Zajímalo by mě co za kolo byste pořídili, případně jste už koupili svoji ženě ;o)
Velmi levné, základní MTB. Když se mnou žena poprvé vyrazila na kole, koupeném od její sestry za 500 Kč (hypermarketový Olpran v děsivém stavu), snažil jsem se odpozorovat její styl jízdy a nároky na kolo. Přišel jsem na to, že žena neřeší ani dojezd, ani výkon a dokonce ani trasu či povrch. Prostě si jede a je jí jedno jestli bahnem, po chodníku nebo po čtyřproudé rychlostní komunikaci. Hlavně se chce "projet", trochu se "pokochat" a někam se "podívat".
Zároveň mě však (8 let po svatbě !!!) seznámila se svým skutečným zdravotním stavem, a to že má prolaps mitrální chlopně. Tím odpadla naděje na společné intenzivní "chrtění".
Takže když se Olpran po dvou vyjížďkách rozpadl, vyrazili jsme na nákup. Žena je tvor spořivý (občas až moc), takže na kola nad 20kkc jsem mohl zapomenout. Zároveň jsem ale také bral na zřetel, že jezdí trochu "prasácky", například při výjezdu na obrubník nebo jeho sjezdu kolo nijak nenadlehčuje a prostě "prásk" a vyjede/sjede. Řazení používá, ale nijak intenzivně, a nikde to nerozjíždí tak, aby potřebovala extra dobré brzdy.
Hned v první chvíli se zakoukala do nějaké MTB v Hypernově, za 3999 Kč, které vypadalo velmi hezky (a na to ženy slyší :o)). To se mi naštěstí podařilo jí rozmluvit a přesunuli jsme se do prodejny Hervis Sport. Tam také chvíli laborovala nad naprostými příšernostmi, ale nakonec jsem ji ukecal na rozumný kompromis.
Konkrétně Hervis Balance 3.1. Nezeslabovaný 6061 rám, na kterém by se možná dal jezdit i trial ;o))), komplet osazený Alivio na osmikolečku, rapidfire, Sh v-brake se slušnými špalky a hlavně dvojstěnné tvrzené ráfky se zesílenými špicemi. Vidlice pevná (rozuměj základní RST, ale se slušným průměrem vnitřních noh). Byl to doprodej, sleva z 16kkč (za což nechápu, jak by to někdo mohl koupit) na 7999 Kč (což už byla adekvátní cena).
Poté ještě došlo na výměnu řidítek z vlašťovek na rovné s rohy a lepší gripy (kvůli pohodlí díky změně úchopu, nemůže si to vynachválit), výměna sedla, klasické doplňky (držák na lahev, podsedlovka, rámová brašna (žena nerada vozí batoh), výkonné blikačky) a bylo to.
V závěru za necelých 9kkč je žena absolutně spokojená. To že její kolo váží 16,5 kg vůbec neřeší, prostě si jede po svém, někde holt pomalu nebo do kopce klidně sleze a vede a je happy. Já jsem také spokojen, protože na výjížďce s ní si odpočinu, nijak se neuženu a cestou si pohodově pokecáme. A navíc se de facto nemusím starat o žádný servis, to kolo je natolik solidní a bytelné, že se na něm nemá co pokazit. Vše je buďto solidní hliník nebo ocel, žádné plasty (zásadní vada "hypermarketovek") nebo šetření materiálu na nesprávném místě.
Takže asi tak .... pokud bych jí příště kupoval kolo, tak asi zase něco podobného, jen možná o něco lehčího.
Az na to, ze to moc neodpovida zadani (tzn. "sperk"), tak to je vyborne zpracovana slohovka.
Davam ti bod za antiflame prispevek (tema vylozene slouzi k vyvolani flamewar) :)))
Díky :o). Ale stejně myslím, že by to nemělo vyvolat flamewar, a že to odpovídá zadání, alespoň pokud to budeme brát v relaci, že běžný šperk stojí méně než běžné kolo. Zlatý náramek pro ženu k pátému výročí svatby mě vyšel na polovinu toho, co o 3 roky později její kolo :o))
ty jo 16,5 kg, tak to je tyrani, ale po 8-mi letech manzelstvi to asi chapu ;)
Ani bych neřekl. Kolik vážily svého času různé ocelové skládačky a jiná pohybovadla, na kterých starší tetky kolikrát odjezdily i desítky let mezi baráčkem, JZD a krámem ve vsi, o cestách na poutě či hřbitov nemluvě ?
Záleží nejen na účelu, ale i na způsobu užívání. I když jsem ženě kolikrát zdůrazňoval výhody lepšího kola, vždy mě úspěšně poslala do háje :o)) se slovy typu "odjedu si na tom kam chci, mě to nevadí, a lepší kolo bych stejně neužila". A nejlepší potom byly například společné výlety ještě s její kamarádkou a jejím manželem. Ten kolo neměl, takže jezdil na mém crossu a spolu jsme si to hnali pěkně napřed. Ženy jely za námi pomalejším tempem, přičemž ta kamarádka má vcelu slušné MTB (Ravo Impact osazené komplet XT) a hraje závodně tennis, a přesto mé ženě i s její srdeční vadou nestačila. Navíc nadávala na polní cestu, se slovy že je tam moc děr a nechce si zničit odpruženou vidlici :o))) ... moje žena z ní byla natolik na prášky, že jsme zase začali raději jezdit sami dva.
Zkrátka a dobře, pro ten účel to není týrání, ale naprosto adekvátní řešení. Ostatně i já uznávám, že bych mohl mít podstatně levnější kolo, jen na vidli a brzdy nedám dopustit, ale jinak při mé výkonosti je stejně ten rozdíl 3 kg (a cca. 20 kkč) neznatelný a spousta lidí naprosto oprávněně prohlásila, že je toho kola pro mě škoda.
Ale u mě je to tak nějak motivace, levné kolo je lehké zahodit do sklepa a raději jít do hospody, u toho co mám už to člověka přeci jen hecne, navíc mám narozdíl od ženy ze všeho nejraději terén a tam je levné, nekvalitně osazené a především špatně odpružené kolo spíše cestou k sebevraždě.
pěkný povídání, my teď jezdíme ve čtyřech na třech kolech a je to fakt príma a dětem a hlavně mně se to moc líbí... je fajn, když mají lidi
(partneři) stejnej koníček
Kupoval jsem nedávno (pár týdnů)
Už jsem nedoufal, že jí ke koupi něčeho lepšího někdy přesvědčím, tak jsem to vzdal. A ona najednou přišla, že tedy jo a klidně i to lehokolo. Takže má Azub 4 na Aliviu s horním řízením. Jelikož nemá pořád čas tak jsme byli na projížďce jen jednou, ale líbilo se jí to a s kolem je moc spokojená (alespoň to říká:o) )