V tuto noční hodinu normální lidé buď šukaj´ nebo chlastaj´, ale rozhodně nečuméjí na monitor!
8-D
Nebo makaj a zrovna u monitoru :-)
Ať se Pacient třeba zblázní...
https://online.fliphtml5.com/vrrnn/vryd/
No, a na přání několika čtenářek jsem ještě vyměnil font Akrobat za klasický Times Roman, že prej se to líp čte na mobilních zařízeních :-)
A tím mám dneska hotovo.
Vypadá to, že taky dám "pár bazénů"
Taky jeden přidám :-D Šipku do toho neskočím, ale dobře se v tom čte knížka a rychle se to ohřeje slunkem.
Já mám na to ohřejvání ty spirály, voda z filtru jde přes ně, a fakt je o stupeň vyšší než v bazénku.
To čerpadlo bere 450W, panely mi dávají 1800, tak 1000 posílám do bojleru a zbytek do baterie.
Když svítí, tak fakt ČEZ nedostane ani kačku.
Hele, zlevnili to
https://ecoflow.cz/products/ecoflow-power-stream
To iluž se fakt rentuje. 2x400W panel, píchne se to do zásuvky, a krmíš domácnost když svítí.když se k tomu píchne baterie,je už to super, ale celou věc ta baterka prodražuje.
Nastavit to tak aby nepřetrjkalw výroba do sítě lze snadno, a měnit nastavení mobilem taky.
Jak si zadministroval toto? Bez problémů?
Tento výrobek spadá do kategorie tzv. mikrozdrojů. Jedná se o malou fotovoltaickou výrobnu elektřiny (FVE) s instalovaným výkonem do 10kW. Platí tedy pro něj povinnost uzavření smluvního vztahu s Vaším distributorem elektrické energie. Před uvedením tohoto výrobku do provozu prostudujte podmínky připojení definované ustanovením § 16 vyhl. č. 16/2016 Sb.
Neadministri vůbec nijak.
Pracuji v systému ostrov, a s distributorem to nemá nic společného.
K přetokům do sítě dojít nemůže, mají to ošetřené.
Nejlépe to funguje s tohle zásuvkou. Je potřeba si ohlídat, aby připojený(é) spotřebič(e) nebral víc než 800W.
Takže jakmile vyrábím, bere krmím, u mě konkrétně počítač a monitory (občas skener a tiskárnu) sluníčkem. Pokud je sluníčka moc, přebytky z tečou do baterie)
Pokud je sluníčka málo, bere si ten krám proud z baterie a ta až dojde, ze sítě ČEZ. Baterii mám 1000Wh
Krám má možnost nastavit trvalý odběr domácnosti - 0 až 800W, mám nastaveno 10W, to zhruba pokreje ty všechny trvale zapojené šajzíky jako je wifi a různé hračky, co skoro proud nežerou, ale přesto se to vyskládá.
V létě se můj čas u počítače zhruba kryje se světlým dnem, takže jedu zadarmo a trochu střádám do té baterie, který mě vyrovnává málo energie brzy ráno a odpoledne, když se slunko otočí.
Kdyby náhdou byla baterie plná, slunce pralo jako blázen, stejně ten krám do sítě více než 10W nepustí, takže ČEZ osuší. Ale kdybys chtěl být stopro jistý, že nic, nastavíš si odběr nula. Pokud je odběr nula, a zásuvky smart plug nic neodebírají, solární systém nevyrábí, k přetokům nedojde.
Takže to poodléhá stějnému schvílení, jako když si domma nahodíš benzinový agregát, nebo třeš liščím vohonem ebonitovou tyč.
Obecně, solární systémy připojen na síť jsou málo výhodné= jak pro majitele, tak pro soustavu, kterou destabilizují. A budou dělat všechno pro to, aby to ještě více znevýhodnili, právě kvůli té destabilizaci. Blafy o komunitní energetice jsou jen politické proklamace.
Problém ostrova je jediný, drahé baterie a malá výroba v zimě. Tedy odříznout se od ČEZu je nemožné, ale v létě lze vážně hodně minimalizovat odběr ze sítě.
Ono to s přebytky není tak zlé, protože v létě třeba často zalévám, tedy potřebuji čerpadlo do nádrže, a to si vezmě 1200W jako prd, takže špičku vykropím klidně na trávník, nebo krmím filtr bazénu
Ráno napustím čistou vodu, v poledne už je to ohřáté a večer s tím zaliju kvítka. Když se mi nechce zalívat, zakryju to na noc plachtou a dvatři dny se to dá i bez chemie.
To jo.
jen té vody je malinko míň. Chhymei tam cpo Soňa malinko, mám filtr na bázén 4x tak velký takže voda se čistí rychleji (za větší energetické nnáročnosti což je mi fuk), nějaké ty ionizační lampy, zatím to funguje dobře.
Můj škopek má 120cm v průměru a obsah 220 litrů, napouštím max 200 litrů vody ze studny. Něco, jak takové ty nafukovací dětské bazénky, ale z pevného materiálu, takže se stěny pod váhou nebortí. Do toho se dá pěkně zalehnout, opřít se o okraj a číst si :-) Na plavání by ani pětimetrový bazén nebyl, tak není důvod pro víc vody. Toto je zcela bezúdržbové a na zimu to vytáhnu na půdu.
Kdysi jsem si říkala, že bych mohla mít podél plotu pětadvacítku plaveckou dráhu se zatahovací střechou i se startovacím blokem z terasy, šířka necelé dva a hloubka aspoň metr. Ale padesát kubíků vody už by se blbě udržovalo, to by bez chemie, různých filtrů a ohřevu nešlo a je otázkou, kolikrát bych z tom za rok plavala. Za ty pořizovací a udržovací náklady si můžu do konce života koupit permanentku i s dopravou do bazénu v Brně a bylo by to bez starosti, akorát výdaj na plavky a ručník :-D
Škopek je zcela dostačující, večer pak vyjíždím na svých 20-30 na kole. Jak se trochu ochladí, pojedu zase někam dál, ale v těchto vedrech by to bylo o život dělat venku cokoliv.
Taky jsme léta měly ten nafukovací, malej.
A pak mě chcípla třešeň, já ji vyhrabal a zůstala díra, tak jsem díru zvětšil a udělal jezírko s vodotryskem. Přebytečnou hlínu jsrm odvozil k potoku a zvýšil hráz rybníčka. Ale bylo to málo, vykopal jsem tedy druhou díru na 16 kubíkovou nádrž vody na zalejvání. A když tam byla osazená vzpomenula si Soňa, že by to byl hezkej bazén, a že je skoda, že to je nádrž na vodu. Tak jsem vyhrabal třetí díru a udělal ten bazén.
Teď do mě rejou, že bych měl zrušit to jezírko i bazén, a udělat místo toho velký bazén,ve kterém by se už dalo fakt plavat.
Ale když jsem děvčatům vysvětlil, že když to budu dělat sám, že to jen hrabat budu celý rok (tedy od jara do zimy) a pak že někdo bude ten bazén muset udělat a svařit na místě, protože žadný stroj se tak nedostane, a že i kdy6 hodně udělám sám že to bude tak za milion, a za 3 roky, řekly, že naše čvachtadlo je docela fajn :-)
Dobry je ten kryt, že tam nelítá svinstvo.
Vodu měním tak 2x za rok.
Po zimě, a teď až přijedeme, zase vypustím a napustím to stačí.
Holky se tam vyvalují rády, ale na plavání to není. Ale hloubka je 1,5 metru, tak vody celkem dost.
Na dno mají takovej vysavač na batetky co tam hodinu rejdí a vybere to svinstvo co tam napadá, celkem s tím práce moc není, měl jsem větší strach
Pěkné to máte, mě už unavuje i stříhání křoví, mám to rozepsané po jednotlivých keřích v kalendáři. Některé keře se stříhají i dvakrát do roka, ale naštěstí na to dosáhnu ze stolečku. Minimalizuji co to jde, kvítka jen trvalky a už jsem musela vzdát kosu, prostě jsem to neutáhla a tráva roste furt, ruská sekačka to jistí, jede dobře a jsem s ní spokojená :-)
U nás je na prodej nemovitost za 30 mega a nějaký drobná... v podstatě je to pozemek na hovno zapláclej rozcapeným bazénem s garáží a 3+1 + fontánou.. (podnikatelský baroko). Za stejný prachy lze mít celý zámek s poněkud praktičtější dispozicí.
Jindrův bazén je velký škopek obestavěný dřevěnou terasou, ani to celé není v zemi. To se demontuje celkem snadno. Velké bazény betonové či zděné se likvidují hůř, ale dá se z toho udělat pařeniště nebo skleník. Nejjednodušší je to zavézt hlínou a pěstovat v tom třeba brambory :-)
Mně by se 25m bazén, jedna dráha a třeba jen 1m hluboký velice líbil. Ale podél družstevního domu ho nepostavím. Takže za tepla Vltava a Lhota u Staré Boleslavi a za chladu Podolí.
Včera jsem si pustil triathlon žen v Paříži a zjistil jsem, že trať 1.5km plavou více než 2x rychleji než já. Mám co zlepšovat.
Tak plavecká dráha bylo jediné, o čem jsem vážně uvažovala, technicky by to nebyl problém, od terasy s převýšením 80cm se táhne na konec zahrady přes třicet metrů plotu. Dát těch 80cm převýšení terasy dál do zahrady jako zídku pod plot, do země dalších 60 jako základ k plotu a jedna stěna bazénu je hotová. Stejně se ten plot musel dělat. No a druhá stěna by bylo totéž o dva metry vedle. Pokud by se to rušilo, tak by tam byl prostě podél plotu záhon :-)
Izolace by něco vzala a případné zakrytí by byla až další fáze, to zas tak nutné není, ale na pařeništi by se pak taky neztratilo :-)
Ale udržovat vodu není žádná sranda, to mě odradilo. kdo by se s tím drbal. A moc využité by to nebylo, i kdybych tam fakt denně tu hodinu plavala. Starat se o vodu, která je 23 hodin ze 24 zcela k ničemu mi přijde fakt jako zbytečnost. A o pařeništi jsem nikdy nesnila :-D
V neděli docela foukalo, ale zase nebylo horko.
Se jen zeptám, zda jsi do tohoto tématu "pro všechny" opět zakázal vstup lidem ze svého blacklistu?
Vzhledem k tomu, že do tvého "Jaké to bylo 148 No black" nepřispěl vůbec nikdo, tak asi tvojí otázce většina nepřikládá velký význam.
Téma "Jaké to bylo 148 No black" nepovažuji za své.
Považuji ho za téma společné, proto tam může přispívat každý, na blacklistu nikoho nemám.
Pokud se ale Jindra zdržel zneužívání blacklistu při zakládání společného tématu, "svoje téma" zamknu.
Mám ale nepříjemné tušení, že Jindra svoje téma krátce před půlnocí založil, aby se mu lépe usínalo.
Po dobře vykonané práci :-/
O "mém" no-black tématu určitě moc dobře věděl.
Nevím, to může zodpovědět asi jen Lanna. Považoval bych to za přirozenný projev slušnosti. Ale Jindra je samorost podobný mnohým jiným tady. Jsme všeobecně poměrně staří a už neochotně přiznáváme svou chybu a neomalenost.
Kdepak, věkem to není, člověk se může učit i v mnohem vyšším věku, než je váš.
Pokud je někdo schopen se naučit jazyku francouzskému, kdyby chtěl, naučí se i slušnému chování.
Ale proč by měl chtít, když se mu po většinu života vyplácelo to, co praktikuje tady?
Na tohle existuje trefné rčení - navzdory všem varováním se nic zvláštního nestane, dokud realita nebolí víc, než změna.
Znám spoustu stejně starých, ale i podstatně starších lidí, než jste vy dva, kteří absolutně nemají žádný problém přiznat chybu i neomalenost.
Jindrovy postupy (jak ty estébácké, tak i ty totalitní), by bez váhání odsoudili.
Protože za totality, na rozdíl od vás dvou, stáli, jak se říká, na druhé straně barikády, jsou na tyhle metody velmi citliví..
Co ty víš o mně, že mne tu ztotožňuješ s Jindrou? Mluv o sobě, mluv o Jindrovi, ale proč si vymýšlíš nehoráznosti o mně. Jindra se ti dostatečně neozývá, tak hledáš nový terč pro své odreagování?
Kdybys neustále nepodléhal nutkání na mne reagovat, a Jindrovy sviňárny omlouvat vaším věkem, asi bych ti neodpovídal v tom smyslu, že jste jeden za osmnáct, druhý bez dvou za dvacet?
Nikdo po vás nechce, abyste svou neomalenost přiznali a chyby přiznali, stačilo by bohatě, kdybyste je v tichosti přestali praktikovat.
Kdežto ty tu budeš dál do omrzení někoho vysírat, abys ukojil svou zlou povahu potencovanou nemocí?
Tak proč na mě reaguješ, když nejsi schopen unést můj názor? Jen jsem se Jindry zeptal, zda sem mohou psát uživatelé z jeho blacklistu. Mohl ses zdržet chytrých komentářů a byl svatý klid.
A že jste oba stáli na druhé straně barikády? To je očividné, jinak byste nemohli za totáče dělat to, co jste dělali.
Tebe by komunisté do jaderného výzkumáku těžko pustili, kdybys nebyl 100% loajální, protekčního synka Jindru už jsme probrali několikrát.
Jak ona se vlastně loajalita prokazuje, třeba tím, že na někoho donášíš, nebo o něm začneš šířit pomluvy, že je duševně chorý? Jako to děláš tady, společně s Jindrou? Takhle se ti podařilo dostat do výzkumu, že ses postaral, aby se pro tebe uvolnilo teplé místečko?
Jsi už vážně do prdele, šíravníče...
Tož mohl bych ti podrobněji vysvětlit souvislosti, možné důsledky, principy, evidentně vůbec nechápeš, která bije. Hlavně že to toho furt kafráš.
Jenže bys mi zas odpověděl, že o tom nic nevíš, vůbec tě to nezajímá.
A tak je to s tebou pořád dokola, evidentně tě baví plakat na špatném hrobě..
Ony ty tvoje příspěvky dávají za pravdu všenu (skoro všemu), co tu Jindra o tobě foru sdělil.
Méně by bylo více ...
Není nic překvapivého že je tu docela dost lidí, kteří nedokáží odolat a kopnou si do mne, klidně i s rozeběhem.
Přestože já jim nic takového nedělám.
Od takových to naštěstí nebolí, protože si jich vůbec nevážím. Pokud se ti uleví, příště si kopni zas..
Kdepak, ty jsi tady jen trpitel, co nastavuje druhou tvář pro políček :D
Nesedí to spíš na tebe?
Jindra už spoustu dní v klidu pracuje, zatímco ty se kuli němu usilovně ztrapňuješ, skautíku..
Já píšu sám za sebe, určitě z toho mám lepší pocit, než ty, když dobrovolně lezeš do cizí, bolševické řiti..
O pocit nejde. Tobě to určitě pomáhá zvládat agresivitu v nemoci a odventilovávat tvou špatnou povahu. Já to chápu. Je to sice pro okolí nepříjemné, ale lepší než kdybys zmlátil manželku a sousedy.
Nechtěl bys na pár týdnů zařadit zpátečku a nereagovat? Zvlášť když to nemá žádný přínos, smysl a jen to tady zasírá debato o tom jaké to bylo.
Ok, už mne to také nebaví, máš pravdu.
Se zvládáním agresivity problém nemám.
Co mi ale tvoje a Jindrovo chování výrazně zvládat pomohlo, je nauzea.
V tomhle směru jste mne tuze zocelili, děkuji.
Rovněž děkuji Lelkovi, že našel odvahu a poprosil tě o zdrženlivost.
Myslel jsem, že pochopíš, že to patřilo i tobě a každému dalšímu. Asi jsem se spletl.
Tak specielně pro tebe. Už se na to vyser a nech toho blábolení o hovně. Pokud to nedokážeš, založ si vlastní téma na sračky a tam se v nich můžete ráchat všichni kdo máte tu potřebu.
Lelku, prosím, přijmi moji omluvu, přecenil jsem tě.
Myslel jsem, že jsi konečně pochopil vo co go, ale je to marné, je to marné.
Dokud o mně bude Jindra (a jeho nesvéprávní poskoci), psát rozličné pomluvy, místo aby věcně argumentovali, nepřestanu na reagovat.
Čili nejlepší způsob, jak se ty (ale i ostatní, co z toho mají nervíky na pochodu) můžeš zbavit zasviněných témat je, když to svinstvo zastavíš hned v zárodku.
Zárodek poznáš snadno - místo věcných argumentů na mě Jindra začne být sprostý a pomlouvá mne.
Nebo, jako v tomto případě, Jindra ignoruje můj dotaz na zneužití blacklistu a zavelí svému svému ratlíkovi Brahmovi, aby to nějak zaonačil za něj.
Ty si vykoleduješ blacklist a s tím související věci i od lidí, kteří dodnes netuší, jak se blacklist vůbec používá.
Jsi na nejlepší cestě...
Jo, bylo by to krásné, kdyby si tyhle hádky přesunuli do vlastního tématu, kde je nikdo nebude rušit... :-)
Jsi ještě mladý, tak si to asi nepamatuješ, ale v dobách, kdy byla nově zavedena možnost mazat příspěvky a používat blacklist, a někdo toho zneužil, končívalo to úplně naopak - většina lidí jeho témata ignorovala tak dlouho, dokud s tím nepřestal.
Týkalo se to hlavně a právě pana Jindřicha, tenkrát se na to těšil, jako malé dítě.
Dnes toto téma založil, blacklist opět zneužil, a vám je evidentně jedno, že kvůli němu odcházejí lidé, cítíte se tu s ním, jako doma.
Jeden by skoro záviděl, jak málo ovečkám stačí ke štěstí.
Jsem zvědavý, kam to nakonec dospěje, dalo by se z toho odvodit, jak to skončí celkově, v té naší malé zemičce uprostřed Evropy, ve které se Rusové už spoustu let učí, jak zneužívat slabá místa demokracie.
Všechno co o tobě píše Jindra je pravda. A dokázal si to ty sám. Podle toho jak se tu projevuješ si neskutečná svině a bezcharakterní šmejd a není důvod o čemkoliv z toho pochybovat.
Takže už sakra chcípni, polož to někde pod kamion. svět se tak stane lepším místem.
Neupad ty si náhodou hlavičkou na obrubníček?
Neměli by tě z diskuze vyhodit za nenávistné příspěvky? Tohle už je hodně za hranou, co jsi mi napsal. Omluvu nečekám, ale něco bych od tebe přeci chtěl.
Buď konkrétní - co konkrétně je pravda?
Na základě čeho jsi dospěl k názoru, že je to pravda?
Na základě toho, že si od Jindry ani od Brahmy nenechám srát na hlavu?
Kéž ty bys upadl hlavičkou na obrubníček, samozřejmě bez přilbičky.
To spíše doufám, aby ti plně naložený tirák rozmačkal tvoji vodnatou hlavičku Xtondovou jako citron. Takovou podívanou bych si nenechala ujít.
Čtyři plusové body pro xtondu za přání, abych chcípnul pod kamiónem.
Mínusový žádný.
Příště mi nezapomeňte napsat něco o zlé povaze, potencované nemocí.
A nezapomeňte si to vzájemně ocenit plusovými body abyste měli pocit, že jste slušní občané.
Je mi to jedno, nevím přesně, jak funguje blacklist, nikdy jsem ho nepotřeboval.
Normálnímu člověku by mohlo stačit, že ve společných tématech neuvidí příspěvky lidí, které má na blacklistu.
Zakázat někomu vstup do společného tématu kvůli osobní averzi už je nadbytečné, už to není jen o snaze vyhnout se nepříjemnostem, je to snaha omezit někomu možnost se všemi svobodně diskutovat na dané téma - ať už potěšilo, vytočilo, jaké to bylo, prostě já tenhle přístup považuji za vadnej už z podstaty.
Dneska jsem si malinko přivstal a stavil se na čerstvě napuštěném koupališti už cestou do práce.
Uplaval jsem si 4 bazény, usušil se a vzhůru do pracovního procesu... :-)
Škoda, že ta voda takhle krásná nevydrží. ;-(
To je nějaký průtokáč napájený z potoka? Teď to vypadá pěkně.
V Radosticích bývala sokolská padesátka s pěti(?) dráhama, vypadala podobně, ale už se to dávno rozpadlo. Naposledy to fungovalo jako bazém tak před dvaceti lety (to už vypadalo fakt škaredě) a bylo to napájené z Bobravy, na jedné straně vtok a na druhé straně přepad. Čístící zařízení žádné. Teď tam barguje těžká technika, tak jsem zvědavá, co tam kdo dělá.
Zaniklých a zanikajících přírodních koupališť bude asi více :-(
Tohle je v Nučicích,
https://mapy.cz/s/kupekecafa .
Obrázek pochází ze třetí minuty videa
https://www.youtube.com/watch?v=ETmZsR3WTfc .
Jo, komanč, ten se uměl postarat...
To jo, to se uměl, za komančů tady v okolí všechna koupaliště postavená Sudeťáky vesele zchátrala.
Koupaliště ve Vinařicích (postavené za minulého režimu) bylo pěkné a hojně navštěvované.
Leč "nová doba" mu nepřála a nechala ho zchátrat
8-(
Ale podívejte se na letecké snímky kolik vyrostlo soukromých bazénů na zahradách. Před lety se to řešilo u nás ve vedlejší vsi, jestli se má za obecní peníze zrekonstruovat přírodní bazén. Nakonec se ukázalo, že vlastně o to není zájem, že lidé spíš chtějí mít soukromí a ne se s někým společně cachtat.
Ono asi záleží na místní komunitě. Naopak jsem se u jednoho obecního bazénu v Německu, ve vsi, která má cca 200 obyvatel, dozvěděl, že se dohodli na tom, že si pořídí jeden společný 15 x 7 m bazén a k tomu si budou ze svého středu platit někoho, kdo se o provoz postará.
Jo, časy se mění. Ale zrovna tohle mě nijak netěší. Cachtat se v domácím bazénku. V mém rodišti bylo a stále je nádherný koupaliště. Zamlada patřilo k "dobrému tónu" mít pronajatou kabinu. Stačilo tam na kole zajet, v kabině byly plavky a ručník, pokladní si nás děti pamatovala, ani jsem nemusel mít u sebe permanentku. Potkal jsi tam spoustu známých a kamarádů, lepší než sedět na zahradě u bazénku a čumět do mobilu.
Naštěstí se zdá, že alespoň tam to takhle funguje i dnes.
Znám ty Sudeťácké bazény. Betonová vana protékaná potokem. Koupání vyžaduje notnou dávku otrlosti a tvrdosti. Ale je to hodně přírodní a začleněné do krajiny, žádné svítivé kachlíky. Vltava včera v Bráníku zmrazovala hlavu. Plavat kraulem dlouho nešlo.
Nejen v Sudetech. V Klánovicích byly lázně, golfové hřiště, bazén s výsuvným pódiem, kde se dalo i tancovat... to všechno bolševik zkurvil, zbořil. Něco málo se podařilo obnovit, poté, co šel do prdele, ale většina ne... v současné době by to stálo ranec, který se asi nikdy nevrátí. No aspoň že máme koupák (opravený) v Klánovicích a Úvalech a bazén v Čelakovicích...
Brandýské koupaliště fungovalo naposledy nějak před Covidem, pak roky chátralo a letos se ho pokusila opravit parta místních nadšenců...
https://www.facebook.com/groups/1098786468013131
Nazvat to průtokáčem by už asi šlo - prý jsou ve dně díry, takže voda se musí pravidelně dopouštět. Letos opravili malý bazén a tenhle velký snad zkusí nějak opravit příští rok...
Každopádně funguje to na cykly: bazén se napustí, voda je krásně čistá, ale ledová, takže normální lidé tam nelezou. Žádnou filtraci to zřejmě nemá, takže za pár dnů se voda ohřeje a zvolna začne zelenat. Normální lidé si pochvalují, že je voda teplá, ale já už tam pak nelezu... a když už je to tak hnusné, že tam nevleze nikdo, tak to celé vypustí, nechají vyschnout, vyčistí dno a stěny od zeleného hnusu a znova začnou napouštět...
Tak oni přece jen bazén zprovoznili? Ještě na podzim to vypadalo, že je definitivně po smrti.
V tom studeném údolí to musí trvat dlouho než se voda prohřeje, takže spíš pro otužilce :-)
No hlavně před Covidem býval v provozu maximálně jeden bazén (ta padesátka), ale teď mají nově vybetonovaný ten menší sousední bazén a zprovoznili i brouzdaliště, takže lze říct, že jsou v provozu tři bazény zároveň, přičemž lze předpokládat, že se voda bude ohřívat nepřímo úměrně objemu = když ti nevoní studená voda, šup do brouzdaliště. ;-)
To brouzdaliště určitě dobrý že funguje.
Tak dneska ráno už 6 bazénů (6*50m), ale voda už tak hezká jako včera není, takže myslím, že moje ranní plavání skončí stejně rychle jako začalo. :-(
Tak zase pár fotek... no možná jsem mohl vyndat foťák z baťohu, to širokoúhlé zkreslení kamerky je tady dost vidět... :-D
Jo a ještě jeden poznatek, skákat do takovéhohle bazénu šipku z bloku u mě moc nefunguje... ač jsem se snažil skočit co nejvíc do dálky, stejně jsem jsem jel břichem po dně... naštěstí je tady dno celkem hladké, ale znova to asi zkoušet nebudu... :-)
Já jsem včera v Bráníku přeplaval Vltavu. Voda celkem teplotně ušla, ale na hlavu to bylo zmrazující. Musel jsem střídat kraul a prsa, aby trochu rozmrzla. Příště si vezmu čepičku.
No nevím, u Vltavy bych se víc než teploty bál chemického složení kapaliny...
:-)
Ale pamatuji si, že když jsem kdysi, coby pachole, poprvé jela a Trojský ostrov s konima na závody, chodili jsme je k rozbitému mostku směrem k Zoo brodit a napájet. Vodu z tamního ostrovního vodovodu koně odmítali pít. Tenkrát tam byl takový rozpadlý mostek s dřevěnou mostovkou, kde chyběla prkna, pak tam jezdil přívoz, to se pořád ještě chodilo s konima do řeky. My jsme se ráno a večer u Vltavy myli, nějaké koupelny či sprchy na ostrově k dispozici nebyly a spávalo se na seně.
Když si byla pachole, byly řeky mnohem špinavější. Která pak vesnice měla čistírnu. A nejen vesnice. O tom jak vypadá Vltava pod papírnou ve Větřní se vyprávěly hrůzostrašné legendy. Tam se ČOV stavěla až kvůli Temelínu.
**************************************
V sedmdesátých letech minulého století vznikla iniciativa nejprve snad ze senzorických estetických důvodů, což bylo následováno i legislativní iniciativou, potřeba vybudovat čistírny odpadních vod u všech větších měst. V tu dobu platný „vodní zákon” předepisoval výstavbu ČOV u všech nově stavěných aglomerací s tím, že u stávajících existovaly výjimky, které měly mnohdy velmi dlouhou platnost (např. ČOV v Kolíně, Ústí nad Labem i v dalších okresních i krajských městech přišly na řadu s výstavbou až po roce 1990).
zdroj: https://www.vtei.cz/2019/10/prispevek-k...
To nebyly legendy, ale krutá pravda. Jezdil jsem tehdy vodu a bylo neuvěřitelný, co jedna malá trubka dokázala udělat s čistou řekou.... Jako kdybys jel ve smardlavejch rozmáčenejch vločkách a papírmaši.
Tak ono se to zase tím tečením pročišťovalo. Jako děcka jsme lezli do řek všude, pod chalupou do Fryšávky, v Brně do Svratky i Svitavy, u babičky ve Zlíně do Dřevnice i Januštice, u tetky v Kunovicích do Moravy, na Slovači do Váhu i do Dunaje. A taky jsme vyrostli a aspoň já žádnou alergií netrpím, narozdíl od dnešních děcek, co se máchaj na zahradách v bazénech s modrou vodou plných chemie a mají alergii na kde co, včetně vody v rybníce. Akorát z chlórované vody v bazénu jsem mívala červené oči, brejličky jsme tehdy nepoužívali, plavalo se s otevřenýma očima bez brýlí.
Tak špinavější asi byla, aspoň, když jsem byla v Praze novodobě, zdála se mi voda čistší. Ale zase jsme nebyli tak rozmlsaní, a když to pili koně, nebyl důvod se tím neumýt, pít jsme to nepili, to teda zas ne :-) Ano, dala se někde u břehu i chcíplá ryba vidět...
Pak jsem byla v sedmdesátých letech na Slovači a můžu říct, že ve Váhu a i v Dunaji na Petržalce byla voda čistá a chodili jsme se tam koupat. Na Petržalce byly na březích bílé oblázky, moc pěkné to tam bylo. Kalná voda byla jen po deštích a při velké vodě, jako v každé řece. Loni jsem po mnoha letech dojela k Dunaji do Blavy a dalo by se tam vlézt, ale neměla jsem čas hledat vhodnou pláž, tak jsem pod Devínem aspoň nohy smočila. Letos, když jsem dojela do Vídně, byl Dunaj zakalený a u plánované plážičky byl dokonce zaplavený mostek, nedalo se projet a musela jsem pak dojet domů vlakem.
Brodění koní v Petržalce na úrovni dostihové dráhy v druhé polovině 80. let pamatuji... dívával jsem se "přez vodu" od loděnic :-)
Jo, jo, kdopak si dnes vzpomene jak vypadala Úpa už ve Svobodě a takové Labe za Dvorem Králové. třikrát týdně se měnila barva řek, v Jaroměři se to smíchalo to neutrálně hnusné hnědé a v Hradci Králové se rodiny s dětmi chodili dívat do parku k jezu s elektrárnou Hučák na různobarevné pěnové chuchvalce co se dál valily k Pardubicím :-)
Dnes je to nuda, voda čistá žádná peěna, žádné zbarvení, dokonce je dost často vidět i půl metru pod hladinu, koupat ser v řece dá bez obav z nějakého onemocnění.
No zrovna před dvěma týdny bylo Labe v Hostinném nevábně kalné, červenice z nějaké bouřky, i když bylo málo vody. A pořádně smrdělo splaškama a ještě k tomu vedro k padnutí ..
Červenice v Labi je běžná po větších deštích, když to z okolních polí s kukuřicí spláchuje urnici. Tahkle barva je v pohodě to je jen hlína a za pár hodin je to zase pryč.
Ano známá podhorská červenice, ta je třeba i v okolí Letohradu. Ale ten smrad z kanalizace, asi jim tam čistička moc nefunguje, pokud vůbec nějakou mají.
Čistička tam samozřejmě je a vůbec ne malá. Možná nějaký momentální problém. Ono takové vyvážené kaly nebo vybagrované bahno z rybníků, to je taky lahůdka než se to vyvětrá :-)
Čističku by dnes měla mít každá obec tuším nad tisíc obyvatel.
Koně se moc rádi koupají! Pyreneje, Port de la Bonaigua
Vltava v Bráníku je ještě pstruhová voda. Pod Vraným je úplně čistá a ledová a nejvíc jí špiní Sázava a Berounka.
Naučil jsem se plavat na plovoucím prámu na Mejzlíkárně pod Vyšehradem ve Vltavě. Tehdy v 60 letech byla asi ta řeka mnohem špinavější. Teplota byla ovšem stejná.
no když čtu o vodě napuštěné z potoka a ohřívané sluncem... klobouk na zem a pošlapat. Sám mám problém vlézt do bazénu co mí míň než 22 stupňů..
Já nevlezu do bazénu ani když má míň jak 30 stupňů :o)))
Studenou vodu prostě nemám ráda.
Termály existujou, ale u nás je jich po čertech málo :-)
Pro některé lidi je snazší do vody skočit než tam lézt pomalu, ale asi bych srdce takovými šoky zbytečně netrápil.
Myslím, že to je primárně v hlavě. Pokud se člověk rozhodne do vody vlézt, na teplotě příliš nezáleží, rozdíl je spíš v tom, jak dlouho člověk v té vodě vydrží.
Nakonec zkoušel jsem lézt i do vody, kde plaval led, problém to není. Rozdíl oproti otužilcům byl v tom, že já byl během 20 sekund z vody venku, zatímco oni tam čtvrt hodiny plavali... :-)
Je to tak. Skočit do vody není problém, ale okolo 16° už mne to tak bolí, že musím hned ven. Přitom v 18° vodě dokážu i plavat přes řeku. Nejvíc citlivá je hlava. Třeba v těch 18° nemohu trvale plavat kraulem, musím hlavu ohřát na vzduchu.
Ano, je to v hlavě. Moje hlava je nastavená na to, že voda, co má méně jak 30° mi nevyhovuje :o)))
V bystřinkách mi stačí osvěžení po kotníky :o))) Ostatně já se do jakéhokoli živlu nikdy víc nenořím. Čúrají do toho ryby a žáby :o)))
No jen si nefandi, živlů je víc.
A zem nebo oheň tě určitě čekají, i když dneska už se dá použít i ta voda :-)
Zajímavé je, že navzdory horoskopu je mi z živlů nejvíc symaptická voda a nejméně oheň.
Pokud by ses chtěl živlům vyhnout, pak možná vystřelit do kosmu, vzduchoprázdno nepatří pod žádný živel - už název napovídá, že tam není ani vzduch... ale, že by to byla výhra? ;-)
Já jsem na střední škole dělal nějakou práci na téma "amébová encefalitida z oteplených vod" a od té doby mám raději vodu chladnější. Bazén na zahradě jsem kvůli tomu nikdy nechtěl, protože chemickou polívku snesu jakž takž v plaveckém bazéně, ale koupat se v tom doma se mi fakt nechce.
> ale v těchto vedrech by to bylo o život dělat venku cokoliv.
:-)
Dnes tedy bylo teploučko! Předpověď hlásila 32 °C, a tak jsem si neplánoval žádnou těžkou práci, jen pár průzkumných sond. A stejně, když jsem ve 14 hodin lezl dolů, trošku se mi točila hlava. To zas je něco nového, to jsem za mlada nemíval...
Ale na sobotu už mám koupenou jízdenku vlakem s kolem do Majdaleny. Pískovna láká. Tak doufám, že bude pršet!
Zlaté velké lesní rozlohy se stovkami kilometrů cest, nic lepšího v podobných teplech jako dnes.
Příjemný projížďkový okruh. Zajel jsem si na druhý konec města pro těsnění do čerpadla a pak přesun polními cestami a k hradeckýcm lesů, dál přes Marokánku především lesními cestami směr Borohrádek a kolem Holic Cyklo občerstvovny u arboretu ve Vysokém Chvojnu. K chuti přišel dobře vychlazený Vilém pak lesními cestami a kolem rybníků domů.
Moc pěkných a oddychových 70 km.
Borohrádek, Vysoké Chvojno... tam jsem jela na jaře a pak přes Hradecké lesy po Hradečnici. Moc se mi tam líbilo, rovina a krásně tam voněly borovice. Věřím, že i teď v létě je to tam pěkné, akorát tam už asi bude víc lidí. Zjara tam moc lidí ani u Hradce nebylo.
Dnes (vlastně už včera) jen obvyklá večerní vyjížďka Údolím Bobravy. V pátek má pršet a o víkendu by nemuselo už být takové vedro :-)
:-) Teď mi to večer vychází na západ slunka, tak je na co koukat.
Navrhuji, aby každý zakladatel vlákna v úvodu povinně uvedl, zdali jest připuštěn pan Čmuchař alias Šíravník.
On totiž zasere prakticky každé vlákno svým ublíženým já a přes jeho vejšplechty se stane toto zcela nečitelné a jen zdržuje.
Já bych si ihned takové vlákko se Šíravníkem skryl jakožto zbytečnost, a neztrácel zbytečně čas.
Stejně tak činím i s tímto. Gratuluji k zasrání další diskuze.
Paní Michálková, už přišla pochvala od pana Jindřiška číslo?
A lízátko jsi dostala? Brahma jich prý dostal deset. Proč chodíš v těch prvorepublikových hadrech a legrační čepici pro pány? Šaty by ti na tom vehiklu lépe slušely.Kolik piv jsi vypila dnes?
Uber a dej si studenou sprchu, to docela pomáhá proti blábolení
Čmuchař (nomen omen) allias Širavík má přístup povolen, zatím.
Jediný kdo je a natrvalo zůstane blokován je jedovatá tchyně Lanna, ta dokázala rozesrat úplně všechno.
Když jsem kousek po kousku slepoval z těch debat a blogů to povídání z cest, bylo až bolestivé přeskakovat všechny ty nesmyslné hlody.
Širavík si čmuchaří ale vysírá jen když na něj přijde ta depresivní perioda jeho onemocnění.
Vždycky tady platilo nepsané pravidlo, že obecná témata Jaké to bylo, Co mě... apod. jsou přístupná všem. Svoje apatie by sis měl řešit jinde nebo taková témata nezakládat.
Samozřejmě, nikdo tě k tomu nemůže nutit, ale zakázat přístup jiným i do těchto témat je na úrovni mateřské školky. Totální ubohost...
Napadá mne další otázka, když píšeš, že někdo dokázal rozesrat každé téma a bylo pro tebe bolestivé přeskakovat nesmyslné hlody, zda jsi vzal v úvahu skutečnost, že se jedná pouze o tvůj subjektivní pocit?
Ostatní diskutující to mohou vnímat úplně jinak, kdyby jim Lanna vadila, mohou použít blacklist dle vlastní úvahy.
Ve společných tématech nemusíš rozhodovat za všechny, nebo si myslíš, že zde diskutují nesvéprávní lidé?
Odpoledne jsem se stavoval pro balík do zásilkovny a rozměry mě poněkud zarazily. Nezbylo než konstatovat, že tohle do brašny lehokola fakt nenacpu...
Na to, abych to při jízdě držel v ruce, to bylo poněkud těžké, navíc to nemělo žádné držátko a pěšky se mi domů nechtělo...
Nakonec to ale pár gumicuků vyřešilo. Trochu jsem se bál vlevo posunutého těžiště, ale to vadilo jen při rozjezdu, pak už se lehokolo chovalo normálně...
Takže 50m slackline mám doma, teď už se jen naučit takovou dálku chodit... :-)
50m, to už je dálka. Ale dali ti to do obří krabice. Horolezecké lano 9mm průměr a 60m délky by se vešlo do poloviční krabice. Já to před poštou vybalím, krabici nacpu do kontejneru a pak se to na nosič vejde.
Tak ať ti to šlape :)
No to je ten problém, že ta krabice není až tak obří, jak jsem myslel, ona byla celkem plná... :-/
Ono je tam nejenom popruh 50mx25mm, ale ještě popruhový kladkostroj, jehož součástí je 20m napínacího popruhu a pak kotvící smyčky.
A já teď budu muset vymyslet, jak to vůbec budu vozit do parku.
Už jsem vyzkoušel, že dost místa ušetřím jiným smotáním popruhu. Oni to měli jak se motá lano (panenka?), zatímco když popruh namotám jakoby na virtualní cívku, zabere menší objem, ale do brašny se pořád nevejde... ale když popruh začnu motat od každého konce zvlášť, vzniknou mi dvě klubíčka, které když se trochu zmáčknou, snad nějak do cyklobrašny nacpu... jestli ale zvládnu sbalit i zbytek potřebných věcí, to jsem zvědav...
Každopádně tak, jako jsem slackline vozil na lehokole dosud, abych se cestou z práce mohl stavit v parku, to s touhle asi nepůjde... :-/
Horolezecká panenka má skvělou vlatnost, že nezakrucuje lano. Když jí rozhodíš, tak je lano rovné. Pokud ho namotáš jako na cívku, tak bude podélně zakroucené a budeš muset rozkrucovat 50 m popruhu.
To je sice bezva, ale zabraný objem považuji za důležitější parametr, jinak by to zabralo celou krosnu, kterou na lehokole vozit ani nejde...
Vzhledem k tomu, že se ten popruh stejně napíná, neměla by kroutivost ničemu vadit...
Blbé je, že se dost prodlouží doba instalace a pak úklidu. S ráčnou to přecijen bylo jednodušší...
https://www.youtube.com/watch?v=1XdFjkR2dbM
Brahmo, zdravím a mám dotaz: v jiným vlákně jsi před pár dny psal, žes strávil nějaké dny v tee-pee táboře u Nežárky. Já Nežárku dost podrobně znám od jejího vzniku (soutoku) po ústí do Lužnice, teď jsem tam zase týden byl. Můžeš mi říct, kde ten tábor je?
(můžeš i do obálky, pakliže to nechceš říct všem)
Díky :-)
Kousek od Metele proti proudu. Je to na stejné louce jako je seník. Ale už tam žadný tábor není, jen louka.
Aha. Je to tak 3 - 4 dny zpátky, jel jsem tam na kole od bývalé hájenky Vršková na Karštejn a dál na Metel, a kousek za novým mostem přes Nežárku stálo nákladní auto, právě "likvidovali" a nakládali tábor - zřejmě asi ten Tvůj.
Tak děkuji :-)
hele tu slacklinu tam můžeš eát nejak takto:
https://1gr.cz/fotky/idnes/11/102/org/KLU3e8da6...
půlku do každé brašny...
Ono to nakonec vypadá dost podobně. Půlka 50m popruhu smotaná těsně do klubíčka má průměr 33cm. Když se klubíčko dostatečně zmáčkné, aby se zdeformovalo na elipsu, tak se dá do brašeny strčit. Vzhledem k tomu, že popruh má šířku 2.5cm, tak dvě klubíčka vedle sebe lze do mé brašny při dostatečném úsilí nacpat, akorát už se tam nevejde prakticky nic dalšího.
No a do druhé cyklobrašny je potom potřeba nacpat zbytek - kotvící smyčky, kladkostroj s 20m napínacího popruhu, koberečky na omotání stromů a pár dalších blbostí.
Ideální to není (hlavně instalace a úklid zabere dost času), ale přepravit slackline takhle na lehokole lze.
Nepředpokládám, že bych v dohlednu potřeboval ještě delší popruh, tam už si přepravu moc představit neumím...
8-D
https://cyklisticke-voziky.heureka.cz/f:28169:41426564/
No dobře, představit umím, ale nechci. :-)
Prostě mi bude 50m slackline stačit.
Světový rekord v přejité vzdálenosti po slackline překonávat nehodlám. To je myslím 2.7km (poslední pokus byl prý 3.6 km, ale spadnul pár metrů před koncem, tak mu to neuznali), smotat takový popruh, to bude pořádné klubíčko... :-)
Dnes mě pobavili tito tři dárci: pásli se na louce, odstavila jsem kolo u ohrady a šla o kus dál podél plotu, abych měla hezčí pozadí a neměla v záběru budovy. Jeden z koní se najednou zakoukal kamsi ve směru mého kola a vydal se tam. Oslík s druhým koněm se vzápětí přidali a upalovali za ním. Myslela jsem, že se třeba někdo ochomejtá kolem kola, ale ne, je zaujalo jen to odstavené kolo a šli si ho prohlídnout :-D
V tuto dobu, kdy jde "léto do podzimu", se mi vybavují slova básníka:
Při pohledu na vratiče verše "Když zvony půlnoc zazvoní a vratiče se rozvoní..."
Jeřabiny zas evokují "Pod tmavočervenými jeřabinami zahynul motýl mezi karabinami..."
A strniště připomíná text: "...hnal vítr plevy z polí..."
Patří to k srpnu, jak šeříky a Mácha k máji.
Zhruba po roce se konečně můžu pochlubit novou přejitou vzdáleností na slackline. Logicky na 20m popruhu víc než 20m přejít nešlo, teď mám 50m popruh, takže prostor pro posouvání maxima je zatím veliký... :-)
Nejdřív jsem zkusil nainstalovat nový popruh mezi stromy, kde byl 20m popruh využitý na maximum. Kromě toho, že s kladkostrojem vše trvá mnohem déle než s ráčnou, tak starý popruh měl průtažnost 9%/10kN, nový jenom 3%/10kN, díky čemuž se chová dost jinak, ale po několika pokusech jsem přecijen na druhou stranu došel.
Pak jsem zkusil přendat popruh na následující strom, to už odhaduju na cca 25m. No a nakonec se mi to přejít povedlo (poslední 1-2m od stromu je kladkostroj, takže seskakuju před ním).
https://ulozto.live/watch/22176
Na videu to možná vypadá jako nuda, ale mě to přišlo napínavé hodně. Čekal jsem, že nejhorší místo bude uprostřed (popruh tam může mít největší rozkmit), ale kupodivu mi nejnáročnější přišla poslední čtvrtina. Zajímavé, jak vysilující mi ty poslední kroky přišli...
Vždycky mě zajímalo, zda slackline nad vodou je vážně obtížnější než nad trávou, jak se píše, ale nějak to nikdy nebylo kde vyzkoušet.
S delším popruhem už jsem nebyl striktně omezený délkou 20m, takže pokus proběhl a můžu potvrdit, že to je fakt MNOHEM těžší než slackline nad trávou...:-)
Už jen nainstalovat takovou věc v jednom člověku, je výzva. Dneska nebylo úplně koupací počasí, ale jako plus jsem bral, že ze mě nebude mít srandu zbytečně moc lidí. Že budu muset do vody, mi bylo jasné... ale nečekal jsem, že tolikrát... ale zase mám spoustu poznatků:
1) Popruh je těžší než voda, tudíž neplave, ale rychle se potápí
2) Potápějící popruh za sebou táhne zbytek, takže je nutné přivázat zbytek klubíčka, aby zůstal na břehu
3) Je potřeba hlídat i druhý konec, protože by se mohl zaseknout mezi kameny kdesi hluboko, kam by se mi potápět fakt nechtělo
4) Aby se nepotopil hluboko ani prostředek, je potřeba plavat docela rychle
5) Zjistit v půlce, že se zbytek popruhu zaseknul na břehu, vážně naštve...
6) Manipulace s popruhem a kladkostrojem je mnohem složitější, když člověk stojí na břehu a nechce, aby něco spadlo do vody
7) Neplavou ani kovové díly, kupodivu se mi vypadlý šroub mezi kameny podařilo vylovit
8) Prusík z lezecké odsedky na hladký mokrý slackline popruh funguje blbě
9) Lezecká odsedka se hodí, protože na nezatížený popruh nejde z vody jinak dosáhnout
10) Trénovat sit-start hned na začátku popruhu (metr vedle stromu) se ukázalo nedostatečné, když u břehu byly kameny, na které bych fakt nechtěl spadnout
11) Jako relativně bezpečný jsem hodnotil prostor 4 metry od kraje a tam už jsem se postavit prostě nedokázal
12) Dokázal jsem se na popruh posadit, ale zatímco normálně před vstáváním čekám, až se popruh zastaví, netlumené kmity signalizovaly, že mi rovnováha moc nefunguje. Jak to dopadlo je jasné - popruh se pokaždé rozkýval tolik, že me nakonec shodil, aniž bych se pokusil postavit.
13) Takže bohužel ani jediný krok nad vodou jsem neudělal. Možná příště..
To je zajímavé, co ta hlava dokáže natropit.
Taky by mě zajímalo, od koho byl ten jeden mínus? ;-)
Možná že jsem zapomněl napsat, že celý tenhle výlet znamenal 97km na lehokole?
Nicméně když jsem v práci ukazoval fotku kolegům, tak nechápali, jak jsem se tam vůbec dostal, takže to, že se mi nepodařilo postavit, asi nemusím brát jako úplný neúspěch. Ideální by bylo nejdřív nad vodou natrénovat kratší vzdálenost (10-15m), ale kde takové místo vzít?
https://mapy.cz/s/horulecetu
"To jsem ale moc rád, pane, že mluvíte vo tom sedmnáctým století. Vy jste taky z těch lidí divnejch, co vědí, jak je to s těma stoletíma?"
Voskovec + Werich - Kam asi svět míří.
Konečně se objevila nový cyklostezka od třeboňské vodárny "Na kopečku" do Staré Hlíny (alespoň pro mě nová). Konečně se lze rychle a bezpečně dostat z Třeboně do Staré Hlíny, což už je rozcestí dalších cykloturistických možností. Aniž by se to muselo objíždět přes Sv. Víta a rybník Vítek.
Třeba s v příštím životě dočkám prodloužení až do Mláky... Stráže nad Nežárkou...?
Jsou věci, které člověk dokáže a není jich málo.
Prostě zatnout zuby, zapřít se a makat.
Ale jsou i jiné, které přes veškerou snahu nikdy nedokážu.
Pak nezbývá než zatnout zuby, zapřít se, a mlčet.
Mezi ty druhé patří Sonina posedlost španělskými blešáky, ať už se jim říká merkadillo či rastro a jsou pořádány ve všední den či o víkendu. A v neděli, v neděli bývá právě mercadillo v sousední vsi jménem El Verger
„My někam jedeme?“ snažím se ráno, leč marně.
„Nedělej ze sebe blbečka! Však dobře víš!“
Vím co mě čeká, a kdyby nebylo venku 29 stupňů ve stínu, běhal by mi z toho mráz po zádech.
Za ta léta jsme ze Španělska přivezli asi osm židlí, čtyři křesla, z toho dvě houpací, zrcadlo v dřevěném rámu, dva noční stolky a jeden stolek toaletní, ozdobnou mříž na okno a stůl do obývacího pokoje, ale jeho putování z nejjižnější obce provincie Valencia jménem Oliva do Perly středních Čech je na samostatné vypravování.
A už se řítíme tou rozpáleno planinou, kde každý rozumný živý tvor hledá kousek toho stínu, vstříc nesnesitelné výhni na vyasfaltovaném parkovišti, kde ve Vergeru trhy probíhají.
„O né, on ten Šéf mě má vážně rád!“ raduji se.
Parkoviště liduprázdné, jen úplně v rohu posedává nějaký týpek co popíjí víno přímo z krabice.
„Jak to, co se děje? lamentuje Soňa. „To je dneska nějaký svátek? Že by fiesta?“
„Já mám svátek, já mám fiestu“ říkám si v duchu, ale předstírám velké zklamání.
Kdo zná Soňu ví, že ona má vždycky plán B.
„Jedeme do Pedregueru. Stejně cestou zpátky chceme do toho obchodního centra…“
“No, množné číslo není na místě“ pomyslím si, ale předstírám nadšení.
Pedreguer je vesnice od nás už asi 20 kilometrů, ale kdo by počítal nějaký ten kiláček, když jde o zásadní a velkou věc.
Zřejmě nade mnou drží šéf ochranou ruku jen v provincii Valencia, protože v provincii Alicante, kde už se Pedreguer nachází, se mercadillo koná v plné parádě.
Oči planou, srdce hoří.
pokr.
„Na steč, Slované, na steč“
„Českou slávu českou čest, v Čechách Čech jen pánem jest.“ notuji si.
„Co to zase meleš?“
„Ale nic, tomu bys nerozuměla.“ Už jistě tušíte, že tohle jsem také nahlas neřekl.
„Tak ne, tohle fakt ne!“ to už bylo zase hodně hlasité.
„Stojí jen 5 euro! Jsou z masivu, poctivé dřevo.“
„Ne, židlí máme doma asi desetkrát víc než zadnic!“
První vyhrání, z kapsy vyhání.
Ten ohromný keramický květináč i se stojanem z kroucené páskové oceli už máme v autě.
A taky dvě kila meruněk a stejné množství fíků – bude se prý zavařovat marmeláda, dvě sklenice medu a šest kilo pomerančů na vymačkání džusu.
A navíc hexenšus, jak jsem to všechno vláčel k tomu vozu.
Tady, mezi svými, to mohu přiznat. Taky jsem se rozhlížel.
Prý Murano.
Co myslíte?
Jo, a taky jsem zprovoznil svoji mobilní kancelář.
A co španělské antiparkovací sloupky, ty by nebyly?
Těch už má dost, i na výměnu, s ostatními sběrateli :-)
Oni španělé jezdí jako prasata, vylomených se ru válí spousta.
Ty dva napravo, s koulema, ty jsou z Olivy, ten nalevo, plochý vršek, to je fešák z Perpignanu :-)
Mám pro Tvoji Soňu plné pochopení!
Taky jsem jezdíval řadu let na jeden malý blešák v jižních Čechách. Pronajatá louka, u vhcodu stánek s kafem a pivem, chodili tam stejní lidé, pokecali, prostě takové sousedské setkání. Měl jsem to tam fakt rád, ani mi nevadilo, že to tam a zpátky bylo (dohromady) něco přes dvě stovky kiláků, jezdil jsem na silničce a na ní to odsejpalo, vyjížděl jsem ráno před pátou.
Předloni to tam zrušili...
Já byl na blešáku v Kolbence každý víkend, ale je to už přes 15 let. Kupoval jsem tam lisované sklo pro Marcusovu knihu, pak škrdlovické sklo pro naší knihu, a pak spoustu skla, pro sebe.
A pak mi to zakázali domů nosit....
Malá si tehdy stěžovala takhle
https://www.cs-sklo.cz/ceskoslovenskesklo/25...
Ovšem Soňa si pro sebe vyhradila výjimku, na španělský nábytek...
Zuzanka se dokáže krásně vyjadřovat. Má talent. :)
Tak teď nevím kdo je pacientem posuzován,jestli Zuzanka a její literární styl, ty,nebo my oba.
Je to otravné, ale změnu čekat nelze.
Dneska našla Soňa u kontejneru originál Fernanda Salinase.
Prý tady nemůže zůstat, pojede do Republica Checa.
Když se snoubí píle s talentem, vzniká prostě dokonalé dílo
A co je pod tímto? nějaký ranný Picasso?
Důležité upozornění.
Poté, co jsem zveřejnil Sonin objev originálu Salinase se okamžitě na aukru objevilo pár Salinasových padělků.
Padělky lze celkem snadno poznat, pokud znáte Salinasův rukopis.Ale pro laika, který je konfrontován s jeho tvorbou poprvé, to může být obtížné.
Poté, co Soňa poznala skutečnou hodnotu díla, rozhodla se ho nikomu nedat, tím méně mě Katka Španikova .
Protože popelnic je v okolí "neurékom" je možné, že během zbývajících dní dovolené ještě nějaká Salinasova díla objevíme.
A pak, držte nám palce, založíme museum F. Salinase. Pochopitelně a podporou EU. Platí jiné broskvoviny, tak proč zrovna my bychom měli být za křeny.:-)
Takže na aukru opatrně.
Vodítkem snad mohou být mistrovské tahy štětcem, které zvládá, a nebojme se to napsat, jen Salinas.
Viz detail obrazu
A pak možná podpis,těžko napodobytelný.
Mužné a rozhodné F, které je v protikladu onomu vykroucenému S. I zde Salinas, na počátku 70. Let, předběhl dobu.
A kdo to byl ten malíř? Wikipedie mi nabízí nějakého Pabla, pak nějakého fotbalistu ...
Pošli alespoň slušný odkaz, díky.
Asi nějaký místníamatérský mazal.
Ten obraz našla Soňa u popelnice. :-)
To jako fakt vezete ten kýč přes hranice?!?
Homolkovi v praxi...
Doporučuji prostudovat - byť od popelnice, je to originál...
https://www.epravo.cz/top/clanky/vyvoz-a-dovoz...
S převozem uměleckých děl je to problém, ale kdy si za posledních dejme tomu 15 let viděla celníky na hranicích kontrolovat osobáky co vezou?
Na takovou kontrolu by uvnitř EU asi musel přijít celníkům nějaký anonymní tip... ;-)
Pokud si to tiše přiveze a strčí doma do pokoje, tak se asi nic nestane.
Ale pokud to zveřejňuje a má s tím i další plány, které určitě hodlá opět zveřejňovat, pak tam určité riziko je.
Je možné, že tohle "veledílo" bude každému u zádele. Ale minimálně bych si na místě zjistila, zda tomu tak opravdu je. Být kvůli takovému kýči popotahován, to radost neudělá.
Ale je to boj Velké Perly, já bych tohle umělecké dílo nechala u popelnice. Připomíná mi to obraz z Chalupářů, který chtěli dát Sovákovi za odměnu :o)))
To se mi vybavilo hned, všechny nohy zadní a tak je radši dali do páry :-))
Nejsi jedinej.
Zdejší skupina je trošku upjatá,ti kamarádi z Czech Glass Guide ihned pochopili rozměr a rozsah uměleckého díla F. Salinase a trosku té páry doporučili taky.
Jako já uznávám, že jsem kulturní barbar. Donedávna jsem si ale vcelku věřil, že když je potřeba, tak se k informacím prokoušu.
Tady musím ale přiznat, že jsem totálně a zcela selhal.
Salinasů co dělají do umění jsem našel mnoho, nemálo jich dělalo i do malování. Když jsem vyřadil ty, co vystavují svá díla na DeviantArtu, pořád mi jich pár zbylo...
Ale F. mezi nimi ani jeden.
Jako může to být tím, že je internet totálně zahlcený jeho konkurentem P. Salinasem, ale prostě jsem selhal a zmínku o F. Salinasovi nenašel ani jednu.
Jeden by čekal, že tak slavný malíř bude...slavný?
Jo, selhal si totálně.
Fakt asi vůbec výtvarnu nerozumíš, protože už z prvního obrázku by si pochopil, že je to mazanice. Jediné co má snad cenu, je to plátno, na kterém to Salinas namazal.
Ale já prostě v cimrmanovském duchu jse. o Salinasovi, přesně,jak mě ta recese velí.
Vymyslel jsem úplně všechno, od aukra, až po cikána, co chtěl Salinase koupit.
Ale tím nekončíme.
Moje dcerka trochu maluje, a pro ní to kvalitní plátno vezu.
Namaluje na to něco jiného, a tady začínám už snít. Protože ona nic moc neumí, ale to plátno je fakt dobré, dostane pár dalších vrstev.
A pak, v roce 2356 v Louvru, při restauraci obrazu slavného malíře přijdou na to, že pod několika vrstvami se nachází pravý F. Salinas.
A to bude okamžik, který bych chtěl zažít. :-)
Ty a recesista?!? Tak to je ftip dne :o)))
Ty si naopak známý tím, že sebereš i lejno, když by z něj mohl být nějaký profit.
Ale co si tak narychlo vymyslet, když už ti každý napsal, že žádného malíře Salianise nejde najít a že je to kýč, že...
Zažiješ, Jindřichu, ty ho určitě zažiješ, nevidím to jinak. :-)
To vypadá hezky, ale teď mě straší jiná věcm nebudu se kvůli tomu muset nechat obřezat?
Podle všeho včichni tihle byli Židé :-)
Za ten okamžik taková maličkost jako obřízka snad stojí, nespa? :-))
Mám strach, že samotné obřezání a dokonce ani konverse na Judaismus mu život neprodlouží. Ale jistě to může zkusit.
Někdy takhle zrána si říkám, jestli má vůbec smysl cokoliv prodlužovat
Dneska namalovat obraz není nic obtížného. Naši háranti malují s dědou už od cca 4 - 5 let, a to podle internetu. Dává jim to slušný základ, jak připravit plátno, jak vytvořit základ a co všechno se dá k tvorbě obrazu použít.
(Ty krajní abstrakce jsou menších dětí, aby nebyly smutné, že ony žádný obrázek na zdi nemají.)
A naše nejstarší "malířka" už si vymýšlí (a následně maluje) i vlastní obrazy - nám zůstala doma její druhotina s názvem "Osamělé h*vno na kopci" :o)))
Pak to děláš špatně. Nech to podepsat a pohoď někde u popelnice. A bude slavná :-)
To bY ho musel ovšem najít opravdový znalec umění :-)
Jinak, podepisovat obrázky dětí na nástěnkách se nesmí, GRPD
Jedna velmi pěkně zrestaurovaná křížová cesta na Křížovém vrchu ve Frýdlantu.
Jako že Raspenava, Hejnice, a tak?
No, spíš Hraničná, Bedřichov a tak. Do Frýdlantu jsme jeli za kultúrou - mají na zámku dětský prohlídkový okruh (mohu vřele doporučit). Křížový vrch byl bonus, abychom se trošku prošli a sesbírali nějakou tu kešku :o)))
Jinak dovolená se všemi velkými i malými háranty, a aby nás nebylo málo, přidala sestřenice se dvěma kousky :o)))
Musím ale konstatovat, že letos už jsme toho docela dost nachodili a posbírali jsme fůru kešek.
no doufám, že uznání za velmi pškně restaurovanou křížovou cestu bylo míněno ironicky.
Z uvedených maleb jsem nepoznal, o které zastavení by se mělo jednat.
Ne, vůbec to nebylo myšleno ironicky. Mě osobně se líbí, pokud je historie propojená s něčím novým.
U prvního zastavení jsem také měla trošku problém, ale pokud znáš jednotlivá zastavení křížové cesty, pak to v těch obrázcích opravu najdeš.
Fotí se to velmi obtížně, protože obrázky hází odlesk - chce to vidět na živo.
Jako před týdnem, i tentokrát mě lákají letní třeboňské lesy a pískovny. Ovšem Černá Díra ve čtvrtek odpoledne už má všechna (tedy těch pár) místa pro kola v „mém“ sobotním spoji obsazena. No, já nevím, ale provozovat vlak do cykloturisticky významné destinace, mít všechna místa pro kola pravidelně obsazena (i před týdnem byl vlak nařachnutý koly i lidmi) a NEzařadit alespoň nějaký ten hytlák pro vehikly – prostě Černá Díra.
Pojedu tedy s Eskou, se složeným kolem v kabele. Proto ji mám. Esku i kabelu. Jen musím radikálně omezit plánovanou délku výletu. Eska prostě nemá ergonomii na takové výkony, jako Favorit.
Cestou na Hlavák přemýšlím, co ještě tak by mohla Čekej Draze podělat. Vypíše umístění vlaku na nástupiště dvě minuty před odjezdem, takže nestihnu s dvacetikilovou brašnou doběhnout na nástupiště 24 FŇ?
Jsem na perónu a už to vidím! Namísto velkoprostoru, ve kterém jsem si zaplatil místo na dvousedačce u stolečku, je řazené šestimístné kupéčko. No skvělý, vy kreténi, kreténi, kreténi z nábřeží! Takže místo pohodlného stolečku balancuji s notebookem na klíně.
Průvodčího se ptám, zda tak nááhodou neměl být řazen velkoprostor s místy pro kola? Povídá, že se podívá, a hledá cosi v tom peklostroji, co nosí na břiše. Tak prý ano. Ptám se, kam dal všechna ta kola, co byla dva dni předem obsazená? Tak prý do vedlejšího vagonu... Tak von tam přendá kola, ale na mě hraje divadlo, že se diví jinému řazení... To prostě nepochopíš.
No nic. Z hluboka dýchat a těšit se na vůni bobrovic.
Protože jedu (musím jet!) s Eskou, vyzkouším alespoň něco nového. Přemýšlím, jaké to asi bude v lese u pískovny s tou novou docela hezkou plochou čtrnáctkou, se kterou jsem to zatím nedělal?
Na Esince mám standardně pastorek 18 zubů. Ten spolu s dvoustupňovou nábojovou převodovkou a s ostatními díly na kole dává výsledné převody asi takové, jako jsou na silničním Favoritu 46/16 a 46/22. To mi vyhovuje a stačí na veškerý pohyb s kolem po Praze, jakož i na výlety ve středních Čechách, jakož i na výlety k Podkrušnohorskému přivaděči ( https://www.nakole.cz/blogy/favorit1970/1266... ) nebo na brdský Tok ( https://www.nakole.cz/blogy/favorit1970/1278... ).
Dále mám ke skládací Esce pastorek s 24 zuby. Ten je určen na výlety s opravdu velkým stoupáním. Zatím jsem jej použil jednou.
No a pak mám pastorek 14 zubisek. Čili ten asi bude ďábelsky rychlý :-) Dnes jej poprvé vyzkouším.
(Pakůň vedle mě v zaplněné šestce mi hamtá sandálem na kabel od noťasu, neboť zásuvka je pod sedačkou. Banda pakoňů v uličce mi vráží a okopává kabelu s Eskou. Jo, chápu, dá se okolo ní projít jen obtížně, ale kupoval jsem místo do velkoprostoru, Česká Krávo!)
(Stojíme ve stanici Pekařství.)
Projíždím Benešov.
Před týdnem si jedna pozorná čtenářka všimla, že za Benešovem se ztrácejí cestovatelé ( https://www.nakole.cz/diskuse/30647-stafeta-via... ).
Je tomu bohužel tak. I když se to oficiální místa dlouho snažila tajit. Za Benešovem mizí vlaky i cestovatelé. Bude zapotřebí ještě mnoho let – desetiletí! - podrobných vědeckých výzkumů (granty, dotace!), co se to tam děje. Vědci zatím pracují se dvěma hypotézami.
Za prvé, že kvůli katastrofálním a chronickým (každý den a na každé trati) zpožděním prostě Černá Ďoura občas nějaký ten vlak zašantročí. Šoupne ho pěkně potichu do šturcu mezi kopřivy na zrezlé třetí koleji služebně minus tři sta patnácté v Dolní Šišce pod Dubem. Tam ho schová za výdejnu zavazadel, což je ta shnilá nahnutá bouda za hromadou štěrku, co vypadá jako kůlna na chrampejští. A protože tam není nástupní hrana a nelze tam vystupovat, uzamknou se zvenčí dveře. Co na tom, že zoufalí pasažéři ve vozech marně tlučou na okna. Problém vyřešen. Akorát místní hajnej pan Větvička poslední dobou jaksi pozoruje, že křížky na lesním hřbitově tam v bažinách za ostružiním divně přibývají a po setmění se v lese potácejí divné přízraky.
(No tvl!! Tak hamtosandál vystoupil, což uvolnilo na trojce místo mezi mnou a nějakou dvacetiletou číčou u okna. Ta si vyhodila nohy na lištu topení, batůžek si dala na prostřední místo pod hlavu a normálně oprskle a nespolečensky tady hajá! Šmarjá, co jestli se bude vrtět a položí mi hlavu do klína?! To by mi tlačila na močák!)
Druhá hypotéza pracuje s nepoznaným. Víme, že existují všelijaké ty různé velké třesky, antihmota a kontrolní hlášení. I když víme, nerozumíme. Co když tam za Benešovem opravdu probíhají nějaké náhlé a dosud nepoznané přesuny v časopros
Socialistické skládací kolo Eska splňuje limit Č(S)D pro příruční zavazadlo s lehkou nevelkou rezervou. Docela by mě zajímalo, jestli bolšán stanovil rozměr zavazadla podle Esky, nebo Esku vyrobili tak, aby mohla jezdit vlakem. Myslím si, že asi to první, že dříve než slepice (pravidla) bylo vejce (Eska). Protože ty deklarované rozměry jsou esčí rozměry zaokrouhlené na decimetry nahoru.
Ano. Bílý válec je pití v obalu a bílá porcelánová miska s ušima a s obrázkem kočičky je nastrouhané jablko s bílým jogurtem a oranžovou marmeládou (zatím oranžovou, tak za měsíc - dva bude zelená).
Musíš uvážit, že jsem prostě potrefený profesí. Takže mám-li přepravní brašnu na Esku ze střešní folie, mám obal na lahev - z geotextilie. To mě tak jednou napadlo, bafl jsem Leistera a kus geošky a vyzkoušel to. Je to ze tří vrstev geošky. Mám to asi 3 roky. Včera večer před výletem si mi to zdálo už neúnosně zašmourané, tak jsem natavil 4. vrstvu geošky. Na obalu je výřez, aby lahev bylo možné napasovat do košíku.
Ale nutno přiznat, že to příliš tepelně neizoluje. Ona také geotextilie není tepelně izolační materiál.
Perfektní, funční a hezký obal na lahev jsem kdysi dostal od jedné čičiny (ne mňoukací). Je to nějaká pevná látka, uvnitř je vrstva molitanu a ještě více uvnitř, čili ve styku s lahví, je hliníková folie. Vejde se tam PET 2 litry. Víko se zapíná zipem. Ve víku je otvor na hrdlo lahve. A celé to opravdu dobře funguje.
Ale mám to už desátým rokem a už se hliníková folie trhá a molitan páře. Nemohu a nemohu na celém internetu sehnat nic podobného :-((
https://www.google.com/search?client=firefox-b...
Začátkem 90. let jsem měl "termosku" z PET lahve a mirelonové "hadicové" izolace. Tehdy překvapivě funkční, jen teda nákup 40 cm mirelonu vyžadoval pevné nervy jak ode mne tak od prodavače v Baumaxu. Nakonec mi dal potrhanou "hadici" za nějakou zůstatkovou cenu :-)
Krátce po škole, plat který umožnoval bydlet u rodičů a podílet se na chodu domácnosti. Jo a cestovat stopem nebo na kole:-)
Dneska? Dneska jsem se poprvé posral. Neudržel jsem stolici a je mi teprve 52. Přitom nejsem žádný pecivál, docela sportsman. Věděl jsem, že to jednou přijde, ale nečekal jsem to tak brzy.
Jak to řešíte? Nosíte pleny? Jakou značku doporučujete?
Nebo mít při sobě náhradní trenky a gatě?
Nechlastat.
Když chlastat, tak nepsat na internet.
Když chlastat a psát na internet, tak ze sebe nedělat debila.
Já se držím starýho hesla: "Pijte Šaratici, zrychlí váš krok." Pokaždý jsem to stihnul.
Jel jsem na koloběžce 44 km/h.... průser je, že jsem to necítil.
Prostě to vyplavalo.
A už je z toho zase téma o hovně
Ale jak jste se všichni hned chytli :)
Ale to si nejspíš myslíš, jen ty sám, když napíšeš něco podobného. I když ses neposral fakticky, tak slovně určitě
Žádal jsem o radu, jak řešit pro mě novou situaci. Stárnu, povolují řitní svěrače a potkal jsem Česko.
Jasně, jsme tady jeden internista a proktolog vedle druhého. jak jsem psal, už je z toho zase téma néjen o hovně.
Možná by nebylo špatné přidržet se rady favorita, skoro bych řekl, že je docela na místě :-)
Trvalo mi to léta, ale pochopil jsem princip.
Není přednost zprava.
Pokud máš dát přednost, máš tam stopku, výjimečně trojuhelník.
Pokud žádnou znacku nemáš, máš přednost ty a jedeš.
Oříšek pro pojišťovnu i policii by asi byla bouračka na téhle křižovatce, pár metrů od nás.
Oliva/Valencia/Španělsko
Hádal bych, že stejně jako u nás - neznalost neomlouvá?
To je stejné, jako dovolávat se neplatnosti čar, jen protože na nich zrovna leží vrstva sněhu... ;-)
To je pragmatické a moudré řešení.
To, že značka není vidět neznamená, že tam není a že neplatí :-)
Nechce se mi věřit, že ve Španělsku existuje nějaká pojišťovna. Můj celkový dojem zůstal na "cualquiera hora de la mañana".
Povinné ručení mají.
Ale jinak máš recht, poslední pojišťovák ve Španělsku umřel hlady ještě za Franka.
Tak se zrovna pokouším reklamovat výsledky včerejšího triatlonu.
Zatím marně přesvědčuji pořadatele, že když sečtu časy disciplín z jeho výsledků: plavání+kolo+běh a výsledná hodnota je VYŠŠÍ než uvedený "celkový" čas, tak je to proti fyzice a někde MUSÍ být chyba... navíc se to týká několika dalších lidí, tak ze mě musí mít radost...
V tabulce výsledků neuvádí čas v depu, ale zdá se, že do žádné disciplíny depo nepočítají, protože většina závodníků má celkový čas o 1 až 3 minuty vyšší než je součet časů disciplín, to dává smysl, ale nenapadlo mě žádné zdůvodnění, proč by někomu vyšel o 12 minut kratší "celkový" čas než je součet časů disciplín. To by musel například vyjet na kole dřív než doplaval? ;-)
Tak člověk platí nějaký startovný, tak za to chci, aby výsledky byly správně... a já teď například nevím, zda jsem letos měl lepší nebo horší čas než vloni...
A ty si myslíš, že takhle zpětně se ta chyba dá věrohodně opravit? Blbé měření zpětně už nejspíš nespravíš. Ale dalo by se to změřit znovu, co ty na to? :D
Ano, předpokládám, že když se měří pomocí čipů, tak by někde měli mít soubor s časy průchodů všech přes senzor, ze kterého následně vznikla excelová tabulka.
A hádám, že buď mají špatně některý vzorec - co od čeho odečítat nebo se jim při kopírování některý sloupec prostě o řádek posunul.
Nemyslím, že by to bylo extra složité (startovalo 40 lidí, to lze opravit i ručně) a bylo by i v zájmu pořadatelů zjistit, co kde blbě nastavili, aby to už příště fungovalo správně...
Tak nakonec se zřejmě ukázalo, že časy disciplín byly dobře, ale celkové časy se jim od desátého místa o řádek posunuly.
No nepomohl jsem si (měl jsem čas pod 3 hodiny, už mám přes tři), ale aspoň už výsledky neodporují fyzice... :-)
A když koukám, jak se můj čas u tohohle závodu vyvíjel v jednotlívích letech, myslím, že zvolna můžu přestat koukat na čas+pořadí a radovat se aspoň z toho, že ještě tří hodinový závod zvládnu dokončit... :-/
Mám dojem, že je potřeba si odpočinout od Širavíka a dát Čmuchařovi čas na zotavení, protože manická fáze vrcholí.
pápá
Po delší době jsem zkusil, jestli MTB ještě vůbec jezdí (budu ho brzy potřebovat na závod) a cestou domů jsem dojel osobní auto.
Na závodech jsem měl vždycky dojem, že jsem jediný, kdo se bojí jet rychle do zatáček... nevím, co tomu autu bylo, vypadalo nějak nemocně a když nezrychlilo ani na rovném úseku, tak jsem ho prostě předjel a během chvilky mi zmizelo i ze zrcátka...
https://ulozto.live/watch/22182
Kdyby to z videa nebylo poznat, je to dost s kopce (serpentíny od Kozlova) a už začínalo šero, tak se kamerka evidentně nemohla rozhodnout jestli 30 nebo 15 fps.
Asi nespěchal, držel to na pětce bez plynu a sunul se dolů :-)
Že by začátečník za volantem?!?
Pořád lepší pomalu než aby tě "opískoval".
To zase jo, však já si nestěžuju, žádné nebezpečí mi nevzniklo, prostě jsem si počkal na místo, kde uvidím tak daleko, abych si na předjetí auta troufnul. Jen jsem se s takovou situací zatím myslím nepotkal... :-)
Zřejmě nějaký rozumnější člověk, který se nechce trefit se srnou, chodcem nebo někým odnaproti. Naštěstí jsou i lidi, kteří jezdí i opatrně. To, že jsi předjel auto, bych zase nebral jako takovou frajeřinu.
Jízda autem v těch místech rychlostí ani ne 40 už není o opatrnosti. Možná šetřil brzdové destičky, protože na nové mu nezbylo :-))
Ve 40 km/h bych se o předjetí nepokoušel, na to, abych se rozjel výrazně rychleji, už prostě nemám na MTB převody.
Její rychlost byla okolo 25 km/h.
Tak dokonce jen necelých 30, ze záběru se to blbě odhaduje.
Takhle jsem jela jednou, když jsem po příkopech hledala ztracenou (na střechu odloženou a ulítlou) věc.
Vida, varianta, že něco hledá, mě vůbec nenapadla. :-)
Dnes trochu větší teplo, tak projížďka po hradeckých a chvojenských lesích se zastávkou v mé oblíbené lesní občerstvovně ve Vysokém Chvojně. Musel jsem si nějak spravit chuť po tom Klánovickém :-)
Bylo by to hodně pěkných 85 km, kdyby, kdybych asi tak na 50 km nějak nezblbnul a neudělal hloupou chybu po které jsem vymetl mělký příkop zarostlý kopřivami. lehce naražená ruka, jinak nic. Po 2 km lehkého klesání a většíhio stoupání jsem se napil, lahev skoro prázdná, tak jsem chtěl dolít z rezervní lahve, jenže ta zůstala ležet v přikopě s kopřivami. Takže 2 zpátky dolů a nahoru, najít lahev a zase 2 km lehce dolů a hodně nahoru. takže nakonec dobrý a bylo z toho pěkných 90 km.
No a aby toho překvapení nebylo málo, tak přijdu domů a lezu pod sprchu a tehdy mi došlo, že ještě pár dní nám nepoteče teplá voda. naštěstí v tom horku a jak jsem byl rozfajrovaný, tak studená voda byla výborná a hodně osvěžující :-)
V tomto vedru se nedá vyjít z domu. Na kolo sedám až před západem slunka. Do tmy se dá těch 30 najet.
Já jsem vyjel na koloběžce v 8 a vrátil se v 9:30 ještě celkem v pohodové teplotě. Na protažení tak akorát :)
Na Istrii jsem přibližně od 14 do 16:30 trávil ve městě ve stínu. Pak už bylo slunce trochu šikměji a i na silnici byl občas stín. Pak jsem jel až do 21 hodin. Ale to bylo už v 11 hodin 35° vestínu.
Ráno je fajn, v týdnu na kole ráno nejezdím, než bych se dostala na klidnější cesty, musím po silnici a už od rána jezdí lidi autama do práce. Teď v týdnu dělám po ránu na zahradě. O víkendu je na silnicích klid, to se dá vyjet.
Na místní okresce pod lesem je to samá zatáčka a horizont, každý spěchá a teď se tam navíc staví nová trať a náklaďáky jezdí tam a zpátky. Oni se tam sráží vzájemně, imrvére vyjeté koleje od náklaďáků mimo silnici, občas někoho vytahují zpod meze. Je to tam docela úzké a aniž by viděli, do čeho jedou, tak nohu z plynu nesundají. Na kole je to v týdnu o život.
Dneska jsem zvažoval, zda jet na (leho)kole na koupaliště nebo k přehradě na paddleboard, usoudil jsem, že stejně jako včera všude budou davy lidí a na všechno fronty, což mě nebaví...
Tak jsem nakonec naložil slackline a vyrazil do parku hledat vhodné stromy. Zatímco u starého popruhu dávno znám dvojici stromů, kde je popruh využitý prakticky na maximum, u nového opět zkouším hledat kombinace, mezi které stromy popruh napnout, aby to ideálně bylo trošku dál než minule a přitom jsem ještě dokázal dojít na druhou stranu...
Park je sice plný stromů, ale já jsem dost vybíravý, použitelných kombinací tolik zase není. Potíže s šířkou kmenu, větvema nebo podrostem zůstávají, ale zatímco na začátku mi přišlo, že většina stromů je příliš daleko, teď už nastávájí situace, že objevím hezkou linii, které ale překáží nějaký strom uprostřed.
Největší problém je ovšem topografie terénu respektive fakt, že park není na rovině. Nejde jen o to, že by lajna směřovala do kopce nebo s kopce, to při malém sklonu příliš nevadí, jde o výšku terénu mezi stromy. Úplně ideální variantou by bylo místo, kde uprostřed mezi stromy je mírný dolík, aby člověk uprostřed nešel po zemi a přitom nebyly kotevní body zbytečně vysoko... realita je často ovšem opačná, dolík bývá až u stromu... :-)
Z požadavku, mít popruh maximálně ve výšce kolen, jsem už dávno musel poněkud slevit. Teď už mi nezatížený popruh vycházel u stromu po krk... proto jsem se taky o provozní podmínky hádal s výrobcem (nakonec mi vyrobili verzi návodu, kde už zákaz kotvit výš než 1m není).
Zatížený popruh je mnohem níž, ale trochu se bojím, že si jednou pořádně natluču, nicméně zatím se mi daří přistávat celkem šikovně.
V parku prakticky nikdo nebyl, tak snad jsem nebudil příliš pohoršení procházkou bez trička. Nečekal bych, jak rychle se to tričko propotí, přitom člověk zvolna jde a jen lehce mává rukama... žádná extrémní námaha... :-)
Jak to vlastně dopadlo s nadějným slacklinerem Sodomou? Počasí už letos lepší nebude... ;-)
Shání pletenou ocelovou linu, která ho unese.
Bohužel jsi blíž pravdě než by sis myslel - koupil jsem si trojnožku abych si natočil svou (mizernou) techniku střelby a docela se zděsil. Nemaje doma mnoho zrcadel, už jsem se delší dobu neviděl a zjevně budu muset kus jídelníčku vyměnit za lehsedy :-)
Potupně přiznávám, že jsem se daleko nedostal, navrátivše se z práce poslední dny jen přežívám ubíjející vedra a když už se vykopnu ven o víkendech, zpravidla zvítězí tříkolka či luk.
Ale svatosvatě slibuju, že tu nudli zítra vezmu na výlet a najdu nějaké dva stromy mezi kterými si budu moct natlouct zadek ;-)
Tak natlučení zadku netřeba, vyhlídni si stromy BLÍZKO (třeba 3m) u sebe a slackline hodně napni a co nejníž, uprostřed stačí být centimetry nad zemí...
Na začátku stačí zkoušet chvilku stát na popruhu na jedné noze (někomu jde lépe na obou, ale volná noha se k vyvažování taky hodí) a snažit přijít na souvislost mezi máváním rukama a rovnováhou, až si mozek vytvoří správný reflex...
Ale přístupy jsou různé, někdo radí rovnou zkoušet chodit, ono i prostou setrvačností bez vyvažování jde několik metrů přejít...
A trojnožku s kamerou můžeš taky využít a pochlubit se, jak to šlo...
Takže to probíhalo takhle
Dneska po čtvrté se obloha zatáhla, a prudce se ochladilo na smutných 30.
Chyběli jen ti kopytníci a scéna jak ze Salinase.
Čekáme liják. Tady když v létě prší, je to masakr. Říká se tomu Gota fria, to se protrhne nebe jako kdyby rupla Slapská přehrada a všechna ta voda během par minut ti spadne na hlavu. Kanály to nepoberou, půl metru vody na silnicích.
A pak konec, a zase slunce o roztomilých 38 ve stínu.
Uvidíme co bude,ale odvoz domů mám už nasmlouván.
Na slepice už neberou ale bižuterie z Jablonce to jistí.
Musím jizerskému bardu, Petr Nový , doktor z obou stran, poděkovat, až ho uvidím, za propagaci nejen skla, ale i bižu.
Bez korálků z Jablonce,
zůstal bych tu na louce.
Všechno je jinak
"Ne, señor, to nepůjde!"
"Jak nepůjde, proč nepůjde?"
"Máte muchas cosas, moc, hodně moc věc!"
"Tak, Dežo, neblbni, k těm korálkům ti přidám i zlatý náramek!"
"Náramek? Zlatý? Já nejsem hloupej gádžo, señor. Tyhle náramky prodávala vloni naše Aranka na trhu v Pego! Ledaže..."
Kde se tihle naučili tak skvěle smlouvat.
"Co ledaže co chces?"
"Ledaže byste přidal támhleten obraz, señor."
"Jako pravého Salinase? Za pár chromých koníků a rozrachtaný vozík? Tak na to zapomeň!"
Takže se vracíme domů zase neekologicky a za námi se táhne škaredá a dlouhá uhlíková stopa.
Protože leje dnes a má i zítra, jedeme domů.
I se Salinasem.
To vezete i květináč? To je nějak speciální?
Jistě, byl zadarmo :o)))
Ne, stál 10 euro, ale má i tu železnou obruč, co mu dělá i nožky.
Víš, já fakt na tom nejsem tak blbě.
Jiná věc je, když mi dají flašku vína zadarmo v hotelu, a já jí s sebou vezu stovky kilometrů.
Ne proto, že byla zadarmo.
Ale protože vím, že mi Soňa řekne"ty si úplně blbej, proč se s tím táhneš?"
A já řeknu: "hádej?".
A ona pak řekne:" jsi blázínek, dej mi pusu".
A to za to stojí, chápu, že to nechápeš, protože furt myslíš na prachy.
Jediný, kdo tu neustále žvaní o penězích je jistá Velká Perla. Já určitě ne...
Nevybírám hotelové bary jen proto, že jsou zadarmo - pokud chci někomu přivézt dárek, pak mu ho koupím.
A pusu od taťky, tu dostanu vždycky, když se vrátím domů, protože je rád, že jsem se celá a v pořádku vrátila. K tomu žádnou flašku vína nepotřebuji.
Ale chápu, že to nechápeš :o)))
Zase si to pleteš, ostatně jako s tím Salinasem.
Nedokážeš ani malinko rozlišovat realitu od "básnické licence" v touze najít negativa.
Ne, nepletu.
Darovat ženě podřadnou lahev, kterou muž dostal zadarmo v hotelu, to je na stejné úrovni jako darovat jí kytku, kterou by předtím sebral na hřbitově.
Pro mě tohle romantika teda není, ty básníku...
To je téma k zamyšlení...
Chceš říct, že z květiny přestaneš mít radost v okamžiku, kdy se dozvíš, že rostla u hřibitova?
Tedy, že by muž měl s dárkem automaticky předkládat účtenku, protože vlastně nejde o dárek samotný, ale jen o částku, která do něj byla investována? ;-)
"sebral na hřbitově" rozhodně neznamená, že by tam rostla. Květina utržená u hřbitova by mi vůbec nevadila.
A neřeš to, ty si zjevně nepochopil vůbec nic.
Resp. chceš-li tomu přijít na kloub, vyzkoušej sito v praxi - tedy daruj ženě dárek, který si ty sám obdržel jako pozornost a tu kytku sesbíranou na hřbitově můžeš přidat k tomu :o)))
Joooo, to jsme takhle měli kdysi humorné Vánoce. Manžel dělal pro nějakého myslivce a dostal jako "tuzér" mrtvou lišku. A dal mi ji pod stromeček. Teda malinko přeháním, ta liška byla stažená a dostala jsem tedy tu kožešinu. S argumentem, že náááhodou, kožešina z lišky stojí nějaké tři tisíce (bylo to v době, kdy tři tisíce nebyly zas tak malé peníze).
Děsně smrděla, tak jsem ji pověsila do sklepa - a jestli ji synáček, co v domě zůstal bydlet, nevyhodil, smrdí tam dodnes.
Ale jinak - mít to tu přidanou hodnotu, že se s tím někdo stovky kilometrů opatroval... já bych v tom romantiku viděla.
Ale připouštím, že s mým manželem, co má citlivost tanku typu Sherman, jsem se naučila být co se romantiky týče poměrně dost skromná.
Také cítím, že dárek vláčený na kole stovky kilometrů získává na hodnotě.
Me to tedy komplet srazi na nulu ten zpusob nabiti.
Puvodne by to nebyl darek urceny me.
Ja mam radeji darky, ktere jsou od sameho pocatku urceny pro me a zadne kilomezry na kole to nezmeni.
Dárek se stává dárkem okamžikem darování.
Mohl za tím účelem být koupen či dokonce vyroben, ale až do předání je to prostě jen věc bez oné přidané sentimentální hodnoty a žádné "původně" neexistuje.
Pokud je pro tebe nepřijatelné dostat něco, za co druhý nevyplázl dostatečnou sumu, nabízí se slovo zlatokopka :-)
To spatne chapes. Netrvam na tom, aby byl darek koupen. Mam docela dost darku udelanych - hlave od deti a maji pro mne velkou cenu. A mam i spoustu kaminku a muslicek privezenych z cest.
Jen mi proste prijde degradujici dat milovane osobe v podstate reklamni darek.
Pochybuju, že bys odmítla dárek v podobě zlaté cihly, byť by reklamě obsahovala logo firmy která ho věnovala :-)
Ano, firemní propiskou asi nikoho zvlášť neuctíš (i když jako parchant jsem takových věcí dostával kopce a nikomu to zjevně blbé nepřišlo) ale pokud někdo dostane jako podobný prezent flašku dobrýho vína který nepije a pošle ji dál, v čem problém?
Notabene pokud ji ještě vláčí stovky kilometrů na kole, jakousi osobní oběť kvůli tomu (mě) podstoupil, což taky něco znamená...
Je zvláštní mít minimální kritéria pro přijímání darů...
Kdy tobě, nějaký chlap, vezl 500 km flašku vína na kole? Ne proto že by si nemohl dovolit ti koupit jinou, ale proto, že chce?
Dar vytažený zadarmo z hotelového baru by mi fakt radost neuděl. To je dost pod úroveň. Docela by mě zajímalo, jestli by si jí tu flašku přivezl, kdyby si ji musel koupit.
Jinak my si nemusíme nic vozit, my jsme rádi, když se zase vidíme.
A od chlapa dostávám dárky průběžně celý rok a jsou to dárky koupené od srdce - ne to, co mu někdo strčí zadarmo do ruky. A navíc - nikdo kvůli tomu nemusí nikam jezdit.
Ne, takhle to nechodí.
Nic z žádného baru "nevytahuješ" a už vůbec nekradeš.
Dostaneš jako pozornost při příjezdu třeba takhle.
Je to řetězec Acoor, a za ta léta požral hodně hotelů, půjdeme-li zezhora, Sofitel, Pullman, McGallery přes střední třídu Mercure a Novotel až po tu nižší střední Ibis. Úplně nejníže je, a pod řetězec taky patří F1.
S takovým množstvím hotelů je síť poměrně hustá, atím spíše ve Francii. A funguje systém věrnostních karet. Stříbrna, zlatá, plationová a diamantová. Karty už fyzicky nemáš, mají tě v systému. Zařazení do skupiny se odvíjí od toho, kolik v řetězci utratíš, dříve to bylo podle poctu přenocování, teď jdou na to jen přes prachy. Na diamantovou kartu jim musíš dát 10 tisíc euro za rok. Takže "bar zdarma" si vlastně dávno zaplatil.
No, a diamantového zákazníka si hýčkají nejen tím že máš ten minibar a kávovar a župan s trepkama, ale dají ti i lepší pokoj aniž bys platil příplatek. Zvláštním benefitem je pak Suite upgrade. Prostě zaplatíš normální pokoj, ale dostaneš apartmá, jako třeba tohle v Marseille. A ten Suite upgrade zase dostáváš jako bonus za nějakou útratu, nasbírám jich za rok asi 10. Také ti za každé euro co tam utratíš připisují nějaké body, 1000 bodů je 20 euro sleva na další ubytování.
Takže když hodně trajdáš po hotelech, nasbíráš dost benefitů.
To vůbec není o tom, že bys ráno u snídaně chystala svačinky pro celou rodinu, (a tohle nedělají jen Češi) nebo brala něco, na co nemáš nárok.
Jaou to benefity, které si užíváš.
Šampaňské nepiju, a vláčet se mi ho nechtělo, tak jsem ho dal portýrovi, na kterého jsem trochu bezdůvodně vyjel, ale o tom jsem už také psal.
Malý svět malých penzionů, kde ti zakazují si vzít kolo na pokoj, šikanují tě pidiručníky a za pivo z minibaru si účtují kilo, tak jak to znáš, tomu se snažím vyhýbat.
Zajímavé, jak ty vůbec, ale vůbec nemluvíš o penězích...
O tom, že vybíráš hotelové minibary si tu psal sám i s tím, že to vozíš jako dárky dědkům Pod led.
Závist je svině, Pacienta to zase dostalo do kazajky ....
No, samozřejmě že vozím. Ale dědkům fakt nevezu pívo na kole. Třeba v Bochumi, kromě toho že mám dva láhváče v lednici, dostávám pravidelně i Moritz Fiege včetně sklenice jako pozornost.
Tak to naložím a dám nějakýmu ze strejců, i stěma flaškama z ledničky. Protože já si raději zajdu na točený.
Samozřejmě, pravý hrdý Čech, jako ty, tam ten obsah ledničky nechá těm tureckým uklízečkám, aby vypadal jako grandet a nepomysleli si o něm, že je snad na korunku :-)
Vážně se začínáš těma blábolama podobat tomu chorému človíčkovi, co mu jeho hlasy něco našeptávají, a on si myslí, že je to pravda....
Došly argumenty, tak je tu zase báchorka o závisti, viď.
A přitom ti není co závidět. Nebo já to aspoň nevidím.
To jsem věru rád :-)
Jaj, já to tu psal, jak je Soňa posedlá blešáky i o tom, že si vybrala květináč.
A věšák na hadry, potom.
Fakt nelžu,jen koukám, vidím, a píšu
Nic proti, taky znám pár lidí co milují různé bazary a hrabáky a užívají si to tam :-)
Jen mě zaujal tak velký květináč v autě.
To bylo hned druhý den, v neděli. Soňa jej objevila na blešáku v Pedregueru. Sám o sobě těžkej, ale ona si ještě koupila 2 kila meruněk, dvě kila fíků, 4 kila medu a pětikilovej pytel s pomerančema, a to všechno narvala do toho květníku, a nesli jsme ho snad půl kilometru k autu.
Když si vezme do palice, že se mi to líbí a že tio potřebuju, nikdo jí to nevymluví. Z měruněk nadělala džem a z fíků marmeládu. To také sebou vláčela v jednom kufru, všechny ty věci, co potřebuje na zavařování.
Vloni se nám do auta vešla ještě dvě elektrokola, letos jsme si řekli, že je s sebou nepovezem, že nikam v tom vedru stejně nejezdíme. Nepomohlo to, zase jak vidíš, auto vrchovatě plné krámů. Za 3 týdny jede do Montpelieru, já vyrážím předem na kole. Nevím jak jí vysvětlit, že budu cestou zpátky v autě potřebovat nějaký ten malý prostůrek pro to kolo :-)
A musíš to kolo vozit zpátky? Vždyť na něm můžeš jet a víš co pak bude mít Soňa v autě místa?
No, to je také řešení.
Tedy jet na něm z Montpellieru bych nechtěl, ono fakt údolím Rhony vane ten Mistrál, tedy silný vítr ze severu na jih. Ale možná i to by se dalo, kdybych následůjící týden nejel do Anglie a s počítačem, plátnem a projektorem.
Kolo se ovšem dá hodit do vlaku, v podstatě stejně rychle jako autem - tedy za dva dny bych byl doma i s ním.
Ostatně takhle, s kolem, jedu do toho Bordeaux.
Jak máš velký batoh, tolik s sebou vláčíš věcí. Kup si menší auto a Soňa toho bude nakupovat méně. Místo pro kolo na střeše ti také bez rakve nezabere.
No, prívě kvůli těm kolům mám to velké auto. Je to fajn nic neskládat, netrvat na střechu, kolo je čisté a tohle velikánské auto má i jinou výhodu.
Hodíš do zadu matraci, a spíš jak v posteli, hezky rovně natažený, nejseš zkroucený spáč na předním sedadle.
Když jedu do daleka, rád vyjíždím do noci. SDálnice je volná, minimum kamionů, hezky to odsejpá. A pak ve 4:00, jak na povel, všechny kamiony opouští parkoviště a vydávají se na cestu a je to masakr. Tak si někde zaparkuju, a na hodinku si schrupnu, hezky, horizontální. A oni se zatím ti kamionisté vyklidní, a dá se pokračovat, sice už o dost pomaleji, ale jede to.
Velké auto je fajn, ale jak říkáš, jak máš velký batoh....
To na Soňu funguje.
po pravdě, při počtu kol co jsi ne zcela dobrovolně nechal ve Francii- proč vůbec počítaš s tím že nějaké povezeš zpět?
No, zase se mi rejpeš ve staré ráně, vlastně ne tak staré...
Ono, zase jich tolik nebylo.
Přišel jsem o jednu Stridu v Perpignanu asi před 8 lety, pak najednou o dvě eletrokola Powerfly u pláže v Grande Motte a pak už jen o to, co mi ukradli najaře z auta před hotelem v Paříži.
Na to množství dnů a nocí co trávívám ve Francii to vlastně nené až tak zlý průměr, když zvážím, že se jich ve té sladké zemi ukradne přes půl milionu za rok.
Vlastně se dá číci, že si svá kola velmi dobře střežím, protože třeba taková Marseille nebo Toulouse nejsou extrémně bezpečná místa. Jen jsem podcenil fakt, že ničemnost těch darebů pokročila tak daleko, že si troufnou vykrádat auta před hotelem a přecenil hotel, ve kterém jsem už snad dvacet let, tedy skutečnost, že na to, že krádeže na hotelovém parkovišti jsou běžné, ale dle přání managementu hotelu na ně personál nemá upozorňovat, aby to hotel nevrhlo do špatného světla.
No, už jsem tam s novým kolem také byl, a přežilo, tedy u mě na pokoji. Jsem si téměř stoprocentně jistý, že kolo pojede se mnou zpátky, tedy leda že bych se stal obětí loupežného přepadení, to bych jej asi neuchránil.
Na počet dnů ve Francii?
Takže pak ti výjdou aspoň dvě kola ročně, ne? ;-)
Neznám nikoho, kdo by soustavně takhle rychle přicházel o kola v Česku. Je tedy ve Francii 10x vyšší kriminalita než u nás?
Zdaleka ne, počítek znovu.
Ve Francii bývám za rok tak 100 až 150 dní, letos to vyjde asi o něco víc něž 150
O první kolo, tedy Stridu, jsme přišel v červnnu 2018, o další, i když dvě najednou pak v září 2019. Pak dlouhá pauza, až o to poslední letos v březnu.
Mám i fotky všech kol den před krádeží.
Kola se ve Francii asi kradou mnohem více než u nás a zevšeoběcňovat krádeže kol na "kriminalitu" bych si asi netroufnul. No také se na kolech mnohem více jezdí, než u nás, že jo.
Řekl bych, že jsem prostě měl pech, Strida celkem nedbale uvázaná, elektrokola blbě umístěná na parkovišti, kde mohla přije dodávka a hodit je na korbu, a zvýšená potřeba cokoliv ukrást v Paříži, která souvisí s tou mizernou dobou.
Ono zase tolik lidí není, kteří tolik nocí jsou s kolem někde mimo domov.
Ostatně je to tady
https://fliphtml5.com/bookcase/ufbrz/
Východ slunce z Pradědu.
Teplota kolem 17°C.
Jeden by nečekal, co tam bude v takovou hodinu obecenstva - a cyklisti celkem tři!
Východy slunce na podobných místech vždycky lákají, zvlášť když je takhle hezky a teplo.
Jj, říkala jsem si, že už dlouho nebyl východ slunce na Řípě.
Já bych ale letos s tím svým kašlíkem mohla zase dělat tak akorát autosekci :o(((
Vida, to není špatný námět na výlet...
Mátě někdo tušáka, jak je to na řípu s kolama? Nevysápat se v cílovém bodě nahoru by bylo trapný, ale nechat mašinu pod kopcem a jít nahoru pěšky by byla dobrá pitomost :-)
Byl jsem na Řípu koncem června a žádný problém nebo zákaz. Jen je to dost do kopce.
Za sucha to 16 % stoupání nebude až tak velký problém, ale když jsem to jel za mokra, tak jsem s těmi čedičovými mokrými kameny docela bojoval a nakonec se i pár metrů prošel. V každém případě si to chce před stoupáním krapet vydechnout a ne se tam přihnat jako my tenkrát po několika zdržení kdy jsme doháněli čas abychom viděli slunce. Tehdy si nás Medůza na pár úsecích docela vychutnal, taky se na to těšil a měl nádhernou radost jak z nás všech crčela krev. Od té doby jsem už taková bajkerská stigmata snad už neměl. :-)
Tehdy to bylo dost dobrý, cesta tam a taky zpátky. Když by se pár cvoků dalo dohromady, tak bych se nejspíš i přidal. Slunce teď vychází v 6 ráno. Tak start na pohodu v 1 ráno by šlo.
Ještě je podél Vltavy takový krásný kamenný chodník?
Je úžasný hlavně podél Ústavu jaderné fyziky.
Jo, to by mohlo být ono, už je to 11 let co jsme to jeli, tehdy to bylo těsně po záplavách, písek, velké hrubé kameny, kořeny, keře, tma a vlevo někde pod na krok od stopy šplouchala Vltava, dobrý zážitek :-)
No, hezky... takhle teplo v noci bývá obvykle podezřelé. Už cestou tam bylo mokro, kdybych býval vyjel dřív, tak by mě to chytlo.
A ráno nahoře, z druhé strany se silně blýskalo a bouřka nás těsně minula. Cestou do Rýmařova už jsme se dešti nevyhnuli, aspoň že bez bouřky.
Celkem příjemné, protože pak až domů byla už zas výheň.
Přišel čas, aby si malý brácha poprvé vyzkoušel spaní v přírodě. Šel s námi velký brácha.
Po cestě malý brácha nasbíral z padlých stromů březovou kůru. Večer poprvé v životě rozdělal oheň jednou zápalkou bez papíru.
Velký brácha pak uvařil mňamku na pánvi a v kotli, nakrájiv předem cibuli keramickým nožem na prkně, což s sebou všechno dobrovolně vlekl.
V noci přišel déšť. Silný, ale krátký, asi 40 minut. Ideální na to, aby měl malý brácha zážitek a přitom nás to nevyplavilo.
Velký brácha si nafoukl poctivou socialistickou tříkilovou matraci a vychloubal se, jaké má měkké spaní. Za 1/4 hodiny vyskočil z tvrdého placatého hadru s výkřikem: Sakra, úplně jsem zapomněl, že ta matračka uchází!
Ráno štěkal srnec, postupně z několika stran. Obcházel naše tábořiště a rozčiloval se, kdo se mu tam roztahuje.
Ranní čaj na ohni s tvarohovými buchtičkami byl ohodnocen jako nejlepší snídaně v životě. Přičemž nejlepší na tom prý bylo to sbírání klacíčků na oheň :-)
No a pak při návratu jsme ještě v jedné obci u hasičárny potkali nějakou schůzi dobráků s nádhernými čumákovkami. Vylézt si na nástavbu a hýbat vodním dělem a nakonec ještě sedět v kabině, to byl ten pravý závěr výletu.
Jo, tentokrát se to krásně vydařilo.