Cyklisté nejsou mezi chodci moc populární – to je problém, se kterým se naše společnost potýká. Chodci se cítí cyklisty omezováni a ohrožováni. Časté případy srážek a úrazů jsou tomu důkazem, že stížnosti mají reálné jádro. Bohužel se tím zároveň také podrývá potřebná politická podpora investic do cyklistické infrastruktury. Podstatná část těchto srážek jde na vrub riskantní jízdě cyklistů po chodnících a smíšených stezkách. Jak tento problém omezit?? Nikdy na tom nebudeme finančně a zejména prostorově tak dobře, abychom měli segregované stezky pro chodce, cyklisty a In-lajnysty. Nejen vlastním chováním, ale i stavebními úpravami smíšených komunikací můžeme mnohé pozitivně ovlivnit. Rád bych otevřel proto téma, které se zdá pro mnoha cyklistů jasné….Skutečně potřebujeme cyklostezky, lesní a polní cesty asfaltové či dlážděné?? Není to nakonec kontraproduktivní?? Níže je uvedeno pár bodů, proč si myslím, že by se asfalt či dláždění mělo používat omezeně – jen tam, kde je skutečně těžký provoz aut a nebo vysoké riziko vodní eroze. K napsání příspěvku mě vyprovokovalo vyasfaltování oblíbené pěší cesty mezi plzeňským Bolevcem a Třemošnou. Z lesní cesty, kde se díky „placákovému“ povrchu bezpečně potkávali pěší a cyklisté, se po vyasfaltování v rámci legalizace cesty na regulérní cyklostezku stala nebezpečná rychlodráha, kde se chodcům nelíbí a cítí se ohrožováni. Přitom přínos nákladné úpravy povrchu pro rozvoj cyklistické dopravy je minimální rsp. diskutabilní. Co vy NATO?
Jako cykloturista, pěší turista a rekreační běžec říkám ne asfaltu a dláždění na cyklostezkách protože:
a) Je to podstatně nákladnější než slušná uválcovaná šotolina.
b) Pochodovat a běhat po tvrdém asfaltu je nuda, hnus a bolavé klouby. Turisté nemají asfalt v lásce.
c) Na asfalt koukají lidi ve městech, na dovolené by měli koukat na něco jiného.
d) Na asfaltu jezdí cyklisté jak závodníci, ohrožují tím chodce a ostatní účastníky. Na šotolině se jezdí pomaleji a je to navíc slyšet....bezpečnostní přínos.
e) Místo poznávajících cykloturistů budou uhánět po asfaltové cyklostezce závodníci a polykači kilometrů. Minus pro turistický ruch. Údajně na to teď dojíždí kdysi oblíbená Dunajská cyklostezka, která je spíše závodní dráhou než přirozenou tepnou turistů.
f) Inlajnysté je módní výstřel, kvůli nim asfaltovat kilometry cest nemá smysl. Pro ně jsou spíše vhodné nějaké málokilometrové okruhy v okolí velkých měst (bez většího provozu cyklistů a chodců).
podobný problém po vyasfaltování nastal v brdech na cestě z parkoviště na hřebenu směrem ke skalce...
některejm lidem ale asfalt nerozmluvíš:-( OPAKUJU: nikomu nenutim bláto, nenuťte mi asfalt!!! šotolina je dobrej komromis, nemyslíte?
TAké se mi ježí zbytek vlasů na hlavě hrůzou, vždy když čtu jak tady nebo onde postavili za spoustu milionů pár metrů, někdy i celý kilometr cyklotrasy. Přitom po Šumavě spokojeně jezdím po šotolinových cestách, které tam s minimem údržby složí už leta a to ještě tu údržbu potřebují haevně proto, že po nich jezdí těžká doprava se dřívím.
Cyklotrasy ano, ale jen ve městě. A i tam je to leckdy sporné, protože často by stačilo sem tam zjednosměrkovat obousměrné silnice. I auta by po nich jezdila plynuleji.
Ale darmo mluvit.
Jak je "prijemne" jezdit mezi auty asi nema cenu rozebirat.
Sebral bych ti bika a nechal bych te v te tve "oblibenene sotoline" jezdit jen na ZILETCE "kochaci trasy" kolem 130km.
Potom bys na tu sotolinu mozna zmenil nazor ;-D ...
Zkratka i mi silnicari chceme jezdit na vylety daleko (prave proto mame ziletky, tedy alespon ja), ale zaroven jezdit bezpecne ...
Vždyť zatim stavěli všechno :o) jen pro tebe, samej asfalt. Tak by taky mohli něco pro nás "cykloturisty" a podstatně levněji (min.10x). Navíc i čemba podporuje asfaltový stezky jako dopravní a souběhy se silnicemi mezi obcemi.
Mno ja jsem si nevsiml, ze by ten aftalt delali pro pro mne, ale spis pro auta, ktera mi casto davaji najevo, "jak jim tam prekazim" a casto mne ohroziji, at se snazim jet sebeopatrneji ;-( ...
Mimochodem i ja jsem jen obycejny turista, ale protoze rad jezdim "zkoumat" nekam dal od domova, tak se mi rozhodne nejede dobre po nejake sotoline, i kdyz co si budeme povidat, nektere silnice 2. a .3.tridy tu sotolinu casto "predci", takze asi mate pravdu, ze je pak jedno, jestli na te silnicce jedu po sinici, anebo lesem, kde se mezi temi dirami nemusim alespon vyhybat jeste navic autum ;-D ...
V podstate souhlasim. A to jezdim i na bruslich (sice pri tom udajne vypadam komicky, ale o to radeji jezdim) Tim chci rici, ze mam trochu nahled i ze strany inline, presto bych s chuti asfalt vymenil za X nasobek sotolinove cesty.
TAké se mi ježí zbytek vlasů na hlavě hrůzou, vždy když čtu jak tady nebo onde postavili za spoustu milionů pár metrů, někdy i celý kilometr cyklotrasy. Přitom po Šumavě spokojeně jezdím po šotolinových cestách, které tam s minimem údržby složí už leta a to ještě tu údržbu potřebují haevně proto, že po nich jezdí těžká doprava se dřívím.
Cyklotrasy ano, ale jen ve městě. A i tam je to leckdy sporné, protože často by stačilo sem tam zjednosměrkovat obousměrné silnice. I auta by po nich jezdila plynuleji.
Ale darmo mluvit
Tak nevím. Podle reakcí jste ten článek vzali vážně. Mě to přišlo jako parafráze na Medvěda. Akorát místo pohledu cyklista versus auto, pohled chodec versus cyklista. Pochopil jsem to jako fór...
Myslíš si opravdu, že silničáři jezdí hodně často po cyklostezkách, mě se zdá, právě jezdí spíš po silnicích, protože, já sem na stezce snad ještě nikoho nepotkal...
Šotolina je dobrý povrch, nám tu sice prorůstá travou, ale kdyby byl větší provoz, asi by neprorostla...Problém je, když ti po ní párkrát projede traktor, nejlépe od bláta, nebo vyvedou něco, jako je u letiště, rozjezdili tam stezku bagry a už skoro 2 roky tam je bahno... A jako tranzitní stezka Praha Ruzyně - Okoř (Kladno, Středokluky, Slaný) teda moc nevypadá
to, že rozjezdili je jedna věc a druhá je tá, že někdo je vlastníkem pozemku a někdo (u cyklostezek nemusí být stejná osoba) je stavebníkem a ten by se měl začít starat o nápravu. nemyslím vrazit do toho další prachy ale žádat to po tom, kdo škodu způsobil...
Že je šotolina levnější se ví. I s bodem b) bych souhlasil, ale běhat je už samo o sobě velkou zátěží na klouby a k nim jsou šetrnější právě inline brusle, pro tebe "módní výstřel". Mýlíš se. Nejsou. A to jsi asi ani neviděl kolečkové lyže (ve Skandinávii jsem tam na nich viděl dost lidí, pochopitelně na ASFALTU). Na co se mají lidé koukat lidé o dovolené přenech jim. Když někdo neumí jet ohleduplně je to individuální problém a nelze kvůli pár blbcům omezit jízdu ostatních. Zvonek je mimochodem běžná věc a dělá se i pro inliny. JAKÉKOLIV cyklostezky jsou přínosem pro cestovní ruch. To o Dunajské stezce jsi slyšel kde? V restauraci? Byl jsi u Dunaje vůbec? Víš, kdo a jak tam jezdí??? Přijde mi to co jsi napsal sobecké a zapakované do jakéhosi ekologického futrálu.Podobní jako Ty sedí v různých komisích a stavějí nám cyklostezky a regulují pohyb v lese a nebo se realizují v marketingu cestovního ruchu. Všechno tohle totiž je u nás dělaný poměrně dost blbě...
my tady na venkovských cyklo-polňačkách nemáme problém s chodcama ani bruslařama. I kdyby se tu vyskytovali...to je v pohodě. Zato koně - to je průser. Cestu zničí tak, že po ní nic kolového neprojede. Ti kreténi nejsou schopni jít za sebou. Musí tu cestu zdevastovat po celé šířce. (Asi to řešit na lokální úrovni - případ od případu, ale aspoň jsem si trochu ulevil)
normálně mám zvířata ráda, ale koně fakt nemusím, hlavně v lese a na cestách. Jsou všude a opravdu rozdupou kdejalou cestičku a když se s nima potkávám, jsem to vždycky já, která musí uhnout, trocha úlevy při pátku.
U nás jich je taky hodně a polní cesty jsou v létě od nich doslova "obesraný", furt jsem musel kličkovat.
Kdyby byly ty cesty asfaltovaný, jezdci tam koně nevezmou :-) Tohle je nádhernej argument PRO asfalt. A můžeme bejt rádi, že u nás svobodně neserou sloni a nosorožci, takovou hromadu už skoro ani neprojedeš... takže bacha v blízkosti cirkusů!!!
U nás na vsi (v katastru vedlejší obce) na cyklostezku z Okořo dala naše starostka (co jezdí hodně na koni) cedulku, která brání naší (opravdu) šotolinovou stezku (která postupně zarůstá, přesto je úžasná) před koni a motorovými vozidli. Zní" "Nevstupujte koňmi ani motorovými vozidli", uvidím, jestli ji mám někde vyfocenou, každopádně tam nevstupují (proč taky, kdayž maj souběžnou druhou...
Inline a kolečkové lyže - prosím. Ale pochybuji, že obojí se bude v praxi šířeji používat. My běžci či cyklisté zase máme výraznou praktickou výhodu v tom, že můžeme nazout rychle boty a vyběhnout. Nevadí, že 100 metrů je asfalt, 100 metrů rozkopaná cesta, 100 metrů bahnitá hliněná polňačka. Půjde toto s inlinama a kolečkovými lyžemi?? Těžko - vždycky na to budou muset být speciálnější okruhy, vyhrazené cesty apod., kam se budeš muset dopravit autem či tramvají. Neříkám, že inlinové brusle zaniknou, ale nelze je považovat za sport, kvůli kterému by bylo nutné hromadně upravovat infrastrukturu. Právě z důvodu finančních i praktických. Což se ovšem děje - alespoň na Plzeňsku. My běžci umíme běhat po všem, ovšem 100 mettrů asfaltu nevadí, horší je, že dnes je problém ve městech a okolí najít vhodné cesty, aby asfalt na nich nebyl z 80%. To už je pak špatný. Apropó - je sobec ten, kdo se snaží bez zákazů, pouze úpravou uživatelských podmínek a za úspory financí zvýšit bezpečnost chodců a cyklistů???? Ccccc...
V podstatě máš pravdu. Ale:
a) Je to podstatně nákladnější než slušná uválcovaná šotolina.
-- jo. Ale špatně postavená šotolina bez údržby vydrží několikanásobně méně než asfalt. Stačí drobná kaluž a za chvíli je cesta plná výmolů. Mám ve svém okolí pár pěkných šotolinových cest, ale všechny vedou do mírného kopce a jsou kolem nich hodně hluboké rygoly (mimochodem, podle některých právě rygoly na asfaltových cyklostezkách vadí nejvíce, na šotolinových jsou ale daleko víc potřeba).
b) Pochodovat a běhat po tvrdém asfaltu je nuda, hnus a bolavé klouby. Turisté nemají asfalt v lásce.
-- cyklostezky se nestaví pro běžce, navíc tvrdá a rovná šotolina není o moc lepší
c) Na asfalt koukají lidi ve městech, na dovolené by měli koukat na něco jiného.
-- toto není žádný argument, taky se dá říct, že na asfaltové cestě se můžeš koukat po krajině zatímco na kamenité se musíš koukat na díry a výmoly v cestě.
d) Na asfaltu jezdí cyklisté jak závodníci, ohrožují tím chodce a ostatní účastníky. Na šotolině se jezdí pomaleji a je to navíc slyšet....bezpečnostní přínos.
-- proto se snad staví cesty, aby se po nich mohlo jezdit, ne? Pokud by všichni dodržovali pravidla silničního provozu, nemůže docházet ke konfliktům. Problémy nastávají pouze v případech, kdy např. jedou čtyři pomalujedoucí cyklisti vedle sebe a podobně, to ale není chyba těch rychlejedoucích, pouze bezohlednost těch blokovačů. Že pak mezi němi někdo prosviští padesátkou s bočním odstupem dva cm je pouze jejich chyba. Mně se taky líbí za jízdy pokecat se spolujezdci, ale když vidím v dálce někoho v zrcátku či v protisměru, okamžitě se zařadím a uvolním průjezd, i kdyby tam i tak bylo místa dost.
e) Místo poznávajících cykloturistů budou uhánět po asfaltové cyklostezce závodníci a polykači kilometrů. Minus pro turistický ruch. Údajně na to teď dojíždí kdysi oblíbená Dunajská cyklostezka, která je spíše závodní dráhou než přirozenou tepnou turistů.
-- a jaks přišel na to, že poznávací cykloturisti nechtějí jezdit rychle? Právěže čím rychleji pojedou, tím víc času budou mít na utrácení peněz, posezení v hospodách atd. Považuji se za "poznávacího cykloturistu", nikoliv "polykače km", ale za den těch >150 km v pohodě ujedu - po rozbahněných cestách to ale moc nejde. Pro turistický ruch (rozumněj pro zisky z něho) není důležité, kolik času stráví turisté cestováním (objížděním kaluží na bahnité cestě), ale kolik času stráví a peněz utratí v různých turistických centrech, restauracích, hotelích a podobně.
f) Inlajnysté je módní výstřel, kvůli nim asfaltovat kilometry cest nemá smysl. Pro ně jsou spíše vhodné nějaké málokilometrové okruhy v okolí velkých měst (bez většího provozu cyklistů a chodců).
-- s tím by se dalo částečně souhlasit, ale myslím, že existují i inlinisté jezdící na dlouné vzdálenosti s batohem na zádech či vozíkem/kočárkem. Na výpadovkách z měst si myslím, že inlinisté ničím nevadí (teda trošku zavazí, protože často zaberou celou šířku cesty, ale většinou stačí cinknout a uhnou), stačí udělat stezku třeba o půl metru širší a ušetřit tak peníze (a místo) za budování nějakých speciálních okruhů.
Můj názor je takovýto: Na dálkové cyklotrasy a všechny výpadovky z větších měst a na důležité spojnice uvnitř měst patří asfalt. Na méně vytížené a místní trasy klidně šotolinu, ale jen za předpokladu, že bude předem jasné, kdo tu cestu bude pravidelně udržovat a kde se na to vezmou peníze. Každopádně by povrch měl být proveden tak, že i když bude měsíc pršet nebo nad cestou roztaje půl metru sněhu, nesmí se to bořit a bahnit, taky musí být povrch spádován tak, aby se netvořily kaluže. A pravidelná údržba (tu ale potřebují i asfaltky, např. když v lese zapadají listím, takových pár taky znám, listí nikdo neodklízí a asfalt už není skoro ani vidět).
ad a) Vcelku souhlas, také píši, že asfalt tam, kde je reálná hrozba eroze, poškození od motorových vozidel a nebo velká cyklozátěž (tj. městské a příměstské páteřní cyklostezky).
b) Docela nesouhlas, cyklostezky se u nás v převážné většině případů "staví" způsobem označkováním příp. vyasfaltováním pěší cesty. A nová pěší cesta vedle nevznikne....Jen málo cyklostezek je skutečně vyhrazených pouze pro cyklisty. Pokud se na komunikaci pohybují chodci - nejslabší účastníci provozu, jakékoliv její úpravy by měly tento fakt respektovat. Do toho lze zahrnout i typ povrchu - buď ten, na kterém se běžně jezdí rychle a tiše (tudíž vůči chodcům nebezpečně) a nebo povrch, na kterém jsou cyklisté "nuceni" zvolnit. Bezpečnost především. Je to podobné, jako když nám vyasfaltovali před domem ulici, a z úsporných důvodů neudělali segregované chodníky a teď všichni chodci uskakuji před auty, která jezdí ulicí podstatně rychleji, než když byla samá díra. Skutečně jsme tam ten asfalt potřebovali???
c). Jsem pěší turista i rekreační běžec a skutečně raději volím neasfaltové cesty. Jednak z důvodu namáhání pohybového ústrojí, z estetických důvodů (samý asfalt je nuda). Např. na některé turistické značky dnes nejsou chozeny, neb o nich turisté ví, že převážně vedou po asfaltu či panelech. To není výmysl, to je fakt. Takže, pokud si obec nechá vyasfaltovat pěší a cyklotrasy v okolí, neznamená to, že se do ní turisté budou nadšeně vracet. Spíše naopak. Jinak já tedy pod kola koukám jak na šotolině, tak na asfaltu.
d) Asfalt jako dokonalý povrch svádí a významně zjednodušuje rychlou jízdu. Nemůžeš popřít, že na asfaltový povrch 80% cyklistů výrazně vyšší rychlostí zareaguje. Je to stejné jako když máš možnost jet autem po silnici II. třídy anebo po dálničním přivaděči…..A to je ten problém, který částečně už jenom z podstaty věci řeší vhodný povrch. Ono je trochu něco jiného prosvištět kolem chodce – poloslepého a nahluchlého dědy, který se náhle zjevil za terénní vlnou či zatáčkou rychlostí 20 km/h a nebo 40 km/h. Použiješ zvonek, děda se lekne (stejně jako se lekám já – mladík), uhne ti o půl metru vedle – a kolega jej srazí. Zase to není vykonstruovaný argument, podobné situace právě sleduji na některých cyklostezkách celkem běžně. Apropó, v které vyhlášce jest napsáno rychlostní omezení pro cyklisty na cyklostezkách??
e) Čím rychleji prosvištím regionem, tím více budu utrácet a sedět v hospodách….Tak tento protiargument si dovolím nazvat úsměvnou demagogií. No já tedy nevím jak ty, ale já utrácím podle toho, kolik mám a kde se mi utrácet chce. Nejen moje zkušenost praví, že pokud mám cyklostezku jak dálnici, jsem schopen šlapat a šlapat, nebo to jede jako fík. Ovšem pak zjišťuji, že jsem si toho krásného údolíčka vůbec neužil, že jsem spoustu hospod a zajímavostí v daném regionu minul. Hlavně toho stihnout „vidět“ a projet co nejvíce!!! Najíst se jedu nakonec někam úplně jinam, než v daném regionu. Proto, když si chci nějaké pěkné místo či region užít, chodím většinou pěšky. Pak mi to taky stojí více peněz, neb jdeš kolem jedný, druhý hospody, kolem prodejny pohlednic atd. A nemáš problém zastavit a koukat co mají kde hezkýho. Na kole většinou přemýšlím, jestli vůbec z kola slezu, jestli má cenu ho někde přivazovat, jen abych do krámku nakouknul….
f) Já si přesto myslím, že Inlajnysté momentálně módním výstřelkem jsou a na rozdíl od chůze a jízdního kola nemají moc velkou perspektivu jako dopravní prostředek v běžném životě a nebo při rekreaci.
Hele, užívej si regiony a choď pěšky. To je Tvůj problém, že neumíš zastavit a přemýšlíš o tom, jestli má cenu zastavit... ale implantovat TAKOVÉHLE myšlení do problematiky asfaltových cyklostezek? To je na chycení se za hlavu. Stejně jako tvá teorie o jezení mimo region. Hele, není za jedním regionem zase třeba nějaký JINÝ REGION???A návštěvníci z toho druhého regionu podle tebe jedí TAM a nebo jdou jíst do jiného regionu? Aby se nám Ti turisti nedisproporčně nehromadili jako Cimrmanovi horníci!A přesto si mysli, že INLAJNYSTÉ jsou módní výstřelek. Mimochodem, trochu si porovnej dojmy, inline brusle je sportovní náčiní a nejsou dopravní prostředek... nebo možná... hele, jak definuješ BOTY? A řekl bych, že jezdíš zbytečně rychle a hlavně bezohledně, protože tebou popisovaná situace s dědou se ohleduplně a předvídavě jedoucímu cyklistovi nemůže stát. A 40 km v hodině a NÁHLE se někdo vynoří, jo? Jestli Ty nejsi závodník!Pak by jsi se měl ale svému sportu věnovat na takových komunikacích, kde nebudeš ostatní ohrožovat.
Hmmm, když dojdou věcné argumenty, nastupuje agresivita.......... Dopravním chováním jednotlivých účastníků provozu ( nejenom cyklistického) se zabývám již několik let. Stejně tak dostávám na stůl svodky od dopravní policie o nehodách cyklistů, stejně tak pozoruji chování svých kolegů cyklistů na městských a turistických cyklostezkách. Pokud jako investor - veskrze dnes obce příp. mikroregiony si vylobbují peníze na cyklistickou infrastrukturu, většinou mají zájem na tom, aby se jim úsilí zhodnotilo. Což ovšem nebývá automatické, jak se někdy zdá a důvody proč tomu tak je mohou být hluboké, překvapivé a komplikované zároveň. Příklad z jiného soudku - region Přimdy v Českém lese - dá se říci, (a svého času se tak i argumentovalo), že díky dálnici se tam turistický ruch musí vesele rozvíjet. Což však není ani 10 let po jejím zprovoznění pravda. Proč?? Proč si šumavské obce stěžují na nedostatek utrácení i když je v létě Šumava cyklisty přeplněna?? Proč je tolik úrazů cyklistů a chodců právě na těch nejluxusnějších cyklostezkách?? Boty a jízdní kola jsou dopravní prostředky, In-line brusle a kolečkové lyže jest sportovní náčiní a tudíž pro jejich uživatele není bezpodmínečně nutné upravovat ve větší míře infrastrukturu - což cyklostezky a pěší stezky bezesporu jsou.
ˇJak to že dostáváš svodky??? Já to tušil, že se něčím zabýváš za peníze :-) Turistický ruch se nerozvíjí díky dálnicím. Ale do obcí kolem dálnice se zavřenými restauracemi, neopracvenými památkami a bez cyklostezek skutečně nikdo nepojede. CO BY TAM DĚLAL??? Pokud někde na Šumavě málo utrácejí , může to znamenat, že buď jsou služby drahé příp. nekvalitní. Němci nejsou blbí a jenom na levný pivo se už taky nechtějí nechat utáhnout.Stěžování obcí slyším rád: potvrzuje se mi to, co jsem říkal: přepískli to a teď se budou horečně učit, jak získat návštěvníky (obce píší "přilákat"). Na "nejluxusnějších" stezkách je proto tolik úrazů, protože je na nich nejvíc cyklistů a inlinistů atd protože na jiných stezkách se buď jezdit nedá a nebo vedou odnikud nikam a tudíž se "provoz" koncentuje na těch pár normálních.. Bota je součást oděvu (už jsi byl s galošemi na technický?), kolo je dopravní prostředek.Když mají fotbalisti a hokejisti stadióny, mohli by mít cyklisti stezky a inlinisté taky... Kolik znáš osobně hokejistů? Kolik znáš lidí, kteří se si nemají kde zajezdit, zasportovat si? Já mraky.Nevím, co bylo na mém příspěvku agresívního. Někdy se obuj a jdi si projít oddělené komunikace v nějaké sousední zemi a POZORUJ, jak to funguje. Příklady: Linz. Hamburg. Kodaň. A pořád mě zajímá Tvůj příklad s tím hluchým poloslepým dědou a 40km/h scénce: k tomu jsi se nevyjádřil
No na Přimdě je těch hospod docela dost, památek tam není obecně mnoho, kdežto krásných cyklostezek habaděj (a dokonce převážně asfaltových:-). Proto tam taky pěšího turistu prakticky nepotkáš. Jinak, pokud z fleku nevěříš těm co čtou dopravní svodky, tak se na tu mou zmíněnou luxusní asfaltovou cyklostezku z Bolevce do Třemošné jeď podívat. Pěkně o víkendu, kdy je tam nejvíce lidí. A vysvětli mi pak fakt, že tato cyklostezka se po vysfaltování stala tak nebezpečnou pro chodce (i pro cyklisty a Inlajnysty). Přitom je na ni provoz cyklistů prakticky stejný, co před tím...
Tohle byla moje oblíbená stezka pro začátek tras, jak se dostat od Plzně. Tím asfaltem mě tam pěkně naštvali, jaká to byla pěkná stezka předtím.
Ale je to pořád místo, kde ten asfalt dokážu pochopit a tolerovat, je to přeci jen dopravní spojnice.
Od té doby, co tam je ten asfalt jsem tam přestal jezdit (jednak nemám rád asfalt, ale hlavně se tam teď ani už moc jezdit nedá, jak píšeš, stezka je v době největší špičky o víkendu skoro nepoužitelná, je to tam opravdu o držku) a jezdím raději souběžnou cestou na druhé straně silnice a trati (ještě že tam je těch cest spousta).
Ta stezka není moc šťastně vymyšlená. Když se mi první plány na ní dostaly ještě na městským obvodu na stůl, marně jsem navrhoval přeložení té nejproblematičtější části mezi myší dírou a Orlíkem na tebou zmiňovanou regulérní lesní asfaltovou cestu a vybudování lávky přes trať v místech bývalé hráze rybníka. Nebyl jsem vyslyšen, prý by byla lávka moc drahá, stačí opravit myší díru. Tehdy jsem se ptal i na to, jestli bude povrch asfaltový - prý ne, stačí opravit současný. Což mi uspokojilo. Od té doby rozpočet na stavbu nabobtnal z 11 na děsivých 16 miliónů ( za stezku délky cca. 3 km)??? Pravda, značná část celé sumy jde na zabezpečení žel. přejezdu u Kameňáku a poněkud nesmyslné zabezpečení přejezdu přes vlečku na Orlíku. Ale problematická myší díra zůstala, stejně jako nešťastné svedení rychlé cyklistické dopravy s hustou pěší dopravou (navíc přibyli Inlajnysté, kteří tu 3 m širokou členitou cestu dokáží v podstatě zablokovat úplně).
pro mě jsou kolečkový brusle dopravní prostředek. A do města lepší než boty a nebo kolo. Jsou rychlejší než boty. Zaberou míň místa než kolo a není třeba hledat místo k přivázání a strachovat se jestli tam bude ještě po tom, co vyjdu z krámu. Když potřebuju něco zařizovat v Praze nebo i třeba se cournout po výstavách a stihnout víc než dvě, beru brusle. Z 90% mě s nima pustí do obchodů, což na kole nee a jsem podstatně rachlejší než pěšky.
V Německu jsou desítky kilometrů dlouhé trasy pro brusle a používají se jako turistické trasy ovšem bez bot nebo kola, ale na bruslích. Jeden region prostě viužil rovinatosti a tím pádem jisté fádnosti svého kraje a z toho, co mu dříve k turistickému ruchu nepřispívalo udělal svou přednost a nyní si na nedostatek turistů nemůže stěžovat.
To že ty osobně nebereš brusle jako dopravní prostředek neznamená vůbec nic! Je to jen tvůj názor ne universální vesmírná pravda.
Dobře, já nemám nic proti inlajnystům (jak zase někteří překrucují), ale dovolím si dále mít názor, že Inlajnysté budou vůči cyklistům a chodcům ve výrazné menšině. Někdy v osmdesátých letech byla také velká móda čtyřkolečkových bruslí, přesto se jejich praktické užití jako dopravního prostředku daleko nedostalo.¨Proč?? A podobné to bude myslím i s Inlajnama.
Jinej způsob jízdy. Trekáče jsou obratnější a líp se na ních "tancuje", inliny jsou o dost rychlejší a líp držej stopu. Sjet na trekáčích schody je fakt umění. Na inlinech je to stupid, takže tě po cestě nezastaví. Fakt to jezdí jinak. Na trekáčích jsem se vyblbnul skvěle, ale na cestu přes město bych si je nebral. Nepřejedeš ani koleje, všechno musíš skákat. In liny jsou v pohodě.
No a pak je ještě velmi velmi podstatná rozdíl v kvalitě tehdejších a dnešních koleček a hlavně ložisek. Stačily mi ložiska z doby před tak 15ti lety a dneska. Člověk měl tehdy pocit, že jede ve vodě. Dneska na třicítce předjíždím auta (z kopce)
jen k tomu módnímu výstřelku: Kolečkový brusle jsou starší než šlapací bicykl:o)))))
hm teď otom přemýšlím jestli se nepletu, ale kolečkový brusle se první objevily v roce 1790 ve Francii. Kdy vzniklo šlapací kolo? Mám v povědomí 1820, ale nevím to.
Jestli to nebylo teprve to odrážecí... a až pak přišel módní výstřelek řetěz :-)
Hmm, hoši hoši. Vysvětlete mi, proč není pak koňský povoz úspěšnější než automobil??? Je přeci podstatně starší ne?? Rsp. nechápu spojitost vašeho argumentu s diskutovaným tématem.
Není žádná spojitost... klid. Jenom, že inline brusle nejsou módní výstřelek, je to sportovní náčiní. Jurimír říká dokonce dopravní prostředek, což já beru s výhradami (dobré byly ty odpínací kolejnice, dělal je Hypno tuším). Ano , inlisté jsou v menšině... a kde si mají zajezdit? Říkám Ti, že třeba v Německu, kde jsem hodně často jezdí bruslaři a cyklisti po stezkách a JDE TO. U nás ne, protože prostě asi nejsme dostatečně tolerantní a ad 2 nemáme tolik stezek, aby se tam lidi podle libosti rozptýlili.Ještě k módním výstřelkům: a co skateboard? A snowboard??? Kde jsi tady s prognózami "výstřelkovosti"... Já přeju každému jeho sportovní vyžití, ať už jezdí z kopce dolů na kole nebo na prkně, na lyžích ve stopě nebo se nechá tahat padákem, na vodě nebo na suchu, jezdí na kole všude možně a nebo běhá po lese. TO VŠECHNO je lepší a zdravější než čumění v kině, ladění aut a motorek a skotačení po barech. A proto mám rád i "inlajnysty" a přeju jim hodně zábavy a možnost, mít si svůj sport kde užít.
Máš boda.
Souhlas ve všem. Bruslaře jsem po cestě k Baltu potkal, když nepršelo, skoro u každý vesničky. Nijak mi to nevadilo. Na druhou stranu na cestu od ND do Bráníka nerad jezdím na kole i na bruslích.
Jenže v Praze právě téměř žádná jiná alternativa není. Ještě tak Stromovka. Letnou bruslařů znepříjemili šíleným povrchem a kostkama. Mě osobně je to jedno. Jsem si na nich dost jistej na to, abych střelil třeba kostky na Malý straně nebo Vinohradsou dolů, ale většina lidí potřebuje asfalt a širší prostor s mírným sklonem jinak ohrožuje sebe i druhý. U nás ale prostě je vhodných míst málo a tak jsou přecpaná.
- Cyklista kličkující mezi kalužemi ohrožuje chodce tak stejně, jako cyklista jedoucí rychleji po asfaltu. Na dobré šotolinové cestě se dá jet stejně rychle, jako po asfaltu. Na asfaltu se dá rozhodně bezpečněji zabrzdit, když nepozornému cyklistovi náhle zpoza keře vběhne do cesty např. dítě nebo pes. Podle mě je hypotéza o nižší bezpečnosti asfaltu značně diskutabilní.
- Jako pěší taky preferuju neasfaltové cesty, no a co? Tvrdím snad, že se mají všechny pěšiny vyasfaltovat? Nic takového jsem neřekl.
- Ohleduplně jedoucímu cyklistovi se nemůže stát, že je nucen chodce předjíždět 40 km/h. Třeba já jezdím poměrně rychle, ale mám i brzdy a když je třeba, klidně z 50 km/h úplně zastavím a počkám, až se uvoní průjezd - a považuji to za úplně normální. Zvlášť když se v okolí pohybují děti či zvířata.
- nepochopil jsem, cos myslel zmínkou o vyhlášce a omezením rychlosti na cyklostezkách?? a jak to souvisí s tématem? Pokud vím, tak platí v obci 50 km/h a mimo obec 90 km/h. Ale jelikož na našich cyklostezkách (na rozdíl třeba od některých rakouských) kvůli absenci příslušného značení často nelze poznat, kde končí obec, tak je to trochu složité. Ale stejně asi málokdo jezdí výrazně přes 50. Akorát turisti neví, kam to vlastně přijeli.
- při trasování cesty na kole si vybírám hlavně oblasti, které jsou na kole průjezdné. Pokud si zapamatuju, že jsem někde na značené dálkové či "silniční" cyklotrase zapadl do bláta (v ČR každou chvíli), byl nucen jet ze schodů (Elberadweg u Drážďan) nebo se pěkná asfaltová cyklostezka postupně změnila v trávník, bláto a nakonec vyustila na silnici se zákazem vjezdu kol (Maďarsko na mnoha místech), příště tudy nepojedu a zvolím cestu klidně o 50 km vedle. Naopak pokud si zapamatuju, že jsem danou oblastí projel bez zádrhelů, že místo podrobného studování mapy a sledování děr na cestě jsem se koukal po krajině a orientoval se pomocí směrovek, že fádní krajinou jsem prosvištěl po perfektní cestě rychle a ušetřený čas jsem se projížděl třeba po nějakém zajímavém městě či vesnici či jsem se třeba na několik hodin zastavil u nějaké přírodní zajímavosti (ne každý má neomezené časové možnosti, aby si mohl dovolit strávit celou dovolenou pomalým popojížděním po polních cestách), tak se do této oblasti v budoucnu rád vrátím a budu ji všem doporučovat. Nechápu, jaks přišel na to, že špatné cesty = více turistů. Bát se, že po dobrých cestách všichni turisté snadno odjedou jinam je myslím trošku mimo. Po špatných cestách totiž hlavně žádní turisti nepřijedou.
- Na bruslích nejezdím a ani mě to nijak neláká (osobně bych si místo bruslí na ježdění po městě pořídil skládací koloběžku, kterou ale taky nemám), ale nevidím důvod, proč máš k této přibližovací a sportovní pomůcce takovou averzi.
1. Cyklista kličkující mezi kalužemi ohrožuje chodce méně než cyklista řítící se po asfaltu. Protože jede podstatně rychleji - viz fyzika základní školy o kinetické energii. P.S: Já tedy na většině šotolinových či lesních cyklostezek mnoho kaluží nevidím. ALe dobře, připouštím, že má "hypotéza" o vyšší bezpečnosti neasfaltových cyklostezek není obecně platná.
2. Argumentaci o pravidlech sil. oprovozu jsi myslím použil posledně ty...?? RSp. moc jsme neporozuměl proč?
3. Nikde netvrdím, že špatné cesty=více turistů. To je zase překroucená argumentace.
1. proč by měl cyklista kličkující jet pomaleji, než nekličkující?
Dobře, po šotolinových cyklostezkách jezdím třeba 33, po asfaltových 35. Jedinej bezpečnostní rozdíl je to, že na asfaltu na rozdíl od štěrkopísku zastavím na pěti metrech.
2. Možná by pro tebe bylo zajímavé si pravidla silničního provozu prostudovat. Zjistil bys, že obsahují i jiné věci, než omezení rychlosti. Třeba zákaz vytvářet překážky plynulosti provozu.
3. Přesně to jsi tvrdil výše. Že po dobrých cestách turisté odjedou utrácet peníze do sousedního regionu.
chceš řádově o 200% dražší povrch abys mohl jet o 6!!!% vyšší rychlostí??? no to už je xmíchu... zoufalýmu;-S
jenže ten o 200% dražší povrch vydrží o 2000% déle bez jakékoliv údržby a navíc je bezpečnější (viz níže). Proč myslíš, že se nestaví dálnice s šotolinovým povrchem? Pro většinu aut není problém na dobře uválcované cestě vytáhnout 130. Rozdíl je právě v bezpečnosti a trvanlivosti povrchu.
ahaaa o 2000% déle a ještě bez údržby, hmmm. jako třeba asfalt kolem vltavy nebo ta šílenost v lese na ločeni...
a nemotej do toho auta a už vůbec ne bezpečnost tak, jak jí vnímáš ty. na tu tvoji brzdnou dráhu sem měl taky našlápnuto ale zdá se mi, že diskuze s tebou je marná...
nejsem stavební odborník, ale podle pozorování v mém okolí vydrřží šotolinová cesta tak jeden, max. dva roky, než se na ní začnou tvořit výmoly. Asfalt vydrží bez údržby klidně 30 let.
Nemotám do ničeho auta, mluvím pouze o cestách a jejich površích.
Asfalt a 30 let, to je opravdu utopie. Skvěle provedený asfalt by těch 15-20 let vydržet měl, ovšem realita je jiná.
Já se naopak neustále setkávám v lese s asfaltkami, které tam nejsou ani 5 let a přitom jsou úplně na maděru. Občas nějaká vydrží déle, ale to je spíše vyjímka.
Pozorování je jednak z okolí kde bydlím (Plzeňsko) a druha s pohoří po celé ČR, kam jezdím každý rok na různá místa.
Slušně provedený neasfaltový povrch vydrží klidně 5 let, ale je fakt, že neasfaltové cesty jsou také často odfláknuté a za 2-3 roky jdou také do háje.
V reálu tedy jdou do háje všechny cesty, asfaltové možná o 1-2 roky déle (i když znám i asfaltové cesty, které nepřežili ani první zimu).
Když se k tomu vezmou ale náklady, tak není co řešit, asfalt je na tom mnohem hůře.
Navíc v reálu se menší asfaltové cesty téměř neopravují a už pak zůstavají po více let v bídném stavu (velké peníze na opravu asfaltu už nikdo nedá, na budování ještě ano, protože se pak mohou chlubit, kolik postavily km). Na druhou stranu s opravami neasfaltových cest to také není žádná sláva, i když to je mnohem levnější.
uznávám, že s 2000% jsem trochu přestřelil (přestože skutečně ve svém okolí znám asfaltové cesty, po kterých denně jezdí těžká nákladní auta (dřív tam byla cementárna, teď drtička stavební ssuti), za těch 30 let se tam skutečně žádná údržba povrchu nedělala a tepvrve teď se tam začínají objevovat menší výtluky. A naopak znám šotolinové cesty, které nevydržely ani rok. Ale uznávám, že jsou to extrémy a běžná výdrž asfaltek je cca 10 let bez údržby a běžná výdrž neasfaltek tak 2 roky (při cyklistickém provozu a pokud jsou dobře odvodněné = hluboké rygoly po stranách).
S náklady na pozdější opravy máš samozřejmě pravdu. Pískové cesty ale pokud pozoruju taky nikdo moc neopravuje.
když už se zmiňuješ o Loučeni, od včerejška vím, že bude hůř :-((( a navíc v mém obvodu :-((((
Jaká šílenost na Loučeni? A jak bude hůř? Povídej, přeháněj......:o)
http://www.czlink.net/lysa/viewtopic.php?t=175...
celá diskuze je jak okopírovaná odsud akorát osoby sou jiný. někde uprostřed sou fotky. pro neznalé místních poměrů dodávám, že souběžně vede krásná zpevněná cesta (na některejch fotkách je vidět), takže tohle je "cyklostezka" z peněz na cyklistiku ale určená pro bruslaře...:-(
co? na Loučeni? bude ještě hůř????? nějaké čerstvé zprávy?
chápu podpis správně? myslím jako účastníka sobotní vyjíždky?;o)
jj, chápeš podpis úplně správně :-)
tak jedna pochvala, prozatím, Mcely-Oskořínek, šotolina se zastávkovými místy ;o) dle sdělení paní starostky, do konce roku očekávám projektanta na konzultaci, objednala jsem si ho, dokud je čas =) pak budu vědět víc...
Mě to nedá, bude to vypadat že mám snad něco proti tobě, ale když píšeš takový příklady :).
1/ Asfaltová cyklostezka od Dolního žlebu k hranici se za 6 let už potřetí předělává a to po ní jezdí (v tomhle úseku) fakt jen cyklisti a bruslaři. To, že asfalt porušují okolní stromy (kořeny) je běžné, šotolina to vydrží v pohodě (za zlomek ceny).
2/ Tvoje srovnání s dálnicí vypadá jako ještě větší blbost, ale zkus tedy porovnat
: hmotnost a rychlost auta - asfalt, beton, miliony/km s
hmotností a rychlostí kola (ev.bruslaře), obojí řádově nižší, pak musí stačit řádově nižší typ a cena komunikace.
Proč by cca.110kg cyklista (brutto) musel jezdit po silnici (cyklodálnici) dimenzované na Tatru?
Ještě bych doplnil, že narušený povrch na šotolinové cestě je obvykle sjízdnější než stejně porušený asfalt. Je to samozřejmě dáno tím, že "přírodní povrch" má tupější hrany.
Asfalt samozřejmě jízdu usnadňuje a zlepšuje. Navíc na Pepíkem zmiňované cestě se při projetí státní hranice skokem změní kvalita asfaltu a je to znát (výrazně lepší asfalt mají v Sasku). Na německé straně je však i kus kvalitní šotoliny, takže je co srovnávat. Jezdí se po něm taky dobře, akorát si tam nezabruslíš.
Jenže už na podzim jsem narazil na kusy asfaltových cyklostezek, kde je povrh rozlámaný a začínají ho prorůstat bodláky a pampelišky. Nemyslím si, že až tam pojedu na jaře, že to bude opravené. (Okolí Neustatu)
1. No ten rozdíl v rychlosti je tedy v průměru určitě vyšší, ale to by jsme se asi hádali do nekonečna.
Brzdná dráha - a nebo taky, když bude mokro a nebo sajrajtový listí - si nameleš h....
2. Nějak pořád nevidím spojitost tvé argumentace s těmi pravidly - o co ti vlastně jde?? O rychlost, o tvoření překážek v provozu? Má být snad chodec považován za překážku v provozu jízdních kol?
3. Jenže já nic takového netvrdil, přečti si to výše. Nědělám rovnítko - asfalt= kvalitní povrch, ostatní= špatný povrch.
1. rozdíl v rychlosti mám změřený na tachometru. Pokud se tedy bavíme o kvalitním neasfaltovém povrchu (tedy nějaký vyztužený tvrdý hladký dobře uválcovaný štěrkopísek bez výmolů).
2. nevím co máš furt s těma pravidlama, jasně jsem už na začátku napsal, že mám na mysli případ, kdy několik paralelně vedle sebe jdoucích cyklistů či chodců (či motoristů) zcela zablokuje cestu - což je přestupek. Ty si ale asi nesprávně myslíš, že pravidla = omezení rychlosti.
3. ne? a jak mám tedy chápat tvoje tvrzení "Nejen moje zkušenost praví, že pokud mám cyklostezku jak dálnici, jsem schopen šlapat a šlapat, nebo to jede jako fík. ...... Hlavně toho stihnout vidět a projet co nejvíce!!! Najíst se jedu nakonec někam úplně jinam, než v daném regionu." - to chápu vyloženě jako brojení proti kvalitním povrchům. Pro mě taky není jediný kvalitní povrch asfalt (a zároveň ne každý asfalt je kvalitní) a pokud vím jsem to nikde netvrdil.
ještě k bodu 2: Ještě jsem neviděl (alespoň ne v ČR) asfaltovou cyklostezku, kde by se bez problémů nevyhnul chodec s cyklistou. Většinou jsou tak široké, že se tam bez problémů vyhnou tři (někdy i více) rychle jedoucí cyklisti (tedy např. dva předjíždějící se jedním směrem a jeden v protisměru). Problémy a potencionální kolizní situace nastávají většinou pouze v případech, kdy jdou třeba tři chodci vedle sebe jedním směrem a další tři vedle sebe druhým směrem, přičemž ještě navíc je koncentrace chodců tak velká, že je prakticky nemožné počkat, až se minou, protože zas v protisměru někdo půjde (případně se ti tři opět roztáhnou na celou šířku cesty). Ani kličkující hustě projíždějící cyklisté je nepřimějí udělat alespoň minimální prostor na průjezd alespoň jedním směrem. Jediná možnost je pak "riskantní" objíždění natěsno (zvlášť, když často nereagují ani na akustickou signalizaci). Odtud podle mého pozorování jak ze strany chodce tak cyklisty pramení veškeré mýty o tom, že cyklisté jezdí bezohledně - nejmíň 95% kolizních situací vzniká takto (tedy vinou "bezohledných" chodců či paralelně pomalu jedoucích cyklistů, drtivá většina rychle jedoucích pravidla dodržuje).
K Tebou prožívaným dramatickým chodeckým situacím (3, 3+1, 2+2, ba možná i neobvyklá 3 + 2 chodci drze si jdoucí dvěma rozdílnými směry nebo dokonce SKUPINKA se zrušeným krokem mimo formaci) bych si dovolil připomenout zvonek. Zazvoním, oni slyší, udělají místo, poděkuju, jedu dál, oni jdou. Velmi prosté. Kdyby měli Holanďani řešit vyhýbání se cyklistů, chodců, kočárkům, bruslařů a dalších tak, jak to tady předvádíš, asi by se zbláznili.Ale nezbláznili, prostě se umějí vůči sobě chovat a neřeší kraviny a nenípou se v problémkách. Tahle fáze nás zjevně teprve čeká. Předcházet bude ovšem celonárodní rozkol mezi komerčními asfalťáky na jedné straně a s ekologickými přírodňáky na straně druhé (a jednotlivými frakcemi Čemby, žiletek a dalších rozmístěných mezi hlavními tábory) a následným koncilem. PS. Když není zvonek, funguje hlas. Němí a drsoňové hamtnou na brzdy a vylekají pěšáky.Nedělej z toho vědu...
Věda to není, ale jednoduché taky ne. Podle mých zkušeností většina chodců reaguje na zvonění pomalu a nepříliš uspokojivým způsobem... obvykle se nejdřív otočí, počastuje tě uraženým pohledem (co je obtěžuješ při procházce na cyklostezce?), pomalu se otočí zpět a pak se ti jdoucí vpravo vydají uhnout k levému okraji a ti jdoucí vlevo k pravému. Někteří se naopak neohlédnou a naslepo uhnou přesně tam, kudy je chceš objet.
Přeháním jen trochu. Nedivím se těm, kteří nezvoní, sám to občas dělám taky - chodec, který o tobě neví, s mnohem menší pravděpodobností náhle změní směr, a díky tomu je paradoxne mnohem snáze k objetí... i kdyý se pak lekne...
Ale snad se jednou dočkáme stavu, kdy nebude potřeba zvonit... třeba si chodci jednou uvědomí, že po cyklostezce by mohli chodit výhradně při kraji a pokud možno maximálně po dvojicích... stejně, jako to dělají na silnici, kde jezdí i auta--- :))
Je to tak, jak psal Andrej výše. Chodci u nás nejsou zvyklí na zvonek a reagují pomalu. I když na ně troubím klaksonem 200 m předem, tak se otočí, uvidí mě, ale zřídkakdy zareagují (případně zareagují tak, že cestu ještě více zablokují). I pro ty chodce je nakonec bezpečnější, když se na ně nezvoní. Občas zpomalím na rychlost chůze, zeširoka pomalu objedu a zezadu pak slyším lamentování: "to nemáš zvonek???".
Stejně jako ty nevidím ve vyhýbání se na cestě taky problém (popisovanou situaci zažívám velmi zřídka v podstatě jen na jaře v neděli když zrovna vyjde slunce a všichni vyrazí s kočárky a pejsky na procházku, já si to neuvědomím a rozhodnu se vyjet z města po cyklostezce. Ale nijak mě to nestresuje, klidně jedu rychlostí chůze, než se cesta uvolní a nikoho neohrožuju. Problém je v tom, že procházkující si zatím nezvykli na to, že po cyklostezce jezdí i kola a vadí jim i pouhá jejich přítomnost (a naopak někteří cyklisti neradi vidí na smíšené stezce pěšáky). A z toho myslím plynou hlavní neshody a tady vidím důvod, proč jsou smíšené cesty někým považovány za nebezpečné. Několik potencionálně kolizních situací jsem viděl pouze v případě, že se setká blokující skupinka s jedním spěchajícím cyklistou (tedy situace primárně zaviněná tou skupinkou).
"po šotolinových cyklostezkách jezdím třeba 33, po asfaltových 35. Jedinej bezpečnostní rozdíl je to, že na asfaltu na rozdíl od štěrkopísku zastavím na pěti metrech. "
Chtěl bych to vidět! Jsi vážně frajer.
Při rychlosti 35kmh ujedeš za jednu sekundu něco přes devět metrů. Průměrně reagujícímu člověku trvá právě asi tak sekundu, než po spatření překážky skutečně zmáčkne brzdu.
Takže jestli z téhle rychlosti zastavíš na pěti metrech, dokážeš reagovat bez sebemenšího zpoždění okamžitě a navíc máš kolo, na kterém se dá zastavit prakticky na fleku? Klobouk dolů!
P.S. nic ve zlém a nic proti tobě... jen si dovolím připomenout, že lidi mají o možnostech ovládat své dopravní prostředky hodně zkreslené představy. A to nemusí jít hned o tunový automobil...
měřil jsem to. Od začátku brždění (tedy bez započítání zpoždění reakce, které je ovšem nezávislé na povrchu) zastavím s dobře seřízenýma véčkama cca na pěti, max. deseti metrech (zadní kolo zablokované, z předního je cítit smrad spálené gumy, asi ze špalků). Na písku bych se takhle vůbec brzdit neodvážil. O obratnosti při náhlé změně směru jízdy ani nemluvím.
Měřil jsi to a přitom píšeš CCA pět až deset? To zní zajímavě.
Neříkám, že ti nevěřím, jen opakuju, že bych to teda fakt rád viděl...
dobře, tak metrem jsem to neměřil, ten jsem s sebou neměl, postup byl takovýto: Rozjel jsem se a v určitém místě (na silnici byla nakreslená jakási čára) jsem začal usilovně brzdit. Pak jsem odhadl vzdálenost (odkrokováním). Odhaduju to na cca 7-8 metrů, do toho rozmezí 5-10 se to vejde určitě.
Problém je, že tahle hodnota je pro realitu vlastně zcela nepodstatná.
V reálu jednak přibude nejprve ta reakční doba, která přidá ještě více metrů a také není možné prostě jen tak z ničeho nic jít na krev na brzdy jako při testu za ideálních podmínek.
V reálu si málokdy dovolím jít na brzdy zcela na krev ať je povrch jakýkoliv.
Proto ty rozdíly v brzdných drahách jsou v reálu při různých rychlostech velké a s rostourí rychlostí hrozně narůstají.
Nejpodstatnější pro bezpečnost je tedy rychlost jakou se jede.
Tím ale netvrdím, že by šotolina byla v tomhle ohledu bezpečnější. Pokud bude kvalitně udělaná, tak tam rychlost nebude o moc menší. Brzdná dráha bude o něco delší než na asfaltu, zase ujetá vzdálenost za reakční dobu bude menší.
Jen že realita pro rychlosti nad 30km/h není o 5-10 metrech, ale spíš o 30 metrech, ať je povrch jaký chce.
Nebudeme se bavit o rychlostech, né každej je tak nadupanej jako my :-). Ani o kalužích nemá cenu se bavit, málem si ani netroufám říct, že z šotolovinové stezky je kolo zasraný okamžitě a z asfaltu až za hodně později, protože možná podle tebe a mnoha jiných toto patří k prožitku cyklojízdy po předměstí. Ale byl jsi to opravdu TY, kdo tvrdil, že dobrá silnice nenutí cykloturistu zastavit a že v regionu nezůstává. A prosím tě , nepouštěj se do do turismu jako tématu...
Tak moje zkušenost je trochu jiná. Pokud jedu stejnou rychlostí, např. 20km/h po dešti na asfaltce, jsem špinavej až za ušima, kdežto na jemném štěrku na mě nic necáká. Možná to je proto, že mám celkem hladký vzorek a nemám blatníky, co já vim :o)
Samozřejmě, případná zasr.... je také argument pro asfaltové řešení. S tím se nikdo nemusí ostentativně schovávat. Na druhou stranu, stačí trochu námrazy, rozšmajdaného mokrého listí a z hladkého asfaltu je vražedná skluzavka. To u šotolinové cesty zdaleka tak nehrozí. A s tou špínou je to také relativní jak píše Pepík, já s ní tedy mám i na šotolině či štěrkové cestě problémy minimální.
Nemusíme se v tom zase hrabat až do alelujá, ale když jedu na slickách po šotolině případně po hliněné pěšině či štěrku s kalužema, jsem zacákanej víc a OD BLÁTA. Navíc to na hlíně s gumama bez vzorku podstatně víc klouže. Ale to je jedno, já tu stejně platím za asfaltéra :-)
O loužích a hlíně jsem nemluvil, to je jasný (nejvíc je za...ný kolo a nohy. Na asfaltce (a čim hladší, tim hůř) mi vadí ta špinavá voda stříkající na hlavu (tak od těch 20km výš) a zezadu :(((.
Ale já jsem taky někdy asfaltér. Třeba na Sněžník to mám 10km stoupání (500m převýšení) a jsem rád, že tam vede lesní asfaltka, nahoře si pak můžu vybrat silnici nebo lesňačky.
neber si to nijak osobně, ale jestli nemáš blatníky, tak nemáš jezdit do mokra. Zase s blatníkama jsem i na mírně zabláceném rovném asfaltu absolutně čistý, na kalužovitých šotolinových cestách toto říct nemůžu.
Neberu, prostě raději jezdim na přírodním povrchu, třeba i pomaleji, samozřejmě asfaltky a silnice taky využívám, často je to víc než polovina vyjížďky (kilometrově), když se chci někam (rychle) dostat.
pokud se jedu jen tak projet a je mi jedno kam, taky radši jezdím po přírodním povrchu. Na delším výletě, kdy chci i někam dojet, ale preferuju spolehlivost cesty - tedy především dobrá sjízdnost za každého počasí (což samozřejmě nemusí nutně znamenat asfalt, kvalitní štěrkopísek stačí).
Nevim kdo jste jeli dunajskou stezku od Regensburgu proti proudu - tam je obcas asfalt, obcas šotolina a dost často i normální boční cesty. A musim rict ze to stridani ma neco dosebe - je to aspon pestrejsí.
Řekl bych to asi takto:
a) souhlas
b) Snad by se nemuselo asfaltovat v celé šíři a mohl by se nechat chodník pro chodce.
c) to snad ani nebudu komentovat, to je "podle sebe soudím tebe"
d) V Rakousku je spousta asfaltových cyklotras ale žiletkáři se na nich vyskytují jenom zřídka. Kdo by se na žiletce motal mezi cykloturisty na stezkách připomínajících lochnesku a plných cykloturistů. A na druhou stranu není problém jet po dobré šotolině 30km/h.
e) ty plné cyklistické hospody u rakouských cyklostezek se mi jenom zdály...
f) souhlas.
Abych to shrnul, tak mi to připadá jako další výkřik "asfalt ne", já osobně si zase myslím že asfalt za určitých podmínek ano (z mého pohledu je ideál po asfaltu z města někam kde je to zajímavé a tam už mi stačí abych to neutopil v bahně a abych si neprorazil pneumatiku o kámen.) Ale chápu že za ty samé peníze je možné vybudovat mnohem více cyklotras šotolinových nehledě na to že na šotolině člověk nepotká inline bruslaře vrávorající přes celou šířku se sluchátky v uších nebo vozovou hradbu tvořenou maminkami s kočárky. A pěší a cyklisté si nemají co vyčítat. Asi se ti ještě nestalo abys dojel skupinu turistů roztažených přes celou cestu a po zpomalení na rychlost chůze a decentním zazvonění se dozvěděl že tady nemáš na kole co dělat protože to je turistická značka...
Krásně vyvážený názor, který můžu klidně podepsat. Jsem rád, že jsi zmínil možnost, kterou jsem taky již viděl, konkrétně na cestě vedoucí kolem Bečvy: Asfalt má šířku cca půl metru, max. metr, zbytek šířky cesty tvoří jemný štěrk. Toto je podle mě ideální kompromis: Cesta je sjízdná za každého počasí, když je cesta volná, lze jet po asfaltu, který je přece jen trochu rychlejší, přitom není problém v plné rychlosti přejet na štěrkový povrch a vyhnout se s protijedoucími (případně po štěrku předjíždět). Kdo nemá rád asfalt z principu (třeba si nechce rychle ojet drapáky svého MTB), může jet krajem cesty furt. Předpokládám, že tenký proužek asfaltu, navíc uprostřed cesty (menší problém s válcováním ke krajům) bude určitě o dost levnější, než asfalt v celé šířce.