Elbe Radweg je jednou z nejoblíbenějších německých tras. Na páteřní trasu podél Labe se můžete napojit kdekoli od Severního moře až po česko-německé hranice. Logo Elbe Radweg vás povede bezpečně otevřenou krajinou i městy.
Zaujalo mne to. A letos jsem byla na kopečkách a ráda bych to zkusila příští rok. Jela bych až na začátek a jak radí proti proudu. Asi to zvládnu. jenby mne zajímalo kolik stojí vlak i kolo.Jsem z UL. Tak uvítám kde se cenu dozvím. Přibližně. Už teď se těším.
Vlak ze státní hranice do Hamburku stojí 2200 Kč, k tomu je nutno připočítat poplatek za kolo (5€) a místenku (3€). Do Cuxhavenu by se cena podstatně lišit nebude. Infórmace podjají v mezinárodní pokladně v UL
Moc děkuji -je to skvělé. Funguje to tu a všem Vám tu díky.
Ještě cena: ústí n. L --> Cuxhaven 2788,- Kč viz
http://www.jizdenka.cz/(S...
Nemohu úplně souhlasit. Projížděl jsem Elberadweg letos v červenci. Značení zejména mezi Cuxhavenem a Hamburgem není přehledné. Několikrát značená cyklostezka zcela nečekaně končila v polích, případně na některé z nezčetných pastvin. Krajina je hodně jednotvárná, ale s tím jsem počítal. Labe je vidět poměrně sporadicky, protože většina trasy vede za proti povodňovými valy. Abych jenom nehaněl německá města jsou čistá architektonicky zajímavá, lidé milí a rádi poradí. Mapa od nakladatelství Verlag und Esterbauer by mohla být přesnější, ale psaný text je dobrý. V porovnání např. s Donauradwegem má hodně co dohánět.
jel jsem po elberadweg loni z Děčína po proudu. Po cca 150-250 km jsem ji z důvodu problematické sjízdnosti (různá schodiště v cestě atd.) opustil a pokračoval po silnicích. Viz http://phantom-on-wheels.borec.cz/cesty-2006...
Jinak byl dojem z této cyklotrasy příjemný, kdybych nespěchal a neměl tak naložené kolo, asi bych to zkusil i kousek dál.
My jsme se vraceli z Hamburku vlakem, cena 2×28 Eur za Niedersachsen ticket a Sachsen- Anhalt ticket, lístek až pro 5 osob, 3× jsme přesedali, v Dráždanech jsme měli auto, ale v pohodě se dá dojet S-Bahnem až do Schöny. Plus 2 kola- 9 Eur.
před 14dny jsem měla tu ČEST se po téhle cyklostezce projet..... luxusní zážitek.... nikde žádné auto a když už náhodou musíte vyjet v některém městečku na cestu, tamní řidiči s vámi počítají, dokonce nás na křižovatkách pouštěli a dávali nám přednost :-)
Až se tohohle dožiju někde v ČR, kde cyklotrasa = ve většině případů asfaltka, budu nesmírně ráda jezdit na kole i tady....
Je tedy fakt, že já jela jen Hřensko -- Konigstein.... dál nemůžu soudit... ale pevnost určitě stojí za návštěvu....
A světe div se, ani po cca 3 hodinách, kdy naše kola byla zamčena u řeky k zábradlí, se z nich nic neztratilo, nebyla vypuštěná ani jinak poničená....
Další pro mě nevídaný jev :-)))
...nechci jen asfaltové cyklotrasy... A asi nebudu sám ;-)
ja bych to jeste upresnil ... nechci vubec asfaltove cyklostezky, alespon ne ty vyletni ... dopravni v ramci mest apod. chapu a podporuji, ale na vylety je asfalt neco jako v jiste reklame, kde chlapik na vystave obrazu obdivoval spoustec pozarniho alarmu .... a proto www.cemba.cz
Přesně, jen jsi to napsal mnohem srozumitelněji ;-)
;o)
Jak pro koho. Někdy jezdím na výlety do přírody, užívám si les a koukám po zvířátkách, někdy si zas užívám technickou jízdu po pěšinách, jindy ale zase jedu na dálkový výlet, kdy za den ujedu třeba 200 km, projíždím se po městech a koukám po krajině - ideálně po asfaltu. A zrovna Polabí je jasný kandidát na tu druhou variantu:-)
A to nemluvím o tom, že často jezdím na kole mezi městy i čistě za účelem dopravy (tedy např. potřebuji se co nejrychleji dostat z Brna do Olomouce, nejedu ale vlakem ani autem, jedu na kole, vybírám trasu ne podle toho, kde je to nejhezčí, ale co je nejrychlejší a nejbezpečnější). Jindy se zase jedu jen tak projet po městě. Tedy pokud to dělíš tak, že ve městě = doprava a mimo město = rekreace, tak seš taky mimo:-)
Ve městě na kole = rekreace ????? Možná v nějakém malebném městečku ano (viz. třeba Lednicko-Valtický areál apod.). Ale nějak si nedokáži představit tu rekreaci na kole v Praze, s všudypřítomným smogem, riskantním a hustým provozem, hlukem ... sorry, ale za tímhle si stojím.
A jinak je náš zájem ve skutečnosti společný. Ani jeden z nás nestojí o to, aby se investovaly neuvěřitelné peníze do krátkých, "nikam nevedoucích" asfaltových cyklodálnic. Ty o to nestojíš proto, že by místo toho mohly být lepší a bezpečnější jak obslužné cyklostezky, tak dálkové cyklotrasy. Já o to nestojím proto, že jak se někde flákne takovýhle mnohamilionový projekt, je to automaticky alibistický důvod pro zákaz vjezdu cyklistů na okolní stezky, které narozdíl od té asfaltové dálnice jsou skutečně v přírodě. Pravda je, že Čemba se zasahuje především o zachování existence přírodě blízkých cest a chodníků, ale pokud se jí bude dařit, pak by mohly zbýt peníze i na ty obslužné a dálkové trasy s "nepřírodním povrchem". Kdo by je ale prosazoval, těžko říct, taková organizace tady aktuálně neexistuje.
Proč by se nedalo jezdit ve městě na kole rekreačně? Projíždět se na kole pomalu parkem nebo nějakou klidnou ulicí, případně centrem s pěší zónou (jako je třeba v Bratislavě) není žádný problém ani ve velkoměstě a je to celkem příjemný zážitek. Ve městech, kde jsou rozumně udělané cyklistické pruhy (takových je málo, ale existují) se dá jezdit rekreačně i po velmi frekventovaných ulicích (třeba když se potřebuji někudy do nějaké té klidnější čtvrti dostat).
Přijde mi to (zvlášť v rozlehlejších městech) příjemnější, než chodit po městě pěšky.
ještě k tomu smogu: až budeš někdy v Praze, koukni se, kolik chodí po městě pěších turistů - a nikomu z nich smog nevadí natolik, aby se nešel projít do ulic města. Stejně tak není důvod, aby někomu měl vadit smog při projíždění se po městě na kole.
Odpovím rovnou na oba dva tvoje příspěvky.
Zaprvé, mluvil jsem o Praze. Zadruhé, o mě je rekreace na kole spojená se zvýšenou fyzickou zátěží a pěkným prostředím.
Ano, existuje dost možná i v ČR pár měst, kde se to díky cyklopruhům a slabší dopravě dá. Ale těch bude skutečně jen pár. Výjimky v tomto případě bohužel pravidlo nemění.
A několik poznámek na závěr:
- Na pěší zónu se na kole nesmí.
- Pěší turista má tepovku a otevřenost plicních sklípků na úplně jiné úrovni, než cyklista jedoucí blízko aerobnímu prahu, nebo v něm. Míra vdechnutých škodlivin a především jejich následků je úplně někde jinde.
- Skutečně zajímavé městské lokality, např. památky v centru, jsou často natolik obleženy "turisty", že průjezd tudy na kole je spíše nemožný.
... ono záleží na tom, co od toho čekáš, a co pro tebe vlastně znamená rekreace. Pro mě je rekreace odpočinek, relax, sport, zážitky, požitky, poznání. A dle účelu vybírám prostředek. Chci-li si v klidu prohlédnout město, památky, poznat trochu z jeho života, půjdu pěšky. Chci-li se dopravit na delší vzdálenost, letím letadlem, jedu autem. Pokud se chci dostat do přírody na čerstvý vzduch, trochu protáhnout plíce, kardiovaskulární soustavu a svaly, jedu na kole a ještě se zvládnu kochat. Když budu chtít líně relaxovat, vezmu knížku, dojedu na kole někam k vodě, nebo na nějakou pěknou vyhlídku a tam s sebou na půl dne s tou knížkou fláknu. Holt to máme každý posazený jinak.
1. Já se klidně projíždím na kole i v Praze (a to Prahu nijak moc dobře neznám a nevím, kudy se dá vyhnout provozu). Do některých částí bych se jinak ani rozumně nedostal.
2. Při projíždění se městem se nezadýchám, jedu poloviční rychlostí než normálně (tedy po rovině 5-20 km/h) a koukám po okolí. Neměřil jsem to žádným přístrojem, ale zdá se mi, že je to fyzicky možná i méně namáhavé, než chůze.
3. Jako příklad centra s pěší zónou vhodnou pro projíždění se na kole jsem uvedl Bratislavu, kde je cyklistům do pěší zóny vjezd povolen (přestože je centrum tohoto města permanentně ucpáno pěšími - přesto se mi nezdá, že by jim projíždějící cyklisté nějak vadili). Takových osvícených měst jsem již navštívil více.
4. Jasněže všechno chce svůj prostředek. Taky jezdím vlakem, busem, autem, na kole, na koloběžce i pěšky. Ale někdy se ty způsoby těžko kombinují. Když přijedu do města na kole, můžu si říct, že bych si centrum nejradši prošel pěšky, ale naložené kolo většinou není kam bezpečně zaparkovat. Navíc je to do jisté míry věc osobních preferencí: Pokud město není ucpané pěšími, radši si ho projedu na kole. A pokud je ucpané pěšími, nebaví mě tam chodit ani pěšky. To si radši sednu na lavičku do parku nebo na zahrádku nějaké restaurace a pozoruji ruch kolem - to ale můžu udělat i když jedu na kole.
Teď se budu asi opakovat, ale opravdu to máme každý posazené jinak. To ale, naštěstí a bohudík, není na škodu. Jiný komentář teď již nepřidám, neb jsem se z občerstvovny vrátil pod vlivem jisté látky a nerad bych plkal nesmysly. Takže zase někdy a díky za tvoje názory, i když se s nimi neztotožňuji, tak si jich vážím.
Asfaltová cyklotrasa je taková silnice I. třídy nebo dálnice. Když si budu chtít udělat dovolenou někde u Jihlavy, rád bych se tam, napříč republikou, dostal jinak než po polních cestách. Stejně jako když tam automobilisti nechtějí jet po okreskách, ale po nějaké slušné silnici.
To má ale jeden háček. Nikdo nikdy nepostaví dálnici pro kola. Není to potřeba, už z povahy tohoto typu přepravy, resp. povahy vozidla. Celá republika se dá projet po okreskách III. třídy. Ano, zajedeš si, ale to je taky jediný negativní efekt. Dálnice se staví z důvodu vytíženosti a maximální rychlosti (aneb. 130kmh a počet aut za minutu/hodinu/den). Kvůli pár stovkám cyklistů nikdo nepostaví dálnici. Můžeš užívat silnic III. třídy. Zajedeš si, ale tak už to chodí, menšiny jsou vždy lehce odstrkovány.
Osobně v tomto směru vidím jednu velmi důležitou potřebu do budoucna. A to je výstavba "spojek", aneb cyklostezek v místech, která nelze bez skutečně nesmyslného zajíždění překlenout, aniž by se člověk dostal s kolem na vysoce frekventovanou silnici I. třídy. V tom skutečně vidím smysl, asfalt či jiný odpovídající povrch vhodný i pro cestovní kolo "natěžko", spojující dvě "zapadlé" okresky aby člověk nemusel najet na "dálnici co není dálnicí".
Ale to je podle mého do doby, než dojde ropa, opravdu vše co lze očekávat a prosazovat v tomto směru.
Já myslím, že nemáš pravdu, dálkové cyklostezky se budují, i když poněkud pomalejším tempem, než by bylo pro jejich (potencionální) uživatele příjemné. Navíc např. Holandsko je protkáno sítí cyklistických dálnic (komunikací, kde je možno jet na kole permanentně 50 km/h, ve městech je většina křižovatek světelných nebo mimoúrovňových). Samozřejmě je možno namítnout, že Holandsko je jedno permanentní město. Ale příkladem toho, že dálkové cyklostezky je možno i ve středoevropských podmínkách stavět a že se to asi i někomu vyplatí (protože dálkové cyklostezky přilákají turisty a jsou pro místní turistickou ekonomiku rozhodně zajímavější, než silnice) je právě třeba ta Labská trasa (nebo alespoň úsek kolem Drážďan, který znám).
To samozřejmě beru, nepotřebuji paralelní cyklostezku tam, kde lze využít místní komunikaci. Ostatně i Labská cyklotrasa, která je tématem této diskuse, je, alespoň v úseku Hřensko- Drážďany trasovaná převážně po cestách podél vody, které tam nejspíš byly vždy. Kdyby se však nějakým způsobem neupravil jejich povrch, byly to bahnité cesty zarostlé travou nebo vydlážděné velkými kameny. Viz Lužec n/Vl. - Mělník.
jinak teda s tím, co píšeš o těch "spojkách" 100% souhlasím (za předpokladu, že budou sjízdné - viděl jsem někde u České Třebové takovouhle spojku, která vedla rozemletou lesní cestou doprostřed lesa, kde značení končilo na křižovatce asi 6 podobných cest). Samozřejmě by musely být doplněny příslušnými směrovkami. Viděl jsem takovéto značení v Německu a Holandsku - normální silniční značení nějakého směru bylo doplněno stejně velkou bílou šipkou s obrázkem kola a se stejným udaným směrem. Vedlo to často na stejnou silnici, ale z města se to vymotalo jinak, auta jedou po nějaké výpadovce nebo dálnici, kola po nějaké vedlejší komunikaci nebo cyklostezce. Hlavně žádné pouze číslované cyklotrasy jako u nás (=odstrašující příklad).
Číslo zase tak špatné není. Tady u nás mají Němci trasy značené mizerně a cyklostezky jsou značeny obrázky. Třeba já si snáz zapamatuji, že mám jet po 211 než po červeném baráčku.
já (a nejen já) si nejlíp zapamatuju, že jedu směrem na Kolín, ne že po 7856. Navíc když v terénu narazím na číslo, nevím, kam vede.Nejdůležitější je, že názvy obcí jsou univerzální a jsou ve všech mapách stejně (a hlavně stejně, jako normální silniční značení).
Jo, to určitě. Zapoměl jsem uvést, že to srovnávám s německým značením tady u nás v Horní Lužici, kde jsou jen šipky a obrázky se symboly tras.
Mimochodem, názvy obcí jsou tak málokdy, že jízda podle značek je jedno velké dobrodružství, není problém ujet desítky km bez označení obce, takže mě to české značení pořád přijde lepší. (S jinou cizí zemí než Saskem nemám zkušenosti.)
nejsystematičtější cykloznačení jsem viděl v Holandsku - všude jsou šipky na všechna okolní města (v okruhu do 20-30 km) se vzdáleností, nic víc, nic míň.
to je fajn, pokud to chceš použít pro dopravu od někud někam. CO pak ale v místě, odkud jdou dvě tři trasy a všechny nebo třeba jen dvě jdou do stejného místa, akorát po jedné tam budeš za hodinu a po druhé za půl dne. Když se chceš někam dosta jasně pojedeš tou kratší, když pojedeš na výlet pojedeš tou hezčí. Já bych osobně byl pro obojí. Číslo i název obce. Pak budeš vědět jak kam jedeš, tak kudy.
Já tedy stejně jezdím s mapou. I autem i bez něj, takže mě ty čísla a vůbec naše značení docela vyhovuje. Ty německý obrázky pro mne byly taky míň přehledný. A taky mi chíli trvalo než jsem pocopil, že to jsou obrázky k trati a ne jen nějakým vandalem polepená cedulka :o)
Jo. Jenže:
1) pokud trasa vede oklikou, většinou vede ještě přes něco, proto na šipkách by měla být nejkratší trasa (stejně tak, jako na turistických značkách KČT je většinou uvedena jen nejkratší trasa, i když existují i další (samozřejmě jsou vyjímky))
2) z čísla stejně nepoznáš, která trasa je kratší/rychlejší. Mělo by smysl značit rychlé trasy nějakým značením a projížďkové nějakým jiným (stačilo by použít jinou barvu písma, např.)
A omlouvám se za odbíhání od tématu.
Ad 2) právě že poznáš. Jak v mapě, tak v GPS vidíš, jak je trasa dlouhá (GPS spočítá, na mapě "odprstuješ"). A navíc vidíš i vrstevnice, takže víš co tě čeká za metry navíc, popř. jestli budeš "plýtvat" na táhlý výjezd a pak ztratíš na brzdách ve zbytečně prudkém sjezdu, nebo naopak šlápneš jeden krpálek a pak se povezeš 50kmh bez šlápnutí pěkných pár kiláčků ...... takže v tomto směru osobně také preferuji spíše značení konkrétních cest, než jejich cíle.
Ale ono na druhou stranu snad není takový problém, na každém rozcestí udělat obojetný ukazatel, ne ? Ostatně KČT tohle má většinou docela akceptovatelně zpracované, to jest cedule se značením barvy stezky (které se potom člověk drží), místopisným názvem a vzdáleností (která je většinou orientační). Toto bych ale především zavedl i u klasických žlutých tabulek cyklotras. Místa je na nich dost, tak proč tam kromě velkého číselného označení nepřidat ty další dva údaje, klidně menším písmem, vždyť jde stejne jen o křižovatky. Ale to bychom asi chtěli moc :o((
Jo barevný označení by mi vyhovalo víc, než čísla, ale stejně bych to asi moc nevyužíval - obvykle znám vhodnější, nebo hezčí, trasu, nebo jedu za nějakým cílem, třeba výhledem, nebo rozhlednou, či jinou zajímavostí, čož žlototabulkové většinou ignorují. Samozřejmě, že část svých cest absolvuju i po těchhle značkách, ale ne cíleně (na rozdíl od pěších tůr - tam značení KČT využívám podstatně častěji - je asi logičtěji trasovaný - pro mě, jinému nemusí vyhovovat).
A k tomu, co na tabulky: líbilo se mi ve švýcarsku rozdělení tras :
označená symbolem silničního kola - asfaltová, bez extrémních stoupání.
označená symbolem stoupajícího bikera - náročná, nebo terénní.
Taky tam maj nějaký malý čísílko a směr, ale jen název města, kde trasa končí (což bývá hodně daleko a mě to nikdy nic neřeklo :( ).
Aj mne sa pacilo svajciarske znacenie. Dokonca som si vsimol (dost neskoro som zistil co tie cisla na tabulke znamenaju),z e pred kazdym vacsim stupanim bolo toto stupanie napsiane (teda do akej vysky sa bdue stupat a dlzka stupania v kilometroch). Inak zlte tabulky v Cechach mi tiez vyhovuju.
Aj na ceste pre auta sa radsej orientujem podla cisla cesty nez podla mena cieloveho mesta. Kazdy ma svoj sposob orientacie v cudzom prostredi.
Jak z čísla trasy poznáš, jestli vede nejkratší cestou nebo nějakou strašlivou oklikou???? To mi asi uniklo. Sudé jsou oklikou a liché nejkratší? Nebo jak to poznáš?
Vždyť tam píšu, že v kombinaci s mapou/gps.
já zase chci asfaltové cyklotrasy (dálkové). A taky nebudu sám:-) Dálkové cyklotrasy by měly být sjízdné na jakémkoliv kole (tedy i silniční tandem s přívěsem) za každého počasí (tedy i za úplného mokra) a pokud možno maximální rychlostí.
I když dobře udržované šotolinové cesty jsou taky použitelné.
Pokud je tady řeč o cyklotrase vedoucí přes celou Evropu, tak řeči o ČeMBA a podobných věcech jsou dost mimo.
Pavle, u týhle trasy jsi čembu zmínil jen ty, tady je asfalt jasný, hlavně pro bruslaře. Ale, jak píšeš, ani pro cyklisty neni naprostou nezbytností (kousek za hranicema, v Krippenu, je taky štěrkový úsek). Pro rychlejší "silničáře" by byl dobrý i samostatný cyklopruh na souběžné silnici (na druhé straně řeky), každý by si mohl vybrat.
Ale třeba u navazující (a taky hlavní trasy) "Ploučnice", by asfalt byl běs.
V tom máš pravdu. Snad se nepletu, ale řekl bych, že dálkové cyklodálnice pro silniční tandemy s přívěsem nebudou prioritou asociace horských kol :o)))))
Na druhou stranu single-track v jejich podání je snáze jetelný na většině "pseudo-žiletek" než spousta jiných lesních cest, ostatně co je lepší pro takový Favorit ? Šotolinka, nebo bahno, kořeny a šutry ? Ty poslední 3 věci by se na singlu vyskytovat neměly.
Čemba se pokud vím zajímá i o dopravně-obslužní cyklostezky, tzn. přesně jak píšeš, jetelné i na silničním tandemu s přívěsem za jakéhokoliv počasí při maximální rychlosti. To asi proto, že předpokládá, že lidé na kolech nejezdí jen do přírody, ale třeba i do práce a za zábavou.
Ale je to zatím jednoznačně nižší priorita, ostatně k takovým cyklostezkám mají obce nepoměrně lepší přístup, než k těm přírodně-rekreačním.
Nic to ale nemění na tom, že v současnosti jsou dálkové cyklotrasy out-of-scope. Což ovšem neznamená, že se to nemůže v budoucnu změnit. Čemba je tu 2 měsíce, ne 20+ let jako jiné spolky, které se o podobné věci měly starat a udělaly velké, hlasité prd.
přesně to tvrdím taky: Dálkové cyklodálnice (tedy to, o čem je v tomto článku řeč) nebudou prioritou asociace horských kol, tedy kdo sem tu asociaci tahá (a nebyl jsem to já) a tvrdí, že asfalt na takové cyklotrasy nepatří, je mimo.
Jinak asociace horských kol, která má za cíl vytvoření pěkného prostředí pro horská kola (tedy např. speciální stezky) je mi značně sympatická, jelikož taky rád jezdím do přírody. Ale pokud se vydám po dálkové cyklotrase, předpokládám, že tato trasa bude sjízdná za všech okolností (tedy z největší části asfalt, žádné schody, retardéry ze zábradlí a podobné nesmysly - které se ovšem bohužel na takových cyklotrasách vyskytují - a zdaleka nejen v ČR)
Mám také ráda povrchy hladké. Po delší jízdě na nekvalitním povrchu mě berou ruce.Samozřejmě mám kvalitní rukavice-bez nich se již neobejdu.Děkuji za všechny dobré nápady. jezdím moc ráda po světě a tak si to budu chystat -času již mám dost tak se můžu jen kochat. Díky
Podobne skusenosti ako Ladyx s bicyklami mame aj my. Vlani sme sli okolo rieky Enns a potom okolo Dunaj a pocas celej cesty sme bicykle zamkli tusim len raz (na chodbe hotela pri Viedni). Nic sa nam nestratilo, aj ked sme boli od biycklov aj viac ako hodinu prec. kedze do raksuak chodime dost casto, tak to pre nas nie je uz nevidany jav. Ale z bicyklov sa nam nic nestratilo ani na vychodnom Slovensku, hoci tam sme si v mestach davali velky pozor na pocernych spoluobcanov.
S manželkou sme prešli v priebehu 1 mesiaca dva rôzne úseky : Na Dunajskej cyklotrase úsek medzi Melkom a Kremsom a na Labskej úsek medzi Hřenskom a Meissenom. Obidva úseky patria na trasách zrejme medzi najkrajšie. Prielomy riek vytvárajú pekné scenérie, k tomu množstvo historických miest, mestečiek a dediniek. V tomto sú si veľmi podobné. Obe trasy vedú po dvoch stranách riek a tak keď zvolíte návrat po druhom brehu, idete v úplne inom prostredí s inými výhľadmi. Aj na Labe, aj na Dunaji trasa vedie zväčša po samostatných asfaltových cestičkách, v Rakúsku trochu lepšie značených. V Nemecku je však viac čerstvých úsekov. Na Labe sa mi páčilo množstvo malých prievozov, ktoré chodia hore-dole nonstop. Na druhom brehu ste za 5 minút a tak môžete podľa potreby bez väčších problémov meniť trasu. Na Dunaji je zas lepšia informovanosť o možnostiach v okolí. Ak máte smolu, na Labe môžete natrafiť na socialistické služby za svetové ceny.
Obe trasy doporučujem, sú vhodné aj pre rodinky.