NaKole.cz

Rozloučení

[následující řádky jsou čistě mým subjektivním názorem]

Poprvé jsem na tento server přišel 29.05.2006, hledal jsem jakožto biker-zelenáč radu při koupi nového kola. Rady jsem dostal a jsem za to vděčný. Od té doby jsem tady strávil hodně času, ve výsledku víc než na kole samotném ;-). Založil jsem si web, kam jsem psal svoje zážitky ze společných srazů a výletů, včetně fotogalerie. Nadšeně jsem hltal všechny nové informace o kolech, měl radost z momentů, kdy jsem mohl také již někomu poradit a rozhodně v neposlední řadě mě těšila možnost potkat nové lidi a pár z nich získat za kamárady a přátele. I tehdy sice bylo pěkných pár momentů, kdy mi někdo (věsměs jistí anonymové) dokázali docela hnout žlučí, ale nějak jsem si to v té euforii z nového aspektu svého života nebral moc k tělu a rychle jsem se oklepal.
S postupem času se to všechno nějak změnilo. Akcí začalo zásadně ubývat, lidi které mám rád jsem začal vídat takřka výhradně na komorních akcích, které někdo z nich přímo zorganizoval. Jak se lidé, kteří se předtím vídali častěji, začali postupně vlivem dlouhodobé absence osobního kontaktu odcizovat, začaly první nešvary a šarvátky. K tomu nával nových anonymů díky vyšší návštěvnosti serveru a tím dále se stupňující tenze. V té době se začaly objevovat i první z vlastních nedorozumění s registrovanými Nákoláky. K tomu všemu nebyly technické diskuze již tolik zajímavé jako dřív, protože po stránce teorie se na fóru probralo snad již vše možné i nemožné a na praktickou aplikaci jsem rozhodně nenajížděl tolik kilometrů, aby to mělo smysl. A na závěr přituhlo i v běžných „kecacích“ tématech, které se obrátily vesměs na problematiku motorismu a politiky, a ačkoliv zpočátku zajímavé a i s nějakými novými poznatky, postupně vyšumělo do prostého opakování již řečeného v obměnách stokrát jinak.
K tomu se v posledních měsících přidalo ještě více osobních výpadů, zesměšňovaní a taktéž docela vážné hádky mezi lidmi, které jsem měl předtím šanci potkat osobně jako naprosto pohodové lidičky. Moment, kdy se (i zpětně) dozvídám o poradách s právníky o možnosti žaloby a oni anonymové, kteří odsud byli ještě před rokem hnáni svinským krokem, hodují jak supi, je tím správným časem na podobnou rekapitulaci. Součástí této rekapitulace je i srovnání času stráveného zde na diskuzi, s pocitem se kterým zavírám prohlížeč. Aneb trávit klidně i dvě hodiny denně na diskuzi, ze které odcházím tak často rozladěný, to fakt nemá smysl.
Tímto bych se tedy chtěl rozloučit a poděkovat (ti, kterým chci poděkovat, to ví) za pomoc při vstupu do světa cyklistiky i přes všechny porodní i poporodní bolesti. Zrovna tak i těm, díky kterým jsem měl později příležitost strávit mnoho příjemných chvil a dní za řídítky prosycených endorfiny.
Možná teď budu mít paradoxně víc času a chuti na ježdění na kole, než jsem měl dokud jsem jezdil na nakole :-)
P.S.: výletům s Jardou, Wewe, Jurimírem, Radkou, PB, Radiusem, MGT, Medůzou, Vaškem, Airlinem atd.atd. se rozhodně nebráním, naopak, pokud se nějaký bude konat a bude to v mých silách, víc než rád se přidám. Kontakt na mě máte, kdyby ne, tak jsem zviditelnil svůj e-mail v profilu.
P.P.S.: pokud by se zde zavedla možnost vkládání příspěvků pouze registrovaným uživatelům, dejte mi prosím vědět.

Sbohem a dík za ryby :-)