Zkoušel jsem "někde" najít nějaké normálně lidské porovnání komponent Shimano LX, XT a XTR, no, nenašel... Krom ceny:-) se liší určitě i kvalitou, výdrží atp. Otázka je, za co má smysl dávat peníze navíc (v případě řady XTR nemalé) a za co ne. Můj osobní názor je, že pro (relativně) normálního bikera plně dostačuje XT, pokud není honič gramů. Otázkou i je, zda úspora pár gramů u XTR již není na úkor kvality, respektive výdrže. Osobně mám na crossovém kole čisté LX, krom kazety, která je XT a u které jsem proti LX zaznamenal citelný rozdíl (krom váhy zejména přesnost řazení, menší zanášení "bordelem"). Teď jsem si pořídil bike v XT (opravdu teď, před cca hodinou jsem si ho přivezl z prodejny:-)), chci tam ještě změnit hydry a řazení na Sh XT dual control (teď je tam solo XT a brzdy Juice Five) - anebo má smysl jít rovnou do XTR? Cenový rozdíl je ale už docela velký... Bike je určen na terén a závody (XC maratony). Jaké jsou vaše zkušenosti, případně dojmy a pojmy, ohledně rozdílů a přidané hodnoty "za ty prachy" mezi jednotlivými úrovněmi? Za co stojí dát peníze za XTR a za co ne? Nejsem vyloženě honič gramů, ale váha mi až tak lhostejná taky není, ale nebudu dávat 5 tisíc navíc proto, že něco váží o 10 gr méně...
Ten rozdil podle me citis uplne spravne. Mezi LX a XT se treba krome vahy daji najit i jemny kvalitativni rozdily (brzdy, pastorky, naby), zatimco XT s XTR bych si funkcne troufl postavit na stejnou uroven. Krome letosni rady XTR, kde pokrocili napr. s ergonomii dualu, nicmene tohle prijde v pristim roce uz i u XT.
Za vyssi XTR radu oproti XT zaplatis az na vyjimky podle me neporovnatelne vic vicemene jenom kvuli vahove uspore, kolik gramu to dela u konkretniho komponentu si muzes najit na webu nebo v jakymkoli katalogu). Zalezi, jakou si davas osobni cenovou hranici na gram/Kc nebo jestli mas/mate (klub?) nejaky sponzory.
Nizsi vaha XTR je casto taky na ukor zivotnosti- prevodniky se sjizdeji driv, saltr ma driv vakl, ale kdo vi, jak je na tom letosni rada.
Sam mam bika na XT (krome brzd- Mag.Marta), ale vic nez o obmene za XTR premyslim spis o sade lehkych kol, kde ten vahovy rozdil ucitim mnohem vic.
Přesně tak. Raději šetřit váhu na kolech. Teď jsem dal na bike Mavicy místo mých těžkých zimních kol. Rozdíl 300 gramů na kole nemám šanci poznat ale při jízdě je to rozdíl jako hrom. Je to jak kdybych tam přidal pomocný motorek.
100 g usetrenych na rotujicich castech kola (plaste, duse, rafky- tyhle nejvic) je v pomeru asi jako 460g usetrenych na ramu a komponentech na nem. Pozna se to nejvic pri akceleraci, ale to je u MTB skoro porad- zrychleni- brzda. Pri plynulejsi jizde po silnici uz tenhle pomer nema az takovy vyznam.
Opravdu je to tak. Je to hrozně moc znát. Po této zkušenosti vybírám i lehčí gumy. Ta současné mají dohromady 1200 gramů. Plánuji 200 gramů ušetřit. Do lehčích už raději ne kvůli defektům. Oproti zimě pak bude celkový rozdíl na kolech půl kila. Tohle má fakt smysl!
Tohle je prave ten zadrhel, ze zrovna u tech plastu, dusi a rafku a vypletu nejde zajit moc daleko. To riziko defektu se pak hodne zvysuje, jak rikas sam, stejne tak rozcentrovani kol nebo poskozeni rafku vubec. Cim vyssi vaha jezdce, tak je to logicky horsi.
Kvuli defektum- loni asi 9x kvuli trnum (do kilovych plastu s ochranou proti propichnuti se mi teda taky vazne nechce :o) ) uz mam doma taky uz probirany bezdusovy kit NoTubes, jenom jeste cekam na objednany lehky plaste, nez to tam hodim.
Nemůžu si pomoct, ale mě stále vychází, že hmota na kole (ráfku) se projeví jako přesně dvojnásobek, tj. 100 g ušetrených na plášti/ráfku je jako 200 g na rámu, ne 460 g... Nepamatuješ si, kde psali těch 460 g?
Proč zrovna dvojnásobek? Musíš mu při rozjíždění dodat energii jak na posun vpřed jako všemu ostatnímu, tak energii na roztočení těch kol - ta ale není stejná a závisí na poloměru otáčení a při poloměru ráfku už je výrazně větší.
http://www.bajk.cz/web/data/clanek.asp?id...
V tom clanku jsou 2 chyby ve vypoctu. Navic porovnava neco jinyho nez by mel ;-)
1) Ve vzorci pro moment setrvacnosti nema byt zadny pi. Takze mu momenty setrvacnosti vysly 3,1x vetsi nez by mely.
2) Jak pocita "vykon / hmotnost" pro kolo, pise "37,5 / (1,038+0,1465)". Jenze 37,5 spocital predtim pro obe kola dohromady, zatimco (1,038+0,1465) je hmotnost jednoho kola. Takze mu to vyslo jeste 2x vetsi.
Mel by tam tedy mit
"translace = ... = 6,89 W/kg" (jak ma)
"rotace = ... = 5,04 W/kg" (ma tam 31,7 W/kg)
a
"pomer = rotace / translace = 5,04 / 6,89 = 0,73" (ma tam 4,6)
Takze by tedy bylo 0,7x lepsi setrit na kole nez na ramu misto 4,6x :-) Ale nebojte se, to je taky blbost...
Kdyby se draty braly jako ze jejich hmotnost
V clanku jsou dve chyby ve vypoctu a jedna v chapani vysledku:
1) ve vzorci pro moment setrvacnosti nema byt zadny pi. Takze mu vysel 3,14x vetsi nez ma byt.
2) kdyz nize pocita "rotace = vykon / hmotnost", tak bere vykon spocitany pro obe kola, ale hmotnost jednoho kola, takze mu to vyjde jeste 2x vetsi nez ma.
Ten pomer "rotace/translace" mu tedy nemel vyjit 4,6 ale 0,7 :-) ( 4,6 / (2*3,14) = 0,7 ) Ale vyvozovat z toho, ze setrit na kole je 0,7x lepsi nez na ramu (jak dela autor clanku pro svoje cislo 4,6) je nemysl :-)
Kdybysme navic brali ze draty jsou taky soustredeny na obvodu kola, vysel by ten pomer presne jedna. Co to rika? Ze pro kolo ktery jede po zemi, tj. obvodova rychlost = dopredna rychlost, je rotacni kineticka rovna translacni kineticky energii kola (to by byl ten pomer 1 co mel autor spocitat). Coz znamena, ze celkova pohybova energie (rot.+transl.) jedouciho kola je 2x vetsi nez kdyby se sice pohybovalo, ale netocilo (transl.).
No a ram se pohybuje, ale netoci. Proto na kilogram hmotnosti na rafku, plasti pripada dvakrat tolik kin. energie nez na kilogram na ramu.
Stejny vysledek se dostane, kdyz by se pocitalo, jaka sila je potrebna pro urcite zrychleni celeho kola... Proste hmota na rafku ci plasti ma dvojnasobnou "efektivni hmotnost".
Tak jsem se na to podíval pořádně a máš pravdu ve všem.
Když to počítám obecně, tak se poloměry vykrátí a opravdu to na něm nezáleží (což je tedy i logické, kdybych se nad tím pořádně zamyslel z té úvahy, že kola musí mít stenou rotační rychlost jako má celé kolo dopřednou).
Pro hmotnost na obvodu kola je to tedy dvojnásobek a pro to, co není úplně na obvodu kola (tedy ráfky, dráty) ani ten celý dvojnásobek. U ráfku to tedy je téměř ten dvojnásobek, ale stejně ne úplně (při použití více objemových plášťů jako NN 2,25 se dostává na cca 85% oproti hmotnosti čistě na obvodu, tedy už je to jen 1,85 násobek).
Z tohoto pohledu už to gramaření na obvodu kola už o tolik zajímavější než jinde není.
Diky za uvedeni na pravou miru. Nejsem matematik a priznam se, ze ti verim, aniz bych to prepocitaval, nemam na to vubec chut a trpelivost :o) .
Cela tahle causa je hezkej priklad toho, jak by clovek nemel verit vsemu, co kdo napsal.
Tady se musím přiznat, že jsem tu informaci s 5-násobkem četl z mnoha zdrojů a přesto, že jsem měl i něco málo fyziky na VŠ a na střední hodně a nebyl by pro mě problém si to spočítat (což jsem teď konečně udělal), tak jsem to nepočítal a věřil tomu (těch mnoho různých zdrojů mě přesvědčilo bez vlastního výpočtu, který není nijak moc složitý).
Omlouvam se dvoji poslani :-) nakole.cz mi ted funguje jenom v exploreru (grrr, v Mozille i Opere dostavam nejakou podivnou anglickou pseudoverzi stranek), a ten ma zas svoje problemy, takze jsem o text prisel, musel ho psat jeste jednou a navic jsem nevedel, ze se stara verze uz odeslala :-)
V tom výpočtu jsou fakt chyby. Nikdy by mně předtím nenapadlo že by to tam někdo mohl takhle dát. Je ale fakt že lehčí kola poznáš i bez výpočtů. Nemůžu si pomoct ale vliv to má. Možná na to mají vliv náby, ploché dráty nebo já nevim co, ale je to tak.
Napada me ze cely efekt by mohl byt tak trochu psychologicky:
1) Kola jsou dve. Clovek vybira rafek, plast, vidi -- je to o 300 g levnejsi nez co mam ted... ale vetsinou meni oba plaste/rafky, tak to ma o 600 :-) (k tomu navic objektivne se to pri zrychlovani projevi jeste dvojnasobne)
2) Na kole neni vlastne nic jinyho nez kola, na cem by se dala podstatne usetrit hmotnost. Na riditkach, sedlovce nebo prehazovacce se pul kila asi fakt neusetri :-) A i kdyby, tak jenom dohromady. Zatimco vymena plastu je vec jednoducha a jednorazova.
A proto ten dojem ze odlehceni kol je strasne znat :-)
Koukám jako blázen.Mám kolo s výbavou DEORE a myslím si jak není dobré.Jezdím na něm 5 let cca 5 000 km ročně a zatím bez běžných výměn (pláště,špalky a jedenkrát probrzděné ráfky) celkem v pohodě.Gramy opravdu nehoním,vážím cca100 kg a jezdím většinou na těžko se zadními brašnami.Důležitá je pro mne spolehlivost.
Proc ne, Deore je uz je kvalitni rada, kde se pouzivaji v podstate stejny technologie jako u tech rad i vyssich. Jsou lidi, co objizdeji svet i na Aliviu nebo i na Acere.
Ale sportovni nebo zavodni jezdeni je o necem jinym. Nejenom ze ti v souctu hmotnosti sada treba o tri rady nedela rozdil gramu, ale klidne pres kilo, coz pri tomhle pouziti uz poznas. Jde i o spolehlivost a zivotnost pri neporovnatelne hrubsim zachazeni a hodne casto v extremnejsich podminkach, nez je bezny asi u toho jezdeni na tezko. S vahou jezdce nebo kola to taky moc nesouvisi, to by musela byt spis rec o kolech, ramu, vidlici, asi i o brzdach.
No Deore to je shit. Ja s tim muzes jezdit, funkce mizerna, povrchova uprava taky a ta vaha. Nemas se veru cim chlubit...
Hmmm, nejdůležitější ze všeho je řešit váhu komponentů na kole, které váží přes 10kg, co...? Těch pár gramů za ty peníze vůbec nestojí... A to, že máš na kole to nejdražší, ještě neznamená že to i více vydrží... Když na to ale máš a chceš si tím honit ego, nikdo Ti v tom nebrání...
A ještě si k váze kola připočti svojí tělesnou hmotnost a tam teprve ty ušetřené gramy opravdu poznáš ;-)))
Zopakuj si fyziku a dojdeš k poznání, že největší vliv na jízdní vlastnosti kola má spíše hmotnost obutí, ráfků a vlastně všeho co na kole za jízdy nějakým způsobem rotuje...
Ahoj. Tak to tady sleduju a jen můj postřeh k pár věcem. taky jsem začal na alivio, pak deore, pak SRAM 9 a teď mám kolo komplet na XT a ten rozdíl tam prostě evidentně je. nejsem odborník na kola ani špičkový závodník, ale myslím že toho mám najeto relativně hodně abych mohl srovnat. já bych ty sady posuzoval možná spíš z pohledu kvality ložisek. Zkrátka je znát když se jede z mírného kopce, kdy kdo začně šlapat (beru že vážíme stejně) .. takže třeba někdo má módní záležitost čím se dnes prodávají kola, vzadu XT a je to. jenže ty točivé věci které dělají kolo kolem, jsou ze základních řad. A je to znát...jinak samozřejmě pláště atd.....vidlice.....tož tak ve zkratce....Ten pocit z XT oproti třeba Deore je znatelný, ale nedovedu ho odborně popsat - kolo zkrátka jede lépe (samo že je lehčí, jiný rám atd..) !
Na svém první kole jsem měl (a vlastně ještě pořád mám) Aceru. Jezdilo to taky... Pokud má rám 3 kg :-) a kola po 2 kg (trošku přeháním), tak na takové kolo nemá asi moc smysl rvát snad ani to deore (možná jen kvůli 9-ti kolečku). Deore není shit, je to dle mého nejvyšší "rozumná" (poměr cena/výkon) řada pro "normální" jezdce s nástřelem kolem tisícovky km ročně. Ovšem pokud můj rám (vlastně oba rámy:-)) váží 1300 gramíků, kola po 800 gr a (hlavně) ten litr je nástřel měsíční, tak na takové kolo patří minim LX.
LX je co do poměru výkon/cena/výdrž optimální. Deore je opravdu děsnej shit. Před 14 dny jsem sundal zimní kola na Deore 525 disc a nasadil zapletená. To co jsem zjistil mně naprosto šokovalo. Po sundání kazety jsem zjistil že se ořech vaklá o 2-3mm na každou stranu. Přední nába drhla a tak jsem jí rozebral. Levý kónus je vydřený jak u nějakého supermarketového no-name shitu. Na kolech jsem jezdil celkem asi rok a cca 3000 km. Jsem kvalitou Deore naprosto zhnusen!
Ne že bych chtěl Deore nějak obhajovat, ale jak moc byla na začátku ta nába seřizována? Konusy jsou hodně citlivé na počáteční seřízení a od výroby jsou často přetažené a pokud se tak nechaj, tak přesně takhle dopadnou.
Jinak ale právě Deore nebáje jsou opravdu pověstné tím, že prd vydrží a je to asi nejhorší díl z celé sady. 3000km je ale i na ně poměrně málo.
Nába byla z výroby seřízená dobře. Než jsem to zapletl dlouho jsem si s nima hrál, točily se krásně volně a dlouho jak švýcary. Komponent který je seřízen od výrobce by měl fungovat bezchybně. Pokud tomu tak není je výrobce pěkné prase. Musím ale dodat že na levé straně brzdila hydra LX. Na druhou stranu jsou to diskové náby a tak by tomu měla odpovídat i konstrukce.
Tak tady je XT 08. To už potěší i oko estéta. To je další faktor ovlivňující poptávku po dané řadě. Může to být hezká hračka pro velké kluky a holky :-)
http://www.bikesport.cz/detail.php?id=804
No třeba ty kliky XT 08 se mi vůbec nelíbí.
Kliky jsou asi nejslabší z celé kolekce. Ale dual řazení ve stylu XTR to je žrádlo!
Ty duály jsou fakt pěkný, ale pro mě nezajímavý, jelikoš mi dualy až tak moc nesedí a hlavně raději jiný brzdy než XT (i když i ty jsou super, rok jsem je s duálama jezdil).
Může mi už někdo vysvětlit jak ty dualy fungují? :) Nikdy sem to naživo neviděl a tady o tom pořád slyším, jak se řadí i brzdí jen jednou páčkou, či co, nějak mi to není jasný
Mno, ony jsou tam ty páčky ve skutečnosti dvě. Jedna menší (podobně jako u rapid-fire) vespod, kterou řadíš po pružině přehazky (měniče), a proti pružině řadíš stlačením brzdové páky dolů. Teoreticky můžeš brzdovou pákou řadit oběma směry, já osobně tohle hodně používám třeba při jízdě z kopce, kdy držím brzdovou páku více prsty. V zásadě to funguje tak, že jsou tam dva klouby. Jeden velký, na kterém tohle celé sedí, a který se ohýbá směrem k/od gripů, a pak menší, který směrem nahoru a dolů (a tím pravě řadíš) a ten malý se vlastně celý hýbe spolu s brzdovou pákou na tom větším kloubu.
Jinak názory na tento systém řazení se různí, někdo nedá dopustit na rapidfire, někdo na gripshift, a někdo na duály. Já osobně jsem měl tu šanci vyzkoušet vše, od neindexového řazení na rámu (Favorit), přes gripshifty (bohužel ty nejlevnější šunty od Shimana), rapidfire (řada Deore) a nakonec Deore LX duály. Rapidfire nebyl špatný, ale jinak jsem rozhodně nejspokojenější s duály. Někdo na ně nadává kvůli větší námaze na prsty (prý z toho i někoho ty prsty vyloženě bolely), já osobně spatřuji největší nevýhodu v kombinaci s LX hydrami (kvůli velké šířce to zabere de facto veškeré volné místo, zvláště na kratkých řidítkách) a hlavně nekompatibilitě se SRAMem. Jinak ale naprostá spokojenost, zvláště v kombinaci s inverzní pružinou v přehazce a neměnil bych, nejraději na tom mám tu citlivost rozsahu při řazení o více koleček a to oběma směry. Na rapidfire to šlo max. o 3, ale spíše jen o 2 převody jedním směrem, a dolů jen po jednom. Tady mohu bez problémů o 3-4 oběma směry, jediné co tomuto kdy konkurovalo byla myslím jistá sada od SRAMu (s gripshifty) a potom samozřejmě Rohloff :o))) .... Mloku, please oprav mě, pokud se v něčem pletu ..
Cela sada
http://www.bikesport.cz/detail.php?id=803
A tady další fotky
http://www.bajk.cz/web/data/clanek.asp?id...
tady info od Shimana:
http://bike.shimano.com/publish/content/cycle...
a tady další popis s fotkami:
http://www.singletrackworld.com/article.php?sid...
a ještě další článek:
http://www.ivelo.cz/aktuality/technika/nova...
Jediné nové co se mi líbí je nastavitelnost citlivosti brzd (ale stejně XT brzdy pravděpodobně pořizovat nebudu) a pak úprava prostředního převodníku pro delší výdrž, což bylo třeba jako sůl.
A to vypadá MOOOOC pěkně! Asi vydržím AŽ do června... :-) Teď stejně budu ladit pláště - půjdu do Geax Mezcal High Performance 1.90 plus No Tubes system...
Pokud vybíráš pláště a chceš NoTubes, tak si předem vyzkoušej kombinaci plášť x ráfek, jak moc je plášť volný na ráfku. Čím více, tím hůře.
Já jsem v kombinaci NN 2,25 kevlar + DT X455 ráfek, která je opravdu extrémně volná (s duší jedině plus, lépe jde sundavat plášť) s NoTubes nenafouknul vůbec. Byla přitom použita tlustší páska přes díry na niple podle doporučení pro volnější kombinaci. Pečlivě namydlený patky pláště. Velkou pumpou si to ani neškrtlo ani při předem usazení jedné patky pomocí duše (ale to bylo v tomto případě stejně prd platný, stejně po vyndání duše patka vypadla zas do středu ráfku).
Další pokus na benzínce před barákem, opět bez šance, ale tam byl jen obyč kompresor s menším proudem vzduchu.
Pak jsem zkusil jít na pořádný kompresor (který dával velký objem vzduchu za kráktý čas) a tam po 20 minutách zápasení se to chytlo.
Nechci být ale takhle závislý jen na výkonný kompresor, tak jsem na tuhle kombinaci NoTubes sadu nedal.
Je ale pravda, že kromě toho, že to byla smolná kombinace ráfek x plášť, tak ještě má plášť velký objem, což opět nafoukání velmi stěžuje (protože je třeba mnohem více vzduchu na počáteční chytnutí se patek). Na 1,9 pláštích je šance na takové problémy velmi malá a tam to skoro určitě dáš i velkou pumpou (RR 2,1 na jiných ráfcích taky už dal někdo i velkou pumpou bez kompresoru).
Před asi 2 lety přestalo Shimano vyrábět v Japonsku LX a XT, nechalo si jen XTR a nižší řady se vyrábějí na Thaiwanu či Malajsii, takže kvalita už (údajně dle mého kvalifikovaného zdroje) není, co bývala.
Zjednodušeně lze říct, že i pro závodění stačí LX, přehazovačka ale lépe XT. 9ti kolečko 11-34 z. v LX není, jen XT nebo XTR. XTR má nejkvalitnější a nejlehčí materiál a nejlepší zpracování. Za špičkovou cenu.
Dnes už bych se ale poohlížel po nejvyšších řadách Sramu. Kvalitativně stejný nebo lepší za příznivější ceny.
11-34 je úplně ve všech sadách, co je devítka, tzn. od Deore.
Podle mě kde se ty komponenty vyrábí je úplně šumák a s kvalitou to nemá žádnou souvislost.
Kvalita bych řekl, že obecně až tak neklesla, jen sem tam u něčeho a že to je převážně daní za přechod na devítku a užší rozteče. Další z méně kvalitních věcí jsou např. ložiska pro Hollowtech II kliky a tam je problém v samotném debilním návrhu těch ložisek, takže to určitě nesouvisí s tím, kde se vyrábí.
U toho XTR také úplně nesouhlasím, materiál má určitě nejlehčí, ale rozhodně ne vždy je nejkvalitnější. Někde ano a přes tu nízkou váhu je i vynikají výdrž, ale ne všude.
A s tou špičkovou cenou u XTR nesouhlasím vůbec. Podle mě právě pouze u XTR je narozdíl od ostatních sad veliký cenový skok a přínos jen malý.
Se Sramem souhlas, tam akorát záleží, jaké komu sedí řazení, protože na to je to vázané.
Cenově pak pouze kazety jsou na tom bídně, tedy hlavně nejvyšší PG990, která je cca na úrovni XT a ještě ze zkušeností mnoha lidí XT má o chlup lepší výdrž a přitom XT je levnější.
Když to pak vemu z praxe, tak já osobně preferuju kombinaci řazení, šaltr X9 + přesmyk, kliky, pastorky XT. Do XTR bych nikdy nešel, to by mě za tu cenu přineslo hrozně málo.
Nevím, jak teď právě, ale moje materiály mluví jasně. LX do 32.
Informace o změně kvality mám od jednoho ze svých oblíbených obchodníků, který zároveň závodně jezdí na horském kole. Ve svém servisu tedy nejlépe vidí, co a jak.
V sadě XTR je jiná konstrukce, jsou i jiné materiály. Je kladen důraz především na váhu, ale i ten materiál je kvalitnější.
Sram je podle mých informací už kompatibilní se Shimanem a v nejvyšších řadách za stejnou cenu přinejmenším stejně kvalitní. Poté, co Shimano změnilo pružiny přehazovaček, aby nešel použít Sram, zapracoval Sram na kompatibilitě se Shimanem.
Nemam v umyslu hodnotit nici odbornou zpusobilost, ale s par vecmi nesouhlasim. Az do nove sady XTR je sada XT s XTR konstrukcne v podstate shodna, s novym XT se to zase srovna. Pouzite materialy se lisi, ale obcas je to opravdu kvuli hmotnosti na ukor vydrze. Do jake miry zavisi na jednotlivych typech a rocnicich, ale vseobecne si to troufam rict takhle.
SRAM se Shimanem neni kompatibilni diky delce kroku razeni (az na razeni Attack). Nebylo tomu tak ani pred prichodem inverzniho tahu pruziny u Shimana, ktera nebyla pouzita kvuli "znemozneni" konkurence, ale vicemene kvuli prechodu na razeni DualControl. To, ze na nej cely svet nepresel, bylo nakonec ke skode Shimana samotneho, fura zakazniku se prave i diky tomu rozhodla pro SRAM, nez Shimano znova zareagovalo a zacalo vyrabet a vyvijet dal i "postaru".
Ad kazeta s 34 zuby- kdyz je tu rec o zavodnich sadach pro zavodeni, asi nema zadny vyznam tohle rozebirat. 32 zubu pro vykonnejsiho jezdce staci bohate a navic ma tahle kazeta lepsi odstupnovani.
Ohledně té první části, tzn. konstrukční shodnosti XT s XTR a rozdílem ve váze a bohužel i životnosti, plně souhlasím s Vaškem. Důvodem pro moje tvrzení je naprosto identická výpověď servismanů ze dvou servisů, které mají vlastní závodní týmy. Nevidím důvod, proč by si v tomto vymýšleli, zvláště když jsem uvažoval o "upgradu" na XTR, který by jim navíc přinesl kšeft. Takže na tom asi něco bude. O ročním náskoku sady XTR před XT nemluvím, to je asi jasné.
Akorát k té kazetě 11-34 se musím ohradit :-)
Ta význam má a to pro někoho velký, právě jsem na obou kolech místo PG990 11-32 hodil XT 11-34.
Odstupňování má horší jen o chloupek (tedy pro mě, protože velký skok 11-13 mě nezajímá, stejně na 11 jezdím jen zcela vyjímečně ve sjezdu na silnici, takže ten skok je fuk; takže už zbývá jen skok o 3 zuby mezi 17-20, který je o zub dřív, než na 11-32, kde je až 18-21 a to je zanedbatelný rozdíl).