Mé trauma - stoupání jsem si tady nechal probrat už ze všech stran. Z téhle ještě ne. Vede mne k tomu oznámení, že ty Strašný závody budou mít průměr 2000 m za den.
Nejvíc v životě jsem nastoupal před týdnem v Alpách.Od Hahnenkammu až po Gerlos. Dalo to celkem 2500 m stoupání.Cca 4/3 terén a šotolina, zbytek asfalt.
No dobře: 3/4 o))))
Ja nic nemerim, takze me takovahle vec nerozhazi. Kdyz to je do kopce, tak jedu do kopce. Remcam, ale jedu, protoze vim, ze to musi byt pak i z kopce. Ale lamat si hlavu s tim, kolik nastoupam a zda to vubec dokazu nastoupat...zbytecnost:-) Ja v podstate v posledni dobe ani nemerim, kolik ujedu. Proste jedu a jezdim pro radost.
nemám nic, co by stálo za zveřejnění, protože moje maximum, co vím je 1407 m na Dlouhé stráně, ačkoli loni v Jizerkách to snad bylo nějak 1900, ale to nevím přesně, nerada bych se tu chvástala :-/ nicméně hlavně mě zaujal tvůj pohled na jízdu do kopce, zjevně jsi optimista :) zatímco já jsem pesimista, protože mě značně znervozní dlouhá jízda z kopce, vždycky si říkám, že to zase bude hrozný krpál nahoru :-P všechno je relativní, záleží na úhlu pohledu :) ovšem souhlasím, že důležitý je požitek z jízdy samotné, ne z čísel :) když si tohle uvědomím až pojedu z kopce, vykašlu se na obavy z následného dokopce :o)
Já bych byl zticha, ale musím se vážně ohradit proti nařčení, že jsem optimista. "Optimismus je opium lidstva" (pravil Ludvík). Kdyby byl svět samý optimista tak do dneška žijeme v jeskyních bez ohně. To my pesimisté jsme vždycky čekali, že přijde zima, bude hůř a hnali jsme tak lidstvo dopředu, ke stavbě domů, k získání ohně....
Jinak já kvůli kopcům jezdím, tedy často tlačím nebo nesu:o)))
Na kopec se musíš těšit. Je tady pro Tebe a Tvoje (překrásné) kolo. Teprve kopec dává jízdě na kole smysl. jinak je to jen "nuda, šeď, šeď". (pozn. pak těžko říci na co je tam ten řetěz a co s ním musel dělat)
optimistou jsem nazvala michala, na něj byla moje reakce, ale jinak s tebou souhlasím, jen s tím, že na kopec se netěším, ale beru ho tak, že to musí být a když mě spolujezdci nechají šlapat mým tempem, vyšlapu všechny vyšlapatelné kopce, které se mi připletou do cesty :-) vlastně mám vážně mnohem raději cestu do kopce a z kopce než nudu nudu šeď šeď v rovině :-)
Jo tak promiň, já jsem na ten optimismus takovej háklivej. Jinak už je to jasný, jen co pak dělat s tím řetězem...
ty pořád čekáš, že cami zareaguje: "...a jak ho použil a jak jí to bolelo a jak sténala, prostě samé nezajmavé věci" a ona nic, vid?:-) věř, že tohoto českého velikána má zmáknutýho, akorát tahle stať se jí nějak nechce uhnízdit v hlavě:)
Dík, už jsem nečekal. Mě se teda uhnízdila... :o)))
no, ty asi víš všechno nejlíp... ale možná si nevšimla odpovědi...
Sama vis, ze ja moc rad z kopce...obcas bezhlave. A na ten kopec se nejak dostat musim:-) Slapat do kopce je opruz nekdy i pro me...ale v poslednich cca dvou letech menim nazor. Naopak se mi libi si dat trosku do tela. Treba Kamila nesnasi jizdu proti vetru. A ja ji vzdy rikam, ze me to nevadi, protoze to k cyklistice patri a beru to tak jak to je.
Ale jinak jsem se narodil ve znameni beran a prej i takovej sem. Kdyz reknu, ze je venku hnusne a ze me buh vi co boli a ze nikam nejedu...nehnes s semnou ani za boha. Ale kdyz pak nekam vyrazim, mam z toho silenou radost a kopce, vitr mi nevadi.
je prima dát si do těla zdoláním kopce, nahoře je fajn ten pocit vítězství sám nad sebou, když předtím funíš a brbláš a uvažuješ o tom slézt cestou nahoru :) ačkoli já moc o slezení neuvažuji, naopak se držím na kole dokud nepadnu :-))) jediné, co mě trápí je to, že moje tempo, se kterým zdolávám kopce a odolávám větru je dramaticky pomalejší než všech kolem mě :-/ asi budu muset jezdit sama, abych nezdržovala, však kvůli tomu jsem se nezúčastnila "Kácovské dvanáctky"... třeba se to moje tempo časem zlepší :)
Ja si tempo taky nenecham diktovat. Vzdy jedu podle sebe. Kdyz mam naladu a dobre se vyspim, jedu nadoraz. Kdyz nemam naladu a vstaval jsem levackou, jedu jak snek. Jsem clovek, kterej si nenecha diktovat v tomhle smeru nic:-)
Kazdopadne vyjizdky s nakolakama jsou skvele v tom, ze se na pomale ceka a drzi se parta...takze nemas se ceho bat:-)
ale já se nebojím :) jen se nesnáším za to, že jsem to já na koho se musí čekat :-P ale to sem nepatří ;-)
Tak pokud bych to brala denně, tak rozhodně min. 3x do 1. patra :o)))
Hele, to jako myslíš kolik jsme nejvíc za den nastoupali?!?
A jsou to jen nastoupané metry nebo celkové převýšení?!?
Já mám pocit, že jsem převýšení 2000 v.m. za den nepřesáhla a jestli jo, tak to bylo o fous...
Ale nejhmatatelnější převýšení jsem dosáhla v Norsku při výstupu na Dalsnibu od Gerijangeru - z nuly do 1492 m n. m. - zvládla jsem to v r. 2002 asi za 5 hodin hrubého času na horáku a natěžko :o)))
Ju...ja jen, kdyz vidim to NORSKO a NATEZKO....nemas nekde fotky? Urcite by to bylo kochaci na oci...Norsko je proste nej:-)...Omlouvam se, ze jsem odbocil od tematu:-)
Jj, strašně ráda bych tam jela znovu...
http://www.bbcc.cz/OAJ/2002/norsko/main.htm
My tam tehdy byli s Adventurou, nicméně v programu byli 3 dvoudenní přejezdy bez busu - fantazie...
A moje skromné povídání k tomu najdeš tady
http://www.bbcc.cz/hist/2002/0628Norsko/History...
Jejdaaa...takhle pekne udelane. Mas minus boda za to, zes nam to neposlala driv. Ted mam alespon vecer co cist...:-)
Odkazy jsou u mě na stránkách, stačilo se kouknout :o)))
Ahaaa....to me nejak vubec nenapadlo...chjo. Beru boda zpet:-)))
V soucasne dobe to je za zvuku kasle a smrkani asi 60 schodu (a 60 dolu) :) Bydlim totiz v suterenu, ale nechodim to zase tak casto :)
Jinak nemam vyskomer, takze max bude asi 1600m na Malevilu.
Pokud jsem na nejakem kopci nastoupala za den vic, taxe mu timto hluboce omlouvam :)
Vyskomer taky nemam, ale asi si ho poridim. Takze muzu poslouzit treba udajem z posledni doby- predevcirem na Roller Marathonu poradatel v propozicich uvedl 2378 pozitivnich vyskovych metru. Veril bych tomu, podle sveho stavu po dojezdu :o/