Chci si postavit celoodpružený leháč a přemýšlel jsem, jak vyřešit co nejjednodušeji otočný čep pro zavěšení zadní odpružené vidlice. Vymyslel jsem tohle řešení, které má hlavní výhodu v tom, že je prakticky zadarmo (starý náboj ze zadního kola se vždycky najde), člověk nepotřebuje soustružníka, je to na kuličkových ložiskách a případné vůle( které by mohly časem v ložiscích vzniknout, se dají jednoduše odstranit. Obrázky hovoří za vše (snad budou odkazy fungovat):
http://img64.imageshack.us/img64/4660/ep01ho5.jpg
http://img236.imageshack.us/img236/8158/ep02xy7...
http://img236.imageshack.us/img236/6978/ep03il1...
http://img232.imageshack.us/img232/1866/ep04zr2...
http://img443.imageshack.us/img443/7346/ep05ls2...
http://img231.imageshack.us/img231/2170/ep06dz9...
http://img231.imageshack.us/img231/1017/ep07si2...
http://img230.imageshack.us/img230/9098/ep08sb8...
http://img59.imageshack.us/img59/8905/ep09uc9.jpg
http://img235.imageshack.us/img235/5536/ep10uf1...
http://img231.imageshack.us/img231/4824/ep11fq5...
Před přivařením misek k jeklu je to třeba všecko řádně ustavit a seřídit, aby se osa dobře točila a neměla nikde vůle, pak je třeba konusy dotáhnout natvrdo, aby se misky při přivařování nehnuly. Pak konusy samozřejmě zase patřičně seřídit.
Je to jen takový pokusný prototyp, jak by to asi mohlo vypadat.
Doufam, ze me nikdo nenapadne, ze prispivam do lehokol :o) , ale jenom jako jeden z tipu- nekteri vyrobci celoodpruzenych MTB pouzivaji na hlavni cepy odpruzeni zadni stavby s uspechem OverSize loziska a misky od hlavovyho slozeni kola (tj. diky cemu se otaci sloupek vidlice v hlavove trubce ramu). Vyhodou je i ev. pozdejsi snadna vymena opotrebovanych lozisek.
To už mne taky napadlo, to hlavové složení by bylo ještě lepší co se týče výdrže. prostě by se do rámu naležato vevařila hlavová trubka, dovnitř by se protáhlo kus krku z vidlice, namontovalo by se hlavové složení a bylo by.
Ale narazil jsem na problém, jak co nejjednodušeji pak na tu trubku, která bude koukat z toho hlavového složení, nasadit tu zadní vidlici tak, aby se na té trubce neviklala. U toho řešení ze zadního náboje nasadím koncovky na osu, dorazím je až na doraz, přitáhnu maticemi a je to. U toho hlavového složení by to asi bylo poněkud složitější - tedy alespoň mne jednoduché řešení nenapadlo. Tak lidi, přemýšlejte.
Tohle by slo vyresit stejne jako u toho klasickyho kola- v krku vidlice je na rozepreni tzv. jezek, ke kterymu se potom pritahuje ten sroub shora na predstavci. Ale napada me, ze v tomhle pripade by to slo vyresit mnohem jednodusseji, a to uz z toho duvodu, ze jde o fixnuti vlastne z obou stran, takze na kazdym konci te trubky, co by slouzila zaroven jako osa otaceni by se z kazdy strany jenom jednoduse fixly ty ramena zadni stavby, a to zpusobem jako na klasickym A-Head predstavci u klasiky. Pripadne kombinace obou moznosti- jedno rameno "napevno" nasroubovany na trubce a z druhy strany ponechat moznost vymezeni vule prave za pomoci zminenyho jezka a pritahnuti sroubem.
Jinak co se tyka tebou zminene vydrze, prave proto se to pouziva u te klasiky. OS loziska maji vetsi prumer, takze i vetsi pevnost a stabilitu a tim pravdepodobnost mnohem pozdejsiho vzniku ruznych vuli.
Jasně, tak by to šlo udělat. Ale je tu jeden problém. Ta oka ramena zadní vidly, kterrýma se protáhne trubka toho hlavového složení, musí být přesně kolmá k ose otáčení té hlavy. Jinak budou ložiska špatně chodit (jako třeba když jsou špatně zafrézované dosedací plochy misek hlavového složení v hlavové trubce). Když si ale představíš, jak vypadá zadní vidlice, tak se tato podmínka dost těžko dodrží. Při ztažení celého hlavového složení pomocí ježka je velmi pravděpodobné, že se oka té zadní vidlice odchýlí od roviny kolmé k ose hlavy a nebude to to pravé ořechové. Nehledě k tomu, že po čase, když se ložisko "vychodí", budu chtít hlavu znovu přitáhnout a tím se oka zadní vidlice ještě více "zkřiví". Nevím, jak to dělají výrobci těch čepů na fullech, ale předpokládám, že po svaření zadní stavby se teprve frézují dosedací plochy ok zadní stavby, které dosednou na to hlavové složení.
Na druhou stranu u řešení čepu ze zadního náboje nic takového nehrozí. Pokud budou patky zadní vidlice trochu křivé oproti rovině kolmé k ose otáčení, tak se nic neděje, přitažením matic se to srovná a na ložiska náboje to nemá pražádný vliv.
Jak se na tu fantasmagorii, kterou vyplodil El, dívá strojař?
Nevadí-li u lehokola nějaký ten gram (nebo kilogram) navíc, jukni na www.dutchbike.nl. Čím širší uložení vidlice, tím lepší vedení aji životnost
Nekamenuj mne, ber to pouze jako inspiraci ... B-)
Jo dutchbike znám. Je to bytelné, ale nelíbí se mi tam jedna věc a to, že přichycení přední části rámu na tu středovou osu není asi úpně pevné a stabilní. Když koukám na leháče, které byly podle toho návodu postavené, tak většina lidí má na tom spoji přední části rámu se středovou osou různé podložky apod., aby se jim ten úchyt po středové ose neposouval. Takže to asi enní moc spolehlivé spojení.
Já to myslel asi tak: Ze středového složení nechat jen obě misky, dovnitř vtlačit gumovou rouru a do ní narvat silnostěnnou trubku se zápichama (na soustruhu za cigára) asi 2 cm od konců. K přední části rámu přivařit špačky jeklů s půlkulatým vybráním pro tu silnostěnnou trubku. Dohromady to stahnout třmenem.
Ta sedlová trubka by mě tam štvala. Nevím, jak by to vyšlo pevnostně, kdyby se uřízla a vzpěry, které jdou od kola k sedlu by se ohnuly (do oblouku) ke středu a tam "heftly". Domnívám se, že by pak ta vidla byla lehčí než lehká aji dostatečně tuhá.
(Su jen teoretik)
Ty misky by se tam našroubovaly až po natlačení gumy, aby nevyjížděla ven (ale to každý jistě pochopil, že?)
Jestli tomu rozumím správně, tak bys vytvořil silentblok namáhaný na krut?
Ni, ni! V tej gumě by se to otáčelo, no otáčelo, vykyvovalo. Tak, jak to bývalo na přední nápravě u 1000MB nebo u Octavie po roce 1961 :-)
Už jsme zase u soustruhu a to já právě nechci. Uvažuju nad něčím, co si může udělat doma většina lidí (svářečku má kdekdo, soustruh málokdo). trošku bych měl u té gumy strach, že by docházelo k vychylování zadní stavby od svislé roviny. Jedině že by ta trubka uvnitř měla stejný průměr jako díry v miskách středového složení - ale to by pak ta guma uvnitř postrádala smysl.
Nemáš někde ve svém okolí SOU technické? Pokud vím (ze své zkušenosti), mis3 obráběčů jsou rádi, když učni dělají něco užitečného. Navíc nemusejí-li to sami vymýšlet ... Obvykle stačí i dost neumělý náčrt, dělá to víc učňů a ty si můžeš nakonec vybrat. A "za hubičku" ...
A nebo kde kdo v praci za flasku rumu... tam jsou taky radi, kdyz muzou fusovat a obcas delat i neco jineho nez pro sveho zivitele...U nas to bejvavalo bezne. Ja mam z CNC doma taky par veci:-) Kdybych to mel platit, tak se nedoplatim:-)
Viděl jsem jedno kolo s takovým čepem zadní vidle, a ten čep byl achilova pata celého stroje - furt to dělalo co nemělo, muselo se to seřídit každých pár set kilometrů a podobně. Jemožné, že vychytáš provedení tak, aby to nezlobilo, ale celkově se mi nezdá použití původně rotačního ložiska kola s malým průměrem a jen pár kuličkami na kyvný čep vidlice, podle mě se budou konusy vytlačovat a kuličky krychličkovat mnohonásobně rychleji než při původním použití ložiska. Ale nejsu strojař, je to jen dojem.
No to je asi fakt slabina toho řešení se zadním nábojem. Ale není žádný problém po x kilometrech povolit matky a osu pootočit, ať to sedí v jiném místě konusu, případně konus vyměnit. Práce na max. 15 minut. Ale to ukáže až čas (pokud to ovšem někde použiju). Byl to jen takový nápad, prototyp, ať nemusím obtěžovat soustružníky.
Nějak mi nejede ten odkaz na dutchbike, takže nevím, co tam je. Ale vzpomněl jsem si jak byl udělaný kloub řízení na Pythonu (http://www.python-lowracer.de/) ze středového složení. Mohl bys dát do rámu středové složení, nasadit na něj nějaké levné (ne duté) kliky a do těch už se dá přišroubovat/přivařit zadní vidlic. Akorát je to široké a těžké, záleží na konkrétním stroji jak moc by to vadilo. Myslím, že středové složení by tohle mělo vydržet celkem dobře.
Jo středové složení je bytelné, to by to vydrželo, ale problém je, jak spolehlivě uchytit zadní vidlu na tu čtyřhrannou "konusovou" osu - viz problémy u řešení "dutchbikes" - ten spoj se posunuje a není spolehlivý. A celý ten bazmek je opravdu dost těžký. Nejsem žádný "gramhonič", ale to už je opravdu zbytečná váha.
Myslel jsem našroubovat zadní vidlic na uříznuté pahýly klik. To by bylo opravdu těžký (myslím na váhu).
Teda, pane vachmajstr, voni sou hlava ...
Jo to mi nějak uniklo s těmi klikami - ale je to takové "nastavované" řešení, navíc kliky se na ose usadí (hlavně když jsou duralové) různě "hluboko" i podle toho, jak silně dorvu šroub, který kliku drží, takže jsme u "nejednoznačné" polohy klik vůči zbytku zadní vidlice - prostě bych řek, že je to taková improvizace "ono to nějak vyjde" a to se mi nelíbí. Navíc jsem toho názoru, že kde je šroubový spoj, tak tam může dojít k jeho povolení - aby mi pak zadní vidla někde neupadla (holt svar je svar). Řešení by mělo být co nejjednodušeji zhotovitelné a "opakovatelné".
Asi by bylo nejlepší to řešení s A-headovým hlavovým složením, ale pořád mi vrtá hlavou kolmost těch ok zadní vidlice, které budou nasazené na tu hlavu, k ose hlavy. Jedině, že by se celé to hlavové složení (kloub zadní vidlice) složilo (včetně ok zadní vidlice), seřídilo a dotáhlo a až by byla oka v definitivní poloze, tak by se k těm okům přivařila zadní vidlice. Při případném opotřebení ložisek a nutnosti vymezení vůle novým dotažením hlavového složení by se mohla vůle mezi oky zadní vidlice a ložisky vymezit třeba těmi tenkými podložkami pro vymezování vůle u konusu volnoběžných vícekoleček - je ale otázka, zda ty podložky budou mít odpovídalící průměr, který by se do hlavového složení hodil. Ale možná by se něco našlo.
Jediná vidle co mi kdy upadla byla přivařená, rupla u svaru, od pádu mě zachránil nosič přišroubovaný k patkám a sedlu šrouby M5, prostě šroub je šroub... :-)
Ukaž mi homebuild kde není žádná část typu "ono to nějak vyjde" nebo "takhle to vyšlo". To je tak přece vždycky, ne? Pokud tedy neinvestuješ do vývoje jakobys chtěl stavět sériový kolo. I pak máš prototyp kde něco nějak vyšlo nebo nevyšlo a měníš to.
Vůli u Aheadu jde vymezovat, údajně existuje taková věcička co vypadá asi jako cca 6-10mm vysoká podložka nebo objímka s imbusovým šroubem. Uvnitř je konická a v ní je druhá konická opačně, bez šroubu, natěsno na krku vidle. Podle toho jak moc stáhneš ten šroub, tak moc ta podložka vyjede po té vnitřní nahoru - pracuje proti šroubu co ježkem přitahuje představec. To by se ti hodilo na to seřízení vůle. Ale nemám ponětí kdo to vyráběl, jak se to jmenovalo nebo podobně. A bez soustružníka to nevyrobíš.
Nevím, jestli ses někdy díval na moji už milion let neupdatovanou stránku o stavbě handbiku (http://hebike.borec.cz/DSCN8538s.jpg). Vymyslel jsem přední vidlic drženou v hlavě dvěma představci, pod a nad hlavou. Kolo ještě nenajelo víc jak pár set metrů, ale všichni tvrdili, že to nebude fungovat protože nebudu moct dodržet souosost těch představců a přitom je dotáhnout. Jde to, stačilo hlavovou trubku udělat o milimetr dva větší (pro jistotu), pak ji dobrousit, a prostě to dotáhnout. Chodí to zlehka v rozsahu 180°, a podle toho, jak se to chovalo při dotahování a během postupného zkoušení dobroušení délky trubky bych řekl, že neexistuje tak velké opotřebení té hlavy aby ho ten systém nezvládl. http://hebike.borec.cz/DSCN8538s.jpg Podle mě je to systém co hledáš. Nevěřím, že při pečlivém vyrobení by se to někdy mohlo opotřebením ložisek pohnout natolik, aby nesouosost pravého a levého oka vidlice dělala potíže při tom úhlovém rozsahu v jakém se to má pohybovat.
ten první odkaz měl být jen http://hebike.borec.cz
Řekl bych, že u toho řešení s hlavovým složením A-head by se to nejlíp udělalo tak, že se to vše smontuje a dotáhne a teprve pak se navaří oka k zadní vidlici.
Pokud se týká výše zmiňovaných dvou konusových podložek (z toho jedna stahovatelná šroubem) pro vymezení vůle v hlavovém složení A-head, tak ty podložky jsou součástí některých hlavových složení, ale už jsem takové složení dlouho nikde neviděl. To by bylo asi nejlepší pro vymezování vůle, která časem v hlavě vznikne. Budu muset asi zapátrat na internetu a v cykloskladech.
Z hlediska váhy a výdrže by opravdu bylo nejlepší hlavové složení, ale jak zajistit, aby byly "oka" zadní vidlice kolmo k ose otáčení hlavového složení i po pevném stažení celého spoje - tak to se mi prozatím nepodařilo vymyslet. A kolmé to musí být, jinak nebudou ložiska dosedat stejnoměrně po celé své dráze. jediné řešení by bylo, že by se tam nedalo hlavové složení A-head (tedy bez závitů) ale dalo by se tam závitové hlavové složení¨včetně podložek a kontramatek z obou stran, celé složení by se seřídilo a dotáhlo a teprve pak by se na to přitáhla ta zadní vidla (podobně jako u toho řešení se zadním nábojem). Ale celé by to bylo pravděpodobně ještě širší. A složitě by se to smontovávalo, pokud by byly oka vidlice uzavřené. Alůe asi by to šlo.
Připadá mi zbytečné používat na čep odružené vidle kuličkových ložisek. Stejně ten pohyb pak budeš tlumit tlumičem, nějakej odpor je spíš žádoucí. Máš nějakej speciální důvod, proč jsi nepoužil kluzné ložisko?
Pokud budu vychazet zase z klasickych FS bicyklu, tak kluzny loziska se skoro prestavaji pouzivat i na "vedlejsi" cepy, na hlavnim cepu jsem to snad nevidel nikdy. Zvlast u jednocepovyho reseni, o jaky pri stavbe lehokola predpokladam, ze pujde, by se kluzny lozisko rozhodne nedozilo vysokyho veku :o)
Netusim, kde jsi byl na informaci, ze by kluzny loziska mely byt charakteristicky vysokym odporem pri jejich chodu, a cokoliv, co klade odpor krome rizenyho pruzeni ci tlumeni je naopak zasadne negativni zalezitost. Kazdy tuning pruzicich jednotek zacina prave s minimalizaci veskerych vedlejsich nezadoucich odporu.
odpor kluznýho ložiska nemusí být vůbec velký a taky jsem to netvrdil, ani jsem netvrdil že odpor čepu je žádoucí, jen jsem tvrdil, že ten malinký odpor, který tam bude ve srovnání s kuličkovým ložiskem navíc, nebude mít na funkci podstatný záporný vliv. Hlavně jsem se ptal, jaký je důvod nepoužít kluzné ložisko. Říkáš, že tímto důvodem je trvanlivost. Trochu mi teď ale není jasné, proč by trvanlivost kuličkového ložiska měla být při této aplikaci větší, než kluzného. Spíš bych čekal, že na stejném místě stojící kuličky udělají do konusů důlky, naproti tomu u kluzného ložiska doléhajícího celou plochou bych čekal, že vydrží déle (samozřejmě za předpokladu použití stejně kvalitních materiálů). Ale žádným velkým odborníkem přes ložiska nejsem.
sorry, koukám, že jsem opravdu tvrdil, že odpor je žádoucí:-) beru zpět.
ještě k tomu odporu: pokud někdo chce mít plnou kontrolu nad tlumením, tak je samozřejmě každý nekontrolovatelný odpor nežádoucí. Ale už jen ten odpor sám o sobě plní funkci tlumiče. Na některých starých motorkách (např. Harley-Davidson) byl třecí odpor (do jakési míry regulovatelný) jediným tlumícím prvkem odpružení přední vidlice.
Odbornikem pres druhy lozisek taky nejsem, ale z praxe vim, ze kluzny loziska maji proste mnohem mensi trvanlivost, odolnost proti vnejsim vlivum apod., kdokoliv ma neco takovyho na zadni stavbe na biku, cas od casu vsechny kluzny loziska meni. Naopak klasicky loziska vydrzi mnohem vic.
Kluzny lozisko je zpravidla vlastne nylonovy pouzdro, ve kterym se nasucho otaci nejaka osa. Opotrebeni vznika daleko driv, nez u valivych, kulickovych aj. lozisek- v mastnym a tim castecne i znecisteni odolnymu prostredi.
Navic kluzne lozisko se proste driv vymacka....to je zname i z praxe...kazdou chvilku se na Skodovkach menily
Vyrábí se i různá kovová kluzná ložiska (bez nylonové mezivrstvy). U těch nevidím důvod, proč by měla vydržet míň. Ale teorie a praxe jsou často rozcházejí, třeba tam nějaký skrytý důvod je.
Jo...dělají:
1...pórovité materiály s vlastní zásobou maziva (pórovité železo, bronz, plasty) ...ložiska s malými nároky na mazání
2...několikavrstvé materiály s funkční vrstvou z plastu (buď s porézním povrchem nebo vybráními pro zásobu maziva dodaného při montáži)...ložiska s malými nároky na mazání
3...materiály nevyžadují mazivo (uhlíkové materiály, plasty, kompozitní)...ložiska bezmazná
Životnost samomazných ložisek:
při nepřetržitém provozu: Lh @ (2000 ¸ 5000) h
při přerušovaném provozu: Lh @ 1/3 . Lh
Životnost valivých je podstatně delší (dano konstrukcí)...bohužel se nedá jen tak říct. Záleží na způsobu zatížení, mazání...
Kluzná ložiska se v praxi na tyto věci prostě nepoužívají. Asi je to důvod, proč se zadní stavby v poslední době dělaji na valivých. Navic při tomto zatížení vznikají rázy, které přece jen valive ložisko zachytí lepe (při dobré konstrukci uložení ložiska). Kluzné se prostě časem vymlátí
sice stále nechápu, proč by principiálně měla být kuličková ložiska při kývavém pohybu a převážně statickém zatěžování odolnější, ale taky nejsu strojař, takže tomu zas tak nerozumím, takže se nebudu hádat:-) Ještě prosím řekni, co znamenají zápisy "Lh @ (2000 ¸ 5000) h" a " Lh @ 1/3 . Lh". Dík.
No vidis...a ja se tim nekolik let zivil. Navic staci si vzit kdejakou stredoskolskou ucebnici a tam to mas napsane. Hold nekdy to neni o pocitech, ale o praxi a skutecnosti. Kdyby se konstruovalo dle pocitu, tak to asi daleko strojari nedotahli.
Jedna se o zivotnost v hodinach pri neprerusovanem zatizeni (2000 az 5000h) a pri prerusovanem stavu (nas pripad)...1/3 z predchozich hodnot.
Dík. Teď jde o to, jakej čas se počítá do toho přerušovanýho stavu a v jakých podmínkách je to měřený. I pokud by platila ta třetina času na celou dobu jízdy, tak by to tedy mělo vydržet tak 10.000 až 20.000 km (což, pravda, znamená to občas vyměnit, ale není to zase nic hroznýho).
A ještě jedna poznámka: Neoponuju proto, abych z ostatní udělal blbce nebo abych působil dojmem, že všemu rozumím. Oponuju proto, abych se něco dozvěděl a abych si ověřil, do jaké míry jsou moje laické odhady mimo:-) A zrovna problematika kluzných čepů mě teď zrovna celkem dost zajímá.
Jo...ale to je pro idealni stav....ten nikdy nedocilis. Navic je to dle meho urcene pro kruhovy pohyb...ten ty tu nemas...je to jen kejvani na miste. Takze se ti to muze vymackat i po tejdnu.
Ja jen prodavam, co vim, co jsem v praxi pouzival. Tady priznavam, ze bych tam kluzna proste nedaval. V podstate jsme je vetsinou nedavali nekam, kde nam na tom zalezelo. Je to sice hezka vec, ale v praxi opravdu prd vydrzi. Staci trosku vetsi naraz a muzes menit. Staci par vetsich razu a muzes menit.
A pak...nevym, proc objevujes ameriku, kdyz zadni stavba uz je vymyslena a vetsina konstrukteru se priklani ke kluznym loziskum...asi k tomu maji duvod...
Po 36. minutách napíšeš " většina konstruktérů se přiklání ke kluzným ložiskům...asi k tomu mají důvod..." Je změna tvrzení zapříčiněna pozdní noční hodinou?
Na Jawách "kejvačkách" byly na zadní vidli kluzná ložiska a nemusely se moc často měnit ...
Jo ted na to koukam:-) Pozdni vecer, spise rano.
No ja si pamatuju, ze jsme zas ve skole menili kluzny loziska (nekde v predni naprave, nebo kde...ted uz nepamatuju) ve starych Skudkach (105, 120, fava)...a docela casto....A hlavne preventivne. Navic v praxi uz jsem nekolikrat predelaval vec navrzenou na kluzna loziska zpet na valiva. Ona se proste nehodi na vsechno.
Michale, to jste měnili svislý čepy řízení, který se často zadíraly, protože je někdo nemazal, přesto že tam byly dvě mazničky, později jedna. Někdy se stalo, že se čep ukroutil a upadlo přední kolo. Ale to nebylo kluzným ložiskem, ale údržbou, spíš teda neúdržbou - nemazáním. Určitě si vzpomínáš, jak se ty svisláky špatně demontovaly, protože byly často zarezlý.
No jo...ale vem si, ze na tom kole to taky nebudes extra udrzovat. Uz jsi nekoho videl, jak maze kluzna loziska na kole?
A dost, nebudem to rozebirat:-) Zacina me strastne stvat, ze na tomhle foru se to hada a porad se musi neco dokazovat. Ja napsal jen to, co vim, cim se ridim, co jsem pouzival v praxi. Proste zkusenosti.
To co jsi napsal ty beru a uznavam, ale proste rikam, ze ja bych na tohle kluzna nepouzil. Jako konstrukterovi mi to neprijde uplne nejvhodnejsi. Ale to je proste nazor a myslim, ze tohle by se melo resit bud u prkna, nebo v hospode:-)))
Mozna, ze potiz je v odbihani od tematu, bavime se o kolech. O zadni vidlici kola.
Neboli: mas-li nejakou zkusenost s koly sem s ni.
Mas-li ji ale od jinud, pak dokaz ze je relevantni i v diskutovanem kontextu - tedy momentalne u stavby zadni vidle na kole.
Ze to na skudkach bylo blbe o tom nikdo nepochybuje, ale o zadni vidli to na kole bohuzel nerika vubec nic.
A teoreticky rozbor vlastnosti ruznych lozisek je bez vztahu ke konkretni aplikaci zase celkem nezajimavy.
Nazor konstruktera je sice zajimavy, ale to co vsichni potrebujem a co budeme radi respektovat je nazor konstruktera kol.
No jo...ale ten tu neni zadny:-) Ja jen navrhoval, jak bych to udelal ja, kdybych to delal...je jedno, zda jsem konstruoval kola, formy, nebo neco jineho...Proste to byl muj nazor k problemu....hold to nekdo neprenesl pres srdce...
nepouzivaji?
Vsechny respektive skoro vsechny zadni vidle na lehokolech jsou na nejakem kluznem lozisku, vetsinou keramickem nebo plastovem ci jak se ten matros jmenuje.
Kde nic nerotuje trvale s vysokymi otackami neni duvod pro komplikovane a drahe kulicky.
Láďo o drahých kuličkách se dá polemizovat. Jednak Michal psal o valivých ložiskách, mezi něž bezesporu patří i kuličkové, ale né jen kuličkové, a mnohdy kvalitní ložisko kluzné vyjde mnohem dráž. Chápu, že je asi jednodušší použít kluzné, zvlášt pokud se jedná třeba o silon, teflon apod., jelikož výměna takové vložky je za pár kaček a udělá si ji každý na koleně. Jinak bez výhrad souhlasím s Michalem, taky jsem již spoustu kluzných ložisek měnil za valivá. A navíc dle mého názoru a zkušeností, pokud se do kluzného ložiska dostane nějaký marast, tak zákonitě kluznou plochu vydře a čep se uvolní. Pokud se snad nějakým omylem dostane do valivého ložiska,které bych osobně použil kryté, tak to svinstvo musí být hodně tvrdé, aby odolalo a poškodilo kvalitní ocel.
V tomto pripade jde vice mene o bodove zatizeni, coz je pro kluzne lozisko nezadouci (dojde k deformaci vystelky). Takze proto je pro tento zpusob zatizeni klasicke lozisko. Ikdyz i tam bude dochazet k deformaci, ale vzhledem k pouzitemu materialu klasickeho loziska to bude nepatrne...jsou konstruovana na vetsi zatez. No kdyby bylo po mem, zkusil bych pouzit jehlickove lozisko. Radialne ho muzes zatezovat nekolikanasobne nez kulickove, ma mensi zastavbove rozmery a vetsi vydrz...ale zas ma o trosku vetsi odpor...
to teď trochu nechápu. Co myslíš pod pojmem "deformace výstelky" a "bodové zatížení"?
Kluzne lozisko se sklada z nosne casti (med, ocel...) a z vystelky (porovita cast).
Bodove zatizeni nastava u tohodle stavu...uhel otaceni je pomerne maly, takze lozisko bude zatizene vice v jednom bode...pripadne na male plose. Po case se ti to vymacka. U valivych lozisek to muzes omezit...
Krouzek otacejici se vuci smeru pusobiciho zatizeni (obvodove zatizeni) musi byt ulozen pevne (aby se neodvaloval) (J7, K7)/ j6, k6
Krouzek neotacejici se vuci smeru zatizeni muze byt ulozen volne (bodove zatizeni) H7, H8/(h6, g6)(G7)
myslím, že bodové zatížení je právě spíš u těch kuličkových - kulička se dotýká dráhy pouze v jednom bodě a zatížení je statické (ten čep se za normálních okolností nehýbe) - kulička může do dráhy vymačkat důlek nebo naopak dráhy mohou kuličku zplacatět. Zatímco u kluzného ložiska se zatěžuje celá kluzná plocha, která je mnohonásobně větší.
existují i kluzná ložiska pro velkou zátěž
Jo...ale mela by byt zatezovana rovnomerne....
....což se dá říct i o kuličkových ložiskách:-)
Uvedom si, ze zivotnost kluznych lozisek je z principu proste nizka...uz na stredni skole se to uci jako negativum kluznych lozisek. Klasicke lozisko je vyrobene z vice materialu a tam to vetsinou praska. Vystelka je oproti kalene oceli loziskoveho loze urcite mekci, takze pri razovem zatizeni ti ani plocha valiveho loziska nepomuze. Pak valive lozisko se opotrebovava postupne, protoze ma moznost se otacet...i pri malem uhlu otaceni. Valive je namahane porad v jednom miste, jedine, ze bys obcas vystelku rucne pootocil:-)
Navic to budes pouzivat v prasnem prostredi, takze se ti tam muze dostat kde co.
Pavle, pochop už konečně, "je to axiom a o tom se nediskutuje, ani se nemusí dokazovat..." (i když praxe mluví jinak)
Nedá mi, abych se nezastal nestrojaře Pavla. Jeho výplody mají logiku, ale protože není strojař, jak říká, neví, že kluzné ložisko by mělo v ideálním stavu vytvářet na třecí ploše olejový klín, na kterém by mělo vlastně klouzat, za ideálních podmínek plavat. Potom má daleko větší životnost, než valivé ložisko. Takže o nějakém axiomu zde nemůže být řeč. Tohle si pamatuju ze školy zase já. Ale protože zde u kyvné vidlice tento případ ideálního mazání nemůže nastat,je pravděpodobně výhodnější použít valivé ložisku, nejlépe asi to jehlové. Pavle, takhle bych ti to vysvětlil teda já. Ale žádný strojař by neměl argumentovat tím, že kluzné ložisko má menší životnost, než valivé a dávat to jako axiom už vůbec ne. To zase AV. Někde je výhodnější to, jinde ono. Vemte si třeba moderní motor automobilu, jaká ložiska jsou na klice a ojnicích - kluzná - ale dokonalé mazání. Trabant měl ložiska jehlová a byla tam daleko menší životnost. Tohle jsou argumenty moje, kterým nemusíte věřit a proto sem zkopíruju kousek odborné literatury:
Výhody kluzných ložisek:
-jednoduchost a nižší cena, zejména u větších průměrů
-snadná montáž s přesným uložením hřídele
-možnost oprav poškozených ložisek (oprava nebo výměna pánví a čepů)
-schopnost tlumit rázy a vibrace, bezhlučný chod
-možnost použití ložiska v extrémních teplotách (podle maziva)
Nevýhody:
-větší ztráty třením
-menší únosnost zejména při rozběhu a doběhu a při nízkých otáčkách
-nároky na dostatečné a kvalitní mazání
-jsou náchylnější k zadření
-většinou vyžadují záběh
Výhody valivých ložisek:
-velká únosnost, a to i při nízkých otáčkách (rozběh, doběh)
-podstatně menší ztráty třením
-malá spotřeba maziva a menší nárok na kvalitu a spolehlivost mazání
-odolnost proti zadření a zvýšeným provozním teplotám (do 200°C)
-snadná údržba a výměna
-ložiska jsou plně normalizovaná a běžně dostupná v prodeji
-odpadá nutnost záběhu ložiska
Nevýhody:
-vyšší cena
-obtížnější montáž
-nedají se opravit, pouze vyměnit
-pro malou plochu nemají schopnost tlumit rázy a vibrace
-jsou hlučnější
-nižší tepelná odolnost
Poruchy a údržba kluzných ložisek:
Kluzná ložiska z kapalinným třením mají velkou životnost. Při správném provozu jsou třecí plochy od sebe odděleny vrstvou maziva. Mazací systém ložiska musí být naprosto spolehlivý. U moderních automobilů jsou mazací systémy dostatečně spolehlivé. Vyžadují pouze občasné kontroly spočívající v doplňování a výměně maziva a čištění nebo výměna filtrů. Speciální ložiska z uhlíkových materiálů, nebo z plněného teflonu nevyžadují obsluhu vůbec.
Poruchy a údržba valivých ložisek:
K poruše nebo opotřebení ložiska může dojít nejen vlivem únavy materiálu, ale i špatným namontováním nebo mazáním. K zadření ložiska může dojít vlivem nečistot, následkem malých vůlí nebo předpětím ložiska. Vznikají potom nepatrné otlačeniny, rýhy, a jiné nerovnosti povrchu oběžných drah, nebo dokonce odlupování materiálu, což vede k rázům při provozu ložiska a jeho následnému zničení. Při montáži musíme používat montážní pomůcky (stahováky, různé přípravky). Při montáži se nesmí kroužky ložiska křížit. Můžeme si pomoci využitím tepelné roztaživosti materiálů. V provozu je pak důležité zajistit jejich správnou vůli, čistotu a mazání. Ložiskový prostor je třeba chránit před pronikáním nečistot a unikáním maziva. Používají se hřídelové těsnící kroužky Gufera nebo jiné ucpávky. Správně namontované a ošetřené ložisko má zpravidla podstatně delší životnost než udává výrobce.
Tuto okřídlenou větu "to se nedokazuje..." použil jeden student strojárny při zkoušce z matematiky.Uspěl. A protože se tyto zkazky udržují velmi dlouho, domníval jsem se, že je obecně známá.
(zapomněl jsem smajlíka - omlouvám se!)
OK., omlouvám se já, teď sem teprve pochopil tvůj příspěvek, musím číst pozornějc a všímat si i uvozovek a podobných věcí. Už tvému krátkému příspěvku rozumím. Krátké a výztižné.
Teoreticky to mate zvladnuty skvele a pro konstrukci jadernych elektraren to jiste bude dobre ale kolo je proste jen kolo.
To co tu slozite zduvodnujete, ze je spatne, jezdi po silnicich bez nejmensich problemu s vydrzi delsi nez co vetsina z nas najela za cely zivot.
Máš určitě pravdu, že na kolech se používájí na zadní vidlici kluzná ložiska a vydrží dlouho. Jihra na začátku diskuze napsal co ho napadlo a že by použil kuličky, hlavně proto, aby si poradil s tím co má doma a co mu je dostupné, tedy bez soustružnických prací. Já mu fandím a jeho řešení se mi jeví dobré. A to, že chce použít kuličky a je to něco jiného než je zvykem, je podle mě v pořádku. Jen ať to vyzkouší a uvidíme. Třeba se za pár let nebudou dávat na zadní vidlici jiná než valivá ložiska a třeba je to omyl, uvidíme.
Presne,tady totiz nejde o to jake lozisko se pouzije,ale jak se to nadimenzuje,takze kdyz tam proste das dostatecne dilmenzovany kluzny lozisko,tak proste vydrzi.
Pravda, pravda ... 60. léta minulého století ...
Prohlásil o zkoušejícím, že je vůl. Ten to zaslechl a chtěl, aby pan student podal důkaz.
Dávno tomu, dávno, pane kolego ...
No ale tohle vsechno jsem nahore napsal:-) U kluznych zalezi hlavne na provedeni, zpusobu mazani. A sam pises, ze toho se u kola dosahnout nemuze. V tomto pripade se jen z vystylky uvolni teplem to mazivo, ktere vystylka sama o sobe obsahuje. Nekdy ani to neni, protoze to vse funguje na grafitu.
Zivotnost je podle teorie krasna vec, ale ja mluvim z praxe. Uz mam za sebou spoustu nakonstruovanych veci a na kluzna loziska jsem moooc opatrnej. V podstate jsem je zavrhl a pouzival jsem je jen na nizke zateze.
Nemůžu se ubránit dojmu, že všechno trochu zjednodušuješ. Přece důvod, proč vůbec existují různé druhy ložisek je v tom, že na různé věci se hodí různá ložiska. Připadá mi divné tvrdit o jedněch, že jsou prostě lepší než ta druhá, jen tak, aniž bychom mluvili o konkrétních podmínkách. Tohle nefunguje v žádném oboru.
Opakovaně vytahuješ "zkušenosti z praxe". Naprostá většina (ne-li všechny) odpružené zadní vidlice co jsem si kdy prohlížel měly nějaký druh kluzného ložiska. Na mém kole to ložisko (myslím brnozové, možná nám to upřesní Honza z Azubu) má za sebou cca 15000km a je to jedna z posledních neměněných věcí co nevykazuje žádnou vůli nebo jiné známky opotřebení. Nikdy jsem ho nijak neudržoval a kdo v poslední době viděl moje kolo ti poví, že je těžké poznat barvu pod tím nánosem špíny. Tož tohle jsou moje zkušenosti z praxe: co se týká jednočepové vidlice pro lehokolo, konstrukčně nejjednodušší mi připadá brozový čep z každé strany páteře rámu. Možná to vyžaduje práci soustružníka, v tom případě se dají vymýšlet hrůzy typu kusu náboje nebo hlavového složení a vyjdou dostupnější pro domácí výrobu.
Pánové, já bych tam dal z každé strany jehlové ložisko a zvenčí gufero proti vodě a nečistotám a přece jen bych sháněl soustružníka a případně brusiče na vybroušení kvalitního a přesného čepu.
Jednou složená důkladně udělaná sestava by podle mne byla bezúdržbová a vydržela by celou životnost kola.
A mas to do konece zivota:-)
do konce zivota:-) Soustruznikovi das flasku Bechera a on to rad udela....co resit?
Omyl...nezjednodusuji. Jen jsem psal, co bych volil ja a proc. Nemuzu za to, ze se tady ze me nekdo snazi delat vola. Jako konstrukter jsem se zivil, tak jsem napsal svuj nazor a oduvodnil....a tim tady koncim...
Tak promiňte, pane konstruktére, že jsem si dovolil nesouhlasit. Prostě já nemám s kluznými čepy na vidlici žádnou špatnou zkušenost a nevím o nikom, kdo ji má. Ložiska z náboje co byla v úvodu vlákna jsem naopak viděl dělat trable. Tak ještě jednou promiň, že nesouhlasím s tvým názorem vyhnout se kluzným ložiskům za každou cenu.
Hm...to je ono. Ja jsem tady zadny navrh neodmital, pokud si vsimas...naopak jsem se snazil diskutovat. Napsal jsem co bych ja pouzil, proc bych to pouzil...nic vic, nic min.
Koukam, ze tady to opravdu speje nekam. Clovek tu napise svuj nazor, snazi se diskutovat a stejne ho nakopou nekam....
Nevím proč se urážíš. Graduovaný strojař s nejširšími znalostmi z oboru podá nejprv "široké veřejnosti" vysvětlení, výhody a nevýhody obou provedení (tak, jak to tu provedl Finn - včera v 7:43). Nedrž se pouze jednoho řešení, které je dle tebe to nejlepší. O jakou životnost jde? O statisíce kilometrů? Kolik lidí ujede na kole víc než 50000 km za život?"Vždyť je to jenom kolo", navíc homebuild ...
A ja se neurazim...jen me stve ten pristup. Odvazil jsem se neco prosadit, nabidnout, vysvetlit a hned je zle, ze jsem machr a pan strojar. Ne nejsem, ale strojarinu miluju a je to jedna z veci o ktere se dokazu bavit s nadsenim.
Navic svuj nazor jsem nebral jako jedinej dobrej a moznej. Jen jsem si ho obhajoval, ale neprosazoval.
Ono v podstate ani nejde o zivotnost, ale tak nejak o to, aby to fungovalo co nejlepe, co nejdele, pripadne eliminovat nejake mozne poruchy (v podstate jde o uchlacholeni strojarova ducha tim, ze je to "na vzdy"). A to myslim dve jehlickova zapozdrena loziska, dobre usazena splnuji.
Každý přistupuje k výrobě „vlastním“ způsobem, přizpůsobeným svým možnostem. Někdo ( např. já ) se snaží sbastlit stroj rychle, s co nejmenšími náklady a s minimálními požadavky na strojní zařízení. Proto byla první má trojkolka neodpružená, celá z „továrních“ dílů (stará rozřezaná kola).
„Jihrův“ návrh je mi tedy blízký a jsem zvědavý, jak se osvědčí. Když si ale vzpomenu, kolikrát jsem desetimilimetrovou osu v zadním kole ohnul nebo rychloupínákovou přerazil, nejsem si jistý, zda bude zavěšení kyvky dost tuhé a vydrží. Na „klasickém“ lehokole to snad bude stačit, ale na trojkolku, kde jsou větší boční síly, bych toto upevnění použít nechtěl.
Novou chci dělat z duralu a zadní kyvku mít jednonohou, uloženou v kuličkových ložiskách. Jehlová by byla lepší, ale mám několik lehkých, kuličkových, která se používají v táhlech řízení letadel, kde vykonávají také pouze kývavý pohyb. Např. ložisko s vnitřním průměrem 25mm, má vnější průměr pouze 36mm a šířku 7mm, ložisko s vnitřním průměrem 30mm, má vnější průměr 42mm a šířka je stejná. Tím mám dilema, jaká ložiska použít – zda kluzná, či kuličková- vyřešené.
U toho čepu zadní vidlice přemýšlím ještě o jedné věci. Aby se co nejvíce omezilo houpání zadní stavby při šlapání, tak tahová strana řetězu by měla procházet takřka osou čepu zadní vidlice (či těsně nad ním) a tlumič by měl být cca kolmo k tahové straně řetězu. Viz třeba http://www.kreuzotter.de/english/eschwinge.htm. Proto by neměl být čep zadní vidlice moc široký, aby o něj řetěz nezachytával, a rameno zadní vidlice u řetězu by mělo být vytvarováno tak, aby o ně řetěz nechytal - viz. Azub. Azub má ten čep zadní vidlice i mimo osu kola (pokud jsem se dobře díval). Proto je třeba řešení se středovým složením nevhodné. Ono i to moje řešení ze zadního náboje je z tohoto pohledu moc široké.
Co ale řešit čep zadní vidlice trochu jinak - prostě velký průměr ložisek a čep co nejuzší. U čepu zadní vidlice mám dost místa smerem nahoru-dolů, ale nemám místo do stran, abych nepřekážel řetězu. Abych to trochu osvětlil - např. 3 kruhy průměr 80 mm, síla 10 mm, s dírou 40 mm. Vše postaveno na výšku, prostřední kruh je přivařen na konec přední část rámu, 2 krajní kruhy jsou přivařeny na nohy zadní vidlice, uvnitř je trubka průměr 40 mm, vše ztaženo natěsno k sobě (= kluzné ložisko dost velkého průměru, aby se rychle neomačkalo - i když má zase úzké styčné plochy??, velká plocha kruhů zabrání vychylování zadní vidlice od svislé osy).
Neberte mne ale hned za slovo - že to bude těžké atd. - je to jen taková prvotní myšlenka, kterou je třeba rozvést. Prostě jít s rozměrem čepů na výšku a nikoliv do šířky. Co třeba nějaké kuličkové oboustranné axiální ložisko většího průměru - apod,?
Koumejte, pište sem i blbosti, "brainstorming" má něco do sebe.
Nápad udělat čepo většího průměru a menší šířky je podle mě velmi dobrý, navíc to zdá se je používané u továrních kol (i když 80mm jsem teda fakt neviděl).
Nejsem si ale jistý tou výrobou a asi taky úplně nechápu jak myslíš ty tři kruhy. Obecně mi připadá lepší najít něco hotového vhodných rozměrů než zkoušet celé vyrobit (pokud to jde najít). Momentálně mě ale krom koupení a nalisování dostatečně velkého ložiska nic hotového nenapadá, co by se třeba na něčem vyskytovalo.
Ještě jedna myšlenka: nezvažoval jsi listovou pružinu? Na některých kolech jde použít plát pružného materiálu (sklolaminátová deska, jeden list pružiny z pickupu), jeden konec se našroubuje na rám, druhý nese vidlici, ta má normálně tlumič opřený o rám. Má to nink na svém uhlíkáči (laminátová deska) a myslím jsem kdysi viděl na netu fotky nějakého amerického homebuildu s tou ocelovou pružinou z pickupu. Na kola s malým zdvihem to není problém, vydolovat z toho třeba 100mm už by bylo těžší (dlouhá vidlic atd.). Jo a sklolaminát nesmíš pružit přes nulovou polohu tam a zpět, musí se předepnout a pružit jen jedním směrem, aby neztrácel vlastnosti.
Na celoodpruzenych MTB se taky pouzivalo (opravdu spis ten minuly cas, jinak jde o okrajove az raritni zalezitosti) ruznych planzet. Duvod, proc se tak nedeje dal, je jak pises castecne v tom, ze jde jenom o hodne maly zdvihy, takze se pro tenhle system vzil nazev "softtail", o FS (i kdyz mely nektery modely taky normalni tlumic) se diky vlastnostem tohoto systemu vazne nejednalo. Tim se dostaneme k druhemu duvodu- nevyhoda je v necitlivosti celyho systemu, ktery uz ze sve zasady nepruzi v pravym slova smyslu, ale spis kope, nemuze to proste kopirovat teren jako klasicky ( x-cepovy) zaves.
Pro uplnost- i dneska se planzety na odpruzeni zadnich staveb seriove pouzivaji, ale jde o pomocnou zalezitost- pruzna "planzeta" (napr. karbonova u Cannondale Scalpel) nahrazuje jenom jeden z cepu odpruzeni. Nemuze s uspechem suplovat cep hlavni, viz duvody vyse.
Ten můj nápad na úzký čep s velkým průměrem (3 mezikruží) byla opravdu jen taková první myšlenka, jak by to asi mohlo vypadat. Prostě jde o to, aby byl celý čep se vším všudy široký max tak 30-40 mm. No a při té šířce se musí nějak zajistit odolnost spojení proti "krutu" atd. takže musíme zvolit větší průměr. Ideál by byl něco jako dvojřadé axiální kuličkové ložisko vnějšího průměru třeba těch 80 mm s tím, že by se postavilo jakoby "na výšku" (osa ložiska by byla vodorovná). prostřední kroužek ložiska by byl nějak spojen s přední části rámu a krajní kroužky ložiska by byla spojeny s rameny zadní vidlice. Celé ložisko by bylo v ose staženo, tím se vymezí vůle v ložisku.
Tak nějak vypadá má představa. Samozřejmě dvojřadé axiální kuličkové ložisko bych dost těžko nějak uchycoval k rámu a vidlici, proto jsem místo jednotlivých kroužků ložiska uvažoval s mezikružími průměr 80/průměr 40 síly 10 mm. Do díry trubky 40 mm. Celé by se to stáhlo k sobě. Bylo by to kluzné ložisko. Říkám ale, že to je jen taková idea, nápad, který by bylo třeba dopracovat (jestli je to vůbec reálné.
Nebo abych to osvětlil ještě trochu jinak. Když bych použil sestavu čepu obdobnou jako jsem navrhl z toho zadního náboje, ale:
1/ Použil bych ložiskové misky a ložiska z "torpeda" (zadní náboj s protišlapnou brzdou).
2/ Ložiskové misky by se navařily na jakl široký 15 mm (nikoliv 30 mm).
Tím by se zmenšila šířka čepu a zvětšil by se průměr ložisek, čímž by zůstala zachována "tuhost" celého spojení rámu a zadní vidlice.
Ta celkova tuhost a odolnost proti vzniku vuli nezalezi jenom na prumeru loziska, ale docela podstatne prave na te sirce, resp. vzdalenosti, od jake budou loziska od sebe vzdaleny. Treba jako u toho klasickyho MTB, loziska u stredu slapani jsou nejenom OverSize, ale i vne ramu (tj. dal od sebe), coz prave zarucuje tu vytouzenou stabilitu.
Porad tady nechapu, proc objevovat Ameriku a nepoucite se u systemu, ktery funguji uz hodne dlouho a s uspechem.
který konkrétně systém máš na mysli? Ono se jich úspěšně fungujících najde víc (například na spoustě kol se najdou i ta kluzná ložiska, o kterýchs výše tvrdil, žes to v životě neviděl).
Mam na mysli konkretne system stredoveho slozeni s lozisky vne ramu, se kterym prisla pred x lety fa Shimano, dneska ho uz pouzivaji vsichni vetsi vyrobci (FSA, Truvativ, Campagnolo, .....).
Vyse jsem netvrdil, ze bych to nevidel, naopak jsem uvadel, ze videl, ale na "vedlejsich" cepech, ne na tom hlavnim. A ze se z duvodu nizsi trvanlivosti prestavaji kluzna loziska delat i na tech "vedlejsich". Cti prosim pozorneji.
Promin, ale jak se v diskuzi objevi tvoje jmeno, zacina mi byt jasny, ze prestava jit o reseni problemu a zacina jit o prosazovani ega.
nemám pocit, že by mi nešlo o řešení problému, tím spíš že přesně tento problém řeším taky (tedy jak udělat kyvné čepy). A četl jsem pozorně - mluvím o kolech, kde žádné vedlejší čepy nejsou a přesto je ten jediný čep udělaný jako kluzný. A funguje to.
.. ještě doplnění:
A právě proto, že na svojí konstrukci uvažuju právě o kluzných čepech (s jinými to tak jak chci udělat nejde nebo jen velmi složitě), tak proto se tu z diskutujících snažím vytáhnout co nejvíc věcných argumentů proti (ale jako věcný argument neberu "ono se to tak většinou nedělá").
No jednak mne baví vymýšlet netradiční řešení. Dále - jak už jsem někde výše psal - aby se omezilo houpání zadní vidlice při šlapání, tak je nutné, aby řetěz skoro procházel osou čepu, tudíž čep by měl být tak úzký, aby řetězu nepřekážel. Azub to má vyřešeno tak (jestli jsem se dobře díval na obrázky), že má celý čep posunutý od podélné osy celého kole doleva (od řetězu), aby řetězu nepřekážel, a pravá spodní trubka zadní vidlice je patřičně (a dost neobvykle) vytvarovaná, aby kolem ní mohl projít řetěz. To je ale samozřejmě jen jedna z možností.
Co se týká tuhosti čepu - tedy spojení rámu leháče a zadní vidlice, tak v principu - pokud budou na ramenech zadní vidlice svisle (tedy jejich osa bude vodorovná) navařené dva kruhy průměru 80 mm a na přední části rámu leháče bude navařen 1 kruh průměru 80 mm, ten bude zasunutý mezi ty dva "zadní" kruhy - a celé to bude staženo na nějaké vodorovné ose tak, aby se to mohlo kluzně "protáčet", tak tuhost bude úplně bez problému. Ale neberte mne za slovo - teď jen vysvětluju princip, nikoliv konkrétní provedení.
Nemám s tím zkušenosti, ale pro jistotu bych vaření napřed udělal zkušební „na nečisto” kvůli pravděpodobné deformaci v důsledku nerovnoměrného roztahování materiálu při vaření a chladnutí. To by mohlo způsobit drhnutí kuliček v ložiscích.
A ještě mne napadlo další - opravdu asi netradiční (a asi blbé - ale co kdyby) - řešení čepu zadní vidlice.
Jelikož se vidlice pouze vychyluje nahoru a dolů o pár stupnů a síly tlačí přední konec ramen zadní vidlice dolů, tak by se dal (možná) vyřešit "kyvný" čep zadní vidlice podobně, jako je vyřešeno zavěšení horní pohyblivé části starých vah se dvěma miskami (jedna miska na materiál, druhá na závaží, naše maminky či babičky je měly určitě doma) - ta část je uložena a kýve se pouze na jakýchsi hrotech, které leží v "miskách".
Takže opět jen popíšu princip - na konce ramen zadní vidlice by se navařily dva rovnoramenné trojůhelníky široké cca 10 mm tou "nejostřejší" špičkou dolů - hrany špiček by byly kolmé k podélné ose zadní vidlice (tedy i celého leháče). Na přední část rámu by se navařily dva kousky úhelníku, které by byly "otevřené" směrem nahoru a do nich by zapadaly špičky těch trojůhelníků na zadní vidlici. Špičky těch trojůhelníků by musely mít úhel cca 65 stupňů, aby se mohly v úhelnících vychylovat podle pohybu zadní vidlice.
Teď ještě zajistit, aby se celá zadní vidlice neposunovala do stran a aby ty trojůhelníky nemohly vyskočit z úhelníků (to by se celý leháč rozpůlil).
Opět podotýkám - naznačil jsem jen princip, nikoliv úplně konkrétní provedení.
Tak sem s nápady.
Mně se Jiříku zdá, že se postupně všichni diskutující vzdálili maximálně od zadaného tématu, tedy od jednoduchého (podoma vyrobitelného) čepu. A přitom to všici mysleli dobře. Jsi zasycen protichůdnými informacemi, ale s ideovými návrhy přicházíš vlastně pořád jen ty.
Těším se na fotodokumentaci tvého nového "dítka" (dílka)
A ještě jeden nápad - už se tu probírala i možnost použít jako čep zadní vidlcie středovou osu (tedy kompletní střed). Ten je bohužel hodně široký a bude překážet řetězu. Co kdyby se ale celá středová mufna se středovou osou navařila na přední část rámu mimo podélnou osu lehokola více směrem doleva (od řetězu), ať řetězu nepřekáží? Konec osy, který ze středového složení kouká na straně řetězu, by se odbrousil, aby nepřekážel řetězu. Zadní vidlice by se na středovou osu uchytila pouze jednostranně pomocí kousku kliky se čtyřhranem. Spojení by bylo dostatečně spolehlivé, je ale otázka, jestli by se nezlomila osa, už jsem jich v cykloservisu viděl pár zlomených (ale opravdu jen pár za ty roky). Na druhou stranu ty kované osy se čtyřhranem vydrží opravdu hodně a při pružení zadní stavby u leháče nedostává klika a osa tak tvrdé rázy jako když na "stojatém" kole stojím na pedálech a skočím třeba z metrové výšky.
Zadní vidla by ale musela být bytelná, protože by byla dost namáhána na krut. Ideální by bylo řešení ala Jarmes s jednostranné uchyceným kolem a kotoučovou brzdou.
Líbí se mi, že jsi svůj i Tvá snaha přicházet stále s něčím novým. Asi Ti budu připadat jako rejpal, ale přesto -kdysi byly v některém cyklistickém časopisu testy klik, kde měřili průhyb i zkroucení. U méně kvalitních byly hodnoty pro nme překvapivě velké. "Jarmes" má tu kyvku ( můj odhad ) tak ze čtyřicítky trubky a ta bude na krut i ohyb určitě lepší než klika - sice plná, ale s mnohem menším průřezem těch vláken, která jsou rozhodující - tedy dál od osy. Pokud jí použiješ jen kousek, tuhost se zlepší, jenže musíš "zmršit" kliku, levou jsem ještě zlomenou neviděl ( pravou ano, v místě přechodu z "pětipacky" do kliky). Další nutností je pak použití jednostranného náboje, který se asi dost těžko shání. Takže peníze, které ušetříš za soustružení kyvného spojení, vydáš za točení náboje a jeho čepu, či za koupi dražšího ze zahraničí. Nebo je u nás už někdo dělá?
Na novou trojkolku ho budu také potřebovat a názory výše diskutujících, o snadnosti ufušování v našem podniku neplatí, soustružníci nestíhaj ani to "služební". Každopádně přeji úspěch a dej vědět, jak to dopadne.
Draku, trošku špatně jsi mne pochopil. Z levé (ocelové) kliky bych použil pouze to oko se čtyřhranným otvorem. To bych vevařil do patřičné trubky (něco jako má Jarmes = 40x1,5), která bude tvořit kyvku zadní vidlice. Zadní kolo bych použil zcela normální s klasickým nábojem, ale ten náboj samozřejmě nemůžu uchytit jen za jednu stranu. Takže na kones té trubky (kyvky) navařím nastojato něco jako přední vidlici (ale bez krku) a samozřejmě bude širší a s jinými patkami, aby do toho vlezl zadní náboj. Nahoře na vidlici budou V-brzdy. Tak aspoň nebude vidlice překážet řetězu.
Je ale samozřejmé že celé to bude značně namáhané, takže bude třeba použít patřičně dimenzované profily (trubky). To sebou přináší vyšší váhu, je otázka, zda je to vůbec reálné - ale byl to taková nápad.
Já osobně mám strach ale spíše z toho, že se ulomí ta čtyřhranná osa, která kouká z toho středového složení, už jsem jich pár ulomených viděl (ale tak cca 3-4 za 10 let, takže to není tak hrozné). Na druhou stranu na horáku působí na tu středovou osu vetší a "ostřejší" rázy - třeba při nějakém vyšším dropu - než budou na tu osu působit při pružení zadní stavby na leháči.
Tohle se mi docela zamlouvá. Pokud jde o superjednoduchý způsob domácí výroby pro někoho, kdo disponuje svářečkou, vypadá to skvěle. Pod sedačkou je na levou stranu mraky místa, jedek konec středového složení si klidně může vyčnívat kam se mu zlíbí.
Vidlici by bylo podle mě dobré udělat z jeklu co bude na výšku stejný s tou klikou, připevnit (přivařit?) ho k rovné části té kliky a pro tuhost (kterou tu drak správně u klik zpochybnil) to pak obalit kouskem karbonu. Stačí ti pruh 15x100cm, za ten dáš tak stovku (pokud přemluvíš Havel-Composites aby ti tak malý uřízli), prosytíš ho pryskyřicí (cca 50-100g) a natěsno omotáš kolem odmaštěného spoje, s přesahem na kliku a vidlic. Pak už to pružit nebude.
Náboj by šel použít jednostraný bubnový Sturmey-Archer, někde je tu někdo nabízel (nebyl to Jarmes?), že je umí sehnat za šest set a něco nebo takovou nějakou cenu. Je to vlastně náboj a brzda v jednom, takže to není velká cena. Má to nějakou 12 nebo 14mm silnou osu se závitem, prostě se našroubuje do vidlice a připojí lanko brzdy. Na zadní kolo bubnovka bohatě stačí, a bude to bezúdržbové.
Vlastně sorry, ty máš vzadu pohon, pokud uvažuješ řetěz kolem čepu vidlice. Pak to s tou jednostrannou vidlí a zároveň i kotoučovou nebo bubnovou brzdou bude trochu divočejší. Mohl bys udělat něco jako mají vzadu tříkolky Windcheetah, ale takový náboj neseženeš, a jeho výroba plně zlikviduje jednoduchost výroby vidlice a čepu.
Já uvažuju na konec té kyvky navařit nastojato něco jako přední vidlici, ale širší, aby do toho vešlo zadní kolo se 7-mikolečkem, přehazka atd. Tím pádem nepotřebuji jednostranný náboj, nahoře na "vidlici" budou V-brzdy. Má to další výhodu v tom, že nebude nic překážet řetězu.
Co takhle potom dát tu vidlic zešikma dopředu, třeba s úhlem cca 30° vzhledem k tomu jednostranýmu rameni, její vršek spojit s tím ramenem (vznikne trojůhelník vlevo od kola) a vzepřít tlumič mezi ten trojúhelník a rám pod sedlem. Dostal bys vlastně něco jako jsou zadní vidlice na nových Azubech (které jsou mimochodem původně pro celoodpružená MTB) akorát bez té jedné ďábelsky (a podle mě hezky) tvarované trubky. Bylo by to mnohem pevnější než jen přímá jednoduchá jednostranná vidlice a pořád stejně snadný na výrobu.
Zajímavá myšlenka!!! - holt ten brainstorming přece jen k něčemu je. Lidi plácají blbosti a občas je mezi tím perla - a o tom to je.
Já jsem si vždycky říkal (byl to jen takový pocit), že tlumič by měl být umístěn svisle, protože když bude vodorovně, tak tah řetězu se jej bude snažit stlačit = houpání zadní stavby. Ale když jsem si to teď pod dojmem tvého nápadu nakreslil na papír, tak je to v podstatě blbost. Tah řetězu (pokud je tahová strana řetězu nad čepem otáčení zadní vidlice, což většinou je) vyvolá sílu, která bude směřovat víceméně tečně k obvodu kruhu se středem v čepu otáčení zadní vidlice a poloměrem čep-zadní náboj. Takže poloha tlumiče vodorovně kus nad čepem zadní vidlice by mohla být ještě výhodnější - záleží na poměrech ramen té zadní stavby a místě uchycení tlumiče na vidlici.
Sakra měl bych si znovu zopakovat středoškolské učivo - pevnost a pružnost a mechaniku. Ale komu by se na stará kolena chtělo. Vyznáte se v tom někdo? Zkuste to nějak teoreticky rozvést - tedy tu polohu a umístění zadního tlumiče.
myslím, že poloha tlumiče nemá na houpání vůbec žádnej vliv. Je to jen otáčení kolem čepu, kde bude tlumič je nepodstatné. Samozřejmě za předpokladu dokonale tuhé vidlice i rámu.
Nemůžu se zbavit dojmu, že vzdálenost tlumiče od čepu vliv na houpání má.Je to sice otáčení kolem čepu, ale v podstatě dvoustranná páka( tedy jestli se nemýlím) a tím pádem vzdálenost tlumiče od čepu je rozhodně důležitá. Pokud se mýlím, tak mi to někdo vysvětlete.
Podle mě je jeden vztah mezi tuhostí přužiny tlumiče, poměrem délek celé vidle ku délce od čepu k tlumiči a zatížením zadního kola. Pružina musí být tím tvrdší čím větší je ten poměr délek, čím zatíženější je zadní kolo a čím delší je zadní vidlic.
Druhý a oddělený vztah je pak pro to houpání. To závisí na poměru vzdálenosti řetězu od osy čepu ku vzdálenosti tlumiče od osy čepu. Čím větší je tohle číslo, tím snadněji se to rozhoupe. Pro řetěz procházející osou čepu je to číslo nulové, tah řetězu nemá jak vidlicí pohnout.
Vzdálenost tlumiče od čepu je v obou vztazích, takže jde vymyslet i vzájemné vztahy. Například máš li danou nenulovou vzdálenost řetězu od osy čepu, pak bude asi výhodnější mít spíš dlouhou vidlici, aby ve srovnání se silami působícími na tlumič vahou soustavy byly síly od řetězu co nejmenší. Ale pro danou délku vidlice je vliv tahu řetězu daný, polohou tlumiče s ním nic nenaděláš. To je proto, protože když dáš tlumič dál od čepu, musí být slabší - aby zadní odpružení neztvrdlo a naopak.
Komu nedělají potíže momenty síly na místo sil, jde to vysvětlit ještě jinak: součin délky vidlice a zatížení zadního kola dávají dohromady moment síly, jehož vektor leží v ose čepu. Tlumič musí vyvinout ekvivalentní opačně orientovaný moment, který je součinem jeho vzdálenosti od čepu a jím vyvíjené síly úměrné tuhosti pružiny a jejímu stlačení. Nežádoucí moment síly vzniká součinem tahové síly řetězu a jeho vzdálenosti od osy čepu. Moment tlumiče je daný zátěžným momentem té vidlice, nelze ho zvětšit nebo zmenšit bez ovlivnění vunkce odpružení, takže houpání se šlapáním závisí jen na poloze řetězu vůči ose čepu. Poloha tlumiče s tím nemá co dělat a nemůže to nijak ovlivnit.
Jasné - ale bohužel v mém případě je problém v tom, že neznám "sílu" pružiny toho tlumiče, tudíž budu muset s polohou tlumiče do jisté míry experimentovat. Chtělo by to rám spolu s vidlicí vyřešit tak, aby se dal tlumič posouvat od čepu a k čepu +- tak 5-10 cm (asi), aby se "vychytala" ta správná vzdálenost. Tzn. že v prostoru "posunu" tlumiče by měly být místa pro uchycení tlumiče po celé délce "posunu" stejně daleko od sebe, ať se nemění sklon zadní vidlice.
To na tlumiči bývá napsané (na pružině, jak píše PavelŠ). Ale ne vždy.
Jak jsme se bavili o tom trojúhelníku na levé straně kola, ten by mohl jít udělat tak, že jeho přední šikmá strana by byla rovnoběžná s rámeme pod sedlem a byla by od toho rámu správně daleko tak, aby tam vešel tlumič. Pak můžeš nějakým chytrým upevněním tlumiče k vidli a k rámu vychytat tu tuhost, nebo ji tím dokonce i nastavovat.
S návrhem přepákování vidlic si nejsem úplně jistý, ale něco málo snad přece, na jednočepovou vidlici to snad nebude taková věda.
Tlumič má pružinu, která vyvíjí sílu úměrnou míře stlačení. Pokud dokážeš z rozvoru kola, polohy těžiště a čepu v něm a podobně vypočítat sílu působící na čep směrem dolů, je to ta samá (velikostí) co působí na konci vidlice nahoru považujeme-li rám kola za vztažný bod. Pokud víš, jakou silou by se měla vidlice pohnout na konci o kolik mm, tak jednoduchým pákovým převodem dojdeš k tomu, jak silnou pružinu musíš mít v daném místě vidlice aby tu sílu vyvážila (čím blíž čepu tím silnější). Buď máš k dispozici nějakou pružinu, pak ti vyjde kam ji dát, nebo máš dané kam to vychází a vypočteš potřebnou tuhost pružiny.
Když jednou víš pákové poměry (délku vidlice od osy čepu k ose kola a vzdálenost od osy čepu k tlumiči), je úplně jedno, kam ten tlumič dáš, pokud tyhle délky dodržíš. Na případnou interferenci se šlapáním má vliv jen poloha řetězu vůči čepu, pokud považujem vidlici i rám za dokonale tuhé těleso, je naprosto šuma fuk s kterou jeho částí bude tlumiš spojený, soustava to nepozná.
Vodorovný tlumič může být užitečný. Třeba můj Azub 4 má přímou jednočepovou vidlici s tlumičem kolmo k ní těsně před pneumatikou. Nejen že tam chytá spoustu bordelu a vyžaduje krytí a podobně, ale hlavně není možné udělat tu vidlic ani o chlup kratší, čep musí být vysunutý pod sedlo dost dopředu a podobně. Novější Azuby už mají tu vidlic z MTB s čepem hned u kola, dostatečně dlouhá páka pro tlumič se dosáhne tím, že se tlumič dá vodorovně a jeho vzdálenost od čepu vidlice tak jde volit v podstatě jakkoliv, a jako bonus je daleko líp chráněný.
taky ten střed můžeš vyosit ještě víc doleva a uchytit to na to z obou stran. A vidli nemusíš dělat jednostrannou ale klidně oboustrannou.
neslo by udelat zadni kyvnou vidlici tak ze /konstrukcne-ne fyzicky/vezmes zadni stavbu z klasickeho kola /"trojuhelnik/ -patricne vyosenou mimo retez a nechas ji kyvat podle stredove osy? Stredova osa by stala a v mistech klik ji uchytit pulenymi objimkami k ramu kola. "mufna" by byla soucasti kyvajici se casti vidlice a "osa" by stala s ramem Asi by sla vyuzito klasicka "klinkova" osa - kruhova dira se da udelat lepe nez ctyrhran ci drazkovany hridel .... ovsem cele by to bylo tezke. No tolik navrh.
No já bych právě chtěl zadní vidlici pouze "jednostrannou" (aby byla kyvka na levé straně), protože chci, aby tahová strana řetězu procházela cca osou čepu zadní vidlice - aby se omezilo na minimum houpání zadní stavby při šlapání (viz odkaz na program někde výše). Pokud bych měl vidlici s rameny na obou stranách, tak bych tu pravou stranu (na straně řetězu) musel složitě tvarovat (tak jako to má Azub), abych se vyhnul řetězu - tzn. od čepu by šla vidlice nejdříve dolů a teprve pak by se "stočila" k zadnímu náboji.
Netušíte někdo, jak má udělaný ten otočný čep zadní vidlice Azub Max?
Podle obrázků stejně jako to mají celoodpružený supermarkeťáky.
Určitě ne jako v supermarketu. Když hupneš na www.azub.cz, na Azub Max a na ten "360-stupňový" obrázek, tak pak se dá kliknout na červené kolečko u toho čepu a otevře se poměrně detailní obrázek čepu. Mi to spíše připadá, že na tom ramenu, které je na přední části rámu, je napevno nějaká osa, celé je to zastrčené v té větší trubce (připomíná to středovou mufnu) a z boku tam jsou nalisovaná kuličková ložiska. Ale to je jen má domněnka. Že by tu nikdo neměl Maxe? A že by se do toho ještě nikdo nekoukal?
Máš pravdu, není to jako supermarkeťákový. On systém bude stejný, zpracování a provedení bude o něčem jiném. Na těch marketových kolech sou jenom silonová pouzdra, která se samozřejmě časem vymačkají a obrousí. Na azubech bude asi ložisko, vypadá to na něj.
Já s tím až tak zkušenosti nemám, teprve začínám, zkoušel sem jenom lehčí terén a tam byl mírný kopeček, jenže zatím sem z toho ještě dost vyplašenej :o)) , ale jelo to celkem v pohodě. Až budu mít naježděno trochu víc, dám vědět.
Už máš naježděno ? (Cruz)
Klikni si u Azubu na kvalitu, tam máš obrázek. Podle průměru ok by ložiska mohla být valová, ale čep (na obrázku) je pak příliš krátký ...
Ten čep už dneska na tom Maxovi vypadá úplně jinak, než jak je zobrazený na tom obrázku v "Kvalitě" - viz můj "odkaz" výše (360-stupňový obrázek Maxe - detail čepu).
Chtělo by to nějakého vlastníka Maxe, který se už v tom hrabal. Mrknu na "Mapu pokrytí" a zkusím nějakého vlastníka Maxe kontaktovat.