NaKole.cz
Jazykové perly
Nejen kolem živ je člověk. Přispějte do této diskuse svými zkušenostmi, jak lidé, kteří by měli pečovat o český jazyk, sami ho nehorázně mrví. Proč například Ústav pro Jazyk český připustil pravopis slova "diskuse" i jako "diskuze"? To potom místo abychom "diskuTovali", budeme "diskuNDovat"? Pokud to takhle půjde dál, za chvíli budeme psát i "komize" místo "komise" a skončí to u "balgónů" či "demogracie".
Nejlépe hodnocené
-
Re: Jazykové perly
Ve Wikipedii se svého času objevil jakýsi samozvaný jazykozpytec, který všechny prudil tím, že opravoval jejich texty. Nemůžu to teď najít, ale byla to docela bitka :o))) Nakonec dotyčný získal zákaz do Wikipedie vstupovat, takže dalších oprav se již nedočkáme...
Nicméně vše je někde zaarchivované a tam se našlo perel, které by se daly tesat do kamene :o)))[ Zpět ]Datum: 28.01.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (radka)Hodnocení: 0
0
-
Re: Jazykové perly
půjdu do toho
svařák
kulaťák.. to jen na začátek
To jsem našla právě na webu
Zdrobnělinky
Nesnáším je. Zvlášť ne ve dvou souvislostech – jednou z nich je jídlo. Přinesli nám na pracoviště jídelníček z restaurace, fungující v budově, kde pracuji. Na pět pracovních dnů deset položek, a v nich 29 zdrobnělinek. Naprosto úchylných. Hemží se to výrazy typu: Pozor, veliká dobrůtka! Nacpěte si pupáčky! Směs masíček se směsí kořeníčka! Polévka se zeleninkou a nudličkami, chlebíček, co hrdlo ráčí pro naše jedlíčky! Kdo sní 15 knedlíčků, má zdarma obídek! Rybička s rajčátkem! Už jsem jim jednou přilepila k jídelníčku ceduli: "Ke každému talířku s dobrůtkou přidáváme lubrikační gelíček v tubičce." Od té doby není jídelníček ve výtahu, aby jej nikdo nemohl prznit. Dnes jsem vylezla před budovu, a na chodníku tabule s nápisem: "V pondělí si vaše pupáčky přijdou na své!" Zvedl se mi kyblíček. Přemohla jsem chuť vrhnout šavličku a šla jsem si do Normy pro tmavé pečivo a nezdravou pomazánku. *P.S. Ještě k těm zdrobnělinkám – pokud mi kamarádi píšou na konec vzkazu "pusku", snad mi prominou, ale raději spoléhám na to, že zapomněli použít diakritiku :o) ....[ Zpět ]Datum: 28.01.2007Autor: pavlínaHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
To soucítím, z takového jídelníčku by se mi udělalo blivno. Hlavně bych si myslel, že ten, kdo to vymýšlí mě má za mentálně postiženého.
[ Zpět ]Datum: 28.01.2007Autor: petrpHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
to by ses divil
to je dnes na Blesku jako jídelníček oslavy Lábuse v v "luxusní" restauraci za nehorázné ceny:
….speciálně připravené kachní paštiky s brusinkami a mandlemi na zlaté hrušce naložené v portském víně a doplněno rosbífem ze svíčkové s omáčkou Jack Daniels... červené luxusní moravské víno Stampleton & Springer Roučí v hodnotě 1000 korun,….druhý chod - speciální mix ze 4 druhů mas - biftečky obalené v anglické slanině, panenky v barevné krustě, kuřecí prsíčka naložená v medu a chilli, jehněčí klobásky...samozřejmě s přílohami - bramborové placičky, bramboráčky, americký brambor, ořechová rýže a čerstvá zelenina v páře…[ Zpět ]Datum: 28.01.2007Autor: pavlínaHodnocení: 0 0
-
-
Re: Jazykové perly
je to o tom......
jsem ready......
vytuněné.......
A to ani nemluvím o tom, kdy příspěvek je napsaný tak, že by se za pravopis stydělo i dítě z páté třídy. Také používání různých cizích slov svědčí o silném maoloměšťáctví: já mluvím anklicky - jsem in.[ Zpět ]Datum: 06.05.2007Autor: JIFHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Úplně tě chápu. Zdrobněliny taky nesnáším. Jedinou zdrobnělinou, kterou toleruji, jsou kuřecí prsíčka. Ale ti kdo píší ty jídeláky počítají s psychologickou stránkou věci. Že totiž rajčátka chutnají v povědomí lidí lépe než obyčejná rajčata. Kořeníčko tak nějak víc voní než obyčejné koření a zeleninky je určitě mladá a čerstvá, než obyčejná olezlá mrkev. Když vidím podobný jídelní lístek, chce se mi zvracet už jen s tím vědomím, co je to za blbou hru a podvod. u nás v podnikové jídelně to taky svého času zkoušeli, ale lidi si z toho dělali tak hlasitě a nepokrytě legraci, že s tím brzy přestali. Přitom nějaká rajčátka neměli zapotřebí, vařili docela chutně.
[ Zpět ]Datum: 26.08.2009Autor: RadekB-JeseniceHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
:-)) Teď koukám, že reaguji na dva roky starý příspěvek. Ale stále je to aktuální, jak je vidět.
[ Zpět ]Datum: 26.08.2009Autor: RadekB-JeseniceHodnocení: 0 0
-
-
-
Re: Jazykové perly
Já vím o jedné firmě, kde se vydává podnikový časopis. Kdysi jsem známého, který sedí v redakční radě upozorňoval, že tam jsou češtinářská a typografická zvěrstva. Jeho reakce:
"Já to vím také, ale majitelé (kteří jsou častými přispěvovateli) si to takhle přejí, protože to má být pro obyčejné lidi a od srdce". Ukázka z podobného periodika: "Uklidili jsme další bordel z garáže, naložili na kontejner a ten nechali odvézt plný bordelu zpět do Rumburka. Vrátí se nám zase až na jaře."[ Zpět ]Datum: 28.01.2007Autor: petrpHodnocení: 0 0
-
-
Re: Jazykové perly
DiskuZe mne také tahá za oči ale mnohem horší je současná móda typicky anglické vazby "je to o..." místo "jde o..."
[ Zpět ]Datum: 28.01.2007Autor: AviatikHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
jestli tím mysliš diskuzi na nakole
tak si vem kříž
a běž se raději modlit do kostela
jinak svolávaš hněv boží
atˇ tě nenapadne dávat nějaké příklady
z diskuzí nakoláčů
:-))
pa pa[ Zpět ]Datum: 28.01.2007Autor: pavlínaHodnocení: 0 0
-
Pro VR a Pavlínu
Když už tady přetřásáme slovo "diskuse/diskuze", tak je dobré si všimnout, že tady příspíváme do "diskuZe", ale v sektoru Ve městě na kole se přispívá do "diskuSe". Přimlouval bych se za to, aby to bylo sjednoceno a abychom v obou případech byli účastníky "diskuSe".
[ Zpět ]Datum: 28.01.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (Medvěd)Hodnocení: 0 0
-
Re: Pro VR a Pavlínu
Jaký to má smysl, když je nám to určeno už napevno ve formátu stránky?
NOVÝ PŘÍSPĚVEK DO DISKUZE
Diskuze > Nevím si rady > Jazykové perly
Považuji za daleko zábavnější se sjednotit na jiných věcech, které jsme tu x-krát diskutovali a výsledek = 0
Každý jistě ví, které mám na mysli.[ Zpět ]Datum: 28.01.2007Autor: pavlínaHodnocení: 0 0
-
Re: Pro VR a Pavlínu
Abys mohla lidi sjednotit, musela bys nejprve získat jejich důvěru. A pizzou toho opravdu nedocílíš...
[ Zpět ]Datum: 28.01.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (radka)Hodnocení: 0 0
-
Re: Pro VR a Pavlínu
Tak mám pocit, že trpíš těžkým rozdvojením osobnosti. Na jedný straně píšeš obsahově a gramaticky příspěvky na úrovni prvňáčka a pak najednou po mávnutí kouzelnýho proutku je tu Pavlína s racionálním uvažováním znalá mateřského jazyka. Bohužel převládá ta první varianta. Proč? Nechápu.
[ Zpět ]Datum: 28.01.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (Kominík*)Hodnocení: 0 0
-
Re: Pro VR a Pavlínu
Další jazyková perla: Nediskutují se věci, ale O VĚCECH.
[ Zpět ]Datum: 29.02.2008Autor: Neregistrovaný uživatel (Gandalff (cerny.mil@jeseter))Hodnocení: 0 0
-
Re: Pro VR a Pavlínu
Ano, jedná se velmi pravděpodobně o vliv němčiny, kde je bezpředložkový akuzativ velmi oblíbený. V češtině by bylo vhodnější použít předponu, pak by bylo možné věci "PROdiskutovat". Jenže toto dokonavé sloveso by vyžadovalo i svůj nedokonavý protějšek "prodiskutovávat", což je už poměrně krkolomné. Proto se místo "prodiskutovávat věci" ujalo "diskutovat věci". Je to poměrně systémové (v jazyce to nijak neruší), neboť existují podobné případy ryze české: "přinést někomu květiny - přinášet někomu květiny - nosit někomu květiny".
[ Zpět ]Datum: 29.02.2008Autor: MedvědHodnocení: 0 0
-
-
-
-
-
Re: Jazykové perly
Mě také rozčiluje, a obávám se, že nám tato pitomá vazba v češtině, vzhledem k všeobecné debilizaci, nějakou dobu vydrží. Ale jinak řečeno, mám doma pár knížek z 19. století a tam je vidět, jak se ta čeština měnila. Polívka->Polévka, napjetí->napětí, rourovod->potrubí. Je to živý jazyk a jako takový přebírá výpůjčky z ciziny. Dříve hlavně z němčiny, dnes z angličtiny. On slovník mého dědečka se slovy jako
šramcír (šroubovák), durchšlák (cedník), penklik (stolička), taky byl pěkná síla.
Ale i ruštině najdeme buterbrot a duš, v němčině zase třeba Handy.[ Zpět ]Datum: 28.01.2007Autor: petrpHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Ja myslim, ze je to normalni vyvoj....Kazdej jazyk je ovlivnen dobou. Ale je fakt, ze kdyz clovek cte stare knizky (treba Jiraska), tak to je pocteni.
[ Zpět ]Datum: 28.01.2007Autor: neprihlasenej-MichalHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Jazyk se vyvíjí, ale zdaleka ne vše, co nového se v něm objeví, je mu ku prospěchu. V každém případě by se v případě pravopisu cizích slov měla zachovávat logická vazba na latinu či řečtinu. Třeba pravopis zrovna té "diskuZe" oporu v latině nemá. Je to velmi nesystémové.
Něco jiného jsou výpůjčky z jiných jazyků, kde je možné postupovat různými cestami od "převzetí i s chlupama" až po úplné přizpůsobení a začlenění příslušného jazyka. Příklady z ruštiny jako butěrbrod, šlagbaum (něm.) nebo desítky podobných případů z francouzštiny jsou pro nás spíše úsměvné, ale Rusům to už připadá normální.
Mimochodem - německé slovo "Handy" pro mobilní telefon není klasická výpůjčka, neboť takové slovo se v tomto významu v angličtině nevyskytuje. V tomto případě jde o pouhou nápodobu anglického slovotvorného postupu.
Stejně jako v češtině máme nepředstavitelný počet slov inspirovaných němčinou, aniž to o nich tušíme. Například slovo "předpoklad" je slovotvornou nápodobou německého "Voraussetzung". V tomto případě se jedná o tzv. "kalk" neboli doslovný převod cizí předlohy.[ Zpět ]Datum: 28.01.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (Medvěd)Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Medvěde,
jsem samovychovatelka a samoobživovatelka,
matka dítěte Jozivka.
Proto se musím pořádně otáčet v realitě české
a nezkoumám původ, nýbrž žiji v součastnosti.
V praxi to znamená, že se spíše kloním ke kognitivní terapii
než dlouhodobé psychoanalýse
a v detailu to znamená,
že když vidím na jídelním lístku zdrobnělinky
jako výše,
neobjednám si pizzu a do sámošky nevkročím
a raději ji upeču Sama doma.
Jozivka se snažím odnaučit
katastrofální řeč
paní učitelek
a chci aby byl hodnotý člen naší společnosti
ale prču mám z toho dost často[ Zpět ]Datum: 28.01.2007Autor: pavlínaHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
No a to je právě ono. Přítomnost je výslednicí minulých dějů a orientovat se v ní znamená vnímat skutečnost ve třech rovinách:
1) Co k ní vedlo?
2) Jaká je její podstata?
3) Kam to spěje?
Správné používání mateřského jazyka je výrazem úcty k historii, k úsilí předků o vzkříšení našeho překrásného jazyka a k jejich péči o něj. Určitě nejsou projevem takové úcty novotvary jako "samoobživovatelka" nebo evidentní chyby jako "součastnost" (vycházející možná právě z nedostatečného povědomí o etymologii slov). Předpokládám, že zkomolená zdrobnělina "Jozívek" je jen záměrné upoutávání pozornosti.
A ještě k té "psychoanalýse". Úroveň vyjadřování v mateřštině má s psychoanalýzou jen málo společného. Spíš bych se zastavil u pravopisu tohoto slova. Do pravopisné reformy v roce 1966 se psalo "analysa", dnes už jen "analýza". Ale nikdy se nekombinovala čárka na "a" se starším pravopisem se "s".
Skutečností je bohužel "katastrofální řeč" učitelek na všech stupních českých škol. Mateřský jazyk bohužel není dostatečně atraktivní tržní statek, proto se mu nevěnuje dostatečná pozornost. A stačilo by tak málo: Motivovat kvalitní mladé lidi pro práci ve školství. Ale kdo půjde pracovat do tohoto resortu, když si například kšeftováním s čímkoli vydělá třeba i desetinásobek?[ Zpět ]Datum: 28.01.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (Medvěd)Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
S psychoanalýzou pozná za 3-10 let na to, proč se chová jak se chová
( obrazně - zkoumatzdlouhavě původ slov).
Bude li Jozivek poschouchat se mnou Bacha, Chopina
nebo Beethovena,
nečíst Pavlovskou nebo Viewegha
ale třeba Hesseho nebo Cannetiho
v dobrém překladu
bude intuitivně vědět
že sámoška
kulaťák
nebo svařák
není asi to správné
a stane se hodnotným členem
společnosti
a
rodinky nakoláčů.[ Zpět ]Datum: 28.01.2007Autor: pavlínaHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
A co třeba "dovča", "telka", "hoďka" nebo "narozky"? Při těchto slovech se mi ježí chlupy za krkem. Jen o něco lepší je "rehábko", "solárko" nebo "fitko". "Sámoška", "Kulaťák", "svařák" nebo třeba i "Staromák" jsou projevem logické snahy o úspornost. Začínám si zvykat...
Mimochodem: CANETTI. I jinak máš v italštině (názvy pokrmů) dost mezery v pravopise. :o)[ Zpět ]Datum: 28.01.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (Medvěd)Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Taky asi nic jinýho nez si zvyknout nezbyde. Řídím se pravidlem, než vyrazíš hlavou proti zdi, zjisti si, jestli ta zeď za to stojí.:-))
[ Zpět ]Datum: 28.01.2007Autor: abernathyHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Tak tím se od sebe lišíme. Já občas jdu hlavou proti zdi, i když za to ta zeď nestojí, a to jen proto, že jsem o své pravdě bytostně přesvědčen. Naštěstí mám tu palici dost tvrdou, ale držku už jsem si tímto způsobem nabil už mnohokrát. :o)
[ Zpět ]Datum: 28.01.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (Medvěd)Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Potřebuješ ještě trochu zestárnout, Hus šel do Kostnice taky docela mladej.:-))
[ Zpět ]Datum: 28.01.2007Autor: abernathyHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Tak do Husa mám daleko, ale snažím se. :o) Husovi bylo v okamžiku jeho smrti přesně tolik, kolik je mi právě teď. Šel na smrt v necelých pětačtyřiceti letech. Takže tak mladej zase nebyl.
[ Zpět ]Datum: 31.01.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (Medvěd)Hodnocení: 0 0
-
-
-
-
Re: Jazykové perly
Když matka v mých 10 letech zjistila, že čtu červenou knihovnu, knížky mně sebrala a zakázala číst podobnou literaturu. Při domácích pracech si zpívala.
Ač zdaleka nedospělec, sám od sebe jsem už tehdy věděl, že co čtu není dílo význačného filosofa a její krákorání mně dokázalo tak znechutit lidovou hudbu, že jsem si ji dokázal oblíbit až po desetiletích.
Vůbec nepochybuji, že ani Jozífek nebude jiný, než jiní. Příklad je krásná věc, jenže vždycky jsou minimálně dvě možnosti. V případě výchovy max. 3:
1. Vychovatel bude kladným vzorem (potomek jedná stejně, případně to ještě zdokonalí — i v záporném slova smyslu: rodič gauner, potomek ještě horší).
2. Vychovatel bude záporným vzorem (potomek se snaží být jiným).
3. S největší pravděpodobností to dopadne tak, že v 1. případě potomek nedosáhne dokonalosti rodiče, ve 2. případě se sice bude snažit být jiným, ale vliv předchozí výchovy bude tak silný, že přinejmenším přijdou okamžiky, kdy si uvědomí, že se snaha o změnu se úplně nedaří.[ Zpět ]Datum: 30.01.2007Autor: Bin-LaďinHodnocení: 0 0
-
-
Re: Jazykové perly
Stalo se módou posledních let svalovat vinu za lecjaké špatnosti na počítače. Já tvrdím, že ty jsou v tom nevinně. Hlavního viníka vidím v televizi.
V 50. letech byla televize takovou vzácností, že bylo běžné na dědině vidět ženské posedávat na schodcích domu a klevetit, za pěkného počasí se sešli lidé u šťastných majitelů televize a aby z toho měli něco i ostatní, pro ně byla otevřena okna a odhrnuty záclony. V 60. letech se poměry začaly radikálně měnit. Televizi už měl kdekdo (my ne, protože otec tvrdil, že bysme se dívali na televizi a neučili se). Bývaly ještě lecjaké spolky, lidé se dokázali bavit sami. Dnes má zábavu v podobě televize doma každý, kdo není jejím programovým odpůrcem. Když přijdu na návštěvu ke známým, vidím, jaký problémem je odtrhnout děti od televize.
Když jsme psali slohovku z ruštiny, jak kdo prožil Silvestra, byl jsem všem pro smích. Zatímco ostatní slavili na horách, byli na zábavách, atd. či se dívali na televizi, já jsem jením uchem poslouchal silvestrovský pořad v radiu a přitom četl povinnou četbu z ruštiny, na kterou jindy nebyl čas (byl to, myslím, Tichý Don). Na generacích vychovaných televizí je patrná neznalost gramatiky, slabá až ubohá slovní zásoba, necitlivost k mateřštině, slabá fantazie a představivost.
Televizí předkládané hotové řešení je pohodlné, jenže navíc omezuje schopnost vlastního úsudku a vede spíše ke stádovosti. V pojetí českých televizí navíc vede k odnárodňování, úpadku všeobecného vzdělání a vkusu a k povrchnosti.
Chápat moje vývody tak, že za všechno může jen televize a za ní schovaní tvůrci a předkladatelé úpadkové kultury, spíše nekultury, by nebylo správné. První místo má vždy rodina a druhé škola. Faktem ale zůstává, že televize se stala normou pro vyjadřování (mluvu), chování, jednání a morálku (moderátoři, baviči, pořady) do té míry, že především z dětí a mládeže dělá ještě normalizovanější masu, než jakou jsme měli být podle představ pachatelů minulého režimu.[ Zpět ]Datum: 30.01.2007Autor: Bin-LaďinHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
To je brilantní analýza jednoho z největších společenských neduhů posledních desetiletí! K tomu není co dodat.
Snad jen jeden postřeh: Stejně jako auto je příčinou i důsledkem pohodlnosti fyzické, je televize příčinou i důsledkem pohodlnosti duševní. :o))[ Zpět ]Datum: 30.01.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (Medvěd)Hodnocení: 0 0
-
-
-
Re: Jazykové perly
Proboha a co to je ten Jozívek????
Nebo on se jmenuje Jozev?
Mám na vás pivku![ Zpět ]Datum: 29.02.2008Autor: Neregistrovaný uživatel (_Nika)Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Jozívek už chodí do školy, heč.
Ale maminka Pavlínka je zatím stále v Americe.[ Zpět ]Datum: 29.02.2008Autor: Neregistrovaný uživatel (Jozívek)Hodnocení: 0 0
-
-
-
Re: Jazykové perly
Jsem pro diskusi a vazby na latinu a řečtinu. Ale pak ze mě padají naschválnosti typu "je studentem gymnasia, navštěvuje Gymnázium Zikmunda Wintra" neboť zároveň ctím slovo gymnasium a zároveň správně používám oficiální název. :) Však co naplat, takovou kliku (glück), aby se více bral ohled na logickou vazbu, mít asi nebudeme. :(
[ Zpět ]Datum: 28.01.2007Autor: petrpHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
nebylo by revolucí
kdyby nebyl Kononenfutter
pěchota hýbe dějinami
a jejich mluva
ne myslitelé
a
2,5 milionů na Nově
2,5 milionů na Primě
každý večer
a pak hledej logickou vazbu...
snad jsi si dal sám odpověď z dřívějšího příspěvku:
..."Já to vím také, ale majitelé (kteří jsou častými přispěvovateli) si to takhle přejí, protože to má být pro obyčejné lidi a od srdce".[ Zpět ]Datum: 28.01.2007Autor: pavlínaHodnocení: 0 0
-
-
-
Re: Jazykové perly
V případu napjetí vs. napětí se toho moc nezměnilo. To, co dokonce i pedagogové označují za „e s háčkem” (to je název písmena, co?...) není ve skutečnosti nic jiného, nežli jediný grafický znak pro zápis „je”. Tady obrozenci střelili kozla, když ě dali dva významy:
1. ě = je
2. zůstává e, ale měkčí předchozí tvrdou souhlásku
Při jejich zbytečně přehnané pečlivosti pro přesnost vyjádření:
2. p. = z (koho, čeho), ale ze stromu (stolu...) vs. se stromu (stolu...), atd. je to přinejmenším podivné.[ Zpět ]Datum: 30.01.2007Autor: Bin-LaďinHodnocení: 0 0
-
-
Re: Jazykové perly
Aha, tak ono je to z angličtiny. Jsa neangličtinář jsem to netušil. Kolikrát mi přeběhne mráz po zádech, když slyším, že je to o něčem. Bohužel primitivní vyjadřování s oblibou používají politici, dostává se tedy do televize apod. a šíří se jako nákaza. Myslím, že proti takovýmto nešvarům je nějaká zdrobnělina celkem neškodná. Sice všeho s mírou, ale zase víte dopředu, s kým máte co do činění. Anebo v případě "jídelňáku" (ó, jak obratně :-) jsem se vyhnul zdrobnělině) bych měl obavu o pařičnou velikost porcí.
[ Zpět ]Datum: 28.01.2007Autor: Jarda-koloběžkaHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
a proc ti nevadi 'jde o...'? to je zas, pokud se nepletu, germanismus... :]
[ Zpět ]Datum: 28.01.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (Andrejj)Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Svého času se za germanismus považovalo pouze "jedná se o..." a jazykoví počišťovači prosazovali právě ono "jde o..." nebo "běží o..."
Byly doby, kdy se za správné považovalo spojení "Řeč je o..." na základě ruského "reč iďot o...", ovšem jen do doby, než se přišlo na to, že i to ruské spojení je zase jen obměna německého "Die Rede ist von..."
Takže bych v tomto ohledu zachoval klid. Stejně jako se u pohádek už nedá zjistit, kde vznikly (mluví se o tzv. "migračních tématech"), tak se dneska už nedá dost dobře zjistit, co je původní - jestli ruský nebo německý obrat. Anglické "There is about..." a podobně je ale v češtině dost cizorodý prvek.[ Zpět ]Datum: 28.01.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (Medvěd)Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Jednoduchá odpověď. Z toho mi mráz po zádech neběhá. (Burajda by to možná dovedla vysvětlit odborně ... jsi tu, Burajdo?)
[ Zpět ]Datum: 28.01.2007Autor: Jarda-koloběžkaHodnocení: 0 0
-
-
-
Re: Jazykové perly
tady trochu tvrdý slovník anglických vulgarismů v sexu
klikat jen ti, kteří mají zájem
http://www.volny.cz/msopa/eol/vulgarismy.htm[ Zpět ]Datum: 28.01.2007Autor: pavlínaHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Možná, že vzbudím odpor zakladatele této diskus(z)e, ale ta "z" a "s" mně zase až tak nevadí. Daleko více mi vadí chybějící interpunkce, nesprávná shoda podmětu s přísudkem a vrcholem všeho jsou tvary podmiňovacího způsobu sloves (by jsme, by jste, ...). A pravopisné chyby ve vyjmenovaných (nevyjmenovaných) slovech jsou už kapitola sama pro sebe.
Pro všechny přispěvatele těchto stránek: než odkliknete "ODESLAT", přečtěte si po sobě, co jste napsali. Dík. 8-)
P.S.Pokud se někoho můj příspěvek dotkne, moc se mu omlouvám.[ Zpět ]Datum: 28.01.2007Autor: BurajdaHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Tohle je velmi zajímavé. Každý má tu citlivost nastavenou jinde a jinak. Někomu vadí zdánlivé maličkosti, jako je "s" nebo "z" v nějakém slově, někdo je zase citlivější na interpunkci a logickou stavbu věty. Osobně si myslím, že je potřeba pěstovat obojí. Logickou stavbu věty pro bezchybnou FUNKČNOST jazyka a pravopis pro jeho KRÁSU, prostě proto, že je součástí našeho kulturního dědictví a že bychom s ním jako s takovým měli zacházet. Tím nemyslím konzervovat, ale s rozmyslem rozvíjet.
Ještě k těm jednotlivostem: Tvary "bychom", "byste" a podobně jsou dnes skutečně jedinými přípustnými tvary (sám je také důsledně používám), ale přirozený vývoj jazyka vede k zpřehledňování gramatických tvarů. Jsou to vlastně pozůstatky dnes už nefunkčního aoristu, pročež tvoří poněkud neorganickou složku tvaroslovného systému. Uživatelé jazyka se tomu podvědomě brání. Proto předpokládám, že tyto tvary za pár desítek let buď zcela zaniknou nebo budou považovány za archaické.
K vyjmenovaným slovům: Rozdíl ve výslovnosti českého měkkého "i" a tvrdého "y" byl setřen částečně už ve 14. a definitivně v 15. století. Jejich rozlišování v pravopisu je tedy faktickým anachronismem už několik set let. Vývoj tedy spěje nejspíš i tady k postupnému zjednodušení pravopisu.
To vše ovšem neznamená, že bychom měli libovolně porušovat pravopisná pravidla platná v současné době. Takže se k výzvě připojuji. (Nebo "připojuju"?) :o))[ Zpět ]Datum: 28.01.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (Medvěd)Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
No prosím, učitelkyo))))
Přece je jasné, že chybu najdu až když to odkliknu. Nebo taky ani pak ne. Třeba čárky jsem neuměl nikdy.
Taky některé chyby dělám schválně. Třeba "němci" píšu s malým "n", aby byli naštvaný, kdyby to náhodou četli. Horší, když člověk používá nějaké slovo (zkomoleninu) z legrace a používá ho v úzkém okruhu lidí a pak s tím víceméně omylem přijde ven.
Mám takové dvojice např.:
klimatizace - aklimatizace
danajský - dunajský
Condoliza - ......... (to napsat nejde)
rty -pysky
Kupř. v autoservisu se pak diví, že se dožaduji kontroly "aklimatizace". Daleko nejhorší je, ale když dojde řeč na americkou zahraniční politiku o)))
Jo a viděli jste Borata?[ Zpět ]Datum: 28.01.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (mirekbik)Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Pani ucitelko...nechte toho. Prec by jste se nerozcylovala touhle dizkuzy:-))))))
Ale mas pravdu! To ze u mnoha lidi, vcetne neprihlaseneho Michala, interpunkce chybi je v tom, ze v zacatcich internetu (a zvlaste emailu) nebyla cestina podporovana. Kdyz clovek nekolik let pise bez interpunkce, tak si hold zvykne. Pro me je ted strasnej problem napsat neco s tema pismenkama, co mam u tech cisel. Proste mi tam ty prsty ne a ne sahnout. Nez bych napsal tenhle prispevek, asi bych tu vykvetl.
No a pravopis....ani nevis, jak moc se nekdy stydim za ty chyby. Nektere jsou diky nepozornosti, ale nektere jsou hold z neznalosti....me/mne (vecny problem...a nejen muj), bychom/bysme...to same. Dnes clovek umi kde co, ale cesky...moc ne. No taky uz jsem si sam sobe slibil, ze s tim neco udelam:-)[ Zpět ]Datum: 28.01.2007Autor: neprihlasenej-MichalHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Malá poznámka: Víš, jaký je rozdíl mezi interpunkcí a diakritikou? :))
[ Zpět ]Datum: 28.01.2007Autor: KejmlHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Tohle se plete většině lidí. Někdy to člověk zamění, i když ten rozdíl dobře zná. Takže bych řekl, že se jedná spíš o nedopatření (přehlédnutí/přeslechnutí/přeřeknutí/přepsání) než neznalost. Michal měl prostě pocit, že B. mluví o diakritice. Kromě toho interpunkci má obvykle v pořádku. :o)
[ Zpět ]Datum: 28.01.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (Medvěd)Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
No vim rozdil, ale tady jsem si to nejak nevedomky zamenil:-)
[ Zpět ]Datum: 28.01.2007Autor: neprihlasenej-MichalHodnocení: 0 0
-
-
Re: Jazykové perly
Ja bych problrem s dirakritikou videl jinde.
Kazdy stary compar (nevim, jak jinak ty silence nazvat) vi, ze prvni cestina byla bri.Kameniku u T602. Co mam informace, tak jedna z prvnich kodovych stranek na svete.
Pak zacala valka standartu a prosadila se LatinII. V te dobe jsem jeste na stredni veskere programy prepisoval z Kameniku do Latin, i kdyz byl Latin horsi.
No a pak prisel Mrkvo$oft se svejam kodovejma strankama. Mam dojem, ze CP852, dla Win1250. No, od te doby jsem prestal hacky carky (a nejen ja) pouzivat.
A popravde, kdo dokaze donutit zamestnavatele vasi zname, co zije v USA, ze potrebuje na svuj pracovni stroj podporu pro EE jazyky. Dale je problem i v icq a meilech ve webkavarnakch i v Evrope.
Proste dokud nebude alespon pro latinkou pisici svet jeden format , bude to vecne dilema a boj. Na druhou stranu to povede ke zvetseni prenosove komunikace u ruznych klientu. Ale uz aby to bylo. Treba se zase zacnu ucit pouzivat ceskou programatorkou klavesnici. Ve win98 jsem ji jeste obcas pouzival. Dnes kdyz musim psat cesky, je to pro mne horor.
Ale jednu vyhodu to ma. Mě=Mne a Mě<>Mne smaze plno hrubek :))
Lingvisti, za ten zmatek muzete podekovat pouze jedine firmne. Snazte se tedy donutit vsechny, k dodrzovani standartu !!! At se pak takova zverstva nedeji. Ja byl ze zacatku taky hrdy, ze moje primitivni programky umely hacky a carky. Dnes bych to zakazal.[ Zpět ]Datum: 12.02.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (keni)Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Já jsem docela starý "kompař", takže vím, že v čase T602 existovalo troje kódování češtiny:
1. Oficiální RVHP KOI-8
2. Kapitalistické LatinII
3. bří Kameničtí.
Kódování Kamenických nebylo o nic lepší nebo horší než než kódováí ostatní. Protože přeci jen kódová stránka je jen mechanické přiřazení písmenka k číslu. Ale jeho geniálnost byla v tom, že Kamenčtí si vzali všeobecně rozšířenou stránku LatinI a přiřadili české znaky těm v LatinII tak, aby se co nejvíce podobaly např. ň bylo n s vlnovkou, č bylo c s ocáskem. Takže i když nějaké zařízení nedovedlo zobrazit Kamenické, zobrazilo to přibližně čitelně. Takže jinak, kdyby tehdejší zařízení
uměla LatinII rovnou, nemusel bys poté překódovávat
z Šutrů do LatinII.
Stejně všichni skončí u UNICODE :)[ Zpět ]Datum: 13.02.2007Autor: petrpHodnocení: 0 0
-
-
-
Re: Jazykové perly
Ač úča, přiznám se, že občas listuji "Pravidly českého pravopisu", abych sem nenapsala nějakou pitomost. 8-)))
[ Zpět ]Datum: 28.01.2007Autor: BurajdaHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Právě naopak, protože úča. Protože to je jistá profesionální čest psát správně. Velmi to oceňuji. Verba docent, exempla trahunt.
Já jsem kdysi dělal s češtinářkou časopis a bylo to zajímavé, protože jsme často bojovali o každé slovo. Hodně jsem se naučil. A ještě víc od té doby zapoměl. :([ Zpět ]Datum: 28.01.2007Autor: petrpHodnocení: 0 0
-
-
Re: Jazykové perly
A to víš, Burajdo, že jsme se ve tvém příspěvku našli :-) . Holt někdy jsou prsty rychlejší než hlava ... a pak už to nejde vzít zpět.
Musím ti dát zapravdu u zmíněných podmiň. způsobů. Nevadí mi nespisovné vyjadřování, někdy to k tématu víc sedí, ale ono "by jsme - by jste" je tak něco jako hrubka v hrubce. Vy, kdo používáte "by jste", byste mohli používat byste a my bychom byl rádi.[ Zpět ]Datum: 28.01.2007Autor: Jarda-koloběžkaHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
No teba třeba omýlat, to mě fakt budilo ze sna
[ Zpět ]Datum: 30.01.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (:-))Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
...a to jste mi udělala radost, neb výraz BYCHOM stále preferuji i v projevu mluveném, nejen psaném - leč pravda, dnes možno tvar "bysme" nejen slyšet,ale i číst...jelikož mám něco novinařiny za sebou (ač "pouze"- vyškolena ještě na "socialistické" Karlově) chci tak trochu hájit všechny později narozené, neb na rozdíl od nás starších vyrostli nejenže na TV a PC, ale především na jiném knižním trhu...vysvětlím: dříve v každé redakci a nakladatelství byl "někdo" kdo opravoval (nejen ideologické) jazykové chyby...dnes každý koriguje sám sebe (novinové články se píšou rovnou na PC a na tiskárnu autorem- šetří se místa!- kromě toho, že na bulváru se dnes vzdělání příliš nepožaduje- bohužel klesla měřítka i všeobecně- centrální ofic.publicistika na ČRo2 a ČT 1 výjimkou )-...
... když jsem prvorozenému čítala "staré!" knížky ze svého dětství, měla jsem jistotu, že až to bude umět číst sám, bude mít před očima jazykově spisovné výrazy...při druhorozeném jsem padala pod stůl nad novými rychlopřeloženými tituly z angličtiny (apod.) kde byly problémy nejen s pádovými koncovkami, ale i se spisovnými výrazy, o pravopisu ani nemluvě - lehce se to vylepšilo, leč jako všudypřítomný vzor (vtištěný do pam+ěti dorůstajících) se tiskoviny posledních desetiletí pro jazykovou výchovu rozhodně neosvědčují...ani se nedivím, že má vlastní jablka měla v češtinských diktátech tak různé výsledky (ač jsem je knižně fédrovala stejně a jejich intelekt není příliš odlišný)
zdraví ( a zdravé pokračování laické diskuse(!) o fonetice přeje všem) Abernathyová[ Zpět ]Datum: 14.02.2007Autor: abernathyHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Moc pěkný příspěvek. Mluvíte mi z duše. To, že si každý redaktor odpovídá za jazykovou stránku svého textu sám, je to nejhorší, co se české žurnalistice mohlo stát. Myslím, že to platí už minimálně patnáct let a ten zlom byl okamžitě vidět na jazykové úrovni a kultuře snad všech periodik.
Sdílím Vaše zkušenosti s porevolučními "překlady", zvláště z angličtiny. Škoda slov je pro tehdejší vývoj dabingu. V něčem se obojí už trochu zlepšilo, ale pořád je to bída a utrpení.
Pokud čtu něco jiného než odbornou literaturu, pak sahám téměř výlučně po velmi starých knihách a opájím se jejich dokonalým jazykem. Nejnovější, co jsem v poslední době z české beletrie četl, byl Karel Čapek.
Ještě jednu připomínku: Tento neblahý trend se neprojevuje jen v češtině, ale v mnoha (ne-li všech) jazycích našeho civilizačního okruhu. Čtu periodika i v jiných jazycích, zvláště v němčině - a tam ten problém je naprosto totožný. Podobné procesy, ne-li horší, probíhají také v ruštině. Jde o celkový trend odvrhování kulturních a duchovních tradic a soustředění na materiální stránku bytí. Úpadek jazykové kultury se zdá být všeobecný.[ Zpět ]Datum: 14.02.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (Medvěd)Hodnocení: 0 0
-
-
-
Re: Jazykové perly
„Tisíciletá minulost protéká každým slovem. Děláme něco velkolepě starého a historického, když mluvíme česky,“ tvrdil spisovatel Karel Čapek.
[ Zpět ]Datum: 28.01.2007Autor: Biker65Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Aneb važ si mateřského jazyka svého,neb dědictví tvého rodu je v něm ukryto (snad se na mě p.Čapek nebude za toto hněvat).
[ Zpět ]Datum: 28.01.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (Jarek-SK)Hodnocení: 0 0
-
-
Re: Jazykové perly
Tady na diskuzi /diskusi/ mi sem tam nějaká chyba nevadí, občas se jedná o překlep a přesně v okamžiku, kdy příspěvek odešlu - chybu vidím, někdy taky ne. Často se tu používá i hovorová čeština, proč ne, ale dost mi vadí chyby v denním tisku a v knihách. Jednou jsem v nejčtenějším tisku četla, že "ženy diskutovali"
[ Zpět ]Datum: 28.01.2007Autor: HMSHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Kdyby jenom to - tam je tolik chyb a překlepů, že se to kolikrát nedá ani číst...
Mirečku, jako bych tě slyšela - ano, nedá se to číst ani bez překlepů, ale když já si ty závažný zprávy a novinky musím trošku tím bulvárem okořenit :o)))[ Zpět ]Datum: 28.01.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (radka)Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Špatný jazyk je na šeisblatu ještě to nejmíň škodlivé. o)))
[ Zpět ]Datum: 28.01.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (mirekbik)Hodnocení: 0 0
-
-
Re: Jazykové perly
Novinky.cz?:-)
[ Zpět ]Datum: 28.01.2007Autor: neprihlasenej-MichalHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
To mně zas nejvíce vadí, když po mně úřednice někde chce vyplnit INICIÁLY a pak se hrozně diví, když jí tam napíšu P.R., protože jen to a nic jiného jsou iniciály mého jména.
Slovo NACIONÁLE dnes už zná poměrně málo lidí, a už vůbec málo z nich ví, jak to skloňovat (buď nesklonné nebo v množném čísle nacionálie či nacionália). Co ale nepochopím, proč nepoužívají výraz "osobní data" nebo "osobní údaje". Ušetřili/y by si trapnou chybu.[ Zpět ]Datum: 28.01.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (Medvěd)Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Nejděsivější skloňování má ovšem slovo šlacha... 6. pád je prostě příšerný :o)))
[ Zpět ]Datum: 28.01.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (radka)Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Což o to, v ženském rodě - tam je ten tvar aspoň jednoznačný, i když je krajně nelibozvučný, ale v mužském rodě (s chlapama jsou vždycky jen potíže) člověk nikdy neví, jestli -ách, -ích nebo -ech: o kolegách nebo o kolezích, v kostelech nebo v kostelích? Toť otázka... :o))
[ Zpět ]Datum: 28.01.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (Medvěd)Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Proboha, podle čeho se skloňuje kolega?!?
Jo aha... předseda... - no tak to je teda pěkně ošklivé...
6. p. mn. č. slova předseda dohromady nedám vůbec a u kolegů bych řekla "o kolezích"...
Xakru, to vůbec nehraje... Jak to je?!?
Jedině "o předsedách" a "o kolegách"... Moje nervy...[ Zpět ]Datum: 28.01.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (radka)Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
"Kolega" je zvláštní podvzor vzoru "předseda". I skloňování slova "předseda" prošlo v historicky nedávné době velkými změnami ("o předsedech", dříve i "o předsedách"). U těch "kolegů" je správný jen tvar "o kolezích".
A což teprve to dilema, jestli manžel leze na koberec "v botech" nebo "v botách"![ Zpět ]Datum: 28.01.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (Medvěd)Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Tak tady je to naprosto jasné - obobjí je velmi a to velmi špatně :o)))
[ Zpět ]Datum: 28.01.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (radka)Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Přísným obráncům neposkvrněné češtiny je srdečně jedno, co na to hospodyně - oni by manžela na koberec pustili pouze a jen "v botách".
[ Zpět ]Datum: 28.01.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (Medvěd)Hodnocení: 0 0
-
-
-
-
-
-
Re: Jazykové perly
To ti snadno objasním. Protože úřednici, kterou je mnohdy ženská od škopku a tudíž neobyčejně pyšná na svoji kariéru, zní slovo nacionále vznešeně, kdežto osobní data nebo údaje znějí moc obyčejně.:-))
[ Zpět ]Datum: 28.01.2007Autor: abernathyHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Pokud chtějí vypadat vznešeně nebo aspoň vzdělaně, měly by si významy těch několika cizích slov, která pro svou "kariéru" budou potřebovat, aspoň ověřit. Jinak to má přesně opačný účinek než zamýšlejí. :o)
[ Zpět ]Datum: 28.01.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (Medvěd)Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Opačný účinek to má na lidi vědoucí. Nevědoucí se ptají a úřednice, považující je za obtížnej hmyz, jim svým odmítavým postojem může dát pocítit svou domnělou nadřazenost. Tak to vidím já.:-)
[ Zpět ]Datum: 28.01.2007Autor: abernathyHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Je to smutné, ale asi to tak nějak bude...
[ Zpět ]Datum: 28.01.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (Medvěd)Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Pánové, věřte, že úřednice si to chtějí co nejvíce zjednodušit a polidštit tak, aby to bylo srozumitelné širokým masám. Nedovedete si představit, co to je když se vás na stejnou věc klient zeptá za den 10 - 20x a to pět dní v týdnu. Mohu vám garantovat, že už ve středu toho máte plné zuby,nicméně nezbývá nic jiného než se ty *** před přepážkou usmívat a usmívat a usmívat :o)))
A když tam pak přijde jeden intelektuál, kterému odpovíte stejně jako té ostatní hordě obyčejnějších lidí a zase je to špatně, tak mi můžete věřit, že to hraničí s infarktem :o)))[ Zpět ]Datum: 29.01.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (radka)Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Každej to vidíme svou optikou. Když jdu na úřad vyřídit pro mě neznámej problém, tak očekávám vstřícný přístup personálu. Vždyť úřady jsou vlastně servis, kterej si z daní platíme. Mluvím o principu, ne o skutečnosti.
[ Zpět ]Datum: 13.02.2007Autor: abernathyHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Jasně v každé firmě platí, že s klientem se musí jednat slušně. Takže jestli se na tebe bude někdy nějaký úředník mračit, klidně si nech zavolat jeho nadřízeného :o)))
[ Zpět ]Datum: 13.02.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (radka)Hodnocení: 0 0
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Re: Jazykové perly
V současnosti běží reklama na cosi s HRANOLKAMI, odjakživa jsem měl zato, že hranolky jsou mužského rodu. Nebo moravský jídelní lístky nabízely řízek smažený, brambor m. m., OKUREK. Ale to je asi krojovaný.:-)
[ Zpět ]Datum: 28.01.2007Autor: abernathyHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Kodifikační příručky to sice zatím nezachytily, ale od slova "hranolek" se odštěpil výraz (bramborová) "hranolka", která je ženského rodu a už se skloňuje podle vzoru žena.
[ Zpět ]Datum: 28.01.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (Medvěd)Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
To je stejné jako utopenec (člověk) a utopence (buřty)...
Já ale odmítám psát měkké "i" v příčestí i u těch původně životných utopenců, protože jsou zcela evidentně neživotní...
A stejné je to se sněhuláky - např. roztáli se píše s "i", ale o skutečné životnosti řeč být nemůže...[ Zpět ]Datum: 28.01.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (radka)Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
U těch hospodských utopenců bych dal přednost neživotnému plurálu "utopence", a pak by k nim jako příloha bylo nejspíš tvrdé "y": Utopence byly vynikající. Jinak platí pravidlo, že shoda přísudku se řídí spíše formální životností (koncovka substantiva "-i") než přirozenou životností/neživotností. Tedy až na "koně" a "lidičky"...
[ Zpět ]Datum: 28.01.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (Medvěd)Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Ano s utopencemi (buřty) by to tak mělo býti, ale pak by to vlastně bylo pod. jm. pomnožné...
[ Zpět ]Datum: 28.01.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (radka)Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
...utopenci... - ikdyž v tomto případě hlasuji za "utopency" :o)))
[ Zpět ]Datum: 28.01.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (radka)Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Na jiném vlákně jsem tu zaznamenal nádherný tvar "rikšy". Správně je samozřejmě jen "rikši". Tvrdé "y" je v koncovkách po měkké souhlásce jen po "c" ve slovech "kecy" a "tácy".
[ Zpět ]Datum: 28.01.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (Medvěd)Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Stejně jako všechny Maryši?
[ Zpět ]Datum: 28.01.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (HonzaK)Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Katrýsi z redaktorů Vela pod tlakem čtenářských reakcí zdůvodňoval, proč všichni píšou ližiny a ne lyžiny. Mají pravdu? Po vystvětlení těch "hranolek" už si nejsem jiste, jestli umím česky.:-)
[ Zpět ]Datum: 28.01.2007Autor: abernathyHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Už mlčím, po ověření v michalově odkazu mají pravdu. Starýho psa...:-((
[ Zpět ]Datum: 28.01.2007Autor: abernathyHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Že je ližina od slova líha a lyže z ruského лыжи nějak chápu, ale proč je mlynář a mlít?
[ Zpět ]Datum: 28.01.2007Autor: petrpHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Nejjednodušší vysvětlení je asi to, že slovo "mlynář" je odvozeno od slova "mlýn" a nikoli od "mlíti". Obě tato slova mají na sebe jen nepřímou vazbu. Slovo "mlýn" je více ovlivněno latinou (mulina). Dobré je srovnat s italským "mulino" nebo francouzským "moulin" (=mlýn).
[ Zpět ]Datum: 28.01.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (Medvěd)Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Slovo "ližina" je jedno z nejproblematičtějších slov v češtině. Správný pravopis je s měkkým "i", protože se jedná o slovo vytvořené zdrobněním ze slova "líha" (vodorovně položený podlouhlý kus dřeva na posunování břemen). To zase vzniklo ze slova "ležeti".
Je naprosto běžné, že lidi píšou toto slovo s tvrdým "y" na základě takzvané "lidové etymologie", tj. že si vyloží původ slova po svém, v tomto případě od slova "lyže", což se vůbec nedivím.[ Zpět ]Datum: 28.01.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (Medvěd)Hodnocení: 0 0
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Re: Jazykové perly
Ona totiž existuje taky nějaká moravština. Oficiálně sice přesně tak, jako moravská hymna za Československa (to bylo ono krátké ticho, během jejž si předávali Češi a Slováci své díly státní hymny), ale přesto je. Skutečnou moravskou hymnu Jsem Moravan ale nezná většina Moravanů kvůli absenci výuky moravských dějin ve školách (končí údajným rozvrácením Velké Moravy Maďary — i to bylo poněkud jinak) a obvykle je za moravskou hymnu považována odrhovačka „Moravo, Moravo”.
Jedni manželé, Ústečáci, se velice divili, když jsem před několika lety hledal na Vysočině (česky Českomoravská pahorkatina, českomoravsky Českomoravská vysočina) na někdejší moravsko-české hranici hraniční kámen. O něčem takovém slyšeli prvně až ode mne a jali se hledat se mnou. Po jeho objevení se upřímně divili.
Na rozdíl od češtiny názvy na -ice nejsou (až na nepatrné výjimky) ženského rodu, ale pomnožné a názvy ženského rodu končí -ica: tá Strážnica, ty Mořice, atd.
Kroměříž není ženského, ale mužského rodu stejně tak, jako Olomouc (jedem — česky jedeme — do Holomóca, Olomouca, Olomúca, Kroměříža, Vídňa).
Ten brambor (zemák, zemňák), okurek (oharek), atd.
Čeština dost upřednostňuje ženský rod (název Ryšánka vnímá Moravan coby Ryšánkova) a zůstává stále značně germanizovaná (semhle, támhle, atd.).
Jeden brněnský jazykovědec se před desetiletími snažil o legalizaci těchto a podobných moravských výrazů ve spisovné češtině, ale z české strany byl takový odpor, že to neprošlo. Je to zajímavé, protože spisovná čeština je ve skutečnosti počeštěnou moravštinou. Někdy v 90. letech byl v novinách článek o tom, že autor objevil na moravskoslovenském pomezí stařenku jen se základním vzděláním, která s ním mluvila zcela spisovně a prozradila mu, že tak se tady mluví odjakživa, to že je místní nářečí.
Název „čeština” pochází od Jana Blahoslava, přerovského rodáka, Moravana, moderní spisovný jazyk vychází z bratrské Bible kralické (také z moravského území), v níž byly použity Husovy úpravy a z Moravy pochází rovněž odstranění spřežek, psaní j místo g, atd. (jazykové úpravy si vyžádal a poté uzákonil moravský zemský sněm).
Dnes tolik propagovaný název Česko hájí jeho prosazovatelé tím, že je už v Jungmannově Slovníku. Mají pravdu. Jenže týká se jen a pouze o jiný název pro Čechy (Böhmen), který se v té době neujal.
V moravštině existují výrazy pro Čechy většinou nesrozumitelné. Např. „Z kama si?”, „...ze pět pletýnek”, atd. Česky tak = moravsky tož, česky takhle = moravsky tak.
Při hovoru s Čechem předcházejí Moravané nedorozumění tím, že leccos musí říct česky, aby předešli nedorozumění (typické: česky sodovka = moravsky sifon, česky limonáda = moravsky sodovka). Podobně musí upravit řeč i Slováci (Čech by se asi velice divil, kdyby slyšel Slováka říct, že si hodil kapsu na plece).
Vlna odporu proti prznění spisovného jazyka v posledních letech zesílila do té míry, že to, co Moravanům vadí už desítky let, si začínají uvědomovat už i Češi. Moravané už dávno viděli pronikání hovorové, obecné češtiny do sdělovacích prostředků a do oficiálních projevů, protože Moravanům je tato čeština cizí. Čechům je cizí spisovná čeština a začínají se ozývat a nelibě nesou až novotvary poslední doby.[ Zpět ]Datum: 31.01.2007Autor: Bin-LaďinHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Roztomilé a z velké části pravdivé. Morava se na kodifikaci českého jazyka v historii skutečně velmi silně podílela. Ale jde o něco jiného - o zdánlivou větší "čistotu" či "spisovnost" moravských nářečí.
V důsledku poněkud protáhlého tvaru území obývaného česky mluvícími obyvateli a poněkud excentrické polohy kulturního centra (Prahy), odkud vycházely a dosud vycházejí změny, které jsou zdrojem vývoje jazyka, dochází k tomu, že na Moravě k některým změnám dochází podstatně později než v české části území, nebo k nim nedochází vůbec. Proto má většina moravských nářečí z celkového pohledu konzervativnější a archaičtější povahu, což může na laického pozorovatele působit tak, že se na Moravě mluví "spisovněji" a "lépe".[ Zpět ]Datum: 31.01.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (Medvěd)Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Češi si neuvědomují, že krom jiného výraziva a jiných frází mají také jiný přízvuk, Moravanům okamžitě patrný a leckterému až „rvoucí uši”, tedy nepříjemný. Německý přízvuk u mnohých slov, náznak e při výslovnosti i, atd.
Zvlášť zajímavá je česká specialita záměny jmen.
Někteří cizinci (ze zemí, kde to není obvyklé) nechápou, proč u nás má člověk jméno, ale říká se mu jinak (Vojtěch = Vojta, Antonín=Tonda, Alois= Lojza, Jan=Jenda, Honza, atd.). To ale nevědí o české zvláštnosti záměny jmen podle zakončení:
-ír = Míra
-slav = Sláva
Prosím o poučení, zda Slavomír je Sláva nebo Míra (jestli se přejmenování na základě koncovky dodržuje důsledně).
Ač to tak nevypadá, Moravané pocházejí z jiné kulturní a jazykové oblasti než Češi. Vysočina je hranicí podnební (rozvodí), je hranicí kultur (většina českých lidových písní má jinou tóninu než většina moravských: moll vs. dur), je jiná mentalita lidí. Podstatná pro odlišení jazyků je krom gramatiky a odlišnosti slovní odlišnost frází. V žádné řeči se totiž nemluví slovy, ale frázemi. Existuje pěkná knížka jednoduše nepřeložitelného, ale výstižného názvu „Enlish or Czenglish?” a já jsem totéž zjistil už dávno, když jsem si svou školskou němčinou začal dopisovat s jednou Němkou. Až tehdy jsem se naučil opravdu německy, protože do té doby to z mé strany byla česká slova přeložená do němčiny.
A jsme u toho: Češi používají jiné fráze, než Moravané. Dlouhým používáním společného spisovného jazyka, ale především vlivem sdělovacích prostředků, si to lidé neuvědomují. Například Slováci perfektně rozumějí a většinou (díky českým sdělovacím prostředkům sledovaným na Slovači) i mluví česky. Česky mluvícího Slováka cizinec od Čecha nerozezná vůbec. Ve většině případů se to dá poznat podle (slovenské) měkčí výslovnosti ž, š, č. Problém Slovákovi nastává, má-li rozumět Moravanovi. Moravané jsou Slováky považováni za Čechy, ale když dojde k rozhovoru, je hodně okamžiků, kdy Slovák Moravanovi nerozumí. Nerozumí proto, že na rozdíl od češtiny a slovenštiny nemá možnost moravštinu slyšet ze sdělovacích prostředků. A když, pak v tak zkarikované podobě, jako v poslední době např. četbu Deniku Ostravaka. Na Ostravsku se při poslechu buď musí pořádně bavit, nebo tam prudce vzrůstá počet pankáčů. Kdo se chce pobavit poslechem, jak si v Česku představují moravštinu, ukázku má na http://www.volny.cz/ovl/Tož.mp3 [700 kB].
Výše jsem uvedl jednu moravskou frázi: použití z, ze ve smyslu asi, přibližně (ze pět rohlíků = kolik chytne, klidně čtyři nebo šest, ze dvacet deka = klidně třeba 25 dkg, atd.) Čeština toto nemá, ani polština, ruština, běloruština, ale slovenština (zo päť) a ukrajinština (z pjať) ano. Nepochybně existuje podobných společných moravsko-slovensko-ukrajinských frází víc, ale jazykem se zabývám (jako ostatně vším, vyjma svého zaměstnáním) jen neprofesionálně a profesionálové jsou v zajetí klišé (nimi) uznávaných autorit, takže od nich se jiného, než schematického, myšlení nedočkáme.
Oblíbeným bývá konstatování, že moravština jako taková neexistuje, že jde jen o české nářečí. Jenomže je zajímavé, že zobecněním českých nářečí je obecná čeština, zcela odlišná od mluvy na Moravě (krom jazykového pomezí). Obecná moravština existuje v podobě části slovní zásoby, společné všem nebo většině moravských nářečí (typické tož, su). Čechovi okamžitě patrný je neutrální přízvuk Moravanů (vyjma polského přízvuku na předposlední slabice na severu až severovýchodu Moravy).
K pozdějším změnám v mluvě nedochází vlivem odhlehlosti od českého centra, ale v důsledku jiné mentality Moravanů, jejich konservativnímu lpění na tradicích. V jedné české knížce o jazyce stojí, že tvrdé l z češtiny vymizelo. Z češtiny ano, ale z moravštiny nikoliv. Co si Čech představí, slyší-li „Vhukupukububen”? Ani po přepisu to až na poslední slovo nebude srozumitelné: „V Huku puku buben”. Přestanu napínat — V Hluku pukl buben.
Důkazem odtrženosti jazykovědců od života je toto:
»Moravské dialekty a interdialekty nejsou – až na výjimky – nesrozumitelné většinovým mluvčím češtiny (přesto – řekněte si rychle a rytmizovaně: dobečose mene dáme névéžnekdepota jó nebo jano mintenker, sentenker minéu 3)«
»3) ani prvnímu moc ne, ale druhému jsem nerozuměl vůbec; jako by to vůbec nebylo slovansky; nechám si poradit v komentářích«
— citován je jazykovědec, Moravan!!!
Kdyby byl a především 1. část odposlechnuta a zapsána řádně, mohl jsem tomu rozumět hned (jako 2. části). Tak to jsem musel chvíli přemýšlet, než jsem na to přišel:
»Do bečo se me nedáme, névéš negde potajó«
»Do pláče se nedáme, nanejvýš někde tajně« ve smyslu „Přece nebudeme brečet, a když už, tak nanejvýš někde tajně”.
Druhá část je srozumitelná okamžitě:
»Jano, miň ten ker! Sem ten ker minél!«
»Jeníku, vyhni se tomu keři! Vyhnul jsem se mu!«
Hanák nasésá, Valach a moravský Slovák nasísá. Slovák nazíza, ale přesto Moravanovi nerozumí. Čech Šíp si myslí, že Hanák nasává (přímo chlastá). Ve skutečnosti zvědavě pokukuje.
Nádherně popsal rozdíl mezi Moravany a Čechy v jedné knížce Ilja Prachař, napsav, že když jede z rodné Moravy do Prahy, projíždí malebnou krajinou s čistými a upravenými vesnicemi se zahrádkami před domy a květinami za okny. Po přejetí Vysočiny se to změní a čím více se blíží ku Praze, tím je to horší, až nakonec vidí zanedbané obce a stavení, ale hlavně, že na každé střeše je televizní anténa.
Neslyšel jsem výstižnější popis odlišnosti moravské a české povahy.[ Zpět ]Datum: 31.01.2007Autor: Bin-LaďinHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Náznak E při výslovnosti I ? Já bych řekl, že to není náznak, ale někdy úplně jasné E, ještě éčkovatější, než moravské E, které musí naopak Čechům připadat jako jejich I. Když sleduju TV zprávy, tak si na to asi nikdy nezvyknu. Někdy mi trvá, než pochopím, co to vlastně říkali.
Ale bylo to tak vždycky? Nezdá se vám, že ve starých filmech mají všichni jaksi moravský přízvuk? Je to zvláštní, ale já to přičítám spíš tomu specifickému, ničím nenapodobitelnému zkreslení, vzniklému tehdejší technikou, které silně zdůrazňuje některé kmitočty v hláskách, možná tomu přispívá i fakt, že pro potřeby TV jsou všechny filmy zrychlené o 4%.[ Zpět ]Datum: 02.02.2007Autor: RadekHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Je pravda, že otevřenější výslovnost některých samohlásek je české a zvláště pražské specifikum. Na druhou stranu zdaleka ne všichni Pražáci mají výslovnost natolik extrémně otevřenou, aby to mohlo být na úkor porozumění. Na hraně se v tomto ohledu pohybuje hlasatelka Lucie Borhyová. Její otevřená výslovnost některých samohlásek ("e" a "i") je už opravdu hodně nápadná.
I na Moravě samotné jsou velké výslovnostní rozdíly. Srovnejme například otevřenou hanáckou výslovnost samohlásky "u" jako "o" ("bodo" místo "budu"). Nad tím se ovšem nikdo nepozastavuje. Zavřená výslovnost "e" a "i" je spíše jihomoravská či brněnská záležitost. Takže se jedná jen o opačný extrém. Velmi nápadně zavřenou (jihomoravskou) výslovnost hlásek "e" a "i" má například bývalý poslanec za KDU-ČSL Josef Janeček, kterého si mimochodem osobně velmi vážím pro jeho obdivuhodně vytrvalé tažení proti kouření.
Velmi zajímavá je také například brněnská "temná" výslovnost samohlásky "a", která českému mluvčímu silně připomíná "o". Zaposlouchejte se třeba do výslovnosti někdejšího vysoce postaveného politika ODS pana Macka. (U toho pro změnu nemám nejmenší důvod si ho vážit, což ovšem nesouvisí ani s jeho původem ani s jeho výslovností samohlásek.)
Výslovnost herců ve starých českých filmech je často dána jejich původem, ale mimo jiné je to také výsledek práce tehdejších pedagogů na uměleckých školách, kterými tito herci prošli, než se dostali do Prahy. Proto se jejich výslovnost liší i od toho, co bylo v jejich době běžné "na ulici". Tak nádhernou zavřenou výslovnost "e" a "i" a "temnou" výslovnost "a", jako měl Jaroslav Vojta bychom nejspíš marně hledali i v tehdejším Brně.
Mimochodem: Zkreslení výslovnosti samohlásek záznamovou technikou nepovažuju za pravděpodobné.[ Zpět ]Datum: 03.02.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (Medvěd)Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Svého času jsem kdesi na Country rádiu zaslechl, že "V Montgomere bejou zvone". Znechuceně jsem přeladil ...
[ Zpět ]Datum: 15.02.2007Autor: AviatikHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Ta skupina se jmenovala "Hluchá ucha" a lepší název si fakt vymyslet nemohli.
[ Zpět ]Datum: 15.02.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (Medvěd)Hodnocení: 0 0
-
-
-
-
-
-
-
Re: Jazykové perly
som za vytvorenie samostatného
jazykovedného okienka,
jazykových ...,
časti poézie,.....[ Zpět ]Datum: 28.01.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (joci)Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
V podnikové kantýně mě opakovaně položí na lopatky vždy, když je volba přílohy. A nedaj' si říct a nedaj'. Pokaždý se mě zeptaj' ... s knedlíkem nebo s těstovinou? Knedlíky se snažím omezovat a těstoviny jsou snad pomnožné číslo. Copak bych se najed', kdyby mi na taliři ležela jedna špageta?
[ Zpět ]Datum: 28.01.2007Autor: Jarda-koloběžkaHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
U výdejního okénka nabízejí DRUH přílohy, nikoli její množství. Proto to jednotné číslo.
[ Zpět ]Datum: 28.01.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (Medvěd)Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Těstoviny jsou pomnožné, tak jaképak jednotné číslo. Zvlášť, když je mám nejraději s kečupem a oni na ně lejou kdovíjakou bryndu, že ano? :-)
[ Zpět ]Datum: 28.01.2007Autor: Jarda-koloběžkaHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
To není brynda, to ja UHO = univerzální hnědá omáčka :o)))
[ Zpět ]Datum: 29.01.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (radka)Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Koukám, že to je termín vžitý takřka mezinárodně:-))
Taky jsem ve škole charakterizoval podávanou krmi tímto termíneml 2x až 3x do týdne:-)[ Zpět ]Datum: 29.01.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (mira.l)Hodnocení: 0 0
-
-
-
-
Re: Jazykové perly
Podobné - před Vánoci to vypadalo, že národ bude mít dohromady jednu rybu. V rádiu imrvére: ryba má dobrou váhu, ryba se drží při dně, ryba je zdravá...V pátek zas měli v rádiu z Třeboně takhle kapra.Jestli mu není zima, horko, jak dýchá a tak. Furt v einzahlu! Rybáři jsou prznitelé jazyka!
[ Zpět ]Datum: 28.01.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (mirekbik)Hodnocení: 0 0
-
-
Re: Jazykové perly
Taky mi občas vadí ty zdrobnělinky a slovní obraty - tuším se tomu říká floskule a psal o nich pan Just - jestli se mýlím tak mě opravte :-) Ale abych pravdu řekl, tak mě na příspěvcích víc zajímá obsah než forma. Raději si přečtu něco co má hlavu a patu, byť pravopisně na nedostatečnou, než jazykově brilantní příspěvek postrádající hlavu a patu.To je pak o ničem :-))
[ Zpět ]Datum: 28.01.2007Autor: Zden42Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
A nebude lepší obojí? Když má někdo dobré myšlenky, není pak škoda vyjadřovat je neumělými větami plnými pravopisných chyb?
[ Zpět ]Datum: 28.01.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (Medvěd)Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Souhlasím s méďou. Nicméně- pravopisná chyba se nechá přejít, často jde o pouhý překlep. Ovšem stilistická chyba často znemožní pochopit autorovu myšlenku.
[ Zpět ]Datum: 28.01.2007Autor: Jarda-koloběžkaHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Natožpak stylistická. :o)
Ale ne - o styl tolik nejde, spíš o preciznost a logiku vyjadřování. Ta když chybí, pak to opravdu často brání v pochopení. A přitom to člověk může myslet dobře. Když to neumí srozumitelně vyjádřit, je zle.[ Zpět ]Datum: 28.01.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (Medvěd)Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Nachytals mě na švestkách. Už raději opustím tento tenký led a raděju jdu debatovat (chtělo se mi napsat debatit, ale zase bych dostal přes prsty :-)) ) o kolech.
[ Zpět ]Datum: 29.01.2007Autor: Jarda-koloběžkaHodnocení: 0 0
-
-
Re: Jazykové perly
....nicméně..to je slovo, které mě zvedá ze židle tak jako ...vlastně...které mnozí užívájí jako berli v každé větě...
[ Zpět ]Datum: 29.01.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (5)Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Jedná se o germanismus (nichtsdestoweniger = nic-o-to-méně).
Slova jako "vlastně", "prostě", "víte" a spousty dalších jsou jen "vatou" pro vyplnění hluchých míst. Spojka "nicméně" je spíše projevem snahy o (poněkud pochybné) "zkultivování" projevu. Slova jako "ale" nebo "však" asi nejsou pro někoho dost nóbl. Na rozšíření slova "nicméně" se značnou měrou podílela televize.[ Zpět ]Datum: 31.01.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (Medvěd)Hodnocení: 0 0
-
-
-
Re: Jazykové perly
Ten špatný pravopis myšlence neubere (i když to někdy fakt rve uši) ale správná gramatika a stylistika hloupému příspěvku na kvalitě nepřidá. Ale je pravda, že celková úroveň mluveného a psaného slova je docela hrozná. To za našich mladých let...:-) Jazyk se prostě vyvíjí tak jako všechno kolem. Můžeme se tomu smát, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je asi tak všechno, co proti tomu můžeme dělat :-)
[ Zpět ]Datum: 29.01.2007Autor: Zden42Hodnocení: 0 0
-
-
Re: Jazykové perly
Jo a zkoušel si někdy číst něco od Honzy Wolfa?
Myšlenky zajímavý ale styl psaní, kdy schvílně píše s šílenejma hrubkama je hroznej. Nedokážu to číst. To samý platí o knížkách od Svobody, co sjezdil autobusem celej svět, ale píše tak jak to zní.[ Zpět ]Datum: 29.01.2007Autor: JurimírHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Honza Wolf je bezva, každoročně kupujeme jeho kalendář, ale ty hrubky jsou fakt hrozné. Myslíš, že to dělá schválně? nebo neumí psát? :-)
[ Zpět ]Datum: 29.01.2007Autor: alvapinkaHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
dělá to schválně, ale fakt nevím proč. Číst to nedokážu.
[ Zpět ]Datum: 29.01.2007Autor: JurimírHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Volfa neznám, ale od Svobody jsem něco četl.Informace jsou zajímavé, ale po chvíli s tím vždycky seknu. Ten styl mně nesedí. Buď je to póza nabo je ten člověk pologramotný. Teď si trochu odporuju se svým předešlým příspěvkem, ale čeho je moc toho je příliš.
[ Zpět ]Datum: 29.01.2007Autor: Zden42Hodnocení: 0 0
-
-
-
-
-
Re: Jazykové perly
No jo no. Biker, no jo, taky pěkný český slovo. Bikerka, bikeři, hm ještě lepší. Jak to vlastně vyslovujete v běžné řeči, česky nebo anglicky?
[ Zpět ]Datum: 28.01.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (mirekbik)Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
V pojmu "biker" mám tedy skutečně zmatek, protože se tímto výrazem označují i motorkáři... Jsou tedy bikeři všichni, kdo se pohybují na dvou kolech cestou necestou, lhostejno zda tiše vlastní silou nebo méně tiše za asistence spalovacího motoru?
[ Zpět ]Datum: 28.01.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (Medvěd)Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
S výjimkou bikera, kdy není jasné jestli je to myšleno česky nebo anglicky, to vyslovuji tak jak je to napsané.
České zkomoleniny vyslovuji tak jak jsou napsány, bikerka = bikerka, bikeři =bikeři, protože je to napsáno česky, tak to nebudu ještě překrucovat zpět do angličtiny...
Mmchdm, zkomolenina, to je také pěkné slovo ;-)))[ Zpět ]Datum: 28.01.2007Autor: JardaHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Správná výslovnost je "býker" :-)
[ Zpět ]Datum: 29.01.2007Autor: Zden42Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Tak to jsem v životě neslyšel. Každý mluví o bajkerech, nebo bajkrech....
Proto nepíšu biker, ale bajker
Zrovna tak jako nepíšu Canada, nepíšu ani carbon, ale karbon.[ Zpět ]Datum: 31.01.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (píchlej řetěz)Hodnocení: 0 0
-
-
Re: Jazykové perly
Copak biker, mě stačí obyčejný e-mail :o)))
Na protest zásadně píši mejl a mejlovat - teda vyjma velmi úředních dopisů...[ Zpět ]Datum: 29.01.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (radka)Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
paní lékárníková = žena lékárníkova
paní učitelová = choť učitelova
paní mistrová = mistrova žena?
Co ředí ředitel?[ Zpět ]Datum: 31.01.2007Autor: Bin-LaďinHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Původ hlásky "e" ve slově "ředitel" tkví ve zkrácení původní dvojhlásky "ie" (řiediti):
"Ciesař sám se i swé budúcie Ciesaře a krále Římské k wěčnosti zawazuje, žádných hajtmanuow saditi, ani kterých wěcí ŘIEDITI w zemiech k koruně České přislušejíciech."
Podobné krácení můžeme vidět třeba na časování slovesa "říci": řeknu, řekneš ... nebo při tvoření podstatného jména "řeč".[ Zpět ]Datum: 31.01.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (Medvěd)Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Nebyl bych si až tak jistý. Mám podezření, že jde o vliv němčiny.
Existuje obec Měrovice nad Hanou. Původně se ale jmenovala Mírovice. Jenomže podle kronikáře či úředníka byl název germanisován na Mierowitze (Wien, Wiesbaden,atd.). Novým přepisem se ale z ie stalo ě a z (do té doby výslovností) Mírovic Měrovice.
Všeobecně se má za to, že staročeské ie = ě. Já tvrdím, že nikoliv, že jde stále o í.
Po vyhnání Metodějových žáků z Moravy byla Morava násilím a velmi tvrdě latinisována. Problém ale byl v tom, že zatímco moravské písmo mělo znaky pro používané hlásky, latinka je neměla, takže záleželo na tom, jak je písař zapíše. Byly sice snahy o jakousi normu, ale ty byly spíše v rámci jedné či několika písáren. Dnes je ustáleným názor, že např. Sieť viery pravé se čte Sěť věry pravé či Sjéť vjéry pravé. S jistotou bychom to mohli tvrdit, kdyby neexistovalo od 17. st. období úředně nadiktované germanisace, při němž došlo k zastavení vývoje slovanského jazyka. Teprve ve 3. čtvrtině 18. st. přišli Slováci za císařem Josefem II. se žádostí o souhlas vyučovat slovenské děti ve slovenštině místo maďarštiny. Výsledkem byla širší reforma: Toleranční patent. Zcela zdravý Josef II. zanedlouho zádadně umírá a na smrtelné posteli je ještě donucen k odvolání Patentu, ale pokrok už se zastavit nepodařilo. Dochází k Velké francouzské revoluci a vzniku moderních národů. Tehdy si i Češi uvědomují příležitost a začíná české národní obrození na základě vytvoření novodobého spisovného slovanského jazyka a snah po důkazu starobylosti a slávy kulturního českého národa, rovnocenného s německým.
Po úpadku slovanského jazyka do zapomnění a nezájmu o něj byla sice zvolena podoba výslovnosti staročeštiny, je ale otázkou jestli vlivem odporu ke všemu německému nedošlo záměrně k výměně í z ie za ě.
Ještě v 60. letech min. st. byly na dveřích vesnických škol cedulky s nápisem Řídící, Řídící učitel či Řiditel a Řiditelna, aby najednou byli všude ředitelé a ředitelny.[ Zpět ]Datum: 31.01.2007Autor: Bin-LaďinHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Můžeš být klidný, v tomto případě (řídit - ředitel) o vliv němčiny stoprocentně nejde. To, co popisuješ, je jiný jev, tzv. "transliterace" v němčině neexistujících nebo nevyslovitelných písmen a hlásek do podoby pro Němce stravitelné. Že to potom mohlo mít zpětný dopad na oficiální podobu názvu obce, není ovšem nijak výjimečné.
K tomu "ie - ě" jen tolik, že se jedná o stejný vztah jako mezi dlouhou a krátkou samohláskou, asi jako "á - a". Z dlouhého "ě" se pak procesem takzvané "monoftongizace" (= ztráta dvojhláskové povahy) stalo dlouhé "í". Dobře je to patrné na srovnání češtiny se slovenštinou, kde tento proces neproběhl: "diera - díra". Mimochodem: Chelčického "Sieť viery pravé" se má vyslovovat dlouze: /sjéť/.
Jinak český pravopis se ustaloval velmi pomalu a postupně a velmi dlouho byl značně rozkolísaný. Teprve v rámci národního obrození se do českého pravopisu dostal trošku systém, který se dopilovává dosud.
Jinak pod vlivem germanizace se vývoj českého jazyka nezastavil, byl jím jen značně ovlivněn. U lidí, kteří mluvili česky, se ten jazyk vyvíjel dál, i když samozřejmě pod nejrůznějšími vnějšími vlivy.
Slovo "řídící" je v pořádku a nikdy by tam hláska "e" být nemohla. Slovo "řiditel/ředitel" je slovo uměle vytvořené a je dokladem toho, že zdaleka ne všechna uměle vytvářená slova byla tvořena se znalostí historie a vnitřní logiky jazyka. Čili v případě podoby "řiditel" šlo od samého počátku o chybu, i když ve své době hojně rozšířenou. Záměnou cedulí na "ředitel" a "ředitelna" došlo pouze k nápravě tohoto omylu. V žádném případě se nejednalo o odstranění nějakého německého nebo "germánského" vlivu.
Tato chyba měla zpětný vliv na moderní češtinu, která se už nezbavila převažující výslovnosti s "i". Ta je ovšem považována za nesprávnou a hovorovou.[ Zpět ]Datum: 31.01.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (Medvěd)Hodnocení: 0 0
-
-
-
-
-
-
Re: Jazykové perly
Kdysi se říkalo, že za tyto "úpravy" pravopisu mohli komunističtí papaláši... Že se to zjednodušovalo kvůli jejich přihlouplým potomkům, aby s tím neměli problémy ;-)))
[ Zpět ]Datum: 28.01.2007Autor: JardaHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Ono tohle platí obecně. Jedním ze zdrojů vývoje jazyka jsou právě chyby. Zvýšený výskyt chyb signalizuje, že vznikla potřeba změny, jakási poptávka po pravopisné nebo jiné reformě.
Velmi zajímavou chybou, která dala vzniknout krásnému českému slovu, bylo slovo "(přijít) vniveč". Původně to bylo "v nic" čili "ni več" (več = v co). Uživatelé jazyka přestali v tomto obratu cítit předložku "v", tak ji tam připojili ještě jednou: "v ni več", což se pak později jako správná spřežka začalo psát dohromady - prostě "vniveč".
Stejnou nebo velmi podobnou chybou je spojení "seč můžu". Je to logický nesmysl, ale nikomu to dnes už nepřijde. Celá ta struktura vychází ze spojení "jsem s to" ve smyslu "jsem schopen". Čili snažím se, "seč jsem" (seč = s co), tj. "co můžu". Když uživatelé jazyka ale přestali chápat funkci slova "seč", tak si tam tu "schopnost" přidali ještě jednou pomocí slovesa "můžu". Takže z toho pak vyleze "seč můžu", což doslovně znamená "co můžu schopen". No a vadí to snad někomu? Teda kromě mě samozřejmě. :o)[ Zpět ]Datum: 28.01.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (Medvěd)Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Já už nad tím radši ani nepřemýšlím, některé výrazy jsou opravdu lahůdkou ;-) Snažím se psát tak jak mne to kdysi učili a nějaké novoty už odmítám akceptovat...
Jinak třeba ale moc nechápu slovo "výjimka". Mne ještě učili psát "vyjímka"... Proč dnes je tam dlouhé y ? Měl jsem za to, že je to z vy-jímat nebo vy-jmout... Na tohle je mé vzdělání už opravdu krátké ;-)[ Zpět ]Datum: 28.01.2007Autor: JardaHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
"Vyjímka" byla vždy chybou. Vždy bylo správně jen "výjimka". Je to stejný princip jako třeba u slovesa "vybírat - výběr", "vystřelit - výstřelek", "vytáhnout - výtah/výtažek", "vyklopit - výklopka", "vypadnout - výpadek" a spousta podobných případů i u jiných předpon - třeba: "nastřílet" a "nástřel", "zasunout - zásuvka".
[ Zpět ]Datum: 28.01.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (Medvěd)Hodnocení: 0 0
-
-
Re: Jazykové perly
To nemusíš. Naopak je potřeba si tyhle věci projasnit, aby měl člověk větší jistotu.
[ Zpět ]Datum: 28.01.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (Medvěd)Hodnocení: 0 0
-
-
-
Re: Jazykové perly
V roce 2002 /možná už je zastaralá/ vyšla docela hezká knížka ze zkušeností jazykové poradny "Na co se nás často ptáte" zajímavé počtení
V práci používám databázi České pošty, ale ulice s předložkou se u nich stále píší s malým písmenem, asi k nim ještě nedošla nová pravidla :-)[ Zpět ]Datum: 28.01.2007Autor: HMSHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Já zase nechápu, proč se jedna celkem hodně známá ulice ve Vršovicích jmenuje Dvácátého osmého pluku... Proč to někdo už nezkrátil na 28. pluku... Cedule s takovýmto nápisem vypadá hrozně...
[ Zpět ]Datum: 28.01.2007Autor: JardaHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
O pohodlí pro lidi tu přece nejde. Úředníkům se to líp řadí abecedně a je to jednoznačnější. Co kdyby to někdo zařadil pod "D" jako Dvacátého osmého... a někdo jiný pod "O" jako Osmadvacátého? :o))
[ Zpět ]Datum: 28.01.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (Medvěd)Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Správná výslovnost je snad Dvacátého osmého..., ne ? Nebo jsem opět něco zaspal ;-) Nehledě k tomu, že čísla se řadí před písmena...;-)
[ Zpět ]Datum: 28.01.2007Autor: JardaHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Že se čísla řadí před písmena, víme my, ale vědí to taky ti úředníci? :o)
[ Zpět ]Datum: 29.01.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (Medvěd)Hodnocení: 0 0
-
-
Re: Jazykové perly
Nehledě k tomu, že se to snad ani nevejde napsat do příslušné kolonky např. složenky ;-)
[ Zpět ]Datum: 28.01.2007Autor: JardaHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Měla jsem v rukách několik úředních listin /ŽL/ a pokaždé byla tahle ulice napsaná jinak, jednou slovy, jednou číslicí. V Karlíně je ulice 28.pluku napsaná číslicí, ale ve Vršovicích slovy.
[ Zpět ]Datum: 29.01.2007Autor: HMSHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Cože?!? To je jedna v Karlíně a jedna ve Vršovicích?!? To mi teda není jasný, ale kouknu se do mapy...
[ Zpět ]Datum: 29.01.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (radka)Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Když se jde od metra Florenc ulicí Za Poříčskou branou, tak se přijde do ulice 28.pluku, býval tam Sloprojekt, teď nevím, ale do mapy jsem se nekoukala už dlkouho
[ Zpět ]Datum: 29.01.2007Autor: HMSHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
No počkej, co máš proti Bateriím a Střešovicím?!?
Jednak Střešovice jsou napravo od hlavní a Baterie nalevo nahoře na skalách. A vyznat se v nich dá naprosto perfektně - jsou tam ulice u 1. - 6. baterie, které jdou vodorovně s hlavní a příčně pak jsou takové ulice jako Na dělostřílnách apod. Tam se rozhodně zabloudit nedá :o)))
A je to tak malá lokaltika, že i při případném bloudnutí to projdeš za chvilku :o)))
A navíc - vidět je odtamtud až na Říp :o)))[ Zpět ]Datum: 30.01.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (radka)Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Jo Radka má pravdu. A když zabloudíš, tak dojdeš do ulice "Na zástřelu" a tam už ti musí bejt jasný, že jsi blbě, nebo se z toho picnout :-)))))
[ Zpět ]Datum: 30.01.2007Autor: ZakarrHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Na zástřelu jsem taky chtěla napsat, ale zarazila jsem se, jestli to náhodou není jen název hospody... Byla jsem líná kouknout do mapy :o)))
[ Zpět ]Datum: 30.01.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (radka)Hodnocení: 0 0
-
-
Re: Jurimírovi
A pokud by tě třeba zajímalo, proč se ty ulice ve Střešovicích tak jmenujou, tak to neni jen tak. To je podle toho jak na tom kopci měli v roce 1757 Prusové seřazený dělostřelecký baterie při obléhání Prahy. Tak to jen tak pro zajímavost trochu z historie.A někdy si to tam můžeš jet projet, je to krásná část Prahy.
[ Zpět ]Datum: 30.01.2007Autor: ZakarrHodnocení: 0 0
-
Re: Jurimírovi
Na Baterií, néééé ve Střešovicích :o)))
[ Zpět ]Datum: 30.01.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (radka)Hodnocení: 0 0
-
-
Re: Radka
;+ě+*/*+ů,§,.-?:_!"(°;
no...tak...na... B A T E R I Í CH, dobře.
A do vojenský Baterijský nemocnice si pudu pro pilulky
:-)))))))))
Já myslel, že to celé jsou Střešovice, to dole je přeci Ořechovka ne? Aha už chápu, chápu, nechceš být nápadná, rozumim, taky bych se nechlubil bydlet na Ořechovce, teda co to kecám, ve Střešovicích, teda vlastně na Bateriích, nebo už na Petřinách, som z toho volajaký zmetený.
:-))))))))))[ Zpět ]Datum: 30.01.2007Autor: ZakarrHodnocení: 0 0
-
Re: Radka
Chceš snad říct, že ty bydlíš na Hanspaulce :o)))
[ Zpět ]Datum: 30.01.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (radka)Hodnocení: 0 0
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Re: Jazykové perly
Další věc co mi pokaždé hne žlučí je jak malinké děti v reklamách v TV, ještě to pořádně ani neumí mluvit, básní nad kdejakým jogurtem jak má v sobě kalcium, magnézium a cereálie... Kdyby pro to neexistovaly české výrazy, tak to pochopím, ale takto...? Někdo si hraje na světovost a přitom vypadá jen jako blbec...
To samé reklama (už nevím na co) používala pěkné anglické slovo (pokolikáté už) a dotyčný to ani neuměl správně vyslovit... Jo, už si vzpomínám, bylo v tom slovo "fruit" a ten blbec to četl nějak "frujit"...;-( O tom si myslím také své...[ Zpět ]Datum: 28.01.2007Autor: JardaHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Tak tohle už vlastně ani není jazykovědné téma. Na to se ptejme odborníků na marketing a reklamu. Já už jsem dospěl tak daleko, že zásadně nekupuju nic, na co jsem viděl reklamu nebo co má anglickej název. A na svou elektronickou poštu jsem si udělal filtr, který mi tam nepustí nic, co obsahuje anglická slova. A od té doby nemám problém s odfiltrováním spamové pošty.
Mimochodem - cereálie určitě budou žádanější složkou zdravé výživy než obyčejné obilniny nebo obiloviny. Na průměrného českého spotřebitele to stále ještě zabírá. Snad se lidi časem poučí.[ Zpět ]Datum: 28.01.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (Medvěd)Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Tak ona reklama si žije svým vlastním životem. Viz naposledy třeba reklama na OuTů - Je to ve Vašich rukou...;-) Když se jich ptali proč to mají takto nesprávně, tak jeden z těch marketingových expertů řekl, že je to schválně, že to víc zaujme. Podle mne spíš vůbec nevěděli jak se to správně píše, tak to aspoň logicky okecal ;-)))
Bohužel, jak se v názvu nebo složení vyskytne cizí slovo, tak je to pro mnoho potenciálních zákazníků automaticky lepší ;-) To samé když je něco "levnější", "zdarma", "25% navíc za stejnou cenu", atd....;-)[ Zpět ]Datum: 28.01.2007Autor: JardaHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Já od té doby, co jsem někde slyšel, že se má říkat outů a ne o-dva, protože je to mezinárodní firma, zásadně říkám "ócvó".
Ještě k tomu magnéziu/horčíku. V jedné reklamě se tvrdí, že zvýšené množství magnézia vyvolává ty a ty problémy. Kdyby tam řekli správně hořčík, nebyla by tam ta asociace na konkurenční Magnézii :)[ Zpět ]Datum: 29.01.2007Autor: petrpHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
To mě docela zarazilo. Věta "Je to ve Vašich rukou" je gramaticky správně. Hloupé by bylo jen to OuTů - jak tento pravopis, tak i ta "anglická" výslovnost. Taky cédéčkům neříkáme "sýdýčka". Reklamy programově nesleduju, takže jinak bohužel nevím, oč jde.
Jestli jde o skloňování podstatného jména "ruce", tak ten je v pořádku. V 6.pádě množného čísla je tvar s koncovkou "-ou" základní, tvar s koncovkou "-ách" jen variantní.[ Zpět ]Datum: 29.01.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (Medvěd)Hodnocení: 0 0
-
-
Re: Jazykové perly
Jednou z prvních bilboardových reklam byla reklama na Danone - do jogurtu padaly celé kousky ovoce. Paradoxně moje tehdy předškolní děti jogurt Danone odmítaly, protože do něj padá to ovoce i se šťopkama a bubákama a peckama a to ony přece jíst nebudou :o)))
Takže pro koncovou skupinu, která to měla jíst to byla naprostá antireklama :o)))[ Zpět ]Datum: 29.01.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (radka)Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Podobně neslavně dopadl v mém případě Vodafone.
Pacholci mě naštvali už tím, že »Je to ve vašich rukou, now!« Now sice později vypustili, ale já je slyším stále. Když vypustili sobí reklamu, vyčerpal jsem zbytek kreditu a Oskartu s číslem 776 207 197 po 5 letech definitivně vytáhl z mobilu.
Vodafonu může sice být jeden zákazník ukradený, ale v mém případě jde o zásadní zlom. Až dosud jsem byl totiž přesvědčený, že se reklamou nedám ovlivnit.[ Zpět ]Datum: 31.01.2007Autor: Bin-LaďinHodnocení: 0 0
-
-
Re: Jazykové perly
Máš pravdu: tvůrci reklam jsou jedněmi z největších przničů jazyka.
Jenže mezi takové patří i nedouci z řad odborníků.
Podle normy je časovou jednotkou sekunda a vteřina úhlovou. Použít vteřinu jako časovou jednotku je chyba. Jak je tomu ve skutečnosti? Slovanské vterý je totéž, co latinské secundus a česky = druhý. Snad už není potřeba dodávat, že vteřina a sekunda je totéž a z jazykového hlediska není žádného rozdílu mezi sekundou či vteřinou ať už časovou nebo úhlovou.
Profesor Emil Votoček a Alexander Batěk vytvořili originální české chemické názvosloví, jaké nemá nikdo na světě. V češtině jsme se učili, že jsou nesprávné složeniny z českého a cizího slova. Přesto už nemáme kysličník uhličitý, ale oxid uhličitý, atd.
Za jednu z největších perel českého jazyka považuji slovo autoservis. Z jazykového pohledu je tato složenina správná. Významově ale už ne. Při doslovném překladu totiž nejde o opravnu aut, ale o obyčejnou samoobsluhu.
Jazykovědcům to kupodivu nevadí, takže tento termín zařadili i do slovníku spisovné češtiny.[ Zpět ]Datum: 31.01.2007Autor: Bin-LaďinHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Myslel jsem, že \"vterý\" si vymyslel Hanka do Rukopisů, podle slovanského/ruského \"vtaroj\". Čili nás Rukopisy ovlivňují dodnes. Jako úhlovou míru bych vteřinu ještě bral, z důvodů rozlišení jednotek, ačkoli u minuty nám to je stejně jasné. Ale \"branky, body, vteřiny\" mě tahají za uši pořád.
[ Zpět ]Datum: 23.10.2008Autor: Neregistrovaný uživatel (Jenya)Hodnocení: 0 0
-
-
-
Re: Jazykové perly
To už se nemní o čem bavit a budeme probírat jazykovou úroveň vývěsek v kantýnách a infikovanou češtinu z novin a v televizi a v reklamních letácích, psanou bůhví kým atd. ? Ne že by to nebylo nezajímavé téma, ale nejmenuje se to to tady NA KOLE? Ne že bych se bránil pokecům na jiná,třeba i nesouvisející témata, ale tohle mi připadá, že je čas dopít a jít...
[ Zpět ]Datum: 28.01.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (jeník)Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Hele, název diskuze byl snad napsán srozumitelně. Jestli Tě to nezajímá nebo proti tomu něco máš, tak to vůbec neotvírej... Víc Ti poradit nemohu...
A když už jsi to otevřel, tak si to aspoň důkladně pročti, dozvíš se tu docela dost zajímavé věci. Určitě také děláš v psaném projevu chyby ;-)))[ Zpět ]Datum: 28.01.2007Autor: JardaHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Srozumitelný název diskuze nic nemění na tom, že diskuzní témata by se měla držet TÉMATU. Jinak je to krok k tomu, aby se z možná zajímavého magazínu stalo fórum pro všechny a o všem.Navíc se pak celé diskuzní fórum natahuje, prostě si myslím, že tady je to O KOLECH a všechno ostatní, byť sebezajímavější, je znepřehledňující, ostatně si představ takto organizovaný časopis: na titulu něco o kolech a uvnitř články o gramatice ("Tak to nečti a přelistuj dál!")Ještě chybí horoskopy, křížovky a recepty :-) Ale na ty se chodím dívat právě jinam, stejně jako se budu o stavu češtiny bavit jinde, než na cyklofóru... To je snad legitimní požadavek, ne? A nebo jo: pojďme se bavit o blanokřídlých! A mimochodem: myslíš si, že si zde , na nakole.cz, budu dovzdělávávat o češtině a číst si o tom, co stejně všichni vědí a společně s cyklisty si pak zahromovat, jak je čeština pokřivovaná???
[ Zpět ]Datum: 29.01.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (jeník)Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Určitě máš pravdu, ale čeština je náš komunikační prostředek, tak by měla fungovat dobře. Konec konců
Tvoji vazbu "budu si dovzdělávat o češtině" jsem musel dlouze studovat, než mi došlo, že je to nejspíš Tvůj žert ve čtvrt na čtyři ráno.[ Zpět ]Datum: 29.01.2007Autor: petrpHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Ano, byl to žertík. Ale když se tady budou probírat naše komunikační prostředky, tak to by se mohly začít stejně oprávněně probírat naše prostředky reprodukční, vizuální atd...
Věř mi, že ke všemu, co se tady o češtině napsalo i já mohu dodat svoji trochu (jazykama se živím) a už tímhle psaním (ale nerad!)přispívám také k tomu, že se tady diskutuje o něčem, co je rozhodně zajímavé ale SEM to nepatří... Už končím,. hodinky ukazují devítku a mám hoňky a to není dobrá atmoška na úvod. Mějte všichni hezký den![ Zpět ]Datum: 29.01.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (jeník)Hodnocení: 0 0
-
-
Re: Jazykové perly
Jak název diskuse (Jazykové perly), tak i tématický okruh (Nevím si rady) přesně vystihuje, o čem je tu řeč. Diskutují se zde případy, kdy si někdo neví rady s vhodnou formulací či gramatickou správností. Navíc - jak je vidět - byla a je po tomto tématu poptávka.
Taky mi chvilku trvalo, než jsem zjistil, že se sem lidi chodí především bavit. A tady se vzácně snoubí zábava s poučením. Tak proč ne?
Téma blanokřídlých vůbec není špatný nápad. Na svých vyjížďkách nehltám jen kilometry, ale také se rozhlížím kolem sebe. Občas s toho kola sesednu a pozoruju živou přírodu kolem sebe, dokud tu ještě nějakou máme. Kolo může být třeba taky jen prostředkem k tomu, abych vůbec nějaké blanokřídlé spatřil.
Takže moje doporučení zní v podstatě stejně jako Jardovo: Nezajímá-li tě to, není nejmenší problém škrtnout u tohoto tématu sluníčka a prostě ho ignorovat.[ Zpět ]Datum: 29.01.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (Medvěd)Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Copak blanokřídlý, ale flóra, kterou cestou potkáváme zůstává mnohým utajena :o)))
[ Zpět ]Datum: 29.01.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (radka)Hodnocení: 0 0
-
-
-
-
Re: Jazykové perly
Myslím, že jazyková a vyjadřovací úroveň (jak na této diskusi, tak i obecně) je velmi potřebné téma. Domnívám se, že se tu probírají i jiné, podstatně okrajovější a s kolem nesouvisející věci. Úroveň vyjadřování patří ke kultuře projevu, a tu by rozhodně měli pěstovat i cyklisté.
Sám jsi dokladem toho, že je takové téma více než potřebné. Zkus si po sobě přečíst svou formulaci "ne že by to nebylo nezajímavé téma..." Co jsi tím chtěl vlastně říct? Že je to téma zajímavé nebo nezajímavé? Jelikož jsi použil tři zápory, nejspíš jsi vyjádřil přesný opak toho, co jsi zamýšlel. Pokud jsi tedy, jak předpokládám, chtěl připustit, že se jedná o vlastně zajímavé téma, pak správná formulace měla znít "ne že by to bylo nezajímavé téma..." nebo "ne že by to nebylo zajímavé téma..." - prostě pouze dva zápory, které se vzájemně vyruší. Třetí (v tomto případě nadbytečný) zápor to opět otáčí.[ Zpět ]Datum: 29.01.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (Medvěd)Hodnocení: 0 0
-
-
Re: Jazykové perly
Další perla - vlezdoprdelství:
Jak se v kocourkově přizpůsobují peníze intelektu národa.
Pohádka o blbosti národa českého.
Byl jednou jeden inženýrek Radim Jančura, který si řekl, založím studentskou cestovní agenturu a aby to bylo hodně honosné, světové a lukrativní, dám jí anglický název – STUDENT AGENCY. I snažil se inženýrek, snažil a ejhle zjistil, že udělal velkou chybu, národ český nezná moc řečí anglické a tak místo „ejdžensi“ tvrdošíjně vyžadoval „agenci“.
A tak dal inženýrek povel všem zaměstnancům a poručil rádiu a televizi – vyhovte lidu, ponechte honosný název ale neříkejte „ejdžensi“ nýbrž jak lid určil, „agenci“!
A další nafouklý paskvil a vizitka inteligence národa českého se drží tvrdošíjně na světě.
Místo studentskou agenturu nebo cestovní kancelář máme honosnou, anglicky psanou, naši hloupou českou „student agenci“.[ Zpět ]Datum: 29.01.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (5)Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Název téhle agentury nebyl opravdu zvolen nejšťastněji. Taky mi vadí převážně anglické slova v názvech některých firem a obchodů. Ne každý zná anglicky a je smutné když starší paní musí jít do kitchen studia koupit hrnek. Ze židle mě ale asi nejvíc zvedlo, když ve filmu Cesta z města mluvil Hanák tou počítačovou českoangličtinou. Počítačoví experti mě asi zahluší, ale byla to dobrá zhovadilost :-) To jsem se hošku nasmál :-)
[ Zpět ]Datum: 29.01.2007Autor: Zden42Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
To je tedy žlučovitý výpotek... Nemáš ty nějaký problém?
[ Zpět ]Datum: 29.01.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (6)Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
S tímto příspěvkem musím souhlasit. Naprosto nefunkční všudypřítomné anglické názvy čehokoli jsou v našem prostředí už hotový mor. K chybám pak dochází nejen ve výslovnosti, ale i v pravopise. Kolikrát už jsem viděl nápisy typu Czech Republik (první část anglická, druhá německá)?
Tuto snahu o světovost pochopím, pokud se firma prezentuje převážně v zahraničí, ale proč se mají anglicky jmenovat i krámky, kam chodí báby pro obnošené kabáty, "Second Hand Shop" - to mi opravdu uniká.[ Zpět ]Datum: 29.01.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (Medvěd)Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
...mě ne. zřejmě malé sebevědomí a málo rozumu...
[ Zpět ]Datum: 29.01.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (5)Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
"Second Hand Shop" nebo " Student Agency" není nic jiného, než zakódovaná snaha lidské bytosti natřásat pavím peřím a lákat samičku, samce nebo ukazovat výjimečnost jiným živočichům svoji jedinečností či exklusivitou. Je to podobné u lidí, kteří kupují levné šmejdy na tržnici, jen když mají vyšité Adidas nebo Donna Karan...
[ Zpět ]Datum: 29.01.2007Autor: pavlínaHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Lidé mají obavu být sami sebou,
jelikož se obávají, že by jimi ostatní lidé
se stejnými ale rovněž skrytými problémy opovrhovali.
Proto potřebují být navenek jinými, lepšími
a k tomu jim napomáhá "vietnamský Adidas"
nebo honosný "Second Hand Shop"
ale i líbezné "zdrobnělinky"- chtějí se zalíbit, přiblížit dětskou řečí
anebo
naopak ledabylými zkratkami " kulaťák, svařák"
aby zapadli do smečky stejně mluvícího davu
a tím získali pocit sounáležitosti a bezpečí.[ Zpět ]Datum: 29.01.2007Autor: pavlínaHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Děvče, děvče, přečti si po sobě občas co píšeš... Pam, vždyť si tak strašně protiřečíš, čímž si ten pocit sounáležitosti rozhodně nezískáš...
[ Zpět ]Datum: 29.01.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (radka)Hodnocení: 0 0
-
-
-
Re: Jazykové perly
Mě naopak přijde název "Student Agency" pro agenturu zajišťující jazykové pobyty v zahraničí docela příhodný. Takže s tebou (jako ostatně často :o)) nesouhlasím.
Pravda samozřejmě je, že někdy toho je skutečně příliš.[ Zpět ]Datum: 29.01.2007Autor: SectorHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Ledabyle čtete a proto je Vaše námitka o něčem zcela jiném..
......I snažil se inženýrek, snažil a ejhle zjistil, že udělal velkou chybu, národ český nezná moc řečí anglické a tak místo „ejdžensi“ tvrdošíjně vyžadoval „agenci“.....[ Zpět ]Datum: 29.01.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (5)Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Ale ne, čtu pozorně a reaguji na konkrétní příspěvek správně.
Pokud jde o váš first-level příspěvek, přijde mi jako "mnoho povyku pro nic".[ Zpět ]Datum: 29.01.2007Autor: SectorHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Nebudu tě trápit - jde o Student Agency, která přepravuje cestující za velmi nicotné jízdné žlutými autobusy :o)))
[ Zpět ]Datum: 29.01.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (radka)Hodnocení: 0 0
-
-
-
Re: Jazykové perly
Souhlasím, že v jednotlivých případech je anglický název vhodný, ale pak je potřeba ho i správně anglicky vyslovovat. Nevím ale, proč by třeba autobus mezi Prahou a Brnem měl mít anglický název. A proč ne třeba "Studentská agentura"? Za takový název by se ani firma se zahraničními aktivitami nemusela stydět.
Mně nepřipadá, že bys se mnou nějak nápadně často nesouhlasil. Podle mě máme jen jiné akcenty, ale jinak si myslím, že se dost shodneme. U mě je problém spíš jen "netolerantní" formulace, nesmlouvavá argumentace a tvrdošíjná obhajoba mých názorů. Přiznám se, že právě Tvoje námitky a argumenty mě nejvíc nutily a nutí k zamyšlení jak nad věcnými tématy, tak i nad sebou samým. Za to jsem Ti moc vděčný.[ Zpět ]Datum: 29.01.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (Medvěd)Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
To je dáno tím (jak jsem si přečetl v knížečce, kterou dávají cestujícím ve žlutých autobusech), že nejdříve byli jazykovou agenturou, teprve později začali s dopravou. Název už ale zůstal. Také jsem se tam dočetl, že se chystají i na železnici. Takže se možná dočkáme i žlutých vagónů s názvem "Student Agency". Proč ne? Jezdím s nimi rád, vlakem určitě budu taky.
Mimochodem - vzpomínám, jak se jmenují ostatní dopravci mezi Brnem a Prahou. Kromě "Student Agency" jezdí "Tourbus" a "Eurolines - Bohemia Euroexpress International". Takže všichni jsou na tom co se názvu týče stejně.
Koneckonců "Pendolino" vlastně také není české slovo. Budeme tedy jezdit "Kyvadlem"?
A díky.[ Zpět ]Datum: 29.01.2007Autor: SectorHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Tak zrovna u této firmy mi to nepřijde až tak nepatřičné, i když by tedy opravdu nemuseli trvat na nesprávné výslovnosti.
Italština je ale roztomilá - proč ne Pendolino? Ani "Kyvadýlko" by mi nevadilo. Říkám mu ale téměř mazlivě "Pinďolíno". Prostě to chce jen větší pestrost.
Té angličtiny už opravdu všude moc. Ve mně to už budí jednoznačný odpor. Angličtina mi připadá taková studená a nadutá, jako by si pořád na něco hrála.
Pokud si můžu vybrat, jestli budu bydlet v hotelu s hogo fogo honosným anglickým názvem nebo se ubytuju třeba v hotelu "Bedrníček", tak vyhraje český název.[ Zpět ]Datum: 29.01.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (Medvěd)Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Dokonce by se Pendolínu mohlo říkat moudivláček, protože
to je ptáček, jehož italské jméno je pendolino.
viz: http://www.naturfoto.cz/moudivlacek-luzni...[ Zpět ]Datum: 29.01.2007Autor: petrpHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Pěkné! Jen se obávám, co tomu řekne mirekbik, že se na "drsňáckém" cyklistickém serveru zaobíráme zpěvným ptactvem ... :o))
[ Zpět ]Datum: 29.01.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (Medvěd)Hodnocení: 0 0
-
-
Re: Jazykové perly
Obloukem zpátky k vlakům - roztomilé.
[ Zpět ]Datum: 31.01.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (Medvěd)Hodnocení: 0 0
-
-
-
-
-
-
-
Re: Jazykové perly
Kdysi jsem jen tak z legrace pročítal v novinách inzeráty se zprostředkováním zaměstnání a tam mne dostal výraz "cleaning service"... To jsem nevěděl, že už i uklízečky dnes musí umět anglicky ;-)
[ Zpět ]Datum: 29.01.2007Autor: JardaHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
To už je opravdu jen směšný, řek bych skoro až ubohý. :o))
[ Zpět ]Datum: 29.01.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (Medvěd)Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Český název pro uklízečku je "kosmetička podlahových krytin". To je myslím pěkný český výraz :-)
[ Zpět ]Datum: 29.01.2007Autor: Zden42Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Tak na to musí mít nejmíň maturitu. Obyčejná uklízečka by přece nedokázala rozlišit, jestli je v danou dobu vhodnější denní či výživný krém, nebo spíše noční či zklidňující. Pak musí ještě přesně odhadnout míru přiměřené hydratace povrchu i hlubších částí materiálu. Na tohle povolání bych asi nestačil.
[ Zpět ]Datum: 29.01.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (Medvěd)Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Copak nevíš, že uklízečka je hned po vrátném nejdůležitější osoba v podniku? :-) Nepodceňovat!
[ Zpět ]Datum: 29.01.2007Autor: Zden42Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
A jak bychom mohli zapomenout na "fly boy" :o)))
Ale to vešlo do povědí s řádnou dávkou nadsázky :o)))[ Zpět ]Datum: 29.01.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (radka)Hodnocení: 0 0
-
-
-
-
-
-
Re: Jazykové perly
Pravda, pravda. V našem oboru se hodně používá slagu převzatého z angličtiny, což ani neni divu a neni na tom asi nic špatného. Takže letadl "jde z bloku" místo "pohnulo se z místa", cestující nastupujou z "gejtu" místo z českého "východu", potud v pořádku. Ale proč musím, kurnikšopa, chodit na "míting" místo na poradu, to mi teda jasný neni. Naštěstí už se to trochu lepší.
[ Zpět ]Datum: 29.01.2007Autor: ZakarrHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
U vás je to alespoň pochopitelné. Ale co říci na to, že já mám vést děti k tomu, aby si své písemné práce zakládaly do "portfólia" a já provedu "evaluaci" těchto prací. V praxi to vypadá tak, že děti si zakládají písemnosti do desek a já jim tyto práce hodnotím. 8-)))
[ Zpět ]Datum: 29.01.2007Autor: BurajdaHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Důležité je, zda-li výsledek evaulace oznámíš dětem prostřednictvím verbální komunikace. A pokud po odpolednách provádíš autoevaluaci, pak je vše OK.
[ Zpět ]Datum: 29.01.2007Autor: petrpHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Chyba. Správně novočesky má být: "Výsledek evaluace bude komunikovat směrem k dětem."
[ Zpět ]Datum: 23.10.2008Autor: Neregistrovaný uživatel (Jenya)Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Ještě bychom mohli nahradit ten "výsledek" efektněji znějcím "rezultátem".
[ Zpět ]Datum: 23.10.2008Autor: MedvědHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
A hleďme, Medvěd si zase povídá sám se sebou :-)))))))
[ Zpět ]Datum: 23.10.2008Autor: Neregistrovaný uživatel (Medvědář)Hodnocení: 0 0
-
-
Re: Jazykové perly
Myslím, že v době psaní příspěvku se ještě vazba "komunikovat něco" nepoužívala. Ona se ta novořeč hrozně mění. A co platilo v roce dvanulasedm neplatí v roce dvanulaosm. (Takto uváděný letopočet mě vždy rozezlí, zajímalo by mě, kdo takovou kravinu poprvé vypustil z úst. Navíc pořád nevím, která z těch nul to je, takže netuším, zda se 1968 má číst jednadevětosm nebo jednašestosm :))
[ Zpět ]Datum: 23.10.2008Autor: petrpHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Vazba "komunikovat něco" je o dost starší. Vznikla patrně pod vlivem spojení "tematizovat něco", tj. "učinit z něčeho téma, nastolit otázku". Původně "komunikovat něco" znamenalo s někým to (vzájemně, společně) probrat, projednat, prodiskutovat", čili se jednalo o označení DIALOGU. Postupně se význam rozšířil i o monologickou formu "komunikovat něco směrem k někomu", tj. "něco mu sdělit". Vztah mezi oběma významy je tedy stejný jako mezi "něco si (s někým) VYjasnit" a "něco někomu OBjasnit".
Co se týče udávání letopočtů po roce 2000, úzus je ovlivněn tím, že je zvykem udávat pouze poslední dvojčíslí. V okamžiku, kdy je rok po té dvoutisícovce jednociferný, vede to k dvojčíslí začínajícímu nulou. Vžilo se vyjádření letopočtu 2008 jako "dva (tisíce) osm" a pod vlivem zvyku s posledním dvojčíslím pak "dva (tisíce) nula osm". Tento problém pomine, jakmile bude rok opět "dvojciferný", tj. od roku 2010. Tedy doufám, že se ze setrvačnosti nebude říkat "dva tisíce nula deset"... Ale "dva nula deset", tedy bez slova "tisíc", by už docela logické bylo.
Zrovna tak je problematické vyjadřování názvů desetiletí. Jsme zvyklí na dvacátá, třicátá, šedesátá léta, ale v jakých letech (v jakém desetiletí) žijeme dnes? Jsou to snad nultá léta? Zatím se (pro minulé století) ujal pojem "počátek století". Ale je třeba rok 1909 nebo 2009 ještě vůbec počátek století? A jak se bude nazývat desetiletí 2010-2019? Budou to "náctá léta" nebo "desátá léta"?[ Zpět ]Datum: 23.10.2008Autor: MedvědHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
jsem měl vždy pocit že "komunikovat něco" a obzvláště příšerné "komunikovat ven" jsou anglicismy.
[ Zpět ]Datum: 23.10.2008Autor: HraboshHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Ano, to se nevylučuje. Čeština se v posledních dvaceti letech primitivizuje právě nejvíce pod vlivem angličtiny.
[ Zpět ]Datum: 23.10.2008Autor: MedvědHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Neřekl bych, že primitivizuje. Obohacuje. Stejně jako to dřív bylo s jinými jazyky - ruštinou, francozštinou, němčinou, latinou... Některé věci dokonce ani do češtiny nepřeneseš, skutečně pomohly vyjádřit něco, co by česky nešlo.
Mám češtinu velmi rád, ale méně už jazykové puristy. Nebo ti vadí třeba slovo kapsa?[ Zpět ]Datum: 23.10.2008Autor: k.vlHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Nepovažuji se za jazykového puristu, ale každý proces by měl mít své hranice. A to i napodobování cizích syntaktických nebo slovotvorných vzorů. Kdybychom nekriticky přijímali vše, co se do češtiny v historii cpalo, dávno bychom tu mluvili německy. Totéž teď hrozí s angličtinou.
[ Zpět ]Datum: 23.10.2008Autor: MedvědHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
To si nemyslím. Čeština přežila dobu Rakouska (i Uherska:-), nevidím důvod, proč by měla zaniknout. Tak,jako češtinu obohatila němčina, tak stejně tak ji "dnes" obohacuje angličtina. Navíc některá anglická spojení přeložená "násilně" do češtiny znějí stejně "blbě", jako ona pověstná nosočistoplena a klapkobřinkostroj... Tramvaj, rádio, televize či fotbal jsou taky z angičtiny a dnes to nikomu "divné" nepřipadne... Stejně tak používáme kosmonaut či astronaut a ne hvězdoplavec...
Trochu s tím radikalismes a odporem ke všemu angickému brzdi (a navíc mám z angliny státnici, takže bacha na mne :-)))[ Zpět ]Datum: 23.10.2008Autor: hekynenHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
nooo přežila....
Pokud vím, tak museli "obrozenci" spoustu věcí vymyslet. Slova, spojení atd. atd. Protože se už čeština používala v podstatě jako jazyk tak do chléva atd....[ Zpět ]Datum: 23.10.2008Autor: JurimírHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
No, a přesto přežila. Dnes to jazyk tak akorát do chléva přece není... I když někdy teda je... :-))
Tehdá hlavně odstraňovali zjevné germanismy, mnoho věci z běžného života nemělo v češtině ekvivalent (úřední i neúřední řečí byla po několik staletí němčina)...[ Zpět ]Datum: 23.10.2008Autor: hekynenHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
tojo, ale asi by stačilo ještě nějaký to století...
Navíc by se mi nelíbilo, kdyby to tak dopadlo znova :o(
No ale za těch sto let, co tu ještě budu se to snad nestane a potom ať už se o to stará a vrásky si s tím dělá někdo jinej.....[ Zpět ]Datum: 23.10.2008Autor: JurimírHodnocení: 0 0
-
-
Re: Jazykové perly
No jistě. jen se dneska už celkem jasně ukazuje, že nešlo o násilnou germanizaci, ale že Češi pokládali za dobrou módu mluvit německy, zvláště ve městech. Vcelku jim nikdo nebránil používat češtinu (např. i ve školách, výjimkou byla armáda), jenže Čechům samotným nebyla čeština dost nóbl :-)))
Jinou otázkou ovšem samozřejmě zůstává, nakolik byla záchrana jazyka vykoupena vlnou nacionalismu, který se později tak krutě vymstil...[ Zpět ]Datum: 23.10.2008Autor: k.vlHodnocení: 0 0
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Re: Jazykové perly
Dokud to nezaměňují s ovulací, pak bych byla klidná :o)))
[ Zpět ]Datum: 29.01.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (radka)Hodnocení: 0 0
-
-
Re: Jazykové perly
To jsem tedy zvědavý co s Tebou udělá až budete chodit na brainstorming...;-) Dnes ve firmách velice oblíbená činnost ;-)
[ Zpět ]Datum: 29.01.2007Autor: JardaHodnocení: 0 0
-
-
-
-
Blog
Napíši-li do BLOGu, pak to vcelku jde. Ale pokud se něco píše v BLOZÍCH, pak už mě to tahá za uši. Přestože je to patrně správně.
[ Zpět ]Datum: 29.01.2007Autor: evanHodnocení: 0 0
-
Re: Blog
Žádná současná kodifikační příručka toto slovo zatím neobsahuje, a to dokonce ani druhý díl "Neologismů". Tudíž je potřeba posuzovat správnost pravopisu podle analogií. Naskýtá se "blok - v blocích", proč pak tedy ne třeba "blog - v blozích"? Myslím, že si zvykneme.
[ Zpět ]Datum: 29.01.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (Medvěd)Hodnocení: 0 0
-
-
Re: Jazykové perly
když jsem poprvé viděla pojem "cunami", myslela jsem, že mě odvezou. Celý svět to popisuje coby tsunami, jen my si něco počeštíme :-/
[ Zpět ]Datum: 29.01.2007Autor: alvapinkaHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Zajímavá na "tsunami/cunami" je ještě otázka rodu tohoto podstatného jména. Střední nebo ženský? Je "ta tsunami" nebo "to cunami" nebo snad nějaká jiná kombinace?
[ Zpět ]Datum: 29.01.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (Medvěd)Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
A není to jedna, jestli vás převalí "ta" vlna nebo "to" vlnobití?!?
S dalšími živly bych to opravdu nekombinovala...[ Zpět ]Datum: 29.01.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (radka)Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
To je pravda, že na tsunami/cunami kouká jinak potenciální oběť a jinak jazykovědec.
Pro úplnost - správný pravopis je obojí: "tsunami" i "cunami", ale obojí je jen rodu středního - tedy "to tsunami/cunami". Přesto velká část uživatelů českého jazyka vnímá tento pojem jako "ta vlna", proto se v běžné mluvě občas objevuje i ženský rod - "ta tsunami/cunami".[ Zpět ]Datum: 29.01.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (Medvěd)Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Ono se totiž w tisku i w tlači objewuje spojení "wlna tsunami", což je dost nešťasné spojení (i když netwrdím, že wyloženě špatné).
Jinak mě napříkad děsně tahají za uši "džínsy". Ten zdwojený plurál.[ Zpět ]Datum: 29.01.2007Autor: RiggerHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Nejsem si zcela jist, zdali koncové "-s" ve slově "Jeans" je skutečně plurál. Například v němčině se toto slovo (ve významu "JEDNY džínové kalhoty") dá použít jak v jednotném, tak i v množném čísle. Vzhledem k tomu, že slovo "jean" (vzniklé zkomolením názvu italského přístavu Janov - Genova) označuje druh látky, může se jednat o něco jako přivlastňovací tvar. Tím by se vysvětlovala možnost použít výraz "Jeans" v němčině i jako jednotné číslo a zároveň by to ospravedlňovalo tu koncovku plurálu i v češtině. Jinak samozřejmě nic nebrání používání tvaru "džíny".
[ Zpět ]Datum: 29.01.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (Medvěd)Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Možná. Mě to každopádně nezní pěkně. :-)
W angličtině, a jak říkáš i w němčině je toto slowo použíwáno jako množné, nebo spíš pomnožné (jedny jeans, stejně jako česky jedny džíny (a i jedny džínsy, ble :-). Nikdy jsem se nesetkal s twarem jeanses nebo Jeansen (nebo jak by to bylo, nejsem němčinář)[ Zpět ]Datum: 29.01.2007Autor: RiggerHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
V němčině se "Jeans" používá pro jednotné i množné číslo. Takže koncové"-s" není nutně vnímáno jako plurál. A tvar "jeanses" se v angličtině hovorově pro NĚKOLIKERY džíny skutečně občas používá: "Have fun and buy lots of jeanses!"
[ Zpět ]Datum: 30.01.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (Medvěd)Hodnocení: 0 0
-
-
-
-
-
-
-
Re: Jazykové perly
A počeštěné Čajkovskij vám nevadí a raději byste Tschaikowskii? Tebo Čína? Nebo Micubiši?
[ Zpět ]Datum: 15.10.2007Autor: DandaHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
V případě ruských jmen se nejdedná o počeštění, nýbrž o tzv. "transliteraci", tj. nahrazení znaků ruské azbuky znaky českými s co nejpodobnější výslovností. Na rozdíl od "transkripce", kdy se používá speciálních znaků na co nejpřesnější vyjádření zvuků konkrétního jazyka. No a anglická či francouzská (dvě nejpoužívanější) transliterace ruských jmen je prostě jiná než ta česká.
Bohužel se v poslední době do češtiny vkrádá anglická transliterace japonštiny místo české, tudíž se dá psát třeba "tsunami" místo "cunami". V případě firemních značek jde o něco jiného. Anglickou transliteraci si firma zvolila jako standard, který je třeba respektovat ve všech jazycích.
Nejdůslednější v transliteraci je chorvatština, která často transliteruje například i anglická jména z latinky anglické do latinky chorvatské. Je to nejspíš pozůstatek úzké jazykové příbuznosti s cyrilicí psanou srbštinou, kde transliterace byla nutností.[ Zpět ]Datum: 15.10.2007Autor: MedvědHodnocení: 0 0
-
-
-
Re: Jazykové perly
Tak včera mě dostaly děti s obyčejným slovem "šit" - okamžitě se mi, samozřejmě, vybavil anglický překlad a odmítla jsem uznat tohle slovo, zvláště takhle napsané do Scrable.
Ale hluboce jsem se zmýlila... Jestlipak víte, co tohle slovo znamená?!? Je fuckt český :o)))
Resp. staročeský...[ Zpět ]Datum: 30.01.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (radka)Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Zajisté. Jak praví autentické nápisy ze 16. století na hradě Pernštejně "Gdo jest to howno vyssral dejzz aby ho taky sezzral".
BTW: Moje děti dělí věci a události do dvou kategorií:
- POS (pís of šit) = "stojí to za nic"
- LOL (lot of laugh) = "stojí to za to"
Polívka byla POS ale řízek je LOL.[ Zpět ]Datum: 30.01.2007Autor: SectorHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Tak netrefil ses :o)))
Nic méně u nás je polívka i řízek "hnus" - nic jiného se ani nevaří - a ostatní, včetně mě, je buď "out" nebo "in"...
Většinou jsem "out" :o)))[ Zpět ]Datum: 30.01.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (radka)Hodnocení: 0 0
-
-
-
Re: Jazykové perly
Kdysi dávno jsem viděl ve výčtu zboží na uzenářský výloze klenot: Vepřové hlavy a MOZSKY.
[ Zpět ]Datum: 30.01.2007Autor: abernathyHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
V Plzni byla docela dlouho jedna ulice (směřující na městečko Plasy) označena cedulí s nápisem Plasská. Teď už se jmenuje Plaská.
[ Zpět ]Datum: 30.01.2007Autor: BurajdaHodnocení: 0 0
-
-
Re: Jazykové perly
Plaská. Už jenom proto, že jsme se tu celá desetiletí neučili jazyk russký, nýbrž pouze ruský. :o)
[ Zpět ]Datum: 30.01.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (Medvěd)Hodnocení: 0 0
-
-
-
-
Re: Jazykové perly
"Jazykovou perlou" je i celá knížka Pan Kaplan má třídu stále rád :-) Jeden překlep a hrubka za druhým.
Taky jsem kdysi četla knížku "prezydent krokadýlů", bylo to o nějakém americkém gangu, a tomu odpovídala celá knížka, autory vám neřeknu... "páč" je už nevím :-)[ Zpět ]Datum: 30.01.2007Autor: alvapinkaHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Tyhle chyby nemusej být nutně autorovy, na tisku se podílí celej tým. Dříve měla vydavatelství jazykové redaktory, kteří zrevidovali každej rukopis k sazbě. Dnes se šetří,korektoři už asi nejsou, a ani sazečovu práci už nikdo nekontroluje. Aspoň tak se mi to jeví.
[ Zpět ]Datum: 30.01.2007Autor: abernathyHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
v obou knihách jsou ty chyby zcela záměrně :-)
Pan Kaplan... pojednává o výuce cizinců našemu jazyku, původně to bylo anglicky, takže překladatel musel v podstatě téměř celou knihu napsat znovu, aby to páslo do češtiny.
A ta druhá kniha je o gangu, takže je tam vše záměrně psané jazykem lidí tam žijících, včetně nesprávných tvarů, zkomolenin a hrubek a hrubek...
je to celkem zajímavé, na začátku je to šílené, hrozně tě to štve, ale pak už se do toho "vžiješ". Nejhorší je, že jsem si některé věci převzala a dodnes s Vaškem používáme výraz "pokrokávám", rozuměj dělám pokroky....:-)[ Zpět ]Datum: 30.01.2007Autor: alvapinkaHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Pan Kaplan je jednou z nejúžasnějších inteligentně-humoristických knížek, které jsem kdy četl. Okolí mě muselo mít při čtení za magora. Příběhy a charaktery žáků americké školy angličtiny pro přistěhovalce jsou nepřekonatelné. Klobouk dolů před překladatelem (tuším, že to byl pan Dušan Přidal), tohle nešlo otrocky přeložit, to se muselo přebásnit. (Já se zase často přistihnu, že říkám "samosébně".)
[ Zpět ]Datum: 30.01.2007Autor: SectorHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Antonín Přidal a v nějakém rozhovoru jsem četla, že jeho inspirací při překladu byly jeho děti školou povinné "samosébně"
[ Zpět ]Datum: 30.01.2007Autor: HMSHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Ha, jsem nachytán při komolení jména - samozřejmě Antonín. Omlouvám se překladateli. Mohl by sem přispět asi takto (čerpám z knihy):
Ty opláčky! Ten čistej stuch do plíců! Ty pažidy pod nohama! Ty cvrky nepeskýho ptákovstva a šmeláci a kobylinky, to šecko sou zásraky číroty. A fážíme to, my, lictvo? Víme to ušít? Cha! Né. Tamyjapánove! Sítili vy někdy šici korporátně nebo jednoplivně, sítili vy ve vašem nitru ty stromy, ty ptáčky spíváčky, ty tráfy, ty flusy, ty *** Já je míluju! Já míluju čistej pozoun. Já míluju všeholení ptáčků. A dyš ti ptáčkové ššševeholejou, tak je mátinka čírota - jak se žiká - krása nevítaná![ Zpět ]Datum: 30.01.2007Autor: SectorHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Nevydržím to, a pro ilustraci přikládám tutéž pasáž v překladu Pavla Eisnera: "Ty opláky na firmament! Ta frišná lufta, co plíco dejchá do seba. A to všechno nám dárkuje maminka pšírod! A dovedeme se my člofěkové toho fážiti, jak se pačí? Né, to je má žeč. Ale kdo vyletuje, má všechny pošítky z pšírod. Dámyapánové, cíťovali ste už jednou, všechny tochromady nebo ajncl separát ve vaše duši ty stromy, ta ptáci, tu tráfu, ty blumy *** Já rád vdejchám frišnou luftu, pardón frišneho vzdúcha. Nejfíc ze všeho rád já slyšim chlácholit ptáci. A dyž ptáci chlásitě hhhlahhholejou, pak je pšírod celej totál pervočídní nádherovnost".
[ Zpět ]Datum: 31.01.2007Autor: petrpHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
To je přesně ten proslulý parodický styl třicátých let. Možná budeš znát parodii na báseň Erlkönig: Kto to tu rájtuje krz vítr noc, to je ten tátynek a jeho froc! ... V té době toho bylo hrozná spousta. Hodně to vycházelo z (často i úmyslně) komolené češtiny českých Němců. Každý překlad odráží svoji dobu a pavel Eisner, ač německý Žid, byl velkým znalcem a milovníkem češtiny. Jeho skvostné dílo "Chrám i tvrz" o češtině vnímané všemi smysly je dosud nepřekonaný literární počin tohoto druhu.
[ Zpět ]Datum: 31.01.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (Medvěd)Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Tu básničku o tátynkovi a frocínkovi mi jako malému klukovi povídala babička, mc se mi líbila, ale nepodařilo se mi ji si zapamatovat. Moc prosím, zalovte v paměti a jestli se tam najdou ještě nějaké další její zbytky, pošlete mi jí mailem, budu moooc rád...
Předem mockrát děkuju...
karel[ Zpět ]Datum: 05.10.2009Autor: Neregistrovaný uživatel (kajman ([email protected]))Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Kto to tu rátuje krz vítr, noc?
To je ten tátynek a jeho froc.
"Tátynku, tátynku, néslyšiš nyc?
Co mi ten tajfl chtel ajgentlich šíct?"
"Tátynku, tátynku, to jsem se lek,
vas gibt es támdlencto za bílej flek?"
Blajb růhyk, blajb růhyk a neršvi majn kind.
To je ten pátnyk a fouká tam vind."
"Tátynku, tátynku, néco je dort.
Švichni ten pfert a pojeď chned fort.
Fétrchen, glaubuju, že se ty strátym."
"Jen se ty nefyrchtuj, kóstru mu smlátym."
"Téška je, tátynku, švér je ta rát,
tochtr mi slibuje, budem si chrát.
vir verden dovádět, so pudu holt,
vona má na kopfu myce aus gold."
"Tátynek, tátynek, léb vól, good night,
šmát na mě tajfl a delá mi leid.
Fétrchen, fétrchen, ty ses mi smál,
Skřítkorál hózn mi crrajsoval."
Tak domu rátali, zlekaný moc
na pferdu tátynek a jeho froc.
Tátynek glauboval na pěknej čas,
in sajnr náruč to dýtě vár nas.[ Zpět ]Datum: 05.10.2009Autor: MedvědHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Koukám, že jsem tam vynechal písmeno. Místo "Skřítkorál" má být "Skřítkokrál" (= Erlkönig), ale znalci to jistě odhalili.
[ Zpět ]Datum: 05.10.2009Autor: MedvědHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Jasný, jasný, teď už mi to konečně dává celé smysl... :-))
[ Zpět ]Datum: 05.10.2009Autor: hekynenHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Nejprve by sis musel přečíst (nejlépe v německém originále) Goethovu báseň Erlkönig. No a pak se vžít do prvorepublikového prostředí prosyceného německým živlem... Takových parodií vznikalo poměrně hodně. Některé si nedělaly srandu jen z Němců a němčiny, ale třeba také z Erbena. Zvlášť povedená je z té doby napříkald parodie na Erbenovu Svatební košili. Všechny tyto parodie jasou ale postaveny na "procítěném" ústním přednesu. Konkrétně "Erlkönig" vyžaduje navíc ještě aspoň základní znalost němčiny. :o))
[ Zpět ]Datum: 05.10.2009Autor: MedvědHodnocení: 0 0
-
-
-
Re: Jazykové perly
Pro fajnšmekry je tady originál s překladem:
http://www.nemcina-zdarma.cz/nemcina/slovni...[ Zpět ]Datum: 06.10.2009Autor: petrpHodnocení: 0 0
-
-
-
-
-
Re: Jazykové perly
Také občas působíme s rodinou zděšení slovy "to udělal Tvůj spanilomyslný prátr", "šišbardón!" a jinými z Kaplana. Tuhle knížku lze buď zahodit, nebo jí podlehnout. Mám i starší Eisnerův překlad. Je to zajímavé srovnání, například v Přidalově překladu je Kaplan superlativní bratr, zatímco v Eisnerově je spanilomyslný. Nebo fojstklas / pervotřídní.
V podstatě jiný překlad znamená novou knihu na staré téma, protože jazykové vtipy jsou poplatné způsobu překladu. Přidal vycházel zejména z řeči dětí, Eisner z germanismů.[ Zpět ]Datum: 31.01.2007Autor: petrpHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Pan Kaplan je studnice zábavy i poznání. Pan Antonín Přidal při překladu tohoto dílka vlastně napsal knihu novou, protože doslovný překlad z angličtiny není možný. Překladatel vlastně "nahrazoval" chyby v angličtině analogickými chybami v češtině, kterých by se jiný "pan Kaplan" dopouštěl při studiu naší mateřštiny. Tomuto překladatelskému postupu se říká "substituce".
Sám jsem tuto metodu hojně využíval, když jsem ještě chodil tlumočit. Mnoho tlumočnických akcí končívalo v hospodách a překládat oplzlé vtipy podnapilým zákazníkům je vskutku velmi specifický úkol. Jelikož zdaleka ne všechny lechtivé vtipy se daljí přeložit doslova, volil jsem "substituci", a to tak, že jsem namísto překladu vyprávěného vtipu vyprávěl vtip jiný na podobné téma, s analogickou pointou. Všichni se smáli, všechno bylo v pořádku, a i když se chtěli třeba k nějakému detailu toho vtipu vrátit, vždycky se to dalo nějak ukočírovat. Na takovéto akce člověk ovšem musí jít připravený a náležitě vybavený. :o))[ Zpět ]Datum: 31.01.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (Medvěd)Hodnocení: 0 0
-
-
-
-
Re: Jazykové perly
Tak musím přiznat, že zejména díky Medvědovi jsem se dozvěděl několik opravdu zajímavých jazykových pouček. A protože se v oblasti jazyka cítím docela silnej v kramflecích, těší mě to o to víc.
Mně vadí spousta nešvarů, nedaří se mi přeslechnout skoro nic z nevalného verbálního projevu televizních i rozhlasových redaktorů, ale celkem mě to (asi díky povaze) moc nevytáčí. Jen si pro svou útěchu musím ten správný tvar nebo vazbu říct nahlas.
Poslední dobou jsem ale úplně šílenej ze dvou míst v textech skupiny Kryštof:
"... s kufry plných něhy..." a
"... mezi patry vysokých jak Tatry..."
To mně hne žlučí vždycky, když to slyším, a to je díky nápadité hudební dramaturgii našich rozhlasových stanic velmi často. Nemůžu se s tím nějak vyrovnat. Jak se to vůbec může stát? To to nikomu nevadí, nikdo to neslyší? Asi ne. Projde to až do studia a na cédéčko a je hotovo na věky. A mě to jednou přivede do hrobu!!![ Zpět ]Datum: 31.01.2007Autor: LaMiHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Tohle bude asi dobový, že si textaři pomáhají podobnými berličkami. Dělali to i básníci, kteří jsou dnes zařazeni mezi klasiky a tehdejší starší generaci to určitě taky drásalo nervy. Třeba Erben v Pokladu: ... tolik krásy, tolik blesku, mní uzříti jen v nebesku.:-). Možná to není stejnej případ, ale na nic dalšího si nemůžu vzpomenout.:-)
[ Zpět ]Datum: 31.01.2007Autor: abernathyHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Mívám naprosto stejné pocity. Taky opravuju nahlas projevy moderátorů i politiků a dalších prznitelů naší mateřštiny. Fakt je, že tím pádem občas u té televize nezavřu hubu. :o))
Jinak k té zmiňované chybě: Jedná se o postponovaná přídavná jména (a příčestí). Je to velmi častý jev, vycházející z toho, že člověk nestíhá hlídat pádovou linii. Myslím, že se jedná o pokračování neschopnosti dnes už drtivé většiny mluvčích použít správně přechodník (jda, jdouc, jdouce, šed, šedši, šedše a podobně). A to už vůbec nemluvím o tzv. "-vších" (s obránci proniknuvšími do útočného pásma...)
Konkrétně tato chyba vede k tomu, že postponovanému přídavnému jménu (včetně "-vší") mluvčí už nedá správný pád, ale hledá nějaký univerzální tvar, kterým by jej nahradil. Vypadá to, že se úzus ustálil podle potřeby na prvním nebo druhém pádě: "S malými dětmi koupající se v řece" místo náležitého "koupajícími se".[ Zpět ]Datum: 31.01.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (Medvěd)Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Vcelku mě děsí, že je tento jev natolik "svým způsobem" akceptovaný, že je pro něj už i odborný termín. Zdůvodnění, proč a jakým postupem mysli k němu dochází, sice chápu, ale stále to považuju za naprostou nehoráznost a věc zcela nepřípustnou.
S přechodníky bych to asi nesrovnával, protože zatímco přechodníky téměř z běžně používaného jazyka vymizely a (alespoň já se svým jazykovým citem) nenacházím pro jejich tvary oporu v nějakém jiném gramatickém pravidle, skoňování přídavných jmen je jasné jako facka. Pokud budu plynule spatra hovořit, může se stát, že neuhlídám pádovou linii. Pokud ale píšu text písně? Proboha!!![ Zpět ]Datum: 01.02.2007Autor: LaMiHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Někdy se může jednat o básnickou licenci (něco, čím se autor chce odlišit od ostatních), ale v tomto konkrétním případě půjde pravděpodobně mimo jiné i o úsporu jedné slabiky kvůli rytmu. V každém případě je to ale nehorázné.
[ Zpět ]Datum: 01.02.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (Medvěd)Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
To, že autor chtěl kvůli rytmu ušetřit slabiku je jasné. Ale takhle se dá vytvářet text pouze ve zcela specifických případech (blahé paměti:"... už zdáli mě zdravila svými větvi jasan..."). Nějak to prostě nemůžu skousnout.
[ Zpět ]Datum: 01.02.2007Autor: LaMiHodnocení: 0 0
-
-
-
-
-
Re: Jazykové perly
ˇUřednická "čeština taky není k zahození. Třeba: Schvalování opatření k zajištění zprovoznění zařízení.:-)))
[ Zpět ]Datum: 31.01.2007Autor: abernathyHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Tak to je vyloženě skvostné. To vůbec nevyžaduje komentář. :o))
[ Zpět ]Datum: 31.01.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (Medvěd)Hodnocení: 0 0
-
-
Re: Jazykové perly
Před chvilkou jsem se nesmírně pobavil. Jistá soudružka (z Ústavu pro jazyk český), jazyková přebornice, pardon: odbornice, pravila v ČT2 (pardon: na ČT2), že ten, kdo řekne, že bydlí ve Vsetíně, v Kladně nebo v Praze 1, tím prokazuje, že tam ve skutečnosti nebydlí, protože správně má říci, že bydlí na Vsetíně, na Kladně a na Praze 1.
Když jsem prvně slyšel »Kaj iděš?« »Do masařa!«, řehonil jsem se stejně, jako se budou hihňat Ostraváci, až se dovědí, že nebydlí v Ostravě, protože správně mají bydlet na Ostravě.[ Zpět ]Datum: 02.02.2007Autor: Bin-LaďinHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Nevím, jak je to správně, ale já jsem kdysi bydlel na Kladně a pak v Rakovníku. V jedné povídce tu vazbu "na Kladně" zmiňuje i František Nepil, takže to asi bude nějaký lokální zvyk. Podle vazby na Kladno/do Kladna se tak opravdu může (nebo mohlo) poznat, zda tam dotyčný bydlí.
Tím se mi vybavila jiná věc, že na rakovnicku se jedné vsi říkalo Čobliky, ač se jmenuje? - to si nemohu už vzpomenout.[ Zpět ]Datum: 02.02.2007Autor: petrpHodnocení: 0 0
-
-
Re: Jazykové perly
Tak na Pšovlky mi nesahejte, tam jsem v dubnu 1979 zažila svůj první jarní chmel :o)))
Bylo to kvůli nepříznivé povětrnostní situaci velmi krátké a velmi mrazivé, ale byl to první chmel :o)))[ Zpět ]Datum: 04.02.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (radka)Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
To tě lituju, drátkování jsem vždycky považoval na celém chmelu za nejhorší. Já jsme v tomhle roce byl na ručním česání a skoro denně přijížděla moje babička se svojí sestrou a dělaly mě "kombajn", to bylo eňo něňo.
[ Zpět ]Datum: 04.02.2007Autor: petrpHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
A to si nedovedeš představit v tom šíleným větru - chytit bidlem horní drát, když s námi patnáctiletými tlouk vítr vo zem ze strany na stranu, to bylo šílený. Taky nás po třech dnech poslali domů.
Ale za měsíc jsme byli zpátky, abychom to dodělali :o)))
A na letním jsem dělal na kombajnu - to byla pohodička :o)))[ Zpět ]Datum: 04.02.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (radka)Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Jsi nedůsledná děvčico. V tématu o narozeninové vyjížďce jsi nechtěla prozradit svůj věk a tdy napíšeš, že ti bylo v roce 79 15let(to jsem šek akorát do první třídy:o))), čímž si práskla jak sebe, tak Wewerku :o))))
[ Zpět ]Datum: 05.02.2007Autor: JurimírHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Tajnosti... prosím tě... ty sice dělám, ale neříkej, že jsi si to nespočetl :o)))
A budeš se mnou ještě kamarádit, když víš, kolik mi je :o)))[ Zpět ]Datum: 05.02.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (radka)Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Doteď jsem to neměl podle čeho spočíst. Ale můžeš bejt v klidu, mě je fuk kolik ti je. Mám devítiletýho kamaráda ze sousedství a loni umřel jeden můj dobrej kamarád, kterýmu bylo víc jak šedesát. Věk je jen číslo. Mě zajímá, co má ten člověk v hlavě. Takže budem kamarádi, dokud to nevyměníš :o)
[ Zpět ]Datum: 05.02.2007Autor: JurimírHodnocení: 0 0
-
-
Re: Jazykové perly
Jurimíre správný gentleman o věku dámy nikdy nemluví.:o))
[ Zpět ]Datum: 05.02.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (kocour)Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Ale on se potřeboval ujistit, jestli už jsem dáma nebo ještě pořád slečna :o)))
[ Zpět ]Datum: 05.02.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (radka)Hodnocení: 0 0
-
-
-
-
-
-
Re: Jazykové perly
Správně je samozřejmě v; na se používá místně (obyvateli nebo znalými). Jenomže soudružka to podala tak, že jestliže Kladeňák řekne, že bydlí v Kladně, říká tím znalému, že tam ve skutečnosti nebydlí, proto podle ní by správně měl říct „na Kladně” (informovaný člověk čeká, že uslyší „na Kladně”).
[ Zpět ]Datum: 11.02.2007Autor: Bin-LaďinHodnocení: 0 0
-
-
-
Re: Jazykové perly
Tohle téma se mi moc líbí, jazyky jsou i mým koníčkem, bohužel zatím nebyl čas sem něco napsat.
V TV mě vždycky nadzvedne, když říkají "...bez toho, aniž by...", myslím, že je to specialita Novy.
V písničkách, jak už bylo řečeno, je toho spousta, co třeba "...a bude odpojené, žádný ne, že ne!"
Měl jsem za to, že "ne, že ne" = "to teda jo". Co to teda je "žádný ne, že ne"? Možná je to nějaká ustálená česká fráze, co já vím.
Častá chyba dnešní češtiny, kterou dělají i někteří zdejší členové, je používání jednoho tvaru "jenž" pro všechny možné rody a pády.
No vidím, že podobně postižených cyklistů je hodně a s váma by na srazu bylo o čem se bavit...:-)[ Zpět ]Datum: 02.02.2007Autor: RadekHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Jako bys nevěděl, že s námi je vždycky o čem se bavit a ne, že ne :o)))
[ Zpět ]Datum: 04.02.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (radka)Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Dnes již opravdu velmi málo uživatelů českého jazyka dokonale ovládá použití vztažného zájmena "jenž". Kolik z nich dnes aktivně užívá tvarů "již" (pro 1.p. mn. č. mužského rodu, ale také pro 4.p. j.č. ženského rodu) nebo "jejž" (pro 4.p. j. č. mužského rodu)? Ostatní tvary (jenž, jež, jimž, jímž, jimiž atd.) se ale ještě jakž takž drží.
[ Zpět ]Datum: 04.02.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (Medvěd)Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Je chyba, že dnes se všude mluví, jak nám zobák narostl. Přitom třeba u mě lze vztah k češtině rozdělit do třech období. 1. školní - nadřel jsem všechna pravidla, abych udělal přijímačky na střední školu. 2. vše jsem zapoměl. 3. s věkem přišel zájem používat češtinu správně. Jenže nějak chybí ty vzory...
[ Zpět ]Datum: 04.02.2007Autor: petrpHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Mluvit občas "jak nám zobák narost" není až takový hřích. Kdybychom mluvili úplně stejně jako naši rodiče, jazyk by se nejspíš vůbec nevyvíjel. Spíš je důležité umět kromě toho mluvit taky kultivovaně a z toho živelného vybírat jen to funkční a logické - prostě oddělit zrno od plev.
Jazyk není jen nástroj, který se použije a zahodí. Je to taky jedna z nejdůležitějších součástí našeho kulturního dědictví. Proto o mateřský jazyk musíme pečovat.
Pokud mi čas a síly stačí, jsem k dispozici - soukromě i na tomto fóru. Prvním a nejdůležitějším krokem k řešení každého problému (včetně jazykového) je uvědomit si, že ten problém vůbec existuje. Pak už je to hračka. :o)[ Zpět ]Datum: 04.02.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (Medvěd)Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Tentokrát absolutní souhlas. Snad bych jen dodala - kultivovanost jazyka je součástí nejen dědictví, ale především každého z nás. Jedna z nejčitelnějších vizitek každé osobnosti, a přesto tak zanedbávaná. Málokdo si uvědomuje, kolik o sobě vypoví v prvých dvou či třech větách.
[ Zpět ]Datum: 12.02.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (švestka)Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Díky za tenhle příspěvek. Moc mě potěšil. Ne proto, že mi dává za pravdu, ale že prozrazuje krásný vztah k mateřštině. Způsob vyjadřování skutečně o člověku prozradí více, než se domnívá.
[ Zpět ]Datum: 12.02.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (Medvěd)Hodnocení: 0 0
-
-
-
-
-
-
Re: Jazykové perly
Třeba by toto mohlo někoho zajímat ;-) Prý novinka...
http://vokabular.ujc.cas.cz/[ Zpět ]Datum: 07.02.2007Autor: JardaHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Hele, to je parádní.
Ale čumrk ani šit to nezná :o)))[ Zpět ]Datum: 07.02.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (radka)Hodnocení: 0 0
-
-
Re: Jazykové perly
Všeobecná nekulturnost je jevem natolik tolerovaným, že se mi až zdá, že se stává jevem tiše podporovaným. Naši "umělci", pokud nereprodukují naučený text a hovoří-li "sami za sebe", nedají většinou dohromady jedinou správnou větu. A naši političtí zástupci v parlamentu také problémy "jen zmiňují", nedej bože, aby je dokonce konstruktivně řešili v zájmu této země.
[ Zpět ]Datum: 07.02.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (z Brna)Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Děcka,
naši politici vzešli z lidu
z radek, pavlín a veveříc,
z petruňů a míšů
z jardů, pepů a kolínů
prostě z nás
z lidu....
a proč by měli lépe mluvit
než třeba radka nebo pavlína či veverka?
Ti nahoře jsou jen zrcadlem
těch dole anebo
naopak.
Jak v řeči...
tak myšlení....
obyč jak my všichni
Nic víc,
nic míň.
Pa pa
děcka.[ Zpět ]Datum: 07.02.2007Autor: pavlínaHodnocení: 0 0
-
-
Re: Jazykové perly
TV reklama: Bebe dobré ráno s méně cukru. Na podobné výroky se teď budu soustředit místo nesprávného soustředím.:-)
[ Zpět ]Datum: 10.02.2007Autor: abernathyHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Yo, tak na ty jsem vysloveně zvědavá, abych si přečetla, na co ty cukry zase přeměnili :o))) Ale stále marně je hledám v regálech. Asi maj tak málo cukru, že nejsou ani vidět :o)))
[ Zpět ]Datum: 10.02.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (radka)Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Je to obráceně: U chyb typu "budu se soustředit" se jedná o tzv. slovesný vid. Téměř každé sloveso má svoji podobu dokonavou (odpovědět) a nedokonavou (odpovídat). Přítomný tvar dokonavé podoby slovesa má vždy budoucí význam - označuje budoucnost: "Odpovím zítra". Proto netvoří budoucí čas ("budu odpovědět" - to je špatně.) Přítomný tvar nedokonavého vidu může označovat a) právě probíhající děj, b) obvyklý děj. Budoucí čas nedokonavých podob slovesa zpravidla označuje odlehlejší (opakovanou nebo v čase rozloženou) budoucnost.
Někdy jsou dokonavá a nedokonavá podoba slovesa od sebe dost vzdáleny (vzít - brát), někdy se liší v infinitivu jen předponou (udělat - dělat). Někdy se dají uplatnit oba principy a namísto vidových dvojic můžou vznikat i "vidové trojice": "kombinovat - zkombinovat - zkombinovávat". Pokud ale předpona dostatečně nemění význam toho slovesa, pak ten třetí tvar je obvykle hodnocen jako nepatřičný nebo hovorový.
No a teď k jádru problému. Existují slovesa, kterým se říká "vidově defektní". Jsou to slovesa, která se vyskytují jen v jednom z obou vidů (nenávidět, nařknout). U těchto sloves se prostě nedá vytvořit ani použít druhý vid. Není možné vyjádřit budoucnost slovesa "nenávidět" jinak než budoucím časem: "budu nenávidět". Nejde třeba "nenávidnu". A naopak u slovesa "někoho z něčeho nařknout" nelze utvořit nedokonavý tvar "někoho z něčeho naříkat". Stejně třeba u slovesa "někoho nadchnout": Na rozdíl od slovenštiny nemáme v češtině obdobu jejich tvaru "nadchýňať".
K vidově defektním původně patřila i slovesa cizího původu s příponou "-ovat", třeba "organizovat". Teprve v historicky velice nedávné době začalo být přijatelné připojit předponu "z-": "zorganizovat".
Zrovna sloveso "soustředit" patří k těm, u kterých vidová defektnost částečně vymizela. Dnes tedy už můžeme použít sloveso v obou podobách - "soustředit" i "soustřeďovat" (např. finanční prostředky nebo vojska na hranici). Jiná je ale situace u zvratné podoby tohoto slovesa - soustředit se". Toto sloveso je "vidově obojaké", tzn. že ho lze použít jak pro dokonavý, tak i pro nedokonavý vid. Ne vždy je ale takové použití stylisticky vhodné. Označuje tvar "soustředím se" aktuální přítomnost nebo výhled do budoucna? Ve větě "Teď už se soustředím" jde o přítomnost. Ale ve větě "Potom se soustředím na něco jiného" jde o budoucnost.
Kdybych měl problém slova "soustředit se" shrnout, asi bych nepoužil budoucí čas ani pro dokonavou, ale ani pro nedokonavou podobu. Pro vyjádření budoucnosti bohatě postačí přítomný tvar dokonavého "soustředím se".
Velmi hezký je pak případ slovesa "stanovit". Je to velmi podobné. "Stanovím" je vidově obojaké. Protože to některým mluvčím nevyhovovalo, objevil se tvar "stanovuji". Zde se jedná o přirozený vývoj jazyka, který směřuje k odstranění vidové obojakosti a často i vidové defektnosti.
Poslední vývoj tohoto problému je vidět na slovese "rušit - zrušit". Donedávna stačilo, když jsem chtěl něco zrušit, použít tvaru "ruším" (například toto ustanovení). Dnes ovšem právnický jazyk používá "zrušuji". Je to příklad té zmiňované vidové "trojice". Myslím, že zrovna tento případ není příliš šťastný, ale právníci se považují za nejchytřejší na světě a do svého vyjadřování si nenechají od jazykářů moc mluvit.[ Zpět ]Datum: 10.02.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (Medvěd)Hodnocení: 0 0
-
-
Re: Jazykové perly
fysika -> fyzika .........to máš to samý a nevim proč tě to tak prudí
[ Zpět ]Datum: 13.02.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (Psouk)Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Myslím, že to chápu. Jsou pravopisné úpravy logické a odpovídající duchu jazyka (případně jazyka zdrojového u přejatých slov). Proti těm nelze opravdu nic namítat. Ale jsou pravopisné úpravy reagující jen na neschopnost určité části uživatelů jazyka si tuto elementární logiku osvojit nebo ji alespoň přijmout. Jinými slovy dochází ke kodifikaci jednoznačných a mnohdy dost hloupých chyb.
[ Zpět ]Datum: 13.02.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (Medvěd)Hodnocení: 0 0
-
-
Re: Jazykové perly
Zase mi v mozsku utkvěl krkolomný komentář policejní mluvčí: "Utrpěl zranění neslučitelná se životem." Mám dojem, že kromě "armádní" existuje i "policejní" čeština.:-)
[ Zpět ]Datum: 13.02.2007Autor: abernathyHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Každý obor má svůj žargon. Uvedený citát patří spíše do žargonu lékařského-záchranářského.
[ Zpět ]Datum: 14.02.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (Medvěd)Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
já si spíš myslím, že to souvisí s tím, že jsme ze svého života vytěsnili smrt a umírání. Všichni jsou posedlí mládím a snaží se vypadat na patnáct i v šedesáti. Smrt jsme přesunuli tam, kde není vidět (nemocnice, hospice, domovy důchodců) a snažíme se na ní nemyslet a nejlépe o ní nemluvit. Radši to nějak obejdeme. Takže radši žeknou, že utrpěl zranení neslučitelná se životem či podlehl následkům zranění jen, aby nemuseli prostě říct, že ten chudák zemřel.
[ Zpět ]Datum: 14.02.2007Autor: JurimírHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Ano, žargony velice často pracují s eufemismy, tj. nepřijatelné jevy označují přijatelnými jazykovými prostředky.
Jedním z takových "lékařských" eufemismů je právě pojem "přerušení těhotenství" (interruptio) místo náležitého "usmrcení nenarozeného dítěte". Mluvíme-li o "přerušení", musí přece být ve výhledu pokračování. Tady ale tato možnost chybí.
Takže o smrti a zabíjení se v naší společnosti těžko mluví, ale velmi snadno se praktikuje. Na tom eufemismy nic nemění, naopak tomu spíš napomáhají. Usmrcení plodu vypadá hned přijatelněji, když se nějak šikovně nazve.[ Zpět ]Datum: 14.02.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (Medvěd)Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Tak s tím tedy nesouhlasím - usmrcení plodu je jen jedna část celé akce zvané "přerušení těhotenství".
[ Zpět ]Datum: 14.02.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (radka)Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Pokud jen část, tak určitě klíčová. Jinak se těhotenství ukončit nedá (tím méně přerušit).
[ Zpět ]Datum: 14.02.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (Medvěd)Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Jenže přerušení těhotenství vždycky neznamená, že plod je ještě živý... Takže rovnice interupce = smrt je nepravdivá, resp. ne vždy je pravdivá...
[ Zpět ]Datum: 14.02.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (radka)Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Pokud plod není živý, jde o potrat, nikoli o umělé přerušení těhotenství.
[ Zpět ]Datum: 14.02.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (Medvěd)Hodnocení: 0 0
-
-
-
-
Re: Jazykové perly
Proč pořád taháš kostlivce ze skříně. Připadáš mi těmi potraty posedlej. Jsi vzdělanej člověk, tak si vymyslíš eufemismů mraky. Proč pořád máváš muletou, tady stoupence nenajdeš.
[ Zpět ]Datum: 14.02.2007Autor: abernathyHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Protože mi to připadá důležité. Nejde o hledání stoupenců, ale určitě je potřeba to připomínat.
[ Zpět ]Datum: 14.02.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (Medvěd)Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Já už jsem v životě zažil tolik připomínání, že mi leze krkem. Jsme takovej národ připomínačů, modloslužebníků, kácečů soch a přejmenovávačů ulic. Národ yesmanů.
[ Zpět ]Datum: 14.02.2007Autor: abernathyHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Už jsem takovej. Když se mi něco nelíbí nebo to dokonce považuju za zlo, tak je mi hanba mlčet, protože by mi připadalo, že to podporuju. Proto pořád brojím proti bezuzdnému motorismu, nekontrolovanému zabíjení nenarozených dětí, sociální a jiné nespravedlnosti a dalším podobným jevům.
Modlářství, nebo jak říkáš "modloslužebnictví" patří také k jevům, které velmi ochotně a často kritizuju. Jak v oblasti samotného náboženství, tak i v sekularizované podobě.[ Zpět ]Datum: 14.02.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (Medvěd)Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Jenže ono to dobře myšlené připomínání a opakování může mít v některých případech i opačný důsledek. I osvěta pokud bude tisíckrát opakovaná stále dokola, po čase může zevšednět, přestat být zajímavá a někdy vést k jednání až opačnému, v krajních případech až k jistému druhu nasranosti. (omlouvám se za termín)
Např: Pokud se najde téma ve kterém se neobuješ do motorismu, rozhodně si nebudu myslet že jsis koupil auto nebo že jsi začal podporovat byť "uzdný" motorismus.[ Zpět ]Datum: 14.02.2007Autor: ZakarrHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
To je stejné jako s výchovou dětí (mám bohaté zkušenosti). Co je správně - špatnou věc pořád dokola důsledně zakazovat, a nebo si říct: Čím víc mu to budu zakazovat, tím spíš to udělá? Děti si opravdu občas postaví hlavu, ale jsou tady v té diskusi nějaké?
Pokud budeme uvažovat tak, jak navrhuješ, pak se o určitých špatných věcech nebude mluvit a ony se stanou normou. Což se vlastně v podstatě v mnoha případech stalo.
Jak potom lidi poznají, že je nějaká věc špatná, když nepoznají, proč se o ní negativně nemluví? Nemluví se o ní proto, že je to v pořádku, nebo se o ní nemluví proto, že by mohla kritika zevšednět a vyvolat přesně opačnou rekaci?
V tomto případě jsem pro přímost, nikoli pro taktiku. Prostě kvůli lepší orientaci.
Ale dobrá. Uberu na frekvenci svých (stále stejných?) příspěvků. Určitě ovšem ne proto, že bych změnil názor nebo že bych si koupil auto, nýbrž proto, aby si třeba nějaké přítomné děti nepostavily hlavu... :o)[ Zpět ]Datum: 14.02.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (Medvěd)Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Já to vidim asi jako ckp13
Pochybuju že by se tu našel někdo, kdo by nevěděl o co ti jde, co tím myslíš a o co se snažíš, nebo jaká je situace.
......no nic, já to myslel dobře.[ Zpět ]Datum: 14.02.2007Autor: ZakarrHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Chápu, že jsi to myslel dobře. Však jsem si to také vzal k srdci a přislíbil jsem nápravu.
[ Zpět ]Datum: 14.02.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (Medvěd)Hodnocení: 0 0
-
-
-
-
Re: Jazykové perly
Nech si poradit:
Dle starých pramenů kdysi kraloval starý dobrý král.
Řečeného krále nikdo se nebál, každý se mu smál.
Ať dělal co dělal, lid se chechtal dál,
národ byl spokojen, reptal jenom král.
"Kat aby tohle spral, jsem blázen sám! Jak už vládnout mám?"
Až teprv baba Jága, jak praví stará sága,
poradila královi jedním rázem,
že kdyby líp znal svůj lid, věděl by co lid chce mít,
vážnost že mu dodá jen, jen kat a blázen.
Král že musí kata míti, aby se lid bál,
jen bláznovi dovoliti, aby se mu smál.
Král se vrátil na svůj hrad, poslech bábu a byl rád,
od té doby panoval kat, blázen a král.:-)))[ Zpět ]Datum: 14.02.2007Autor: abernathyHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Zdravím, abernathy, hmm, to je prima. A dal´s to zpaměti nebo máš pomocníka ve zpěvníčku?
[ Zpět ]Datum: 18.02.2007Autor: stan-pilotHodnocení: 0 0
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Re: Jazykové perly
Dneska jsem viděl opětovně krásnou perlu. Na Klepeci ne Taková žulová skalka a do ní je zasazená pamětní deska k uvtění obětí první světové války z roku, tuším, 1920. A na ní je mimo jiné toto: "... kteří padly a položili život ..." DOcela mě to rozesmálo, hlavně, že jsou ty y/i hned takhle za sebou a je to tam takových let :o))))
[ Zpět ]Datum: 18.02.2007Autor: JurimírHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
To je spíš roztomilé. V té době ta úroveň vzdělanosti nebyla a ani nemohla být taková, jak bychom očekávali podle dnešních měřítek. I když konkrétně v oblasti pravopisu úroveň už opět klesá. Kdoví, čeho se tedy dočkáme za pár desetiletí?
[ Zpět ]Datum: 18.02.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (Medvěd)Hodnocení: 0 0
-
-
Re: Jazykové perly
Zrovna nyní visí na jednom známějším zpravodajském webu takovýto titulek:
"Jednostranným pořadem o americkém radaru hrubě zkreslil reportér Brunclík skutečnost"... Jak u Tatarů ;-)[ Zpět ]Datum: 28.02.2007Autor: JardaHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Tohle je skutečně "jazyková perla", ale jedná se "pouze" o stylistickou, nikoli o pravopisnou nebo gramatickou chybu. Větě chybí především přehlednější a hlavně srozumitelná logická výstavba.
Příčiny tohoto stylistického úletu je vliv němčiny, hlavně jejího slovosledu. Český (obecně slovanský) princip je, že i tehdy, pokud věta začíná jiným větným členem než podmětem ("jednostranným pořadem"), sloveso následuje zpravidla až za podmětem ("Brunclík zkreslil"). Německý slovosled v takovém případě vyžaduje naopak tzv. "nepřímý slovosled", tj. nejprve sloveso a pak teprve podmět ("...entstellte der Reporter").
Další dvě drobné stylistické chyby spočívají v neuvedení křestního jména reportéra a v nedostatečném logickém provázání reportéra a JEHO pořadu. Proto je vhodnější použít zvratné podoby přivlastňovacího zájmena ("svým").
Pokud bych tedy měl tyto nedostatky napravit, zněla by výsledná věta takto:
"Svým jednostranným pořadem o americkém radaru reportér Stanislav Brunclík hrubě zkreslil skutečnost."
Teď už je to snad méně "tatarské". :o)[ Zpět ]Datum: 28.02.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (Medvěd)Hodnocení: 0 0
-
-
Re: Jazykové perly
Může mi někdo z místních vysvětlit co chtěl básník říci:
Spotřebitelé obávající se o zneužití jejich mobilních telefonů pro placení (například i nechtěnému, například dětmi) mohou využít služeb blokování zpoplatněných služeb (což jsou zpravidla čísla 90x xxx xxx) u svého operátora. Trojice českých mobilních operátorů také nedávno podepsala dohodu o ochraně mladistvých uživatelů (viz APMS, na konkrétní informace bohužel není možné odkázat, web patří mezi málo webů, které odporují pravidlům pro tvorbu použitelných webových stránek, pozn. redakce).
celý článek na Ihned zde: http://digiweb.ihned.cz/c4-10072070-20543320...[ Zpět ]Datum: 28.02.2007Autor: HraboshHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Sice to není jazykový dotaz, ale přispěju svou troškou: Já to chápu tak, že když se neorientuješ ve všemožných službách mobilních operátorů, tak si máš pořídit další službu, která Tě ochrání před zneužitím nebo selháním těch dosavadních.
Po věcné stránce ale nemůžu sloužit. Pro mě veškerá technika končí kladivem. Tím chci říct, že cokoli je složitější (než kladivo) a nepoddá se mým chabým technickým dovednostem, okusí právě tento nástroj.[ Zpět ]Datum: 28.02.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (Medvěd)Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
chtěl jsem vědět co znamená tohle: viz APMS, na konkrétní informace bohužel není možné odkázat, web patří mezi málo webů, které odporují pravidlům pro tvorbu použitelných webových stránek, pozn. redakce
[ Zpět ]Datum: 28.02.2007Autor: HraboshHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
;-) http://www.apms.cz/
Jen tedy nevím, proč mají k těm stránkám výhrady... Způsob tvorby jim jako recenzentovi jiné záležitosti může být ukradený, ty informace tam jsou...[ Zpět ]Datum: 28.02.2007Autor: JardaHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Taky se mi to bez problémů otevřelo. Ale že bych z těch "informací" byl moudrej, říct nemůžu. Naštěstí je nepotřebuju. Ale o to tady nejspíš nejde.
[ Zpět ]Datum: 28.02.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (Medvěd)Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Auuuu Vás fakt netahá za uši web, který patří mezi málo webů, které (...) webových stránek? Podle mě to může napsat leda neandrtálec ;) Vždyť ta věta je penetrovaná webem skoro v každěm třetím slově....
[ Zpět ]Datum: 01.03.2007Autor: HraboshHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Jo, to je pravda. Ale na "odborný" jazyk jsou kladeny trochu jiné (mírnější) stylistické požadavky, protože primární je zde přesnost. Například se tu více toleruje opakování stejných slov, samozřejmě pokud je to funkční. Pokud lze ale zachovat význam a vyhnout se přitom opakování stejných slov, je vhodné tak učinit.
Tudíž místo kritizované formulace "web patří mezi málo webů, které odporují pravidlům pro tvorbu použitelných webových stránek" by asi znělo lépe "Tento web patří mezi ty, jejichž parametry odporují pravidlům pro tvorbu webových stránek."[ Zpět ]Datum: 01.03.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (Medvěd)Hodnocení: 0 0
-
-
-
-
Re: Jazykové perly
V novinách jsem zahlédl, že pro zjednodušení spolupráce s úřady, budou vznikat místa zvaná CZECH POINT.
Připadá mi to jako "záchody jsou tam co byly dřív babi, akorát dneska je to dabljú sí " :-(((
Když si to tak vezmete, sám název CZECH POINT je paradoxní.[ Zpět ]Datum: 01.03.2007Autor: ZakarrHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Jedná se o anglickou jazykovou hříčku: CHECK POINT (kontrolní stanoviště) - CZECH POINT. Výslovnost stejná, účel podobný (kontaktní místo).
Jen mi není jasné, proč se to musí jmenovat anglicky, když je to určeno převážně pro Čechy. Za Protektorátu byly cedule a názvy aspoň dvojjazyčné, sovětští okupanti si nedovolili ani to. Jen současná politická reprezentce leze Američanům a Britům do zadku naprosto dobrovolně.
Už vidím to nadšení českých babiček a dědečků, až si budou chodit pro důchod do "pension check pointu" (nebo "pension CZECH pointu?").[ Zpět ]Datum: 01.03.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (Medvěd)Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
A nakupovat do márketů a šoping zón a na kafe do kafetérijí místo do kaváren a místo do biografu do vyliž sinema. A to pak srdce zaplesá když si může člověk dát točený pivko v žižkovské hospůdce "U vystřelenýho voka"
[ Zpět ]Datum: 02.03.2007Autor: ZakarrHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Já teda do marketů chodím zásadně "šopovat" :o)))
[ Zpět ]Datum: 02.03.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (radka)Hodnocení: 0 0
-
Šopování - to by mě zajímalo, jak to děláš :)))
Šopování je pokovování stříkáním roztaveného kovu rozprášeného na jemné částice tryskou metalizační pistole.
Podle švýcarského vynálezce M. U. Schoopa, 1870-1956[ Zpět ]Datum: 03.03.2007Autor: petrpHodnocení: 0 0
-
Re: Šopování - to by mě zajímalo, jak to děláš :)))
Vedle zaběhaného technického výrazu, obsaženého už i v Akademickém slovníku cizích slov, se v nedávné době objevil neologismus "šopovat", vytvořený z anglického "to shop". Obě slova spolu nesouvisí ani významově ani svým původem.
U výrazu "šopovat" se tedy jedná o typický případ jevu zvaného "homonymie" (souzvučnost), kdy dvě různá slova stejně znějí, ale mají odlišný význam i způsob vzniku. Další příklad: Slovo "travička" může mít význam "mladá tráva" nebo "žena podávající jed".
Nejedná se tedy o "víceznačnost" nebo "mnohoznačnost" (polysémii), protože v takovém případě by muselo jít o JEDNO slovo s více významy. Zde se ale jedná o DVĚ různá slova.[ Zpět ]Datum: 04.03.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (Medvěd)Hodnocení: 0 0
-
Re: Šopování - to by mě zajímalo, jak to děláš :)))
A "P(i/y)j s mírou" je jen slovní hříčka, nebo to má nějaké pojmenování?
[ Zpět ]Datum: 18.04.2007Autor: abernathyHodnocení: 0 0
-
Re: Šopování - to by mě zajímalo, jak to děláš :)))
To je slovní hříčka založená na homofonii (souzvučnosti, shodné výslovnosti) dvou slov s odlišným pravopisem.
[ Zpět ]Datum: 18.04.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (Medvěd)Hodnocení: 0 0
-
-
-
-
-
-
Re: Jazykové perly
Nedá mi to, abych ještě jednou nepřispěl do nakoláckého "jazykového koutku". V upoutávce na knihu Ivana Křemečka na mě stokrát denně pomrkává jeden jazykový prohřešek: "Zažiješ strašidelné noci NA RUINÁCH ZŘÍCENIN". Jedná se o klasický případ chyby zvané "tautologie" neboli "pleonasmus". Jsou to případy, kdy ve slovním spojení figurují dvě slova stejného nebo hodně podobného významu, tudíž je pak jeden z nich nadbytečný. Někdy se tento postup používá pro zdůraznění nějaké vlastnosti, což ale v tomto případě není splněno. Příliš vhodně není v této větě zvolena ani předložka. Správně by tedy měla věta znít například takto:" Zažiješ strašidelné noci V RUINÁCH STARÝCH HRADŮ..."
Ještě si dovolím jednu připomínku: V textu se operuje se slovem "hradisko". Vhodnější by bylo použít běžnějšího slova "hradiště". Pojem "hradisko" je pro daný účel příliš úzce specifický - uvádí se v podstatě jen v moravské odborné historické literatuře místo pojmu "(velkomoravské) hradiště". Autor knížky měl ale nejspíš na mysli i jiná než velkomoravská hradiště.[ Zpět ]Datum: 01.04.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (Medvěd)Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Pane doktore, vy jste si evidentně spletl žánr. U této knihy nejde o literaturu faktu či literaturu populárně-naičnou. Jde o literaturu zábavnou, kterou je nutno číst srdcem. Pak tyto drobnosti naopak zvýší vjem čtenáře. Jsou velmi roztomilé.
Musím konstatovat, že pokud by tam byly ty vaše tvary, pak by, byť literárně správně, ubraly knize na půvabu.
Otevřete při četbě i srdce, ne jen oči...[ Zpět ]Datum: 30.09.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (radka)Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Knihu jsem skutečně nečetl, ale to nic nemění na přítomnosti nebo nepřítomnosti jazykových prohřešků v upoutávce na tuto knížku, ať už patří k jakémukoli žánru. I v literárních dílech zábavného žánru zůstává chyba chybou.
Jak se na mnoha místech této diskuse zmiňuju, lze některé z těchto a podobných chyb využít pro zvýšení efektu literárního díla. Pak se mluví o tzv. funkčních prostředcích, autorských literárních či básnických licencích, které se používají s tímto záměrem. Výše miňovaná jazyková nepřesnost k nim ale velmi pravděpodobně nepatří. Je to skutečně srovnatelné s těmi "nejrychlejšími rychlostmi".
Nevím, o jakých "mých" tvarech mluvíte. Pokud narážíte na můj návrh na změnu formulace, jedná se o změnu stylově a funkčně neutrální - jinými slovy by se jednalo o nápravu formulační nepřesnosti bez dopadu na styl a zamýšlený efekt díla.
Jestli čtu rozumem či srdcem, to vím jen já sám, a Vám to těžko nějak dokážu. Jedno Vám ale sdělit můžu: Otevřu-li při četbě literárního díla své srdce, nezavírám přitom oči a nepřestávám používat rozum. Proto jsem schopen ocenit literární kvality díla navzdory případným "odhaleným" jazykovým prohřeškům.[ Zpět ]Datum: 30.09.2007Autor: MedvědHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Jak můžete výše zmiňované obraty označit jako "jazykové nepřesnosti"?!?
Podle mého názoru je to autorův záměr a tudíž "funkční prostředek, který byl použit pro zvýšení efektu". U mne je toho tedy tímto způsobem dosaženo a předpokládám, že nebudu jediná.
Nakonec - každá kniha prochází rukama korektora a pochybuji, že by tyto obraty nebyly s autorem konzultovány. To, že tam zůstaly jen vypovídá o tom, že jste jejich smysl užití správně nepochopil.[ Zpět ]Datum: 30.09.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (radka)Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
To, zda předmětné slovní spojení užil autor záměrně, ví jen on sám. Jen pro přesnost - zdaleka ne každá kniha prochází rukama opravdu odborných jazykových korektorů či lektorů, nejméně právě zábavný žánr. Sám jsem pár (většinou naučných) knih odborně i jazykově lektoroval, takže o té práci něco vím. Proto je Vaše poslední věta mírně řečeno dost odvážné tvrzení. :o)
[ Zpět ]Datum: 30.09.2007Autor: MedvědHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Možná odvážné, ale zcela jasně to vyplývá z toho, co jste o tom napsal ve vztahu k tomu, o jakou knihu se jedná. Nakonec - sám uznáváte, že jen autor může vědět, zda tyto výrazy užil záměrně či nikoli, takže pokud je zde chcete jazykově kritizovat, bylo by vhodné zjistit si v první řadě názor autora. Pak jej vláčejte po jazykových koutcích.
Ovšem vzhledem k tomu, že vy nikdy neuznáte, že byste se mohl v něčem mýlit a vaše ješitnost vám káže, že jen vy máte pravdu, pochybuji, že byste něco takového kdy udělal. Rozhodně snadnější je sdělit své zjištění s tím, že je to špatně.
Bohužel tím ale snižujete hodnotu svého zjištění a vaše polemika, zakládající se striktně a pouze na vašem pocitu, ztrácí dost na hodnotě.[ Zpět ]Datum: 01.10.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (radka)Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Na to už opravdu nemohu nic nového odpovědět. Relevantní argumenty jsem uvedl, nechť si to tedy každý přebere sám.
Jen bych Vás chtěl poprosit, abyste mě už konečně přestala pronásledovat se svojí utkvělou myšlenkou, že jsem ješitný blbec.[ Zpět ]Datum: 01.10.2007Autor: MedvědHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Ješitný ano a to v míře až zdraví škodlivé a velmi tvrdohlavý s tím, že propagujete jen tu svou pravdu, jiná pro vás neexistuje. Ale to druhé označení, to jest pouze váš názor, pane doktore. S tím se neztotožňuji.
Vy jste velmi chytrý člověk a máte rozhodně větší rozhled v mnoha oblastech než kdokoli z jiných, jen to dáváte najevo dost nešikovným způsobem.
Zkuste občas přiznat, že to, co jste řekl, či napsal, nemusí být vždy pravdou, ale může se to z jiného úhlu pohledu jevit poněkud jinak...[ Zpět ]Datum: 01.10.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (radka)Hodnocení: 0 0
-
-
-
-
-
-
-
-
Re: Jazykové perly
Šíří se tu jeden jazykový nešvar. Už nejméně u tří diskutujících jsem zaregistroval nesprávné použití slova "toliko". Toto (poměrně knižní) slovo znamená něco jako "pouze", "jen" nebo "jenom", ale nelze ho zaměňovat se slovem "tolik". Pokud tedy chceme ukončit či uzavřít své vyjádření k nějakému problému či otázce, je třeba formulovat například následovně: "TOLIK tedy k vašemu dotazu..."
[ Zpět ]Datum: 18.04.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (Medvěd)Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Šibe ti?
Hele mi arystokrati kdyš vydíme někoho chudýho co se ani na pořádnou káru nezmůže tak se snažíme mu pomoct. Tak ti asi někdo z našinců hodil chleba a ještě z máslem abis mněl co jíst. A ty bis mu chtěl řezat gumi? Si ňákej divnej. Pohrdáš božím darem, fuj.
Datum: dnes 18:08
Autor: lord de Winter[ Zpět ]Datum: 18.04.2007Autor: JurimírHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
To je opravdu "jazyková perla", ale možná jinak než si myslíš. Jedná se tu o záměrné prznění českého pravopisu. Pozná se to podle toho, že chyby jsou rozloženy velmi pravidelně a zastoupení jednotlivých typů chyb je příliš pestré. Takže se jedná o druh tzv. "autorské literární licence". :o))
[ Zpět ]Datum: 18.04.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (Medvěd)Hodnocení: 0 0
-
-
Re: Jazykové perly
Laický dotaz: Proč někoho zasáhnu rajčetem a druhého vejcem?
[ Zpět ]Datum: 04.05.2007Autor: abernathyHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Je to přesně tak, jak píše Ifča. Přiřazení k vzoru se mimo jiné velmi dobře pozná podle zdrobněliny: rajče - rajčÁTKOjce - vajÍČKO.
U vzoru "kuře" se historicky jedná o tzv. "nt-kmen", což znamená, že se při ohýbání (skloňování) takového podstatného jména kmen rozšiřuje o hlásku "-t-", dříve "-nt-" nebo "-t-" s nosovkou. Další typy rozšiřování kmene jsou například s-kmeny jako "nebe-nebesa", "kola - kolesa", n-kmeny jako "vémě - vemeno", "témě - temeno", "plémě - plemeno", "břímě - břemeno" apod. Existují i další druhy rozšiřovaných kmenů, jako např. v-kmeny (větev, konev, mrkev) či r-kmeny: matka - matEŘství, dcERa (srovnejme s ruským "mať", "doč").
V příspěvcích zdejších diskusí se velmi často objevuje ještě další chyba podobné povahy: Mnozí zaměňují přípony "-ce" (podle vzoru "soudce") a "-ec" (dle vzoru "muž"). Tyto dvě přípony se liší mimo jiné v 5. pádě, kdy říkáme "pane soudCe", ale "příznivČe".
Nejčastěji se tu objevuje nesprávný tvar "příznivce" namísto náležitého "příznivec". Tato chyba velmi pravděpodobně vzniká v důsledku asociace s pojmem "odpůrce", který skutečně patří pod vzor "soudce". Umělecky byla tato častá chyba ztvárněna ve filmu "Marečku, podejte mi pero" s archaickým slovem "hrdobce".[ Zpět ]Datum: 05.05.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (Medvěd)Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Ještě doplním, že podstatná jména s příponou "-ec" tvoří samostatný podvzor kvůli odlišnosti v 5. pádě: "muži!", ale "chlapče!".
[ Zpět ]Datum: 05.05.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (Medvěd)Hodnocení: 0 0
-
-
Re: Jazykové perly
Docela dobrá diskuze/diskuse :-)) Možná jsem to přehlédl, ale všichni tu bojujete za spisovnou češtinu a přitom dnes nejprodávanější kniha je Deník Ostravaka :-), který je úspěšný i právě proto, že není psán spisovnou češtinou.
No ale pořád je to ještě dobrý, ale děsím se toho, až se začnou česká slova zkracovat pro SMS-kování a následně se začnou objevovat i v diskuzích/diskusích. Něco jako: 2day=Today; Iluvu=I love you; l8r=later, apod.[ Zpět ]Datum: 05.05.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (martin99)Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
To už se dnes bohužel děje. Anglické zkratky, ale i zmíněné (rovněž anglické) "anagramy" se vyskytují nejen v esemeskách, ale i na této diskusi. Pochopil bych to v anglicky psaných textech, ale zaplevelovat tím češtinu mi připadá jako projev velké neúcty k mateřštině.
V němčině se vedle anglických zpotvořenin občas objevují i originální německé: achten (dbáti) = 8en, Sex = 6 ("sechs" se vyslovuje s "ks" na konci).
V češtině jsem nic takového naštěstí ještě nezaznamenal. Taky by to vypadalo dost divně: medvěd jako "me2d", odvaha jako "o2ha", bratři jako "bra3", sestřička jako "ses3čka", opět jako "o5", všestranný jako "v6ranný". Vůbec žádnou úsporu by už neznamenala třeba "100pka" místo stopky... :o))[ Zpět ]Datum: 05.05.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (Medvěd)Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
o5 a z5 občas vídám, i když tady asi ne
[ Zpět ]Datum: 06.05.2007Autor: KejmlHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Určitě ale vždy jako velmi podařený "originální" vtip. Pochybuju, že by to někdo používal s kamennou tváří jako úsporný prostředek do esemesek. I když dnes už je možné všechno.
[ Zpět ]Datum: 06.05.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (Medvěd)Hodnocení: 0 0
-
-
-
-
Re: Jazykové perly
Nelogickej se mi zdá úzus typu dvojité negace, nemám, nechci nic, nestojí za nic atd. Možná se tu něco podobného diskutovalo, ale jsem línej to hledat.;-)
[ Zpět ]Datum: 06.05.2007Autor: abernathyHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
To je velmi zajímavý, ale také složitý dotaz. O tomto tématu by se dala napsat celá knížka. Takže jen zhruba: Jsou jazyky, kde zdvojený zápor je pravidlem nebo dokonce součástí grmatického tvaru (francouzština), některé jazyky pracují s principem jediného záporu, který lze za přesně stanovených podmínek doplnit dalším záporem s tím, že se oba zápory vzájemně víceméně vyruší.
Česká věta může pracovat někdy až s pěti zápory, ale při překladu například do němčiny je nutné použít zápor jediný.
Příklad: "Tady NIkdy NIkdo NIc NEvěděl" je naprosto běžná česká věta se čtyřmi zápory. V němčině vypadá následovně: Hier wusste NIE jemand etwas. Tedy věta s jediným záporem. Ostatní větné členy se objevují ve své "kladné" podobě. Doslovně by tedy ta německá věta zněla "Tady nikdy někdo něco věděl."
V češtině stejně jako ve většině dalších evropských jazyků se mohou zápory vzájemně "neutralizovat": "NEní to NEpříjemné" v podstatě znamená, že je to (víceméně) příjemné. Stejně v němčině: "Es ist NICHT UNangenehm".
Zvláštní kapitolou jsou v poslední době stále častější krkolomné konstrukce (zvláště u politiků), které mají sloužit k jejich zviditelnění a nezřídka k zamlžení jejich skutečného názoru: "Nemohu se neohradit", "nemohu nezmínit", "nezbývá mi než neustupovat" (chybné!) a podobně. Ne každý ale logiku takových kombinací dobře zvládne, takže býváme svědky dost krkolomných (a nezvládnutých) formulací: "Nemohu než nereagovat...", kde autor měl na mysli, že reagovat chce, ale vyjádřil pravý opak. Zvláště nebezpečné (přestože gramaticky správné) bývají takové formulace například u léků: "Nemohu než nedoporučit k užívání." Tady hrozí, že si to pacient vyloží jako doporučení, ačkoli je to myšleno opačně.[ Zpět ]Datum: 06.05.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (Medvěd)Hodnocení: 0 0
-
-
Re: Jazykové perly
O.T. Jako jazykovou perlu to zrovna nevidím, přesto mi nedá nezeptat se. V článcích a literatuře se někdy ve větách objevuje (sic). Co to znamená?
[ Zpět ]Datum: 07.05.2007Autor: abernathyHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Sic je latinské slovo znamenající takto, tak nebo právě tak.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Sic
Jak jsem koupil, tak prodávám[ Zpět ]Datum: 07.05.2007Autor: petrpHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Přesně tak! Latinský výraz "sic!" (= takto) se používá zpravidla s vykřičníkem, vyslovuje se /sík/ a znamená "představte si, že TAKHLE to skutečně je!" Jinými slovy: klade se za nějaký výraz nebo informaci, která je na první pohled neuvěřitelná, která by jinak vzbudila pochybnosti, takže je potřeba zdůraznit, že je to myšleno skutečně vážně. Hovorově by se to dalo nahradit výrazem "fakt!".
[ Zpět ]Datum: 07.05.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (Medvěd)Hodnocení: 0 0
-
-
Re: Jazykové perly
Mladá Fronta dnes z 10. června 2007 v části "Liberecký": ...českolipští diváci jsou jedněmi z prvních, kteří ...
Redaktor Mikulička.[ Zpět ]Datum: 13.05.2007Autor: abernathyHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Tento zdánlivý patvar je kupodivu v pořádku. Je to vlastně doslovný překlad německého "einige der Ersten". Jedná se sice o zdánlivě paradoxní vyjádření, ale jeho význam je jasný: Jde o množné číslo spojení "jeden z prvních" (einer der Ersten).
Podobná zdánlivá nelogičnost je u tvoření množného čísla zájmenné číslovky "každý". Ze systémového hlediska je množným číslem tohoto slova výraz "všichni", ale existuje (jediná) výjimka: "Tramvaj jezdí KAŽDÉ dvě tři minuty/KAŽDÝCH pět minut". Němčina je v tomto ohledu důslednější: "ALLE zwei/fünf Minuten..."[ Zpět ]Datum: 13.05.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (Medvěd)Hodnocení: 0 0
-
-
Medvědovy dcery
Doufám, že je jazykotepectvím moc neterorizuješ :) Nechápu jak může ty chuděry jestě bavit Scrabble (třeba to podědily, ale nevypadají podle toho...).
[ Zpět ]Datum: 14.05.2007Autor: HraboshHodnocení: 0 0
-
Re: Medvědovy dcery
V tomhle směru (jazyky) jsou moje holky praštěný stejně jako já. I když já osobně Scrabble soutěžně nehraju. Nejsem totiž ochoten držet v hlavě všech 2179 dvoj- a trojpísmenných českých slov použitelných pro tuto hru. Přípustnost gramatických tvarů ale vzájemně pravidelně konzultujeme. :o)
[ Zpět ]Datum: 14.05.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (Medvěd)Hodnocení: 0 0
-
Re: Medvědovy dcery
2179 slov nepotřebuješ, kromě těch běžných stačí znát XU. Nebo si vytkneš cíl, třeba položit ŠMAFÚ nebo LIDOJEM... Turnaje jsou sranda, zejména variantní (např. bonusy za vulgární slova, přechodníky...).
[ Zpět ]Datum: 14.05.2007Autor: HraboshHodnocení: 0 0
-
Re: Medvědovy dcery
Vulgární slova jsou v soutěžních pravidlech (až na výjimky) zakázána, takže pro tento účel zbývají jedině ty alternativní turnaje. Přechodníky se v "ohýbaném" soutěžním scrabblu dnes už ale hrají běžně.
Pokud někdo hraje turnaje na umístění, tj. kvůli kvalifikaci na mistrovství republiky, tak se bez znalosti těch dvou tisícovek krátkých slov včetně možností napojování prostě neobejde.
Pokud já hraju scrabble, tak jedině bez hodin (tj. bez stresu) a opájím se spíše délkou a originálností položených slov než bodovým ziskem. Naštěstí nejsem prestižní a soutěživý typ.
Scrabblu fandím jen do té doby, kdy ještě rozvíjí slovní zásobu a znalosti gramatiky. Jakmile se už jedná jen o využívání taktických a procedurálních chyb soupeře, ztrácí to pro mě smysl.[ Zpět ]Datum: 14.05.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (Medvěd)Hodnocení: 0 0
-
-
-
-
Re: Jazykové perly
Na podnět Mirka se rád vyjádřím k jazykovému problému "nejrychlejší rychlost". Má pravdu v tom, že se jedná o specifický typ stylistické chyby jménem "pleonasmus" nebo také "tautologie". Její podstatou je opakování stejného významu nebo jeho části ve dvou součástech slovního spojení. Dalšími příklady kromě "nejlevnějších či nejdražších cen" namísto "nejnižších" resp. "nejvyšších" jsou například "konzultativní porada", "černý vraník", "starý kmet" a spousta dalších.
Někdy se tento jev ale využívá záměrně – ze stylistických důvodů - pro vyjádření či zdůraznění extrémní míry určitého znaku. Pokud bylo záměrem pisatele zdůraznit například obdivuhodnost nebo naopak nebezpečnost takového počínání, je zdejší použití pleonastického spojení "nejrychlejší rychlost ve sjezdu" vlastně namístě, neboť tento parametr naplňuje.[ Zpět ]Datum: 30.09.2007Autor: MedvědHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Hmmm, jak má ubohý plebs znát svůj rodný jazyk, když odpovědné instituce na jeho vzdělání kašlou...
http://www.ceskamedia.cz/article.html?id=210321[ Zpět ]Datum: 01.10.2007Autor: JardaHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Velmi snadná odpověď: Protože na péči o mateřštinu se nedá vydělat. Dnes jsou peníze a zisk bohužel v podstatě jediným měřítkem hodnot. Na to, jak malý podíl z veřejných prostředků dostávají věda, kultura a školství, plní Ústav pro jazyk český a další podobné instituce svou úlohu více než dobře. Za stejných (finančních) podmínek by v západní Evropě tuto práci nikdo nedělal.
[ Zpět ]Datum: 01.10.2007Autor: MedvědHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
I tak by mne celkem zajímalo CO vlastně tam za ty peníze dělají ;-) Buď blbosti nebo nic, aspoň to tak vypadá...
Ani po 18 letech nesesmolit nové vydání takovéto knihy je podle mne na kriminál, jak sám píše autor toho článku...[ Zpět ]Datum: 01.10.2007Autor: JardaHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Slovník spisovného jazyka českého vyšel skutečně naposled v roce 1989 v osmi dílech. Od té doby pracuje ústav pro jazyk český na více či méně zdařilých úpravách českého pravopisu. Výsledkem jsou například slovníkové příručky jako Co v slovnících nenajdete, Slovník neologizmů I, II, které mají kodifikační platnost. To znamená, že jimi vydané příručky v kombinaci s posledním vydáním SSJČ jsou směrodatné pro posouzení jazykové správnosti gramatických tvarů, pravopisu atd. Na novém vydání SSJČ by nikdo nevydělal, bylo by ztrátové. Velmi zajímavým počinem ÚJČ je i frekvenční slovník češtiny z roku 2004. Kromě toho Ústav permanentně pracuje na tzv. "tezauru", což je obrovská sbírka v podstatě všech slov, která se v českých textech objevují. Z nich se pak vybírají nová slova pro kodifikaci.
[ Zpět ]Datum: 01.10.2007Autor: MedvědHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
No, tohle je ale spíše pro lidi, kteří se tím živí, ne ?
Přeci jako obyčejný čtenář a občasný přispěvatel do různých veřejných diskuzí nebudu pravidelně běhat po knihkupectvích a ptát se jestli náááhodou nevyšlo něco co by se mohlo hodit... Podle mne by konečně mělo vyjít nějaké ucelené dílo, ne každou chvíli jen nějaká "příručka", o které drtivá většina ani neví, že něco takového vůbec existuje...[ Zpět ]Datum: 01.10.2007Autor: JardaHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Máš pravdu. Taky mi to vadí. Pro školu a veřejnost vychází v určitých intervalech "Pravidla českého pravopisu", "Slovník spisovné češtiny" a různé Slovníky cizích slov, z nichž nejkomplexnější je "Akademický slovník cizích slov". Slovníky neologizmů jsou rovněž určeny pro širokou veřejnost. Někdy je to dokonce zábavné čtení. Naopak právě ucelené dílo by si kromě odborníků nikdo nekupoval, protože by bylo příliš drahé.
[ Zpět ]Datum: 01.10.2007Autor: MedvědHodnocení: 0 0
-
-
-
-
-
-
Re: Jazykové perly
Šířií se tu jeden nápadný jazykový nešvar. Vysvětlující částici (příslovce) "holt" tu mnozí píší nesprávně s "d" na konci a někteří další tento pravopis mechanicky přejímají. Proto si myslím, že potřeba na tento pravopisný problém upozornit a uvést vše na pravou míru.
Částice "holt" s "t" na konci je (jiho)německého původu (na severu se ve stejné situaci říká "eben"). Německý pravopis této částice je "halt", ale kvůli převažující nářeční výslovnosti "a" jako "o" v Rakousku a Bavorsku se do češtiny toto slovo dostalo převážně s "o" v podobě "holt" - podobně jako z německého "Bank" (lavice) máme "český" výraz "ponk".
Slovo "hold" má pak jako podstatné jméno úplně odlišný význam, jak správně poukazuje wewerka: "okázalý projev úcty, oslava výjimečných vlastností apod." Toto slovo k nám přišlo rovněž z němčiny - německé "die Huld" má stejný význam.[ Zpět ]Datum: 15.10.2007Autor: MedvědHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Berete mu chuť do života, kdo chce pochopí, co chtěl autor říct, a komu se to nelíbí .......
[ Zpět ]Datum: 15.10.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (wert)Hodnocení: 0 0
-
-
Re: Jazykové perly
Co mně nejvíc v posledních asi 18 letech vadí, tak to jsou následující věci:
a) např. místo "do večera byl opraven" řekne hlasatelka "byl opravený";
b) neustálé "školení" lidí formou "ve španělském Madridu, v norském Oslu" atd. - brzy možná uslyšíme i "v české Praze, v moravském Brně, v anglickém Londýně";
c) co mě nejvíc dostává, je: "byt se dvěmi bakóny", můj děda k tomu z legrace dodává, že to "viděl oběmi očimi";
d) také "byt se sociálním zařízením" (společenským!) je moc fajn namísto "se záchodem" nebo případně s "hygienickým zařízením";
e) "sociálně slabí" namísto "chudí", popř. "v nouzi, nuzní";
f) totéž platí pro "potřebné" lidi namísto "v nouzi", "nuzní", "chudí" (někdo neuměl přeložit z angličtiny (needy), dokonce to používají profesionálové a zákonodárci!
g) za slovo "implementovat" bych dával do klády, místo tohoto slova máme tolik výstižných českých výrazů...[ Zpět ]Datum: 15.10.2007Autor: DandaHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Co se divíš, dneska se přesné pojmenování prostě nenosí ;-) Dříve byli "slepci" nebo "nevidomí", dneska to zní skoro jako nadávka... Společensky akceptovatelně to pojmenovali jako "zrakově postižení", ikdyž se do této kategorie vejdou už všichni s nějakými zrakovými problémy, nejen ti úplně slepí...
Invalidu už dnes také nepotkáš, jen "tělesně postiženého" ;-)[ Zpět ]Datum: 15.10.2007Autor: JardaHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Počkej, takže chceš říct, že si vlastně už dneska nemá kdo sedat na "místa pro invalidy" v MHD?!? Ještě, že to vím, zítra už se tamposadím s klidným svědomím, že vlastně nikomu místo nezabírám :o)))
[ Zpět ]Datum: 15.10.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (radka)Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Tak to jsem zvedavej, jak se z toho vykecas:-)))
[ Zpět ]Datum: 15.10.2007Autor: neprihlasenej-MichalHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Jak jako zítra?? takové krásné počasí a Ty nejezdíš na kole a kodrcáš se MHD? :-)))
[ Zpět ]Datum: 15.10.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (wert)Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
No jo, máš pravdu - zítra MHD nejedu, zítra jedu autem :o)))
Tak pozítří :o)))[ Zpět ]Datum: 15.10.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (radka)Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Tady se nekomu budou jezit chlupy:-)))
[ Zpět ]Datum: 15.10.2007Autor: neprihlasenej-MichalHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
To ale není můj problém :o)))
[ Zpět ]Datum: 15.10.2007Autor: Neregistrovaný uživatel (radka)Hodnocení: 0 0
-
-
-
-
Re: Jazykové perly
Přečti si tohle a budeš v obraze ;-) Čl. 5...
http://www.dpp.cz/index.php?q=cs/smluvni...
Vozík pro invalidy a slepecká hůl existuje, ale osoby které je používají už nejsou invalidé a slepci ;-) To je bordel ;-)))[ Zpět ]Datum: 15.10.2007Autor: JardaHodnocení: 0 0
-
-
-
Re: Jazykové perly
To jsou velmi zajímavé postřehy.
K bodu a)
Jde skutečně o velmi frekventovanou chybu - vlastně o záměnu dvou dost odlišných gramatických struktur: tzv. dějového pasiva (Co se stalo? Něco bylo uděláno.) a jmenného přísudku se sponou (Jáké to v tom okamžiku už bylo? Něco bylo udělané). V prvním případě se jedná o proběhlý děj, v druhém případě o jeho výsledek.
K bodu c)
Jedná se o tzv. hyperkorektní tvary. Uživatel jazyka tuší, že většina tvarů sedmého pádu na "-ma" jsou tvary hovorové a pro spisovnou češtinu tudíž nepřípustné. Proto je důsledně nahrazuje tvary na "-mi", aniž si uvědomí problém dvojného čísla, tzv. "duálu", kde tvary na "-ma" jsou jediné správné. Duál se týká číslovek "dva" a "oba" (tedy "s dvěma, s oběma"), ale také některých podstatných jmen (oči - očima, uši - ušima). V některých případech tvar duálu může rozlišit význam (noha - nohami/nohama). V takovém případě se duál používá pro lidské končetiny a klasický instrumentál pro neživé součásti např. nábytku. Zajímavé jsou víceméně sporné případy zdrobnělin (oběma ručičkami nebo ručičkama?). Zpravidla se to řeší obdobně jako u těch nohou (ručičkamI hodin, ručičkamA dítěte).
K bodu f)
Výraz "potřebný" ve významu "nuzný" není kalkem (doslovným překladem) z angličtiny. Je tradiční součástí českého jazyka. Koncem osmdesátých let bylo slovo "potřebný" v tomto významu v českém jazyce pociťováno už jako víceméně knižní a v podstatě zastaralé, ale po revoluci (nejspíše pod vlivem angličtiny a změněných sociálních poměrů ve společnosti) prožilo svou renesanci.[ Zpět ]Datum: 15.10.2007Autor: MedvědHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Slovo "potřebný" jsem před revolucí znal pouze v jeho významu "je k něčemu potřebný", nikoliv "něco potřebuje" . Pokud někdo potřebuje (pomoc), pak je "potřebující", ne? teprve po revoluci jsem najednou začal slýchat, že "potřební potřebují potřebné prostředky" :-).
Jinak vás, Medvěde, velmi obdivuji za vaši znalost češtiny a nejen jí... jste zjevně profík, já jsem jen uživatel.[ Zpět ]Datum: 15.11.2007Autor: DandaHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Díky za uznání. :o)
Je sice spousta slov, která se ujala v jiných tvarech, než by zdánlivě odpovídalo jejich logice. V tomto konkrétním případě tomu tak ale není. Odvození pomocí přípony "-ný" je v naprostém souladu s logikou české slovotvorby. Tato přípona často vyjadřuje přítomnost nějakého znaku: "náklad - nákladný", "humor - humorný". Proč tedy ne "potřeba - potřebný"?
Způsob vzniku přídavného jména "potřebný" ve významu "nuzný" je nejspíš analogií: Někdo má nouzi, tak je "nuzný", někdo má potřebu, tak je "potřebný". Určitou roli zde pravděpodobně sehrála i němčina se svým "der Bedarf" (potřeba) a bedürftig (potřebný, nuzný).
Kolektivní uživatel českého jazyka (český národ) zřejmě potřeboval odlišit význam běžného přídavného jména od přídavného jména slovesného . Nejspíše proto, že přídavné jméno slovesné "potřebující" by označovalo situaci v konkrétním okamžiku, kdežto přídavné jméno "potřebný" má vyjadřovat spíše setrvalý nebo aspoň dlouhodobější stav.
Kromě toho zrovna výraz "potřebující" se příliš neujal - většinou se tento význam vyjadřuje přídavným jménem "vyžadující": Dům potřebuje (vyžaduje) opravy - jde tedy o dům VYŽADUJÍCÍ opravy (spíše než "potřebující" opravy) .[ Zpět ]Datum: 15.11.2007Autor: MedvědHodnocení: 0 0
-
-
-
-
Re: Jazykové perly
Zase si přihřeju polívčičku na tomto vlákně: Všiml jsem si, že někteří diskutující používají slůvko "viz" s tečkou. Jde nejspíš o důsledek přesvědčení, že se jedná o zkratku. Toto slovo však zkratkou není, proto by se mělo psát bez tečky. Jde o rozkazovací způsob slovesa viděti. Ze slova "viz" se naopak dá utvořit zkratka "v." nebo "v.t." (= viz též), kde je tudíž tečka už nutná.
[ Zpět ]Datum: 17.11.2007Autor: MedvědHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Ještě jedna chyba mi nedá nereagovat: Používání přechodníků.
Přechodníky jsou nesmírně ošemetná věc, proto je dobré je používat opravdu jen když má člověk jistotu, že s nimi umí zacházet. Nejdůležitější je umět rozlišit přechodník přítomný (= ten, který právě něco dělá), zakončený v mužském rodě -a (jeda, nesa) nebo -e/ě (mlče/stavě), kterým v ženském a středním rodě odpovídají tvary na -ouc/-íc (nesouc, mlčíc) a v množném čísle -ouce/-íce (nesouce, mlčíce), od přechodníku minulého (ten, který něco udělal), zakončeného v mužském rodě -v (zvolav) nebo bez zakončení (přines), v ženském a středním rodě -vši/-ši (zvolavši, přinesši) a v množném čísle -vše/še (zvolavše/přinesše).
Nejde ale jen o rozlišení z hlediska správnosti jejich tvarů. Podstatnější je, že existují omezení, od jakých sloves se který typ přechodníku vůbec může tvořit. Přítomné přechodníky se totiž dají tvořit jen od sloves nedokonavých, minulé přechodníky jen od sloves dokonavých. Proto od slovesa "vzpomínati" je možný přechodník pouze přítomný: "vzpomínaje", od slovesa "vzpomenouti" jen přechodník minulý: "vzpomenuv".
Jelikož "odhlédnouti od čeho" je slovesem dokonavým, nelze od něj tvořit přechodník přítomný "*odhlédnouc", nýbrž pouze přechodník minulý "odhlédnuvši".
Tyto chyby jsou v poslední době bohužel velmi časté. Obecné povědomí o tomto jevu je dnes už velice nízké a u mladé generace už dokonce vyloženě nulové.[ Zpět ]Datum: 17.11.2007Autor: MedvědHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Vždy, když si Medvěde, přečtu Tvé jazykospytné výklady, mrzí mě, že nemohu znovu do školy abych se naučil takovéto věci správně. A hlavně, kouzlo jazyka jsem objevil až ve velmi pokročilé dospělosti a ta teorie a historie vývoje, ta mi chybí. Samozřejmě, že ani kdybych to uměl, asi bych v přechodnících nemluvil, ale používání jazyka bez chyb mi připadá asi jako když někdo umí dobře zpívat. Není to k životu nutné, ale je to příjemné.
[ Zpět ]Datum: 18.11.2007Autor: petrpHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
tak tak. Ale ty přechodníky, jež také neumím používat správně, jsou krásné. Možná proto, že jsou málo používané a jaksi archaické a navozují mi představu dob mých babiček. No prostě mi zní dosti libozvučně. S jazykem si hraju rád. Vždycky jsme si hráli s bráškou a vymýšleli nová slova či pojmenování. Koneckonců moje zdejší přezdívka je právě toho svědkem. Místo Jířo či Jiří mi bráška říká Jurimír nebo Jurislav:o))
[ Zpět ]Datum: 18.11.2007Autor: JurimírHodnocení: 0 0
-
-
Re: Jazykové perly
Zvláštní.
Tvé rozklady o jazyce čtu rád. Poučím se, je to pohlazení duše.
Když ale začneš o automobilismu, odcházím. BRrrrrrrrr!
Neměl by ses, ševče, držet svého kopyta?[ Zpět ]Datum: 18.11.2007Autor: AVHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
To víš, že se rád svého kopyta přidržím. Ale nejen jazykovědou živ je člověk. Můj život je taky ježdění na kole po městě i mimo něj - a tam se z lingvisty stává hříčka v rukou bezohledných motorizovaných jedinců. Ale nerad bych tohle vlákno zapleveloval svými antimotoristickými výlevy.
[ Zpět ]Datum: 18.11.2007Autor: MedvědHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Tak taaaaaak!!!
[ Zpět ]Datum: 19.11.2007Autor: neprihlasenej-MichalHodnocení: 0 0
-
-
-
Re: Jazykové perly
Třeba se to zde už probíralo, lenost mi však brání to hledat. Vím že je z jazykového hlediska správné zakončovat cizojazyčná ženská příjmení příponou "ová", ale nelíbí se mi to a zejména u asijských jmen mi to z úst sportovních komentátorů zní komicky. Jaký byl důvod k zavedení tohoto pravidla? A proč se tomu nepřizpůsobují všechny složky jména - Sunová Wuová Kungová, nebo třeba jméno mosambické půlkařky - Maria Lourdes Mutolaová/Maria Lourdesová Mutolaová.
[ Zpět ]Datum: 19.11.2007Autor: abernathyHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Dřív se přechylovala skutečně všechna ženská jména. Až v posledních letech v souvislosti s otevřením hranic a zvýšeným výskytem mezinárodních a interraciálních sňatků vznikl masivnější tlak na omezení tohoto jevu. Často z technických důvodů - v zahraničí pak odmítali uznat, že jsou manželé, když se každý vlastně jmenoval jinak.
V Itálii dokonce přechylovali zpět z ženského jména na mužské následujícím stylem: Bratr slečny Horákové byl podle nich pan Horakovo.
Vznikaly i velmi kuriozní případy, kdy český tlumočník do angličtiny překládal jména (myslím, že to byly tenistky) včetně přechylovací přípony "-ová": Tuším Evertová-Lloydová a divil se, že členové delegace nevěděli, o kom je řeč.
Velmi bizarní tvary vznikají přechylováním ruských (vlastně již přechýlených) jmen: třeba Těreškovová - tam je to "-ová" vlastně dvakrát - jednou rusky, podruhé česky. Ještě horší je přechylování ruských jmen končících na "-ych" (ale jsou taková i v češtině -Šerých), což odpovídá českému "-ů" (Janků). Když manželka jakéhosi Aleksandra Serych je u nás nazývána Serychová, je to, jako bychom naší popové zpěvačce Heidi Janků říkali "Jankůová". Správně je Jekatěrina Serych stejně jako Heidi Janků.[ Zpět ]Datum: 19.11.2007Autor: MedvědHodnocení: 0 0
-
-
Re: Jazykové perly
Nedávno jsem použil přídavné jméno imaginativní. Zní to jako anglicismus a ve slovníku není. Nicméně slovo imaginace jsem ve slovníku již našel, nicméně jsem se už nedozvěděl zda se od něj dá odvodit přídavné jméno nebo ne...
[ Zpět ]Datum: 19.11.2007Autor: HraboshHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Slovo "imaginativní" je v Akademickém slovníku cizích slov A-Ž, Academia Praha, 2000.
[ Zpět ]Datum: 19.11.2007Autor: MedvědHodnocení: 0 0
-
-
Re: Jazykové perly
Jsem si vzpomněl na dva brutální čechismy... Peterem, Ružomberoku...
[ Zpět ]Datum: 12.12.2008Autor: HraboshHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Ano, je to brutální, ale takový je vývoj. Jedná se o přístup ke zpracování slov (hlavně jmen a názvů) z jiných, často úzce příbuzných jazyků. Dřív by tento přístup byl nemyslitelný, dnes je už ale (bohužel rovněž správnou) alternativou oněch "češtějších" kratších forem (Petrem, Ružomberku/Ružomberka).
Velmi ilustrativní jsou v této souvislosti případy českého skloňování ruských jmen typu "Tolstoj". Kdysi všichni věděli, že se v té ruštině jedná o přídavné jméno, tudíž jediným správným přístupem bylo skloňování "Tolstého", "Tolstému" atd. Dnes už je ale (bohužel) přípustná i varianta "Tolstoje", "Tolstojovi"...
Méně známým případem jsou rovněž ruská příjmení kočící na "-ych", jako "Sedych". Jedná se o obdobu českých příjmení končících na "-ů" (Janků, Pavlů...), tudíž by se taková příjmení vlastně vůbec neměla skloňovat. Opak je však pravdou: Naprosto běžně skloňujeme "Sedycha", "Sedychovi"... Rve mi to uši, ale vývoj jazyka je neúprosný.
Vždyť i připojování přechylovací přípony "-ová" k ruským příjmením končícím na "-ov" nebo "-in" je z podobného soudku: Proč TěreškovOVá? Z (jazykové) logiky věci by se i v češtině mělo říkat "Těreškova", nanejvýš "Těrešková". Jedná se totiž o přivlastňovací tvar typu "otcova".
Abychom to nesrovnávali pouze s ruštinou - podobný problém nastává i u angličtiny. Anglická forma křestního jména Petr - "Peter" vyslovovaná zhruba jako /pítr/ se v při oslovení takové osoby skloňuje jak? Donedávna bylo jediným přípustným tvarem vyslovované /pítře/, dnes už naprosto běžně /pítre/.
Mám z toho všeho uši vorvaný na cáry, ale bohužel s tímto vývojem nic nenaděláme. Jedná se o projev vzájemného odcizování jazyků, které se projevuje menší ochotou přijmout cizí výraz do domácího gramatického paradigmatu. Prostě se k cizím slovům chováme cize.[ Zpět ]Datum: 13.12.2008Autor: MedvědHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Jak říkáš, vývoj jazyka je neúprosný. Já si zase připadám jako v národě idiotů, když zjišťuju, že většina mých soukmenovců naprosto samozřejmě předpokládá, že řecká předpona "hyper" naznačuje něco většího, než latinská předpona "super".
Mně opravdu nevadí vzájemné obohacování jednoho jazyka jiným (vím, že to jiní nazývají przněním), protože to tu bylo vždycky a jak je vidět, jazyk to spíše posílilo, než zahubilo. Takovým obohacováním dáváme najevo svou otevřenost, v nejhorším pohodlnost.
Připadá mi ale trapně směšné, když lidi s oblibou používají slova, která si jsou líní najít i jen v internetovém slovníku, a pak nevědí, co zanemnají.Tím totiž dáváme najevo akorát svou omezenost, nevzdělanost a pitomost...[ Zpět ]Datum: 13.12.2008Autor: k.vlHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Ten pocit máš naprosto oprávněně. Vývoj jazyka je postaven v podstatě na absorbování chyb. Když je nějaká chyba příliš častá, tak se to prostě uzákoní a je to.
Ono je obohacování a "obohacování". Pokud jazyk existuje i ve své písemné podobě a je základem národní kultury, není už možné ponechat ho živelnému vývoji. Záleží tedy na kulturní a jazykové úrovni těch, kteří o kodifikaci spisovné češtiny rozhodují. V poslední době mám v tomto ohledu jisté pochybnosti...
Nesprávné užívání cizích slov je kapitola sama pro sebe. Ale i takovéto chyby bývají nezřídka zdrojem významového posunu některých výrazů. V němčině se například stírá rozdíl mezi "reell" a "real", přestože obě slova měla původně rozdílný význam.[ Zpět ]Datum: 13.12.2008Autor: MedvědHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Obdobně v češtině se nyní používá "řádově" ve významu "asi". (Cena je řádově pět tisíc osm set dvacet tři padesát, místo cena je řádově v tisících. :) )
[ Zpět ]Datum: 13.12.2008Autor: petrpHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Nechá se to použít i třeba takhle: Na účtu mám řádově bratru asi pět set třináct korun? ;-) Taky už s úsměvem sleduju, jak televizní pracovníci znají brilantně skloňovat čísla. Holt časy Richarda Honzoviče jsou nenávratně pryč.
[ Zpět ]Datum: 13.12.2008Autor: abernathyHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Skloňování číslovek je opravdu katastrofa. Už pomalu neznám nikoho, kdo by to skutečně uměl. Totéž platí pro přechodníky. Spousta lidí se je snaží používat, aby ozvláštnili své vyjadřování, ale výsledek je tristní.
A to nemluvím o skloňování vztažných zájmen typu "jenž". Akuzativní tvary mužského a ženského rodu "jejž" a "již" už dnes téměř nikdo nezná a nepoužívá. Prostě je nahradily tvary prvního pádu ("jenž" a "jež") a je vymalováno... Podobně dopadá i skloňování zájmena "týž".[ Zpět ]Datum: 13.12.2008Autor: MedvědHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Ano, tohle je smutný. Ale copak přechodníky nebo zájmeno jenž, skutečná bída je, že většina veřejně se projevujících lidí neumí ani správně vyskloňovat zájmeno "ona", což často mění i význam: věty "Vidím ji přes rameno." a "Vidím jí přes rameno." přece jen nejsou to samé...
[ Zpět ]Datum: 13.12.2008Autor: k.vlHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Přesně tak. Tady bych byl ale tolerantní. Ty tvary jsou zvukově natolik podobné, že očekávám v příštích letech určité rozvolnění pravopisné normy, jinými slovy, že časem bude přípustný obojí pravopis.
Něco podobného se dá v horizontu deseti dvaceti let očekávat u pravopisných podob zájmen "mě" a "mně" tam už je zvuková podoba naprosto totožná a drtivé většině uživatelů toto rozlišování připadá už jako anachronismus. Já sice tento názor tak úplně nesdílím (považuju se za jazykového tradicionalistu), ale přiznám se, že při psaní na tento rozdíl musím pokaždé myslet a už se mi i tady párkrát stalo, že jsem obě formy zaměnil.
Všimni si, jak téměř bez povšimnutí prošla změna, že když něco beru ZE stolu, nemusím nutně otvírat šuplík (tedy správně "zásuvku"), ale daná věc mohla původně ležet na desce stolu. Snažím se tento rozdíl nadále respektovat, takže já beru vázu zásadně SE stolu (protože ji mám NA stole a ne VE stole). Zrovna tak nepadám Z kola (neboť v něm nejsem vpleten), nýbrž S kola, jelikož jsem původně seděl NA něm.[ Zpět ]Datum: 13.12.2008Autor: MedvědHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Ano, máš pravdu, asi se to časem sjednotí. V těchto případech (a to i v případě "z"/"s", o kterém píšeš) je mi to líto, protože se jedná o ztrátu schopnosti vyjadřovat různé významy - budeme se muset spoléhat na kontext, což je škoda. Já třeba píšu celkem často písňové texty nebo (řidčeji) básničky. Schopnost jazyka vyjádřit co nejpřesnější význam jedním slovem se mi hodí, protože jsem zastáncem co nejvýraznější zkratky.
No, ale to je detail, co nadělám... :-)[ Zpět ]Datum: 13.12.2008Autor: k.vlHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
O.T.: Možná se pleteš, mně připadá, že tě doň (:-) ) řada přispěvatelů dávno vpletla a někteří by tě s gustem podrobili zostřený variantě.;-)
[ Zpět ]Datum: 13.12.2008Autor: abernathyHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Snaha byla, ale přání zůstalo otcem myšlenky. Rozhodně se necítím být vpleten do jakéhokoli kola, natož svého, S kterého bych mohl spadnout. Z kola bych mohl tak maximálně VYpadnout. A k tomu se nechystám.
Ale narazil jsi na velmi pěkný jazykový problém (doň). Kdo dnes zná nebo dokonce používá jiná zájmenná příslovce než "proč", "oč", "zač" a nač". Třeba "več" nebo "seč". "Več" už dnes sotvakdo používá. Jediné, VEČ doufám, je, že tomuto slovu aspoň občas někdo porozumí.
A zájmenné příslovce "seč"? Mnozí je používají, ale v devadesáti procentech "blbě". Nejčastější (a samozřejmě chybnou) frází s tímto slovem je "Snažím se, seč mohu". Větší kravinu jsem snad neslyšel. Dnes už nikdo nepřemýšlí o tom, kde se toto slovo v češtině vzalo. Málokdo ví, že vychází z fráze typu "NeJSEM S TO ten text pochopit, leč snažím se, SEČ JSEM". - A ne Snažím se seč *MOHU", ale *neMOHU s to ten text pochopit.
Podobně příšerně mi zní "SEČ mi síly stačí". Správně by bylo "CO mi síly stačí", případně "NAČ mi síly stačí".
Osobní zájmenná příslovce "oň", "doň", "proň", "zaň", "naň" nebo dokonce "veň" snad už dnes nikdo nepoužívá. Přece jen by to znělo poněkud archaicky. Ale možná s tím zase začnu. :o))[ Zpět ]Datum: 13.12.2008Autor: MedvědHodnocení: 0 0
-
-
Re: Jazykové perly
A jezdíš S kopce, ne? Mám pocit, že Z kopce může jet leda tak vlak, pokud tím kopcem vede tunel. Přesto je to teď prý jedině správně. Nezbývá, než se podřídit chybující většině, tak, jako postupně ve všem.
Když se zadá do vyhledávače s kopce a z kopce, to druhé má víc než desetinásobný výskyt. Náhodou jsem při tom narazil na jakousi diskusi, kde každý považoval svou verzi za správnou a ostatní měl za debily. Pro svou verzi měl ale vždy ještě debilnější obhajobu...:-)[ Zpět ]Datum: 14.12.2008Autor: RadekHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Tak přidám ještě svou verzi. :o))
Já osobně zásadně jezdím s kopce (nebo skopce), ale málokdy z kopce (a už vůbec ne zkopce). To první maximálně když projíždím Vyšehradským tunelem.
Co se týče předložky, jsou podle mých informací správné možnosti obě ("s kopce" i "z kopce"), přičemž ale pro školy je závazná ta novější (progresivnější) varianta - tedy "z kopce").
Co se týče psaní zvlášť či dohromady, lze podle mého rovněž obojí (rozkolísaná norma): "s kopce/kopečka" i "skopce/skopečka", analogicky pak i "z kopce/kopečka" i "zkopce/zkopečka". Totéž platí pro předložku "do" ("do kopce/kopečka" i "dokopce/dokopečka"). Pravidla českého pravopisu se k tomuto nevyjadřují explicitně, ale odkazuji na analogii "dokola/dokolečka" oproti významově odlišnému "do kola/kolečka".
Vlastně by se dalo na správný pravopis usuzovat podle otázky, na kterou chci odpovědět: Ptám-li se "KAM?", pak "do kopce", ptám-li se "JAK?", pak spíše "dokopce". Většině uživatelů bude ale obojí dost splývat. Leč přesto: Ve větě "Rozjel jsem se do kopce", považuji za správné psát předložku zvlášť. Ve větě "Jeli jsme většinou dokopce", zase spíše dohromady.
Podobně by to mohlo být i u předložky "s/z": Na otázku "ODKUD?" bych automaticky psal předložku zvlášť, tedy "s/z kopce". Například "Kameny padaly s/z kopce na silnici." Ale pokud bychom odpovídali na otázku "JAK?", dal bych přednost spřežkovému pravopisu "zkopce/skopce". Příklad věty: "Jeli jsme převážně skopce/zkopce".
Velmi zajímavý je ještě pohled dialektologický: Leckde se místo "s/z kopce" říká "z vršku". Zde bych pravopis s předložkou "s" považoval už přímo za puristický. V tomto názoru mě utvrzuje i představa, že by se v případě spřežkového pravopisu mělo psát "svršku". Pravopis "zvršku" si ale představit dovedu.[ Zpět ]Datum: 14.12.2008Autor: MedvědHodnocení: 0 0
-
-
-
-
-
-
Re: Jazykové perly
A to slovo "řádově" není cizím slovem. O co větší je pravděpodobnost sklouznutí nějakého cizího slova, kterému rozumí méně lidí, k jinému významu...
Jeden ze staších případů je významový posun u slova "apokalypsa". Původním výnamem "zjevení". Dnes se používá téměř výhradně ve významu "katastrofa".[ Zpět ]Datum: 13.12.2008Autor: MedvědHodnocení: 0 0
-
-
-
-
Re: Jazykové perly
Nejdrsnější formu přechylování jsem zatím viděl u indonéských ženských jmen. V indonéštině totiž také jména přechylují- příponou "putri" Takže Sukarnova dcera, Megawati, se jmenuje Sukarnoputri. Místo toho abychom u jejího jména buď odpreparovali indonéské přechýlení a říkali jí Sukarnová nebo jméno ponechali v původní formě, vyrábíme dost drsný paskvil- Sukarnoputriová.
[ Zpět ]Datum: 13.12.2008Autor: HraboshHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Ano, něco podobného se děje i u jmen v dalších, dokonce evropských jazycích. Známé jsou příklady z Islandu. Islandština ženským potomkům přidává ke jménu otce (případně někdy matky) příponu "-dóttir". Takže například jméno někdejší islandské premiérky komolili naši žurnalisté na Vigdís FinnbogadóttirOVÁ. A myslím, že i průměrně chápavému našinci musí být jasné, že islandské "dóttir" znamená dceru, takže o informaci, že jde o dámu, je postaráno dostatečně.
[ Zpět ]Datum: 13.12.2008Autor: MedvědHodnocení: 0 0
-
-
-
-
Re: Jazykové perly
Nedávno jsem narazil na "Myšák gallery" Připadá mi to docela pitomé takhle kombinovat anglcký a český název. Jestli tomu rozmím správně, mělo by být "Galerie Myšák" nebo "Myšákova galerie" nebo kdyžuž tak "Mysak Gallery" Nebo to připadá divné jenom mě?
[ Zpět ]Datum: 13.12.2008Autor: ZakarrHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Toto je bohužel dnes velmi časté. Ale k mesalianci českých a cizích slov (a gramatických postupů) docházelo i dříve. Vezmi si třeba takové slovo "plynofikace". Byl to tenkrát kompromis mezi "zaplynováním obcí" a "gazifikací". :o))
Na druhou stranu u latiny či řečtiny je to přijatelnější než u živých jazyků. Angličtina (ve své primitivní formě) tímto způsobem zevnitř rozvrací mnoho kulturních jazyků Evropy i celého světa. Někde už na to přišli a ochranu národního jazyka (specielně před "anglifikací" či amerikanizací) chrání zákonem.[ Zpět ]Datum: 13.12.2008Autor: MedvědHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
V případě všech těch "city", "palace" a "arena" si myslím, že nejlepší by bylo, kdyby šli developeři do ass a my bychom měli svatej room. Možná by si po cestě zasvinili face, ale bylo by to docela joke a ve výsledku celkem good. :-)
Jinak souhlasím, že plynofikace je poněkud šetrnější řešení než zaplynování. :-)[ Zpět ]Datum: 13.12.2008Autor: ZakarrHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
V poslední době mě irituje zvýšený výskyt "plazů" na velmi frekventovaných místech - například "Novodvorská Plaza" a podobně. Pořád mi vrtá hlavou, kterýho plaza tu mají na mysli. Nejspíš to bude nějakej hodně jedovatej. :o))
[ Zpět ]Datum: 13.12.2008Autor: MedvědHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
:-)))))))))
Tak teď jsi mě dostal ! :-)
A počkej, až budeš někam cestovat vlakem a tento bude odjíždět z Main nádraží, případně Hlavní station.[ Zpět ]Datum: 13.12.2008Autor: ZakarrHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Ony stačí ty Langrovy Czech Pointy. Až si nějaká babička půjde vyřizovat novou občanku, protože jí tu starou sežvejkala koza, nebude se stačit divit. Co je lidem do nějaké anglické slovní hříčky?
Zcela vážně uvažuju o nějaké stížnosti pro porušování práva občanů České republiky používat na úřadech mateřštinu.[ Zpět ]Datum: 13.12.2008Autor: MedvědHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Dopadne jako ta babička v tom fousatém vtipu, která nakonec nevěděla, zda má cecky nebo kecky.
[ Zpět ]Datum: 13.12.2008Autor: petrpHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Tak ten vtip je asi málo fousatej, protože ho neznám, ale tuším... Jak zní jeho poslední verze?
[ Zpět ]Datum: 13.12.2008Autor: MedvědHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Jako dítě jsem to slyšel takto: Babička obchází pražské hotely a ptá se před hotelem Intercontinetal na cosi. Portýr ji vysvětlí, že se to C čte jako K, babička pak dojde k hotelu Internacional a tam uplatní tuto poučku. No a zase špatně. Tak pak neví, co vlastně má. :)
Mimochodem, to slovo kecky je také pěkné označení pro sportovní boty od firmy Keds, používalo se i v dobách, kdy se u nás žádné Kedsky nedaly koupit.[ Zpět ]Datum: 13.12.2008Autor: petrpHodnocení: 0 0
-
-
-
Re: Jazykové perly
Letos náš premiér zmiňoval jakési "standby ovation", vyvolané některým politikem.:-))
[ Zpět ]Datum: 13.12.2008Autor: abernathyHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Czech Point jako checkpoint :-)
S montováním cizích výrazů do úředních záležitostí také nesouhlasím, jednou tu je jako úřední řeč zavedena čeština, tak by to měly úřady dodržovat :-(
Za e-government bych také někoho rád nakopal do... :-((([ Zpět ]Datum: 21.12.2008Autor: JardaHodnocení: 0 0
-
-
Re: Jazykové perly
A což teprve František Josef Hlavní Wilson station.
[ Zpět ]Datum: 13.12.2008Autor: petrpHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
:-)))
"A kde to prosím vás je?" - "No přeci na hlaváku babi"[ Zpět ]Datum: 13.12.2008Autor: ZakarrHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Jistěže i mě uráží amerikanismy a rádoby světácké výrazy(věřím,že často jsou používány lidmi,kteří ani angličtinu pořádně neovládají).
Pro mě bylo(a je)šokující-asi jsem konzervativní-naprosto nevhodné používání slov "bomba","pecka",super" a vkládání slov do věty typu "prostě","jako" a rozhovor začínající slovy "..no tak.."(na všech úrovních včetně politiků).
Ale i zde pozoruji časté používání slova "so".[ Zpět ]Datum: 13.12.2008Autor: jinecHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
To víš, mi daleko od Anglie, Prahy a jiných pupků světa, v obklopení saským kmenem, mi to "so" máme na jazyku pořád. Kdbys viděl, kolikrát musím to "No" ze začátku příspěvku mazat! Prstíky ho tam cpou automaticky.
Teď jen musím projít kankem abych se podíval, zda nemám hintrtýre zasypané sněhem. :)[ Zpět ]Datum: 13.12.2008Autor: petrpHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
"Bomba", "pecka", "super" - to jsou spíše projevy snahy o neotřelé a dostatečně výrazné (expresivní) vyjadřování. Učitá expresivní slova časem ošuntí a přestanou plnit svou úlohu. Ve stejném stylu bylo před desítkami let slovo "prima" a dnes se z původně realtivně expresivního slova stalo krotké, ba něžné ocenění. Mně v tomhle směru víc vadilo (dnes už upadající) slovo, že je něco "boží".
Vkládání slov typu "prostě", "jako","tedy", případně zahajování odpovědi na otázku slovy "No tak,..." má trochujinou povahu. Člověk tím získává čas na sesumírování kloudné myšlenky. Posléze se z toho stává návyk.
A tím "so" myslíš německé "tak"? To je u českých mluvčích podle mě spíš módní záležitost. Dotyčný chce jen ukázat, že už slyšel o němčině. V němčině samotné se spíš projevuje inflace slov jako "also", "tja" a několika dalších.[ Zpět ]Datum: 13.12.2008Autor: MedvědHodnocení: 0 0
-
-
-
-
-
Re: Jazykové perly
mě iritují bankovní poplatky hehe
[ Zpět ]Datum: 13.12.2008Autor: Neregistrovaný uživatel (ich)Hodnocení: 0 0
-
-
-
Re: Jazykové perly
Musím říci, že u tohoto vlákna se bavím. Je vidět, že i když má více než 500 příspěvků a mnohých z nich je autorem Medvěd, přesto je prosto invektiv oproti jiným.
[ Zpět ]Datum: 13.12.2008Autor: johnHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Aktuálně - vždycky mě nadzvedne, když na Nově hlásí, že bude "tomp rajdr". Asi jeden z těch případů, kdy cizí názvy vejdou do povědomí mas tak, jak se čtou hezky česky a kdo je vysloví správně, je spíš za magora. Tak vězte, že správně by to mělo znít "tůmrejdr" (ale že bych se podíval, o co to vlastně de, to nehrozí).
[ Zpět ]Datum: 02.01.2009Autor: RadekHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Tomb se čte "tům" ???
Jinak ten film je s hlavní hrdinkou jedné série počítačových her ;-) Tak doufám, že jsem Tě ještě více odradil :-)))
http://cs.wikipedia.org/wiki/Tomb_Raider_(s%C3... ;-)[ Zpět ]Datum: 02.01.2009Autor: JardaHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Uznej(me) ale, že pořád lepčí:-) "tomp rajdr", než přeloženo do češtiny úplně - "Vykradač(ka) hrobek" ;-)
Ono s těmi "překlady" anglických názvů filmů (her) je to někdy prostě problém.[ Zpět ]Datum: 02.01.2009Autor: hekynenHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
No on i takovej preklad Lonely Planet nebo jinych pruvodcu je nekdy hooodne zajimaci:-) Proto od urcite doby kupuji jen anglanske.
A nebo ted ctu nejakou knizku o interior designu (relativne odborna publikace) a to musela prekladat nejaka svadlena:-))))[ Zpět ]Datum: 02.01.2009Autor: neprihlasenej-MichalHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
To je fakt... I když jak ona, tak i Indy Jones vlastně ty hrobky sprostě vykrádají... A kvůli jednomu artefaktu zničí celý starověký palác, hrobku nevyčíslitelné hodnoty atd. atd. Prý "archeologové", pche... Prostě Amíci - sloni v porcelánu :-(
Ale když se přes tohle člověk přenese, tak se na ty filmy dá dokonce i dívat :-)[ Zpět ]Datum: 02.01.2009Autor: JardaHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Ano, to se těm filmům hodně vyčítá. Hlavně jim to vyčítají Češi, kteří jsou zřejmě na filmové barbarství citliví. V reálu ovšem klidně bez rozpaků vybagrují vzácné starověké pohřebiště, aby jim archeologové náhodou nezdrželi stavbu supermarketu... :-(
[ Zpět ]Datum: 02.01.2009Autor: k.vlHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
A vis co me nejvic rozesmiva? Ty emericke filmy o teroristech:-) Jak to vsechno zvladnou levou zadni:-))) Nedavno jsem po ocku sledoval nejakej podobnej, kde ty teeeroristy zvladl jeden chlap:-) Ale ve skutecnosti v tom maji bordel az hruza:-))) Myslim, ze Bushovi par tech filmu pustili v ouradu a dle toho se zacal chovat:-)
[ Zpět ]Datum: 02.01.2009Autor: neprihlasenej-MichalHodnocení: 0 0
-
-
Re: Jazykové perly
Joooooooooo,kdyby ten orel ČECH nevylezl na Říp,ale na jinou horu,možna by nepřišel Cyrilek a Metodek, tak jsme třeba mohli mluvit úplně jinou řečí a už by Tě to netočilo. :-)
[ Zpět ]Datum: 02.01.2009Autor: XXXLHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
A mohlo byt jeste lepe:-)
...
Jak v dálce vidim
zasněženy Říp
řikám si: Praotče Čechu
tys byl ale strašny cyp
Kdyby si popošel ještě
o pár kilometrů dále
tak jsem se teďka mohl
kdesi v teple v plavkach valet
...[ Zpět ]Datum: 02.01.2009Autor: neprihlasenej-MichalHodnocení: 0 0
-
-
-
IHned
vydržím leccos, ale tohle je děs :D
http://digiweb.ihned.cz/c1-33838720-nastaly...[ Zpět ]Datum: 04.02.2009Autor: HraboshHodnocení: 0 0
-
Re: IHned
Vždyť je to pravda :-) Místo aby se programy důkladně optimalizovaly aby mohly fungovat i na pár let staré šunce, tak Ti "minimální systémové požadavky" dost neurvale sdělí, že si máš opět koupit nový počítač...
Pokud Ti ale jde o to množství anglických výrazů ve zmíněném článku, tak se obávám, že konkrétně v tomto oboru to bez nich moc nepůjde ;-) Pro hodně věcí české ekvivalenty :-))) prostě neexistují... A konkrétně tady mi to vůbec nevadí, jde o odbornou rubriku onoho webu, tak se předpokládá, že tomu čtenáři budou rozumět...[ Zpět ]Datum: 04.02.2009Autor: JardaHodnocení: 0 0
-
Re: IHned
Promiň ale proč třeba místo "simplifikací elementárního programování" nemůže použít "zjednodušování základního programování"?
[ Zpět ]Datum: 04.02.2009Autor: HraboshHodnocení: 0 0
-
Re: IHned
Protože by to pak neznělo dostatečně emericky :-)
[ Zpět ]Datum: 05.02.2009Autor: Lelek-nakoleHodnocení: 0 0
-
Re: IHned
Ale blbost. Všechny výrazy v citované větě (vyhledal jsem si ji celou) jsou z latiny, popřípadě latinou převazaté z řečtiny. Bylo by fajn (jejda, pardon, chtěl jsem říct hezké - jejda, promiňte, nechtěl jsem říct pardon, chtěl jsem říct promiňte), kdyby věční jazykoví kritici měli nějaké jazykové vzdělání... ;-)))
Lidi, neblbněte. Já ten jazyk učím, ale kdybych byl takový purista (promiňte, chtěl jsem říct čistomil), tak bych začal češtinu upřímně nenávidět. Když vám doktor (promiňte, lékař) předepíše recept (promiňte, příjem), vynadáte mu taky, že nepíše názvy léků česky? Jděte do háje a soustřeďte se raději na smysl textů.
Jazyky se mícháním obohacují, stejně jako lidé. :-)))[ Zpět ]Datum: 05.02.2009Autor: k.vlHodnocení: 0 0
-
Re: IHned
problém je v tom že pro názvy léků často neexistuje plnovýznamové synonymum. Jenomže ten článek nemá hlavu ani patu, akorát to halí spoustou cizích slov. vůbec bych se nedivil kdyby používal nějakou českou obdobu (nechtěl jsem psát lokalizovanou) verzi SCIgenu http://pdos.csail.mit.edu/scigen/
[ Zpět ]Datum: 05.02.2009Autor: HraboshHodnocení: 0 0
-
-
-
Re: IHned
ještě před dvěma lety jsem doma požíval PC z roku '96 s W95. Pak jsem už začal mít tak zastaralé periferie (din :) ) a hlavně jsem už opravdu začal mít problémy s kompatibilitou SW (holt se už dělá jen pro W98 a i to přestává). Takže jsem koupil repasované železo,kterému je dnes asi 5-6let. Nevím proč ale zkrátka mi to Skype, Pidgina, OpenOffice, Thunderbird, Firefox, RealPolitik, Gimp, InkScape a pár dalších podobně náročných programů stačí. A myslím že ještě pár let vydrží a to i přestože stále instaluji aktualizace :)
[ Zpět ]Datum: 05.02.2009Autor: HraboshHodnocení: 0 0
-
Re: IHned
Přesně to samé. Mimochodem - na OpenOffice nedám dopustit, obzvlášť poté, co jsem byl nucen jeden čas pracovat na Wordu07. Chvíle, kdy jsem se toho nepraktického šmejdu zase zbavil, patřila k těm šťastným v mém dosavadním životě... :-)))
[ Zpět ]Datum: 05.02.2009Autor: k.vlHodnocení: 0 0
-
-
-
Re: IHned
Celý ten článek je trošku nesmysl...
Programováním se živím od r. 1993, takže můžu porovnávat vývoj "tehdá" a dnes (nepočítám ještě starší doby; s programováním jsem začal někdy v r. 1987). Dnes prostě není čas na pořádnou analýzu ani testování, zákazník požaduje verzi hned, byť nedokonalou, jinak má pocit, že se "nic" neděje a umí od rozdělaného projektu utéct jinam. Bohužel ten článek popisuje myšlení "nepoznamenaného" lidu (a pseudoprogramátorů, kterým se zove "klikači"), který si myslí, že k programování stačí levé tlačítko myši ("frajeři", kteří používají i pravé jsou už na úrovni šamanů). Ne, je to stále otročina, datlování tisíců řádků kódu, notnost znát tisíce vlastností, funkcí, metod a jejich parametrů, vědět jak co použít a jak co ne, znát nekompatibilnosti verzí (to, co funguje pod verzí 6 pod Win2000 nefunguje ve verzi 7 pod WinXP; a někdy se stane, že to nefunguje na některém počítači a na jiném ano, ačkoliv jsou víceméně identické). A nemluvě o tom, že než zvládnete "pojmout" verzi (vývojové prostředí, Windows atp), tak je tu nová, kde je "všechno" jinak...
Skvělé je taky třeba hledat chybu, kterou nejsem schopen vyvolat a u zákazníka si to vyzkoušet nemůžu, protože jednak je (kupř v Moskvě) a stejně by mne na jejich data ani nepustili (firemní politika)...
Případně člověk po pár dnech (a nocích) marného zápolení zjistí, že prostě "tam maj" chybu v ODBC ovladači (teď se mi to stalo u PostgreSQL)...[ Zpět ]Datum: 19.02.2009Autor: hekynenHodnocení: 0 0
-
-
Re: Jazykové perly
Včera jsem se mi dostal do ruky formulář s tímto nadpisem: "Action Plan Topic: Úkoly výroby Einbaustecker"
[ Zpět ]Datum: 21.08.2009Autor: petrpHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Tak velmi podobně zní poutací cedule na hotel, ve kterém trávím tuto část své dovolené - pomalu ani slovo česky: STEIN, SPORT, FIT, FUN, HOTEL, RESTAURANT, REITERHOF, OPEN. Stein je německý název hotelu (česky SKALKA), snad jen slova "hotel" a "restaurant" zní aspoň trochu česky.
[ Zpět ]Datum: 22.08.2009Autor: MedvědHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Jsi v Sudetech (jestli se dobře pamatuji), tak se hold nediv... A sport je snad taky české slovo, ne? ;-) A to fit s přimhouřením všech očí taky už pomalu ano. Buď fit - jaký rozumný ekvivalent by to v češtině mělo?
[ Zpět ]Datum: 23.08.2009Autor: hekynenHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Mě by ani moc nevadila ta němčina nebo angličtina samotná. Spíš mě vadí ta nesmyslná kombinace němčiny s angličtinou.
[ Zpět ]Datum: 23.08.2009Autor: petrpHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Mně vadí ta nesmyslná čecháčkovská nablblost, ta chuť, s jakou si majitelé bezvýznamnejch obchůdků tyhle cizojazyčný blbosti dávají na firmu. Jako kdyby se to v kdejakým okresním městě nebo zapadlý vesnici hemžilo cizinci. Koupelnová, nábytková, vlasová a nevím jaká studia, toys, elektroworldy... Pochopil bych to v Praze, kdyby ty kšefty neměly výklady, ale jinak? K zblití s tou servilitou a snahou po světovosti. Skoro jako v Sluncích, senecha a....
[ Zpět ]Datum: 23.08.2009Autor: abernathyHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
K neslavné dokonalosti jsem to viděl dotažené na Hatích, v restauraci tam měli jídelníček nejdřív v němčině, pak v češtině a ceny v € a u toho poznámka, že na Kč se přepočítá dle aktuálního kursu. S tím jsem se v našem severním pohraničí ještě nesetkal.
A jinak, když takhle courám po různých muzeích, kochám se nápisy na typu "První přespolní velkoelektrárna", či "Továrna na stroje mlýnské" a uvažuji, jak by se ty firmy jmenovaly dnes.[ Zpět ]Datum: 24.08.2009Autor: petrpHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Nedávno jsem nevěřícně koukal, že z obchodu " U MYŠÁKA" je nově zrekonstruovaná "MYŠÁK GALLERY". Šajze, málem sem si sednul na ass.
[ Zpět ]Datum: 25.08.2009Autor: ZakarrHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
To je kvůli rádoby snazšímu lapení cizinců. Docela by mne zajímalo, co si o těch anglických značeních myslí oni sami, hodně obchodů nemá otevřeno, alébrž OPEN. A potom closed, mezitím pause.
[ Zpět ]Datum: 26.08.2009Autor: Neregistrovaný uživatel (Fran)Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Možná, kdybychom developery closed do cvokárny, byl by svatej room. :-)
[ Zpět ]Datum: 26.08.2009Autor: ZakarrHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Zrovna slovo "developer" mne příšerně tahá za uši a nechápu, kterej *píp* přišel na tenhle název ;-) Copak ty stavební firmy něco "vyvíjejí" ? Spíš ničí ty poslední koutky přírody :-(
[ Zpět ]Datum: 26.08.2009Autor: JardaHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Mimoto, že developer není zpravidla současně stavební firma (ale může být, např. skupina IMOS).
[ Zpět ]Datum: 26.08.2009Autor: Joe-CUBEHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
To je další věc... Ale prostě mi k tomu tohle slovo nepasuje :-(
[ Zpět ]Datum: 26.08.2009Autor: JardaHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Tak vymysleme výstižnější a české.
Je to podnik, který zajistí pozemek (zpravidla vykoupí), zajistí potřebná povolení, zajistí zavedení inženýrských (může to tam zůstat?) sítí, objedná projektanty, nabídne projekt (přímo nebo přes realitky, pardon něhnutělnostné zprostředkovatele), a zinkasuje cenu nově postavených nemovitostí nebo inkasuje pronájem.
V podstatě z pozemku vyvine kvalitativně vyšší nemovitost. Není to spekulant (ten jen koupí, počá na vzrůst hodnoty, a prodá, ale bez změny kvality), není to investor (i když může být). Všechno obstará (obstaravatel je ovšem ustálený právnický výraz), zajistí (zajištění už se také používá - pro zajištění pohledávek), zařídí (zařizovatel by se pletlo se zřizovatelem). Tak já nevím...[ Zpět ]Datum: 26.08.2009Autor: Joe-CUBEHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Zrovna mne nic nenapadá :-)
Ale určitě by se něco našlo, toho se nebojím... A možná by mi v tom ani nevadilo nějaké to cizí slovo ;-), Ale ať to, proboha, má význam jasný a především odpovídající té činnosti, kterou taková společnost provádí...[ Zpět ]Datum: 26.08.2009Autor: JardaHodnocení: 0 0
-
-
-
-
-
Re: Jazykové perly
V Rakousku na některých obchodech a v kempech (a nejen kolem hranic!) jsem viděl nápis "Otevřeno" a otvírací doba, česky popsané nádoby na tříděný odpad atd. Lázně v Laa mají část stránek přeloženou do celkem srozumitelné češtiny.
Nevidím nic špatného na snaze vyjít potenciálnímu zákazníkovi vstříc (i přes úsměvné nedostatky třeba na jídelním lístku). Copak japonský tůrista tuší, co znamená Otevřeno, Zavřeno, Směr nákupu, Nevstupujte?[ Zpět ]Datum: 26.08.2009Autor: Joe-CUBEHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Špatného určitě nic, vydělávat se musí. No jenom jestli se trošku neztrapňujeme, když se to přehání. PanprofesorzNěmecka říká rozpleveleným obchůdkům vedenými téměř zcela v angličtině s tretkama "Pastičky na turisty" (Říká Trap for turists). A ocení barokní Vrtbovskou zahradu na Malé straně (sám by jí spíš nenašel).
V Japonsku prý jiné nápisy než v Japonštině nejsou....z rozsypaného čaje se prý nedá poznat název ulice.[ Zpět ]Datum: 26.08.2009Autor: Neregistrovaný uživatel (Fran)Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly
Japonsko je opačný extrém, tam má uzavření se světu tradici. Vždycky si něco přivezli zvenku (např. buddhismus), tam si to zavřeli a pěstovali po svým;-)
Přes naše země (zvláště přes Moravu) protáhla snad každá armáda, která se kdy v Evropě zformovala. Tady jsme na cizince zvyklí. Když vidím v nějaké šumavské díře po granátu kdesi v lesi na stodole nápis Neue Mädchen - Deutsche management, úplně chápu, že česky by to asi nemělo žádoucí efekt:-)))[ Zpět ]Datum: 26.08.2009Autor: Joe-CUBEHodnocení: 0 0
-
-
Re: Jazykové perly
Nejenom v Rakousku... Zkrátka v momentě, kdy tam začne jezdit "více" tůristů onoho jazyka, tak se snaží místní nalákat je k "sobě" i třebas tím "taknějak" překladem. Už jsem se nejednou setkal v cizině s tím, že místní uměli "thobryten", "phrosym", "dhekhuji" a "nashlethanou", když poznali, odkud mne vítr přivál...
[ Zpět ]Datum: 26.08.2009Autor: hekynenHodnocení: 0 0
-
-
-
-
-
-
-
Hledám: Kamarádku na vyjížďky, Praha a okolí.
Hledám: Cyklovyjížďky na e-kole
Hledám: Nejen z mého kraje - parťačku nejen na kolo :-)
PR články:
Co se děje:
Vyzkoušejte:
Perfektní funkční oblečení pro vaše sportovní aktivity, od značky Moira.
článků a fotografií je dovoleno pouze se svolením NaKole, o.s. a s uvedením zdroje.
NaKole.cz se právě projíždí
Cesta do Prahy (podruhé) a tentokrát úspěšně
Pročítám si své staré blogy a zjišťuji, že jsem Vám něco dlužen. Na začátku roku 2021 jsem napsal blog s…
RUNDREISEN 2024: Dunajec - Wisla - Saalach - Soča - Kwisa ... + Hel
Protože se přece jen trochu cítím součástí zdejšího společenství, rozhodla jsem se opět přispět, i když jsem…