Den zimního slunovratu :-)
Sluníčko mě vytáhlo na první prosincovou stovku. Sice bylo kolem nuly, ale na slunci se dalo u Dalešické přehrady pěkně posedět, docela hřálo a ani se mi nechtělo odjíždět. Západ slunka mě zastihl na posledních kilometrech a stihla jsem dojet ještě před setměním. Osm hodin slunečního svitu je na stovku Vysočinou tak akorát :-)
Ale jezdí, ale těch slabých 30 vyfoukaných při pojíždění po praze mi nestálo za to tady zmiňovat :-)
Mimochodem, zmastilas číslování ;-)
Fakt? Hledala jsem poslední, která se zaplnila a měla 152. Ale to je asi jedno, stejně byla už hodně dole :-)
153 bylo téma, kde jsem popisoval skoky do vody a vzhledem k tomu, že jsi tam vůbec nic nepsala, neschovává ti to zase nějaký blacklist?
https://www.nakole.cz/diskuse/30932-jake-to...
Koukám, že jsem to měla ve skrytých :-) Asi jsem skrývala něco vedle (různé Ukrajiny a pod.) a někdy ta obrazovka poskočí, klikne to o řádek pod/nad a nevšimla jsem si toho. Bylo mi pořád divné, že nikdo "Jaké to bylo" nezakládá a sama jsem to zakládat nechtěla. Ale stovka mi za to stála. Příště musím občas zkontrolovat i skryté.
Videa z 10.12. a 17.12. se mi líbí. Je tam odraz a fakt to jsou skoky s koordinovaným pohybem, já bych to nedala zcela určitě. Myslím, že se stydět nemusíš :-)
Akorátže zatím se chlubím jen těmi nejvíc podařenými skoky, ty ostatní zatím byly ehmmm mnohem nedokonalejší a byla jich většina... :-D
Tak když tobě stačí šipka a netoužíš umět něco dalšího, je to v pořádku... ono když vezmu, kolik úsilí, času i peněz už jsem do tohohle koníčku investoval... no raději nepočítat. :-)
A ve výsledku pak vidím jak malý děcka na koupališti skáčou dvojitý salta, aniž by k tomu potřebovaly teorii. :-)
Ano, mnozí to zvládnou přirozeně bez teorie. My už jsme holt takoví koumáci, kteří se k cíli dopracovávají klopotně s použitím rozumu a technických pomůcek. Prostě jsme takoví a bez nich to nedáme. Ale když máme čas a můžeme si to rozmyslet, tak se také někam dopracujeme. Tak ať nám to stále pomalu, ale jistě jde!
No vážně, dokonce to můžu dokázat. :-)
Jako v podstatě samozřejmě o nic nejde, ale udělal jsem tady takovou zkušenost, že když se někdo dopustí podobné chyby, je třeba mu to řádně omlátit o hlavu, takže...
STYĎ SE, STYĎ SE, STYĎ SE HANBO!!!
:-P
Na druhou stranu se nabízí otázka, zda má to číslování vůbec nějaký smysl? ;-)
Podle URL si server témata stejně čísluje sám, takže opakující se stejný název by asi ničemu nevadil.
Tohle je jedinej server, na kterým sjem se setkal se systémem "omezený počet příspěvků ve vlákně" respektive omezený tak že se na něj reálně naráží.
Na jednu stranu to znamená, že tady vzniká neustálým zakládáním pokračování děsný chaos, jelikož ne každý zvládne dodržet systém teček, pomlček a jiných estetických prvků (což pak bourá zobrazení, když si to dáš vyhledat), důsledkem čehož pochybuju, že někdo normální tady nějaké informace v historii dohledá.
Na stranu druhou, dělá ten 300 příspěvkový předěl takový pěkný restart témata, když se to zvrhne v totální flamewar a navzdory několika jedincům, cé omají akutní potřebu založit nový, odkázat na minulý a plynule pokračovat, to taky vcelku funguje.
Takže jediný smysl který to snad může mít je, že si TY (ne server) budeš pamatovat, "jo to jsem psal někde v stopadesátněco" když nebudeš vědět, jak se správně googleho zeptat (stalo se mi)...
Ale jo, jezdí.
Včera delší silnička, většinou vítr, ale celkově vynikající.
Vrátil jsem se po třetí odpoledne, příjemně unaven, sprcha, kávička, Ane dělala na počítači, já si pustil na nettu další díl Narcose, pohoda, klídek, tabáček.
Krátce po čtvrté se na chodbě ozvalo "dedo!?", náš malinkej Vojtíšk.
No a potom to začalo lítat: v obýváku všechno odsunout na strany, postavili jsme stan, do toho natahal všechny deky, polštáře a tři spacáky, a protože nám v bytě "prselo", tak jsme s Ane museli vlízt do stanu, on za námi, zima byla, všichni do spacáků, pak "prset" prestalo, tak všichni ven, a zase do spacáků... po pátý přeháňce jsem to už nepočítal.
Půldruhý hodiny s tím naším miláčkem a byli jsme naprosto vyřízený :-)
Jen do práce a zpátky. Včera jsem musel vytáhnout "wapku" abych očistil kolo od vrstvy bláta, v lese zrovna celý týden sváželi dřevo, tak byla moje cesta nikoliv ušlapaná, jak se praví v jedné z koled, ale super zablácená.
Jezdím, musím, tedy chci, chci si splnit tu sedmičku, je to dost náročné. Zbývá mi 162.
Snížila jsem číslo na 125. Jela jsem na setkání u betlémského světla. Na cestách se jelo dobře a přitom jsem se radovala i ze sněhu.
Je to napínavé.
Se zájmem sleduji a držím palčáky.
Jaký je dnes stav?
Děkuji! :-) Včera byl stav 90 (najela jsem 7 km potmě po lyžování) a dnes 60. Dnes jsem jezdila raději po slunci kvůli námraze. Sníh viděla z dálky. Je to časově náročné, určitě se nenudím.
Splněno!
Teď budu muset řešit upgrade kola. Aspoň nový řetěz a pastorky. Nové podle požadavků neseženu, hlavně by se mi hodil rám s nízkým nástupem.
Klasický ocelový dámák s labutím krkem. Střed lze řešit redukcí se zapouzdřenou osou a zadek nějakým vícerychlostním nábojem kombinovaným s brzdou (Sturmey-Archer dělá pěkné, s různými typy brzd a řazení). Přední brzdu třeba bubnovou... S ocelovými rámy umí třeba u Cyklo Bareš...
Pěkný základ se sežene do 1500, pak tedy chemicky stahnout zinkovat, práškově lakovat, vyplést kola, doplnit blatníky a další bižuterii, ale budeš mít kolo jako nikdo jiný!
U těchto starých... věcí... mi vždycky vadilo to šroubové spojení zadní svislé vidlice se svislou rámovou trubkou. Proč je to řešené takto?? To tam neuměli udělat mufnu, nebo to přímo navařit? Proč to někde jde a jinde ne? Působí to na mě amatérsky, odfláknutě a nehezky.
ale uměli, je spousta typů rámu, kdy je jednak celá zadní svislá stavba na šroubech nahoře i dole a vyměnitelná, nebo letovaná na mufnu, nebo se singl sloupkem.. Jenomže tohle "amatérský odfláklý řešení" letovaný dole a nahoře na šroub se osvědčilo jako nejlepší, co se týče spolehlivosti, trvanlivosti, pevnosti a pružnosti rámu a i případných oprav :)
No jo vlastně. Vždyť je to dnes nejrozšířenější způsob spojování ocelových rámů. To mluví za vše.
A prosím Tě, jak přesně zlepšuje pružnost rámu šroub nahoře versus letování?
No u tenkostěnných staveb z tvarovaných Reynoldsových trubek jsou použity šrouby nahoře i dole... roli v tom hrálo zřejmě i letování a potřebný ohřev a s tím spojené změny vlastností materiálu. Neměli spektrální teploměry, digitální popuštěcí pece, vše se měřilo hodinama, teplota se odhadovala podle barvy. Později se Reynoldsy letovaly všude, ale stříbrem.. Perič, když mu někdo při letování vlezl do dílny, nebo jen otevřel dveře vyhodil dílo i návštěvníka, protože to bylo zkažený.. jeli na hraně možností.
Šroubovým spojem zabráníš nutnosti vícenásobného ohřevu.. Moc dobře věděli, co z tehdejších materiálů lze vytáhnout...
Viz třeba Perič pana Veselého. Opotřebovala se mu korunka krku, tak ji nechal vyměnit. Ale ne u pana Periče, ale u technika reprezentace.. a při závodě mu praskl krk vidle. Protože to ten trouba přehřál...
V jednom starém rámu co mám nejsou třeba ve středu trubky vůbec letované, ale jsou pomocí trnů roztažené (válcované) podobně, jako žárové trubky u parních kotlů.. a drží to jak helvítská víra.
Děkuji :-) Já jsem už dřív chtěla založit na toto téma vlákno, pak jsem to vzdala. Já bych chtěla nové kolo s novým rámem (a když už, tak pohodlnější nástup) a to se zdá právě neřešitelné. Proto stále jezdím na svém starém rámu.
Mně se líbí městská kola, ale sami prodejci reagují: "Na tom nikam nedojedete." Jsem velký amatér, přesto v tom s nimi souhlasím.
Mám na to jiný pohled a z jiného úhlu.
Je mi 67 let a vnímám jak tuhnu. Ledacos už fyzicky nedokážu a začínám být neobratný. Jsem vděčný každé fyzické aktivitě, která mne udržuje v kondici a ohebnosti. Například stále mám klasický pánský rám a nasedám na něj přehozením nohy za jízdy. Zleva to jde díky stálému opakování bez problémů, zprava to hodně bolí. Včera jsem zjistil, že mne bolí kyčel při jízdě na běžkách v širším pluhu a že zvednout se po pádu na běžkách je docela obtížné. Zkrátka každá úleva je zaplacena dalším ztuhnutím a nemohoucností. Proto se snažím si neulevovat, pokud to není úplně esenciální. Takže za mne žádné městské kolo s nízkým nástupem NEKUPOVAT!
Tak ono ani nemusí jít o přehazování nohy, i když i to je s delšíma nohama lehčí, bo střed mají všichni stejně vysoko. Jde taky o to, aby sis nenarážel mezinoží při každém zastavení třeba na fotečku.
Takže pro nákupy, každodenní ježdění a výlety do 100km s častými zastávkami a kochačkou mám kola s nízkou štanglou ;-)
> "střed mají všichni stejně vysoko".
Popřevratový dámský Favorit má střed o něco výše, než socialistický dámský Favorit. Osobní zkušenost.
o to výš musí přehazovat nohu přes sedlo. Ale myslela jsem to ve smyslu, že dva lidi s různě dlouhýma nohama, budou na stejném kole (stejná výška středu) mít jiný pocit výšky sedla pro přehození nohy přes sedlo.
Když vezeš jednu nohu na šlapce a druhou přehazuješ, tak máš tu výšku sedla vždy stejnou, ať je střed jakkoliv vysoko. Pokud sklopíš rám a nasedáš ze země, tak to máš celkově vyšší. Mně přijde pohodlnější to přehazování nohy za jízdy.
Není pravdou, že se s dámským kolem nedá jezdit. Když nedřou ložiska a má to vyhovující geometrii, není problém na tom jezdit. Váha by neměla být moc velká. Dámská trekingová kola jsou běžně k mání.
Koupila jsem si kdysi dámské krosové kolo Author a teď to mám předělané na berany. Stovka se s tím dá dát. Původní váha holého kola s odpruženou vidlicí byla 13,5kg, teď to má 11,2kg. Celkem už to kolo má najeto přes 39 tisíc, v nové úpravě s beranama a pevnou vidlicí 11 tisíc.
S Favoritkou jsem letos zajela dvakrát stovku včetně výjezdu na Velkou Javořinu. S Favoritkou už jsem objela zeměkouli, už s ní mám najeto přes 44 tisíc. Favoritka váží i se základní výbavou 13 kilo. Do základní výbavy počítám klipsny, pumpičku a podsedlovou brašnu s nářadím, lepením a náhradní duší. Favoritka je pohodlnější, jak hliníkový silniční Specialized, toho beru jen na dlouhé cesty, kde se každé kilo proveze. S Favoritkou klidně jedu i po polňačce, to je kolo na všechno. Do těžšího terénu by se na to musely dát jiné pláště, já to mám obuté na 23mm silniční, ale i tak s tím po šotolině jezdím.
Dá se jezdit, ale ne natěžko. Ztráta hlavního rámového trojúhelníku se projeví větším kroucením rámu. Dámský rám je ústupek ježdění v sukni. Jinak přináší zvětšení váhy a snížení tuhosti. No a když si někdo nechá zatuhnout kyčle, tak mu už nic jiného nezbývá. Koně se také s dámským rámem nerodí a noha se přes hřbet prostě přehodit musí.
To jsou dobří cestovatelé :-)
https://www.youtube.com/@louisaandtobi
Co se týče těch sukní, to je jen vaše hloupá teorie. Ženy jsou obecně menší a štangla ve výši 700C kola je pro některé už hodně vysoko. Dřív byli lidi obecně menší, ale muži vždy jezdili sportovněji, ze sedla a tužší rám potřebovali, ženy jezdily spíš jen nakupovat a na pohodu v sedle, menší tuhost rámu při jízdě v sedle nevadí a nízký nástup je pohodlný. Malí muži opravdu elegantně přehazovali nohu přes sedlo až za jízdy a stejně elegantně ji přehazovali i před zastavením. Dělat ovšem něco takového s takovýmhle báglem by tu holku mohlo akorát položit :-D
Muži nepřehazovali nohu přes sedlo, ale nastupovali na kolo zadem, přes špačka (Prodloužená matice osy zadního kola) obdobně jako na vysoké kolo...
A tak tady ještě nedávno pár malých staroušků jezdilo na normálních Favoritech, ti prostě našlápli levý pedál a elegantně přehodili pravou nohu přes sedlo. Jednoho toho Favorita jsem si pak stáhla od kontošu, ročník 66, o dva roky mladší mladší brácha Růženky. Rám mám nalakovaný na původní červenou (pod zelenou byly zbytky červené) v depozitu, v krajní nouzi bych si nad to stoupla, je mi ta štangla na knop.
Proč je Růža u toho kosmodromu opřená o patník, místo co by byla na stojánku? Žiš, a kde má blatníky?!?
O tempora, o mores!
Nevím, co přesně je "městské kolo". Ale podle toho co zde čtu a jak moc už máš najeto, tak už můžeš jezdit na čemkoli.
Že se dají jezdit stovkové výlety na socialistickém dámském Favoritu, to už víš. To už opakovat nebudu. No a já zase znám člověka, který na těžké prastaré skládačce v klidu a pohodlně ujede např. 72 km z Příbrami do Prahy.
Pro výběr Tvého nového kola jsou důležité dvě věci:
- aby se Ti na něm dobře sedělo;
- a aby se Ti líbilo.
Nějaké označení prodejců jako "městské" není naprosto relevantní.
Hlavně prosím Tě nedej na blby, co kážou svoje vymyšlené bludy!
• "Dá se jezdit" (na dámském), "ale ne natěžko."
Lež a kravina plácnutá zcela bez osobní zkušenosti.
• "Ztráta hlavního rámového trojúhelníku se projeví větším kroucením rámu."
Lež a kravina plácnutá zcela bez osobní zkušenosti.
• "Dámský rám ... přináší zvětšení váhy a snížení tuhosti."
Lež a kravina plácnutá zcela bez osobní zkušenosti.
• "Takže za mne žádné městské kolo s nízkým nástupem NEKUPOVAT!"
Kravina plácnutá zcela bez osobní zkušenosti.
• "Koně se také s dámským rámem nerodí."
Uprchlý Chocholouškův pacient.
Náhodou jsem nedávno, hledaje cosi o brzdách, narazil na starou diskusi. Kde tenhle pán po celou dlouhou diskusi umanutě mele a mele kravinu o tom, že úmyslné zavzdušnění brzd na automobilu nahrazuje funkci protiblokovacího systému ABS. Od někoho takového vážně radu nechceš. Debil, no :-((
https://www.nakole.cz/diskuse/19679-agresivita...
Mám přes metrák a jezdím na dosti naloženém kole s dámským rámem. Jediné, co se při cestě kroutí, je tu a tam nějaká ta žížala v trávě.
Jelikož jsem svého času byl nucen počítat příhradové konstrukce, dovolím si tvrdit, že ztráta horní rámové trubky (její přesunutí výrazně níže) radikálně snižuje celkovou tuhost rámu. To je prostě technický fakt.
Dá se to samozřejmě kompenzovat materiálem, ať už kvalitou či objemem, ale to s sebou nese důsledek buď vyšší hmotnosti nebo ceny.
Dokonce jsem v životě jel na kole, kde se za jízdy dalo "zatřást" řidítky a bylo znát jak se kolo vlní a kroutí.
Čili to bude kus od kusu, model od modelu.
Osobně bych si kolo s nízkým rámem na těžké cestování nekupoval, ale...kus od kusu, no.
Jesltis někdy viděl koně s "dámským rámem" docela by mě to zajímalo, osobně bych raději vícenápravový model, ale mám pocit že krom základního modelu se nic moc nedělá :-)
Hlavně jsi agresivní debil, co neudrží nervy a všude se musí prosazovat. Z čeho ty blbe posuzuješ, že jsem nikdy na dámském rámu nejezdil a nic o tom nevím. Jen si vymýšlíš. I ten pánský Favorit se natěžko zoufale kroutí a je třeba si na to zvyknout.
Děkuji všem, kteří se kvůli mně zamysleli a přispěli. Jen se tu prosím nehádejte.
Městské kolo kupovat nebudu, hlavně kvůli komponentům, stejně tak se mi nechce kupovat jiné kolo. Spíš jsem se poptávala i na stavbu kola. Jistou naději mám na leden, ale nevím, nevím.
Nohu přes sedlo jsem nikdy nedávala. Občas jedu i s vysokým nákladem.
Mohla bych si nechat opravit německou skládačku asi z r. 1983, ale to zatím ne.
Aby to bylo k tématu, co dnes, tak připojím foto z lesa.
Rám máš, ten tě přežije a můžeš inovovat jen komponenty. Nové záplety dokážou změnit pocit hodně, optimalizovat převody se v čase taky hodí, nikdo nemládne. Odlehčit karbovovou vidlicí to taky jde. Na takovýto rám se středem BSA a kulatou sedlovou trubkou se dá naskládat prakticky cokoliv. Pokud rozměrově rám vyhovuje, držela bych se ho a případně změnila jen osazení podle potřeby.
Nedávno jsem si udělal radost a nechal si kolo postavit na míru. Po pár desítkách kilometrů jsem z něj nadšený... a věřím, že vyrží. Důchod se blíží :)
Minimálně ten pohon se mi líbí, ocel nebo titan?
To by vydržet mělo, jsou i tací co tvrdí že je ocel pohodlnější z hlediska tlumení/pružení na hrubém povrchu.
Inu dej vědět po první tisícovce, až trochu zaběháš převody, i když než si skutečně sednou, asi to vezme ještě trochu víc...
Pinion který?
Pinion se mi líbí, cenovka 2000 € už ne tolik.
A teď koukám, že mají převodovku se elektromotorem v jedné bedně.
Proč pevná vidle, jezdíš jen po dobrých silnicích?
S pevnou vidli jsem jezdil dlouho na Meride a nevadila mi. Pak jsem mel Ghosta se vzduchovou vidli, pravda pruzila, tlumila, ale chci neco co nejvic bezudrzboveho. Nejsem zadny divoch. Na mych trasach mi bude vyhovovat.
Jasný, vyhovuje a stačí. Já si bez odpružné nedovedu představit pohodovou vyjížďku po cestách kudy jezdím. Občas se svezu na silničce, ale docela rád rychle zase přesednu na treka či horáka už jen kvůli vidli kdy nemusím sledovat kdejaký výtluk a záplaty na cestách.
Moje naděje na radost se trošku zvýšila, mám se přijet podívat na nějaký nižší rám.
Hm, ale ten rám je právě rám městského kola :-( Jsem už z té mé touhy po novém kole nešťastná.
Furt je tu možnost si nechat udělat celý ocelový rám podle představ.. Cyklo Bareš v Brandýse nebo snad ještě Štěrba bike.. ten má navíc velký výběr, takže by se u něj třeba něco našlo již hotového... ale není nejlacinější.
Jestli chceš zkusit pohodlné městské kolo, tak doporučuji si půjčit růžové kolo od Rekol. Nikdy jsem na pohodlnějším kole neseděl. Je to pomalé, ale sedí se na tom jako na trůně a vše máš přehledné. Vystupování a nastupování je pohádkou. Už jsem ho viděl několikrát asi ukradené, přestojené a přetřené na černo. Kdyby to mělo lepší převody a nemělo torpédo, tak to nemá chybu.
Párkrát jsem se na něm svezl. Pro mě tedy nepohodlný posez, přiblblý řazení (podle toho, co jsem zvyklý je obráceně) a nestabilní - pořádně nedrží směr (asi geometrií vidlice, rozvorem, nebo čím).
Ale někomu to může vyhovovat, né že né.
Mám dvě skládačky, u každé je řazení heftem. Akorát u každé se kroutí v jiném směru. Naštěstí tu, u které je to inverzní řazení, mám už dlouho v hlavním městě, tak mě to tolik nemate. Ale o tom kolikrát jsem si před výjezdem do kopce hodil těžší převod ani nemluvě.
To je sice nepříjemnost, ale nesmete tě to s kola, jako nezvyklé torpédo. Já si před skokem automaticky rovnám šlapky do vodorovna. Na Rekole jsem chtěl naskočit z jízdy s autem za zadkem na chodník a tohle jsem provedl. Torpédo přibrzdilo, měl jsem dost času, tak jsem pokus zopakoval a opět srovnal šlapky se stejným brzdným efektem. Skok se konal, ale rychlost už byla tak nízká, že jsem po skoku spadl. Bez přilby a jen v čepici jsem si natloukl hlavu.
Na Rekole brzdím jen přední V brzdou. To torpédo neumím.
Rekolo jsem sem dával jen jako příklad povedeného pohodlného rámu.
Jak to kolo nazývají je asi lhostejné, podstatnější je materiál, který limituje případnou pevnost a váhu. Ta městská kola bývají těžká, aby měla odpovídající pevnost, jezdí na tom běžně i přescenti, to ty ani s báglama nemáš.
Kol jsou mraky, i spousta malých výrobců, kteří vykrývají různé niky.
Důležité je definovat si jaké kolo vlastně chci, což nemusí být vždy snadné, a kolik na něj mám. A pak hledat. A vzhledem k velikosti naší země nejen zde, ale i u prodejců jinde, minimálně v rámci Evropy.
Děkuji všem.
Pán v cyklu mě při vstupu do prodejny ihned zařadil do kategorie "e-kola" :-) nebo spíš :-(
Definovala jsem, jaké kolo chci a na co, byl ochotný a zdálo se, že by mi mohl vyhovět. Díky vám si uvědomuji, že bych rozhodně nechtěla, aby se kolo vlnilo. To dělá moje nynější taky, ale do 5 minut jízdy ten pocit zmizí. Už je pro něj objednaný řetěz a ozubení - to nejnutnější, abych mohla jezdit, i když teď napadlo dost sněhu.
Není to jednoduché, nerozumím tomu, jestli je možné, aby na "městském" rámu bylo všechno ostatní horské a krosové :-D Možné to bude, ale taky aby se na tom dalo jezdit, že.
díly na kolo jsou soustava součástek, které se dají různě skládat mezi sebou, podle toho co pasuje a co šlapálista potřebuje. Pokud se nechystáš závodit, rozhodně se nenenech omezovat ničím nad rámec vlastního pohodlí (fyzického či duševního, schová se do toho i zůstatek na kontě :-))
Kdesi tady na tom serveru se vyskytuje osoba, která má na tuším favoritím rámu trojpřevodník a taky jezdí.
Jen se musíš smířit s faktem, že na konventu puristů, kteří jsou schopní puknout šílenstvím, pokud máš na brzdách Shimano páky Tektro...
Naše známá byla poněkud kredenciózní, ale vlastně docela cykloturista. A ta měla kdysi problém koupit kolo, protože v zdejší prodejně ji zařadili do kategorie stará tlustá bába a přesvědčovali jí, že pro ní "normální" kolo není, že si musí koupit s nízkým nástupem. Nakonec se s nimi nedohodla a ke své spokojenosti si koupila kolo někde v Čechách.
Jezdí, a to téměř každý den. Jsou to ale jen takové "pošusty", většinou kolem dvaceti kilometrů. Stovka na trojkolce je i v rovinatém terénu kolem šesti hodin, a na to nemám výstroj. A nyní, v předvánočním času, ani ten čas.
Výstroj musíš vrstvit :-)
Na zimu mám svrchní vrstvu o číslo větší a z pružného materiálu. V sobotu bylo kolem nuly, ale i tak jsem pod tím měla dvoje spodky a vlněný svetr s lehkou větrovkou. Osm hodin i s přestávkama, pořád venku, ale na sluníčku se dalo posedět.
Šmankote, dvoje spodky, bych se upekl. A já si říkám, kdo ví jak nejsem nabalený, když si pod plátěné montérky vezmu cyklistické dlouhé elasťáky. (Obráceně jsem to zatím nezkoušel.)
V sobotu bylo kolem nuly, to se musí využít!
Šest hodin venku, uvnitř v nevytopeném domku větší zima než venku, na sluníčku se posedět moc nedalo.
Každej máme jiný tepelný komfort ;-) To si každý musí najít, co mu vyhovuje. Co vyhovuje chlapovi v nejlepších letech nemusí vyhovovat mě, netřeba se nad tím pozastavovat.
Já jsem celý život v zimě několik hodin venku a našla jsem si, co vyhovuje mě. Jsou lidi, kteří běhají v kraťasech. Tempo přizpůsobím i tepelnému komfortu, nezávodím. Každopádně mi v sobotu těch sto kilometrů nečinilo problém, nohy nezábly (troje ponožky a neopren na trekingových polobotkách), ruce nezábly (tříprsté zimní rukavice), nebyla mi zima ani horko. Nahoru jsem jela pomalu, bylo pod nulou a foukalo zepředu, to se teplé oblečení hodilo, domů mě hnal vítr a nemusela jsem se moc dřít a přehřívat.
Děkuji za pravdivá "nejlepší léta".
Faktem je, že se svým přesmetrákem živé váhy jsem velmi dobře tepelně izolovaný. Jsou to samozřejmě všechno svaly, že, ale takové... hřející.
;-)
Je to o tom výkonu. Když se takhle nabalíš, tak musíš do kopce zvolna. Já se oblékám i na kolo mnohem méně, ale několik hodin na něm při teplotách kolem nuly nevydržím. Jezdím teď jen tak hodinu až dvě a pak se jdu ohřát. Nejlepší je teď koloběžka. Obleču se na ní víc. Jede pomaleji, takže tolik nefouká. Do kopce se dá snadno vést. Ideální je na nákup.
Já jezdím do kopce konstantní rychlostí jak v tričku, tak ve vlněném svetru. Limitující faktory jsou úplně někde jinde ;-)
Stovku jedu stejně dlouho v zimě i v létě, rovinatější lehce přes 6 hodin, Vysočinu do 8 hodin :-)
špatný oblečení... neprodyšné, neodvětrává pot, špatně izoluje.
Dnes 5 vrstev bavlny a vlny, do kopců (no takovejch brdků, co tu máme) jsem se držel za silničářem, co mě předjel, tak aspoň posloužil k udávání tempa :)
Furt koukal za sebe, co mu to visí za zadelí :)
Něco kolem 50, dal bych i víc, ale nevzal jsem si náhradní baterky, bo jsem původně jen vezl kytku na hřbitov......
Jo, znám to, (a viděl snajlíka :-)) . Ale u rukavic ta druhá vrstva spíš přiškrtí krevní oběh a prsty mrznou stejně. Nohy jsem vyřešil přiděláním kufrů na pracovní boty s podrážkou, která "nevodí" zimu. No a rukavice vozím, (ty druhé), na prsou pod bundou, a převlékám, je. Sice to trochu zdržuje, ale nezávodím,-jezdím jen na pohodu. Prachy do vyhřívaných vrážet nebudu.
Hmmm, jelikož mi je zima v jakýchkoli rukavicích (a to dokonce i při párminutovém čumákování na zastávce MHD), tak si tyhle zimní vylomeniny rád odpustím ;-) Fakt nevím co bych na těch rukou musel mít, kdyby mi na ně ještě měl fučet studený vzduch z jízdy na kole... Možná ty vyhřívané :-) Ty "polární" jsou zase tak humpolácké, že by se v nich asi dost blbě ovládaly brzdy a řazení, myslím...
Kolo je především LETNÍ sportovní nářadí, takže to důsledně dodržuju a nemusím řešit další soupravu oblečení + další výbavu na zimu ;-)
tak pokud to bereš jako sportovní náčiní tak asi jo, ale jinak s tebou ne všichni souhlasí :-)
https://www.youtube.com/watch?v=Uhx-26GfCBU
Dobře, s tím sportovním nářadím jsem to trochu přehnal, uznávám ;-) Jsou i nadšenci, kteří na tom jezdí do práce apod., a to dokonce celoročně ;-)
pokud to máš kde parkovat a po cestě nemáš krpál, který tě zapaří, je to docela príma způsob jak dorazit do práce trochu při smyslech a ne ještě napůl spící ;-)
Proti "spánku" v MHD mám v uších vždy nacpaná špuntová sluchátka s ANC a do nich si v dostatečné hlasitosti pouštím pořádnou údernou elektroniku ;-) A rozhodně žádné tuc tuc, ale poctivé agresivní vypalovačky v podobě Funker Vogt, C-Lekktor, Hocico a další podobné ;-) Někdy trochu odlehčuju do psytrance, ale i tam si vybírám pěkně odsýpavající kousky, třeba od Infected Mushroom a tak...
https://www.youtube.com/watch?v=vv8LGqqgaoo
klasické pletené dvojité vlněné rukavice + kožené lyžařské :)
Já jezdím na kole z roku 1920, to má na řidítkách jen dřevěný hefty a pákovou brzdu :)
Já tedy na kole jezdím celý rok, dokud se silnice nezmění na kluziště (i když jsem kdysi na Favoritovi s berany prorážel závěje), ale ruce mi mrznou pořád. Ono je to i polohou rukou, na lehokole s horními u-bars řidítky je mám natažené před sebe a je mi na ně zima; stačí ale ruku na chvíli volně svěsit, lépe se prokrví a zase se prohřeje.
Jsem si tak usmyslel obout něco s drápkama (po zkušenosti s asi 200m připozmrzlé hlíny a silničním vzorkem na hnací nápravě) a při té příležitosti koukám na kotouč že je takovej...hrubší na obvodu.
I jal jsem se kontrolovat destičky a nutno dodat, že jsem to možná měl udělat o něco dřívějc.
A taky že systém přítlaku obou destiček je fajn, ale jen do té doby, dokud člověk není líný štelovat i pozici třmene...
No každopádně jsem připraven, i kdyby na nový rok náhodou napadlo :-)
Mám na zimu záplety obuté na ohřebíkované pláště, letos jsem je nasadila jednou. Jinak raději volím čisté silnice, o víkendu jsou tady použitelné i dvojky a jedničky, auta skoro nejezdí. V přípraží to máte s provozem horší. Když je holomráz, máme pěkné polní a lesní asfalty, často lepší jak okolní silnice :-)
První svátek vánoční - čárkované cestičky na Říčansku.
Dlouho spal, nakrmil kočku, nakrmil sebe, usmažil párky v těstíčku, demontoval rozetu 14 zubů, která se NEosvědčila na Třeboňsku, namontoval standardní rozetu 18 zubů vhodnou pro všechny kopce od Prahy až na Tok, pohrál si s kočkou a hurá ven.
Obvykle během výletu stokrát zastavuji, lovím v brašně foťák a pořizuji snímky. Dnes jsem to zkusil jinak. Kamerku na řídítkách nastavil na časosběrné snímání 1 snímek za sekundu. A doma z toho něco vybral.
Druhý svátek vánoční - čárkované cestičky na Říčansku II.
Takové zimní, no.
To už máme pomalu týden po slunovratu, a Sluníčko se pořád ne a ne vydrápat kapku nad obzor...
Já to vzal k Labi a to byla chyba. Vodník Kebule tam vařil mlhu tak úspěšně, že už v Nehvizdech nebo v Zelenči bylo vidět tak na 5 metrů...
Obzor je potřeba srazit pod sluníčko :-D
Dole na Jižní MOravě se dnes válela mlha, ale nad 400m n.m. už bylo azuro.
Akorát teda bylo lepší držet se na asfaltě. Na stinných místech to bylo zamrzlé, ale pár metrů po osluněné polňačce nedopadlo nejlíp. Naštěstí to šlo v ledové tříšti z pneu omýt a klacíkem z brzdy oškrábat.
Jojo, bahno jsem si včera užil také. Jenom jsem to sem nedával; koho by zajímala zabahněná Eska.
Narazil jsem na místo, kudy povede další kus toho slavného Pražského okruhu. A kde už začaly zemní práce. Takže zmizel můstek přes potok.
49.9908886N, 14.6154672E
https://mapy.cz/turisticka?l=0&q=49...
Nechtěl jsem se vracet. Takže nezbylo, než postupovat po přilehlé kdysi-louce, ze které patrně již grejdry stáhly ornici. A jak bylo během celého výletu pod nulou, zmrzlé kaluže, cestičky a tráva, tak ausgerechnet tenhle kusanec bahna byl roztátý :-(
Bylo hezky, tak jsme po letech zkusili obnovit tradici svatoštěpánského výletu k Hrozenkovskému "Balatonu". Respektive tradici pokusu o dojetí k němu, protože v některých letech nás zima zahnala zpátky už v půlce. Letos to klaplo, byly jen minus 2 a sluníčko. Cesta tam ok. Na jezeře průzračný led jak ze skla. Zpátky manželka trochu trpěla, přestože jsem to býval já, kdo míval problémy s mrznutím končetin. Třeba do příštího roku zapomene. Za mě pěkných 46 km.
Skvělý příspěvek. Doplnil jsem si znalosti o hrozenkovském Balatonu. Nejsou ani zapotřebí uvozovky, skutečně se to v mapě jmenuje Balaton.
A to jsem si myslel, že Beskydy tak nějak rámcově znám... No nic, utěším se, že už to jsou Vsetínské vrchy.
Jestlis tam kdesi z Beskyd, tak pišvic foťvic.
Mínus 5 stupňů, jeden defekt a 42 kilometrů. Na Štědrý den to bylo s defektem předního kola. Prostě štědrý prosinec.
Dneska to bylo zamlžené.
Po obědě jsem dospěl k názoru, že bych se měl alespoň trochu vyvětrat, a tak jsem vytahl tříkoláka, navlékl se do vrstveného brnění proti mrazu (triko, triko, triko, mikina), našel kam jsem založil rukavice a s termoskou v brašně vyrazil objet kus okolí.
Jelikož nefoukalo, bylo to docela fajné, ale teda jak se připozdívalo, ta mlha co se za celý den nezvedla se ještě zahustila a začala navíc temnět.
Nakonec jsem to dotáhl jen na umrněných třicet a vlastně jsem nikde nebyl, ale bylo fajn vidět vzduch :-)
Na fotce asi nejhezčí počasí co jsem cestou viděl a ano, je to foceno přímo proti slunci :-)
Včera jsem se vracela za tmy z návštěvy a zdálo se mi, že mi to moc nejede. Dnes jsem vyrazila kolem poledne a po chvíli se vrátila, zadní kolo bylo na můj vkus dost měkké, tak to asi byl ten včerejší špatný pocit. Vyměnila jsem duši a objela pravidelný krátký okruh, i se zajížďkou kvůli výměně duše to nakonec dalo 39km. Ve stínu se držel led, ale nefoukalo, tak to byla na sluníčku docela fajn projížďka kolem různých bobulí :-D
Zřejmě poslední procházka po slackline v tomhle roce.
https://ulozto.live/watch/22916
https://ulozto.live/watch/22918
Zároveň jsem tímhle výletem zakulatil kilometry najeté na MTB, byť ta tisícovka není zrovna číslo k chlubení...
To seš docela drsňák, já takhle okolo nuly podobný aktivity ani nezkouším - zmrzly by mi packy.
On to nebyl až takový problém, svítilo sluníčko, prakticky nefoukalo a dokud je popruh suchý, tak ani nestudí. Jako jo, bylo celkem motivující nestát zbytečně dlouho bosky na zmrzlé zemi, navíc je ta zem tvrdá jak beton, takže lepší z lajny pomalu slézat než seskakovat...
Přešel jsem to možná 8x a za půl hodiny snažení ukončil. Pochopitelně popruh jsem instaloval a uklízel už obutý a o vrstvu víc oblečený.
Ano, pro někoho kdo je schopný sestupovat kultivovaně a obecně tráví většinu času na lajně a ne na zemi to asi je řešitelný:-D
Myslím, že na tom kultivovaném sestupování ještě potřebuji zapracovat. Nejdřív jsem seskakoval, pak se mi dvakrát povedlo jakž takž sesednout a na závěr jsem sestoupil zadkem napřed, naštěstí jsem stihnul chytit popruhu rukou, to přistání zbrzdilo... :-)
Každopádně teď po pauze mi nepřišlo jako hlavní problém rovnováha, ale vůbec udržet ruce nahoře než dojdu na druhou stranu...
Úplně to, Estonec, znehodnotil jištěním. :-))
Proč znehodnotil?
Mně to připadá jako pořádný adrenalin i s jištěním, proč zbytečně zvyšovat riziko? Jo, existují lidé, co chodí po highline bez jištění, ale kratší vzdálenosti a moc jich není.
UŽ jich moc není? ;-)
Spíš přemýšlím, co toa za batůžek. Na padák je to malý řekl bych a jestli je to takový borec, že na lajně tráví v kuse takovýho času že potřebuje Camelbak tak já padám do mrákot...
No ta voda mi dává celkem smysl.
Nehledal jsem podrobnosti, ale přejít 3.5 km už prostě nějakou dobu trvá.
Já k přejití 20m slackline potřebuju přes 2 minuty. On bude určitě MNOHEM rychlejší, ale minimálně hodinu bych počítal a logicky neočekávej nikde stín. ;-)
Logicky to dává smysl, ale stejně je pro mě nepředstavitelný, že by při chůzi po lajně mohla být žízeň relevantní problém k řešení :-)
Tak jasně, na začátku mi přišlo jako zásadní problém udržet balanc alespoň pár sekund.
Teď si neumím představit, že bych měl držet ruce nahoře déle než pár minut, takže když bych nespadnul dřív z jiných důvodů, ukončilo by mou snahu tohle...
Netuším, kolik iterací problémů musí člověk vyřešit, než se k téhle vzdálenosti dopracuje, ale v nějaký fázi prostě potřebuješ doplňovat vodu, no... :-)
Jeho úspěch však nelze oficiálně zapsat do Guinessovy knihy rekordů , protože spadl asi 80 metrů od cíle.
https://www.youtube.com/shorts/KF7lmmHh3cw
https://www.youtube.com/shorts/1cu-nCt1X2k
Skoro bych řek, že v tom batůžku měl plechovku RedBullu :-)
Jo, na tuhle zprávu si vzpomínám, spadnout jen kousek před koncem (v poměru ke vzdálenosti) muselo hodně mrzet.
Přitom na rekord by stačila vzdálenost, kterou ušel před pádem, ale mají to holt nastavené, že všechno nebo nic...
Tady je záznam celého pokusu https://www.youtube.com/watch?v=zxD8ghOy7Uo trvalo mu to tři hodiny, taková doba na slunci bez pití by byl fakt blbej nápad.
By mně zajímalo jak by se to po té slackline dalo překonat jinak než "pěšky" ;-)
"Sklouznutí/svezení se" po délce by asi taky šlo, ale to už by to zase byla zipline :-)
V tom dnešním počasí bylo nejlepší, teda aspoň pro nás, pozvat kamarády turisty na silvestrovský daňčí guláš -:).
Daňčí guláš je určitě lepší a potěší mnohem víc než kolo dnes.
A tom ty sám kolem nebo flintou? :-)
V sobotu jsem nechal kolo ve sklepě a vyrazil na oblíbený přechod Veřovických vrchů s bivakem na Malém Javorníku.
Bohužel se neumím sbalit pod sedm kilo, tak jsem kvůli jedné noci tahal relativně těžký batoh. V hostašovické nádražní Hospodě na Domoracu jsem neodolal a nastartoval se osvědčeným výborným guláškem. Jestli pojedete někdy kolem, po pěkné cyklostezce z Nového Jičína, určitě se zastavte. Guláš nebo fazolačka nemají chybu, stejně jako místní svérazný hodspodský. Zvolna jsem si poctivě odšlapal hřebenovku přes všechny vrcholky. Nespěchal jsem, protože jsem nechtěl dojít do cíle moc brzy a nechtěl jsem se zpotit. Trasa, ačkoliv moc hezká, nebývá příliš frekventovaná, a k večeru už jsem nepotkal živáčka. Počasí se vyřádilo neuvěřitelně kýčovitými barvami při západu slunka. I foťáku v mobilu, na jehož dobarvování obvykle nadávám, došla paleta a vzdal to. Z nízké oblačnosti vykukovalo panorama Jeseníků s jasně viditelným vysílačem na Pradědu. Cesta lesem potmě měla své kouzlo, ale radši jsem rozsvítil aspoň červenou čelovku, protože okolo to bouchalo a nevěděl jsem jestli je to nácvik na Silvestra nebo myslivec. Ještě doplnit vodu z pramene Jičínky a jsem v cíli. Zavěšuji hamaku s výhledem na Beskydy, ale vidím jen jejich obrysy pod krásně hvězdnatou oblohou. Po večeří blbnutí s foťákem a improvizovaným stativem z hůlek a klacku a Lucka Výborná před usnutím ( jen audio - pro šťouraly ). Ráno zas hezký východ slunce nad Radhoštěm, který foťák barevně vůbec nezvládá. Po ranní kávičce a hruškovém závinu valím indiánským během na autobus. Neplecha ukončena. Bylo to opět pěkné.
Za chvíli jdu nabyté zkušenosti uplatnit na své drahé polovičce. Sivestrovskou noc chceme strávit na kopci nad městem.
Úspěšný nový rok všem.
Prima.
Koukal jsem i na tu fotku "noční Beskydy z Malého Javorníka" v jiném tématu. Také prima. Ale nechci tamto vláknou plevelit, tak píši Prima sem. Takže prima.
Jo a ke všem těm stanům na sněhu, co se v posledních pár týdnech objevily v různých tématech. To tedy obdivuji. A ještě jestli to jede samotná holka se psem... Jak říká Lexa z Comebacku: Respekt! :-)
Já naposledy spal na sněhu, ať už ve stanu či pod širákem, před 28 lety. Už bych to asi nedal?
Ačkoli možná mne k tomu přivede malý turista. Kterému to budu chtít ukázat. Věk už na to pomalu začíná mít. Stan, kdysi špičkový, by měl být kdesi v hlubinách skladu. Jistě bude po těch 30 letech v bezvadném stavu! A ta nafukovací karimatka rovněž!
Já jsem takhle začal v zimě blbnout až na stará kolena. Ale místo těžkého stanu jsem si oblíbil hamaku. U nás se těžko hledá rovné místo tam, kde se mi líbí, a stromy máme všude. Od dětství mi v zimě ruce a nohy trpí jak Brahmovi, ale nějak to poslední dobou zvládám. Asi jsem se trochu otužil. Možná je to menší masochismus než jezdit na Esce. :-) Tak pro tebe ještě ty Beskydy po ránu.
> "Od dětství mi v zimě ruce a nohy trpí..."
Dnes jsem myl Esku v potoce. Sice brrr, ale dalo se to nějak vydržet. Jsem prostě asi teplej?!?
> "Možná je to menší masochismus než jezdit na Esce."
Chichi, prý masochismus.
Začalo to nenápadně před lety. Když jsem jezdíval autem za prací mimo Prahu. A koukal po cestě na ty lesní a polní cestičky a říkal si: teď tady tak na půl hodiny zastavit, vytáhnout z kufru skládací kolo a jet si prozkoumat tu pěšinku...
Na a pak v roce 2016 jsem ji tedy koupil, z druhé ruky za 1 000 kaček. A uchvátila mě.
Na Esce mě baví:
• Že ji složenou mohu vzít do vlaku bez místenky a dokonce i do příměstského autobusu.
• Že se na ní dá jezdit v pohodlném vzpřímeném posezu klidně v džínách, bez navlékání cyklooblečení. Typicky na nákup.
Skládací kolo není samozřejmě samospasitelné. Nemůže nahradit co do výkonů "velké" kolo. Mám ještě trekové a silniční kolo.
S Eskou je pro mě strop tak asi na tom 75. kilometru na jednodenním výletu.
Letos to na novoroční stovku nevyšlo.
Někde měli teplo a sluníčko, ale nad naším Údolím ležela bílá peřina a pod ní ještě v poledne bylo -4°C. Zkusila jsem vyjet nad mraky směrem na Bíteš, ale tam jsem se akorát do těch mraků dostala a ještě navíc tam foukalo. Otočila jsem to a sjela zase dolů. Díky námraze to nakonec byla pěkná vyjížďka a novoročních 51km je dobrý začátek :-)
Na Nový kvok lehni si v bok.
Jaké to dnes bylo?
Dojel jsem jen k brodu Botiče umýt ty šíleňácké nánosy bahna z minulé vyjížďky.
Brrrr.
I v lednu. Po ránu, (vyjel jsem 7:45), měla cesta liduprázdnou Prahou své kouzlo. Cestou na Vypich jsem nepotkal žádného cyklistu a minimum aut. Při návratu, (po poledni), už občas něco jelo, ale s kopce ulicí Milady Horákové, jsem je ani moc nebrzdil. Posledních pět let spojuji Novoroční vyjížďku s drakiádou. Letos podmínky "boží", draci byli ve vzduchu téměř celou dobu. Celkem čtyřicet km na polotěžko za tři a tři čtvrtě hodiny, (vzhledem k tomu, že někde byly v provozu semafory), docela šlo.
Měl jsi to o půlku delší, ale výškově asi stejné jako já. Já to dal za hodinu, ale byl jsem odpoledne pěkně utahaný a hlavně promrzlý. Tu fleesku, co jsem si ve Hvězdě navlékl a na zpáteční cestě chtěl u Vltavy sundat, jsem sundal až doma. Ale byla to krásná Novoroční projíždka za docela pěkného počasí. Sjezd z Hřebenek jsem si kvůli zimě neužil. Abych dál neprochládal, tak jsem brzdil.
Príma.. cca 40-45 km výlet po pomníčcích přes Babice, průjezd po stezce spojený s nadáváním, proč jsem nezůstal na asfaltu bo tuna bahna co metr, hospoda, odbahnění kola, ohňostroj a první letošní defekt :)
Včera jsem zajela do Ivančic pro novou duši a brzdové špalíky. Zima, zataženo i námraza přetrvávaly, ale Strade Bianche do Neslovic i polňačka do Zbýšova byly krásně čisté, tak se těch 38km jelo hezky. Zajímavé bylo, že v Ivančicích námraza na stromech nebyla, ale vesele se bruslilo na rybníku.
Dnes ráno konečně svítí sluníčko, v noci napadla trocha sněhu, počkám, jestli se to rozpustí, nebo budu muset přehodit na hřebíky.
Jelikož to za mě nikdo neudělá, tak se opět pochlubím sám. Na kole jsem dojel ve sněhu k nádraží a pak vlakem do Brna...
No a cílem bylo vyzkoušet si skok do vody trenérem nazývaný delfín (oficiálně asi střemhlav zpětný skrčmo, neboli 401c) z 3m prkna.
Ve videu jsem nechal úplně první pokus z 3m a pak jenom ty podařenější...
https://ulozto.live/watch/22962
K dokonalosti to má hodně daleko, navíc zatím netuším, kde vznikne rotace, kvůli které do vody dopadám bokem k prknu, nikoliv zády, ale čekal jsem, že to bude mnohem horší...
Kolena k sobě :-P:-D
Takže ty máš obavu skákat salto vpřed DO VÝŠKY z obavy, aby ses nepotkal s prknem, ale TOHLE ti problém nedělá, jo? Já jen jestli to chápu správně :-)
Doplňující dotaz, tu slečnu co tě tam hypnotizuje ze břehu sis přivedl s sebou, nebo už jsi to dotáhl na okouzlovani náhodných kolemjdoucích?
Paní Pavla má na trénincích dětí na starosti veřejnost/dospělé, prý trenérka není, ale každá rada se samozřejmě hodí...
Dodatečně se zjistilo, že jsme spolu mluvili už v 2021 na jednom triatlonu - já závodil na lehokole, ona na koloběžce... :-)
Tak já byl ještě nedávno přesvědčen, že zpětné skoky NIKDY zkoušet nebudu, přišlo mi to nebezpečné... no nějak jsem to přehodnotil... a to si piš, že se pokaždé bojím, abych se o to prkno nezabil... byť asi lepší pružné prkno než betonová plošinka...
On by tenhle skok paradoxně mohl být klíčem ke zlepšení ostatních skoků, protože vpřed i vzad vyrábím rotaci (ať chci nebo ne) tím, že se před odrazem nakloním pryč od prkna, to by tady prostě nefungovalo...
No, vzad se zjevně neodrazíš tak daleko a aby ses vytočil, nutí tě to odrazit se nahoru, takže jo, věřim že to pomůže.
Ale mě by tohle mozek asi nedovolil, určitě ne bez dlouhé přípravy.
Každopádně gratulačka, už to docela vypadá že tušíš co děláš :-)
Třetí, čtvrtej... byly parádní, ten poslední byl zas moc do dálky. Mně je z toho videa zřejmé, že už ve vzduchu neletíš bezvládně a nekoordinovaně, ale tělo automaticky vykonává pohyby a možná o tom ani nevíš. Prostě už to umíš! :-)
Letos první procházka po slackline, plus pár kilometrů na MTB, protože s lehokolem jsem se za tohohle počasí vyjet neodvážil...
https://ulozto.live/watch/22963
U nás v noci spadlo trochu sněhu, ale dalo se vyjet po silnicích, i ty málo používané na jižním svahu byly po poledni už čisté. Na lesních cestách se sníh držel celý den, tam jsem si netroufla. Vyjela jsem nahoru do Bíteše, druhou silnicí zase zpátky dolů a celkem to dalo 47km. Zítra to má být horší, tak je potřeba využít každou příležitost.
Já naopak využil po ránu panenský sníh, a užíval si na tříkolce smyky v zatáčkách cyklostezky. Mám na zadku silniční plášť, je snadné to "utrhnout" do plochodrážního smyku. Asi už dětinštím, protože se mně líbí i když při intenzivnějším záběru do kopce dokážu "protočit" zadní kolo. Bohužel ve strmém úseku kopce musím tlačit :-). Člověk nemůže mít všechno najednou :-(.
Jo to jsem prokaučoval, už na Bílou Horu jsem tam obul ten tvůj drapák a ten teda drží fest. Když už se utrhne, má tendenci se hodně rychle zase chytat - na driftování pěkná nuda.
Ale zase můžu jezdit i do kopců :-)
https://www.youtube.com/watch?v=XdR8A4iCyjU
Jaké to bylo? Ledové.
Předchozích 7 dní pršelo, nebo mrzlo.
Příštích 7 dní bude pršet, nebo mrznout.
Dnes nepršelo, ani nemrzlo.
Hups na kolo!
Praha Opatov - les pod Horními Jirčany - Sulice - ledové polní cesty přes louky - Kostelec u Křížků- Kamenice - Křížkový Újezdec - Praha.
https://mapy.cz/s/homumahuza
Při 3°C těch 40 kilometrů v blátivých kopečkách okolo Mandavy na skládací Esce bylo tak akorát.
Občas nejezdí. Včera mělo pršet a ráno tomu tak bylo. Po procházce se ale ukázalo i sluníčko a tak jsem se vypravil létat. Na Novoroční drakiádě létal Sodoma celou dobu s velkým drakem zcela bez mé asistence a včera jsem zjistil proč. Po nedávné opravě spojení nosníků křídel, létá drak perfektně.
...jsem ti říkal že ty zásluhy jdou jinam, ale to nee... :-)
Neodmlouvej :-). Šly správně. Tvůj kolega dokončil jeden obrat až pod úrovní země a "svého" draka zasekl do země.
Ne jeden, ale jen jeden. Drak se začal točit a já nevěděl, jak mu to zatrhnout. Blbec si to vybral strašně nízko a napral to samostatně a iniciativně do země. Já jen držel ty dva provázky :D
Moc mne jeho hloupé jednání mrzí.
Není to blbec. Je to igelit bez mozku, emocí. Chyba je i na mé straně. Vím, že jsi létal už na minulé drakiádě a nepřipomněl jsem Ti to, že pokud začne drak trojčit, je lepší kus nad zemí ovládací šňůry odlehčit/zahodit. Síla nárazu je pak zanedbatelná. To lze pochopitelně použít jen když pod drakem v tu chvíli nikdo není. A nemusí Tě to mrzet. Drak je "spotřební" zboží. Oprava je jednoduchá.
Krátké,
nepotkal jsem nikoho na kole, i když většina cesty byla po cyklostezkách. Vyjel jsem až těsně před devátou, někde už byly ve sněhu stopy od těch, co po ránu venčí své miláčky. Párkrát jsem i děkoval těm, kteří si je přidrželi u nohy, abych mohl bezpečně projet okolo. I když v noci napadlo jen asi dva centimetry sněhu, trvalo mně těch parádních necelých třináct kilometrů celou hodinu. Užil jsem si to.
Dnes o kousek delší. Protože jsem vyjel odpoledne, potkal jsem i jednoho cyklistu, ne jen lidi s pejsky. No jednou to byl pár Labradorů, to už je pořádný pes, ale byli klidní-neaportovali cyklistu :-). Stihl jsem těch 18 kilometrů ještě za světla, lehce přes hodinu, protože toho cyklistu jsem dojel. Běžně to bývá naopak, ale on jel na klasice, a v tom úseku ve stínu byla stezka ještě dost zledovatělá, tak jel opatrně. Na tříkolce ho nešlo předjet, udržoval jsem raději odstup, aby se třeba nevymlel.
a to já jsem se dnes na ledu vymlel.. v okamžiku, kdy jsem si myslel, že se už nevymelu.....
Taky jsem to položil, a navrch jsem si ulomil držák na lahev.
Tak to bohudík dopadlo dobře. Zvali jsme "po telefonu" s parťákem dalšího cyklistu k ohni na opékání buřtů. "Vymluvil" se, že nemůže, neboť leží v nemocnici,( po pádu s kolem na ledovce), se zlomeninou krčku. Proti tomu je nějaký držák prkotina. Pokud to zrovna nedrtím "na těžko" do nějakého příšerného krpálu, jsem rád, že jezdím na trojkolce.
Zlomený krček – tak to je zatraceně velká smůla.
Sjížděl jsem z malého kopečka k silnici, zprava se objevilo auto, musel jsem přibrzdit, a zrovna tam byl asi třímetrový kus ledovky. Drobet jsem to očekával, byl to víceméně kontrolovaný pád.
Asi to ale přehodnotím a na tyto dny si přitáhnu ze sklepa trenažér.
Ani tak to není žádná jistota. Či myslíš, že Ti to na té ledovce na trenažéru nepodklouzne?
I špatná zpráva může být k něčemu dobrá. Z uvedených nehod si beru poučení a Esku již připravenou v předsíni na výlet ven raději věším zpátky na háky. Tak teda počkám, no.
Dnes už celkem v pohodě, to za měsíc rozjezdí
Tak dneska cestou do práce jsem letos poprvé slyšel tady v Uhříněvsi jarní zpěv několika kosů.
Dnes delší.
Jel jsem se odpoledne podívat na "Odolku", na halové lukostřelecké závody. Ve stoupání od Panenských Břežan k Dolínku, jsem si slíbil, že zpět po tak strašné silnici z kopce nepojedu. I autobus, který mě v tom kopci předjel, jel nahoru maximálně dvacet. Cesta domů z Odolena Vody k odbočce na Bašť vedla kousek po hlavní, ale souběžná dálnice je tam vzdálená asi 300 metrů, většina aut jela po ní. Každá z cest trvala něco přes hodinu, to na promrznutí nestačilo. Celkem překvapivě pohodových necelých 40 km.
Od neděle tu máme bílé království. Silnice a zpevněné polní cesty jsou krásně čisté a suché, akorát v lese se drží na cestách led. Teplota vytrvale kolem nuly, v noci pod nulou, ale jezdit se pořád dá. V neděli jsem si dala letošní první stovku, na tři etapy s krátkou pauzou v teple. Námraza se v neděli začala právě tvořit (1.fotka).
Tušila jsem, že budeš první, kdo se ozve se stovkou.
Já mám za 22 dnů 122 km.
Loni jsem to dala hned na Nový rok, letos je moc zima, na delší výjezd. Nakonec jsem to řešila etapama 35-45-22km okolo komína a mezi etapama jsem si nahřála boty na kamnech a dala kafe s cukrovím.
Námrazy přibývá, tak přidávám nějaké fotky z dneška :-)
Klasika - máme problém s počítačem... teď to funguje, ale ráno to nefungovalo... hmmm a co já s tím mám dělat, když TEĎ vše funguje?
Takže ano, mám pro tyto situace pochopení.
Před časem jsem si pořídil Čínské EKG, udělal si představu a rozhodl se svou arytmií už lékaře neotravovat, protože pokaždé pominula dřív, než došlo k měření na certifikovaném EKG a nechtěl jsem být znovu za simulanta...
Stávalo se to cca 3x ročně, jediný problém byl, že doba, kterou srdce potřebovalo k návratu k normálnímu rytmu se postupně prodlužovala. Dvakrát se mi stalo, že se normální rytmus opravil, až když jsem dorazil před budovu nemocnice. Což mě utvrdilo, že problém není akutní, když nakonec sám zmizí...
Když včera arytmie neskončila po 12ti hodinách a trvala dál po 24 hodinách, usoudil jsem, že už bych to vážně řešit měl.
Vyrazil jsem na kole na pohotovost s tím, že existují 3 možnosti:
1) Problém cestou pomine, já se otočím a pojedu na kole domů jako obvykle
2) Problém pomine v čekárně, EKG bude v pořádku a já pojedu domů lehčí o 90 Kč
3) Problém pomine, já jím ukážu obrázky z Čínského EKG, pak budu nejen za simulanta, ale i za blbce, ale problém se na půl roku vyřeší a pojedu domů.
Varianta 1 nedopadla, tak jsem po konzultaci s pokladní zaplatil 90 Kč a čekal...
Následoval zážitek s doktorkou, kterou bych definoval jako FIREWALL.
Jak můžu cítit nepravidelný tep? A když mně nic nebolí, proč jedu na pohotovost? A proč na kole?
Usoudil jsem, že když teď vyslovím domnělou diagnózu, tak mě na místě zastřelí, tak radši jen mlžím.... ;-)
Nakonec doktorka přistoupí na návrh, že mi změří EKG, řeknou mi, že všechno je v pořádku a já spokojeně pojedu domů... v duchu čekám, že arytmie mezitím skončí, protože moje srdce si takhle říká o trochu pozornosti a pak bude půl roku klid...
Sestra EKG změřila, papír podala doktorce, ta vzala papír, nadechla se, aby řekla připravenou větu... pak jen vydechla a odešla s tím papírem pryč...
Jak si definovat úspěch? ;-)
Všemu rozumím, ale nechápu, proč s akutní arytmií jedeš na kole. Taxík by tě zrujnoval?
Stručně - usoudil jsem, že nejde o život ohrožující stav. Je naprosto zásadní rozdíl mezi fibrilací síní a komor... ;-)
Jo a ČD už mi odepsaly na stížnost ohledně taxíku za poslední ujetý přípoj domů.... jak jsem před časem psal... všechno bylo samozřejmě v pořádku (jen mi průvodčí prý "nezdůraznila" některé informace - tvrdila opak), tak mi poslali poukaz k nákupu jízdenky ČD za 200 Kč. ;-)
Ptám se sestry, jestli tam tedy nepravidelný tep viděla? Neví. Šáhnu na zápěstí, arytmie pořád trvá, takže tentokrát už to změřit museli!
Doktorka se po chvíli vrací, posílá mě do čekárny, že se na mě teda podívá Pan doktor.
Je to stejný pan doktor jako před třemi lety (ten čas letí), když jsem se problém pokoušel oficiálně řešit naposledy...
První krok přesně podle očekávání - EKG mi změří znovu (v sousední ambulanci). V duchu mě napadá, že IT by poradilo zkusit počítač restartovat.... Podle zaujatého pohledu pana doktora na papír soudím, že chybu EKG už můžeme vyloučit...
Po minutě ticha zkouším nezávaznou konverzaci:
Můžu hádat? Nechybí mi tam P vlna?
Napjatě čekám reakci (papír ani obrazovku mi neukázali), odpověď je klidná - dá se to tak říct...
Tak to po chvíli zkouším znovu:
A můžu ještě hádat? Fibrilace síní?
Dostávám víceméně souhlasnou odpověď, že to tak vypadá.
Tak jen poznamenám, že však to je nejčastější arytmie... následuje striktní nesouhlas, že v mém věku teda rozhodně NE.
Smíšené pocity?
Mám se radovat, že jsem měl celou dobu pravdu?
Je dobře, že se arytmii konečně podařilo změřit, protože sama neskončila, když si už druhý den marně přeju, aby se konečně srdce přepnulo do normální režimu a ono nic? :-/
No co, dají ti pilulku stacylu denně, aby se ti tam nesrazila krev. S tím se nic jiného stejně nedělá.
No bude-li to mít happyend, tak ho sem třeba napíšu.
No a někomu (nebudu jmenovat - určitě klikne na mínus) by možná udělalo radost, když už nikdy nenapíšu... tak uvidíme. ;-)
Já čekal postup podle programu - antiarytmika do žíly, dokonce i ten název mi byl povědomý (jo za poslední roky jsem si o fibrilaci síní přečetl hodně).
Pak ovšem přišlo překvapení, prý mi to nemůžou dát, mám málo draslíku v krvi. Takže kapačka s draslíkem, dvě hodiny jsem tam ležel, na velkém monitoru pozoroval své EKG a čekal, zda se konečně něco změní... a nezměnilo.
O půlnoci mě poslali domů, že pro mě nic víc udělat nemohou (testy vyšly že pořád málo draslíku). Budu zobat draslík a buď se normální rytmus KONEČNĚ(?) nastartuje sám nebo se s pokusem o ukončení fibrilace bude zatím čekat...
Taky jsem čekal, že budou v mezidobí řešit srážlivost krve, ale prý ne, prý rizikové faktory pro sraženiny u mě vyšly nulové.
V práci teď moc produktivní nejsem (googlím DRASLÍK) a cítím se jako auto jedoucí na jeden válec. V baťůžku mám čínské EKG, ale zatím nemám důvod nic měřit... :-(
Chjó, už mi fakt chybí sáhnout na zápěstí a cítit NORMÁLNÍ srdeční tep. Připadám si jak zombie... ;-(
"cítím se jako auto jedoucí na jeden válec", jo jo, to je přesně ono :-) Na to pomůže je klid a pohodička, stres je strašnej zbiják. Ale stejně bych si na tvém místě brala preventivně 1/4 tabletky acylpyrínu denně (100mg kyseliny acetylsalycilové, po/při jídle), to tě nezabije, aspoň po dobu, co to trvá. Ta sraženina se udělá a nahromadí v předsíni a nikdy nevíš, kolik se jí jednou vymáčkne jako pěknej cucek do aorty.
PS: kolo je na to fajn, akorát musíš jet piánko pěkně rovnoměrně.
Pokud ti nedaj pytlík s hlínou, aby sis ho dával na prsa, tak dobrý.....
Sportovcům dělají ablaci, t.j. přetnou ten kus nervu, kterým se šíří falešný signál způsobující fibrilaci. Jinak gratuluji k diagnose. Je to první krok k nápravě.
Nastudoval jsi analýzu EKG? To nemají lékaři úplně rádi.
Já zatím budu optimista a nebudu předbíhat, byť představu o možnostech celkem mám...
Ty sis dělal sám diagnózu a řekl jsi ji doktorovi? Takovou odvahu nemám! :)
Jupí!!!
Cestou z oběda mi konečně srdce nastartovalo do normálního režimu! Zřejmě se dlouho instalovaly aktualizace nebo tak něco, ale už mě ten nouzový režim fakt nebavil... :-)
Vyhrabal jsem z baťohu krabičku a hurá, už je tam SINUS... jak málo stačí k dětské radosti... ;-)
Taky jsem si to kdysi koupil a celá tahle krabička mi nakonec přijde spíše na "h" :-) Na nějaké aktuální změření stavu asi O.K., ale to dlouhodobé měření mi nepřijde nijak užitečné, spíše hodně zavádějící... Zkoušel jsem to asi 2x, několik hodin nalepené elektrody na těle a vždy jen celkem v klidu domova. Pak stačilo jen ze sedu změnit stav na chůzi, dejme tomu, do kuchyně za účelem uvařit si čaj, pak třeba přesun na několik desítek minut k sezení u PC a pak zpět na gauč a čučení ne bednu. Mezitím odskočení třeba na WC atd. atd.
Následná analýza (ta jejich v tom jejich software, ne moje, tomu jsem nějak vůbec neporozuměl) ukázala snad všechny možné "závady srdce", které to umí detekovat (prý), a to několikrát za to jedno měření :-))) Jednu chvíli to hlásí příliš nízký tep, a za další chvíli se tomu naopak nelíbí už moc vysoký :-)
Nedovedu si teda moc představit, že bych to měl na sobě a ještě při tom sportoval nebo něco takového. To by se ten vehikl asi úplně zbláznil...
Proto se docela divím, že s tím jezdíš na kole a pak těm naměřeným údajům nějak věříš...
Použít tu krabičku při sportu jsem zkusil na začátku párkrát ze zvědavosti, na to se fakt vůbec nehodí... :-)
Abych poznal, zda tahle arytmie aktuálně je nebo není, už tu krabičku defakto nepotřebuju. Na to mi stačí prsty na zápěstí nebo na krk. Teprve pak začnu hledat baterie a krabička mi to očekávání většinou potvrdí.
A ano, software je úplně strašný (kdyby nakreslili detailní průběh a nic nezvýrazňovali, bylo by to lepší). Taky není úplně jasné, kam přesně by se ty přísavky měly správně lepit. Jelikož mě trápí porucha rytmu, zajímá mě průběh v čase a na amplitudě nakonec příliš nezáleží. Chtít poznat třeba infarkt by bylo složitější, na to bych si netroufnul...
Aha, myslel jsem, že s tím jezdíš častěji. Takže stejná zkušenost, koukám :-)
Mně ten software přijde celkem O.K., jenom mně u něj trochu rozčilují ty "nadetekované" diagnózy v EKG při tom dlouhodobějším záznamu ;-) Snad kromě jednoho dvou mi to vždycky najde úplně všechno :-))) To bych asi musel celou dobu ležet jak mrcha a ani se nehnout, aby to tam nevylovilo nic ;-)
Tak já si o čtení EKG pustil několik přednášek na Yt a postupně si toho za poslední rok dost přečetl... takže v diagnóze toho SW pro počítač mi chybí jediná funkce = nesmyslné hodnocení úplně vypnout, jen zobrazit záznam! :-D
Respektive stačila by možnost vyexportovat celý EKG záznam v nějakém přenositelném tvaru a otevřít v něčem jiném... což se mi bohužel nikdy nepovedlo (Linux mi to asi taky neusnadňuje), takže umím jen export přes PDF tiskárnu, kde jsou často barevně zvýrazněny místa, která jsou zrovna úplně v pořádku, protože SW často nepozná, kde ten impuls začíná... :-)
Čímž nechci říct, že naprogramovat automatickou kontrolu EKG záznamu by byl jednoduchý úkol, ale Číňan to hrozně odbyl... :-)
Celkem by se nabízelo vzít EKG záznam a předhodit ho ChatGPT, protože tohle je přesně aplikace, ve které by současné AI mělo excelovat. Pokud by někdo měl dostatečnou tréninkovou sadu pro různé srdeční nepravidelnosti, měl by je pak snadno dokázat rozpoznat...
Na tohle už fakt nemám buňky :-/ Začít studovat něco, co mi od začátku vůbec nic neříká...
Taky jsem zkoušel najít nějaký jiný program (pod Windows), který by uměl načíst ta uložená data. Samozřejmě bez úspěchu... Buď nějaký třeba je, ale není volně nikde k sehnání, nebo ten krám spíš data ukládá v nějakém svém vlastním formátu, který nejde načíst ničím jiným. A to jsem tomu i zkoušel měnit přípony v názvech souborů a podstrkovat to jiným programům. Nic :-/
Podle mně na tohle už nějaká AI vyvinutá bude ;-) Jenomže ne veřejně dostupná...
On je problém v tom, že standard je 12 svodové EKG (počet neodpovídá počtu elektrod, většina čar je rozdílem napětí mezi různými body na těle, protože tam pak kardiolog vidí, co potřebuje), takže většina programů očekává 12 čar s tím, že některé třeba budou nezobrazené.
Pak jsou EKG s menším počtem svodů - něco takového na mě navěsili, když mi dali infuzi a čekalo se několik hodin, co se bude dít...
Z obrazovky nad postelí mělo EKG pravou horní čtvrtinu (zobrazovali jednu křivku - hádám svod I a aktuální tep, ale asi to jde nastavit i jinak, neptal jsem se, byť by mě to zajímalo).
Do záznamu ale určitě půjdou všechny změřené svody, takže program určitě najde minimálně 3, spíš aspoň 6 křivek.
No a moje čínská krabička umí jen jeden svod, takže ukládá jen jednu jedinou křivku, s čímž si programy, které by snad i formát souboru chápaly bohužel neví rady.
Funguje to tak, že měří napětí mezi červenou a zelenou svorkou, přičemž ta žlutá musí být připojená na tělo jako zem, ale naměřená data ovlivňuje jen minimálně... našel jsem schéma amatérského EKG a třetí svorku používaly pro potlačení rušení a kontrolu, že jsou vodivě připojeny k tělu, jinak krabička nadává, takže to asi bude stejné...
Já umím trochu číst svod II, což je oficiálně napětí mezi pravou rukou a levou nohou, přičemž když si člověk správně interpretuje návod (barvy přísavek), tak tohle opravdu naměří.
Záleží ale hodně moc na poloze přísavek, o kus jinde, impulsy měly větší amplitudu, průběh byl v pořádku, ale krabička už počítala dvojnásobný tep, protože impulsy byly moc vysoké... ;-)
Osciloskop a EKG mají hodně společného a srdce mi z pohledu elektřiny přijde hodně zajímavý a promyšlený výrobek. Samozřejmě doktoři nazývají vše trochu jinak, aby jim běžní elektrikáři nerozuměli... :-D
První EKG, co kdy nějaký výzkumník připevnil k tělu bylo jistě také jen dvoupólové. No a čínská krabička ti nakonec i nějakou službu udělala. Ne každý umí číst ta surová data, takže se to snaží interpretovat sama.
Gratuluji k samostudiu. Něco jsi se naučil. V oboru kardiologie na tom budeš zhruba jako třeba zubař. Sice také vystudoval medicínu, ale jeho znalosti jsou omezené. Mám takového jednoho doma :) Když najdeš rozumného lékaře, tak s tebou bude zacházet jako s nezkušeným kolegou a vysvětlí ti to. Ale musíš si uvědomit, že spousta jeho znalostí jsou čistě empirické a často léčí aniž by přesně věděl proč. V tom je veliký rozdíl mezi inženýrem a lékařem. Neurážej ho a on bude vstřícný. Jsou to hodně různé světy medicína a inženýrství. Něco o tom konfliktu vím.
No a hlavně aby ti to dobře dopadlo!
Nejsi lékař ani inženýr, takže "znalosti" jen z doslechu, viď?
To jseš teda dobrej, dík za snahu mi to vysvětlit. V mém případě je to ale asi jen házení hrachu na stěnu :-) Jak do něčeho nezačnu aspoň trochu vnikat na první pohled, tak už fakt nikdy :-/ A tady se ztrácím skoro hned na začátku...
Stručná verze je, že vzhledem k ceně ta čínská krabička v určité velmi specifické situaci pro mě účel splnila. :-)
Vzhledem k tomu, že poprvé jsem byl s problémem srdce na pohotovosti v 2014 a nedozvěděl jsem se NIC. Nejistota, co a proč se mi to děje byla ubíjející, nechtěl jsem být za simulanta, takže nezbylo než si sám rozšířit obzory... :-)
To není úplně dobrá vizitka pro naše zdravotnictví hele :-)
Jak léčit a diagnostikovat něco co není a neumíme to vyvolat? Ani zátěž mu to nespouští, což neustále předvádí. Jsou choroby, třeba astma, kterým záchvat umíme vyvolat, pokud jsou predispozice. Tohle nejspíš neumíme. Tak prostě počkali, až se to opravdu prokáže.
V práci po mně šéf chce najít ve firmware chybu, která se za loňský rok projevila celkem 2x na cca 250 kusech trvale běžících zařízení. A projevila se bezpečně - zařízení se odstavilo, nastal nouzový stav a funkce pokračovala na horkou zálohu bez omezení provozu...
Statisticky, nechám-li na stole běžet 2 kusy se zapnutými ladícími výpisy, mohl bych se dočkat už za 60 let... :-)
Takže mám celkem pochopení...
Naše? A myslíš, že to někde na světě bude výrazně lepší?
Seriály jako Dr. House, kde tým lidí poletuje okolo jediného pacienta, bych bral s velkou rezervou... tedy pokud nepatříš mezi Top 100 obyvatel, co si takovou péči zaplatí sami...
Dneska jsem byl za Panem doktorem dle domluvy znovu, po hodině čekání mi věnoval možná 10 minut, kouknul na nové EKG, zeptal se, kdy to přeskočilo zpátky. Sundal z nástěnky papír, co mi naměřili ve středu v noci, napsal zprávu a pokračování je prý na obvoďačce...
Vzhledem k tomu, kolik lidí tam čekalo, si těžko můžu stěžovat... teď už mi nic není, statisticky budu mít několik měsíců klid a má-li pravdu, že za to mohl draslík, třeba se vše vyřeší... doladit dávkování draslíku by snad má obvoďačka už mohla zvládnout... doufám... :-/
Tak naše, počítám že v Turecku jsi s tím nebyl.
Teď už ti nic není, nejsem doktor abych mohl říct jestli to původně byl velký problém, nebo na něj semotamo "trpí" 80% populace, ale zjevně to je něco, co se nějak "musí" řešit. Stav kdy si pacient musí nakoupit vybavení, nastudovat si problematiku a v podstatě už přijít vyšetřený mi prostě přijde zvláštní.
Já mít stejný problém jako ty (kdoví, třeba mám) tak bych skončil vyhozen onou firewall pani a šel domu bez pomoci.
Bohužel, je až s podivem, kolik lidí na těhle postech má jako výchozí nastavení "co je, co chcete, neotravujte, vypadněte"...
Kolik lidí se nedočká správné diagnózy hádat odmítám... ;-)
Obecně určitě každý rok i umírají lidé zbytečně z nejrůznějších příčin a záleží, jak si společnost nastaví priority, kolik prostředků do které oblasti investuje a jak efektivně budou využity...
Systém neovlivním, jen jsem se podělil o zážitky... :-)
Jinak pro srovnání, co mi změřilo čínské EKG teď (což považuji už za normální rytmus) a co změřilo včera chvíli před cestou na pohotovost, kde mám potvrzeno, že to opravdu byla fibrilace síní...
Prostě nepravidelné intervaly a chybějící P vlny. Přesto software barevně označil jen dvě místa a zásadní informace zamlčel... ;-)
Vidím tři průběhy a odzhora dolů se to horší. Ale ani ten horní průběh není úplně pravidelný. Už i tam vidím zárodky toho výpadku.
Čte se to po řádcích zleva doprava jako text (řádky navazují) a každý řádek trval 10 sekund.
Ano, ani aktuální stav není úplně dokonale pravidelný (to nemá nikdo), tep se plynule mění podle potřeb zbytku těla (zrychluje/zpomaluje), ale normálně jsou ty změny postupné (interval mezi pulsy se zkracuje/prodlužuje).
Oproti tomu na druhém obrázku jsou intervaly velmi různé - prostě síň sebou škube maximální frekvencí a nějaký ochranný filtr nedovolí komoře překročit maximální frekvenci = většinu impulsů zahodí jako spam a reaguje na příchozí impuls jen občas... :-)
Mimochodem, tím, že jsem dostal papíry pro obvoďačku (která se k jejich převzetí zatím moc nemá), tak jsem konečně viděl, co naměřilo opravdové EKG při mé fibrilaci síní a následně po obnově normálního rytmu.
No a na papíře je kromě 12ti křivek i automatická diagnóza a taky změření všech relevantních časů, takže ručně přeměřovat křivku pravítkem lékaři už zjevně nemusí... :-)
Abnormal ECG
871: Atrial Fibrilation
842: Premature Ventricular Contraction
813: Tachycardia
Což všechno odpovídá a hezké třeba je, že u času P-R jsou hvězdičky, protože když chybí P vlna, logicky nejde od ní žádný čas měřit... :-)
Takže pohledem programátora, lze to evidentně naprogramovat narozdíl od čínské hračky dobře, ale netuším, kolik tahle profi krabička stojí peněz, předpokládám že statisíce, možná i milion? :-)
Však oni to taky softwarově na 24hodinovém holteru vyhodnocují. To by nikdo okem neprohlížel. Akorát že tam jsou v tom software dané parametry, jak dlouho minimálně musí ta nepravidelnost trvat. Když se během čtyřiadvaceti hodin do limitu vejdeš, tak software řekne, že seš OK. V reálu tam vždycky nějaké krátké nepravidelnosti jsou, byly a budou, jde jen o tu časovou hranici, odkdy je potřeba si toho všímat. A tu hranici prostě nastavuje nějaký člověk ;-)
Kvalifikovaný odhad tam prostě je.
Jinak mi přišlo, že ručně přeměřují jen výšku toho štíhlého a hodně vysokého impulsu. Tam to signalizuje silnou srdeční stěnu (?) a zřejmě to ještě neumí přesně popsat, takže je tam jen nějaká vágní norma, na kterou se to měří pravítkem.
Ono je to celé na kvalifikovaných odhadech, život se nedá moc dobře popsat ;-)
Dost možná bude záležet na modelu EKG, co všechno umí/neumí automaticky změřit?
Co si matně vzpomínám, pro některé diagnózy je naprosto zásadní šířka (čas) QRS, ale na papíře mám i hodnoty v mV (RV5, SV1, R+S) a přiznám že nevím, který z nich je údaj, o kterém píšeš, každopádně vysoký štíhlý pulz je QRS, respektive ta špička nahoře se značí R.
To, co trápilo mě naštěstí bylo jasně patrné už z časového záznamu. Pro zkoumání amplitudy bude naprosto zásadní přesné umístění přísavek, tam bych na své schopnosti nesázel... :-D
Jsou věci, se kterýma se musíš smířit a nic moc s tím nikdo nenadělá. Tátovi už někdy ve dvaceti na vojně zjistili abnormalitu, se kterou ho z toho měření okamžitě odvezli na áro :-) Žil s tím do šedesáti bez jediného zásahu a neměl zásadní potíže. Akorát občas jezdil do IKEMu, kde tu jeho abnormalitu v průběhu let pozorovali. Těsně před důchodem to vzalo rychlej spád, kardiostimulátor mu sice dali, ale s výhradou, že to stejně nepomůže, a do dvou let byl pryč.
Měřit můžeš přesně kde co, ale co z toho plyne, stejně nikdo moc neví. Zkušení znají křivky a průběh situace v čase u mnoha lidí, to jim umožňuje odhadovat. Něco dnes dokážou řešit, ale zdaleka ne vše a vždycky zůstane na úvaze, zda řešit nebo nechat být. Ono ani to řešení není bez rizika...
Trošku detektivka...
Vzpomněl jsem si, že před lety se pro posouzení způsobilosti k práci nosila od obvoďačky k firemní doktorce celá složka.
Asi se to nemá, ale při té příležitosti jsem si všechno, co mi přišlo důležité, vyfotil. Pak se asi změnily předpisy, místo půjčování složky platím 300 Kč za "výpis z dokumentace", kde je velké kulové popsané ve třech větách... a do své složky už se samozřejmě podívat nemůžu...
Nicméně zajímalo mě, zda najdu hodnotu draslíku z roku 2014, když jsem s tou aritmii byl na pohotovosti. To jsem ve zprávě nenašel, buď se to tehdy značilo jinak nebo (pravděpodobně) tenhle test nedělali.
Co je ovšem ještě zajímavější, našel jsem ofocené EKG z roku 2002. Je to sice sinus rytmus, ale rozhodně ne pravidelný! S datem o týden pozdějším je tu i rozbor krve.
Draslík 3.77 mmol/l!
Já si vůbec nevzpomínám, co a proč to bylo, zpráva nikde žádná. Našel jsem ofocený jen malý lísteček s datem 6.9.2002 - poukaz na vyšetření na interně, kde se píše o prekolaps stavu před měsícem, který se opakoval po několika měsících.
"Diagnoza: výrazná sin respir. arytmie"
Takže ne 11, ale minimálně 23 let už tomhle problému zdravotnictví ví... :-)
Na nahlížení do své zdravotnické dokumentace máš určitě právo včetně pořízení kopie. Pokud vím, nesmí za to být ani požadován poplatek (jen v případě, že bys ty kopie chtěl po nich, ale pokud si to ofotíš sám, tak ne.)
Já jsem zase narazila na jinou věc. Někdy ve dvaceti jsem byla na operaci a při té příležitosti dělali i krevní skupinu a byla jsem Rh-. Dokonce jsem si tehdy nechala dělat i tenkrát módní náramek s vyraženou krevní skupinou. Před pěti lety mi zase dělali krevní skupinu a vyšlo jim Rh+, aspoň skupina zůstala stejná. Tak nevím, možná se to v průběhu života může změnit? Raději bych žádnou transfůzi nechtěla, když už, tak základní 0 Rh-, ta je pro všechny.
Já jako dárce měl skupinu B- a po 10-letech mne vyřadili s dárcovství pro podezření na žloutenku(dvakrát jsem byl mezi skupinou dárců od kterých příjemce byl pozitivní na žloutenku). Po 10-ti letech jsem po vážném úraze dostal 6 litrů krve a po pár letech mi připreventívce zjistili skupinu B+, tu mám stále a taky mi není jasné jak se mohl změnit Rh faktor...
Myslím, že jediné vysvětlení bude, že někdo udělal chybu a špatně přečetl nebo zapsal faktor.
Dnes jsem si otvíral celé 2 hodiny hubu na zubaře:) Měnil mi starou amalgánovou plombu za moderní... to jsem netušil, co má za mučící nástroje. Bo to bylo nahoře, nacpal mi do pusy jakousi plenu, a nějaké rozpěrky, a celé to přiklínoval něčím podobným, jako klínky pod dveře, ale menší. Při tom hartusil, že nemám paradentozu a klínky nedrží.. pak se zeptal, jestli mám kardiostimulátor a laserem mi ufikl kus dásně, aby klínky držely... :)
K první letošní tisícovce mi dnes svítilo sluníčko :-)
Tisícovka ? Už v lednu? Ty jsi teda stroj.
Počasí přeje a dvě hodiny denně být venku je tak akorát. Navykla jsem se tak už na koních a vlastně to tak dělám celý život. S konima se musí v zimě jezdit pořád, i když není závodní sezona. Kůň se musel ještě čistit a obstarat, kolo jednou za čas utřu hadrem, máznu řetěz a můžu to dělat klidně večer doma u nějakého filmu. Kolo sebere míň času na údržbu, o to déle se dá jezdit. :-D
O víkendu se projedu i déle a dále, ale na to zas v lednu takové teplo nebylo, tak bylo maximálně na jeden zátah jen sedmdesát kilometrů. Stovku jsem jela za jeden den ve třech částech, vždy s malou pauzou doma na zahřátí a na kafe v teple.
Vyrostla jsem v prostředí, kde takový život byl normální, děti vyrůstaly u koní, i když mnohé z nich v dospělosti pak ten sport nedělaly. Pokud se to stane způsobem života, fungují tak celé rodiny, někdy se sport podědí, jindy třeba jen návyk na každodenní pohyb.
Někdo poznává svět s cestovkou na dovolené, jiný cestováním po závodech a soutěžích, další třeba jen rekreačním cestováním ve vlastní režii. Pokud cestuješ se sportem nebo vlastní silou, musíš na to i natrénovat, bez toho to nefunguje.
:-D To sis udělala pěknou radost.
Já mám za leden 200.
Jižní Morava :-)
Ty to máš v zimě se sjízdností horší. Jezdit po ledě není ideální a ani hřebíky to neřeší. S hřebíkama to má jízdní odpor. Zase si užíváš v zimě sněhu a kolo máš na teplejší měsíce. Obdivuji tvou schopnost přespat někde venku, to vůbec nedávám a vracím se domů. Ty v létě najezdíš víc jak já :-)
Když je dobrá sjízdnost v zimě, najezdím stejně, jak v letních měsících. V létě dost najedu na delších jednodenních trasách, které si připravím a čekám na vhodné počasí a vítr, jinak se plácám po 20-30km večer za chládku tady po okolí. V létě mi přibude i zahrada, tak to na delší denní jízdy ani není.
Nj, jsem od tebe na severozápad. Bohužel za sněhem musím jezdit, doma to málo mi vadí často i proto, že to nejde ani na kole. Jezdím raději v chladnějších měsících a doma stále pořád po stejných cestách mě to nebaví. Ale snažím se denně aspoň o 10 km.
Jak to vypadá s mou touhou po novém kole ... v obýváku na zemi mám nový řetěz a ozubení pro to staré.
Nové ozubení a řetěz stačí, pokud ti kolo pocitově vyhovuje. Snad ještě brzdové špalíky a případně vyměnit lanka a bowdeny, možná i přehazovačku. Nevím, co tam máš, ale ty přehazky nižších řad bývají za pár korun. Ojíždí se na nich ozubené kladky, sice se dají koupit samostatně a vyměnit, ale za tu práci to u levnějších přehazek ani nestojí. Mám Aceru (8sp) na zimákovi už dvacet tisíc km, po zimě mu dám novou s novou kazetou i řetězem. Kladky na přehazce už jsou omleté a je to při některých stupních slyšet.
No, když už nové kolo, zkoušela jsem se pozeptat na rám s nižším nástupem + mé požadavky. Byl mi nabídnut nový rám na městské kolo. Googlením jsem zjistila, že se tento rám vyráběl kdysi, což by nevadilo. Pán v servisu by mi na něj dal vše podle přání, ale bez záruky :-) Tak zatím zůstávám u starého.
I u starého ozubení, ono to ještě pár km ujede, když se vyvaruji jízdy hlavně na dvojku :-)
Ano, budou vyměněna i ta malá kolečka. Nic jiného teď není potřeba. Brzdových špalků mám větší spotřebu :-) Přehazku mám Deore, slouží od 2016.
Bicykle s nízkym nástupom napr. takéto by nevyhovovali?
To se opravdu podobá koloběžce. A i tomu rámu z mého obrázku, který se mi celkem líbí (připomíná taky Hrabalovy Postřižiny), ale není primárně určen pro dlouhé cesty s nákladem.
A na Elops v Dekáči jsi koukala? Moje zkušenost s ocelí je, že je to pohodlné, nedrncá to a dá se pak váha ušetřit na gumách, na nákupním kole (dámská ocelová Gazela-viz. obr výše) mám pláště 28mm a sviští to s dvaceti kilama nákladu jak vítr :-) Píšou u toho hmotnost rámu 4kg. Favoritku (Růženka viz. foto výše) jsem při lakování vážila a ten Favorití dámský rám má 3,6kg, Gazela bude mít k těm 4 kg (vše počítám včetně vidlice).
Když uvážím, že toto je i se zaintegrovaným nosičem... Dát na to jiná řidítka, tak to hned bude vypadat jinak, osazení případně přeházet z toho tvého.
https://www.decathlon.cz/p/mestske-kolo-se...
Tento Elops je za pětku, to za vyzkoušení rámu, jestli bude vyhovovat, jde. A k tomu jsou i nová kola v ceně :-)
https://www.decathlon.cz/p/mestske-kolo-se...
Decathlon jsem nezkoumala, ale jednou se mi v něm podařilo koupit komponenty.
Máš pravdu, že toto kolo by bylo jen na vyzkoušení rámu. "na příležitostné krátké jízdy po městě" - to bývá v popisu kol, přečetla jsem i několik recenzí :-) Už jsem jednou zmiňovala, že mám pro případnou přestavbu německou skládačku.
Bylo by jednoduché vzít peníze a jít si do obchodu koupit "nějaké" kolo.
Zatím tedy zůstávám u svého starého rámu, zatím přes něj nohu dám. Už se mi nechce ani po ničem pátrat, chtěla jsem to vyřešit přes zimu.
Dokud budeš jezdit na svém starém kole, tak tu nohu přes rám přehodíš. Jakmile přestaneš jezdit, nebo si pořídíš nějaké babičkovské kolo, tak ti ta kyčle zatuhne. Zbytečně házíš ručník do ringu. Jak stárneme, musíme klouby protahovat a udržovat v provozu, jinak zatuhnou.
Budu muset, protože chci jezdit.
I na babičkovském bych přece šlapala.
Šlapání na kole je pro kyčel podstatně menší pohyb než přehození nohy přes rám. Přehazuji nohu přes sedlo zadem, ale klasicky za jízdy. To znamená, že se o výšku šlapky nadzvednu. Přesto to dokážu jen pravou nohou. Levá kyčel hodně protestuje. Předloni jsem nemohl skoro jezdit a pak jsem i tu pravou nohu rozhýbával. Zpočátku to bolelo. Takže tak po roce ježdění na babičkovském kole už tu nohu přes rám nezvedneš. Je to čistě tvoje rozhodnutí.
Konečně bylo dost sluníčka, abych vzal kolo a slacklinu do parku. Škoda jen, že to sluníčko po čtvrthodině zase zalezlo, tak jsem se spokojil se zjištěním, že rovnováhu jsem nezapomněl, dvacet metru přejdu bez větších problémů a začal balit, protože bez slunce byla hnusná zima.
Tohle počasí každopádně není žádná výhra. Oproti stavu, kdy byla zem úplně zmrzlá, už se bláto zase lepí na chodidla, tím se dostává na popruh a jelikož se pokaždé zvedám ze sedu, tak i na kalhoty... už aby bylo léto. :-)
Pěkně ti to jde, hezká fotka :-)
Tady včera i dnes svítí sluníčko, ale na severních svazích pořád zamrzlo. Na sluníčku je nad nulou, ale na prosívkových cestách se teď dělá jen tenounká mazlavá vrstva. Po tom se nedá jet, posledně při této konzistenci mi prosívka nalítala do přesmyku a spolu s mrazem tam udělala "doraz", který jsem musela doma vydloubat. Naštěstí už se to dalo dojet domů na ten větší talíř. Teď se raději držím na asfaltě, polní i lesní asfalty jsou čisté, tak se jezdit dá. Na prosívku jenom brzo dopoledne, než se to nataví.
Ve čtvrtek bylo ještě teplo a nemrzlo ani v noci, to jsem jela do Ivančic. Na zpáteční cestě jsem viděla, jak jsem pěkně kličkovala do krátkého strmého brdku (cca 16%) na naší Strade Bianche. To pak naskakují kilometry, když mám magnet na předním kole :-D
U nás dneska slunce pořád za mraky, což je pro mě hrozně demotivující cokoliv dělat.
Svým způsobem lze za pokrok označit, že už zvládám 20m přejít i v mikině. Na začátku mi na slackline jakékoliv rukávy hrozně vadily - omezovaly mi mávání rukama, dobře fungovalo akorát tílko. Teď už mi krátké rukávy u trička tolik nevadí a mikinu přetrpím. Možná signál, že se mozek v udržování rovnováhy zvolna zlepšuje, tak nemusím rukama mávat až tolik jako na začátku. :-)
Před týdnem, když jsem potřeboval stihnout doktorku a vlak do práce, jsem z domu vyrazil na skládací koloběžce, sice bylo o kolo nuly, ale počítal jsem, že bude sucho a nebude to problém...
Byl to větší adrenalin, než jsem čekal. Malá tvrdá kolečka samozřejmě mají adhezi na prd, ale děsivé byly hlavně okamžiky, kdy se mi při odrazu noha po asfaltu sklouzla prakticky na prázdno, někdy i opakovaně...
Myslím, že příště si koloběžku, když mrzne, dobře rozmyslím. Kolo na takovém povrchu přecijen funguje lépe... :-)
Zase na koloběžce můžeš jet i v zimním kabátě a zimních botách a také jede pomaleji, takže to tolik neprofukuje. Mám teď najeto na kole 70 km, v tom je i jeden výlet. Na koloběžce nákupy po okolí mám najeto 50km. Prostě v zimě teď preferuji koloběžku. Ale ta moje má nafukovací kolečka, blatníky a V brzdy.
A se situací, že bys místo odrazu jen prohraboval nohou na prázdno po klouzajícím asfaltu, už ses potkal? Mně to jako v prvním okamžiku dost vyděsilo, byť asi v principu, dokud těžiště zůstane nad koloběžkou, tak se nic moc neděje a kolečka naštěstí držela dál správnou stopu.
Potom dolů s prudkého kopce jsem koloběžku radši vedl. S tím jak málo brzdí musí člověk opatrně i za sucha.
No jsem zvědav, jak vymyslím zítřek. Skombinovat návštěvu doktorky, práci a bazén půjde bez koloběžky blbě, protože šrotokolo můžu nechat před nádražím v jednom městě, ale při návratu mi zrovna tam už vlak nestaví... :-/
No já ti nevím hele.
Na tříkole jsem jezdil do práce i za mrazů, co nový zaměstnavatel nemá dostatečné parkovací kapacity jezdím na kolobrndě a jako tvrdý limit jsem si stanovil +5C° jako minimum. Prostě proto, abych zimou nezcepeněl.
Ono je totiž fajn, že můžeš jet v zimníku, ale když mi profil tratě připomíná vanu, moc mi ten kabát (v druhé polovině cesty) ku prospěchu nebude.
Mimochodem jsem zjistil, že mám nějakou zvýšenou neochotu klopit tu kolobrndu do zatáček, při rychlých sjezdech. To asi ty tisíce kilometrů na tříkole :-D
Jo kopec na koloběžce je problém. Tam se spolehlivě propotíš. Jezdím z Budějovické na pingpong dolů do Sokola Podolí. Dolů po Jeremenkově to sviští 40km/h. Nahoru přijedeš totálně na ždímání a vanu, což je nekompatibilní se sprchou po pingpongu. Řeším to prosbou u autobusáka na konečné na Dvorcích u Žlutých lázní, zda by mne vyvezl na kopec na Dobešku. Asi z 70 procent jsem úspěšný a odtud už je to po rovině až domů. No a když se nepodaří, tak si rozepnu kabát i mikinu a sundám čepici a nejprudší část kopce vyvedu. Díky tomu se už znovu sprchovat nemusím.
Do výraznějšího kopce se jet na kolobrndě ani nepokouším. Přijde mi to hrozně neúčinné. Buď v klidu vedu nebo když už spěchám, tak běžím vedle koloběžky... nejlepší je na koloběžce jezdit jenom roviny+skopce. :-)
Tak dneska dostala koloběžka další příležitost a ač byla dokonce větší zima než minule, tentokrát nikde nic neklouzalo.
Úkol stihnout doktorku a vlak do práce se splnit podařilo, teď už zbývá jenom výlet do Brna. Když se nic nepokazí, možná se za hodinu a půl mihnu tady před webkamerou... :-)
https://bazenyluzanky.starez.cz/_files/kamery...
Kvízová otázka - vyzná se někdo v Brně tolik, aby poradil trasu z Hlavního nádraží k bazénu v Lužánkách použitelnou pro moji koloběžku, která bude časově srovnatelná s tramvají?
Pozdě, ale pěšky bych šla takto:
https://mapy.cz/s/huvurobonu
Chodníky v parkách jsou místy dlážděné, tak nevím, jak se po tom jede s kolobkou. Ale to bys zvládl možná i uběhnout a nebyl bys od tramvaje moc pomalejší. Od šaliny z Hrnčířské to není zrovna nejblíž a na nádraží bys na ni taky asi musel chvíli čekat.
Díky, jo jel jsem jedničkou na Hrnčířskou...
No vzhledem k tomu, jaký tam jedna paní stropila cirkus, že jako s koloběžkou (složenou) do šatny ani náhodou, že to mají zakázané v náštěvním řádu, že prostě musí zůstat venku...
... tak to příště budu muset vymyslet jinak. :-(
Jako s tímhle jsem se ještě nesetkal. Chápal bych, kdyby byla mokrá nebo špinavá, ale takhle nevidím rozdíl oproti botám, které ve skříňce mají všici a určitě taky nejsou dokonale čisté...
Máš to blbý. Mne zase nechtějí občas vyvézt od Vltavy nahoru na Dobešku. Autobus je prázdný, já utahaný a řidič mi vysvětlí, že nesmí.
Tvoje koloběžka se nedá složit do rozměrů zavazadla? Holt všechno má své...
V Brně mě ovšem zaujalo, že tam do MHD zřejmě nesmí elektrický koloběžky a elektrokola?
Nebyl by řešením futrál? Já měl období, kdy jsem pravidelně jezdil se skládačkou autobusem. Pokud jsem ji měl v ruce, mívali s tím někteří řidiči problém. Jakmile jsem ji měl ve futrálu, tak z toho bylo z jejich pohledu neforemné zavazadlo, ale akceptovali to. Jeden si myslel, že vozím bicí soupravu, tak jsem ho u toho nechal. Akorát mě teď napadá, že jsem měl futrál v ruce naposledy v září a teď nevím, kam jsem ho dal.
No musím to v klidu promyslet, mě to hlavně zarazilo, protože v Pardubicích jsem koloběžku pravidelně dával do šatní skříňky (bazén, lezecká stěna), občas i v Hradci a nikdy nikdo neměl problém.
Samozřejmě kolobrndu jsem nebral, pokud bylo mokro a ještě jsem měl hadr na utření koleček - přecijen je to v mém zájmu, když se do té skříňky kromě koloběžky musím vejít s batohem a oblečením...
Napadlo mě přes kolečko natáhnout igelitku, ale bohužel netuším, zda byl problém, že dotyčná vidí, že jde o koloběžku nebo v tom, že si myslí, že se tím skříňka zašpiní.
V náštěvním řádu v Lužánkách sice mají, že venku je vyhrazen prostor pro odkládání kol a koloběžek, ale nepřišlo mi, že by z toho vyplýval zákaz mít složenou koloběžku uvnitř...
Autobusem běžně nejezdím (jen vlakem), mám pocit, že rozměry pro příruční zavazadlo mají mnohem menší než vlak, ale omezení neplatí pro tašku na kolečkách, což když pověsím batoh na řidítka složené koloběžky podle mě bude prakticky totéž... ;-)
...bude prakticky totéž. Jen aby
https://youtu.be/8qacVvm-8ao?si=zrt_FaMvEVHIVVmK
Rozměry by mohly být uvedeny v "Smluvní přepravní podmínky". Vím, že jsem s tím občas bojoval, skládačka byla v jednom rozměru asi o 10 cm větší a řidiči měli na dvířkách namalovanou šablonu.
Jojo, jsem rád, že autobusem nejezdím!
Jestli mají někde šablonu, tak je to blbé, normálně by pár centimetrů přesah nikdo nezjistil. Ono to hlavně každý dopravní podnik může mít trochu jinak. Já kdysi četl podmínky IREDO. Na Prahu ani Brno jsem nekoukal, už prokousat se tarify mi dalo zabrat.
Může být ještě hůř. Závodní holý luk se musí protáhnout kruhem o průměru 12 nebo 13 cm. Na závodech ho mají. Tam už neokecáš vůbec nic.
Prý existuje šablona i na kontrolu závodních kol, zda splňují UCI omezení rozměrů... jsem si tak představoval, jak s tím kontrolují lehokolo a přemýšlel, zda ten čas nešlo využít lépe... :-D
Tak všechno závodní sportovní nářadí je nějak normované. Vem si třeba, kdyby si diskaři házeli čímkoliv by se jim zachtělo. Oštěpy, skokanské tyče, hřebíky na tretrách, lyže, saně, boby, boxerské rukavice... všechno má nějaké předepsané parametry, do kterých se to musí vejít, a jsou techniky, jak to zkontrolovat.
...a právě to ze sportu dělá tu strašně nezajímavou nudu...
Jako soutěž je snad o tom, kdo dohodí oštěpem nejdál, tak dokud to nemá raketový pohon, proč bych měl řešit, jestli to náhodou není trojzubec?
Jako kdysivá jsem jen velmi lehce zavadil o to co se kontroluje na závodních kolech a ... No nemám slov.
Ono definovat luk průměrem kruhu kterým projde je taky dobře nemocný...
Spolehlivě to eliminuje všechna ta tykadla, která z kladkového a olympijského zvratného luku koukají.
Ta tykadla spolehlivě omezuje slovo "holý" v názvu kategorie.
I holý luk se opatřuje závažími, která projdou tím kruhem. Pochopil jsem, že mají zvětšit moment setrvačnosti a snížit kroucení luku v reakci na ráz tětivy. On ten olympijský holý luk zase tak moc holý není. Může mít drátovou základku třeba s magnetickým návratem a pružinový buton na korekci letu šípu skrz střelecké okno. Nesmí mít mířidla a klapačku.
Obecně určitě ano, diskutoval bych ale o tom, co by měla a neměla pravidla konkrétního sportu omezovat.
Představ si, že by pravidla říkala, že sprinter na 100m musí být černoch s výškou alespoň 190 cm. Možná by to na vítěze nemělo žádný vliv, ale podle mě by takové pravidlo nic pozitivního nepřineslo.
A tak to zase ne, to by byl rasismus. Jsou sporty, kde se to člení podle váhy sportovce, ale v těch mi přijde, že se jedná o jakousi ochranu/bezpečnost, a tuším není ani zakázáno jít s nižší váhou do té těžší kategorie, ale kdo by to dělal, že jo...
Donedávna bylo ve sportu celkem běžné rozdělení podle pohlaví, jen v několika sportech se to nedělí. Nespočet nových "pohlaví" v tom teď dělá trochu nepořádek, ale zdá se, že konzervatismus se nakonec prosadí ;-)
Normování se týká sportovního nářadí a má logiku, porovnává se výkonnost lidí, pokud možno za stejných podmínek, nikoliv umění konstruktéra použitého náčiní.
Soutěžení v technice/strojích je o něčem jiném a též se provádí, akorát se tomu neříká sport.
Jojo, rasismus, aby vynikl kontrast...
Jasně když zafixuješ rozměry sportovního náčiní, pálky, vesla nebo třeba hokejky a všichni budou mít naprosto stejný, můžeš říct že porovnáváš pouze výkonost lidí...
Přesněji porovnáváš výkonnost při použití toho jednoho standardizovaného náčiní. Jenže to náčiní nemusí všem sedět stejně. Dodnes si vzpomínám na tělocvik na základce, kde jsme hráli florball a mě hrozně štvalo, že ta hokejka byla příšerně kráká. Ostatním (menším) spolužákům to nevadilo.
Tím nechci vůbec naznačovat, že kdyby mi dali delší hokejku, že bych hrál lépe. Ne, já byl na míčové sporty naprosto nepoužitelný... :-D
Nicméně když donutíš všechny závodit na naprosto totožném kole stejných rozměrů, tak porovnáváš jen výkonnost lidí, kterým ta velikost kola sedí. Menší a výrazně větší cyklisté se budou trápit a nepodají optimální výkon.
A aktuální omezení UCI nejsou k tomu daleko, ty už si často nemůžeš kolo nastavit optimálně proporcím své postavy (nejsi-li průměr), protože narazíš na limity pravidel (btw triatlon má některé limity o trochu volnější než UCI).
A co teprve, pokud by cyklista podal lepší výkon v jiné poloze?
Trochu mi to přijde jako uspořádat závod dospělých na malých dětských kolech s balančními kolečky. Jako recese dobré, ale přínosnější a zajímavější by mi přišlo hledání, jaký jezdec na kterém stroji předvede nejlepší (měřitelný) výkon...
Ale no tak. Není pravdou, že nářadí musí být totožné, snad jen u rozměru žíněnky/ringu a pro vrhačského nářadí to asi platí (ani ta bradla nemají gymnasti ve všech rozměrech stejně), jinak tam jsou tolerance pro různě velké lidi, minimálně pro ten hlavní proud věnující se danému sportu. Snad mi nechceš tvrdit, že všichni běžci mají stejnou velikost bot ;-)
Pokud je těch vymykajících se figurou a toužících echt po tom určitém sportu, můžou si založit vlastní organizaci a postupně se vypracovat až na svaz, to je jen o počtech zájemců. Vždyť je běžné, že se objevují zcela nové sporty na olympiádě, taky sporty zanikají. To je věc vlastně hezky odpovídající nabídce a poptávce :-)
Mimo vzájemné poměřování si přece každý může uzpůsobit nářadí k obrazu svému. Já jsem si klidně nasadila horské převody na silniční kolo a nezajímá mě, že se z toho někomu dělají pupínky :-D Není povinností soutěžit s druhými, to je jen možnost, a nikde není psané, že všichni musí mít možnost dělat všechno. Ono se to tak nějak možná v ideologii začíná zvrhávat, ale je to cesta do pekel. Nejsme stejní a nemůžeme všichni všechno, jak se říká: všeho odcancáď pocancáď. Kdyby ti někdo bránil jezdit na individuálním nářadí obecně, bylo by to špatně, pokud tě s tím nepustí na závody, kde se používá jiné nářadí, je to v pořádku.
Jaké to bylo - pražská sobota.
Tak jsem tu před pár dny sháněl tipy, kam vyrazit do centra Prahy na procházku. Páč malý turista chtěl také jednou jít místo do lesa do ulic "za památkami". Což o to, zajímavé návrhy tu byly. Ale pokazily mi to pracovní povinnosti. Protože ve ČT jsem byl v práci až do 19 hodin. A v pátek dokonce na akci až do 20:30 a domů jsem dorazil ve 21:30 (!!!) a padnul do postele. A nestihl si nic nachystat. Takového těšení - a nakonec improvizace. Trasu jsem vymýšlel až ráno v metru cestou na sraz. Ale líbila se.
Bertramka, Mrázovka. Arbesovo, plavební komora a Národní. Tam na rohu se Spálenou ňamkové knedlíky v "Bistru Knedlín". Novoměstská radnice a Dobytčí trh. Tramvajkou na Arlberrtov a přes Fugnerovo náměstí na Zvonařku k poslednímu tramvajovému trianglu v Praze.
Historickou Té-dvojkou k Belvederu. Smůla, zahrada až do března zavřená.
Pražský hrad, Nerudovka s horkou čokoládou, most z těch vajíček a příjemně uťapaní hups do staroměstského metra...
Jaké to bylo - pražská neděle.
Dnes jsme si vyšlápli na Dívčí Hrady, abychom si zdokumentovali postup výstavby Dvoreckého Mostu.
Mimochodem, jestli se ten DVORECKÝ MOST bude nakonec kvůli debilovi Scheinherrovi jmenovat Mařky Korbelové, tak se z toho [ŠÍLENĚ BLIJÍCÍ MRAČOUN].
Nechápu proč je ti z toho k blití, ale budiž. Jen ti chci sdělit, že mně to přijde případné a nijak mi to nevadí. Názory jsou prostě různé. No ale když se most bude jmenovat jinak, tak se s tím v klidu vyrovnám. Soudruha Visarioniče jsme se snad už zbavili, tak horší to už nemůže být.
> "Soudruha Visarioniče jsme se snad už zbavili"
Bacha na ty termity, když nejsi v dobré konvici, ty Visarioniči, páč potom místo jako suterén vypadáš jako buzerant.
Vidím, že jsi v ruštině a jménech hlavnich komunistických funkcionářů naprosto v obraze, gratuluji :D
Zároveň si tě dovoluji upozornit, že nadávka jménem asi pětiprocentní lidské menšiny už v současnosti není akceptovatelná. Jejím použitím se označuješ za primitiva a hlavně hlupáka.
Máš-li na mysli buzeranta, tak to je člověk, který rád buzeruje lidi.
https://cs.wiktionary.org/wiki/buzerovat
Jde vidět, na co ty myslíš ;-)
"Dřívější návrh jeho předchůdce Adama Scheinherra (Praha sobě), aby most nesl jméno zesnulé americké ministryně zahraničí ze Smíchova Madeleine Albrightové, neprojde podle Hřiba kvůli nesouhlasu rodiny a kvůli pojmenování jiné ulice."
• Most vede ze Zlíchova do Dvorců. Pojmenování je tak navýsost logické. Námitka, že Dvorce jsou až o kus dál, je lživá. Stačí se podívat na mapy.cz - Dvorce.
• Název Dvorecký most vhodně a vkusně zapadne do řady Vyšehradský - Dvorecký - Barrandovský -Branický.
• Stejné broskvoviny jako Mařčin jsou Havlův, Baťův, Latin, Brandisové a další podobné kreténoviny.
• Kámo, sejdeme se u tramvaje u Palackého mostu, nebo u Mostu Madeline Allbrightové?
V noci mínus devět, ale přes den sluníčko a odpoledne to na sluníčku jde. Všude je na asfaltech krásně sucho, tak jsem si udělala radost a letos poprvé vzala na vyjížďku Růženku. 34km a 300vm bylo v těchto nízkých teplotách tak akorát.