námaha. Vždycky jim přesně řekl, které pohyby a odkud kam. Ale ne víc! Výsledek byl, že se uzdravili dřív a neměli tak dlouhou rehabilitaci, takže nevypadli z tréninku. Jenže jednak je to s doktorama jako se všema ostatníma profesema (dobrých je pomálu) a az druhé omi byli zvyklí na námahu a svaly používali a trénovali denně, což naprostá většina obyvatelstva dneska nedělá:o( Těm by totiž podobná léčba strašně uškodila. Proto doktoři radši se všema zacházej jako s polovičním alazarama. Nic tím neskazej :o((((
Doktor je od toho, aby léčil a za to je placený a pacienty případně patřičně vážený. Většina lékařů dělá svou práci stereotypně a odmítá radikální změny, protože jejich naučený systém je jakž takž osvědčený (viz netradiční metody léčení zhoubných nádorů podvázáním, a pod.). Velmi málo lékařů sportuje, takže ani nemají příslušné zkušenosti.
Faktem je, že např. při dostatečně intenzivní zátěži po dostatečnou dobu se člověk potí stejně, jako nemocný při horečce (a nepotřebuje k tomu žádné léky) a tím z těla odplavuje škodliviny; co si ale málokdo (nezúčastněný vůbec) uvědomuje, současně se tělu ve zvýšené míře dostává kyslíku (běžně se mluví a píše o kvalitní stravě, ale že pro její spalování potřebuje tělo kyslík, se opomíjí), což působí blahodárně na celý organismus (všechny orgány).
Jeden můj kamarád krom zubaře chodí výhradně jenom ke sportovnímu lékaři.
U antibiotik je nejprve nezbytné dobrat celou dávku. Já jsem v neděli dobral poslední tabletu a začal až v pondělí pomalu jezdit. Pomalu, silně zateplen s doplňky které běžně používám při teplotách o cca 4-5°C nižších. S průměrem o cca 4-5 km/h nižším. Jen velmi volná jízda po rovině po silnici. Nikde nestavět, doma zout i svléct ve sprše a hned teplou vodu. Pak jen najíst a odpočívat. Sleduji co to se mnou dělá a zatím se cítím skvěle. Pokud bych pocítil sebemenší slabost okamžitě končím a dávám den i víc pauzu.
Je třeba sledovat co říká tělo!