Na lehokolo.com presneji zde:
http://www.lehokolo.com/view.php?cisloclanku...
najdete nový (no mám ho na disku už nejmíň tři roky, vznikl pro časopis, co ho neotiskl) článek na téma třeskutě aktuální.
Velomobily
Pěkné počtení a pokoukání, už jdu shánět trubky, plechy, plasty, nejtovačku.
Pozveš mě na exkurzi až začneš?
Škoda, že umím jen šít a plést..... Nebo-- škoda, že velomobil nejde uplést... :o(( I když : nedávno jsem v Revoluční za jednou výlohou viděla nějakou výstavu designu či čeho--a tam bylo upletené z tlustšího provázku auto... Bylo to fakt upletené a natužené zřejmě na opravdovém autě a pak sundané a postavené samostatně jako artefakt. :o))
Některé velomobily by mohly být zřejmě i šlapací drezíny. Nevíte o podobných přestavbách.
mezi fotkam me tam chybi velomobil, ktery jsem uz dvakrat videl v Curichu. Je to dvoumistna potfora s aerodinamickou kapotou z plexiskla. Fotky me bohuzel odesly do vjecnych lovist s hardiskem u notebooku :-(
To patrne neni velomobil.
Pokud myslis to co ja tak to je jen elektromobil s pedaly.
http://www.twike.ch
Ta mrcha je tezka az hruza a jezdit s ni ciste na pedaly neni nic prijemneho.
Velomobil ma cca 35 kg Twike ma 250kg.
Joj, to je vono! To bych chtel s tema slapkama, ale ta cena je kruta :-(
To twike je fakt bomba - jsetli jsem tomu dobře rozuměl tak to jede až 80km/h .. Jenom nevím na ty naše cesty...
U Twiku jsem moc nepochopil, k čemu tam jsou ty pedály. Váží to čtvrt tuny, s tím hranatým zadkem to musí mět otřesnou aerodynamiku a pneumatiky taky nevypadají na něco co by se hodilo na HPV. Asi s tím jde pohnout, ale podle mě by to na čistě lidskou sílu muselo nutně jet pomaleji než obyčejné kolo, i kdyby šlapali dva lidi. Pletu se?
No mě ty kola připadali spíše jako z mopedu. Ty pedály tam jsou asi pro, to když dojde aku:-)
taky mě to přijde jako vyložená nouzovka. Proto ten stroj osobně neřadím mezi velomobily - ty se vyznačujou vysokou účinností, jakou tak těžká a neaerodynamická věc zdaleka nemá.
Napadlo me jine vysvetleni. V takovem aute nebude topeni, protoze by bylo velmi neekonomicke topit z baterii. Pak se clovek zahreje slapanim :-) A mozna pri rozjezdu to pomuze sviznejsimu startu.
Je zajimave, ze ekonomicky propocet vyhodnosti elektromobilu nevyzniva moc dobre. Naklady na kilometr se moc nelisi od auta se spalovacim motorem. Uz jsem takovych srovnani cetl nekolik, viz:
http://www.twike.co.uk/Start.html
Zato nesmrdí!
Cena ropy půjde nahoru, a hodně, zatímco u elektřiny to závisí na tom, kolik Temelínů ještě zprovozníme nebo kolik vrtulí nám naopak vnutí ekoteroristi (jádro je podle mě nejčistší zdroj energie co máme, když se spočtou všechny náklady a důsledky), ale celkově by měla zdražovat pomaleji, takže se to časem asi buď posune ve prospěch elektropohonu, nebo budou výrobci aut kontrovat ekonomičtějšími designy. Na litr paliva může jeden člověk ujet klidně 1500km, když ho správně využije, tak ať mi nikdo netvrdí, že pět litrů na 100km je dobrá spotřeba.
Co ja vim...z celkem dobrych zdroju...tak kazda lepsi automobilka uz ma svuj elektromobil nakonstruovanej a vylepsuji ho a badaji a cekaji na ten booom, kdy se to zvrhne...nemuzou si dovolit byt pozadu. To, ze ted moc elektromobilu nevyrabeji je dany tim, ze tomu lide neveri a ropa je celkem jeste levna...Ale jednou dojde a podrazi a pak vyrazej s temahle, dle meho uz docela promakanejma, autama ven.
Pobavila me myslenka, ze az ten boom vypukne, tak zmizi benzinky a misto nich se postavi dobijeci centra :))
Proste parkoviste, kde z auta povede kabel do nejblizsi zasuvky :))
Hele, to bude mega prevrat:-))) Ale delali jsme jednou nejakou vec pro jednu automobilku a prisla rec i na tohle...a ten clovek rikal, ze kazda automobilka proste kuti. A byl to vyyysoce postavenej pan primo z nemjecka:-)
Ono to fakt není tak daleko ! Již v dnešní době okolo nás jezdí desítky aut na hybridní pohon (Honda Civic, Toyota Prius apod.), které se ale zatím dobíjejí pouze sami. Tzn. brždění je převáděno na energii, ta je ukládána a poté použia při akceleraci. Jezdil jsem s tím hybridním Civicem, a na to že je to benzínový motor 1,3 litru s ním těch 90 koní docela slušně cvičí a i při svižné jízdě jsem se nedostal přes pět litrů, naopak při šetrné to šlo skoro na 3 litry benzínu na 100km.
Na podobný princip hybridů přechází spousta dalších automobilek, jen letos s tím (co vím) v sériovce vyjíždí Peugeot, Lexus, Mistubishi atd.).
Navíc už jsou v prodeji i sériové vozy čistě na elektropohon, bohužel zatím nikoliv u nás, protože neexistuje infrastruktura a tím pádem potencionální zákazníci. Ale to je jen otázkou času, takové dvě přípojky (220V, 380V) na benzínce, s měřičem a platebním systémem je otázka pár stovek, maximálně tisíců EUR, což je pro benzínku pakatel.
Ale například v Japonsku již elektromobilů jezdí dost, zvláště ve větších městech, kde je infrastruktura (el. kabel u každého stání v garáži či podobně). Od malých a maximálně efektivních vozítek, až po luxusní limuzíny s výkonem, o kterém se spalovacímu motoru ani nezdá (např. 4,5 tuny těžká limuzína, co si to uhání maximálkou 360kmh s dojezdem 1200km).
Pro Evropu byl například připraven koncept elektromobilu, který by měl jít do příští rok do sériové výroby, a to Mitsubishi EZ MIEV, což je malé městské vozítku s výkonem 108 koní. A ostatně třeba v Německu již jezdí pár kousků Mistubishi Colt CZC, což je jeden z prvních sériových elektromobilů v Evropě prodávaný. Bohužel používá starší technologii a je koncepčně postaven na základně normálního Coltu, takže není příliš efektivní (vysoká spotřeba elektřiny, vyjde dráž na pořízení i provoz než klasický benzínový Colt a dojezd třeba v husté a kopcovité infrastruktuře může spadnout i pod 50km).
CO TO ZNAMENÁ ?
No že ta myšlenka tě může pobavit, ale nestane se to. Žádný boom nebude. Prostě bude postupně přibývat aut s hybridním pohonem, postupně, pomalu ale jistě se budou rozšiřovat plnohodnotné elektromobily a vozítka s dalšími alternacemi pohonu (štěpení jádra za studena, bioplyn, atd. atd.). A "benzínky" budou reagovat tržně (Medvěd už by prskal), tzn. napřed za pár peněz zavedou přípojky na dobití elektromobilu (či třeba specificky upravenou vodu pro vodíkové pohony přidají do sortimentu), naopak postupně přestanou prodávat benzín a naftu, jak bude klesat poptávka. Kompletní rozsah si nedovolím odhadnout, ale některé studie tvrdí, že většinový přechod tímto směrem by se měl odehrát v horizontu 30-40 let.
Ještě doplnění k mému předchozímu, dlouhému příspěvku: taková reakce potřebuje katalyzátor, jinak se neuskuteční. A ten katalyzátor příchází a bude zesilovat na účinku. Na jedné straně jsou snižující se zásoby ropy, takže cena těchto produktů bude stále více a více stoupat. K tomu státy EU se vší pravděpodobností budou navyšovat rovinu daňového zatížení pro tento druh fosilního paliva a naopak dost možná z rozpočtů pro podporu ekologie dotovat rozšíření infrastruktury pro alternativní pohony. Do toho mohou přijít další regulace.
Příkladem je třeba Británie, kde již přes 3 roky platí zákon, díky kterému je automobil s hybridním pohonem dotován částkou 55000 korun. To je vcelku nezanedbatelný impuls pro koupi vozidla, které má navíc nižší náklady na provoz, ne ?
Sice mezi lehokolisty nepatrim, ale tohle se mi moooc libi a priznavam, ze je to takovej muj malej sen.
Asi by to chtelo zacit neco nakonstruovat...zima je dlouha:-)
Četl jsem, že většina velomobilistů se nepovažuje za součást lehocyklistů (nebo cyklistů vůbec, když už jsme u toho).
Nemyslim si, ze by napr. v Nizozemsku tomu tak bylo. Tady se lezakisti misi s velomobilisty nebo spise naopak. Nas posledni vylet s Sjaakem s Rotterdamskym spolkem svetovych cyklistu (trochu humorny nazev) dopadl obdobne, viz fotky:
http://www.blids.nl/recumbent/hr/20070114/
Jinak lehokolove setkani v NL vypada takto:
http://www.blids.nl/gallery/Paastreffen2006
Panove...zdelil jsem pritelkyni, ze si koupime velomobil....tak se pta kolik to stoji:-) Prakticka zena:-)
Zkuste www.crank-it.com
Velomobil je fajn odrazový můstek k ekoAutu, když se kouknete na prototypy extraúsporných vozítek (z Shell Ecomarathonu třeba), co jezdí na solár, vodík či baterky tak všecko do jednoho sou to v podstatě šlapací kapotované tříkolky kde místo šlapání "šlape elektromotor" a člověk se veze. Trendy kerý sleduju vedou dvěma směry: a) solarauto(samý uhlík kevlar, všecko z titanu a pohon ten nejdražší jaký se dá pořídit(vodík a palivový článek), hmotnost samohybu cca 60kg, cena nad půl milionu, rychlost a dojezd bída) b) raketa(motor spalovací 1000ccm, hmotnost 200-300kg, akcelerace 4-5s/100km/h). No a někde pod tím se pohybují velomobily ale jako extra záležitost taktéž s cenou nad možnosti normálních smrtelníků. Takže asi zůstanu u kola a MHD :-) zatím
Já bych řekl, že velomobily se pohybujou vysoko nad tím. S těmi solárky ShellEco věcmi mají společné jen jedno: vysokou efektivitu. Snaží se dosáhnout slušných rychlostí s malým a omezeným výkonem (třeba Quest jede 50km/h na 250W). Ale jedno jsou čistě experimentální stroje za miliony určené k proskoumávání hranic technických možností, naprosto nevhodné pro jakékoliv jiné použití, zatímco druhé je vysocek praktická záležitos navrhovaná a vychytaná pro každodenní bezúdržbové používání za libovolných podmínek.
Ty švýcarské Ecomobily, taková ta kaptovoaná motorka s velkým zrychlením a dvěma křesly za sebou, ta možná připomíná velomobil tvarem, ale to je všechno. Efektivita veškerá žádná, vždyť to sežere stejně benzínu jako turbodieselová škodovka nafty. Je to prastará technologie z dob, kdy úsporná auta žrala 12l/100km, nikdo jiný to nevyrábí, tak v tom ta rodinná firma prostě pokračuje bez vylepšování dál, dokud to lidi kupujou. A stojí to myslím přes milion a půl.
Pokud se tedy chceme bavit o dopravních prostředcích, tak nic efektivnějšího než velomobil ještě nikdo nevymyslel. Možná jednou vzejde motorová verze z těch různých experimentálních, ale ani není jisté kdy to bude, podle mě nám ta ropa fakt musí doopravdy dojít než lidi začnou trochu myslet.
S cenou nad možnosti normálních smrtelníků? Versatile stojí cca 210.000 Kč, mango 125.000, to se mi nejeví jako nedostupná cena, zvlášť vzhledem k tomu, kolik lidi si "může dovolit" si koupit auto (pořizovací cena vyšší) a ještě s ním i jezdit (cena provozu několikanásobně vyšší).
Myslím, že hlavním problémem velomobilů jsou nízké výrobní kapacity výrobců (čekací doba až několik let jistě leckoho odradí).
A kdyz uz se nakonec rozhoupete a tu frontu nekolikaletych cekatelu si vystojite (btw. mnoho z cekatelu je zapsana do fronty nekolikrat) a velomobil koupite, uzivate treba tri roky, pak jej klidne muzete prodat za porizovaci cenu, 100% se najde kupec.
Velomobil uveze jednoho člověka, tak si vynásob cenu velomobilu 4 ma osobama kerý uveze auto a sme hnedka v jiné finanční dimenzi, nebo se dělají verze kde 2 dospěláci šplapou a dětičky se vezou vzadu na vozíku? Dva tři pořádný kopce a motor chcípne :-)
Evi, no jo ale v Holandsku kde neví co sou to kopečky je trošku jiná situace. Zatím ojetý velomobil neztrácí na ceně, a u nás se zatím obnovení výroby Velorexů asi v dohledu není. Co jináč jak se jezdí na Ješterce? Na ni by se plexikupole přišroubovat nedala?
Někde sem narazil na údaje že windshield pomůže cca 5-15procent zmenšil aerodynamický odpor(měřeno v tunelu), Jirka zase nadhodil že Versatilka(prostě kapotovaný velomobil obecný) má třetinový aeroodpor proti nekapotovanému lehocyklistovi(nebo to bylo vůči vzpřímenému postoji??). Tak nějak sem pochopil že na celkovou spotřebu energie pro pohyb je 2/3 spotřebováno na aerodynamiku a zbytek valivé tření(hmotnost versus ložiska) a minimum na brždění a na pružnost jízdy má největší vliv kg/výkon (úsporné pomalé vozítko má slabý motor, raketa F1 moc koní na málo kilo). Takže vozítko se stejným tvarem velomobilu a svařené z jeklů(těžší konstrukce) bude na rovinkách skoro srovnatelně rychlé šlapátko jako velomobil a když ho vybavím malým motorem(do 1 kW) tak bude mít i velice malou spotřebu paliva. Evi já vím že máš Užovku, sem si jen tak rýpnul :) Karimatkový přední štít?? Ten budeš mít hlavně do větru deště?
Hoi šmudlo, mrkni sem: http://www.blids.nl/Praag_Meppel_2006/DSCN8062.jpg
Jde o karimatkovou kapotáž. Její výhoda je snadná vyrobitelnost + nízké pořizovací náklady = dobrá dostupnost, takto lze kapotovat i jednostopý stroj a do zatáčky jde windshild zároveň s tvýma nohama.
Tož tak.
Nemůžeš říct, jakou část výkonu žere odpor vzduchu, když neřekneš, při jaké rychlosti.
Valivé odpory kol rostou s rychlostí lineárně a mírně.Tření v pohonu roste "divně", protože řadíš na podobné šlapací frekvence a tak řetěz jede vlastně jen tolika různými rychlostmi, kolik máš převodníků, a jeho ztráty závisí opět lineárně na jeho rychlosti. Tohle všechno jsou u dobře seřízeného a namazaného kola se slušně natatlakovanými plášti zandbatelné položky.
Naproti tomu odporová síla vzduchu roste s rychlostí kvadraticky. Je součinem čelní plochy, koeficientu tvaru a kvadrátu rychlosti. No a ti první dva činitelé závisí čistě na stroji a to jsou ty, které jsem porovnával. Cyklista v civilu na horáku má odpor vzduchu v tomto smyslu jako malé auto. Je to cca 0,5 čtverečního metru a otřesný koeficient 1,2. Vynásobeno tedy 0,6. Malé auto má 2 metry čtvereční, ale koeficient něco nad 0,3. Čili celkem zas 0,6. Cyklista jedoucí vleže má čelní plochu menší cca od 0,3 do 0,45 metru čtverečních, závisí na typu kola. Koeficient je stejný. Velomobil je hodně nízký a poloha jezdce hodně vleže, ale zas je tam ta kapotáž, takže plocha je opět 0,5m2. Jenže koeficient je 0,3 u těch slapbších velomobilů, jako Alleweder nebo Leitra, a může být až 0,15 u takového jako Quest. Takže i ten nejhorší velomobil bude mít minimálně! 3x menší odpor vzduchu ve smyslu parametrů toho tělesa. (Lepší velomobily 6x.) No a přidáš-li kvadratickou závislost, tak je jasné, že se to při vyšších rychlostech projeví mnohem víc než při nižších. Proto jediné místo, kde velomobil bude pomalejší, je kopec tak prudký, že se místo lepší aerodynamiky dokáže projevit o kousek větší váha. Tedy kopec, kde se jede pod 15km/h. Pro srovnání: na rovině na poměrně vysoký výkon 250W jede silniční kolo s jezdcem v dresu nějakých 35km/h, zatímco nejrychlejší z velomobilů 50km/h.
Pokud chceš ten podíl na výkonu jezdce, tak věř, že aerodynamický odpor sežere jezdci na horském kole na asfaltu na rovině 85% výkonu už při 25km/h. A s rostucí rychlostí to roste. Výkon je vlastně součet všech sil násobený rychlostí, takže výkon potřebný pro překonání odporu vzduchu závisí na rychlosti dokonce kubicky. Když zanedbáme ty valivé odpory, tak na dvojnásobnou rychlost potřebuješ osminásobný výkon. Proto z horáka nejde vycucnout padesátka. Aspoň normální lidi to nesvedou a ti nenormální to vydrží jen chvilinku.
No nějaký pan jiří Čech (mist světa v nějakým automobilovým sportu) ohledně spotřeby energie rpo pohyb uvádí por rodinný vůz velikosti Favorit po pohyb po rovince rovnoměrnou rychlostí 50km/h potřebuje dodávat 1,5kW (což je absolutně mimo nějaký rozumný regulační rozsah motoru). No tak nějak se mi nezdá že by klasický cyklista měl při menší ploše a horší aerodynamice stejnej odpor jako auto?? Pokud cyklistovi budu do šlapátek cpát 1500watů tak poletí po rovince kolem 80km/h, stejně tak od oka pochybuju že by cyklista byl schopný při stejných odporech aero odporech rozšlapat tunové auto na přibližně 20km/h. Vyhrabat někde grafy waty/rychlost cyklisty vzpřímeného/ležícího na řidítkách/sedícího na lowraceru/posádku velomobilu tak se dá porovnávat porovnatelné.
viz třeba http://www.hpv-klub.dk/Arrangementer/03-05-10...
A nevím, proč by cyklista nerozšlapal tunový auto na 20 km/h, jako chodec to auto na přes 10 km/h klidně roztlačím (možná bych to rozběhl i na tu 20), tak proč by ne na 20 kdyby to bylo zpřevodovaný? Připadá mi to proveditelnější, než cyklista na horáku jedoucí 80 km/h v civilu po rovině za bezvětří, byť by měl na tom kole 1,5 kW přídavnej motorek.
Odkaz na měření odporu pomocí rychlosti z kopce je fajn metoda(z 10procentního klesání vytáhnu 75km/h, běžně přes 60tku, je fakt že na horákovi to už z toho kopce tak nefičí). No jen taková drobnost- spíš si dovedu v realitě představit omotorované horské kolo1,5kWatama než čtiři lidi jak šlapou ve škodovce po ránu 30kilometrů do práce (ony totiž už po silnicích běžně takový o toršku výkonnější samohyby již jezdí- Simson apod, akorát ty mají oproti kolu těžký hendikep že sou limitovaný v rychlosti převodovkou(jejím nedostatečným otáčkovým rozsahem)).
a ještě k tomu odkazu výše: Škoda, že v tom testu není nějakej aerodynamickej velomobil (třeba quest). Na závodech na Cycle Vision jezdci na kolech podobných tomu Baronovi z toho testu neměli proti questům moc šanci. Jezdili hodně rychle, ale najednou se kdesi za obzorem objevil quest, předjel je a rychle zase zmizel za dalším obzorem. A při těchto závodech byl dost vítr, takže vliv aerodymamiky ještě větší, než za bezvětří. Jasně, že pozorování závodů je jen subjektivní dojem. Mimochodem výsledky závodů (našel jsem jen předloňský) jsou zde: http://www.ligfiets.net/agenda/race.php?id=112
Je potřeba si uvědomit,že auto má oproti kolu daleko větší valivej odpor kol a taky odpor otáčení v poloosách,převodovce a tak všelijak podobně.Takže jestli u kola platí že při 20km/h je aerodynamickej odpor ten největší (po rovině),u auta to tak asi nebude.
Přesně tak to je. Valivé a třecí odpory jsou u auta mnohonásobně větší, do té míry, že s aerodynamickým se vyrovnávají až někde okolo šedesáti km/h, dřív ne. Odpor vzduchu má cyklista opravdu stejný, ovšem ty ostatní jsou jen zlomkové. Proto mtb kolo jede 50 na nějakých cca 700W (můj odhad).
Zajímavý odkaz: http://www.kreuzotter.de/english/espeed.htm
Tím velomobily že sou někde pod tím sem měl na mysli, že mají instalovaný výkon na osobu 200watů, dimenzovaný sou na rychlost maximálně 50-60km/h a váží pouhých cca 30-50kg a mají široký rozsah převodů, ale ta cena za prostředek na přepravu i 100tisíc /vozítko je prostě moc.
Pokud si teda velomobil z rákosu může dovolit každý oibyčejný smrtelník tak kolik jich teda asi jezdí po ulicích v Bankoku, nebo po Egyptě či v indických městech? Jediný co tam vídávám v hustém městském provozu je spousta obyčejných kol a nákladní tříkolky(rikšy atp), případně se to proplétá s malýma motocyklama typu Simson Honda 50 ccm a takový podobný prdítka. Automobil i velomobil sou prostě luxusní zboží a něco co stojí moc peněz na pořízení či moc peněz na provoz není a nebude ekologický dopravní prostředek(i vyděláváním prašulí na koupi drahého velomobilu je třeba "zničit" větší plochu lesů polí než na pořízení dražšího kola a pořádné pláštěnky). No tak nějak.
Když to teda není nic, co by nemohlo nahradit kolo a pláštěnka, tak mi vysvětli ty dvouleté čekací lhůty. Nevím, jestli jsi v tom někdy seděl, ale mě to za 150tis. nepřipadá drahý. To se opravdu nedá srovnat s kolem, to je jiná dimenze dopravy.
Ekologický to není z hlediska materiálů: ten uhlík a kevlar prolité epoxidem, to je děs, z pohledu recyklovatelnosti. Aspoň myslím, pokud se v tom někdo vyznáte, vyveďte mě z omylu.
Nechceš nám doufám namlouvat, že někdo bude pracovat nějak moc víc jen kvůli velomobilu. Pokud jo, tak pro auto nebo drahé kolo platá to samé a nevýdou velomobilu oproti tomu ostatnímu to být nemůže.
S autem to co do ekologie nejde srovnat ani kdyby to celé bylo vyrobeno z dichlorovaných bifenylů a plné freonu. Průměrný výkon (čili rychlost spotřeby energie) bude okolo 100-150W (pro normální lidi), při účinnosti lidských svalů 25% to dělá příkon 400-600W. Auto jedoucí ve městě a blízkém okolí naproti tomu používá průměrně 10-15kW při účinností nejlíp 20% (malé auto, motor věčně mimo optimální režim, na 35% ze školních učebnic můžem zapomenout). To dělá příkon 50-75kW. Jestli se nemýlím, tak to je poměr cca 1:125. Pokud jej vynásobíme průměrnou obsazeností auta 1,2 osoby, dostaneme asi 1:104. Ještě by to bylo potřeba zkrouhnout o kousek dobou, kterou člověk ztratí tím, že velomobil bude o ždibec pomalejší. Ale na to už nemám žádná data, a bude se to diametrálně lišit podle zvolené trasy.
Když to shrnu, tak pro příležitostnou možnost odvézt víc lidí nebo nějaký náklad se denně vozíme s použitím stonásobně většího množství energie než by bylo třeba. Tohle je podle mě mnohem víc, než může součet všech možných ekologických faktorů hrajících v neprospěch velomobilu kdy vyvážit.
Jediná omluva, kterou si pro nepoužívání velomobilu dokážu pro sebe vymyslet, jsou peníze. I když vím, že by se mě to vrátilo, prostě nemám těch vstupních 150 tisíc.
Velomobil je skvělá věc, neseděl sem v tom a 150tisíc za kolo s pláštěnkou nedám ani kdyby mě natahovali na skřipec :) Prostě je nemám :) Treking z bazaru za 3000Kč(včetně generálky) mi slouží dobře, Až tam bude ojetý Quest za desítku i tak se mi nebude chtít těch 40kilogramů navíc do našich kopečků každý den 70kilometrů kerý musím zatím jezdit do práce.
Jináč on by nebyl problém vyrobit auto pro jednu osobu s instalovaným výkonem na palubě 1000Watů (spotřeba 250-320gramů benzín/nafta na 1hodinu provozu na plný výkon) se záložním šlapacím zdrojem od posádky. Hmotnost takovéhodle vozítka by nepřesáhla 60-90kg. Pokud bude motor připojení přes volnoběžku,převodovka bude mít široký rozsah(místo obvyklých 4 stupňů 9-12použitelných jemně odstupňovatelných převodů) a z kopce se vypínat, pak takovýdle hejbátko spapá maximálně litr/100km. Ale při kolonách ve městě stejně prohraje v pružnosti přepravy i s ukrajinou která se proplete jakoukolic zácpou bez ztráty květinky. Ideální velomobil by měl být lehký (10-15kg), měl by jezdit skoro zadarmo vysokou rychlostí a taky by měl být ke koupi nejlépe za měsíční výplatu. Velomobil je prostě jen jinak poskládaný "kolo z bicyklových dílů" a trochu laminátu jako skořápku na to. Pokud nabízí o 30procent rychlejší jízdu po rovince než kolo, váží o 200procent víc než kolo (slušnější model 10-12kg klasika za 15tisíc Kč) a stojí o 10krát tolik než obyčejný kolo tak ať si velomobil koupí ten kdo má na rozhazování a komu se chce čekat tři roky. Stejnou službu udělá kolo(když je hezky jezdit na kole) a občas se svést autobusem nebo i tím proklínaným autem. A dokud nebude stát benzín 60-100Kč/litr tak se autem jezdit bude(i pak se bude jezdit akorát trošku méně). Bez velomobilu se dá přežít, stejně jako bez automobilů.
Máš nějakou představu, kolik by to jednomístný auto s takovým motorem a převody stálo? Pod 600 tisíc ho podle mě nedostaneš. Leda bys ho vyráběl stejně masově na lince jako jiná auta - jedno každou minutu, všechna stejná. Pak by mohlo stá třeba sto pade. ALe velomobil vyráběný tímhle způsobem by stál třicet tisíc max.
Dobrý velomobil většinou není skořápka okolo kovové kostry, dobrý velomobil má samonosnou skořepinovou kastli, jednině tak můře vážit tak málo. WAW osazený lehkými komponenty a celkově naladěný na malou hmotnost má 25kg. Leitra, která je dělaná jako skořápka okolo odpružené tříkolky, nejde odlehčit pod 40kg, pokud vím.
Provoz velomobilu je levnější než provoz kola. Pokud není pohon zcela zapouzdřený, tak vnějším podmínkám se vystavuje jen krátký seknudární řetěz, který nic neřadí a může tak být nějakého BMX druhu, 1/8" silný a robustní. Když se primární řetěz schová před deštěm a prachem, stejně jako všechny komponenty, ovládací prvky a bowdeny, všechno to má dvojnásobnou životnost. A superdrahé velomobily jako Versatile mají jediný neřadící řetěz, zcela zapouzdřený, a převody obstarává čtvrnáctirychlostní nába Rohloff - životnost 100km při výměně oleje cca jednou ročně, možná ani to ne. Jinými slovy budeš měnit akorát pneumatiky a případně proraženou duši, to je vše. To myslím spadá pod "jezdit skoro zadarmo".
Představa, že by to při současné malosériové výrobě mohlo být levnější, je bohužel mimo. To skutečně nejde.
Představa, že by to šlo při současné technologické úrovni lidstva udělat lehčí, je taky mimo.
Nicméně opravdu nejde srovnat to, jakou jízdu na 70km do práce ti nabídne klasické kolo a jakou velomobil (to fakt máš tak daleko, každej den přes tři hodiny?, kde na to bereš čas?). Kdo nezažil aspoň lehokolo, nemá ani ponětí o pohodlí, jaké skýtá už jen ta jízdní poloha sama o sobě. K tomu ještě karoserie a malý odpor vzduchu... No nějakých 10-15kg váhy navíc to prostě fakt zkazit nedokáže, to bys musel bydlet v horách, kde se z kopce vždycky brzdí jak je to prudký.
Když se nad tím člověk zamyslí, tak 10kg navíc dělá v celé té soustavě okolo 10%. Takže v tak prudkém kopci, že se jede pomaličku, to člověk zbrzdí o 10%. Všude jinde to bohatě vyváží třetinový (ano opravdu třetinový) odpor vzduchu.
Ta tvoje slušnější klasika za 15tis. stojí to co stojí protože ji sekají čínani jak Baťa cvičky 50 tisíc identických kusů ročně. Pak se to v kontjnerech doveze sem, nějaký Author to nakoupí za tři stovky za rám, pleskne na to svoji nálepku, osadí to komponentami za v nákupu 2000 a zvolá "hle jaké nové a ještě lepší jsme pro vás vyvinuli, stojí to jen 15000 a je o celých tři sta gramů lehčí než to za 12000". A lidi se pak můžou přetrhnout aby to koupili, vždyť je to přece takový super odlehčený! Funguje to proto, že lidi moc nemyslí a že lidi jsou snobi, že chtějí mít dražší než ten druhý, že si nechají snadno nakecat naprosté nesmysly o tom, co je důležité a co by správně mělo stát kolik. S velomobily nikdo takový kolotoč nikdy nerozjel, a hned tak nerozjede. Dokud je to drahé, kupuje to málo lidí, a dokud to kupuje málo lidí, nutně to zůstává drahé. Jsem opravdu zvědavý, jestli se dočkám toho, že provoz aut podraží natolik, že místo drobných vylepšování celkově nemocné myšlenky (vozidlo co váží třikrát víc než uveze a má aerodynamiku cihly) někdo zkusí nějaký opravdový průlom, naleje do toho obrovskou investici a začne s masovou výrobou ne třeba velomobilu, ale nějakého miniauta ne typu Smart, ale něco mezi třikolkou Twike a velomobilem. Občas někde problesknou fotky nějaké studie nějaké automobilky a podobně, evidentně se to chystá, jen jestli někdo někdy usoudí, že to bude rentabilní.
No ono to jednomístný prdítko s 1kW/osobu je v podstatě malá levná motorka(motor, převodovka 4stupně a dva nebo tři stupňě zabudované do zadního kola(zvětšená planetová převodovka jako je v nábojích na kolech SramDualDrive,Shimano Nexus příklady). Dopředu plexištít (ohřát plexisklo a vyfouknout do formy umí každej trouba), a kapotáž buď ten laminát nebo styl hadrák Velorex impregnovaný plátno vyztužený pružnými pruty jako u stanové konstrukce. Styl vydělávání peněz koupit součástku za 100Kč a prodat za 1000Kč to je známý trik(proto je v novém výrobku cena materiálu třeba 10procent, za práci lidem keří to fyzicky vyrobí se dá 3-5procent na výplatu a zbytek se rozplyne mezi obchodníky a stát na daních ..). Tomu se říká účinnost přeměny hodnoty materiálu na prašule v peněžence. Srovnávat srovnatelné by šlo dobře jen v nákladech na ujetý osoboKilometr (tahle položka má dvě části- spotřeba paliva+opotřebení a druhou pořizovací hodnota /životnost vozidla v km), Auto je na tom dobře v parametrech rychlost přepravy na daleké vzdálenosti pokud je vytížené 3-4mi osobami nebo nákladem(čas sou taky prašule), tunu by zrovna mít nemuselo a aerodynamika je jen věcí dizajnu. Autobus sežere 25-30litrů na 100km a uveze cca 50lidí (při 30ti osobách to dělá na palivu 0,3Kč/km a zákazník platí cca 1Kč/osobokm při rychlosti přepravy cca 40km/h). Těch 70km denní dojížky je 35km ráno tam a 35 km odpoledne zpátky, sečteno podtrženo s prostoji přepravy přes tři hodiny každý den v prdeli (řeším přes zimu vlak a duben-říjen bydlím kousek a jezdím všude na kole (ze 70km/denně je rázem 15-20 kolokilometrů(pondělí a pátek teda slabě přes 40km což už se rozhodně dá vydejchat))). U kola si můžu vybrat jestli chci bazarové za pakatel na pár tisíc km ročně nebo utratit majlant za nejnovější model silničky/horáka či co kdo má rád, Auto si taky můžu vybrat podle libosti kvality i ceny od Trabanta po Mercedes, ale na velomobil si počkám až to budou flákat jak Baťa cvičky číňani aby byla nabídka hobby/užitkový/profi velomobil. U velomobilů je poptávka silně nad nabídkou a tudíž není žádný důvod vyrábět levné typy. Čínani to zatím nekopírují jen proto že to není masový výrobek.
Znáte někdo nějakýho podnikavýho číňana? Že by ste lidstvu prokázali dobrý skutek a nechali ho povozit na velomobilu a lehokole? A důrazně mu doporučili aby když už kopírovat tak z pořádnýho materiálu a neflákat sváry :-) ???????????
Jináč pokud platí že tuna železa s motorem spotřebuje více práce materiálu a energie na vyrobení než 60kg od oka navržený přemisťovadlo s malým motorem a ta tuna železa bude levnější než to malý mimčo tak někde něco je divně. Jestliže sériová výroba dovede vyrobit nový tunový auto Škodovka za 200tisíc Kč, motorku prdítko za 20tisíc a Tajwanský kolo za 1500Kč pak někde mezi kolem a motorkou musí být sériová nákladovost na "lehce obytelněné kolo s motorkem a pláštěnku k tomu". Si teda nemyslím že by se revoluční miniauto mělo vyrábět extra zvlášť každý speciální šroubek z Titanu když drtivá většina komponentů už se normálně vyrábí a prodává za pakatel(jen svařit rám a smontovat). Jen se bude lišit mírně výsledná podoba toho co se z koleček řetezů a šroubků poskládá.
No s trubkovým rámem a kapotáží vně se pod 40kg fatk dostaneš těžko, bez toho titanu. Proto se ty lehký velomobily dělají jako samonostnej kompozit, v případě Questu a Manga je uvnitř podélný pomocný rám, ale kola jsou opět nesena přímo tou kastlí. To jen tak pro detail. Jako ten hobby velomobil co o něm mluvíš by to klidně mohlo fungovat na principu Velorexu, akorát by to o moc rychlejší než kolo nebylo.
Co se týče té ceny, tak tam neznám konkrétní čísla pro dopravní průmysl, ale předpokládám, že to závisí na objemu výroby stejně drasticky jako v jiných oborech. Ze školy znám příklad mikroelektronických snímačů. Když vynalezli křemíkový snímač tlaku tak malý, že šel integrovat do injekční jehly a pacientům JIPky šlo měřit tlak trvale přímo kapačkou, kterou tak jako tak měli, stál jeden kus cca 40-50 dolarů (přímo ten samotný snímač v jehle) a byl na jedno použití. Technologie výroby toho samotného snímače se nezměnila a cena materiálu šla nahoru, nicméně dnesna stojí přesně ta identická součástka nanejvýš desítky centů. Prostě jen proto, že když mají poptávku, můžou postavit výrobnní linku jedoucí nepřetržitě, která sice stojí miliony dolarů, ale za dobu své životnosti vychrlí stamiliony těch snímačů (co se pak najdou všude možně, ne jen v lékařství). Výsledek je neuvěřitelně malá cena.
Nedávno jsem se zabýval cenou laminátového sedla na lehokolo. V Azubu ti prodají profesionální výrobek za 3000Kč. Někomu se to zdá moc vzhledem k tomu, že maloobchodní cena materálu je 300Kč. Jenže je tu forma, která spotřebuje materál za 1500Kč aspoň a vydrží se štěstím dvacet sedel. Ale hlavně je tu kvalifikovaná lidská práce, kterou umí jen málokdo a ačkoliv se ji prakticky každý dokáže naučit, je málo lidí, kteří ji právě teď umí. A té je v každém sedle několik hodin (dle mých zkušeností s výrobou vlastních sedel aspoň šest). To je hned polovina celkové ceny. Pak je tu doprava, daně a případný zisk firmy Azub, má-li na této věci víc než pokrytí nákladů. V každém stadiu si něco sebere stát. Výsledek? Neumím si představit, jak vyrobit sedlo téhle kvality s koncovou cenou menší než 3000Kč!
Když si to aplikuju na ten Quest, WAW a jiné laminátové velomobily, tak mi z toho vychází, že prodávají-li to za stávající ceny, tak je to živí, ale nic víc. Prostě jen normální plat. Jak jsi správně podotkl, poptávka převyšuje nabídku, takže by pravděpodobně mohli ceny zvednout, a pořád by prodali vše co stihnou vyrobit.
Šance je fakt v těch číňanech. Slyšel jsem, že existují firmy, kterým stačí dát vzorek něčeho, třeba značkové vodovodní baterie, a oni ti dodají čínské kopie. Minimální množství odběru je jeden lodní kontejner. Jestli by to fungovalo s velomobilem nevím, ale až jednoho dne nějaký postavím, určitě to zkusím :-). Mimochodem cena dopravy z Číny do Hamburku je poloviční oproti ceně Hamburk - ČR. Efektivita kontejnerové lodě je totiž na úrovni velomobilu, cenu nemá smysl udávat v dolarech na km a kg, ale v dolarech na tisích km a tunu, aby to nebylo nesmyslně malé číslo.
pred 2 lety byla cena za dlouhy kontajner "od dveri k dverim" z HonKongu do UH cca 15tis czk + dph....
Cena velomobilů má jeden velice pozitivní aspekt: díky tomu že sou lidi líní a pohodlní a taky skrblíci, tak si taky hodně chytrých hlaviček láme mozkové závity nad tím jak ty šlapátka pořídit za pár šlupek a pokud to dovedou levněji než profi výrobci tak ti se poučí z konkurence a taky slevní zjednodušší postupy výroby atd. Ono totiž vždycky na velomobilu bude platit že pokud se to bude složitě vyrábět z drahých komponentů+moc práce, tak ta cena nízká nebude nikdy.
Ono 40 nebo 50 kg je sice docela dost, ale furt je to na hony vzdálené ultratěžkému "běžnému osobnímu přemisťovadlu". Jen tak mimochodem kdesi sem narazil na opravdu srandovní šlapací autobus pro cca 30lidí kde na jednoho šlapajícího vycházelo přes sto kilo trubkové ocelové konstrukce podvozku. Cyklistka má výkon motoru asi 1-2waty/kg , jednomístný velorex s tvarem Velomobilu a výkonem 1kW bude mít 10watů/kg a stejný aeroodpor jako velomobil(čili čistě fyzikálně rozhodně na tom nebude hůř než obyčejné kolo, ani v akceleraci ani v provozní rychlosti). Normální Velorex má myslím přes 200kg a 7kW motor a na ladných křivkách a čelní ploše by se mnohé dalo vylepšit.
Tak jsem si počet,něco nového se dověděl.Mluvilo se o mnoha aspektech ohledně velomobilů,ale o tom hlavním se mlčelo a tím je lidská lenost.Netýká se to nákoláků,ti rádi šlapou do pedálů.Proti těm líným je to mizivé procento,proto si myslím,že velkosériová výroba velomobilů je naprostá utopie.Alespoň v dnešní době.
no,, to je jen úhel pohledu. Já bych třeba právě z důvodu lenosti nejradši zahodil kolo a pořídil si velomobil. Akorát je pro mě v tuto chvíli časově (=dlouhé čekací doby) a finančně nedostupný. A v tom abych si ho vyrobil sám mi brání opět ta lenost:-)
Kdyby lidi nebyli líní, tak by nikdo nic užitečnýho nevymyslel, Dodneška bysme všichni dřeli od rána do noci s motykama na poli, krmili slepice králíky a mlátili cepama obilí. A večer svítili svíčkama. Ale jo , sme líní a taky furt někam spěcháme a furt vymýšlíme takový blbiny jako velomobily, motorky, letadla :-)
A diskuzní fora ;-)))
Místo toho abysme se někde pravidelně scházeli osobně, tak klafeme do klávesnic ;-)
Sfata prafda, nechcete se negde schazet v hospode do vzdalenosti tak peti minut pesky( peti miinut na kole) od meho domu?
jsem pro az pujdete, zazvonte taky na mne .-)
...svarovat, ..ram? a co tak rovnou vyrobit karoseri bez svarovani napriklad z hliniku (presneji z drurali). myslim si - mozna to je blbost tak me opravte - ze by to slo z velke casti i bez nitovani. dneska hlinikovy plech se da pomerne snadne a opravdu spolehlive lepit. uz nejaky cas premyslim o stavbe velomobilu s hlinikoveho plechu a docela me - technologicky - nspiruje jedno letadilko: cri-cri: kouknete treba sem:
http://flight.cz/cricri/english/cri-cri-photos...
dobre se podivejte na detajly... je tam patrne, ze trup nema zadny ram a dokonce snad jsou to kusy nitovane "na limec" ze sebou bez jakychkoliv profilu a tak... pokud si pamatuji ten trup vazi asi pod 20 kg a je v tom halda veci ktere by ve velomobilu byly k nicemu...
Samonosná skořepina je lákavá věc ale aerodynamické síly působící na trup letadla jsou mnohem menší než namáhání k jakému by docházelo při jízdě takže by se to muselo úplně jinak dimenzovat.
Tím ale nechci říct že to vůbec nejde!
(Jinak cri-cri je pěkný létající futrál na pilota)
jesli mensi...? cri-cri muze litat s pretizenim +9, -4,7 (ten druhy parametr - nejsem si jisty), a to znamena ze ta maximalni pretizeni ktera snazi se zlomit trup jsou fakt velka. hodne zo zjednodusim - kdybys do toho trupu vlozil panaka ktery vazi 9 krat tolik co muze vzit na palubu cri-cri (nakej "zrelej" pilot;) + plna nadrz), tak je to maximalni zatez, kterou vydrzi za provozu. staticky vydrzi jeste asi o 10% vic. analogicky to bude 4,7 krat kdyz trup zatezis vzhuru kolama. ted by mi fakt zalezelo abych fundovane vedel jestli na velomobil pusobi vetsi sila? jde mi o to, jestli cyklomobily by se mely projektovat pro pretizeni vetsi nez takovych 5 g?
jasne, amplituda tech pretizeni na letadle za pekneho pocasi se lisi zasadne ve srovnani s velomobilem, ale pri velke turbulenci se to asi bude bllizit...? rad bych znal konkretni cisla, abych dokazal si odpovedet jestli vubec treba cokoliv predimenzovat.
Nevím to jistě, ale mám dojem, že když trefíš třeba kus dřevěného hranolu spadený z náklaďáku nebo pořádný výtluk, který tlumič neveme a zajede nadoraz, tak na zlomek sekundy je tam impuls v řádu desítek g. Letadlo se musí navrhnout na jednotky g trvající sekundy až desítky sekund, zatímco pozemní vozidlo na desítky g trvající zlomky sekund. Těžko říct, že to nebo ono je namáhaný víc, připadne mi to jako dost jinej druh námáhání. Každopádně myslím, že hliníkový trup velomobilu udělat jde, vždyť se i prodává, viz Alleweder. Ten je nýtovaný, ale určitě jde udělat podobnou samonosnou krabici lepenou.
jenomze.. takova malickost: - letadlo jako je cri-cri bylo zcela urcite propocitane i pro pripad tvrdsich pristani (prodavalo se jako stavebnice pro amatery!). neumim si predstavit jak by vypadalo lehokolo po tvrdsim pristani uz z par metru (s cyklistou!) v rychlosti treba 50 km/h (cri-cri pristava pri vetsi rychlosti). ja nechci diskutovat o letadlech ale zda se mi, ze pruznost lehokola tak jak pruznost trupu letadla pri nejmensim stejne kompenzujou narazy trvajici zlomek vteriny (kdyz jde o sily prenasene z kol n a trup/ram).
zda se mi ze cri-cri byl navrzeny - naopak - na vetsi jednotky g i pro pripad trvani - zlomek vteriny! 9 g to strasne velke zrychleni/zatez...
nejak neverim ze cyklomobile se projektuje na desitky g. proste neumim si predstavit klasickou turistickou trikolku ktera by vydrzela zatez uz treba 9 krat 100 kg = 900 kg. to by davalo minimalne 300 kg na kazde kolo. asi samotne kola by podlehly...? dejme tam one desitky g... napriklad 20 krat 100 kg... 2 tuny!, teda vic jak 700 kg na kazde kolo na zlomek vteriny... :( auuu
opravdu by se hodil hlas nekoho kdo projektuje auta, kola, velomobily... aby rekl jestli skorapka treba takoveho cri-cri neni nahadou predimenzovana, kdyby ji - pro zjednoduseni - predelal na velomobil? muj nazor - ze takovr reseni bohate staci...
Na přenos sil od podvozku jsem zapomněl, sorry. To je stejné namáhání jako má velomobil, rozhodně. Akorát že volný pád z několika metrů s pilotem na palubě to podle mě nevydrží ani omylem. Drsné přistání je co do svislé rychlosti ekvivalent volného pádu z jednoho metru max.
Se starším Azubem jsem vyzkoušel dopady na asfalt z půl metru při 35km/h opakovaně, nic mu to neudělalo. Z větší výšky by vydržel taky, ale to už bych nevydržel já (slyšels o kompresních zraněních páteře? Můžeš udělat letadlo tak aby vydrželo dopad z několika metrů, ale pokud jeho podvozek nemá zdvihy odpružení jako F-14 nebo F-18, pilot to stejně nepřežije ve zdraví, destrukce podvozku mu pomůže víc než když to letadlo vydrží pohromadě).
Moje bakalářská práce byl akcelerometrický záznamník. A věř tomu, že blbé přejetí šutru na silnici neodpruženým kolem opravdu hodí špičku několik desítek g. Já měl snímač jen do +-10g, a při vzorkovací frekvenci 5kHz tam byla svislá čára vzhůru mířící mimo rozsah. Kolo v tu chvíli klidně nese půl tuny a vydrží to. A mám vyzkoušený, že kvalitní výplet unese i 150kg boční! zátěže.
Jirko, jses zlaty! Me slo o takovy zmereny udaj, ktery mi pomuze pri pocitani veci - v tom pripade podvozku. Jasne - pocitat neodpruzenou konstrukci pro 9 g... To nedopadne dobre.
Ale ohledne neodpruzeneho kola a velkych g - jeste ze tam jsou ty pneumatiky a vubec nejaky vyplet - to uz je velke odpruzeni i kdyz nemuze stacit na sutr pri vetsi rychlosti. Jinak by snimac zaznamenaval rany jako desitky g uz v 10 km/h a to na asfaltu, bez toho sutru. Vse je otazkou odpruzeni.
Co ale samotna, odpruzena na vsech kolech, karoserie/ram? Asi nepocita s vetsim pretizenim nez 5g? Asi chapes, ze mi to vrta hlavou, protoze myslim to lepit lepidlem a na mistech, kde je castecna sila ktera snazi se odtrhavat budu pridavat nyty. Uz si hraji s modely z plechovek od piva. Pouzivam lepidlo Repair Extreme Power Glue. Fakt sranda! Clovek si dela predstavu jak to technologicky zvladnout... :) Od zacatku kreslo je vytvarovanym zebrem vlepenym ze zhora v ohnuty do kulata ark plechu ktery tvori podlahu a boky. Ten ark plechu ma drive v zadni casti zlepeny rant tak ze pouche 2 kusy takto zlepene tvori jakoby zaklad trikolky (jeste bez zpevnujicich elementu a casti do kterych ze zamontuje slapadla a celej zbytek...).
Nejvice me inspiruje tento tvar
http://www.electrathonamerica.org/1a.html
zajimavy je take
http://www.unisa.edu.au/solarcar/imagearchive... (jsem nejak zatizen na klasicke dvere...)
Resim ted takovy napad - udelat kreslo z opravdu silneho kusu polystyrenu nebo lepe z tvrdeho polyuretanu a vsude podlepit vetsi plochy plechu polystyrenem, abych redukoval hluk. Samozrejme zebra budou potrebne pro kotveni podvozku a podobne. Drive uz zminene letadlo cri-cri melo zebra ze samotneho polyuretanu (kridla a zadni cast trupu)...
To je jen koncepce, ale razim cestu k reseni ktere bude nenarocne a levne. Nasel jsem napriklad pomerne zajimavy pomocny pohon za dost zajimavou cenu
http://www.bionx.pl/buy.html
Pratele, prosim o pomoc - hlavne meritorickou. Zatim stavim modele ale chci to nejak spocitat a postavit, abych dokazal sobe a jinym, ze to nemusi nikoho pripravit o velke penize, a neni k tomu potreba velka, pracna technologie...
Ten electrathon je nádhernej, tenhle konkrétní jsem ještě neviděl, ale podobný už jo. Pro potřeby velomobilu to má jednu vadu: není tam místo na šlapání. Nohy šlapající do pedálů zaberou strašně moc místa, když ten čumák nafoukneš tak, aby se tam vešly, tak už prakticky zmizí ty podběhy na přední kola a je z toho Quest velomobil.
Nemám ani potuchy, jak počítat nosnost nějaké karoserie, ani statickou, natož takovouhle dynamickou - šoky od hrbolů na cestě. Pokud budu stavět velomobil, bude to z laminátu (sorry, já je prostě rád, i když je to patlačka), a udělám to od oka, na základě svých zkušeností s nosností laminátů, kterých už začínám mít jisté nezanedbatelné množství.
Pokud budeš chtít helfnout s návrhem třeba posazu jezdce aby byl pohodlný i efektivní, potřebným prostorem a podobně, tak tam bych třeba něco svedl, ale těžko to vyřešíme přes psaní příspěvků do diskuse.
S pomocnými pohony zkušenosti nemám, jsem blázen do čistých HPV, takže i když studuju elektrofakultu, moc ti s pohony neporadím (beztak nejsou můj obor studia, takže i člověk který se o to vážně zajímá ale nikdy to nestudoval ví víc než já).
...Slapani - nosim to v hlave od 1999 roku. Misto obycejne "slapaci korby" bych tam dal drazky s koleckama - podobne jak te na kterych se vysouvaji supliky v nabytku. Slapadla by chodily po rovne care a ocelova lanka by to prenasely pod kreslem dozadu. Tam by se to spojovalo s kratkym kusem retezu... To je princip. Konkrety si vyzaduji vykres. Tusim ze pripadny narust ztrat se vykompenzuje lepsi aerodynamikou a komfortem. Nevralgickou casti z hlediska aerodynamiky je prave "cumak". To nedavno potvrdil vyvoj rekordniho cyklomobilu Critical Power Grega Kolodziejczyka (tvar optymalizoval Ben Eadie z Mountain Wave). Samozrejme nedosahnu tvaru jaky ma drive uvedeny electrathon, protoze stejne trochu budou brat misto vysoko zvedane kolena, ale aspon zmizi ta velka boule o ktere pises.
Pocitani karoserie - budu se asi opakovat s tema letadlama, ale proste mam zkusenost s tim, jake soky pri pristavani na trave sliznou ty konstrukce. Mam obcas pristup k odborne literature, a tam jsou zasady projektovani tech veci.
S navrhem posazu budu potrebovat poradit - dik za nabidku. Ozvu se jakmile na to prijde.
Laminatu se take nebudu branit zvlaste kdyz jde o "cumak" a ruzne prechody. Zatim snazim se to vyvijet v plechu a to pri minimalnem poctu elementu.
Pomocny pohon zatim tak silne neresim i kdyz mam nejaky ten napad. Nemam tolik penez. Je fakt ze tady u mne je dost kopcu a tak mozna za nejaky cas nasetrim a nejspis koupim hotovy system a neco tam pridam :)
Ahoj, dlouho jsem se sem nedostal, ale jak si vaši diskuzi pročítám, tak mám dojem, že vám můžu ušetřit několik let experimentování a bádání, protože podobnými problémy jsem se zabýval už před 20 lety. Skončilo to u návrhu částečně samonosné 2-místné tříkolky (někde mám ještě profily karoserie 1:10 a později u realizované 4-místné megatříkolky Tripper. A v současné době ověřením funkčnosti lankového pohonu bez \"mrtvých bodů\" na Bzzzkovi. Pokud se chceš skutečně pustit do stavby velomobilu, tak mi e-mailni na [email protected]
Tak uz par dni, vlastne od te doby, co zde Jarmes predvedl svoji garazovku, premyslim, zda by neslo i tohle udelat v garazi. Uz leta se mi to libi a obcas se k tomu vracim a v makovici prevracim napady. No dneska se to zas vratilo....:-)
Skoda, ze ziji ted takovym kocovnym zpusobem zivota (teda spis asi diky za to), ale napadlo me, ze asi zacnu neco malinko davat na papir...teda na ten elektronicky. Alespon tim zaplacnu nejake ty volne chvilky a vratim se do doby, kdy jsem to delal od rana do vecera:-)))
Asi před dvěma týdny byl v novinách článek o chlápkovi, co si doma v garáži postavil termonukleární zařízení na držení žhavé plazmy. Náklady v jednotkách tisíc euro a jednotkách tisíc hodin práce. Teď o tom přednáší odborníkům. Co je proti tomu velomobil?
To psali v Blesku nebo v Aha :-)))))
Bych topmu věřil. To je tak deset let, co nějakej maník v Texasu postavil atomovku. Jen tak, neměl co dělat. Plánky stáhnul z netu a postavil to doma v garáži a apk to věnoval armádě. Ty to prohlídli a řekli, že je plně funkční, že tam stačí dát štěpněj materiála vypustit.
Nejlepší nápady, prototypy a hlavně první praktické aplikace jsou vždy "garážovky". V movitých vědeckých ústavech a seriovou výrobou už přichází jen zdokonalování.
Takze neni problem...:-)))
Tak fajn, si objednám z Temelína nějakej ten vyhořelej článek a postavím si velomobil na parní jaderný pohon. Doufám že tam nezapomenu dolejvat vodu aby se to nepřehřálo :-) a doma s tím můžem ohřívat vodu a přitápět, víceúčelové zařízení na výlet i do domácnosti. Už vím jak se to bude jmenovat: můj miloučký Jadernáček nebo JádroMobilusNukleus.