Mám spor s kamarádem, který tvrdí, že na alkoholu není vůbec nic dobrého. Byl jsem na alkoholu závislý. Přiznávám, že alkohol mi hodně vzal. Ale přesto jsem přesvědčený, že alkohol mi i hodně dal. Rád bych znal Váš názor, lidičky.
A jeje, tuším, že tohle bude voda na Medvědův mlýn...
Hmmm, fakt se to tu začíná měnit na ten "bearchat"...
Z meho pohledu ano. Zejmena tam, kde je piti alkoholu uzce spojeno s kulturni tradici. Treba vinobrani na morave je nadherny zazitek a ze se toho pri nem vypije.
To ze spousta lidi neumi drogy pouzivat ku svemu prospechu a kontrolovane je problem. Ale ne tech drog.
Než jsem začal o dovolených jezdit na kole, studoval jsem zkušenosti zkušených cestovatelů. Prakticky všichni se shodovali v tom, že je dobré na cesty s sebou vzít nějakou pálenku a ráno na lačno si pravidelně dát hlt.
Přibalil jsem tedy s sebou asi 1/4 l slivovice a coby abstinent jsem si na ni vzpomněl až po týdnu. Hlt jsem do sebe nevpravil nikdy, nejvýš tak kávovou lžičku. Přestože jsem pil vodu z nejrůznějších zdrojů (např. horské potoky, které — jak jsem se později dověděl — odvádějí i splašky ze salaší), nikdy jsem neměl sebemenší problémy.
Podobně s pivem. Když jsem úplně vycucnutý a dám si jednu desítku (jen ne v Polsku; z polského piva kdesi blízko Zborova mně bylo špatně; ani ranní slivovice neúčinkovala), postaví mě na nohy a ani necítím, že jsem „pod vlivem alkoholu“.
Svata pravda. Mohl bych pridat oslavnou basen na desinfekcni ucinky ruske vodky, ktera v mem tele sveho casu svedla hridiny boj se zkazenou mistni pitnou vodou a zachranila spotrebovani veskereho toaletniho papiru. Blahoslaven budiz alkohol ;-)
Je to stejné, jako u všech společensky tolerovaných drog (včetně například kávy a čaje). Všeho s mírou. Sám bych to rád uměl :o)))))
Lze!!!.....
ale mělo by se rozlišovat, a to:
za a/ pít alkohol ve stylu "ožírat se jako prase" - tam asi opravdu moc dobrého nenajdu, snad by se to dalo pochopit u lidí těžce nemocných nebo s velkými životními problémy, kterým alkohol dá na tyto věci aspoň na chvíli zapomenout
a nebo za b/ pít alkohol "v míře obvyklé"......a pak opravdu nevidím problém, přispívá to k dobré zábavě, odstanění zábran.....nevím co více k tomu dodat, každý to určitě zná
Nejhorší je kombinace a+b. V míře obvyklé se ožrat jako prase.:o)))
To je bezva :-) Přesně tyhle názory jsem potřeboval slyšet. Zajímal by mě Radčin názor na alkohol, ne na Medvěda :-)
A Mirka.l taky, prosím :-)
Proč?!?
Protože Tvůj názor na Medvěda už znám, kdežto názor na alkohol nee.
Neznáš ani můj názor na pana doktora - pouze se domníváš ovlivněn příspěvky z diskuzí :o)))
Umím číst mezi řádky....
Pak nevím, proč se mě ptáš... :o)))
P.S.
Super, že jsi se konečně zaregistroval :o)))
Tvůj názor na alkohol jsem mezi řádky nepřečetl. Jak se to dělá, že tam máš tu fotku? Sem tady novej a neumym to :-(
Dobrá...
Když jsem pila, nedokázala jsem si svůj život představit bez alkoholu a mému okolí to přišlo naprosto normální.
Teď když nepiju, nedovedu si svůj život představit s alkoholem a mému okolí to přijde naprosto nenormální.
Ad fotka:
v nastavení máš funkční odkaz "obrázek", který tě navede jak vložit fotku. Buď musíš mít připravený výřez nebo ti to automaticky zmenší na potřebnou velikost.
Taky jsem si svůj život bez alkoholu nedokázal představit. Asi jsem neměl dost fantazie:-)
Ale teď, když nepiju, svůj další život s alkoholem si představit dovedu - peklo :-)
Ale stejně - i když už nepiješ - lze zpětně najít něco dobrého na pití alkoholu?
Já se svému kamarádovi marně snažím vysvětlit, že alkohol je nebezpečný právě tím, že je na něm hodně dobrého...
Marně se mu snažím vysvětlit, že alkohol je stejně příjemný i nebezpečný jako sám život. Jenom o trochu rychlejší. :-)
A že to stálo za to, i kdybych to nakonec neustál a uchlastal se. Že nemírné pití alkoholu je "přechodný stav s trvalým řešením".
Stejně jako život :-)
Že život je, na rozdíl od alkoholismu, choroba nevyléčitelná a on jej přesto považuje za něco posvátnějšího než alkoholizmus :-)
Konzument taky nikdy nepochopí, co je dobrého na čaji :o)))
A zpětně najít něco dobrého...
Když se pije dobrý alkohol, tak je prostě dobrý :o)))
Konečně můžu v něčem s Radkou souhlasit naprosto bez výhrad. Můj postoj je tento:
Nikdy jsem nepil (ne že bych alkohol neochutnal) a svůj život s alkoholem jsem si nikdy nedokázal představit. Na to, abych k tomu dospěl, jsem nepotřeboval projít závislostí. Mému okolí to zpravidla připadá nenormální.
No tak to teda pěkně děkuju...
A co si myslíš Ty - lze najít něco dobrého na pití alkoholu?
Nemůžu si pomoct, ale když s Radkou bez výhrad souhlasíš, patří tam i to, že si neuměla představit život bez alkoholu :-)
myslím že alkohol je určitým způsobem kultura. To zní divně, když se to napíše takhle, ale napsáno jinak - víno je určitým způsobem kultura, nebo pivo je... - to už tak divně nezní.
Představ si příjemnej denní výlet krajem moravských vinic, malebné sklepní uličky slovácka, večerní posezení v atmosféře sklípku, tahání koštýřů ze sudů, vyprávění strýců o tý nebo tý odrůdě. Ráno pak svěží vzduch mezi viničkama, ranní slunce odrážející ce na orošeném hroznu vína...
Představ si irskej bar nebo anglickej pub. v rohu hraje pár strejců irský písničky. Ti strejcové přišli na jednoho Guinesse nebo Shmida, to je jedno...
Představ si po celodení tůře večer v horku ruský bani někde v Chybinách za polárním kruhem. Komáří štípance konečne přestávaj svědit - to jak se vypotily. Vzduch voní břízou a chlebem - to jak někdo nalil na rozpálený kameny hlt vodky...
Neříkám, že by se nedalo posedět ve sklípku nad sklenicí fanty, ráno se projet polem kukuřice, poslechnout si irský písničky při lahvi coca coly, nebo nasipat na rozžhavený kameny pár snítek vřesu. Dalo. Já ale cítím tradici někde jinde. A líbí se mi.
To je to co vidím dobrého na alkoholu...
Mám to úplně stejně, jen se bráním tomu označení "alkohol". Já si dám rád Guinesse nebo whisky, pozdní sběr nebo burčák, pivo nebo pálenku, protože mi to chutná a mám na to chuť... ale nejdu do sklípku (pubu) na ALKOHOL. Proto taky zajdu do hospody a ne do výčepu alkoholu...
Když to tak čtu - udělal jsem úplně stejnou zkušenost.
Jo...už vim - načíst obrázek.....
pro mě je velké pozitivum to, že po návratu z kola, hlavně v zimě, nebo kdykoliv jsem promrzlá, mi na rozehřátí pomůže jedině grog :-) i svařák je fajn, ale rychlejší je ten grog... to mi připomnělo, že bych si měla v ČR koupit flašku na zimu, bude se hodit :-)))
Mě chutnala víc horká griotka nebo punč. A když se do punče káplo trošku rumu... Mňam... To rozehřívalo už jen tou vůní :o)))
No, jo, no, on čaj z čerstvého zázvoru s nakrájeným pomerančem také dokáže provonět :o)))
punč nějak nemusím, nechutnal mi ani ve zmrzlinové podobě... zůstanu u grogu :-)))
Fuj, ve zmrzlině, no to se nedivím :o)))
Hele, jaký vy tam vůbec máte rum?!? Jen ty pravé třtinové nebo taky něco náhražkového, jako je ten náš?!?
Myslím, že k životu alkohol patří, ale nesmí se jeho konzumace přehánět. Znala jsem Radku, když pila alkohol a nepřišla mi divná, znám ji i teď, když pije jen čaj a přijde mi to taky normální. Mám ráda čaj i alkohol. Sport a alkohol moc dohromady nejdou a nemyslím tím jen bezpečnost. Skoro víc mi vadí kouření, v hospodě, když někdo vyjede nebo vyjde na kopec a zapálí si cigaretu. Vylezu na skálu a tam někdo sedí a kouří.
Když ona ta cigára na kopci chutná nejlíp - člověk má pocit, že si ji zasloužil. Pořád lepší, než si zapálit už pod kopcem :-)
Ale chápu, že zadýchaným nekuřákům zakouřený vrchol kopce vadí.
Jako nekuřák tuhle touhu asi nikdy nepochopím, někdy na kopci mívám chuť na pivo, taky by bylo zasloužené, ale kdo by se s ním tahal :-). Tak vždycky až v údolí.
Nóó, právě. Cigáro je nebezpečně lehké....oproti pívu. Chuť na cigaretu má podobné projevy jako žízeň. Žíznivý člověk má chuť se napít, kuřák má chuť dát si šluka. Fakt je, že pít še muší, koužit še nemuší.
Čtu tady jednotlivé příspěvky a s některými bezvýhradně souhlasím (např.alvp). Chtěla bych přidat ještě jednu "pozitivní" stránku požívání alkoholu. Pro mě je přiměřené množství alkoholu někdy jedinou možností, jak zvládnout některé nástrahy a záludnosti trasy (pro ostatní v pohodě jetelné, pro mě nesjízdné). Mám maximálně vyvinutý pud sebezáchovy a toto je jediný způsob, jak ho občas potlačit (dostat ho do normálu).
No když už to tady tak čtu, tak bych přidal ještě jednu trošku do mlýna. Alkohol je v patřičném množství (na však přehnaném !!!) množství takovou "společenskou drogou". Já bych to možná nazval i "seznamovací drogou" ;-))) Mnoho lidí má ve společnosti potíže se začít s někým bavit, kvůli studu, nebo třeba jen sedí jako puťky a bojí se promluvit nahlas. Zrovna tak dost lidí pochybuje například o svých tanečních schopnostech atd.atd. Toto vše dokáže patřičná dávka alkoholu vyřešit, člověk ztrácí zábrany, a často tak je schopen udělat něco, k čemu by se jinak neodhodlal. Že je to zároveň i nebezpečné, to snad není třeba zmiňovat. Někdo může dospět k "agresivní opici", jiný se může uchýlit k vandalismu, celkově alkohol prostě odbourává veškeré zábrany, ne jen ty společenské.
Obecně by se ale dalo říci, že alkohol je pro svého konzumenta pocitově moc příjemný a užitečný v době svého působení, ovšem díky dopadu na psychiku po odeznění intoxikace se násobí uvědomění případných následků prohýřené noci a veškerá pozitiva jsou často více než negována .......
Cha. Nebýt alkoholu, ani jsem se neoženil. A abych to upřesnil, považuju to za pozitivní účinek alkoholu, přestože intoxikace už odezněla :-)
Ne nadarmo se pivu říká "krasohled", že :o)))
V jedné německé talkshow probírali návrh umisťovat na pivo varování ministerstva zdravotnictví:"Pozor, alkohol v nápoji obsažený může způsobit, že se některé osoby mohou zdát krásnější, než ve skutečnosti jsou".To je přesný... znám to :-)
Máš něco proti mé manželce ???!!! :-)
Ne, proč?!? :o)))
Dneska mě zrovna štve, tak si klidně rejpni : )
Tak do toho se nemíchám :o)))
Já svou manželku před deseti lety také potkal v hospodě, jen jsem v momentě "lásky na první pohled" byl naštěstí ještě střízlivý ;o))))
Ještě se vrátím k tomu, co jsem poznamenal jinde: mě vadí slovo "alkohol".Prostě mám chuť na grog, tak si dám grog,protože mi chutná víc než čaj a to proto, že RUM mu dodá jinou chuť (čaj vyztužený drcenou vanilkou není tak dobrý). Možná je šampaňské ceremonializováno, ale s jahodama chutná báječně, líp než se Spritem. A jídlo si taky objednávám podle názvu a né podle toho, co to je (pobouchaný a kus mrtvé tkáně vepře domácího obalený a osmažený v drti z pečiva a vajíčka doplněný vařenými hlízami). Nebo pro vegetariány: "po ukončení vegetačního období sklizené a tepelně upravené palice". Na alkohol názor nemám, na pivo, víno, likéry,přípitky, oslavy, opilce a notoriky ano, stejně jako na ty, co se přežírají a jsou závislí na brambůrkách nebo gumových lesních šelmách.
Něco dobrého na alkoholu? Přemýšlím................................................................................................................................................................................................................................už vím, na pivo se daj chytat vosy, švábi a rusi :-))
Záleží na úhlu pohledu. Můžu ti vyprávět haldy historek o tom, co jsem prožil s chlastem a budeš se řechtat jako všichni, komu jsem je vyprávěl předtím. ALe když se nad tím zamyslím a podívám se z nadhledu tak na tom nic vtipného není.
Obecně vzato jakákoli droga není ani dobrá ani špatná. Alkohol nevyjímaje. Vždy se dá použít k dobré věci a i ke špatné. Osobně se alkoholu ale po velmi blízkém cca čtrnáctiletém soužití důsledně vyhýbám.
A hergot, "nás" tady teda je docela dost :-)
Já to vydržel skoro dvacet let...a nepiju cca sedm
no já sedm a půl. že by v tom roce byly nějaký skvrny na slunci:o)
To spíš skvrny jaterní ...
ještě na jednu věc jsem si vzpoměl ... když mi bylo devět a měl jsem těžký úraz elektrickým proudem (cca. 90 vteřin - 220V, fáze), tak jsem po lékařském vyšetření nemohl doma usnout, klepal jsem se, prostě šok ... táta mi tehdy dal vypít cca. 0,3L piva ... a za chvilku jsem chrupkal jak nemluvně ;o))))))
Ja to takhle praktikuju jeste i dneska :o) Kdyz ridim tech skoro 1000 km autem mezi CR a Luxem, po dojezdu bych bez frtana videl jeste dlouho pred ocima cerveny brzdovy svetylka a slapal bych na plyn.. :o(
Taky pravda, když jsem jel ráno do Bratislavy na jednání, večer mecheche, druhý den ráno do Budapešti a večer zpátky do Prahy, nebo na otočku do Štrasburgu či Zurychu ..... tak po všech těch kafích, čajích a redbullech byla plzeňská dvanáctka dokonalý lék na klidné spaní :o))))))
Po přečtení tvojí první věty jsem nejdrív myslel, že myslíš to s tou fází :-)
;o)))
Kvalitní pivo dostanu v každé české hospodě, s jinými nápoji už to bývá horší. Pivo je často i nejlevnější, určitě má vždycky nejlepší poměr kvalita/cena. V kombinaci s jídly z většiny venkovských hospod jiné pití vede obvykle ke střevním problémům. To mě naučilo pít pivo.
Jinak má být pivo nejlepší iontový nápoj. O červeném vínu se zas tvrdí, že obsahuje antioxidanty. Má být zdravé i na oběhové choroby. Nevím ale, jak moc jde pouze o reklamní žvásty.
O reklamní žvásty rozhodně nejde .... jen jsou ty výzkumy postaveny na bázi, které vynechávají vliv alkoholu jako takového, protože do jisté míry ani ten neškodí. Aneb všeho s mírou. Pokud si člověk dá denně jedno malé pivo či dvě deci vína, pak je to skutečně prospěšné, ale nesmí to rozumné množství překročit (nebo mít např. nemoc, která napadá játra apod.).
Mimochodem, znám spoustu lékařů, kteří plzeňskou dvanáctku "předepisují" (pojišťovna to bohužel neplatí ;o)) na rozličné nemoci, vesměs žaludeční. Dávkování je cca. 0,25 litru po obědě a to samé po večeři, předtím musí být alespoň 2 hodiny otevřené a odstáté při pokojové teplotě. Jen si nejsem jist, zda zteplalé a zvětralé pivo v tomhle množství je ještě pochutinou, nebo již jen nepříliš chutným lékem :o))))
Pripomina mi to poucku z knihy "Pruvodce zivotem stareho mladence aneb prakticky navod na to, jak zit jako prase":
Stary mladenec potrebuje k zivotu 2-3 sklenice tekutin. Pijte ji cistou nebo s ledem. :o)
;o)))))))))))))
To je pravda. Když mě před lety propouštěli z čurologie po ledvinový kolice, doktor říkal, že pokud piju pivo, tak jedna plzeňská dvanda denně mi udělá jen dobře. S touto meducínou jsem teda neměl žádné problémy a dokonce jsem ani nezapomínal si tento lék vzít :-)
To protoze jedina plzen je zasadita a dela dobre traveni.
jj, sedí totiž "na prameni" :-)))
Bez legrace. Plzen je jedina takova, proto ji doktori doporucuji.
Já to tak také myslel. Protože zatím není známo tajemství jejich receptury, tak se to obecně přisuzuje vodě z pramene, ze kterého to (údajně, jestli to tak je dodnes netuším, ale rozhodně to tak bylo) pivo vaří.
Jenomže to „údajně” je ve skutečnosti pravda. Kdysi před mnoha lety jsem četl knížku plnou nejrůznějších zajímavostí a jednou z nich tam bylo, že Plzeň byla široko daleko vyhlášená nejhorším pivem, spíše břečkou, kterou nikdo nechtěl. Až se náhodou podařilo objevit nový pramen vynikající vody a tím se všecko obrátilo.
Jiná taková zajímavost (ostatní už jsem zapomněl) byla tajemství výroby nejkvalitnějšího tabáku široko daleko (na Šumavě v revíru finance Josefa Němce, manžela B. Němcové).
Vezmi si talíř od nějakého oběda typu knedlo vepřo zelo a a nalijte na něj studenou vodu.
Pak experiment zopakujte, ale do vody přidejte nějaké rozpouštědlo a smáčedlo, třeba jar.
Tímto experimentem nám demostroval třídní na průmyslovce rozdíl mezi tím, když si dáme po obědě limonádu nebo pivo, které kromě lihu (rozpouštědla) obsahuje i nějaké ty saponiny. Výsledkem této demonstrace bylo zakořenění pocitu, jak po mastném jídle se ta fujtablová mastnota usadí na stěnách žaludku a pivo ji rozpustí.
a nejíst tu fujtajblovou mastnotu pana profesora ani Vás nenapadlo? :o))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))
Člověče nenapadlo. Vůbec si nevzpomínám, že bych v té době znal jediného vegetariána.
No je fakt, že než sem se stal vegetariánem, tak sem taky žádnýho neznal, pak jsem X let znal jen jednoho:o)
Ale znal jsem dost lidí co nejedli fujtajblovou mastnotu. To s vegetariánstvím nemá nic společnýho:o)
Přemýšlel jsem celý den a na nic pozitivního jsem nepřišel. Něco málo mi alkohol dal ale několikanásobně víc mi vzal. Pil jsem už na učilišti od prváku. Za 12 let jsem se propil až na dno společnosti. Nebýt kola, už tady nejsem. Alkohol byl největší omyl mého života. Naštěstí už jen byl.
myslel jsem si, že máme společnou podobnou zkušenost, když jsem tě viděl naživo.
Koukám že jsme v rámci nakole.cz něco jako sekce napravených alkoholiků.
Hmmm, tak to už jsme tři - akorát do mariáše :o)))
přitlač, vím o minimálně dvou dalších (a zatím mezi ně nepatřím, ale už to asi nebude trvat dlouho ;o)))))
Už se učíš mariáš?!? :o)))
..mezi napravene alkoholiky??? Nebo se hodlas stat nejprve alkoholikem, a teprve potom tim napravenym? :o)
Obávám se, že pokud se potvrdí moje tušení, tak budu muset první stádium přeskočit.
Hele, nemaluj, ty už máš letos s doktorama vybráno... Nech taky něco druhým :o)))
On to není letošní problém, ale spíše eskalace neřešeného a ignorovaného problému, neznámého původu, vzniklého kdesi v minulosti. Na druhou stranu, skladba mého jídelníčku by rozhodně potřebovala upravit, tak třeba bude konečně důvod :o)))
Chceš říct, že taky začneš nenávidět rostliny?!? :o)))
Pokud mne k tomu nedovedou zdravotní důvody, tak budu do konce života milující botanik ;o))))
Já napočítal čtyři - přiznal jsem se hned v úvodním dotazu ...
OK, tak čtyři... Ale to už máme po mariáši... :o)))
Čtyřka je nejlepší, a my sklerotici hrajem furt červený a pauzíráka v pěti.
No tak dobrá :o)))
V nejhorším budu dobrovolně vařit kávu, čaj a tobě nosit pivo :o)))
Co se týče alkohólu, tak máme po .... :-)
No tak to nikdy nemůžeš říct na 100%, to bych spíš viděla u toho mariáše, ale i tam se to dá zmáknout ve více lidech :o)))
Když já mariáš neumím ani ve třech. S tím alkoholem máš pravdu - jestli někdy zjistím, že to mám "za pár"...tak si ho ještě trochu užiju :-)
Hele, tohle je zajímavý moment - co ti vlastně brání v tom, aby si požíval alkoholické nápoje?!?
Chceš říct, že když přijdeš do hospody a dáš si pivko, tak to s tebou nic neudělá?!? Teď nemyslím následky alkoholu v krvi... Myslím tím, že si ho dáš s naprostou chutí a až do dna si ho vychutnáš jako bys ho pil pořád...
Ó jé, občas mám chvíle, kdy bych si dal pivko až bych brečel. Obzvlášť v létě po návratu z kola. A tutově by to byl nezapomenutelný zážitek - opravdový pivo po sedmi letech. Ale já si nevěřím - že bych zůstal u toho jednoho. Kdysi jsem nepil rok a pak si říkám:"Pájo, zasloužíš si jedno pívo!"
Tak sem ho vyloup a za týden jsem si dal druhý, za pár dnů třetí.....
Takže chceš říct, že ty se do abstinence nutíš...
To je ale pak trošku jiný rozměr...
Nojo, no. Je to smutný, co? To je jako s tím Hamletem - člověk drží tu flašku v ruce půl života a pak náhle přijde den, kdy sedí, dívá se na tu falšku a říká si: "Žít, nebo nežít?...."
No, smutný - to je tvoje věc, jak to vnímáš. Pokud se ale do abstinence musíš nutit, pak jsi opravdu náchylnější se k tomu pivu zase vrátit.
U mě je to jiné - mě se prostě vzepřelo tělo. Jen pomyšlení na požití u mě vyvolává neuvěřitelné alergické reakce až zvracení... A to i u nealkoholického piva nebo u různých alkoholických esencí...
Jenže může zase přijít den, kdy si tělo prostě řekne a pak se teprve uvidí :o)))
Jako tragédii svou abstinenci nevnímám - užil jsem si dost a dost a bylo načase změnit téma. Ale přesto by se mi Tvoje alergie občas hodila...
No, taky to není nic veselýho - zatím s tím neumím moc zacházet. Pak stačí i drobný implus a zase vidím večeři... :o)))
A nejsi v jiném stavu? Chci se zeptat - tělo Tě zradilo, nebo mělo víc rozumu, než Radka? Jako jestli jsi měla alkohol pod kontrolou. Jestli jo, tak mezi "nás" nepatříš a budu se muset naučit ten mariáš :-)
Tak těhotná opravdu nejsem - reprodukční ambice už mám dávno odškrtnuté a nehodlám je již opakovat :o)))
A tělo zřejmě mělo víc rozumu než já. Rozhodně mě nezradilo :o))) Naopak, neuvěřitelně si po všech stránkách pomohlo :o)))
No jak říkám - takové tělo by se mi občas hodilo :-)
To moje teda taky pěkně remcalo, ale odepřít poslušnost se neodvážilo. Když nepočítám pády způsobené ztrátou stability :-)
No tak to znám naprosto přesně. Prvních 7 let abstinence jsem se bál chlastu víc než lepry. Bylo to pro to že jsem občas dal jedno malé, jestli už mi přestalo chutnat. Nepřestal, chutnal ještě víc! Až dnes po 9-ti můžu říci že i když asi není do konce života naděje že by přestalo chutnat, vydržím u jednoho za měsíc bez rizika recidivy. Když si něco dám tak raději víno a to v množství tak 6 L za rok. A jedině ve společnosti ale hlavně v absolutně vyrovnaném stavu! Nejhorší co může člověk udělat je pít když není psychicky v pořádku a pít sám doma. To se dostaví závislost zákeřně plíživě a nepozorovaně. Když si to pak člověk uvědomí není mu pomoci.
tohle bych nedokázal. Vím, že ne. Pro mě je cesta jedině už nikdy nic. Tvojí vůli obdivuju.
Taky si netroufám.
Já také, protože jsem ji sama nikdy neměla...
Když jsem přestal, věnoval jsem se Budhismu. Ten mně z toho společně s kolem dostal. Budha po svém osvícení varoval před přísnou askezí. Zlatá střední cesta jsou jeho slova. To o pomocné ruce na konci tvé paže taky. Askeze je cesta do pekel. Pokud by došlo k nějakému strašnému zvratu v životě, bylo by to to první co by člověk porušil. Daleko lepší je věřit ve vlastní schopnosti.
Něco se mi na tom nezdá. Ještě nedávno jsi na alkoholu marně hedal něco dobrého. A teď píšeš přesně to, co bych svému kamarádovi doporučil. Obávám se, že pro vyléčené alkoholiky je zlatá střední cesta nadobro ztracená a Budhovo osvícení je pro ně velmi nebezpečné.
Že by byl Budha vyléčený alkoholik, to jsem ještě nikdy neslyšel.
Budha není vyléčený alkoholik. Když se stal asketou, málem při tom zemřel a žádný výsledek se nedostavil. Pochopil že se dostal do slepé uličky a zkusil jinou variantu. Ta mu sedla a zvítězil. Stejně jsem to měl já. 2 deci červeného za týden, při svíčkách po dobré večeři není chlastání. Pivo piju už jedině nealkoholické a to pouze o víkendu na společných vyjížďkách. Když jsem sám piju pouze vodu. Ožrala je ten co se vrací z hospody po zavíračce nebo vozí z marketu domů pivo po basách.
Máš pravdu že střední cesta není pro každého, je potřeba být ve střehu a mít pevnou vůli.
Jestliže Budha není vyléčený alkoholik, jeho zkušenosti jsou vyléčeným alkoholikům k ničemu. Vyléčený alkoholik, který je přísně asketický ve vztahu k alkoholu, nezemře. Vyléčený alkoholik zemře v případě, ze začne znovu pít.
Vyléčený alkoholik by si neměl hrát na hrdinu s 2 deci červeného vína v ruce a když už to dělá, neměl by se s tím chlubit na veřejnosti. Ale jestli to opravdu zvládáš, hluboce před Tebou smekám, protože jsi mimořádná osobnost.
V tom případě se Tě znovu ptám - lze najít něco dobrého na pití alkoholu? Abych to mohl svému kamarádovi vysvětlit.
Nechlubím se. Prostě už nade mnou alkohol nevládne a nikdy vládnout nebude, tečka. Ale když se ptáš takhle. V pití alkoholu nic dobrého nalézt nelze. Pitím člověk ztrácí to nejcennější, sebekontrolu. Stává se otrokem chtíče který představuje chlast. Navíc se pomalu ale jistě stává troskou.
Jasně. Ale Ty alkohol piješ, máš jej pod kontrolou, tak proč to děláš? Nacházíš na tom něco dobrého?
Víno ve velmi malém množství nepovažuji za alkohol ale za pochutinu stejně jako kávu. Kdo víno chlastá je barbar. Víno doporučují sami lékaři a ta dávka kterou doporučují je velmi malá. V dnešní době jí nepřekročím ani omylem.
I Á blahopřeju bez ironie.
On ten alkohol je jak máma co rozmazluje vlastní dítě. Dá Ti všechno co může a nechápe, že na to doplatíš, až budeš velkej.
Na hodnou mámu se možná zlobit můžeš, ale na alkohol ne, poněvadž je to jen chemická látka, která postrádá možnost volby.
U mě to tedy hodná máma nebyla... :o)))
Ale je fakt, že to co jsem zažila "pod vlivem" bych asi jinak nezažila :o)))
Ono je to asi o tom jak, kolik a proč člověk pije. U někoho se vytvoří závislost brzy, někdo pije celý život a je v pohodě. říkám pije, neříkám chlastá. A jak praví klasik: Alkohol podávaný v malých dávkách neškodí v jakémkoliv množství :-)
Jenže, co je malá dávka :o)))
Ne, už dost... :o)))
"pod vlivem" jsem například dokázal neuvěřitelným způsobem vnímat hudbu (kvalitní). Vždycky jsem byl úplně uchvácenej, kolik toho slyším navíc oproti střízlivému stavu.
Možná je to stejné jako se ženami - pod vlivem jsou taky hezčí. Třeba je to tím, že jejich krásu za střízliva prostě nevidíme.
zrovna na tohle jsou mnohem lepší drogy. ALe jde to i bez nich. Stačí hodit mozek do alfy a naučit se soustředit jen na jednu věc. Pak se to nedá srovnat ani s pocity pod tím opojením.
Afganskej skunk a Front Line Assembly. Dokonaly :)
tu muziku neznám, ale předpokládám nějakou elektroniku. Nepletu se, že:o)
NA tohle jsem měl jinou hudbu. Eru, chorály, takový ty zvuky velryb atd. S tím soupáš jinam.
Jednou jsem zažil poslech hudby v odsvěcený kapli na hradní zřícenině Byl jsme tam už třetí den. Večer jsme zůstali jen tři a pustili si Eru a Vangelise. Nic jsem v sobě neměl. Jedno pivo někdy dopoledne. Ty dva dny jsem pil dost, ale tenhle ne. Na tu noc nezapomenu, takový zážitek z hudby jsem neměl ani předtím, ani potom. Tělo sedělo a zíralo na svíčky u oltáře a mozek odlítl. Vyděl jsem historii to ho místa. Historii lidí. zabíjení. Samý zabíjení. Bylo to strašně silný, ale nebylo to hezký. Musel jsem pryč. Byl jsem zfetovaný jen a pouze tou hudbou a duchem místa. Silnější zážitek s hudbou nemám.
http://www.youtube.com/watch?v=EcKMdmABdF8
když to tady tak čtu, tak vlastně nevím do jaké skupiny patřím. Nikdy jsem nepropadla až na dno, jako někteří, ale do hospody si pokecat a při té příležitosti si dát pivo zajdu tak 2x týdně a skleničku vína i dvě si dávám skoro každý večer, někdy piju jen čaj. Kdy se člověk stává alkoholikem? Docela mne těší, že se vás tolik dokázalo vrátit zpět, tak snad se až na dno nikdy nepropadnu.
Alkoholikem se člověk stává v okamžiku, kdy je chuť na alkohol silnější, než jeho vůle. Nebo tak nějak asi.
To ještě není úplně přesné, i osoby se slabou vůlí se nemusí nutně stát alkoholikem. Podle mne je to moment, kdy alkohol přestane být svobodně voleným požitkem, ale stává se nutností a to na úkor mnohem důležitějších věcí. Ono totiž nadužívání alkoholu vede k pravidelným depresím (hlavní detoxikace den po excesu je srovnatelná s regulerním záchvatem deprese), ty pak ke snížení zájmu o okolí, trudnomyslnosti, a závěru to pak může vést ke snaze se těmto stavům vyhnout, pomocí udržování "stálé hladinky". To už je většinou finální stádium. Dle zkušeností ze svého okolí je pak alkohol na začátku nejčastěji volen jako "lék na problémy", a zacyklí se to v momentě, kdy se alkoholem začne "léčit" problém právě s alkoholem ;o)))))
tam tedy ještě opravdu nejsem. Když je mi smutmo, tak málokdy po skleničce sáhnu, spíš naopak. Znám lidi s kterými to vypadalo dost špatně, někteří to nezvládli a je dobré si na ně občas vzpomenout. Nejsem si jistá jestli je to jen vůle, také okolí a možná i společnost jako taková má na jistou skupinu lidí vliv.
měl bych jinou definici. Podle mne se alkohol stává problém, když se bez něj nedokážeš bavit nebo relaxovat. Když zjistíš, že vlastně veškerý volný chvíle mimo práci a zábava v tvém životě, jsou navázaný nějakým způsobem na alkohol. Prostě ať děláš co děláš, máš ho s tím spojený. Když zjistíš, že sice ještě máš jiné zájmy než chodit do hospody, ale ani ty si nedokážeš představit bez něj. Když jedeš na kolo a plánuješ vyjížďku podle toho, kde mají dobrý pivo, když jdeš bruslit a dáš si jedno každý druhý kolečko, když jedeš na čundr a vláčíš s sebou flašku, protože bys třeba jeden den nemusel potkat hospodu. Prostě když zjistíš, že se tvůj život začíná točit kolem chlastu. U mě tohle prozření přišlo jednou u kámoše v takovým chlastacím kumbále, kam jsme chodili, když nám zavřeli hospodu. Seděl jsem v hospodě od osmi a někdy po půlnoci nás vykopli. Já měl v sobě myslím šestnáct nebo sedmnáct piv, asi čtyři panáky a kupovali jsme si s sebou litrovku nějakýho tvrdýho. Pak, když všichni usnuli a já seděl sám u stolu a co hůř v podstatě střízlivý, tak ke mě nějak tohle poznání dolehlo. Vstal jsem, šel se projít do lesa, chodil nocí a přemejšlel, co s tím. Zpátky jsem nešel, došel jsem těch pár kilometrů domů a rozhodl se, že s tím musím něco udělat, že už mě nebaví takhle žít. Že to buď zkusím jinak nebo se na život vykašlu a skončím ho. Zkusil jsem to jinak a zatím nelituju. Nestýská se mi. Jen občas, když na mě dolehne tíha a problémy života, mám chuť se strašlivě ožrat. Ne pro chuť, jen prostě vypnout mozek.
No jestli jsi pod sedmnácti pivech, čtyřech panácích atd. "chodil" po lese, tak to máš hodně dobrý játra. To by mě zabilo i v nejlepší formě.
Jak se to dělá, "hodit se do Alfy" ?
no, tak tehdy bys na mě rozhodně nepoznal, jestli jsem si jich dal patnáct nebo dvě:o(
TO se dělá různě, možností je spousta. Začnu obecně. Když máš otevřený oči a jsi v zhůru, jsi v Betě, tedy mozek ti pracuje na frekvenci cca okolo 20Hz, Alfa je 7-14, Theta je myslím 4-7 a delta 0-4. Když spíš a zdá se ti sen jsi v alfě. Při hlubokým spánku jsi v Thetě a několikrát za noc se dostaneš až do Delty. Funguje to na vlně ve tvaru sinusouidy. Když jsi v raši, jeno po jaký droze, jsi v Alfě a někdy dokonce v thetě ačkoli nespíš a vnímáš svět víc tou pravou, citlivější půlkou mozku. Ale do toho stavu se můžeš dostat i čistě. Meditací, SIlvovou methodou atd.
to je síla, ale máš pravdu. Letos jsem po skoro dvaceti letech byla na vodě a nestačila jsem se divit. Tenkrát jsme také popíjeli, ale co se v lodích dělo, to nemělo s přírodou a sportem vůbec nic společného. A není to věkem, je mi smutno, že se někdo nedovede bavit jinak než s alkoholem.
To je naprosto přesný. Prostě člověk pije, baví se. Pak přijde moment kdy si člověk uvědomí tu neuvěřitelnou prázdnotu. Já jsem rád že jsem ten moment vůbec zachytil. Někdo to přepije, zaspí a nikdy si to neuvědomí.
taky jsem rád. Akorát jsem nedal dobrý příklad ostatním. Oni jsou teď přesvědčený, že když jsem dokázal přestat já, tak dokáže přestat každej, kdykoli bude chtít. Tedy alespoň mi to několik mých bývalých alkoholických přátel řeklo.
Clovek se zbavi jedne zavislosti a hned je tu druha. Zbavila jsem se koureni 40 cigar denne (uz skoro 9 let) a misto toho jsem pribrala 20kg a porad zeru :)
Kolo je taky zavislost a sezeni u kompu dalsi.
Jen pro ilustraci
Kdysi - rok 1995 :
http://www.bike-forum.cz/img/upload/fotogalerie...
Dnes - rok 2005 :
http://www.bike-forum.cz/img/upload/fotogalerie...
Koukám, že jsi na Sv. Jure měl aspoň trošku solidní počasí. To my měli větší smůlu:
http://data.mlok.net/fotky/svjure.JPG
A zrovna na vrcholu jsme měli aspoň to štěstí, že zhruba 10 minut nepršelo vůbec, předtím 3,5 hodiny střídavě v mírném, hustém dešti nahoru (a asi 20 minu bez deště). Dolu pak opět celé v hustém dešti, muj nejhorší sjezd v životě, co jsem jel.
Nahoru i přes déšť to šlo, ale už jsem obléknul všechno co jsem měl a neměl jsem toho zrovna málo na to, že jsme vyjížděli ráno při 23st. a krásném sluníčku.
Dolu to ale byla hrozná krize, nahoře byly asi 2st. a do toho už jsem byl z části promočenej a k tomu ten hustý déšť do sjezdu. Na ruce to byla taková krize, že po prvním kilometru sjezdu jsem neudržel brzdové páky a musel si sundat teplé návleky na ruce, které jsem měl pod pláštěnkou a dlouhým dresem a ruce si do nich namotat. Tím už šlo nějak brzdit (ještě že jsem to jel už s dobrými hydrami, takže stačilo jedním prstem na pohodu a mohl jsem prst střídat), i když mě ty návleky promokly okamžitě, ale aspoň mi nefoukal na mokré ruce přímo ledový vítr.
Ale tím, jak jsem si sundal návleky mi začala být ještě větší zima a pak zhruba někde od půlky mezi vrcholem a tou poslední chatou, co je cca někde v 850 m.n.m. jsem se tak klepal zimou, že jsem musel občas zastavit, protože jsem neudržel řídítka ve směru kam jsem chtěl, jak sem se celý třásl. A pak už jsem měl i strach, že někde vyletím ze zatáčky, protože jsem postupně už i tu zimu nějak přestal vnímat a začínal být mírně mimo.
A jak hustě pršelo a současně mlha a nebylo nic vidět, tak celý dolu se jelo tak rychlostí 20, místy i méně, takže k té chatě jsem i dolu jel s těmi pár nutnými krátkými přestávkami celou hodinu.
Prostě hrůza, nic takového jsem nikdy jindy nezažil. A taky jediná situace za těch 20 let co jezdím, kdy jsem litoval, že pláštěnku, co vozím nemám igelitovou zcela nepromokavou ale jen částečně, která po cca hodině promočí (ale zase pokud není takovýhle extrém, tak se v ní dá ještě rozumně jet a nespaří se v ní člověk tolik).
Ale jak někdo řiká, zážitky nemusí být pozitivní, hlavně že jsou intenzivní.
Pro srovnání jak bylo dole u vstupu do oblasti NP, kde se platí. Ccca 400m.n.m nebo kolik to tam bylo.
http://data.mlok.net/fotky/IMG_0350.JPG
Pak o něco výše, ještě před tou chatou, to mohlo být někde tak 700m.n.m.:
http://data.mlok.net/fotky/IMG_0361.JPG
A tady (to bylo pár set metrů před tou chatou) už jsme tušili, že tenhle výjezd nebude žádná pohoda:
http://data.mlok.net/fotky/IMG_0364.JPG
Celkem nás vyjelo cca 20, z toho kromě naší čtveřice dole na fotce všichni jeli busem akorát k tomu místu té fotky a dále na kole. My čtyři jeli z Bašky Vody, když jsme dojeli k tomu vstupu do NP, tak ostatní z busu měli tak hodinu náskok.
Nahoru jsme vyjeli ta naše čtveřice + 3 z těch, co jeli busem. Ostatní vzdali kvůli počasí, což bylo rozumnější než tam dojet.
Nejvíc mě fascinoval ten pán v tom žlutém tričku na té fotce u vstupu do NP, jak mu to v jeho věku jelo. Dal to s námi celé i v těch podmínkách, opravdu respekt. Taky bych si přál, abych takhle v jeho věku ještě jezdil na kole.
Zdání klame! Teplotní rozdíl byl 20°C. Nahoře bylo -4°C. Foukal vítr kterému by u nás Honcová říkala Kyryl. Ze dvou autobusů (80 lidí) se odvážili nahoru jen 3 lidi. Já jel sám a ty další 2 jsem potkal někde v půlce kopce když jsem sjížděl dolů. Není jisté že to zvládli. Když jsem ukázal fotky, ostatní mně od té doby měli za magora.
tak jo, tak aby ses zasmál taky ty :o)
http://jurimir.rajce.idnes.cz/Jirik_kdysi/
Tyjó!!!....To ses hodně změnil. Vůbec bych Tě nepoznala.
to skoro nikdo :o)
Když dneska ukazuju tyhle fotky, tak mě na nich nikdo nepozná. A když jsem sundal 40kg, přestal chlastat a kouřit, tak mě nepoznávali ani sousedi na vsi:o)))
40 kg?!?!?! To je docela síla. Jak dlouho Ti to trvalo?
asi 4 tejdny :o)
To si děláš srandu? To snad ani není reálně možné.
Tak já to zpřesním:o)
ze 115 na 98 -100 fyzickou prací. asi za měsíc
Z 98-100 na 72 fakt za 21 dnů. hladovka
No, slušná očistná kůra... Každý by ji absolvovat nemohl... Ale je fakt, že z počátku jsi měl opravdu z čeho brát :o)))
To už ti pak zpátky nic nenaskočilo?!?
To udělat já, tak ze mě zbyde jenom oblečení. Už takhle se mi smějou, že když stojim bokem, tak nejsem vidět :-(
No jo, jenže ty vážíš těch 40 kilo i s potelí :o)))
Grrrrr....náhodou 70. A to zcela nahatej. To je fakt bezva, člověk v potu tváře vydře nějaký to deka navíc a vona by mu ho hned brala. Tsssss....
Xakru, ty máš ale těžkou postel :o)))
Když se mi doma nedává najíst a odpírá se mi jídlo, tak se nediv, že vypadám tak jak vypadám. Třeba hodinu po obědě je na mě divně pohlíženo jakto, že zase jim. V podstatě jsem jak to tejraný zvíře.
Skutečně tejraný zvíře budu až si tohle Jana přečte :-))))
Taky jsem si říkala, že tě asi čeká pěkný nedělní oběd :o)))
Američtí vědci přišli s revolučním tvrzením, že nadváha nepředstavuje takové zdravotní riziko, jak se dosud předpokládalo. Podle nové studie nadváha nezvyšuje riziko rakoviny či srdečních chorob, a dokonce v případech některých nemocí jako rozedma plic či infekce vyhlídky na přežití zlepšuje. Výzkum, který proběhl u více než dvou miliónů Američanů, sledoval souvislosti mezi příčinou smrti a indexem tělesné hmotnosti.
Já před bodem zlomu vážil pouhých 96 kg. Hubnul jem za pomoci běhu, kola a posilovny. Bohužel jsem to přehnal a zhubnul za rok na 68,5 kg. Pak jsem musel 10 kg nabrat zapět aby si známí nemysleli že mám rakovinu :-)))
No, zrovna po včerejšku mám názor na alkohol silně negativní, zejména pak v kontextu "ranního" (no dobře, odpoledního - vstával jsem v jednu) zvracení krve... Pár piv a pár ginů mi zcela rozhodillo pajšlík...
Ale jinak pivko (jedna dvě desítky) po sportu je dokonce doporučováni předními odborníky na sportovní výživu. A vzhledem k tomu, že sportuji skoro denně, tak... :-)
A na zkažený žaludek je nejlepší Plznička!
Odcházím to hledat.