První výlet po 7 měsících bez kola, kdy jsem po pádu ze střechy nemohl jezdit. Takže jenom krátká trasa 48 km Ostrov - Jáchymov - Klínovec - Měděnec - Klášterec nad Ohří.
S Brigittou na Klínovec:
https://www.youtube.com/watch?v=LJESU4iRiJs
S Brigittou na dolní tok Radotínského potoka:
https://www.youtube.com/watch?v=b7o40cvK4BA
A já si říkala, že už jsi se dlouho neozval.
Gratuluji k návratu do sedla i k dosažení Klínovce :o)))
Koukám, že jsi to z Jáchymova vzal nejkratší cestou - po hlavní.
Ano. Vím, žes v jáchymovsko - láázňovském tématu psala, žes jela po turistických značkách (respekt, jak říká Lexa z Comebacku).
Ale já jel po silnici. První důvod je asi moje myšlenková strnulost a lpění na tradici. Prostě gymnaziální deníček z roku 1987 píše, že jsem jel z Ostrova po silnici, a tak už to vždy budu jezdit stejnou cestou...
Druhý důvod byl asi trošku plánovací. Počítal jsem s tím, že po několikaměsíční pauze budu mít co dělat to vůbec vyjet, budu tupě čučet do asfaltu a budu v duchu myslet na holky, a že nějaká navigace po turistických značkách bude nad moje mentálně - fyzické síly, chichi...
A také, že ano. Hrabal jsem se nahoru skoro tři a půl hodiny!! Včetně přestávek, ty jsou v tom celkovém čase. Prvně jsem odpočíval 20 minut nad Jáchymovem, kde jsem si hrál s kamerou. Postavil ji na stativ vedle silnice, nasměroval do údolí, na kole sjel kousek dolů a natáčel se, jak přijíždím zdola do zatáčky. Pak zase kameru nastavil směrem vzhůru, zase jsem sjel kousek dolů a natáčel se, jak ze serpentiny vyjíždím směrem na Klínovec :-)
Hned kousek dál jsem musel 5 minut odpočívat na odbočce k Jezírku.
A poslední nutný odpočinek byl nad Božím Darem, kde jsem se musel během dvaceti minut resuscitovat dvěma termixy a kafem z termosky, kterého jsem zhltl celý 0,5 litr a nenechal si nic na Klínovec :-)
Z Ostrova na Klínovec je to 860 výškových metrů.
Nějaká dívka tu v komentářích ke svému blogu nedávno psala, že na výletech vystoupá 300 výškových metrů za hodinu. Tak to je dobrá, to by Klínovec z Ostrova měla za 2 hodiny a 50 minut.
Deníček z roku 1987 říká, že tehdy jsem to z Ostrova na lehko vyjel za 1 a 3/4 hodiny. Už to nemám jak ověřit, ale předpokládám, že sám sobě do deníku bych si jistě nevymýšlel. Pak jsem se vrátil do Ostrova pro stan a spacák a dojel ještě přes Karlovy Vary do Lokte na místo dalšího táboření. Jo, to jsme byli mladí, silní a krásní...
Po turistických cestách jsem to plánovala, ale nakonec jsem to jela také po silnici - nad kostelem vlevo kolem štoly 1 na Mariánskou, pak na Cihelny a z Abertamské zatáčky už po té hlavní, ale tam už je to k Božáku skoro rovina :o)))
Po turistické jsem to jela dolů a byl to neskutečný tankodrom.
Ale chápu, že jsi si chtěl dát reprízu :o)))
Každopádně gratuluji k výkonu !!!
Já mám s kolem letos asi utrum - od konce května bojuji s jakousi virózou - osobně si myslím, že je to post-covid syndrom. Teď se mi to dost zhoršilo, nicméně doktorka mi dala ještě týden, než mě pošle na RTG a začne přemýšlet co se mnou. Je to virové, takže ATB jsou tak nějak na prd.
Každopádně fyzička v háji.
V sobotu jsem měla odjíždět na Dámskou a pojedu tak akorát... kamsi... I když tam už teď jsem...
Jo, okolo toho Freudensteinu, cos už kdysi psala, to mi vrtá hlavou víc než klínovecké turistické značky. Je to 5 km versus 2,6 km přímo po silnici č. 25. Uvidím příště...
Ad tankodrom. Nejstrašňákovatější silnici jsme zažili teď v sobotu se synkem při sjezdu z Bohostic do Solenic pod přehradou Orlík. 4 km dlažebních kostek, ale zřejmě za ty roky rozježděných. Jakeš takeš šlo jet ve vyjeté stopě po autech, ale při uhybání ke kraji to byl rozbitý výškově rozházený tankodrom. Strašný.
Objevovali jsme pozůstatky bývalé vlečky Tochovice - Orlík. Penzion Solenická hospůdka: supr čupr! Restaurace Kaskáda: tak dobrý kuřecí řízek jsem ještě nejedl! A synkovi se moc líbilo, že jsme potom po slečně servírce poslali kuchaři Ballantinku :-)
S gratulací k výkonu prosím nepřehánět. Jsou tu borci, co za den nastoupají násobně více.
Viróza - lituji, ale neznám a nerozumím. Jsa z rodiny, kde se na marodění nehrálo, k doktoroj celoživotně nechodím, pokud to není na šití. Kokodák to ví a netroufl si na mne. Akorát mi ten rok bylo jeden týden blbě o dost víc, než při běžné rýmičce... Strašně jsem se bál, že mi stát nějak píchne včelku násilím, naštěstí na to nedošlo.
Návod na zrušení Brigitty:
Malý cyklista v dosti rychlém sjezdu najednou nečekaně zastaví a postaví se s kolem na šíř přes cestu.
Velký cyklista jedoucí nezdopovědně bez dostatečného odstupu to napálí předním kolem Brigitty z boku do zadního kola Mirage. Přes metrákový velký cyklista se vydává na výlet vzduchem kotoulem letmo přes řídítka, aby dopadl na povaleného malého cyklistu, který je mezitím již rozpláclý na asfaltu jako žába.
Škody a zranění:
Malý cyklista - prasklá přilba a nepatrně odřené kolínko. Celé dopoledne jezdil malý cyklista po lesních a polních cestách bez přilby, bylo veliké vedro. 300 metrů před karambolem dostal příkazem vzít si helmu, neboť jsme vjížděli na silnici.
Velký cyklista - nic, prostě nothing. Kopřivu mráz nespálí.
Mirage - ohnutý zadní výplet.
Brigitte - ohnutá přední vidlice.
To je smůly kopec. V čtyřiašedesátým jsme s klukama jeli Bílina - Karlovy Vary - Bílina a na zpáteční cestě někde před Lubencem jsem, rozšlapav to z kopečka, přehlíd výmol v dláždění a letěl jsem podobně. Vidle ohnutá, ale jen nepatrně, dalo se šlapat i při zatáčení. Jo, jsou to věci. :-)
To tenkrát v 64?!?
Naplňuje mne to optimismem, že také vydržím při cykloturistice do mnoha dalších let...
Tak ať se daří.
Už se přestalo, z jedný zdravotní komplikace se jakžtakž vyhrabu, když nastoupí jiná. Jako v tý Erbenově Polednici: "...o berličce, hnáty křivé..." Kolekce mých potíží začne brzo připomínat Britskou encyklopedii. Ale i tak díky za přání. :-))
Vydej to knižně, přilepšíš si k důchodu :o)))
Nepotřebuju, mám dost. Žijeme s Nebeskou skromně a hlad máme málokdy.:-)))
Ani nebudu hádat, ve které skupině jsi :o)))
Pak je ještě jeden, čtvrtmilionovej důchod, ale to já nejsem. Zatím. :-)))
Centrování kola v terénu.
Brigittku zapřeli středem rámu o lavičku a táhli a táhli, ...až vidlici vytáhli poněkud dopředu. Nejbližší nádraží bylo 11 km daleko. Což jsme dojeli s velikou opatrností, pořád jsem čekal, kdy to pode mnou definitivně křupne. Ale nekřuplo, je to ECHT ocel.
Je mi líto, že jsem si zrušil Brigittku.
Malý cyklista lituje nejvíce toho, že v okamžiku karambolu jsem neměl zapnutou kamerku na řídítkách...