Patřím k těm cyklistům, kteří si říkají „bikeři“ a kteří by svého horáka nevyměnili takříkajíc ani „za zlaté prase“. Na víkendových „kochacích“ vyjížďkách nevadí nějaký ten kousek silnice, přesto terén je terén a dát si práci s pečlivým výběrem trasy vždycky stojí za trochu času. A když se člověk vypraví na dovolenou, je ochoten překousnout i nějaké to nepohodlí při delším přejezdu autobusem, pak ten výběr je důležitý dvojnásob.
Tato CK významně přišpěla k tomu, že se v zahraničí stydím za to že jsem z Čech a snažím se to všelijak maskovat. A když někde uvídím skupinku čechů, rychle beru dráhu.
"Tato CK významně přišpěla k tomu, že se v zahraničí stydím za to že jsem z Čech"
Proč? Buď konkrétnější, zajímá mě to...
Bezohlednost jakou se chová vůči místnímu prostředí. Tím že bude vozit do Banátu hordy českých turistů asi zachování kultury nepřispěje. Jedna taková banda si šla prohlédnou vesnici okolo kukuřičného pole. Průvodce je napomenul, že nemůžou trhat tu kukuřici, když jdou do vesnice, protože je vesničanů a byli by nasraní. A dodal že až půjdou pryč, tak to už vadit nebude a večer si ji opečou.
Řev který se rozléhá lesem, když tam vyleze autobus Čechů je pověstný.
V kempech se spí jen kvůli tomu, že se "cestovatelé" chtějí umýt teplou vodou (že by to mohlo být zakázané nikoho nenapadne).
Obecně (netýká se již Adventury)- je vysloveně zakázáno přespávat ve skandinávských nouzových přístřešcích déle než jednu noc. Češi tam klidně jedou na týden. Už tam kvůli nám vydávají letáčky v češtině, doufajíc že toho necháme. Pověst jakou máme v Tatrách raději nepřipomínám. Vykoupat se v ledovcovém jezeře v národním parku (často jsem to viděl právě na Pirinu) je považováno za něco "super". Že to může zkurvit unikátní biotop Čecha moc nezajímá. V Bulharsku nebo třeba v Řecku jsou čiši známí tím, že v národním parku se neubytují na chatě/oficiálním místě pro stavění stanů (za to se platí), ale postaví si stan 200-500metrů od takového místa.
...
Bohužel s tím musím souhlasit. Nezapomenu na to, jak jsem cestou k moři v Chorvatsku nad ránem zastavil u Plitvických jezer, respektujíce značky cca. 2km od nich. Došel jsem po k tomu určených cestách s foťákem a stativem, abych si ten unikát v Chorvatské "poušti" (jinak se jejich středozemí ani říkat nedá) nafotil. A co jsem nenašel ? Českou rodinku s obytnou Ávií zaparkovanou hned u břehu, jak zrovna mydlí svá holátka nějakým šampónem a myjí ve vodě toho jezera.
Udělal jsem pár fotek a mazal zpátky k autu, na ceduli našel číslo spatřenou událost oznámil (anglicky nemluvili, musel se domluvit kamarád německy). Ta rodinka mě asi viděla, takže než policie přijela, už odjížděli. Nakonec jsem policistům přenechal paměťovou kartu z foťáku, takže spravedlnosti neušli.
Podobných, sice už ne tak drastických, ale přesto nechutných zážitků mám povícero. Díky tomuto se při toulkách po evropě okamžitě dekuji, jakmile zaslechnu českou řeč. Smutné, ale musím ti dát za pravdu.
a nejsem v tom sám. Loni jsem lezl začátkem května na Olymp- proti nám šla dvojice, s velkou pravděpodobností taky Češi. Nicméně ani jeden jsme nedali najevo že bychom měli být ze stejné země a pozdravili jsme se akorát kývnutím hlavy :)
Měl jsem při čtení pocit, že je to spíš o jídle, pivu a vínu:o) Ale mohlo to být opravdu krásné!
...a bylo by fakt o čem psát. Dyť ta jeskyně Ďáblovo hrdlo je vchod do podsvětí, kudy se Orfeus snažil zachránit Euridiku......jižní Rodopi (žádný "y") je děsný epicentrum cikánů.....atd . V knížce "Ze života cyklotrempa" v druhým vydání (podle nakladatele třetím) to probírám poměrně ze široka.