Chtěl bych se zeptat na zkušenosti se stravováním při delších trasách (přes 100 Km). Mám problém, že mi bývá občas trochu nevolno od žaludku, třebaže se cítím jinak relatovně v pohodě.
A to ti byvá špatně, protože jíš nebo protože nejíš? Na kole bys měl jíst a pít v podstatě furt- po troškách. Když už dostaneš hlad nebo pocítíš žízeň, je pozdě, organismus se dostane do dluhu.
Snažím se jíst průběžně, musli tyčinky,tatranky apod. Piju vodu bez bublin, protože při pití s bublinami mají ty bubliny snahu jít ven :-). Mám vyzkoušeno, když si dám něco vydatnějšího, tak mám právě pak při další jízdě ten pocit plného břicha až mírné nevolnosti.
Pocit plného břicha až mírné nevolnosti z přejedení (nebo spíš z přežrání?) - to je taková nádhera...
Především mušíš pít a to dost.Dále je nutno občas si něco pojíst,ne jen ráno a pak večer.Dále abys mohl jezdil 100 i více km,tak bys měl mít něco najeto,natrenováno.
Mým oblíbeným jídlem na dlouhé trasy jsou rohlíky s čokoládou. Taky pomerančový juice a různé sušenky a piškoty Opavia (nejsem od nich placen, jsou opravdu nejlepší, vsakují do sebe vodu, tak je možno při zastávce vypít naráz celou litrovou krabici toho džusu aniž by pak šplouchal v břiše).
Od žaludku mi bylo jednou trošku divně, když jsem se těsně před cestou strašně přecpal samými vysokoenergetickými potravinami - zákusky, sušenky, půlka ledňáčkovýho dortu se šlehačkou, různé ovoce, pomerančový juice a tak, na konec ještě pár tablet hroznového cukru, vše zkonzumováno během asi 15 minut. Břicho jsem měl sice ze začátku nepříjemně plné, ale energii jsem v sobě cítil, ujel jsem asi 10 km po rovině průměrem tak 50:-) a dalších asi 60 km bez zastávky..
Normálně během cesty piju často a relativně málo (abych se moc zbytečně nepotil) a na jídlo dělám delší zastávky, při kterých vychladnu a doplním tekutiny - pak během té cca hodinové zastávky vypiju většinou víc než litr.
Tak to se vůbec nedivím, že ti bylo trošku divně :-)
McTorpedo - já to beru vážně, opravdu, ale stejně: neušetřil bys - pokud se týká toho vsakování džusu do piškotů - kdybys místo piškotů spolknul lžíci vapexu, co používaj hasiči? Ten je určitě levnější...
Moje stravování při dlouhých trasách (100 - 150 - do 200 km, víc za den nejezdím) je následující: jídlo - nejím žádné speciální tyčinky, tatranky, gely, apod. Ráno se lehce nasnídám (kafe s mlékem + něco), cestou si něco kupuji obvykle u řezníka (mám svá místa, kde mají vyhlášenou sekanou a tak), odpoledne třeba čokoládu. Přiznávám - když jsou řízky, beru ho s sebou. Se stravou nemám problém, i bych se někde stavil na oběd, ale to bych musel opustit kolo, takže hospody míjím. I při mém žaludku bych ale nezkoušel nic mastného (knedlo - vepřo). Pití - beru 3 láhve (cca 0,5 + 0,7 + 1 lt), nejradši mám pomerančovou poděbradku, potřebuji ty bublinky, aby mi to strhlo takovou tu - někdy - pachuť v puse, dá se pít i zteplalá. Do malé termosky 0,25 lt si dělám rozpustnou kávu. Pivo po cestě nepiju ze zásady, až po návratu si někdy 1 - 2 otevřu, ale ne vždy. Jinak - neznám lepší pojedeníčko, než někam dojet, sednout pod strom, vytáhnout ten řízeček (stehýnko, sekanou...), k tomu pití, kávičku, přečíst si u toho noviny, sakra, sakra, sem se ňák z toho úplně to ... nějak rozrajcoval nebo co...
sákryš - chlape - až mi z té četby začalo škrundar v břiše! Já s sebou beru klasiku, jsem zvyklá z pěších tůr, takže: tatranky - bez těch se nehnu, hromadu zeleniny, jako je okurka, mrkev, rajče. Člověka to zasytí, ale není přecpaný.. hi hi jenže to zpravidla doplním rohlíkama a suchýmsalámem, vařenouostravskouklobásou ( po studenu ji mám nejraději) a řízkem nebo chlebem se sekanou. Když nenímoc vedro, vozím malou čokoládu, osvědčil se mi hroznový cukr. Dělají ho v podobě bombónů s různýma příchutěma. NA dlouhé výlety jezdím zásadně s manželem, takže problém se stravováním není. Jak mi někde pod nos zavoní makrely, grilovaný kabanos nebo žebírka, tak zastavuju a nehnu se, dokud si nesmlsnu a nezapiju to aspoň malým pivíčkem. Napití na cestu je nejlepší obyč voda bez bublin, z turistických akcí jsem převzala zvyk ve velkém horku rozpustit v kelímku tabletu šumivého céčka a lupnout to do sebe - to vzpruží jedna dvě..... jéééžišmarjá mě chytla mlsná... hrozná debata, jdu se vnořit do šuplíku, třeba tam bude nějaká zapomenutá tatranka.. aspoň...
Dais, Dais - nemám kafe, musím si ho jít koupit a pak si to přečtu ještě několikrát...
jejda to je hrubý nedostatek..... tak upaluj upaluj, já si zatím namasíruju prsty a vyleštím klávesnici. Nová zásoba kafe..... to vyžaduje hodně četby :o)
Máš to fakt vychytaný... jenom bych dávala pozor na ten hroznový cukr. Je to vlastně glukoza, celkově ti vzpruží organismus, velice rychle tělo vybudí k výkonu, ale jakmile organismus všechen spotřebuje, dostaneš se do dluhu a nezajedeš už nic. Proto by se měl po 15-20 min. zobat furt až do konce závodu či vyjížďky.
Opravdu vyzkoušeno...
Jsem spíš poživačník než štváč, takže se dostanu do dluhu leda tak s financema. Jezdím pomalu, hodně se kochám okolím, hodně piju, hodně jím a hodně odpočívám, takže jediné vyčerpání, které mi hrozí, je tak maximálně emocionální :o)) Jinak sládovat balík hroznového cukru (teda jakéhokoliv cukru) za den mi zas takové problémy nedělá
Nedělám ze stravování moc vědu. Ráno to chce vydatnější snídani a během dne nějaké tatranky, ovoce a müsli tyčinky. Kromě toho tak dvě zastávky na vydatnější jídlo - chleba se sýrem nebo salámem (proč sedět v hospodě, když můžu sedět na louce). Hlavně to chce dostatek tekutin, nějakou minerálku pokud možno neslazenou (s názorem že se pomerančová poděbradka dá pít i zteplalá zásadně nesouhlasím - nedá, vyzkoušeno). Nevím jak ostatní ale moje spotřeba vody za letních dnů je tak 4l/100km.
Dá - také vyzkoušeno.
Pokud slovem "pít" myslíš "polknutím dostat do žaludku", tak dá...
zkus se mrknout na http://www.kpo.cz/dokument/extrem.htm
myslim ze se z toho necha neco pouzit.
pamatuju si na svůj extrémní výkon, kdy jsem spořádal 3/4 kilovou nutelu s rozdrcenejma sušenkama za den. Samozřejmě vedle toho ještě normální snídani, oběd a večeři. To bylo asi 20. den na těžko ve 30° Itálii - přejezd Apenin. od tý doby jsem to nezopakoval. Ale chtěl bych...
No to s tím jídlem je závislé jestli jedu po rovině nebo v horách, v létě nebo v zimě. Ať je to tak či onak, pokud jedu tak 150-200 km, doporučuji dělat přestávky (aspoň 15 min.) na jídlo tak po max. každých 50 km, v kopcích spíš max. po 30 km. Rozhodně před tím, než začneš mít hlad nebo začnou ubývat síly. Pak je už dost pozdě. K pití v žádném případě alkohol (tak ještě 1 10st. pivo) nebo poznáš nepoznané bolesti v nohách a trvá to dlouho. V létě k pití minerálka (ani v létě nedoporučuji studenou) a v zimě horký čaj v termosce. K jídlu se mi dost osvědčila anglická slanina nebo jen špek s chlebem – energetická bomba a ionty soli, tělo si to dlouho pamatuje-poznáš při závodech (ale je to na delší lokte-rozbalit, sbalit. Tak raději před tím než vyjedu). Každopádně s sebou vozím tyčinky Deli, Margot. Někdy místo té slaniny s chlebem stačí během jízdy Tatranky a perníčky, zapít a hurá dál :-). Když jedu doma trénink 50 km, tak si beru s sebou jen max. pití a to musí být vedro. Toto jsou rady pro cykloturisty, ne pro závodníky. Tam je to o něčem jiném :-).