Jako malý chlapeček jsem chodil s tátou k jedněm lidem. Ta měli doma takovou pokladničku, která vypadala jako rozesmátý černoušek, který měl vekou pusu a ruku do které se mu dala mince. Na zádech měl páčku a ta když se zmáčkla, tak si tu minci hodil do té velké pusy. Hrozně se mi to líbilo, ale nikde jsem to potom již neviděl. Nedávno jsem byl na blešáku ve Vysočanecha a tam jsem si toho černouška koupil. Ten je teda nenažranej, pořád se na mne směje a chce další a další mince.
Já si jej budu celou zimu vykrmovat a na jaře si za ty peníze koupím něco bikerského, aby mi tady někdo nevyčítal nebikerské téma. Třeba ? Třeba ? Batoh Deuter.
Také máte v hlavě vzpomínu na nějakou podobnou věc.
Já mám vzpomínku taky na černouška: znáte tu říkanku "černošek bubu, má černou hubu, nožičky skákací.... atd". Když moji kluci byli malinkatý, tak ji uměli zpaměti. No a jednou jsme šli po ulici, proti nám černoch. Byl to první černoch, kerýho ti kluci viděli - zůstali úplně v úžasu stát a pak Daneček ke mně přiběh a ptal se - tati, to byl ten černoušek bubu? :-)))i
Takovýho měli naši sousedi v Podhradí nad Dyjí...
Ty nejsi pražka ?
Ale jo, jsem, ale ne od vždycky... Ale je fakt, že stačilo málo a asi bych nebyla... Ikdyž kdo ví...
Podobnou zkušenost jako Ai znám z mámina vyprávění. Onehdá, když jsem byl ještě malej capartík, jeli jsme tramvají a vedle nás stál černoch. A já sem se máti zeptal "Mami, ten pán smrdí protože je černoch?" Pravděpodobně pokud by ta tramvaj měla kanály, tak by jima máma lezla. Naštěstí to ten pán vzal s humorem a velice se smál - byl to dětský lékař, takže pochopil. :-))))
Naše holky zase říkaly downům "ementálně postiženej" :o)))
Vis co me prekvapilo...tohodle cernouska jsem nasel i tady ve Skotsku, kdyz jsem tu uklizel bordel...hned jsem si vzpomel na detstvi. Babicka ho mela taky a vzdycky kdyz jsem byl u ni, daval jsem mu bastu:-)