Někde jsem četl, že v našem státě ročně umře vlastní rukou, čili spáchá sebevraždu více lidí, než kolik jich zahyne na silnicích. Tak mě napadá, že největší ohrožení života nosí každý sám v sobě a že je celkem lhostejné, jestli zrovna jede autem, "lozí" po horách, spí v papírové krabici, nebo bydlí na samotě u lesa.
Protože pravděpodobnost, že spáchám sebevraždu na samotě u lesa je přibližně stejná, jako že se zabiju v autě.
První rozdíl je v tom, že sebevraždu člověk páchá na základě vlastního rozhodnutí (i když pod vlivem okolností), kdežto dopravní nehoda je sebevraždou jen výjimečně.
Druhý rozdíl je v tom, že sebevrah málokdy zabije někoho jiného, kdežto motorista tak činí zhruba ve dvou třetinách případů. 52% všech obětí motorismu jsou spolujezdci, cyklisté a chodci. Další část obětí jsou řidiči, kteří nehodu nezavinili.
Další důležitá poznámka: Rostoucí počet sebevražd je způsoben velmi podobnými faktory jako rostoucí počty obětí motorismu. Jsou totiž výsledkem patologického vývoje společnosti. Že masakr na silnicích a sebevražednost jsou skutečně patologické jevy, to zpochybní asi málokdo.
Pak se mi taky nezdá příliš logická úvaha, že můžeme omlouvat jednu příčinu zbytečných úmrtí existencí jiné zbytečné příčiny úmrtí. Je to stejné, jako kdybychom odmítli léčit rakovinu jen proto, že lidé umírají i na srdeční infarkt. Proti oběma příčinám úmrtí je potřeba bojovat, podobně jako je třeba pracovat na odstranění příčin sebevražd a smrtelných dopravních nehod.
Ahoj! Medvěde! Na ČT2 říkali, že ve válečných dobách klesá počet sebevražd k nule. Přitom patologičtější situaci, než je válka těžko pohledat. Já tvrdím, že píšeš o chybě, která je obsažena v lidské povaze a ne v motorismu. Ta chyba se projevuje ve všech odvětvích lidské činnosti, ne jen v motorismu. A že změnit lidskou povahu je nadlidský úkol.
Naprostý souhlas - chyba je v lidské povaze. V případě motorismu se ale projevuje velmi tragickými následky. Horší je opravdu snad už jen válka. Naštěstí jsem ještě žádnou nezažil, zato s motorismem jsem konfrontován denně.
Jestli ve válce výrazně klesá počet sebevražd, tak je to nesjpíš proto, že si lidi v mezních a vypjatých situacích konečně začínají vážit svého života. Je smutné, že k tomu dojdou až v situaci, kdy je jejich život ohrožen. Motorismus je skutečně jako malá (nebo možná i dost velká) válka. Je to válka mezi střídmostí, pokorou, ohleduplností a zdravým rozumem na straně jedné a hamižností, nadutostí, bezohledností a lidskou hloupostí na straně druhé.
Celý ten dlouhá desetiletí trvající masakr na silnicích je jen výsledkem neukojitelné touhy lidí po stále vyšším konzumu, jehož předpokladem, součástí i následkem je neudržitelná míra nejrůznějšího přepravování. Zběsilý konzum za cenu desetitisíců zmařených životů. A to počítám jen přímé oběti dopravy.
Lidská chyba je vrozená i lidem střídmým, pokorným, ohleduplným, kteří jsou prosti neukojitelné touhy po konzumu.
I takoví lidé dělají za volantem chyby, které zabíjí. Někteří řidiči způsobují příšerné nehody tím, že jezdí příliš opatrně. Mrtví na silnici tudíž nejsou výsledkem úmyslných činů s vražednými úmysly. Jsou důsledkem lidské nedokonalosti. Člověk je tvor chybující a neexistuje na světě jedinec, který by měl svůj osud neustále pevně ve svých rukou. I ten nejdokonalejší člověk může za volantem udělat chybu. To prostě nezměníš.
Podaří-li se Ti vymýtit auta, počet obětí na životech tím nezměníš.
Chyby dělá každý, proto je potřeba omezit zbytečné činnosti, při kterých může chyba někoho stát život. Nikdo nemůže způsobit nehodu tím, že jezdí příliš opatrně. Je pravda, že kolem pomalejších vozidel vznikají častěji nebezpečné situace, ale není to vina těch pomalých a opatrných, nýbrž těch, kteří se nedokážou jeho tempu přizpůsobit. Nikdo nesmí být nucen jet rychleji, než na kolk se cítí. Je odpovědností těch rychlejších, že vytvářejí ty nebezepčné situace.
Není mým cílem vymýtit auta, ale přímět lidi k jejich uvážlivému používání. Pokud by klesl počet aut, počty obětí dopravních nehod se skutečně sníží. Takže s Tvou poslední větou nemohu souhlasit.
Ano - nehody můžeš nepatrně snížit, ale nikdy je nevymýtíš úplně. Když auta úplně zmizí, lidé se budou zabíjet jiným způsobem, o tom jsem přesvědčený. Problém není v autech, ale v lidské povaze.
Podívej se do Afriky - auta skoro žádná a těch mrtvých je tam víc, než u nás.
No, tak to už není o dopravě... Ale nerad bych sem zanášel téma příčin neutěšené situace v Africe. Možná že bychom se pak obloukem k tomu motorismu stejně dostali. :o))
No baže. Není to o dopravě, ale o lidech.
A o jejich spotřebě na úkor přírody a rozvojového světa, o vyvolávání konfliktů o zdroje ropy, o monetárním kolonialismu atd. atd. Ta Afrika není ani tak o tamních lidech, jako spíš o nás.
Tady moc nesouhlasím... Je fakt, že Afrika je chudá, tedy většina jejich lidí. Ale rozhodně to není chyba jen těch vyspělejších států... Už jsem to psal kdysi, oni žijí jen osobní spotřebou, prostě hned sežerou všechno co si náhodou vypěstovali, pokud vůbec... Je to ode mne hnusné, ale je to tak... Vždyť se podívej na kterýkoli dokumentární pořad o Africe, všude se potulují nebo povalují lidé a nic nedělají !!! Lážoplážo, všude pohodička a přitom chcípají hladem... Proč třeba za barákem nemají malý záhonek s něčím čeho by se najedli ? Dost silně mi to připomíná situaci zde s některými nepřizpůsobivými...
Vidíš jen následky. Ale hledej příčiny. Když bude u nás vysoká nezaměstnanost, taky budeš říkat, že jsme povaleči? Je to dáno vadami systému. A ten systém, který nyní vládne v Africe, je pozůstatkem bezohledné koloniální nadvlády. Neodvažuju se spekulovat, jak by tam vypadala situace bez éry kolonialismu. Ti lidé byli zvyklí se o sebe postarat, i když tak činili mnohdy relativně primitivními metodami. Zcela určitě se tam jen nepovalovali.
To právě bílý kolonizátor jim sebral zdroje obživy a ještě dnes jsou tam téměř veškeré zdroje obživy v západních rukou. Na úrodné půdě hospodaří ti, kteří mohou úrodu prodat a mít z toho zisk. Proč by tím krmili hladovějící místní obyvatelstvo? Pokud by západní svět nebyl tak hamižný a nekupoval tamní zboží jen proto, že je laciné, byli by tamní obchodníci nuceni realizovat své produkty na místním trhu za místní ceny.
Ano. Tam bych hledal příčinu. Ne v tom, že lidé jezdí autem, ale v systému, který hýbe světem. Vina není v lidech, kteří jezdí autem, ale v lidském genofondu obecně. Motorismus je pouze vedlejším produktem lidské přirozenosti. Nemůžeš změnit přístup lidí k autům, aniž bys změnil lidi samotné. A to se Ti nepodaří. Ztrácíš čas.
A jedeeeeeeeem....dalsi tisicovka.
hele uznávám, že jezdit autem JE nebezpečný, svoje jízdy budu minimalizovat, jak to bude možný a budu se snažit jezdit bezpečně, ale NA SEBEVRAŽDU MI NEŠAHEJ! Nárok na svobodný rozhodnutí o VŠEM, co se týká mého života, si vzít nenechám!
To je slovo do pranice... Jsem blízko Tvému názoru, nicméně je třeba vnímat, kdy rozhodnutí o ukončení života děla svobodný a sebevědomý jedinec a kdy takové rozhodnutí dělá osoba, která je zdecimována okolní situací, nedokáže bez pomoci nalézt potenciál vlastního rozvoje a sílu čelit okolnímu světu. Tady jsem spíše nakloněn tomu, aby takový člověk měl povinnost požádat o odbornou pomoc a teprve poté, co odborná pomoc nebude nic platná, by se směl "beztrestně" zprovodit ze světa.
Jsem asi hrozně zlej, ale myslím si, že život člověk dostal proto, aby ho žil a ne aby se ho svévolně zbavoval. Člověku jeho život nepatří - má ho jen svěřený a jeho povinností je se o něj starat. Jsem toho názoru, že život je dar a zbavovat se ho je znevážením tohoto daru.
Já jsem toho názoru, že člověk dostal život, aniž by o něj někoho žádal. A že se ho má právo kdykoli vzdát. Obzvlášť když usoudí, že dostal něco, co se mu vůbec, ale vůbec nelíbí.
V tom se naše názory asi budou rozcházet. Já za to, že jsem dostal příležitost žít, cítím nekonečnou vděčnost a pokoru. Cítím povinnost o tento svěřený dar pečovat,jak nejlépe dovedu. Pokud by mi měl být můj vlastní život na obtíž, věnoval bych ho někomu, komu bych mohl být prospěšný.
Tu poslední větu nechápu. Jak ho chceš někomu věnovat.
Proč, nebo máš pocit, že by jsi rozporoval Medvědovy pocity?
Myslim, že je tu víc lidí, kteří od Medvěda nechápou nebo ani nechtějí chápat těch vět víc. A že jich je...
Tímto tady končím. A budu jedině rád, když bude řádit v tématech jemu určených. Dokáže mě vcelku vytočit, když otevřu téma, o kterém si myslím, že se v něm něco dozvím a že si ho rád přečtu a ... ejhle, vidím opět Medvědovy nekončící monology, který nečtu, stačí mi se podívat na autora příspěvků a je mi vcelku jasno, že to bude o něčem úplně jiném než původní námět tématu.
Musím být mezi těmi, kteří Medvěda nechápou, nebo nechtějí pochopit jenom proto, že jsou tady tací?
Když je někdo věřící, taky ho nechápeš? To co Medvěd napal je jeho pocit, nikoli názor jak by to měli ostatní brát, takže na tom není co rozporovat.
Ta poslední věta byla míněna tak, že člověk nežije jen kvůli sobě. Může být prospěšný pro okolí. K sebevraždě existuje vždycky alternativa: Když už můj život nedává nic mně, můžu svůj život věnovat konání dobra pro ostatní. Pokud takový člověk nemá rodinu, může pracovat pro lidi, kteří jsou odkázáni na něčí pomoc. Člověk, který takto nebo jinak pracuje pro jiné, nakonec nalezne i smysl svého vlastního života.
Teoreticky možná pravda, ale mimo realitu...
Málokdo si páchá sebevraždu jen tak po úvaze stylu - ono mě to tu na tom večírku nebaví, tak jdu odsud... Buď je to důsledek depresí či duševní nemoci - a pak prostě toho myšlenkového pochodu, jestli tedy nelze pracovat pro druhé lidi, ten člověk není schopen... pravděpodobně ani té práce...
Další častý důvod je nevyléčitelná nemoc, kdy člověk už taky ví, že pro nikoho sám nic neudělá a naopak chce předejít okamžiku, kdy bude už jen závislý na lidech okolo (a po nedávné operaci a pitomých pěti dnech v nemocnici tenhle důvod docela chápu - tohle se pro dříve aktivního člověka fakt dá přežít akorát s vědomím, že je to dočasné...)
Určitě je potřeba výchovou už od raného věku předcházet tomu, aby člověk se sebevraždou vůbec počítal jako s řešením. Dále je potřeba předcházet tomu, aby se lidé do depresí dostávali. Toho se dá docílit změnou SPOLEČENSKÉHO žebříčku hodnot.
Na problematiku euthanasie, asistovaných sebevražd nevyléčitelně nemocných lidí atd. nemám tak silný názor. Tady bez mučení přiznávám, že nevím.
Nevíš, co je deprese, Medvěde. Mluvíš o něčem, čemu nerozumíš.
A co tě na tom překvapuje?!? Vždyť to dělá pořád...
Ale jo, že společenské klima má na vznik depresí velký vliv, si myslím i já.
Už opravdu nevím, kam bych Vás s těmi Vašimi věčnými útoky poslal... Moje omluvy, zdovřilé prosby i naléhavé žádosti, abyste mě nechala s těmi Vašimi útoky na pokoji, naprosto ignorujete. Nemohu to považovat za nic jiného než za projev patologického nepřátelství. Třeba se tou nenávistí vůči mně zalkněte.
Útoky?!? Jen suché konstatování.
A vyvozujete mylnou diagnózu - nenávist v mém podání vypadá jinak, pane doktore :o)))
Psychiatr tedy rozhodně nejsem a ani si nečiním nárok na to, že bych byl kdovíjakým znalcem lidských duší. Ale jako pedagog se v této problematice do jisté míry orientuju a moje životní zkušenosti také rozhodně nejsou nulové.
Možná nebudu přesný v číslech, protože je to už dlouho, co jsem to četl ale asi 70-80% sebevražd páchají lidé, kteří jsou nemocní, postižení, staří atd. Jen 20% jde na vrub depresí, blbosti atd. Četl jsem to v souvislosti se zabezpečením Nuselskýho mostu. Těm zdravým totiž žádný zábrany to přelízt nezabrání a je zbytečné dělat lepší a těm postiženým chudákům stačí jako zábrana bohatě tohle.
Dar chápu jinak. Pokud mi někdo něco dá, pak mě tím k ničemu nezavazuje, protože pak by to nebyl dar, ale úplatek za to, že se budu chovat tak, jak si darující přeje.
Dar je darem pouze tehdy, pokud není podmíněn. Stejně jako láska.
Dar života je právě tímto výjimečný - že zavazuje. A přesto nepřestává být darem. Ten závazek není přikázán dárcem života, ale tu pokoru by měl člověk v sobě najít sám.
V případě lásky se jedná o něco malinko jiného: Tu nemůžeš zničit, můžeš ji jen neopětovat. Pokud ji odmítneš nebo neopětuješ, ona nemusí automaticky zaniknout. Odmítnutím daru života (sebevraždou) ale darovaný život zaniká. V tom vidím ten rozdíl.
Já nechápu to "měly by" a "je potřeba".
Nemám pocit, že "bych měl" a že "je potřeba" brát SVůJ život jako dar, který jsem nedostal ani tak já, jako spíš ostatní lidé.
Je to MůJ život a navíc jsem o něj nežádal.
Jestli je to Tvoje víra, budiž. Ale v tom případě nepiš "měl by" a "je potřeba"
To je osobní věc každého a určitě i věc víry nebo přesvědčení. Nikdo k těmto postojům nemůže nikoho nutit. Můžu prostě jen sdělit a zdůvodnit svůj postoj. Opravdu nevím, co jiného bych místo toho napsal.
Měl bys napsat - myslím si, že člověk by měl. Myslím si, že je potřeba. Ne "měl by" a "je potřeba".
Všechny příspěvky, které sem píšu, samozřejmě vyjadřují jen můj soukromý názor. Je to, jako kdybych před každý z nich napsal "Myslím si, že...". Proto považuju za zbytečné psát to před každou větu.
Je to asi moje chyba, ale působíš na mě tak, že soukromé názory prezentuješ jako všeobecně platné zákonitosti.
Na mě také tak.
Ne, pane doktore, není to zbytečné. Pokud vyčítáte jiným, že jejich formulace jsou nepřesné a žádáte je, aby se vyjadřovali jasně a bezchybně, pak by nebylo od věci, pokud byste to činil rovněž. Jinak to totiž opravdu působí dojmem, který uvádí Fénix.
Je možné, že Radku jsem dnes viděl na bruslích v nejmenovaném vodárenském pásmu?
Ne, není :o))) V tomto ročním čase už brusle neproháním, zvláště když je ještě mokro. To je tzv. "vo držku" :o)))
Mimochodem, proč si myslíte, že jsem to byla já?!?
Tady jsem v lese potkal na bruslích dámu, která Ti byla podobná - měla podobnou apartní čepičku, jako máš zde na své fotce. Tak nic, no...
Na té fotce mám vodáckou pokrývku hlavy. Na brusle nosím černou přilbu a mám na ní reflexní nápisy www.vrstevnice.com :o)))
Tak to byl pravdu úplně někdo jiný. Ale málem jsem tu dámu zastavil a představil se jí jako Fénix :-)
Takové seznámení nikdy nemůže škodit :o)))
Toto je tvůj názor, naprosto legitmní a máš na něj právo. Ovšem každý má právo na svůj názor a pokud na to někdo pohlíží jako Jurimír, pak ho také respektuji. Jakožto agnostik mám podstatně blíže k jeho názoru na tuto konkrétní věc.
Vnímám to úplně stejně. Jen jsem sdělil svůj názor. S Jurimírem jsme si o těchto věcech několikrát psali a máme mezi sebou v tomhle jasno. Své názory vzájemně tolerujeme.
To je dobře.
když někomu něco dávám já, tak mu to dávám bez podmínek. Tedy já mu to daruji a tím je to jeho vlastnictví. Co s tím darem udělá je naprosto jeho věc a nemám žádné právo mu do toho mluvit. A stejně nakládám s dary které od někoho dostávám já. Život je sice velký dar, ale nevím, proč by měl být výjimkou. Ale v tom se prostě neshodneme a oba to víme:o)
No tak jsem to tu zbezne probehl a rad bych se ujistil ze vsichni vedi co presne znamena slovo gaychat.
Kdo ne, prosim nastudovat http://cs.wikipedia.org/wiki/Gaychat
;-)
Díky za osvětu :o))) Jak je vidět, koloběh uvnitř diskuzí je neměnný :o)))
Zvláště tenhle odstavec mě zaujal:
"...V klubu Kompost dnes gaychat primárně označuje dlouhou, cílenou a intenzivní, přesto však pro většinu návštěvníků výrazně zbytečnou a neplodnou debatu určitého omezeného počtu identit..."
Pro použití ve zdejších diskuzích navrhuji modifikovat název na medvědchat případně světáčtěji znějící medchat.
Když už to chceš mít světáčtější, nebylo by lepší "bearchat" :o)))
Ale pozor, nezaměňovat pak s "beerchat" :o)))
Tak jeste zkusim tuto smrtelne vaznou debatu odlehcit jednim uchylnym odkazem: http://henryklahola.nazory.cz/ (kdo zna promine, kdo nezna a je momentalne v praci tak si VYPNE PRED VSTUPEM NA STRANKU ZVUK)
Najde-li se tu skutecny masochista, muze se tohoto predniho ceskeho intelektuala zeptat jaky ma nazor na zde probirana filozoficko spolecenska temata. Tento fanaticky verici komunista se ctyrmi tituly urcite rad odpovi.
Měla jsem čas do toho kouknout jen tak letem světem, ale to je teda hlína :o))) Fakt dost dobrý :o)))
Jinak si ale myslím, že je to přesně forma webovek, které by seděly panu doktorovi pro hlásání jeho názorů, když už si nechce založit blog. Pane doktore, teď se nerozčilujte, to není žádné doporučení, to je jen suché konstatování...