Včera byla volba trasy podle předpovědi počasí, protože někde bylo vody zbytečně moc, tak jediný možný byl do Podkrkonoší.
Přesun do Jaroměře a odtud přes Chustníkovo Hradiště vystoupat do Hajnice a sjet do Starých Buků a dál přes Vlčice do Trutnova, projížďka přes úplně celý Trutnov a následovalo stoupání do Chvalče a odtud další stoupání a pak sjezd přes Horní Adršpach a Adršpach do Teplice nad Metují a odtud vystoupat na Škály a dál jak jinak než sjezd do Stárkova a opět stoupání přes Bystré do sedla Krkavčina a odtud sjezd až úplně dolů do Červeného Kostelce a dál přes Žernov do Zlíče a pak už následoval návrat přes Českou Skalici a Rychnovek zpátky do Jaroměře.
Počasí ani líp vyjít nemohlo, krásné teplo od rána až do večera, bez kapky vody.
Bylo to pěkných 120 km a přiměřených 1.540 výškových metrů.
Nejlépe ten včerejšek zhodnotil snad je Bůh, když řekl "Dokonáno jest" a bylo to dobré :-)
V neděli jsem vyrazila na dvoustovku do Vídně. Chtěla jsem dojet až do Devínské Nové Vsi na vlak, ale zaplavený mostek za Vídní mě zastavil. Objížďkou už bych to do Blavy nestíhala, vrátila jsem se na vlak do Vídně a posledních 5km do dvouset jsem natočila v Prátru.
Na to bych nevlezla, mně je špatně i na tom mejmenším kolotoči.
Před lety jsem se nechal v Alton towers zlákat k projížďce na téhle atrakci: https://en.wikipedia.org/wiki/Nemesis_Reborn
Celej zbytek dne zkaženej, můj organismus nesnáší přetížení 4g. A to jsem se co dítko chtěl stát kostronautem. :-(((
S věkem se tolerance vestibulárního aparátu vůči přetížení a rychlým změnám směru gravitace nezvyšuje. Také bych už na tahle hejblata už nevlezl. Nebylo mi špatně vcelý zbytek dne, ale 1/2 hodiny to trvalo.
Slavnostní chvilka, svátek demokracie...
První volby po mnoha letech, kdy nejsem ve Francii. Vypadá to na rekordní účast, v té naší dědině.
Ale taky je možné, že protože zítra je Den Kozla, že to všichni co půjdou chtějí stihnout dneska. Zítra bude ve vsi totiž masakr....
Jako že jsi se teda milostivě utrhnul a šel jsi splnit své volební právo?!?
No, ne že bych byl přesvědčen že cokoliv mohu změnit, ale tyhle volby, tedy evropské, jsou po obecních volbách ty, které jsou trochu důležité.
Ale samozřejmě, rozhodnou a rozhodují větší.
Jen jsem měl pocit, že si se mnou nějaká bloncka nebude vytírat prdel. A bylo nás teď poměrně dost. Uvidíme jestli přetlačíme tu kavárnu..
Omyl, nějaké bloncce si u prdele, a to tak, že se ani neobtěžuje si s tebou vytřít...
Jen je smutné, že zrovna tahle myšlenka tě nutila jít volit. I když kdo ví, kam si vůbec šel - tvoje odpověď je klasická. Ani ano, ani ne - co kdyby bylo potřeba tu účast ve volbách někdy popřít, viď.
No, byl jsem náhodou doma...
Ale zase jsem se trefil, věděl jsem, že Turek poposkočí fest, když na něj začali ty Kojzarovštiny...
Cestou Pod led jsme mu to tam šoupli.
Od tří v noci jsem jel autem, tak jsem to poslouchal, ono se v rom parlamentu zase tak moc nezmění...
Ale drama bude ve Francii, Macron se zjevně zbláznil, když vypsal volby za 3 týdny. Budu tam, na ro jsem zvědavej. Vývoj ve Francii a Německu je zásadnější, než Turkův vejfuk v Bruseli
Velké Popovice výsledky:
■ ANO: 21.8 % (hlasy: 130)
■ SPOLU: 29.1 % (hlasy: 174)
■ Přísaha 13.7 % (hlasy: 82)
■ Stačilo 3.9 % (hlasy: 23)
■ STAN 9.4 % (hlasy: 56)
■ Piráti 6.7 % (hlasy: 40)
■ SOCDEM 1.5 % (hlasy: 9)
■ SPD 3 % (hlasy: 18)
■ PRO 3.9 % (hlasy: 23)
■ Svobodní 2.2 % (hlasy: 13)
■ Zelení 2 % (hlasy: 12)
Podobných exotů jako jsi ty tam máte málo. Volili jste jako slušná přípražská obec Spolu.
My ne :-)
My volili Filipa Turka a od ctyř to Pod ledem oslavujeme :-)
Takhle:
https://photos.app.goo.gl/yGAV8ckAbiJCfkgv7
Myslím, že to s tím pitím přeháníš. Zítra ti to bude líto.
Ani ne.
Nebuď tak upjatý.
Trocha té srandy nikoho nezabije. Celou noc jsem jel autem do Bochumi, dnes zásadní debata u večeře, dohodnuté se zítra oficielně sepíše, a jedem dál.
My si totiž utahujeme z toho, jak z Turka děláte nácka.
A kolaborantský komunista co schvaloval okupaci rusákama vám nevadí....
Ake nejsme zlí, Olda říkal, že vezme nezaměstnaného Mikuláše Peksu jako pimocníka na výměnu gum v autoservisu a když se osvědčí, svěří mu i obsluhu automyčky.
Nejsme jako oni :-)
Tys to hodil Turkovi?!?
Tak hlavně že víš, co je dobré pro Francii, když si to tady takhle blbě zahodil.
Nezahodil, volil (pravděpodobně dle svého přesvědčení).
Ano, bohužel... O to je to horší. Po mnoha letech využije svého práva a... no, nepřekvapil...
Ale co čekat od někoho, komu je Francie bližší než vlastní kabát.
Kdyby si aspoň nechal ty svoje moudra od cesty...
Aneb slovy klasika "chce se mi blejt, velebnosti..."
Nezahodil. Naopak! Jsem ráda, že poslal traktoristu do Brusele:-))
Nedávno jsem komunikovala s jednou pražskou firmou, která se stará o zeleň, že jim jaksi nevzešla tráva, protože ji neoseli. Odpověděla mi nějaká paní, že za nevzešlý trávník může klimatická změna, které jsem v přímém přenosu svědkem.
Úplně jsem se vylekala, když přišly volební lístky a já tu paní našla na kandidátce koalice Diesel a Fízel, která klimatickou změnu popírá:-)))
Kdo ti dává právo v demokratické spolecnosti kádrovat kdo jak volil.
Demokracie je o tom, že budeš respektovat volbu i takovou, která se ti nelíbí.
Já vím, teď se vracíme o 40 let zpátky, kdy jsou partaje, co se označí za demokratické a ostatní jsou extremisti, a dokonce by chtěli cenzurovat.
V cyberspace to ovšem je safra složitější než v tisku.
Takže buď jsi demokrat, a respektuješ odlišný názor bez urážek, nebo nejsi demokrat.
Já si nehraju na to, že jsem demokrat a že respektuji zhovadilé názory. Vím, že demokracie fungovat dobře nemůže, protože volební právo mají všichni a blbů je víc.
S o hlasy blbů se bojuje tou propagandou, sliby, uplácením pastelkovným či valorizací penzí. Všichni politici jsou "populisté".
Vystoupit dnes s nápadem: chce to přesrat natahovat ruce k dávkám, zapřít se, makat, nefňukat a nezadlužovat se, staneš se hned z fleku extremistou.
Neprožívej to tolik.
V EU to pojede při starém, jen zákaz spalovacích motorů bude odsunut na neurčito, a dá-li Bůh, upustí od emisních povolenek pro občany.
To jsou věci, které jsou nepropočtené, nedomyšlené, a řekl bych hloupé.
V době, kdy nám dělá presidenta normalizační kolaborant, předsedou nejsilnější partaje slovenský stbák, a ministerstvo vnitro ovládá divná existence napojená na mafiánské struktury jsou Turkovi mladické výstřelky jen k pobavení.
No, a lepší to nebude.
Může za to Gaussovo rozdělení inteligence v populaci. Fakt nebylo a nebude.
Žijeme dobrou dobu, asi nejlepší v dějinách, tak houby zle.
Ne přesvědčení.
Ale prostě naprdla mě ta Nerudová s Rakušanen.
Fakt, upřímně, jsem přesvědčen, že EU parlament nemůže vůbec nic, resp naše malá skupinka tam.
Jako zásadní pro budoucnost EU vidím ten Macronův úlet s rozpuštěním parlamentu a novými volbami ve Francii.
Jestli se to vyhraje partaj Marine le Pen, tak to si budeme muset držet klobouky, pojede se z kopce.
Macron hraje vabank, a netroufám si předvídat, jak to dopadne.
Směřování EU určuje Německo a Francie, když jsme o Brity blbě přišli. My ostatní jsme stafáž.
Byly bychom silou, pokud bychom se nějak sjednotili. Ale sjednocuj zájky Portugalska a Finska. Proto Francie s Německem drží kontrolní balík v EU.
Koho volí Praha, Popovice nebo Brno nemá cenu psího pšouku.
Jo, a přesvědcil jsem 6 kamarádů :-)
Podle čeho soudíš, že to u vás ve vesnici vypadá na "rekordní" účast? Podle toho, že jsi tentokrát šel volit dokonce i ty?
Nebo jsi tam potkal v dané "slavnostní chvíli Tvého volení" jednoho nebo dva sousedy?
Tento víkend jsme vyrazili k rybníku Řeka připravit trasy na podzimní sraz Nakoláků.
Odpoledne jsme zakempovali a vyšli si na krátkou procházku kolem rybníka.
Tak tohle ti upřímně závidím, ty houby.
Není důvod, stačí vyjít na procházku někam do lesa.
Ale houbový guláš po turisticku byl skvělý. Asi si dnes dáme i jedno pivo :-)
Alkohol na houby? No, asi bych to neriskoval ;-) Asi ale záleží na které přesně... Z některých normálně jedlých se ale v kombinaci s alkoholem opravdu může stát něco nepěkného...
Tak jedno pivo jim asi neublíží :o)))
Kdysi dávno Nebeská dělala václavkovej guláš. Zapil jsem ho deckou vermutu, odešel jsem si na chodbu zakouřit a hrozně jsem se divil, že se najednou probouzím na podlaze. Krátkodobá mdloba mě sklátila.
Taky jsem otrávil Soňu, jestě když jsme v minulém století spolu chodili, václavkovou smaženicí.
Dnes na to vzpomíná s láskou.
Prej jsem ji otrávil v životě víckrat a bez hub.
Nakonec jsem se dočetl, že přímo otrava z václavek asi možná není, ale když se uvaří nedostatečně, tak mohou způsobit aspoň těžké žaludeční potíže...
Ale kdo ví jako to je... Ono se v každé knížce o houbách dost často píše trochu něco jiného :-)
No, u nás je to naprd.
Je tu moc pražáků, co jsou rychlejší, a je někam dál, na to nemám čas.
Já teda houby nejraději pod maso. Ale Olda mě naučil houbové fleky, taky dobrota.
Už minulý týden mě Honza lámal, abych šel na sraz. Řek´ jsem mu, že jsem byl po padesáti a že jsem slíbil, že až to budše sto, že přjdu zas (jen aby tam ty svolavatelky byly taky).
Povídal, že ony tam nejspíš nebudou, tak abych si jich užil teď.
Jenže, jaký užívání s bábama pěta sedmdesátiletýma ?
To je fakt už blbý užívání:-))
My s "holkama" už svoláváme srazy dva. Jeden pro všechny v hospodě a druhý jen pro "holky". To pak jdeme na na túru nebo na kola a nepotřebujeme, aby nám dávný spolužák radil, jak nabalit bágl nebo jezdit na kole.
Od toho máme své vyvdané protějšky.
Pohoda, klídek, tabáček:-))
Dnes vynikající počasí, přesně na kolo do hor.
Ráno k urně a hned potom přesun do Rychnova n.Kn., sednout na kolo a vzhůru do Orlických hor. Z Rychnova jsem vystoupal přes Prorubky do Kačerova, po sjezdovce do Zdobnice a Čertovým dolem vystoupat Pod Homoli, zastávka u Kačenčina šenku na jedno lahvové, přírodně chlazené, které přišlo hodně k chuti. Dál přes Pěticestí a Mezivrší na Anenský vrch, kde jsem zjistil, že nic nevydrží věčně, ani ta rozhledna. Zpátky na Mezivrší a sjezd do Zdobnice. Přes Orl. Záhoří, Bedřichovku do sedla Šerlichu, kde se přese mně postupně v několika různých skupinách valilo snad 50 trapičů malých kubatur. Následovalo stoupání na Velkou Deštnou, a protože už to výš nešlo, tak jsem sjel do Luisina údolí, kde jsem dal druhou oddychovou zastávku a jedno dobře točené. Následoval sjezd do Zákoutí a následovalo stoupání kolem Šerlichova Mlýnu a Polomské sedlo na Polomský vrch. Následoval postupný sjezd do Deštného a výjezd na Plasnici a kolem kostela Šediviny a dál přes Lomy a Skuhrov návrat do Rychnova km autu.
Jelo se hodně dobře, 107 km a asi 2.400 výškových metrů bylo akorát do příjemné únavy.
Na fotkách Kačenčin šenk Pod Homolí, uzavřená rozhledna na Anenském, rozhledna na Velké Deštné, Luisino údolí se šikovným bufetem, Polomský vrch a kostel Šediviny
Nevím čím to je, ale mám nějak stále méně času.
Pokud jde o kolo, jen jsem jej dneska hezky umyl, nasednu na něj pořádně až v neděli 23/7 v Orléansu na Loiře a vydám se podél řeky, tam jsem ještě nebyl.
Ale pojedu tam dva dny vlaky, nejdřív v pátek známou cestou do Štrasburku (Norimberk-Karlsruhe-Appenweier- Štrasburk) a potom v sobotu (Štrasburk-Nancy-Paříž-Orleans) tedy pokáždé dva přestupy. TGV ze Štrasburku do Paříže už nemá volná místa na kola, tyhle věci je potřeba plánovat víc dopředu. Tak alespoň to kolo je špíglové...
Tolik k cyklistice.
Ale, když už máme ty eurovolby, řekl jsem si, že si trochu posvítím na ten Brusel, tedy po svém.
No, a o ten se s vámi chci podělit.
Takové docela obyčejné věci - karafy na vodu, sklenky, občas nějaká mísa nebo váza - Malované sklo z Ateliérů borského skla z let 1958-63.
My to doma neměli, ale třeba někdo z vás ano.
Vypadá to dost obyčejně, ale když se tomu vystaví "rodný list" - známe autora i sklárnu, některé ty věci mají docela zajímavé ceny, tak to nevyhazujte.
Brusel jak když vystřelí:
https://online.fliphtml5.com/vrrnn/okxe/
Dokončil sjem totální přestavbu zadních světel a vcelku se to myslim povedlo (více detailů v příslušném vlákně později), ale v rámci uveení tříkoláka zpátky do provozu jsem seznal, že ten zadní blatník už není co býval, respektive spíš už jen není.
Materiál v Hornbachu mají, jak ho jen dostat domů?
Nakonec jsem zjistil, že ne na všechno člověk nutně potřebuje auto, na stranu druhou jsem taky zjistil, že přívěs s nákladem spolehlivě anuluje jakýkoliv cool design... :-)
Slabých 20km k nedělnímu večeru, ale i tak sjem spokojen...
Nejdříve jsem si z fotky myslel, že sis pořídil fotovoltaický panel na cesty. To budeš z té placky formovat blatník? Nějaké tepelné tvarování?
Když se něco naloží dozadu, tak se ta světla musí přemístit úplně dozadu. Já kvůli tomu vytvářel specielní držák na bliknu.
Jinak máš moc pěkná světla, gratuluji.
Nařežu na příslušné obdélníky a poskládám do tvaru, ona to bude poměrně jednoduchá krabice.
Úplně uzavřený i z boku zadní blatník teď mají půjčovací kola Nextbike a nyní i některá Rekola. Třeba by se to dalo sehnat. Já jdu cestou úprav koupeného blatníku. Řežu ho a svařováním ze dvou kusů prodlužuji.
Šel jsem se podívat na trochu jiný sport než cyklistiku, abych neumřel blbej. Nikdy před tím jsem to naživo neviděl. Dobrý.
To je nějaká pokročilá varianta? Já je vždycky vídal motat se mezi brankama po jednom...
To je kayakcross, letos nová olympijská disciplína. Bylo potřeba vodní slalom trochu zatraktivnit. Vodní slalom je prý dnes málo "instagramový".
"Klasika" se v Troji jela samozřejmě taky.
Jestli jsi v tom někdy seděl a jel něco jen trochu těžšího než pádlování po rybníku, tak zejména oceníš to, jak vlastně používají ten proud a vlny vody pro vlastní pohyb. Oni hlavně kormidlují a přenáší váhu a ta loď pak jede "skoro" sama. Mne tohle zcela uchvacuje, poněvadž to neumím.
Já jsem v tom sjížděl...tu věc co teče do Pikovic.
Utkvělo mi pouze jak je to směrově nestabilní a že je mi to svinsky malý. Před každou peřejkou jsem se v duchu modlil abych se netočil, jelikož bych se z toho asi těžko "vyzouval".
Takže bYch řekl, že oni s tímhle nářadím nic moc jiného než kormidlovat s proudem dělat nemůžou, notabene v těch proudech, tam je síla paží naprosto zanedbatelná věc...
No právě že můžou. Když to umíš, tak si s tím hraješ.
Když to neumíš, tak se na rozhraní proudu nejspíš vykoupeš.
I když to umíš, tu řeku prostě nepřepádluješ.
Vtip je v tom, že tu řeku nepřepádlováváš, ale hraješ s s proudem a protiproudem.
Ano, už prve jsem napsal "Takže bYch řekl, že oni s tímhle nářadím nic moc jiného než kormidlovat s proudem dělat nemůžou"
Ty jsi tvrdil že můžou :-)
Skoro u každého břehu a za každým šutrem je protiproud. Pod větším skokem je válec, který se točí proti proudu. I jen přejet od jednoho břehu ke druhému můžeš jako přívoz na laně používat proud řeky. Pokud tohle umíš využívat, tak nemusíš jet jen tupě s proudem a snažit se vyhýbat šutrům.
No, těžké. Když jsem se kdysi konečně naučil plavat, začal jsem loďmo na vodě. Napřed deblovku a časem i tu mrchu kajak. Napřed jen nastoupit, poté nějakou dobu jet rovně, tam kam chci já a ne ta potvora. Časem jsem to docela zvládl, udělal si cvičitelák a stal se i předsedou vodáckého oddílu. Teď už jezdíme jen v deblovkách dvakrát ročně na týden a jsme na vodě raritou, nejmladší je 65 a lodě jsou samovýroba laminátky.
Že spousta sportů upadá na divácké atraktivnosti není nic nového (osobně viním přehršel pravidel ústících v totální laboratorní sterilitu sportů), ale pokud skutečně padl argument se sociální sítí, je to taky docela strašidelný... :-(
No, i poslední atraktivní sport - plážový volejbal ženy - ten nám chtějí otrávit závodnicema v teplákách...
Potom mně příjde divné, jak malou sledovanost mají skoky do vody, závodnice sice mají jednodílné plavky, ale vykrojením ten plážový volejbal často trumfnou a na zpomalených záběrech si ji za letu prohlédneš ze VŠECH stran... ;-)
Možná bude problém, že je během pár sekund hotovo, ale zase se jich výstřídá o to víc...
Nepodceňuj jednodílné plavky!
Nemáš představu jak vydřená byla VHS s Kdokodýlem Dundee v místě kde Linda Kozlowski nabírá vodu do čutory! :-D
Myslíš tyhle? Film si vybavuji dost matně, ale google zřejmě ví, co lidé chtějí... ;-)
Vůbec nepodceňuji, naopak... zvlášť když některé současné střihy zakrývají naprosté minimum...
PS: Zažil jsem i černobílou televizi a telefonní budky s rotačním číselníkem, tak nemachruj s VHS...
Přéésně ti to google trefil :-)
Já nemachruju, jen na VHS bylo to lokální opotřebení pásky z pučovny velmi dobře čitelné, to už si s digitálními nosiči nebo nedejbože streamováním neužiješ ;-)
To je projev profesionálního provozování sportu jako podívané pro diváky, kteří se jen koukají a popíjejí pivo. Aktivně provozovaný sport tyhle efektivní pobídky nepotřebuje. Amatérovi stačí ta řeka splout a nemusí se k tomu strkat s ostatními loděmi.
Letos mne tohle nechtěné strkání sundalo pod Kamenným přívozem v peřeji z lodi a než se to zastavilo, tak mne to 1/2 peřeje protáhlo na utopené lodi. Trvalo to dlouho.
Znáš to, bez diváků by se tam nesypaly peníze. A pro diváka je ideální, když vše důležité vidí z jednoho místa, případně když lze celou trasu pokrýt několika kamerami...
Noční můra pro televizní štáb musí být orientační běh... :-D
A tak zase orienťák, když si dáš GoPro místo čelovky... To s tebou divák opravdu zažije úplně všechno :-)
To jsem před lety takhle jeden OB závodík natočil a po sestříhání ani není moc patrné, jak moc jsem to celé zvojtil... :-)
https://www.youtube.com/watch?v=GAzVgeVx5uI
A jako dobrá nostalgie... přemýšlím, kdy jsem naposledy cvakal kontrolu kleštičkama, teď už mají prakticky všude čipy...
Nicméně delší časový úsek pobíhání po lese pohledem první osoby sledovat nechceš! Ono sice GoPro něco ustabilizuje, ale polovina diváků by dostala mořskou nemoc během čtvrthodiny. Záběry z kola bývají nuda, ale při běhu se ten obraz hrozně klepe a houpe...
U OB by mi větší smysl dávalo kreslit čáry podle GPS trackerů do mapy, zkoumat který varianta postupu ke kontrole byla rychlejší a proč, ale pro většinu diváků by to byla hrozná nuda... :-)
Tos točil na GoPro nebo nějakou alternativu?
Mě to nepřišlo ani tak rozkomíhané, spíš to rybí oko při rozhlížení bylo nepříjemné. Ale řekl bych že moje kamera takhle silný ten efekt nemá, tak možná nějaké aktuálnější nářadí...
Jako když si představíš že bys měl od každýho závodníka živej přenos, k tomu online GPS mapu jak se motají po lese... Dovedu si představit že s trochou kreativního střihu a patřičně vypsychovaným komentátorem by to mohla být vcelku psina :-)
Já GoPro nikdy neměl, tohle byly sluneční brýle s kamerou, jmenovalo se to SunnyCam Sport nebo tak nějak (výrobce už nejspíš neexistuje). Pak jsem do nich dlouho marně sháněl novou baterii, bohužel je to pitomý rozměr, musel jsem vzít z Ali menší kapacitu a stejně tam baterie moc nesedla, takže teď vydrží natáčet možná 10 minut, už jsem je dlouho nepoužil...
Výhoda proti GoPro a podobným, že to vypadá celkem normálně, spousta lidí si ani objektivu nevšimne, zatímco s krabicovou kamerou na čele vypadáš jak mimozemšťan... :-)
To širokoúhlé zkreslení by šlo kompenzovat, to mi přišlo jako menší problém, ale záběry z běhu delší než pár sekund mi přišly nekoukatelné a pokusy o dodatečnou SW stabilizaci to moc nevylepšily...
Doba pokročila a stabilizace v současných kamerách bude o několik levelů výš, ale nevím... jestli nějakou slušnou kamerku máš, tak si ji zkus přidělat na čelo a uběhnout aspoň kilometr, pak můžeme diskutovat o použitelnosti.
Já jsem ke své Mobius M4K našel software, co by měl umět dodatečně stabilizovat s pomocí údajů z vestavěného gyroskopu (samozřejmě na úkor zorného úhlu), ale zatím jsem to nezkoušel, tahle kamerka se na běhání stejně nehodí... :-)
Ono se to nezdá, ale na pohled ze své perspektivy potřebuješ hodně široký úhel, jinak ti důležitě věci uniknou. Oči sice extra velký úhel nemají, ale narozdíl od kamery se pohybují, takže s brýlemi jsem musel pořád myslet na to, abych otáčel hlavou a ne jenom očima, jinak to, na co jsem koukal, v záběru vůbec nebylo...
Párkrát jsem koukal na sestřih z nějakého OB závodu na ČT sport, jako snažili se, ale záběr na mapu tam byl jen párkrát na pár sekund a většinu času střihaly záběry z několika kontrol, u kterých měly kamery, takže vždycky někdo přiběhnul, cvaknul kontrolu a zase utekl pryč...
Ale jo, pojmout to jako scifi 3D střílečku by mohlo být zajímavé. Ono to video vůbec nepotřebuješ online, mohl bys to sestříhat až dodatečně, potom co od všech stáhneš video + GPS log.... :-)
Dobře, beru to jako výzvu, vezmu kameru a zkusim se někde proběhnout, i když dopředu říkám, že uběhnout kilometr bude asi ta nejsložitější část :-D
On takovej film existuje, "Hardcore Henry" se to myslim jmenovalo - celej film sleduješ očima hlavního hrdiny (doslova, bez vyjímky) - čekal jsem kdy konečně skončí cutscéna a budu moct začít hrát :-)
Jojo, viděl jsem a docela líbilo, hlavně scéna na dálnici s průjezdem rozstřilenou dodávkou stála za to... ;-)
https://www.youtube.com/watch?v=54kc7N7MjYk
Každopádně moje zkušenost s natáčením z vlastního pohledu je, že spousta věcí na videu nevypadá vůbec tak, jak čekáš. Třeba procházka po slackline natočená brýlemi byla úplně o ničem - koukáš před sebe a pro diváka není valný rozdíl, jestli jdeš po zemi nebo po popruhu půl metru nad zemí. A i když jsem schválně koukal pod sebe, aby se dostal do záběru i popruh, tak nic moc...
Oproti tomu třeba lanový park se kdysi celkem povedl...
https://www.youtube.com/watch?v=myDzjJapLls
Ale i tam se to chtělo hodně soustředit, kam mám natočenou hlavu = nepoužívat periferní vidění (navíc musím koukat níž než by mi bylo přirozené, protože osa kamery v brýlích nelze seřídit) a dobře fungovaly záběry, kde kromě pozadí jsou i nějaké předměty blízko (ideálně po něčem se leze nebo se něčeho držím). Asi proto i v tom OB vypadalo slušně prolézání houštím, ale pohyb v otevřeném prostoru nic moc...
Tak jsem zvědav na tvé proběhnutí, mě to zatím totiž vychází jako sport nejméně kompatibilní s natáčením ze svého pohledu...
Tedy vodotěsnou kameru nemám, takže skoky do vody jako FPV točit nebudu, ale jako záběr by to taky určitě stálo za prd... :-)
Hele o víkendu jsem si udělal výlet a "proběhl" si kousek. Kilometr to nebyl ani zdaleka a zvolil jsem takový terén, aby to pokud možno zamaskovalo tragickou fyzičku.
Kameru jsem měl nastavenou jako na tříkolku, takže by asi potřebovala trochu zvednout, ale pokud jde o stabilizaci a tak, nějakou vypovídací hodnotu by to mít mohlo...
https://youtu.be/GGQHE1cNGHs
Nejsi ty (tak trochu) masochista!?
Hezké video, já čekal krátké proběhnutí někde po rovince a ty ses rozhodně nešetřil... :-)
Zaujal mě záběr v tunelu. Asi kvůli nedostatku světla, tam stabilizace nefungovala a krásně byly vidět otřesy při každém došlapu. Vzhledem k tomu, že jinde to vidět není, stabilizace evidentně odvádí svou práci - obraz se netřese, pouze houpe, s čímž si asi těžko něco poradí...
Však to píšu, na rovince by to strašné bilo do očí, tady se můžu vymlouvat na GoPro efekt, který potlačuje strmost stoupání :-)
Ona je stabilizace vidět i při rozložení (snažil jsem se ho tam trochu dostat, ale při pokusu po šutrech k tomu nemám úplně podmínky), jak je obraz jakoby přilepený a až se zpožděním se "utrhne" stranou.
Hlavně jsem ale chtěl demonstrovat že kamerka má výrazné slabší rybí oko než to čím jsi točil ty a stabilizace to vcelku zvládá.
Čili pro příště na orienťák rozhodně použitelný :-)
Pěkné:)
Na co to natáčíš? Ňák to tu nemohu najít.
Co se týká amatérů na lodi, tak mám v posledních letech pocit, že jim stačí když je podél břehu dost hospod, kde se dá opít.
Úplně mě to před mnoha lety odradilo od toho, že bych ještě někdy v životě "jel vodu". Přeci jen si pamatuju Berounku, kde jsem mezi Dolany a Zvíkovcem potkal jednu, dvě lodě, jinak jsem tam byl sám.
Když jsem před dvěma roky zabloudil na kole do Zlaté Koruny a viděl jednu loď za druhou, jen jsem si potvrdil, že voda už není pro mě.
Jj, přesně kvůli tomuhle jsme skončili s "Vltavou" někdy v roce 2005.
Že se situace na vodě nezlepšuje mi o pár let potvrdil jeden známý, který mi celý nadšený vyprávěl, jak je skvělé jet na gumáku a za každou zatáčkou zastavit u bufáče.
Nedobrý měřítko sis zvolil.
1) Vltava je Václavák, zaměřená jmenovitě právě na ty turisty, co pořádně neví kterým koncem se pádlo strká do tý studený mokrý věci dole. Tomu odpovídá "zázemí" a davy. Prostě Disneyland.
2) Zrovna ve Zlatý Koruně ale spousta lidí končí (nevim přesně proč) a ten poslední úsek už je VÝRAZNĚ prázdnější i ve špičce sezony.
Celá Vltava se ale dá sjet za víkend a to je docela i příjemnej zážitek - většině toho davu ujedeš, další várku předjedeš, prostě se netáhneš s nima :-)
Jako z Vyššáku do Boršova za sobotu?!? To je ale docela nářez...
(úsek před Lipnem nepočítám, tam je to dneska už jen na povolenky)
Z Vyšáku do Krumlova (ideálně POD Krumlov) za sobotu, z Krumlova do Boršova za neděli.
Za jeden den jsme to nikdy nezkoušeli, vzhledem k zaviračce odevzdávání lodí (bejvalo v 16.00 tuším) to nebylo reálný aby to dávalo smysl (nebudu nocovat s lodí abych jí ráno akorát vrátil (a zaplatil druhej den))
I tak jsou to slušný porce km.
My si vždycky půjčovali loď tady v Praze. Ale my to měli s partou vždycky tak na 5 dní, pokud jsme to jeli z Lenory tak na týden.
Lipno jsme objeli autem :o)))
Právě že ani ne, ono stačí ráno vstát a ne se válet do 11 (jako většina toho davu právě), pak nestavět u každýho výčepu po cestě (jako většina toho davu právě), nezapíchnout to ve tři odpoledne (jako většina toho davu právě), a ono když si vezmeš že nějakých 3-5km/h ta řeka jenom teče (to jsou kilometry úplně zdarma) plus je to zkopce, takže se ti to rozjede samo ještě kousek rychleji, tak ani toho pádlování neni potřeba tolik.
Teda s vyjímkou Větřní, tam je to neskutečná brzda pokroku...
Ano, o tomhle přesně jsem si říkal u jezu na Ohři, kde dva na kanoi byli v takovém stavu, že dokázali jen sedět a vystoupit z lodi nad jezem už nedokázali.
Teď se snažím jezdit vodu ve všední den, kdy je to lepší. Také na těžším úseku to nabývá tak hrozné. Už brzy mi to bude úplně fuk, který den to pojedu. Ale vodácké tábořiště v sezóně to nechci.
Jako absolutní amatér můžu přispět zážitkem z letošního EpoSurvivalu, kde jsme jeli na kanoii z Ledče nad Sázavou do Horka II, celkem asi 21 km, což je víc pádlování než za můj předchozí život dohromady... :-)
Když odečtu dvě hodiny strávené disciplínami na souši, trvalo nám to necelých 5 hodin (včetně hledání kontrol cestou), takže průměrná rychlost cca 4 km/h.
A jako vodák se ze mě určitě nestane, pokud jsme chtěli aspoň trošičku jet (šlo nám o čas), byla to dost dřina a určitě bych nechtěl takhle trávit víc dnů po sobě...
Ovšem vzhledem k tomu, že v opačném směru jsme se pak pohybovali pěšky, je otázka co bylo vlastně horší... :-)
V neděli jsem se vypravil na koupaliště v Litomyšli. Po zhruba dvou měsících od kurzu konečně opět příležitost dostat se na skákací prkno. Zjistil jsem následující:
1) Na webu psali, že 50m (kde lze skákat) má jen 18C, ale tipoval bych mnohem víc.
2) Po té době mi i 1m prkno nepřišlo nízko, o 3m radši nemluvě.
3) Nějak se mi opět vůbec nedařilo se z prkna odrazit... teorii si pamatuji, ale praxe je trochu problém...
4) A když jsem se konečně rozumně odrazil a občas i slušně dopadnul, narazil jsem na zásadní rozdíl, že v podolí mají 5m hloubku, zatímco v Litomyšli jen 3.5m. On je to dost rozdíl...
5) Z 3m jsem si několikrát zkusil pád do šipky, ale zkoušet šipku s odrazem jsem odložil až na někdy příště
6) Po prohlídce povrchu prkna nevím, zda někdy zkoušet kuličku, to by mohlo být pro plavky mnohem horší než tobogán... :-/
Parádní fotka a krásná šipka! :-)
Já jsem v neděli taky byla na průzkumu u rybníčku. Mohlo by to být teplejší, ale hlavně je to v deštivém období strašně zakalené blátem. Vyzkoušela jsem video na foťáku a přilehlou lavičku, kam se to dá postavit, bude to chtít ještě podložit. Vezmu stativ, aby to šlo dát výš, a budu muset otrhat trávu u schůdků. Takže jak to půjde, budeš mít i video šipky (foto je screen z videa), sama jsem zvědavá ;-)
Na Příbrami je molo pružící, strachy jsem nedošla ani na úplný konec, ale v plavkách se nebudu tolik bát pádu do vody, oblečená jsem se bála až ke kraji. Škoda, že není pevné, ale zase to pružení může mít něco do sebe. Je to asi 80cm nad hladinou.
Tak jsem se při další návštěvě koupaliště konečně dopracoval k tomu, že z 3m prkna je potřeba se aspoň trochu odrazit, aby to byl skok a mohl jsem to za opravdovou šipku počítat... :-)
Jelikož ve středu byli na koupališti úplně všichni a před skákacím prknem dlouhá fronta dětí, moc toho natrénovat nešlo... nemluvě o demotivaci, když člověk vidí, jak i nejmenší děti skáčou salta (ty větší často dvojitá).
Tak jsem vyrazil na koupaliště i včera, chladnější počasí dost lidí odradilo, když zalezlo sluníčko, měl jsem dokonce chvíli prkno jenom pro sebe a mohl si pokusy o šipku natočit... vybral jsem samozřejmě ty podařenější... ;-)
https://ulozto.live/watch/21882
Když to srovnám, jak vypadala moje šipka z prkna vloni, přínos kurzu v Podolí je evidentní... akorátže díky němu taky vím, co všechno by ještě šlo (i na té obyčejné šipce) vylepšit... :-)
Ty jo, už tam odraz je! A dopad se dostává blíž pod prkno. Předpokládám, že ve výsledku bys chtěl letět kolmo hned u prkna. Pěkné!
Když vidím, jak to pruží, hned cítím molo na Příbrami. Já měla takový strach, když se to zahoupalo, že jsem nedošla ani na hranu. A to je dva metry široké molo! :-D
Odraz tam je, ale odrážím se stejně, jakoby to byla pevná plocha, což mi tohle prkno odpouští, protože je nastavený úplně na nejtvrdší (a tady je doraz asi dál než v Podolí).
Takže hlavní, co by šlo zlepšit, je využít odrazový potenciál prkna, kdy se teoreticky energie několika zhoupnutí může s odrazem sečíst a vyskočit výš... jen je problém se správným načasováním... ;-)
Z metrového prkna se odvážím odrazit po jednom zhoupnutí (ideál by zřejmě byly 3), ze 3m jsem to zatím ani nezkusil.
Tak trenér by určitě řekl, že je to zbytečně daleko, ale tím se netrápím. Já mám radost, že mi to už funguje celkem deterministicky a včera žádný skok neskončil katastrofou - často neuhlídám nohy a některé šipky včera přetočené byly, ale né tak moc, aby to víc bolelo.
Mimochodem zjistil jsem ještě jednu záludnost toho koupaliště. V bazénu jsem si vždycky vybral orientační bod na stropě, na který jsem při odrazu mířil a podle dopadu ho případně přehodnotil... a tady koukám na oblohu, mraky se posouvají a já jen doufám, že správný úhel uhodnu...
Včera jsem byl na orienťáčku u Vamberku.
Nadá se říct, že by mi to šlo (posbíral jsem víc borůvek než kontrol), ale zážitek mi dost pokazila nějaká bzučící potvora.
Nevím, zda to byla vosa, slyšel jsem něco zabzučet a vzápětí jsem cítil bolest z boku pravé dlaně, tak jsem s rukou reflexivně mávnul ve snaze tu bestii sklepat, ani jsem se nestihnul podívat, co mě to vlastně bodlo...
Na kůži se objevil červený puntík, dost to bolelo, ale jinak se nic ndělo.
Další kontrolu jsem hledal asi 20 minut, protože jsem v rozčilení zapomněl, že už jsem jednu cestu přešel, takže jsem hledal o kus jinde...
Cestou domů jsem si říkal, že to tolik nebolí ani neotéká a večer už jsem hmyzí incident pustil z hlavy...
Ráno to ovšem bolet znovu začalo a přes den ruka postupně otekla, teď už malíček příliš neohnu, ruka pálí a je to čím dál horší... :-(
Tak přemýšlím, zda je normální, že by to mělo až takové zpoždění?
Skvělý, z práce jsem vyjížděl po dešti, tak byl krásný čerstvý vzduch. V rámci rehabilitace řadim lehčí převody a dávám pozor, abych někde nemusel nečekaně seskakovat, ale na kole už je to bezchybný. Chůze ještě trochu horší.
No a volal mi servisák, že si můžu vyzkoušet kolo na přestavbu. Super, jen ty širokáááánský řidítka mi zařízne, už se těšim až bude hotový ;-)
Ve čtvrtek večer přišel nápad co s pátkem, docela rychle se mi podařilo udělat trasu přes Žďárské vrchy s cílem vodní nádrž Vír.
Včera jsem se přesunul do Chrudimi, sedl na kolo a přes Miřetice, Srní a Hlinsko jsem vystoupal do Herálce a dál přes Kadov, Kuklík a Lísek do Dalečína. příjemná zastávka na občerstvení v restauraci Koh-I-Nor. Objel jsem nádrž Vír, pěkných 18 km.
Pak už zpátky přes Jimramov, což je zajímavé městečko, několikrát už jsem tam byl a stále vídám něco nového, tentokrát vzhledově zajímavá hrobka. Dál pak do obce Javorek, kde jsem se zastavil v hospodě U trakaře na malý oddych a občerstvení. Mají tam výčepní automat na limo a pivo (bere mince i kartu) s docela příjemnou cenou, ale nastal problém, automat mi nechtěl prodat pivo, stále mi vnucoval jen nealko. I když jsem mu dal alespoń pětkrát přečíst občanku, stále trval na tom, že mi není 18 :-) Výsledek byl, že hospodský šel ven a natočil mi pivo na svoji občanku.
Z Javorku jsem pokračoval přes Pustou Rybnou a vystoupal na vrch Spálený kopec a odtud už to bylo 50 km vesměs jen dolů přes Pustou Rybnou a Vrbatův Kostelec zpátky do Chrudimi.
Sice mohlo být tak o 2 až 3 stupně tepleji, ale jinak počasí vyšlo dobře, jen slabý větřík a téměř stále ze správného směru :-)
Jelo se hodně dobře a tak mi těch fajnových 167 km s pohodovými 2.600 výškovými metry docela dobře ubíhalo.
Na fotkách vodní nádrž a hráz v.n. Vír a hrobka rodu Belcredi.
Jimramov je opravdu zajímavý až je trochu neobvyklé, že je jakoby v ústraní v zemi nikoho. Mě to městečko zaujalo v souvislosti s příjmením jedné bývalé reprezentační sprinterky z 70-80 let minulého století Ludmily Jimramovské. By mě zajímalo, zda její rod odtamtud pocházel.
V Jimramově stojí rodné domy Jana Karafiáta, Josefa Laštovici a Karla Slavíčka, pobýval zde Guth-Jarkovský, Matěj Josef Sychra, ... co dům, to kulturní památka a na každém druhém nějaká pamětní deska :-)
Tento způsob léta (v monarchii) zdá se mi poněkud nevlídným. :-((
Vloni touhle dobou na západě Skotska byly téměř třicítky!
Začátek léta a k tomu perfektní počasí na kolo a tomu nešlo odolat a tak jsem po delší době vyvětral horáka.
Z Kostelce nad Orlicí jsem to vzal podél Divoké Orlice přes Doudleby do Potštejna s výjezdem na hrad Potštejn. Dál po červené profláklou trasou do Litice n.Orl. a opět s výjezdem do hradu Litice. Pěkný a hodně dobře udržovaný hrad. Elektrikáři byli opět úspěšní a dosáhli zákazu jízdy na kole k hradu a dnes dokonce i hlídaný policií. Co mě potěšilo, tak jejich pochopení pro výjezd nahoru bez elektriky, samozřejmě s pomalým sjezdem na brzdách dolů.
Z Litice po modré stále proti toku Divoké Orlice do Popluží a dál přes Českou Rybnou a Sopotnici do Velké Skrovnice a přes Hájek a Polom na Kapraď odkud je dnes hezký výhled shora o 80 metrů níž na hrad Potštejn na protějším kopci a Králickým Sněžníkem na obzoru. A pak už kolem rozhledny Vrbice zpátky do Kostelce.
Byla to příjemná odpolední projížďka přes pole a lesy, bez větší únavy, 63 km a 1.260 výškových metrů.
Na fotkách část zříceniny hradu Potštejn, hrad Litice a pohled na hrad Potštejn z vrchu Kapraď.
Dopr... zase covid...
Před 4 týdny nás s virózou sundal komplet všechny v práci v kanclu kolega. Testování jsme podcenili - použili jsme nějaké staré zásoby testů, které vyšly negativně. U každého z nás ty virózy různě kolísají, ale já mám dneska jasno - je to fakt covid. A snad už se z toho začnu hrabat ven...
Nicméně imuta v háji, fyzička v háji, zažívání v háji...
Jen teď nevím, aby tolik radosti unesli ti mí mínusáci... :o)))
Přemýšlím, jak to vlastně s těmi plusy a mínusy u negativních příspěvků funguje?
Znamená plus, že je to skvělá zpráva a ze srdce ti to přejou, takže kdo s tebou soucítí by měl dávat mínus nebo se dává plus a mínus normálně = podle pisatele bez ohledu na to, co zrovna píše? ;-)
Já třeba nikdy nechápal, proč pod zprávou, že někdo umřel klikají lidi jak diví, že se jim to LÍBÍ...
Je to nejspíš podle toho, jak se autor příspěvku časem zprotivil. Ale možná to má jiné, hlubokomyslnější důvody. :-))
Tož tentokrát necyklo, dojel jsem na motorce do Španělska. Vrátím-li se živ domů, ozvu se :-)
moc pěkné.. cca 150 km celkem, z toho přes 70 km Na kole dětem POLABÍM s Josefem Zimovčákem :) zbytek po ose tam a zpět.
Nejstarší kolo jsem měl ovšem já.
Dost se divím, že tě s ostrou zbraní organizátoři do peletonu připustili!
Podmínkou účasti byla přílba... a šavle se hodila na pozdravování čumilů.
Jel jsem s Josefem Zimovčákem před mnoha lety. Vypadá ten chlap furt stejně.
Jako klobouk dolů před ním... jel v i v sobotu na jin charitativní cyklojízdě.. nezpomalí ho nic, ani kopce. Srandovní bylo, že když už jsme našli kopeček (maličký) peleton neuvěřitelně zpomalil od toho jak zběsile všichni měnili převody... jeden z mála, co se za ním udržel jsem byl já, měniče převodů nemaje :)
Po celou jízdu se krotil, aby mu lidi na moderních kolech stačili...
Sedne na kolo a jede... furt ... jako robot... a za ním si lidi poposedaj, že je tlačí sedlo, bolej ruce (na mě v manžestrácích, košili a vestě koukali dost vytřeštěně a nemohli uvěřit tomu, že jsem to v pohodě dojel... holt pohodlný Brooks a přirozený úchop starých řidítek, kdy ruce jsou na nich víceméně položené v odpočinkové poloze).
To nemáš k četnickému kolu i četnickou přilbu? Tahle se k tomu moc nehod.
To není četnické kolo. Četníci nikdy na riditkach šavli nevozili....
Dobře, tak vojenské kolo. Tím spíš k němu by mohla být i vojenská přilba.
Tak mne napadá, četníci nejezdili na kole, nebo jezdili na kole bez šavle, nebo jezdili na kole se šavlí po boku?
Četnická šavle je modifikace krátké pěšácké (mančaft z doby napoleoniky) šavle a nosí se na bodákovém závěsníku, stejně jako bodák.. jízdě na kole nepřekáží a není tedy důvod ji dávat na řidítka. Šavle na řidítkách je záležitost RU, přílba zase republiky (Přílba v RU byla zavedena v armádě až v roce 1916 a to pouze a těch úsecích fronty, kde měla smysl jako ochrana před vymrštěnými kameny dělostřelbou a odraženými střepinami... bylo jich málo a pro jiný účel byla naprd). V republice už je šavle jako poboční zbraň záležitostí jen ceremoniální... tedy by se mohla vyskytnout jen u cyklistických jednotek a na přehlídkách (ale nejsem si jistý jestli i pro tento účel už důstojník nepoužíval jakožto poboční zbraň pistoli, a šavle sloužila skutečně jen jako paráda... minimálně na konci republiky tomu tak bylo, divokým počátkem si nejsem jist, jestli byl původní RU předpis přejat beze změny, nebo nějakou úpravou).
Šavle na řidítkách je tedy typická pro RU. Ať už specializovaný "dobrovolnický cyklistický sbor" nebo jednotlivé gážisty, důstojníky a délesloužící, kteří si pořizovali stroje vlastní (následně se služebním příspěvkem), ovšem jejich používání bylo vázáno na současné použití poboční zbraně. Ať už pěší důstojnická šavle 1861 nebo její jezdecký ekvivalent se nedá na kole přepravovat jinak, než ve speciálních držácích, viz moje kolo.
PS "prohn ilá a zpátečnická" monarchie byla vněčem neuvěřitelně progresivní. A to v zavádění moderní techniky u armády. Někdo moudrý totiž usoudil, že k tomu, aby se ukázaly limity a využitelnost nových prostředků, není třeba nucených vidláků, kteří budou hledat všemožné cesty, jak se ulejt, ale naiopak nadšenců a technicky zdatných jedinců, kteří zvládnou výstřednosti nových konstrukcí. A tak vznikl "dobrovolný sbor cyklistický", "dobrovolný sbor automobilní", rovněž k ponorkám letectvu chodili pouze dobrovolníci... Češi zastoupeni velmi silně ať už ve velení, nebo jako esa (Brumowsky, Arigi, Radoň, Vosečka)
Sedím u Mekáče v Udine a čekám, až se mi nabije mobil. Dojel jsem sem za 5 dnů po Alpe Adria weg. Spím pod stanem buď v campu nebo na divoko. Problém s nadivoko je nemožnost dobití oowerbbanky a mobilu, což mi bere mapu. To se právě teď stalo. Vařím na dřívkáči.
Ještě mne čeká cesta z Udine do Puly, kde přesednu na trajekt a přejedu do Zadaru, kde dovolenkuje syn s rodinou a kde skončím cestu. Zpět už Flixbusem s kolem na nosiči.
Jelikož jsem si nebyl s cestou úlně jistý, tak hsem z toho nechtěl dělat rovnou reportáž. Stačí na WhatsAppu udpovídat na všetečné otázky kolegů z práce, kteří stále něco zvídají. Udržovat dvě diskuse z telefonu jen občas nabíjeného, je nad síly mé i toho zařízení.
Začal jsem v Salzburgu, kam jsem dojel vlakem, abych to zrychlil a stihl ještě syna v Zadaru. Teď mne zase syn brzdí, že jedu moc rychle...
Tos jel na té nové Meridě? A jakou na tom nakonec teda máš vidlici, pořád tu pružinu?
Hezkyyyy :o)))
Dává mi to naději, že se po tom covidím ataku také dám dohromady. Zatím stále vyhlížím světýlko na konci tunelu...
Jde to. Já se vyhrabal po roční neschopnosti. Ale hodně to bolelo. Vlastně jsem to hlavně rozplaval. Nechápu, jak to dělají vrcholoví sportovci ten návrat po zranění. To musí být opravdu bolest, dřina a cesta slz. Nechtěl bych to absolvovat. Mě bohatě stačila ta moje cesta.
Žádný tam není, když jsem na začátku milénia ležel na Karláku v hemaťáku a měl to půl na půl, ptali se mě potom a nevěřili, že jsem žádný neviděl. Možná jsem se blbě díval. :-))
Dnešní elektrokretén...
https://ulozto.live/watch/21883
Bohužel u nás ty šraňky jdou dolů hodně pomalu, být rychlejší mohlo seč mu v kebuli i rozsvítit.
Podle normy se u nových přejezdů nesmí závora zavřít za méně než 3 sekundy a horní limit je 10 sekund. Tady jsem z videa naměřil 6.5s od začátku pohybu po úplné zavření.
Pokud by ta závora bývala byla seřízená na spodním limitu, tak vzhledem k nelineárnímu pohybu (úplně nahoře se nebrzdí vůbec, většinu trasy se brzdí připojeným odporem a v poslední fázi se na motoru udělá zkrat, je vidět jak cukne), mu to opravdu vyjít nemuselo nebo by to bylo těsné...
Závora, kde se brzdící odpor utrhne, padá jak gilotina (viděl jsem jednou, video bohužel nemám)... ;-)
Každopádně scénář, že by ho závora sundala, on zůstal ležet na kolejích a já viděl, jak ho zmasakruje vlak, se mi ani trochu nezamlouvá...
Teoreticky může vlak projet přejezdem už 10s po zavření závory, v tomhle případě to trvalo 22 sekund... nevím, jak by to dopadlo, ale pravděpodobně bych z toho měl po zbytek života trauma... :-/
Já tedy na červenou přes přejezd na kole občas jedu, speciálně na jednom, kde to znám a vím co kdy tam jede. Přijde mi, že od začátku červené do příjezdu vlaku je dlouhá doba. A teď otázka, co mi už nějakou chvíli leží v hlavě. Je stanovená doba od začátku červené do příjezdu vlaku na přejezd? A pokud ano, kolik to je?
Nejel bych tedy, tam kde jsou závory, nechci tím dostat po hlavě a tam kde je víc kolejí.
Doporučuji normu ČSN 34 2650 ed2, tam to všechno je. Úplně všechno...
V případě, že vlak pojede traťovou rychlostí (=maximum), musí se výstraha spustit v takovém předstihu, aby nejpomalejší uvažovaný chodec/vozidlo stihnul opustit přejezd, zavřely se za ním závory a zbylo 10 sekund před nárazníkem lokomotivy... velmi zjednodušeně.
V praxi je tedy hlavní problém, že vlaky z různých důvodů nejedou napočítanou rychlostí, ale pomaleji (případně někde stojí). Druhá možnost je lenost dispečera/výpravčího, který si někdy zavře na dálku přejezd předem, aby pak mohl postavit vlaku cestu, nemusel už čekat na zavření přejezdu a zapomene to tak...
To sice není přímo nebezpečné (ovšem i v normě se píše, že přejezd nesmí nadměrně omezovat dopravu), ale v důsledku to bohužel učí lidi, že čekat je zbytečné, což pak plodí situace o to nebezpečnější...
Mně bylo doporučeno, když je přejezd zavřený déle než 10-15 minut, volat 158, že jde o nebezpečný stav, ostatní účastníci provozu závory podlézají a ať začnou to řešit. Většinou se potom přejezd do dvou minut otevřel a předpokládám, že i někdo ze Správy železnic měl pokažený den... ;-)
Normy jsou za prachy běžně nejsou ke stažení, kolik je to tedy u jednokolejného přejezdu bez závor?
Například konkrétně zde https://mapy.cz/s/monacotupe
dle prvorepublikových předpisů se délka předzvěsti
(doba po kterou zvoní zvonek) než jdou závory dolů počítala z rychlosti volského potahu a vzdálenosti kterou nutno urazit :-)
závory s předzvěstí: http://www.chzk.cz/index.php/muzeum/116...
A vynadals mu aspoň? Vysvětlils mu podstatu jeho prohřešku?
Přišlo ti z videa, že bych měl čas s ním diskutovat?
Já jen nevěřícně zíral, on dal plný plyn (nebo jak se tomu u elektriky říká) a během pár vteřin zmizel v dálce...
Běžně tu jezdí přes 50 km/h, pokus chytit se s lehokolem za něj do závětří jsem vždy po chvilce vzdal. Problém je nejenom rychlost, ale ten krám má i obrovskou akceleraci a chová se nevyzpytatelně, takže lépe se vůbec nepřibližovat...
Hele, to je u Bezpráví, ne?
V neděli jsem si udělala výlet na Mistrovství ČR a SR v silniční cyklistice. Cestu tam jsem si z Brna do Letovic zkrátila vlakem. Z Letovic jsem jela do Velkých Opatovic, kde jsem najela na závodní okruh. Mezi jednotlivými průjezdy pelotonu (jelo se osm kol) jsem si trať projela až do Jevíčka na náměstí, kde byl cíl. Zpátky jsem jela celou cestu na kole. Z Jevíčka na Boskovice a Blansko, odtud do Brna podél Svitavy. Západ slunce mě zastihl až za Brnem a stačila jsem dojet domů s posledními zbytky světla. Celkem (i s ranní cestou do Brna na vlak) to za neděli dalo 152 km.
Zátiší se siestou a franckami. :-)
To víš, že jo. Vyhovuje? :-)))
To je jen vnější skořápka, já viděl i vnitřnosti. Pec, oheň, horko, ale nic povznášejícího. Lepší jezdit na kole.
Mě už se tam pár podstatně mladších kamarádů ohřálo před poslední cestou...
Co to je za ptačí reservaci na té ceduli?
Vedro, hrozné sucho, docela dusno, dobré podmínky pro kolo a lesem někam na pivo.
Vzal jsem horáka křížem krážem lesními cestami jsem se přesunul 35 km do Vysokého Chvojna do Cyklocafé U parku. Plánované pivo přišlo hodně k chuti.
Po krátkém oddychu pak opět cesta křížem krážem lesem 25 km domů.
Pěkné to bylo jen to hrozné sucho bylo moc, prášilo se i z trávou zarostlé cesty :-)
Projel a protlačil jsem si poutní cestu Blaník - Říp. S nástupem na začátek a návratem domů tři a půl dne. Některé úseky jsou opravdu jen pro pěší, měl jsem co dělat kolo vyvléci přes kořeny a kameny do kopce. Celou dobu sucho a vedro. Je to zvláštní, někde to žije, i v malé obci funguje hospoda, jinde jako by chcípl pes, není ani hospoda ani obchod. Co mě překvapilo nemile, byly některé úseky Labské stezky - tam by se hodil full. Takřka nejsou lavičky, míst, kde by se dalo vlézt slušně do vody je taky málo, v tom vedru mi to bylo líto. Celkově to ale bylo hezké, na některá místa by mě ani nenapadlo se podívat.
Utkvěl mi v paměti jeden úsek před Andorrou, na zpáteční cestě.
I na motorce mi přišel nekonečný, jedna zatáčka za druhou.
Bylo jich tam tolik, že mne to asi naučilo jezdit na motorce, na zadní gumě mi zmizel "poserproužek" :-)
Našel jsem si to na mapě, pokud byste chtěl někdo v klidu pilovat techniku, nebo tam umřít na kole, bylo to z města jménem Berga, přes San Lorenc de Morunys, směrem na sedlo Coll de Nargó. Neskutečných 80km bez kousku roviny, bylo to tam nádherný, viz první fotka.
Za deset dní jsem ujel víc jak čtyři tisícovky kilometrů a vyzkoušel všechno, zimu, vedro, jízdu v lijáku na dálnici za Valence, jakož i zvedání padlé motorky po neopatrném manévru v minimální rychlosti :-)
Na kole je to o endorfinech, na motorce spíš o adrenalinu.
Což není úplně můj šálek kávy, člověk je furt jedenou nohou v krematoriu.
Jo a na nahoře, na Port d'Envalira, nešlo nevzpomenout na pana Jindřicha, tak jsem mu to tam vyfotil :-)
... dobře, že ses vyfotografoval!
A průměrná spotřeba za celou dobu jízdy 2,9l/100km. To je na dvouválcový pětikilo, co váží i s bagáží přes dvě sta kil, slušný, ne?
Na dálnici, když jsem jel mezi kamiony devadesátkou, dokonce 2,6l/100km.
Spotřeba šetří tvou kapsu, ale co tvá uhlíková stopa? Postavil jsi karbonové cestovní kolo a nakonec jel na motorce. Ale chápu, do Španělska je to dál, než na Istrii. Zrovna sedím u piva u Zadaru a lebedím si, že zítra půjdu jen pěšky na pláž a nebudu se muset tahat na kole v 35 stupňovém horku. Hliníková Merida se osvědčila. Oslíček mne převezl přes Alpy i přes vyprahlou Itálii a Istrijský poloostrov. :)
Jaký mám pocit z cestování na motorce vysvětluji níže, chtěl jsem zkusit jaké to je, dojet takhle daleko i zpátky, je to pro mě cenná zkušenost.
Na poprvé se mi to nepovedlo, ani tentokrát jsem neměl daleko k tomu, abych to vzdal.
Jezdit celý den v normálním provozu, nepřekážet, držet stejné tempo jako auta, fakt není žádná prdel a k motorkářům mám díky tomu větší respekt.
Dostal jsem za to samý mínusáky, ale za to, jak mi pořád dokola psal, že jsem se na motorce "zesral", si Jindra toho fakováka zcela zaslouží.
Vzhledem k jeho sjezadařským schopnostem na kole přepokládám, že by na tý motorce nepřežil první den..
Cíl i výlet pěknej, ale tvoje motivace je k zblití...
Tvůj problém je možná v tom, že... "dle sebe, soudím tebe" o mé motivaci nevíš nic.
Jezdím já přes půl Evropy, jen abych si nezapomněl plivnout a ještě se tím chlubil?
Evidentně jsi usoudil, že jsem to udělal já. Jen proto, že jsem si na Jindru na jednom kopci vzpomněl a udělal tu fotku?
Tož to je mi tě upřímně líto, protože o mé motivaci nevíš nic a k zblití je hlavně tvůj způsob uvažování.
Dle tvého příspěvku výše, udělal.
Pochybuju žes tam jel exkluzivně kvůli tomu, takový psychopat snad nejsi, ale plivnout sis nezapomněl.
Úplně zbytečná zlá krev, kterou jsi vytáhl odnikud a ano z toho se mi dělá zle...
No ono na té motorce třeba jedeš, v rychlém, hustém provozu, oči na stopkách, abys něco neposral.. a leze ti po obličeji taková ta malinká muška, hrozně to šimrá a ty nemůžeš dělat nic, dlouho není kde zastavit.
Nebo se mi něco zahryzlo do zad, nejdřív to příšerně svědilo, pak mě to tři dny brnělo.
Nebo ti v nějaký francouzský prdeli posypou silnici silnou vrstvou štěrku, bez varování a kompletně celou..
Když přeceníš síly na kole, tak prostě někde chcípneš, lehneš si na plachtu, dáš si šlofíka... Když to uděláš na motorce, v lepším případě skončíš na Jipce.
To byla jedna z věcí, kterou jsem si cestou uvědomil, že, ač mě to mrzelo, udělal jsem to nejlepší, co jsem tenkrát, při prvním pokusu, udělat mohl, že jsem to druhý den otočil a jel zase domů.
Měl jsem mizernou výbavu, slabou motorku a ani mentálně jsem nebyl úplně ve formě.
Mohlo to dopadnout fakt šeredně a když ti o týhle situaci někdo stokrát napíše, že ses z toho zesral, tak si to dobře zapamatuješ i ty a né, že ne.
Jindra se z toho vždy sesype už doma, naplánuje si etapy pro slečinky a pak z toho stejně ujede půlku vlakem.
U něj to samozřejmě neznamená, že se zesral, nýbrž že učinil správné rozhodnutí..
Hele nechceš si ty svoje mindráčky léčit na někom jiném?
Tohle je mezi mnou a Jindrou, když na mě kvůli motorce nesčetněkrát plival, a úplně zbytečně dělal zlou krev on, držel jsi hubu úplně stejně, jako ostatní.
Ten fakováček bylo to nejmenší, co jsem pro něj mohl udělat, může být rád, že jsem mu nepřijel do Popovic šlápnout do úsměvu osobně, za ty jeho neustálé pomluvy.
Máš naprostou pravdu, je to mezi tebou a Jindrou. Proto tě už po sté poprosím, aby jste si to řešili obálkama, založili si příslušné vlákno (které si promptně skryji) nebo si vykopli zuby v Popovicích nebo kdekoliv jinde.
Tvoje ublížená historka mě ani v nejmenším nezajímá, tím spíš, že ani netuším, do jaké historie se táhne.
Pokud máš pocit, že si na tobě léčím své mindráčky, rada je snadná: nedávej mi k tomu příležitost - oba budeme spokojení.
Hele fakováček se mi nakonec povedl, se samospouští, sice jsem chybně předpokládal, že tu fotku většina lidí dokáže vzít s humorem a nadsázkou, ale co už nadělám.
Že takhle hystericky reaguješ na něco, co tě ani v nejmenším nezajímá, že je ti z toho na zblití, mě vlastně docela těší.
Nemusíme být spokojení oba.
Bohatě postačí, že jsem spokojen já :-)
Ano, jsi zlý a škodolibý ... osoba, já vím, snad si to konečně zapamatuju :-)
Já si ten fakováček pro jistotu vyfotil dvakrát, když jinak nedáš, pošlu Jindrovi i ten druhý. Snad tvoji antiperistaltiku rozhýbe tak, že si to fakt zapamatuješ a přestaneš bojovat s větrnými mlýny:-)
Mohl bys mě prosím vysvětlit, proč se zas a znova snažíš potvrdit Jindrova slova o tvém zdravotním stavu?
Děkuji
Možná proto, že je mi celkem lhostejné, co si o mě zdejší mínusáci a rypáci myslí?
První fotka ukazuje, že když na to přijde, španělské pobřeží je krásné i na navigaci.
Další dvě jsou z francouzského vnitrozemí, ale kde konkrétně jsem to fotil, z hlavy neřeknu..
Na první pohled vypadal jak debil. A když promluvil, dojem potvrdil.
Vůbec netuším, proč mě právě tenhle úryvek z knihy přišel ve spojení se Šíravnikem na mysl ....
To je ovšem veliký omyl. Šíravník rozhodně debil není. Když se zrovna s někým nehádá, což je bohužel málokdy, tak z něj vypadávají docela moudra a kolům rozumí a je ochoten se o to srozumitelně podělit.
Kdyby tě zajímalo, jak se táboří s motorkou, tak přibližně stejně, jako na kole.
Dají se najít pěkná místa k přespání, první dvě fotky.
Na třetí je jediný kemp za celou cestu, kde jsem se choval spořádaně a byl čistotný, zato španěláci neměli problém výrazně hlučet do tří do rána, nebo od pěti od rána, když odjížděli.
Edit.: Zapomněl jsem ti vyjádřit uznání za tvoji cyklo-výpravu, trochu ti závidím, já už se letos na kole nikam dál nedostanu.
Pro tebe taky najdu nějakou hezkou fotku, už jen za tvůj nestranný a objektivní postoj si je určitě zasloužíš.
Malý, tmavý objekt u paty stožáru na prvním snímku, je motocykl zn. Honda.
povedl se mu hezký autoportrét.
Tak právě tudy jsem jednou v březnu jel. A jsem pořád na živu
Já už tam měl docela slušné vedro, sedělo to tam, ani lísteček se nepohnul, na kole by to bylo hodně náročné, ale přesto, celou cestu jsem v hlavě srovnával, představoval si, jaký by to bylo... kdybych neseděl na motorce... ale jel na kole, s báglama.
A bylo mi z toho často až smutno, na motorce, co se týče endorfinů, je to skoro čistá nula, chuť k jídlu sotva poloviční, překrásná žízeň taky žádná, blbě se hledá místo na přespání, protože to dělá kravál a musím myslet na to, abych ten těžkej krám dostal zpátky na asfalt, kdyby třeba zapršelo.
Kže zatím to mám tak, že motorka dostala šanci mne přesvědčit a nevyužila ji asi dostatečně, páč na další podobnou cestu se zatím vůbec necítím.
Spíš jen okolo komína, nebo max.2-3denní výlet, třeba na Liptovskou Maru apod.
Tuhle jsem psal jednomu kolegovi cyklistovi, co se zbláznil do motorky, že když jedu na motorce, tak cyklistům závidím, a když jedu na kole, tak je mi motorkářů líto a tak už to asi zůstane :-)
Co to je poserproužek na gumě?
Rovná ohranicena ploška na středu běhounu, který mají na motorce poserové co se bojí motorku do zatáčky položit a jet pěkně po oušku :-)
Není to spíš část gumy na samém okraji, co není vůbec sjetá a blýská se jak když byla nová, ten poserproužek? Protože to co píšeš tam mám taky, protože poslední den jsem ujel 700km po dálnici z Mulhouse až dom a na tý gumě je to vidět.
I tohle to asi bude, slyšel jsem oboje tahle vysvetleni. Jednak pneu sjeta krásně do kulata bez viditelného přechodu a také sjeta co nejdál.
Oboje je uznale hodnoceno :-)
Ve dnech podobných jako dnes mi na projížďce došlo, že je hodně dobré mít spolehlivě fungující hospůdku v parku pod stromy na okraji lesa v pohodlně dojezdové vzdálenosti. Cyklokacé ve Vysokém Chvojně je toho krásným příkladem. V přímé vzdálenosti lesem to je 15 km, jinak se dá lesem namotat 40 nebo i 60 km.
A rozhodně jsem nebyl sám kdo tam mířil nebo do některé z mnoha jiných podobných.
Dnes se to tady vyšplhalo na pětatřicet a odpoledne jsem trávila v chládku při sledování 1.etapy Tour. O šesti bylo 32, ale řekla jsem si, že dnes bych tu šipku mohla jít zkusit a statečně jsem kopec nahoru na Příbram vyšlapala. Po deseti letech jsem se odhodlala ke skoku :-D
Mám video, ale nemám ho kam nahrát, tak aspoň tři záběry. Nedokážu se z té houpačky odrazit, jdu příliš hluboko a nemá to dálku. A mám křivo nohy, ale jsem ráda, že jsem se vůbec odhodlala. Poprvé jsem z toho mola vycouvala a musela jsem nacvičit ze schůdků vůbec se do té vody vrhnout. Takže jsem spokojená a splnila jsem úkol.
Voda byla parádní.
Pokus s odkazem na video:
https://drive.google.com/file/d...
Hezké, vodu závidím.
Já zrovna absolvuji pracovní survival. :-(
V pátek normálně v práci, pak večer vlakem na služebku do Prahy...
Dělali jsme cca od 21h do sobotního oběda ve 13h, pak nás pustili vyspat do hotelu, že se sejdeme v 19h a budeme pokračovat. Skončili jsme v neděli v 6 ráno. Jenže mě teď po dvou hodinách vzbudilo slunce, co nám do pokoje svítí. Sakra v téhle teplotě se tu spát nedá... a to chtějí v poledne na místo činu vrátit?!
Každopádně, kdyby si někdo myslel, že dělat pod zemí je v tomhle vedru výhoda, tak nikoliv. Příšerné vedro ve dne i v noci...
Kdyby pražáci tušili, co se v tunelech děje, když má metro výluku, možná by chodili pěšky... :-)
Pořádný odraz tomu chybí, to nedám, zvlášť, když se to houpe a bojím se dojít na okraj :-) Letím do vody pod úhlem 45° a jakmile začne voda let brzdit, tak gravitace převládne a nezajede to tam čistě, moc to šplouchá :-) Úhel by měl být mnohem menší a rychlost taková, že do vody tělo zajede celé ve směru letu vzduchem. Nižší blok mi na to přijde lepší. dřív jsi u hladiny a síla odrazu ještě funguje.
Je to úplně něco jiného, jak ty skoky, co trénuješ ty, u těch to je o gravitaci a letu kolmo dolů.
S tím horkem dole to bude průvanem horkého vzduchu nahoře, od žhavého zemského jádra jste daleko a normálně ve sklepě bývá chládek.
Určitě je obrovský rozdíl skákat z pevného bloku a z pružného prkna. A pak je obrovský rozdíl, co považují za optimální startovní skok plavci a jak chtějí dopadnout do vody skokani. Sice lze obojí nazvat šipkou, ale je to vlastně úplně něco jiného...
Nicméně v Pardubicích jsem před časem viděl trénovat plavkyně startovní skok z prkna. Úplně neozumím, jaký to mělo účel, ale nasdílím pro inspiraci... :-)
https://ulozto.live/watch/22046
Jinak po návratu ze služebky mě skosila nějaká chřipka či co, takže přesčasové hodiny jsem doma všechny prospal a zvolna se začínám smiřovat, že triatlon zítra můžu škrtnout, třeští mi hlava, jsem rád, že nějak žiju a představa závodu je úplně mimo realitu. ;-(
No jo, ale ty už skáčou ten moderní skok :-) Za mě se stálo oběma nohama na hraně bloku. Teď se na blok plavci staví podobně, jak sprinteři, s jednou nohou vzadu. To už bych ani nacvičovat nechtěla, kdoví, jestli ještě někdy vůbec skočím, nějak necítím tu potřebu. Já jen, že jsem to video slíbila a sliby se maj plnit :-D
Jinak soudím podle toho trenéra na břehu, že ony asi nacvičují pohyb v ramenách. Možná proto skáčou z toho prkna, že je tam na to víc času. Ale nevím, jen jsem se snažila sledovat výklad toho trenéra. Nikdy jsem nad tím moc nedumala, ale je fakt, že při dopadu do vody se při startovním skoku dělá v ramenech taková vlna, aby se šlo nahoru na hladinu. Něco takového on tam na břehu ukazuje.
Ahááá, tak kvůli Tobě se příští týden budeme do práce/z práce mordovat povrchovou dopravou narvanými autobusy a pak všechny ty davy hromadně nacpat do zbylého jezdícího metra... :-/
Nechápu proč to DP nenechal až na ty svátky :-(
Taky nechápu, ale tahle výluka metra byla prý plánovaná rok předem (prý vzali v potaz i sokolský slet), takže o odkladu nechtěl nikdo nic slyšet... prý přes termín nejede vlak...
Zatím to vypadá, že já snad nebudu příčinou, aby výluka neskončila podle plánu... za ostatní firmy a úkoly samozřejmě mluvit nemůžu...
Hmmm a tímhle tempem budu mít tolik přesčasů, že mě pak v práci aspoň týden neuvidí... :-)
Tak oni se zaštiťovali jenom pokládkou nových pražců... No nevím, během těch každoročních výluk snad už musí mít celé "C" dávno vyměněné :-/
Ono se tam dělá i něco jiného? Co vím, tak i pokrytí mobilníma sítěma v tunelech by mělo být už dávno hotové...
Ono se toho tam teď asi děje spousta najednou. Mně se týkají jen nová LED návěstidla, což chápu, že cestující nezajímá, zvlášť když požadavky jsou takové, že by oproti žárovkám neměl být rozdíl příliš poznat. :-)
Ony snad ty pražce se musí "ručně" vykopat. Jsou to klasické dřevěné pražce zalité do betonu. Proto to trvá tak dlouho.
Ale jo, chápu... Jenom se podivuju, že ty výluky dělají každoročně, a k tomu ještě víckrát do roka a že zrovna na té trase "C" pořád nemají hotovo :-/
Jinak jsem se nakonec dozvěděl: "Výměna dřevěných pražců za betonové, modernizace zabezpečovacího zařízení na části trasy C a v depu Kačerov, vložení výhybky ve stanici Pankrác" ;-)
Holt to ty 3 dny nějak přežiju, no, ale je to teda děs :-(
Tak ono nebude jen tak dělat nějaké větší práce během noční pauzy; jenom navozit tam materiál a zase ho uklidit pěkný kus času ukousne ...
To je úplně v pohodě. To u nás na drsném severu skoro rok rekonstruovali trať Sebnitz-Bad Schandau, takže vše jsme museli jezdit výlukovými autobusy a když to bylo hotové, tak půl roku na to se údolím, kterým probíhá trať prohnala povodeň, která poškodila mosty a začlo se s výlukou nanovo. A když to bylo hotové, začala rozsáhlá výluka Bad Schandau - Schöna. A že Němci výlukovou dopravu moc neumí, to jsem věděl už předem.
např.:
klidně výlukový autobus odjede prázdný, když má vlak, kterému má dělat výluku, zpoždění. Protože čas odjezdu na papíře je posvátný.
Největší ovšem bomba je, když vlak z Děčína dojede na hranice a tam se ukáže, že ho Němci nepustí dál, protože cosi nestihli a trať není ještě průjezdná. Takže návrat zpět do Děčína a pokus o průjezd dalším vlakem o dvě hodiny později, protože není možné aby vlak jel mimo takt, na to je ta trať příliš vytížená.
Dostat se z Výběžku do Čech bylo několik let dobrodružství.
Tak aspoň pár anonymních fotek z metra...
+ pár postřehů:
1) Když jsem do Prahy přijížděl, metro normálně jezdilo, domů jsem z Hájů odjížděl náhradní autobusovou dopravou, tak přemýšlím, zda napsat, že s pocitem dobře vykonané práce? :-)
2) Líbilo se mi přirovnání kolegy, že si člověk připadá trochu jak Harry Potter. Jdeš parkem, obchoďákem nebo třeba podchodem, všude davy lidí, mávneš kartou u nenápadných dveří a najednou jsi úplně sám v bludišti podzemních chodeb, o existenci kterých Mudlové ani netuší... :-)
3) Já se v tom bludišti snažil v každé stanici najít vždycky 3 dveře: kolejiště, reléovka a záchody. Člověk by čekal, že stanice vznikaly copy&paste, ale nikoliv. A pro větší zmatení byly záchoidy někde schované za dveřmi s nápisem CHODBA. ;-)
4) Výstražná vesta funguje v Metru jako plášť neviditelnosti - všem je jedno, co tam děláš. Když jsem se ale při odjezdu vracel koupit z automatu jízdenku (nechtělo se mi hledat jiný, tak jsem šel skrz zamčené dveře) a vestu už jsem měl sbalenou v batohu, všichni na mě koukali velmi podezřívavě...
Můj kamarád se takhle kdysi svezl historickým vlakem vyhrazeným pro německou klientelu. V pracovním oblečení s kličkou do elektroskříně a legendou, že ho tam poslal vozmistr aby cosi ohlídal.
A za mého mlada, když začala být v módě "barevná hudba", vyprávělo se, jak v Praze někdo šlohl semafor aby měl ta světla. Prostě chlapíci v montérkách přijeli k semaforu a odmontovali ho.
Když na to má člověk odvahu, tuší, jak to funguje a chová se dostatečně sebejistě, věřím, že může projít hodně moc...
To metro teď byl vůbec extrém, protože se tam najednou motala spousta různých firem, my měli vesty oranžové, ale třeba AŽD žlutozelené, ani montérky neměli všici, hlavně manažeři měli často vestu přes oblek...
Na vestě i montérkách sice mají všichni název firmy, ale kdo vestu zapomněl, půjčoval si z auta...
Jediná klika, že sprejeři jsou na tohle moc hloupí, protože ve vestě by teď i malování sprejem na zeď vypadalo jako legitimní činnost... :-)
Kdosi umístil magnetickou geocache na nějakou kovovou konstrukci několik metrů nad zem na rušném místě ve městě a těšil se, jak se tam lidi budou krást po tmě.
Hned první parta hledačů oblékla montérky a za bílého dne tam přijeli s vysokozdvižnou plošinou :)
A vím i o případu, kdy kdosi takhle sebejistě za bílého dne odvezl nepoužívanou boudu bývalé trafiky ...
Na pobočce u nás kdysi rekonstruovali hajzlíky... měsíc jim trvalo, než firma obešla celej barák. Pak byl tejden klid a objevila se dodávka s maníkama v montérkách, že nějaký nedodělky. Makali jak divý, vrátnej jim držel dvéře, furt nosili něco sem a tam... večer odjeli, dvoje hajzlíky zamčený s nápisem "oprava". Třetí den to uklízečka nevydržela, že o ničem neví a klíč nepasuje... tak to otevřel zámečník. Uvnitř totálně vybíleno, ani kohoutky nezůstaly.
Tak tohle ti tak trochu závidím. Já bych se hrozně ráda někdy podívala za ty "zakázané dveře", kam můžou jen vyvolení.
Do pražských kolektorů se dělaly i komentované prohlídky. Budu se muset kouknout, jestli se stále konají.
Zase si to příliš neidealizuj, většinou jsou to fádní chodby se spoustou dveří, sem tam nějaké schody. Kromě absence oken se to příliš neliší od jiných socialistických budov... :-)
https://ulozto.live/watch/22112
Nevím, zda i metro nemá nějaký den otevřených dveří, každopádně to, co mi příjde jako nejzajímavější - kolejiště, je během provozu nepřístupné úplně pro všechny. Když není nějaká výluka, tak se veškerá údržba musí stihnout během několika hodin v noci, když metro zrovna nejezdí, takže oficiální prohlídku při dodržení všech předpisů si moc neumím představit...
Ale kdo ví, třeba až se bude otvírat nějaký nový úsek...
Neoficiálně se asi děje ledaco (viděl jsem i děti u strojvedoucího), ale to je pak riziko toho, kdo je tam pustí...
To se poddá, jen to chce vytrvat
:-)
https://vid.pr0gramm.com/2024/07/01...
Výlet k Irskému moři na pláž u Formby. "Veterán od Zálivu" se sápe na dunu. S franckama to jde v hlubokým písku dost blbě.:-)
To se nebojíte, že vám psy odnese vlna?
Tak jsem se po delší době zase vykopl "trošku dálejc", snažeje se vynaleznout nějakou racionální cestu na Brdy. V Mokropsech (Mokropsích??) jsem se propašoval přes železniční most, k velmi malé radost nějakých zahraničních dálkařů, kteří si vynucovali přednostní průjezd úzkým koridorem neskutečnou hlasitostí a naprostou bohorovností.
Ve Všenorech jsem to vzal "doleva" a vyšplhal to "hore kopcom" do Černolic a dál po "hřebeni".
Na hřebeni nad Řevnicí (Řevnicemi??) jsem to ale definitivně vzdal a otočil to k domovu. Hrubě jsem podcenil slunce a nedostatek skrýší před ním během stoupání a uhnal si solidní bolehlav (následovaný nehezkými věcmi na druhém konci po příjezdu domů).
Vcelku jsem za těch necelých pět hodin zdolal 75km, což není zase tak hrozné, vezmu-li v úvahu, kolik času jsem strávil zdoláváním toho hřebenu rychlostí chůze (VELMI optimisticky).
Věřím, že při lepším plánování, zásobování a logistice, odtamtud už to dál půjde a na ty Brdy se dostanu i s vlečňákem...
https://www.youtube.com/watch?v=ikKcw0hAtl0
Ukazuješ až sjezd z hřebene po silnici.
Nevím, zda je to pro tebe s tříkolkou použitelné, možná ne. Já na horáku ve Všenorech po vystoupání lesního stoupacího úseku k Černolicům, nebo prudší zkratky obcí, od místa kde se sejdou pokračuji vpravo po lesní silničce, která vede rovnou až na hřeben a vyhybá se Černolicům. Nahoře na hřebeni se silnička trochu ztrácí a hřebenovka se dosahuje skrz velmi řidký les skoro po rovině. Je to jen kousek. To je asi to místo, které by ti s tříkolkou nevyhovovalo. Dál už je to klasická brdská hřebenovka.
Mluvíš jako farář z Němýho Bobše. "Kde máš ženu, Mikovče?" Hajný: "na malinách." :-))
Docela dobré, takové hop tam a hop sem :-) 2 x přes Orlické hory s návštěvou Polska. Ve stručnosti Z deštného 300 m nahoru pak postupně houpačkou 600 m dolů a 700 m nahoru a 400 m zase dolů. Pěkných 103 km a 2.020 výškových metrů.
Lidí velmi málo a aut ještě míň.
Bylo to rychlé.
Vlastně jako všechno v téhle době. Oslavíš Vánoce, pak Husa, a už jsou zase Vánoce....
Ve Francii, alespoň podle medií to vře, ale tady je klid. Jakoby žádné volby nebyli. Andernos má takové trochu výsadní postavení zapomenutých lázní.
V 19. století to tu žilo, jezdila se pařížská smetánka, vilu tu měl i Toulouse-Lautrec.
Ale pak se stalo popularnější Azurové pobřeží, Nice, Cannes, Saint-Tropez. Zrušili železnici do Bordeaux, na jejím tělese je dnes skvělá cyklostezka. Bassin Arcachon od počátku tisíciletí se stává znovu populární oblastní, ale zájem se soustředí na samotné město Arcachon,velkou dunu du Pyla,nebo na druhé straně bazénu, Cap Ferret. Andernos zůstává masové turistiky ušetřeno, prozatím.
Je to místo pro lidi, co nehledají noční kluby, diskotéky a zábavu podobného druhu, to tu není.
To je vše v Arcachonu, včetně casina.
Tady je pár restaurací, pár obchodů s hadříky a suvenýry a pak přístav chovatelů ústřic, jejich "cabins" kde si pořídíte tucet těch naprosto čerstvých potvor za pětinu ceny než třeba v Paříži.
Je tu klid, ticho, pohoda.
Nemají tu ale pivo.Jen ten belgický Afflingem nebo europivo Heineken.
Nic není dokonalé, ale Andernos-les-Bains má k dikonalosti směle vykročeno.
To jsi, člověče mohl zůstat na Slapech, mohl jsi bumbat vychlazené plzeňské také někde na zahrádce u vody. To co vidím na obrázcích kdesi u frantíků je jaksi obyčejné neřkuli nicotné a do dokonalosti to má strašně daleko.
Na Slapech nemají moře a ústřice. Už dřív sem Jindra dával forky z té jejich ústřicové farmy i trhu s ústřicemi, stejně tak, jako jejich přípravu a servírování. Tyto obrázky beru jako ukázku, že se opravdu nejedná o výstavní letovisko, ale o obyčejnou vesnici, kde se člověk cítí "jako doma". Je fajn, že to tak nevidím jen já, ale i Františkacyklistka v tom vidí pohodu domova ;-)
No, ne tak docela.
Pokud tedy zůstaneme u toho konzumu, což je tedy velmi "plochý" pohled, ukážu ti místní tržnici.
No, langoše tam nemají...
https://photos.app.goo.gl/a6oByS3aS3ko55uaA
Ona i pláž Grand Crohot s Měřínem či Živohoští lze srovnávat jen v málo střízlivém stavu :-)
No, ne tak docela.
Pokud tedy zůstaneme u toho konzumu, což je tedy velmi "plochý" pohled, ukážu ti místní tržnici.
No, langoše tam nemají...
https://photos.app.goo.gl/a6oByS3aS3ko55uaA
Ona i pláž Grand Crohot s Měřínem či Živohoští lze srovnávat jen v málo střízlivém stavu :-)
Takže kromě moře a ústřic skoro žádný rozdíl s Měřínem?
Ostatně mám raději Balt který je blíž a také je tam krásně...ovšem v porovnání s Atlantským oceánem je Balt vlastně bahnitý rybníček. Ale jakmile je u Baltu pořádně větrno a dělají se vysoké vlny, tak možná by se trošinku oceánu podobal, ne?
Nevím, proč píšeš tyhle hlouposti.
Balt si pamatuji z mládí, ono se tenkrát jinak moc nemohlo. Rujánu a s bráchou, mě bylo 20 a jemu 16 jsme na kolech dojeli na ostrov Usedom, a cestou zpátky u Görlitz nám je ukradli.
Balt je jiný,to vážně nejde srovnat.
Jinak, oceán v Akvitánii má asi podobnou teplotu, voda 17 až 19, podle toho jak slunce svítí a odkud fouká. Jinak, protože je to hodně jižněji, když v létě svítí a je jasno, slunce fakt peče. Chladný vítr od oceánu ten pocit horka tlumí a vzduch ochlazuje, takže když našinec nedává bacha, spalí se fakt zle.
Každá oblast, pokud ji máš rád, je zajímavá a hezká. Francie je nejnavštěvovanější zemí světa, a podle toho to taky v sezóně v těch turisticky atraktivních zemích vypadá.
Andernos-les-Bains,ke masového přílivu zahraničních turistů zatím ušetřeno a to mi vyhovuje.
No, ten rybníček je vlastně celý bazén - tedy arcachonský záliv. Ale plážování se tam řídí podle přílivu a odlivu, stejně jako lodní provoz na bazénu.
Pláž Crohot je safra něco jiného.
To už je oceán. Crohot a Truc Vert jsou dvě pláže, kde jsou dobré podmínky pro surfování. Ono prý záleží taky na dnu u pobřeží. Naopak, ke koupání to moc není, větsinou je člověk fackován vlnama.
A taky je to dost nebezpečné. Často se tvoří tzv. Zpětné proudy, které plavce nesou do oceánu a přeplavat je nelze. Jsou návody a triky, jak se tomu vyhnout, volím jistotu, očumuji ze břehu, jak se Soňa v tom plácá...
https://photos.app.goo.gl/myhcgtSQrjwEnDzU7
Teda to zrovna vlny moc velké nebyly
Zvláštní, a to už jsem tu psal, je ten vzduch. Vlhký, hodně mořský, jinak než třeba na Azurovém pobřeží nebo u Montpellieru, o Španělsku ani řeči. Dělá to ten příliv a odliv a vysychající a znovu zatopené pobřeží a hlavně ten bassin.
Jezdím tam už pár let...
Našel jsem album z dob před covidí panikou...
https://photos.app.goo.gl/h2uivRVhBHajM8YZA
Něco o tom napíšu, protože takhle ve zkratce to nefunguje.
Proti gustu žádný dišputát, do DDR už nepojedu, stačilo v mládí.
No cesta Polskem k moři je asi nejlepší z blízkých cest pro volné táboření, svobodný pohyb a současně neuškvaření se na sluníčku. Docela o tom začínám přemýšlet.
Pokud jde o volné táboření, Francie je v tomhle hodně svobodná země.
Uškvaření či neuškvaření je věcí načasování cesty a pak taky štěstí.
Teď je počasí takové rozhoupané. U Loiry mě to smažilo fest, pořád kolem 30, hodně slunečno.
Jak jsem přijel do Gironde a Soňa vytáhla plavky, jako by počasí dostalo pokyn a bylo celý týden pod mrakem, 19-23 stupňů, občas zapršelo. A v pátek radikální zlom, zase jasné slunce.U bazénu je oceánské klima.
Pro cyklistu tam není nepřítelem ani vedro ani slunce jako spíš vítr
Kolem dokola je to asi 80 km, přes tu úžinu jezdí trajekt, kola berou. Všechno, snad až na 5 km po oddělené asfaltové cyklostezce.
Prostě takové poklidno pro dědečka, babičku a vnoučata.
Jo, je to daleko, ale zase nikoliv nedostupně daleko. Dva dny vlaky.
Jeden den přes Německo do Strasbourgu a další den TGV do Bordeaux a jsi tam i s kolem.
Ale oro cykloturisu to asi fakt není. Není moc na co koukat, kromě té přírody kolem, a i ta, je prostě sice krásná ale jednotvárná.
Fakt spíš na pobyt, když nechceš vedro, turistický ruch, vřískající děcka a pouliční prodejce tretek, jen tu mořskou baštu, vlhký vzduch a klid
Projet kus Francie by bylo asi pěkné. Jen tu žabožroutštinu neovládám a v obchodě ne všichni ovládají angličtinu. To by bylo jako přejezd z Rakouských Alp do nížiny Itálie. Jiný naturel a hlavně jen Italština. S Angličtinou ani s Němčinou jsem se občas moc nechytal. Mladí Chorvaté umí anglicky a většinou i německy. Se starými se dohodnu česky. Jen je tam strašné horko. Ke konci jsem byl už schopen šlapat v 35 stupních a na sluníčku. Ale do kopce to nešlo a bylo to trápení. Zato teď v Praze je mi zima :D
Ve Francii už to není tak zlé, jako to bývalo, mladí vesměs "basic" umí. S němčinou, s výjimkou Alsaska, je to lepší ani nezkoušet.
Naopak, mám problém, že se občas cítím "inzultován". Snažím se mluvit po jejich, ale zřejmě to některým tak rve uši, že, odpovídají stejně mizernou angličtinou.
Nekdy je takový dialog srandovní, oni na mě mluví anglicky, já odpovídám klonem frániny, a docela si rozumíme. Lidé našeho věku ovšem většinou jiným jazykem, než francouzsky, nemluví.
V obchodech, protože dneska samoobsluhy, problém nikde nebývá, v hotelech či restauracích taky ne, tam by ses bát nemusel.
Ale večer na pivě si nepokecáš, a to je docela škoda, protože jsou přátelští a družní. A lidí, co znají naší vlast, přinejměnším Prahu, docela přibývá, tedy mezi těmi mladšími.
Horko je protivné, já taky měl 4 dny na hlavě přilbu, což většino nedělám, a už tuplem ne na klidné cyklostezce podél řeky. Takže jse zachránil palici, ale odneslo to předloktí až po ramena, cyklistcké rukávy. Podcenil jsem to a docela škaredě jsem se spálil.
Ale to si fakt nevybereš, protože takovou delší cestu plánuješ dlouho do dopředu. V květnu může být fajn, ale taky vedro stejně jako prudké lijáky. Jistota je, že v červenci je vštší pravděpodobnost, že bude hic :-)
Teď špekuluju kudy pojedu do Montpellieru koncem srpna. Mám lístek na vlak ze Strasbourgu do Bordeaux, mohl bych se flákat koem toho Canal du Midi, najaře 2023 jsem tam fest mrznul, takže jsem koukal dojet a moc jsem kolem nekoukal. Nebo to můžu zrušit a vyjet na elektrice s vozíkem, hezky prostředkěm Francie - Orléans, Clermont Ferrand, Millau a pak přes vršky do Montpellieru, je to hodně kolem toho Massivu Central a nakonec ho stejně musíš přejet, tak by se baterie hodila. Navíc, Soňa stejně e-kolo i vozík musí přivézt, jezdíme s tím na pláž, tak kdybych jel Canal du Midi, vezu domu 3 kola, a taky se mnou musí na hotelu bydlet. Důvod zřejmý.
Mám na to asi 6 týdnů, abych se rozhodnul.
Jsou to starosti :-)
Já si spálil "skoro" pleš skrz díry přilby. Měl jsem strach, že budu mít flekatou hlavu, ale nějak se to srovnalo. Měl jsem na pleši tři krásné pruhy od děr přilby.
To horko na Istrii bylo takové, že mi vynechávala hlava. Nejen že to nešlapalo, ale i rovnováha byla nijaká a přemýšlení nefungovalo. Vždy bylo třeba zastavit ve stínu a chladit hlavu a také přehřívající se mobil. Měl jsem málo vody na polévání hlavy. Musel jsem jí šetřit na pití. Kolem Zadaru na konci jsem si už asi zvykl. Už jsem mohl šlapat a také tam už jsem jel po rovině kolem vody.
Tak to jsem měl kliku.
Ale na to, jestli ti bylo horko nebo ne, tu máme experta :-)
Já si to pamatuji podobně, blbě z vedra, hledám stín a chce se mi strašně spát.
Já to měl až na dva, tři vršky před Nantes kvůli zaplavené stezky podél řeky furt po rovině a jak se jede, tak vítr ofukuje, šlo to.
máś asi blbou helmu.
Moje díry jsou udělané nějak šikmo, že na hlavu nesvítí, a naopak, nabírají vzduch a chladí palici.
Byla jsem ve Francii 14 dní, projela jsem na kole trasu z Compiegne přes Remeš do Verdunu a můžu ti garantovat, že ti z žabožroutštiny stačí umět pár základních slovíček a z angličtiny (němčiny) čím míň umíš, tím raději se s tebou baví.
Domluvili jsme se všude, nikde nebyl problém.
Naopak - když viděli naše naložená kola a zjistili že jsme z Česka, tak měli sami snahu komunikovat třeba i rukama/nohama :o)))
No, za 14 dní před 15 lety se z tebe stal na Francii expert.... :-)
Je to tak, že Francouzi obecně mají rádi cyklistiku, rádi se zeptají odkud a kam a jak dlouho na cestě a tak. Naši vlast často neznají, ale i to se s postupně mění. Republique Théque málo, Tchécoslovaquie více a skoro všichni pak znají Prague. Nejčastější odpověď: nebyl/a jsem ale slyšel jsem od známých, že....
Tvrzení "čím míň umíš, tíme se s tebou raději baví" je srandovní, dá se spíše přetlumočit, čím hůře mluvíš anglicky, tím více ti rozumí a je to pro ně snažší.
Rozdíl mezi městy a venkovem je značný, stejně jako zaměstnanci ve službách jsou na tom jazykově lépe než ti ze zemědělství nebo fabrik.
Ovšem úplně jinou dimenzi komunikace a vztahu zaznamenáš, když malinko mluvíš po jejich, a už vůbec si nemusíš vypomáhat nákloností k cyklistům.
Nejsou štědří, nepozvou tě na sklenku a už vůbec ne na návštěvu, ale dokáží se hodiny bavit o lecčems, poradí kde lépe nakoupit, kde se dobře jí a co vidět a navštívit.
Pochopitelně, po první větě přichází "Odkud jste?" a další větou ti pochválí "dobrou francouzštinu" a ty dobtře víš, jak na tom jseš. Krajané žijící ve Francii říkají, že Francouzky budeš umět, až ti tvoji fráninu přestanou chválit - to jest, budeš mluvit dobře jen s nepatrným akcentem, kterého se nezbavíš nikdy.
Ale může tam být jiný problém, jejich akcent.
Na trajektu přes Garonne jsem se seznámil s tímhle chlápkem. Čeká se na nalodění, pak plavba, asi hodinu jsme klábosili. Jmenoval se Banik, a věděl, že jeho rod pochází někde ze severní Moravy. U nás byl několikrát, byl to zcestovalý chlap. Ale bohužel z Normandie a mluvil s tak specifickým akcentem, že mu bylo fakt strašně obtížně rozumět.
Ale pochopitelně, říkali jsme si věci, které "rukama, nohama" nevysvětlíš ani náhodou.
Nech si kecy na koledu, narcisi.
Píšu Brahmovi vlastní zkušenost s tím, že se vůbec nemusí obávat toho, že neovládá místní jazyk.
Nic víc, nic míň.
Ty píšeš "vlastní zkušenost" z 14 denní cesty po části severní Francie před 15 lety
Já jsem už pár posledních pár let zhruba třetinu roku někde ve Francii a píšu vlastní zkušenosti.
Zrovna v neděli jsem se vrátil q byl jsem tam asi 17 dní. :-)
Letos mám dost dobré skóre, asi 70 dní ve Francii.
Mluv o něčem, čemu rozumíš, tedy jestli něco takového existuje :-)
Právě proto nejsi schopen poradit Brahmovi adekvátně k tomu, z čeho má "obavy".
Pro něj je 14ti denní zkušenost užitečnější než mnohaleté zkušenosti.
Jsem mu to jasně napsal jak to je.
Ale je to fuk, protože jestli vyrazí, domluvíme se, a pojedeme spolu :-)
Můžu potvrdit přesně to, co píše radka, je to tam pořád stejné, jako před 15 lety.
Nebo asi takhle - samozřejmě můžeš mít obavy z toho, že neumíš místní jazyk.
Mám je pokaždé, když se tam chystám.
Ale nakonec se člověk vždy nějak "domluví".
Většina Francouzů (Němců, Španělů), se snaží vyjít vstříc, nejsou kvůli tomu protivní, spíš je mrzí, že si nepokecají.
Ale ani ve Francii nejde vyloučit srážku s blbcem, s tím je potřeba počítat, že se to nepovede napoprvé.
Ne, není to jako před 15 lety, vážně není.
Vyrůstá mladá generace, která tráví hodně času na netu, a znalost angličtiny se ve Francii docela zlepšila, což ovšem ty nemůžeš posoudit.
Samozřejmě, obavy jsou zbytečné, protože na tom nejzákladnějším se domluvíš všude, a většinou ani mluvit netřeba a skoro všude.
Ano nepokecáš si, tedy poznání realií je poněkud stížené.
Frekventované kulturní památky mívají vícejazyčné letáky i popisky.
Ale leckde je to jen francouzsky, třeba v tom museu Camarque
https://photos.app.goo.gl/ApwngGfxot1rHBrE7
Ale i v museu vína v Bordeaux, nebo v Cité d'Espace, parku vesmírného výzkumu v Toulouse, což jsou hodně velké atrakce
Basic dneska umí v Evropě skoro každý
Stejně je srandovní, jak ti hned hoří prskavka u zádele, jakmile na dotazy k Francii zareaguje někdo jiný :o)))
Ne, připadá mi směšné, že potřebuješ dodat svoje 15 let staré "zkušenostill" ze 14 denní po severní Francii.
Ty totiž o té zemi nevíš vůbec nic.
Já byl v té době v Japonsku, na 6 týdnů.
Netroufnul bych se komu koliv radit, jak to tam chodí dneska.
a jako první jsem mu vysvětlil, že obavy jsou zbytečné stejně jak to tam s jazyky je.
Myslím si, že já jsem ten pislední, kdo by kohokoliv od cesty do Francie, nakole ale i bez kola, odrazoval.
Ostatně, jak si tam poradit docela podrobně, na 650 stranách píšu tady:
Francie na kole a elektrokole
https://online.fliphtml5.com/vrrnn/evpx/index.html https://online.fliphtml5.com/vrrnn/evpx/index.html
Ovšem názor: čím míň umíš, tím lépe se domluvíš, mě přijde srandovní a někde jistě tuhle myšlenku použiji i s citací autora :-)
Autorem citátu "čím míň umíš, tím lépe se domluvíš" jsi ty, při citaci na to, prosím, nezapomeň.
Tebe se problém jazykové bariéry ve Francii dávno netýká, v tomhle směru mají určitě víc zkušeností lidé, kteří francouzsky vůbec neumí a přesto se nebáli jezdit po Francii na kole.
Třeba já, radka.. a jistě by se našli i další.
No, my letos na cestě Polskem měli v květnu "pařák jak kráva" a moje kamarádka, která byla přesně ve stejném termínu na Balkáně (Albánie, Makedonie) tam klepala kosu.
Totéž jsem zažila 2014 v červenci na Labské. Já přijela spálená a dcera z Chorvatska nachlazená.
Není na to počasí dnes žádný spoleh.
Tak jsme dojeli domů, se všemi koly, což nebývá tak často.
Ale abych měl cestu napínavější, hned co jsem nahodil ten náš kolovoz, rozsvítila se kontrolka "závada motoru, vyhledejte servis". Naštěstí po pár metrech to ukázalo AddBlue a napsalo "Závada systému řízení emisí, po 2000 km nebude nožné vozidlo nastartovat".
Pochopitelně jsem hned dolejval AddBlue, ale vešlo se ho tam 2 litry, tedy AddBlue dost, skutečně nějaká závada.
Domů 1590 km.
Říkám si: Když se nic nepokazí, dojedeš. Hlášení se postupně upravovalo, poctivě mi to každých ujetých 50 km hlásilo, ol za kolik kiláků už nenastartuji.
Dojel jsem, mám jestě 400 k dobru, tak i do servisu dojedu. Čas koupit nové auto tohle má 290 tisíc, a zdá se, že začnou problémy.
Pochopitelně, nejel jsem na jediný zátah, přespali jsme v Strasbourgu, 630 domů, říkalo mi to, že nenastartuji ta 1050...
No, ne že by to nebyl trochu nervák...
Věř stroji, že nekecá.
Náročné.
Vyrazil jsem na ten tolik odkládaný výlet. V pátek po ránu jsem se vypravoval jak chudý král do boje, 6x se vracel jestli jsem na něco nezapomněl, abych po prním půlkilometru když přešel mrak zjistil, že nemám sluneční brýle. Nu, nevracel jsem se už.
V Radotíně jsem přemostil Berounkuobkroužil Lipence a zapadnul do zelených částí mapy. Víceméně podél dálnice se přes Černolice dostal na křižovatku na které jsem minule otáčel k domovu, tentokrát však pokračoval dál. Na Soudném jsem trošku bojoval sám se sebou, jestli to nevezmu po červené těsně podél Klondajku, ale nakonec jsem se rozhodl hrát to na jistotu a pokračovat po cyklostezce. Raketovou základnu sice neuvidím ani z dálky, ale zase bych měl bez potíží projet. Jak jsem totiž už zjistil, vzhledem k celkové soupravě, asfaltové povrchy jsou to čeho bych se měl držet, pokud to jen trochu půjde.
Přes Hostomice, Běštín a Ohrazenice jsem konečně zapadl do CHKO Brdy. Na tomhle úseku jsem taky přenocoval a ačkoliv hodně na divoko, po všem tom pedálování se mi spinkalo moc dobře.
Na Jordánu jsem se podíval na Benešák, a k Padrťským rybníkům. Tam jsem vyhlásil vrchol výletu a bod návratu. Rychlý obídek mi na místě excelentně zkazila trojice rádoby trempů, kteří hulákali na celé kolo, malborkama vyuzovali širé okolí a zapíjeli to bráníkem z petky. Opravdu jsem tady takovou společnost nečekal...
cestou zpátky jsem lízl dopadovou plochu Tok a ačkoliv to byl už jen kousek, zavrhl jsem vystoupání na vrchol. Tlačil mě poněkud čas, nocovat jsem chtěl mimo území možného výskytu náhodné munice. Těsně před opuštěním CHKO mě zastihl liják, který jsem chtěl absolvovat už pod plachtou - přišel tak o dvě hodinky dřív než jsem ho čekal. Přečkal jsem ho pod přístřeškem a pokračoval dál.
Nedostal jsem se ale ani do Ohrazenic, když mě stihl druhý, ještě vydatnější. Mezi loukami se ale člověk nikam neschová, a tak jsem byl totálně durch.
Místo brzkého nocování tedy padlo rozhodnutí vyhnout se zeleným územím a maximálně úsporně dojet až domů. Do Roudnice je to kousek, podle map něco přes hodinku a z Roudnice už to znám prakticky zpaměti, cesta rovná hladká a po cyklostezce mimo dopravu.
V Roudnici si pod mostem udělám kafe a pojede se vcelku dobře.
Jsem si myslel.
Někde za Hostomicemi, zrovna když jsem si řikal jak moderní materiály zvládnou vcelku rychle uschnout mě chytil další (už poslední) slejvák tohoto výletu. Chvilku jsem věřil, že ho přečkám pod stromem, ale pak se listy otočily a já seznal, že mokřejší už nebudu - prostě to technicky nebylo možné.
Do Roudnice na stezku jsem se víceméně za světla dostal, nicméně vaření kafe jsem vzdal. Ne že by něco horkýho nebodlo, ale dávala se do mě strašně rychle zima a vzhledem k setrvávajícímu dešti nemělo cenu převlíkat se do suchýho.
Kafe jsem tedy nahradil ionťákem, co měl původně podpořit zítřejší návrat na slunci, a opřel se do pedálů...
Dál to bylo trochu jako ve snu, vytrvalý déšť, mokré úplně všechno, voda sršící do blatnků tříkolky, přívěs rozmetající vodu ve vysokých obloucích, tma vůkol. Naslepo bych si to netroufl, ale tuhle stezku opravdu mám naježděnou, takže jsem tlačil domů a jediné co mě děsilo, byla možnost technické závady - lepit duši bych za deště potmě skutečně NERAD.
Nakonec jsem to zvládl a po půlnoci už seděl ve sprše a těšil se do pelechu.
Suma sumárum, něco přes 180km, z toho 70 první den. Ten časový odhad mapám ale naprosto nevěřím.
Hrubě jsem totiž neodhadl kamže se to s tříkolkou a návěsem chystám a většinu času trávil stoupáním rychlostí pomalé chůze. Z původních plánů "na hodinku" se tak stával ultimátní quest na dopoledne.
Nikdy v životě jsem nepotkal tolik elektrokol, povětšinou s důchodci či předdůchodci v sedlech a ač uznávám, že asi nění vhodnější místo kde je používat, stejně jsem zuřil v každém kopci kde mě předjížděli rychlostním rozdílem několika tříd, zatímco já cedil pot a táhl se jako slimák.
Docela dobré osvěžení ranních toulek městem. :-)
Akorát se to posílení míru drobet prodraží. Ale co už, na sklonku, když se pije s Mírou. :-)
Ty o sklonku mluvíš, co tě znám - a že už to budou takřka dvě desítky let :o)))
Plzeň potěší a když je zle, klidně i z plechovky :-)
Jo, ale jen když je ze sedmýho schodu. :-)
V 35 stupních u pumpy vypiješ jakékoliv pivo. Nejlepší je jakýkoliv radler, protože se ti točí hlava i jen z toho horka. A nemusí být ani z ledničky. Stačí že je z klimatizovaného krámu.
Víš cos napsal? Pivní kacířství nejhrubšího zrna. To už bylo snad lepší dávat si první pivo v pět ráno v nádražní hospodě v sedmdesátkách.:-)
Já ti rozumím a v pohodě pražského počasí a domova s tebou souhlasím. Přesto píšu pravdu. V 35 stupních ve stínu a jízdě na kole po osluněné silnici bys vypil asi úplně všechno.
Tenkrát jsem pivo vůbec nepila. Celý den na poli s balíkama slámy bez kouska stínu. Seděly jsme s Pralinkou u kastlu, kde zbývalo jedno pivo a jedna kofola, oboje teplé jak ... (však víš jak co). Vyřešily jsme to tak, že jsme daly na ex půlku toho piva a na to půlku kofoly. Sodoma Gomora běs :-D
To je normální diesel. Nikdy jsem to nepil, ale bylo to kdysi docela v módě. Dávno před tím, než se tady začaly prodávat radlery.
Původní radler je pivo s citronovou limonádou, diesel je s kolou. Všelijaké ty jiné radler příchutě jsou až nějaký markeťácký výmysl, ale Lübzer radler je pořád nejchutnější. Bohužel ho tady mají jen v Lidlu, zato si člověk může vybrat jestli je normální nebo nealkoholický.
Mimochodem, při posledním nákupu jsem si všiml, že lákají na Lidl apku i v "našem" Lidlu.
Já měl jen 33, tedy taky na prosluněné, a byl jsem vypeskován, že jsem psal cosi o "poledním žáru" :-)
Radler je na prd. Moc sladkej. Buď cyklopivo (7, 8, 9 ) nebo nealko. Ovšem ne Birel, to je hnus nepitelnej. Koukni co dělá Alois, Hostivar, Šestajovice, Dolní Počernice....
V Rakousku je Rádler doma a dělají ho dobrý. Ve Slovinsku mají nevím co. V Itálii rádlera nemají vůbec a v Chorvatsku mají vlastní a i pitelný. Nejhorší sračku jsem si koupil v dnes v Praze v Normě.
já se ve vedru naučil sebou vozit slabý rozpustný neslazený kafe. Thein (čaj) a kofein (kafe) jsou bratranci, působěj stejně.. zažene mě to žízeň, může to být studené, nebo ohřáté sluníčkem a furt se to dá pít...
Když má být hodně vedro, vezu si i velice slabý vinný střik.. na tohle jezdili starý cyklisti na jihu (Itálie). Neopiješ se, na to to nemá sílu a není po tom blbě, jako když piješ jen čistou vodu, je to takový praionťák.
Jo a pak si vozím slánku a občas si líznu. Po jontových nápojích a gelech bliji, tak takto starodávně
Pít v tom horku musíš, jinak chcípneš. Po čisté vodě se ti brzy udělá blbě. Když se dostaneš ke krámu, tak jdeš nakoupit do klimatizace a trochu vychladneš. No a koupíš toho rádlera. Po něm se neopiješ a žaludku to udělá dobře.
Člověče to za jízdy neudělám.
Jo, studenou kolu, ale pivo. Asi bych už neodejel. To až v cíli.
Zdá se, že si byl s vedrem konfrontován poprvé.
Protože asi 30 let jezdíme v srpnu do Španělska (ne Katalanska, to je moc na sever) tak už vím, co mě čeká...
18:30 večer, 43 stupňů ve stínu, čas na sklenku s španělskými kamarády
Omyl Plzeň nepotěší. Ani jiné chcanky z Plzně s vyjímkou Ravena. Nevím, jestli ji tak neustálou "optimalizací" zhnusili (není to ani 11, ale cca 10,7, proto napůl posměšně Únětice dělají 10,7), nebo se malé pivovary co navštěvuju vypracovaly tak, že Plzeň je oproti nim předražená chcánka na úrovni Gambrihnusu, Prouda, Starobrna, Staropramenu.... To i ten Kozel je pitelnější.
Asi bych nebyl tak kategorický. Po padesáti km mi přijde lahodná i 10 Staropramen v Hospodě U Blanky ve Lhotě u Brandýsa.
Poslední kyseláč ze Všejan mi přijde jako bomba. A někdo jiný by to nevzal ani do ruky.