prosím máte někdo zkušenosti se spojovací tyčí mezi dospělácké a dětské kolo? zajímá mě především celková časová využitelnost - dětské kolo je podle obrázku vpředu zdviženo a to mění nastavení sklonu sedačky a výšku řidítek - jak dlouho to děcko vydrží? jaká je stabilita soupravy?
Ahoj Viktor. Trail gator je stabilný a dobre využiteľný. Prvá montáž a doladenie trvá asi hodinu, potom je pripojenie otáukou sekúnd. Ak mi pošleš tvoj mail, pošlem ti detailné fotky. Predné koleso je zdvihnuté o 8-12 cm. Docko vydrží dosť dlho.
Trail Gator používáme už 3 roky a je to fakt bezva vynález. Naše dcera s námi takhle jezdí od 3 let a máme za tu dobu najeto min. 2000 kilometrů. Dokonce jsme spolu z hecu loni absolvovaly Vinařskou 50 a naše,,velká chytrá" šlapala a pomáhala, co jí pětileté nohy stačily! Za čas 3hod.31min. se asi stydět nemusíme. Navíc nehrozí nebezpečí, že se trpaslík na silnici vydá pod auto a naopak na bezpečných místech stačí jednoduše odpojit a může jet sólo.
Sháním Trail gator za kolo, momentálně mám 3a1/2 letou dceru a druhou roční. Jelikož máme pouze jednu cyklosedačku (do které letos půjde ta menší) tak bych potřeboval sehnat tažnou tyč pro tu starší. Neprodáváte jí někdo? Dík za info.
[email protected]
Ahoj, kdysi jsem na toto téma dávala dohromady naše zkušenosti pro známé kteří začínají s tažnou tyčí - dovoluji si přiložit, je tam docela dost informací. Zdravím
...Jezdím s tátou na ocase …! Blíží se jaro a mnozí rodiče – cyklisti všeho druhu a výkonnostních úrovní, kterým přes zimu zase o kousek odrostly děti, jistě v duchu, tiše nebo nahlas, podle toho zda na kole jezdí oba rodičové nebo jen jeden, přemýšlejí jak vyřešit onu zapeklitou otázku „Chci být vzorný rodič, být ve volném čase s rodinou a věnovat se svému dítěti – dětem a partnerce - partnerovi, ale to kolo mně tak hrozně baví …. jak to udělat?
„Nám se to povedlo. Syn jezdil celý loňský rok s tátou na ocase! „
Co to znamená? Název „ jízda na ocase“ jsme si tak nějak vymysleli sami, zaběhl se a víme o čem mluvíme - v praxi se jedná o tažné zařízení – tažnou tyč, která se zapojí mezi kolo dospělého a dítěte. Dospělý šlape, řídí, brzdí, vybírá terén, dítě šlape kdy chce, veze se, rozhlíží se po krajině, povzbuzuje svého tahače, užívá si popularity a učí se mít rádo kolo. A protože v naší rodině jezdíme oba, máma i táta moc rádi, měli jsme optimální řešení našich potřeb. Samozřejmě že jsme taky nějak začínali .. můj manžel je vysoce technický typ a tvrdil, že to bude fungovat. A já mu to ráda věřila, i když určité pochybnosti jsem jako matka měla. Ovšem na konci sezony jsme byli nadšeni a já jsem se rozhodla napsat „někdy v zimě, až bude čas“ článek do Vela, nad kterým v zimě společně celá rodina „slintáme“ a těšíme se, až zase vyrazíme, abych se podělila o zkušenosti se všemi rodiči, kteří se stejně jako já cítí nebo cítili frustrováni tím, že chtějí na kolo, nejlépe spolu, ale … mají malé dítě.
Začátek
Syn Ferda se narodil v listopadu 2000, na ocase jsme začali jezdit v dubnu 2004, měl tedy cca 3,5 roku a vážil cca 16 kg. Tyto údaje uvádím pro orientaci zda to vaše dítě už ano nebo ještě ne? Kdo má malé děti ví, jak důležitý je každý měsíc jejich vývoje – jak fyzického tak psychického a jak velké rozdíly mezi dětmi stejného věku mohou být. Dětská sedačka na kolo již nepřipadala v úvahu – jednak to v ní Ferdu nebavilo, jednak byl příliš těžký. Hledali jsme tedy alternativy, nechtěli jsme být celou sezónu bez kola. „Vozík za kolo? Chceme přeci aby se aktivně pohyboval a ne si vozil zadek!“ Od toho máme auto. „Tažná tyč za kolo ? Bude to bezpečné? Zvládne to? Jak to vůbec funguje?“ napadalo nás. „Návěs za kolo dospělého? Jak to budeme převážet ? Kam to dáme? Už tak doma nemáme ty kola kam dávat. „
Nakonec jsme se rozhodli pro tažnou tyč. Hlavní argument byl ten, že Ferda bude mít své kolo, které snadno přepravíme na střeše auta a na němž bude moci po odpojení tyče sám jet. Kolo jsme po zvážení všech parametrů které nás napadly vybrali značku BMX , velikost rámu 16 , chtěli jsme širší pláště obdobně jako na biku aby měl Ferda pohodlí a zvedlá řidítka, aby se nehrbil. Důležité je, aby kolo mělo tzv. cvrčka., v případě že dítě nešlape, nepohybují se pedály a dítě může odpočívat. Nakonec jsme byli s výběrem spokojeni až na pár drobných technických detailů - občas Ferda zkoušel co táta vydrží a brzdil pedály zadní kolo. Po dvou minutách byl táta ze sedla a dále se to vyvíjelo podle aktuální psychické pohody obou účastníků konfliktu … Dále byl táta nucen vyměnit na kole sedlo za více cyklistické, původní bylo na delší jízdu na kole nevhodné a gripy na řidítkách – původní plastové byly příliš tvrdé a Ferda si stěžoval že jej tlačí, stačily obyčejné levné pěnové a vše bylo pořádku. V době kdy jsme začali jezdit na ocase jezdil Ferda na kole podobně jako každé jiné 3,5 leté dítě – s kolečky, bez nich neudržel rovnováhu, při řízení se rozhlížel kolem sebe, kudy jede jej moc nezajímalo. Výsledný efekt tomu odpovídal …
Tažnou tyč jsme zakoupili v našem oblíbeném cykloshopu, investice cca 3 500 Kč. Udělali jsme dobře, jak jsme později při reklamaci jednoho dílu zjistili. Když manžel celé zařízení smontoval a namontoval na své kolo – bylo to celkem jednoduché, usuzuji zpovzdálí – vyzkoušeli jsme nejprve jízdu bez dítěte a byli příjemně překvapeni jak to bylo snadné. Následně jsme posadili na kolo i Ferdu, maminka trnula, sousedi se bavili, ale syn zvládl jízdu naprosto bez problémů, dokonce byl nadšený a tvrdil o sobě, že je vlečka kamionu a táta tahač. Po tomto úspěchu jsme ihned vyrazili – nejdříve opatrně, známé trasy, ale s počtem najetých kilometrů stoupala moje odvaha, Ferdova dovednost a tátova výdrž a síla.
Bezpečnost
Jízdu na ocase nyní považuji za poměrně bezpečnou, především proto, že máte dítě pevně pod kontrolou, nemůže vám vjet do silnice nebo do cesty jinému cyklistovi, nevolí terén, dospělý uvažuje a řeší případné krizové situace za něj.
Podle vlastních zkušeností ovšem doporučuji dát si pozor na následují detaily - přece jen vezete svůj největší poklad, kterému nechcete za nic na světě ublížit!!!!
Před jízdou si vysvětlete a domluvte s dítětem základní pravidla pro jízdu na ocase a trvejte na nich:
• způsob nastupování – nejprve táta, potom dítě, aby na něj kola nespadla
• rozjezd soupravy – rozjíždíme se na povel dítěte, až má nohy pevně na pedálech
• povel k zastavení – chce – li dítě nebo dospělý zastavit, musí si dát vzájemně jasně najevo že to slyšeli a respektovat se navzájem, dítě musí vědět, že dospělý může chvíli hledat vhodné místo k zastavení
• za jízdy nesmí dítě brzdit - nebezpečí smyku
• za jízdy musí mít dítě vždy obě nohy na pedálech, držet řídítka oběma rukama a nepouštět je (mohlo by za jízdy z kola spadnout)
• Dospělý si musí uvědomit, že za sebou veze tažné zařízení a dítě, které nemá takovou sílu, předvídání a zkušenosti jako on a vhodně volit terén (ne skály, kameny, skoky, ale dají se pohodlně jet lesní cesty bez kořenů, veškerý terén s rovným povrchem dle dovedností tahače)
• Pozor na rychlost – jestliže kolo poskočí na díře ve velké rychlosti, může to dítě vyhodit z kola, počítat s delší brzdnou dráhou, počítat s tím, že nikdo z ostatních chodců, cyklistů, řidičů nečeká že za sebou něco táhnete – jezdili jsme bez problému rychlostí 20 km / h, z kopce i rychleji
• Doporučuji koupit si a upevnit na dětské kolo signální praporek a blikačku - celá sestava 2 kol a tyče je dlouhá přes 3 m a málokdo čeká, že za sebou dospělý táhne dětské kolo, navíc z čelního pohledu je dítě schováno tělem dospělého
• Pozor na průjezdy zatáčkami a úzkým prostorem, např. mezi dvěma stromy do zatáčky, dětské kolo se chová jako návěs a nekopíruje přesně stopu kola dospělého ( povedlo se nám přiskřípnout Ferdovi ručičku mezi strom a řidítka – naštěstí jenom jednou a v rukavicích)
• Pokud jedou dva dospělí, doporučuji aby vždy jezdili za sebou v sestavě tažné kolo – dítě – dospělý a dospělý vzadu kontroluje dítě ze zadní pozice ( důležité hlavně v začátcích)
• Jízda s ocasem vyžaduje od dospělého technickou a fyzickou zdatnost jízdy na kole - táhnete za sebou min. 15 kg živé váhy ( do velkého kopce může dítě vystoupit a šlapat po svých s jiným dospělým, zatímco tatík vyváží celou sestavu zdatně na kopec) , je potřeba vyrovnávat případné pohyby dítěte na kole
• Před každou jízdou kontrolujte stav technického zařízení – přestože námi zakoupené zařízení mělo veškeré bezpečnostní atesty, stalo se nám, že nám napraskl jeden z kovových dílů, kterým bylo připojeno dětské kolo k tyči – naštěstí jsme to včas zjistili a v našem cykloshopu nám díl okamžitě vyměnili
• Snažte se vyhýbat silnicím ! Vezete své dítě, nespoléhejte na ostatní že do Vás nenarazí.
Určitě přijdete ještě na další věci, na které je potřeba dávat pozor, každé dítě je jiné a jinak reaguje.
Teplo, jídlo, pití, odpočinek
Nutností je dětská cyklistická přilba, brýle (především kvůli hmyzu, bahnu apod.), dobré jsou i dětské cyklistické rukavice (dají se běžně koupit) – jednak jsou ruce dítěte permanentně vystaveny působení proudícího vzduchu a nejsou tolik otlačeny z řidítek. Je potřeba pečlivě zvažovat oblečení dítěte na kolo. Kalhoty s cyklistickou vložkou jsme neměli, ale dají se koupit i takto malé velikosti. Dítě nejede samo, někdy se spíše veze a může snáze prochladnout, proto jsme volila mimo parné dny vždy 1 vrstvu oblečení pro něj navíc, než jak jsem se sama cítila při jízdě na kole, hlavně aby byl chráněn proti neustále proudícímu vzduchu kolem něj. Doporučuji schovat ouška pod přilbou pod čepicí nebo šátkem v případě chladnějšího počasí, babička nám dokonce ušila malou cyklistickou vestu, která chránila trup před větrem.
Velmi důležité je dodržovat s dítětem pitný režim, jinak se Vám snáze unaví a přestane jej jízda na ocase bavit. Řešili jsme to tak, že měl na kole svou láhev a já jsem si koupila camel back, kde jsem vozila rezervní pití pro celou rodinu. Vždy je dobré mít pro dítě v záloze nějakou svačinu či tyčinku – dítěti dojde energie rychleji než dospělému a může to být pro něj i pro Vás zásadní problém – unavené dítě vám bude padat z kola. Rozhodně mu ale nedávejte energetický gel od tatínka. Doporučuji dodržovat přestávky pro dítě (cca á 1 hod.), zbytečně jej nepřetahovat, naplánovat výlet tak, aby se jelo za nějakým pro něj zajímavým cílem a tam jej nechat proběhnout a protáhnout. Takže jsme jezdili „na vláčky“, k rybníčku házet kameny, k vysílači …. prostě co je pro něj bylo po trase zajímavé. Bez těchto cílů se pro něj stane jízda na kole čímsi nudným, co musí absolvovat s rodiči, protože ho přilepili na kolo.
Výkonnost a rekordy
Co se týče výkonnosti - pro srovnání, zda dokážete jezdit na ocase i vy, zařadila bych naše bikování do kategorie nadšenců amatérů, jezdíme pro radost, občas se zúčastníme nějakého závodu kolem Brna, ale dojíždíme svorně mezi posledními – závodíme sami se sebou, prostě si to projedeme. Po měsíci ježdění byl Ferda schopen běžně ujet ve 3,5 letech s námi na ocase 20-30 kilometrovou vyjížďku v závislosti na terénu, počasí a tátově momentální kondici. Mezi naše největší dosavadní cyklo-zážitky-úspěchy patří dovolená v Jeseníkách, kombinace cyklo – pěšo turistika, kdy jsme bydleli na jednom místě a podnikali výlety. Podařilo se nám vyjet s Ferdou na ocase přes Hvězdu až nahoru na Praděd k vysílači, přičemž celou cestu táta šlapal a malý si liboval jak mu to krásně jede do kopce. Byli jsme tam náramná atrakce, všichni turisté i cyklisté včetně „silničních závodníků“ nám při našem sebetýrání fandili, obdivovali Ferdu a dokázali jsme to. Dalším cyklo zážitkem z dovolené bylo absolvování hřebenovky tzv. Miliónové cesty z Videlského sedla na Červenohorské a zpět po zpevněném i nezpevněném terénu. Úžasné výhledy, úžasné kopce a Ferda v borůvkách. Myslím že na tuto dovolenou v Jeseníkách táta tahoun v životě nezapomene.
V rámci jednoho celodenního výletu, kdy jsme se nechali unést kamarády na kolech se nám dokonce podařilo absolvovat s Ferdou něco přes 70 kilometrů během jednoho dne. Malý byl sice nadšený, protože jel ve skupině a byla to pro něj velká zábava, ale přiznávám, že na konci byl chudáček úplně vyřízený a že to na něj bylo opravdu dost. Přece jen neměl ještě ani 4 roky. Když jsem ho viděla sedět špinavého a zaprášeného v příkopě u cesty na Kalečníku jak do sebe cpe svačinu a v ruce má cyklistickou láhev, připadala jsem si jako matka – tyran. Na druhou stranu – myslím že má na svůj věk dobrou fyzičku a věřím, že se pro něj sport a příroda stanou nepostradatelnou součástí života a ochrání jej v budoucnu před všemi „nástrahami“, které dnes na děti číhají.
trailgator mam dva roky a nemůžu si ho vynachválit.Máme dvě děti 3 a 5 let.takže využitelnost pro nás velká.Zvládli jsme dovolenou i běžné výlety.Stabilita je dobrá .Sklon a výška se moc nemění protože je ta tyčka do oblouku a dítě na tom vy drží sedě t dlouho a pohodlně.Je to opravdu super věc.
Včera to měl na vyjížďce Medůza a vezl pětiletou Karolínku. Jeli s námi cestou necestou, po silnici i lesem přes kořeny celý den. Medůzátko to zvládalo v pohodě a bavilo jí to. Akorát občas tatínkovi z legrace přibržďovala :o)))