Mate nejakou predstavu jak spadnout z kola tak aby si clovek ublizil o neco min? Je to asi dost naivni predstava, ze dokazu v okamziku padu, ktery je samozrejme vzdy necekany, neco vedome ovlivnit, ale stejne...
Tak tedy: nejdriv prijde ztrata rovnovahy, prvni je asi na zemi noha, ale neni ji to nic platne, protoze telo leti dopredu a druha noha je ve vzduchu nebo chycena v kole. Co dal? Co nejdrive se pustit riditek? Zkusit se prevalit pres ruku-loket-rameno-zada? Napada vas neco?
Naposled jsem sletěl na napadaném mokrém listí... to bylo, jako kdyby mi to kolo někdo sebral pod zadkem... Takže nebyl čas řešit. Ale pokud se někdy dělal i jiný sport, kde se často padá (judo, lezení, skoky s padákem), tak se tělo nějak samo poskládá. Člověk, který nemá nic napadáno, tak spadne jako brambora a často si zle ubílží i při nevinně vypadajícím pádu.
Závisí na tom, co je důvodem pádu. Zda smyk zadního či předního kola nebo čelní náraz do překážky, popř náraz překážky do tebe a to z jakéhokoli úhlu. Takže si myslím, že by jsi měl otázku lépe formulovat.
Není důvod něco přeformulovávat. Jak praví šlojíř, reakce je pudová a buďto člověk padat umí nebo ne. Myslet na to, jak a kam spadnout, moc času nezbývá.:-)
Z ležáku se padá jinak (a po něm taky ...)
:-) máš bod!
btw: z ležáku jsem spadla jednou (ujelo mi zadní kolo na vlhké koleji, mám ale blíž k zemi, takže nic bolestného); po něm jsem doposud nespadla (hned to klepu na dřevo); na vertikálním kole (anglicky "up-wrong") jsem spadla nesčetně krát v dětství, 5x v pokročilém věku ;-) >> 1 vypadlý zub/otřes mozku/poškozené koleno/pohmožděniny/roztržený ret
>> tím nechci říci, že ležák je bezpečnější kolo, ale od té doby co jej vlastním, se mě drží štěstí ;-)
Tak až půjdeš k zemi, tak si zkus představit, že pokud se zrakvíš na sanitku, tak tvůj výkon policie ohodnotí částkou až 50.000,- Kč, plus připočítej nějakou tu kačku na nemocenský (to bude proti tomu prd, ale přeci), servis kola nebo taky třeba nový a to by v tom byl čert, abyses po cestě nenaučil lítat.
:-)
Ideální je padat směrem nahoru, protože dole to dost bolí. Už to trénuju spoustu let, ale pořád nějak nemůžu trefit ten správný grif. Možná by se k tomu mohl aktuálně vyjádřit pb, kterého tímto zdravím :o))
Padat dolu nekdy boli az moc... :)
kazdopadne pokud padam a mam cas na reakci, tak se snazim padat do kotoulu na zada, zatim mi to az na jeden priapd vyslo... a ten jeden pripad nezkoncil slavne :)
Problem je ten za jakych okolnosti clovek pada. Pokud se jede pomalu a clovek leti pres riditka, tak se daji prekrocit... pokud se jede nejak rozumne a kolo uklouzne do strany, da se to taky +/- ustat nejak rozumne... ale pokud se jede rychle, tak se clovek probere na zemi a ani nevi jak :)
“Průvodce říká, že létat je umění, nebo spíš fígl. Ten fígl spočívá v tom, že sebou musíš praštit na zem a netrefit se.” :-)
Já většinou nestíhám vytáhnout nohy z klipsen tak padám : koleno řidítka loket rameno a končím na zádech. Je to fakt super.
Než jsem vyměnila nášlapy z Lidlu za nášlapy shimano(nedá se srovnat!) vypadalo to takhle: už jsem skoro stála,takže nulová rychlost, chtěla vycvaknout a ejhle - nic, jako švestka jsem padla na asfaltku - koleno(tekla červená), řídítka, loket odřenej, rameno,záda,přesně jak uvádíš. Asi za tři dny,kdy už se vytvořil strup, chtěla zastavit,opět nulová rychlost,dokonce vycvakla! a ejhle,noha zůstala viset ve špičce a bum, opět na stejný místo,červená z kolena tekla víc, dokonce i z lokte. Tak jsem si pořídila jiný nášlapy. A už nepadám :-)). Teda na rovince. V rychlosti při jízdě si to neumím představit, to lítání mi připadá dost aktuální :-)))
Jo, to bych taky rád věděl. Varianta ruka-loket-rameno-záda je sice super, určitě se pustit řidítek a chránit hlavu, ostatní se zahojí. Ale v mém případě to ruka-loket-rameno odneslo dost drsně, i po třech měsících pořádně nesevřu prsty na levé ruce. Takže každé má své. A hlavně, kdy člověk čeká, že spadne ? Nečeká, a tím pádem je to tak rychlé, že se fakt nedá přemýšlet nad tím "jak".
Jediné doporučení je formou nacvičených reflexů, třeba z bojových sportů, to by teoreticky mohlo pomoci. Jinak zapomeň na to, že máš šanci to jakkoliv ovlivnit.
Jo,jo většinou je to fakt tak rychlé, že ani nevíš a ležíš.
Taky to chce nepadat jako brambora jak praví Slojíř.
Ale cyklisto, přece kolo nepovedeš.
Tak šlapej a pády neřeš.
A že to bolí to už vím, v sukních taky nechodím.
Všude sama modřina, při pádech totiž chybí peřina.
Většinu pádů může člověk vychytat, pokud už má něco naježdíno.. ..zvlášť na biku, kde případný podkluz kola přichází hodně často a člověk se má stále na pozoru. Občas stačí rychle se odpíchnout nohou. Při střemhlavém letu je nejlepší kotoul letmo, při pobokonu co nejvíce utlumit pád (a nestrkat pod sebe ruce). Ovšem jisté procento pádů je neovlivnitelných. Asi před osmi lety mi prasknul sloupek vidlice a v příštím okamžiku už jsem ryl hubou hlínu. Ruce stále na řídítkách. A to mám reflexy dost rychlé z gymnastiky.. ..no, odnesly to čelisti, nos, brada, jazyk, zuby.. ..ale zase jsem si vyzkoušel, jaký to je mít osm tejdnů jen tekutou stravu.. :o))
Už jsem takové dva kotouly taky absolvoval:
- poprvé nepozornost, příčný rigol ve vysoké trávě mě i v malé rychlosti vystřelil.
- podruhé jsem chtěl přejet/projet hromadu sněhu v Jizerkách na jaře a kolo se v ní najednou zastavilo.
Obojí bez přilby a bez jakéhokoliv zranění (ani modřina) a upřímě řečeno mi to vté chvíli přišlo docela k smíchu :-)
podľa mňa polovica národa pri páde vyvalí oči a padá nevedno ako a kde, druhá časť vidí priebeh a podľa situácie môže ovplyvniť pád, je to niečo ako cúvanie z autom :-))))))))
Nikdy mě nenapadlo přemýšlet o tom jak padat. A to ani při pádu. Jen jednou mi problesklo hlavou "Já si snad rozbiju držku". Pak mi zůstal přeražený nos , vyražené zuby a 14denní pracovní neschopnost. Letos jsem ještě nepadla, ale loni jsem se při každém pádu snažila vycvaknout boty a nikdy se mi to nepovedlo.
Takže jak padat? No, když jsem loni šla přes zapíchnutou vidlici, bylo to přímo na hlavu a ruce.
Prostě asi jen čekat, nějak to už dopadne.
Nejlepší způsob jak zmírnit následky pádů je na pády si prostě zvyknout. Dost účinný způsob je jezdit na kole celou zimu. Já jsem po zimě vždycky naklepanej jak řízek, a světe div se na suchu potom už nepadám. (Pokud mně nějakej blb nesestřelí jako minulou sobotu.)
Zima - nejlépe projet vodou a pak namrznou ráfky.... to je lepší než ABS.
Na ledu a náledí neuděláš nic. To si jedeš, jedeš a najednou ležíš... A že je to teda pěkně tvrdý dopad...
A myslím že ani v mnohých jiných případech moc nejde korigovat pád - přece jenom kinetická energie kola, kterou v aktuálním okamžiku prostě nespočteš, ovlivní směr a razanci tvého ulehnutí poměrně značně.
Já osobně jsem sebou šlehla důkladně asi 2x a vždycky jsem si těsně před tím uvědomila "...a je to v pr****..."
Ale až se naučíš lítat, tak předej zkušensoti :o)))
Je to tak, led je svinstvo. Jednou jsem jel na nájedí kolem našeho domu, po celé silnici vrstva ledu. Jel jsem tak pomalu, že mi ani tachomotr neukazoval (ukazuje mi až od 3 km/h), obě nohy jsem měl sundané ze šlapek a jen jsem se odstrkoval nohama od země. Najednou mě podlejo přední kolo a už jsem ležel na zemi a vůbec jsem nevěděl, jak jsem se tam dostal. Nestačil jsem udělat vůbec nic a to jsem s tím pádem počítal. Bylo to zrovna kousel od pouliční lampy, kdybych spadnul na druhou stranu, tak asi zubymi ohryžu lampu:)Naštěstí jsem byl dost navlečenej, byla dost zima, tak jsem k žádné újmě nepřišel. Jen trochu odřená páska na řidítkách. Jednou jsem zase jel v noci v zimě po chodníku. Sem tam byl na chodníku rozježděnej tající sníh (sračka). Vjíždím do zatáčky, radši si trochu přibrzdím, asi tak na 10 km/h. Vyjel jsem ze zatáčky a jel jen tak setrvačností. V tom místě zrovna zakrýlali stromy svit poličního světla a své světlo jsem si vypnul (v domění, že na chodníku v malé rychlosti a s pouličním světlem je zbytečné). Byla tam louže, všude tající sníh, ale zrovna na potvoru tam byl zbytek ledu. Zase mi podjelo přední kolo a zase jsem pad na levou stranu, což bylo opět velké štěstí, bo po pravé straně stála zaparkovaná auta. Ta louže byla tak 2-3 metry dlouhá a led byl jen na začátku. Zbytek louže jsem přejel po přiše. Přední kolo se zastavilo těsně před zaparkovaným autem. Byl jsem celej od směsy vody a hlíny (celej k nakousnutí), včetně rukou a brady. Na dlaních a na kolenouch jsem měl malinké odřeniny. Opět trochu sedřená páska na ridítkách a odřená páčkazadní brzdy. Opět jsem ležel na zemi na to tata. Při tom prvním případu jsem prožíval vše v reálném čase, ale při tom druhém jsem vnímal vše zpomaleně. Musím zaklepat, žádný vážný pád typu titanová čelist jsem nikdy neměl, ono taky na silnici je těch nástrah méně, nežli v terénu.
Když jsem byl malej, tak těch pádů bylo víc. Když jsem třeba zabrzdil na přední brzdu na štěrku, tak mě to zase podjelo a zase jsem padnul na levou stranu. Nevím co s tou levou pořád mám. Ale bylo to v letě v triku a v kratasech, tak jsem bulel. Nebo mi sjela noha ze šlapky a taky jsem sebou buchnul a byl odřenej(bulel). Jednou jsem nedobrzdil před zdí a prodřej si kůži kousek od intimních míst(hodně bulel). Když jsem byl malej, tak jsem po každým pádu z kola bulel, taďkonc už nebulim, říkám si, že je to asi tím, že když už padnu, tak je to na náledí a v zimě jsem nabalenej, tak mě to nebolí. Takže když někdy v létě potkáte někoho na silničce jak bulí a je odřenej, tak to budu asi já :))
Tak ti přeju, abys už vždycky padnul jen tak, abys nebulel - teda když už budeš muset padnout :o)))
Nejlepší je nepadat. Hrozí-li mi pád brzdím, abych snížil rychlost.
Když už jsem spadnul, nikdy se mi nepodařilo žádným způsobem pád ovlivnit - mozek vypnutej a fungujou jenom instinkty.
Kdo je má vypěstovaný a je "gumovej" dopadá mnohem líp, než člověk, který neumí ani kotrmelec.
Takže jako dopňkový sport je vhodný judo, zápas, gymnastika - to ovšem za předpokladu, že na cestě před vámi leží žíněnka a nejezdíš na kole, ale na koni na šíř.
snížit rychlost - to je pro spoutu lidí problém dle rozvoraných cest od smykování. Doporučuji školu smyků - vybrat si pískový/bahnitý podklad, zkusit si, co bude kolo dělat při bždění přední brzdou (i v takovém terénu lze na mtb brzdit účinnější přední brzdou) a případně si ustlat do měkkého. Třeba v českém středohoří nebo v jiné pískovcové oblasti. Nebo a asfaltu -zkusit si co nejrychleji zabrzdit třeba ze 60 km/h. Těžiště dozadu, opřít se o přední brzdu a zadní kolo na hranici zvednutí. Ale důležité je sledovat povrch.
Už jsem viděl, jak cyklistka zabrzdila v zatáčce na asfaltu přední brzdou, kde byl štěrk - spadla přímo na ústa, ani ruce nenatáhla, nepěkný pohled. MJ na trekovém kole, MTB by se možná ještě "chytlo".
To je taky logika, sáhnout na brzdy na štěrku v zatáčce... Musím říct, že před takovýmto povrchem mám rovněž respekt - hned za náledím.
A že takovýchto poštěrkovaných zatáček bývá na jaře požehnaně...
To je pravda. Velmi pomáhá mít vypracovaný svalový tonus především břicha boků a páteře, jednak chrání páteř před poškozením, jednak silné svaly v této oblasti umožňují rychlejší reakci a rotaci těla. Doporučuji pravidelné návštěvy posilovny. (vlastní zkušenost)
Tou páteří jsem myslel vzpřimovače trupu, ty má 70% lidí oslabené. Dokonce ani někteří fitnesoví manekýni je z nějakých nepochopitelných důvodů necvičí. Když pak padnou na záda mají páteř vejpůl.
děcka,
hledala jsem radu,
jak padat z kola na ledu.
Jozivek dnes dostal půjčené kolo
od sousedů
co jim boxer Ferda fenka kadí do výtahu,
aby se s námi udobřili
a
protože Jozivek neumí ještě rovnováhu
jako dospělí nakoláči
říznul sebou hned na roštu na boty.
tak studuji,
a tak studuji
jestli sebou říznul správně.
A jestli v pravo
nebo v levo říznout
na ledě
a na suchu naopak?
Pa pa
"děcka,
hledala jsem radu,
jak padat z kola na ledu."
.. že jsi to ty, Pavlínko, tak ti dám tajnou, speciální radu, ale hlavně to prosím nikde dál nerozšiřuj, mám na to copyright ... odpověď zní...
na hlavu !!!
Ty seš zlej,
bakanej,
chceš, bych takhle do-padla?
klik povolen jenom promovaným kolegům medikům !!!
http://img215.imageshack.us/my.php?image...
Padat se ma opatrne a pomalu.
Ale vazne , zalezi na tom, jak jiz uvedla rada lidi vyse, jak se kolo rozhodlo pod tebou slozit.
Hlavne to chce se valit, a je-li to mozne, pres mekke casti
tela a nezustat jak kus dreva.Dobra pruprava jsou
sporty, kde se uci padat cilene,pak ziskas reflexy a telo
se pak samo nejak pri padu srovna.
Nejlepší je prevence, tréninkem při zimním ježdění získáš takové návyky, že na případný nečekaný smyk ať už předního, nebo zadního kola pak reaguješ instinktivně, třeba i v létě na písku, štěrku, blátě a podobně a podaří se ti ho vyrovnat (to jsou vlastní zkušenosti a pocity po dlouhodobém ježdění v zimě). Samozřejmě jízda na čistém a mokrém ledu je extra extrém to se naučit nedá. Trénovat je třeba mimo silniční provoz, v mírné vrstvě sněhu. V krizových situacích je také dobré padat pokud možno do měkčího volného prostoru - to je hledat únikové zóny. Přeji ti jen příjemné padání.
Já bych pád z kola přirovnal k průjmu. Taky moc dobře víme co nemáme jíst a pít abychom ho nedostali. Známe moc doporučení jak se mu vyhnout...Ale najednou to přijde ani nevíme jak a kde jsme? Takže naučit se padat v judu je stejně potřebné, jako vědět, kde je nejbližší hajzlík :-)