Abychom mohli pokračovat v diskuzi, která začala tady:
https://www.nakole.cz/diskuse/30645-jake-to...
Diskuze se vedla k tomuto videu:
https://ulozto.live/watch/17157
A budu ráda, když Jrr napíše i další pokračování k jeho kurzu ve skocích do vody v Podolském bazénu.
Slibuji, že mu tu startovní šipku do prázdnin nafilmuji :-)
Na mém rodném koupališti taky stávala věž. Šipku z trojky jsem dával, pětku jen po nohách. Ale ten pád po zádech, to by mi mozek nedovolil. Za nás byl největší odvaz "námořník", šipka s připaženýma rukama. Ale všichni jsme se snažili skákat s odrazem, aby to nešlo hluboko. I plavčík to tak chtěl, asi kvůli bezpečnosti.
Ono je to individuální, pád vzad mi připadá snazší než vzad skočit a dopadnout po nohou. Ale možná jsem jediný, komu nevadí padat, ale má problém skočit...
Šipku s připaženýma rukama jsem zkusil kdysi jednou. A mozek se tomu nápadu hodně bránil, to už bych asi znovu nezkoušel. :-)
Do toho bych nešla, hlavou napřed ne. Voda není vzduch :-)
Ona to rozhodně nebyla každodenní aktivita, většinou jednou a dost, už se vědělo, kdo to dal. A jen na koupališti, kde byla hloubka.
Záleží na okolnostech. Při skoku z bloku pod přiměřeným úhlem samozřejmě i hlava rozrazit vodu zvládne. Nebezpečné by asi mohlo být při výrazném zaklonění krku... a nepochybně při střetu se dnem...
Zákeřné je, že ty ruce mají zásadní vliv na těžiště, nebude jednoduché skočit stejně jako normálně...
Vzhledem k tomu, když jsme se učili pádat do šipky z 3m, občas mi ruce nevyšly přesně v linii a cítil jsem pořádnou ránu do čela, vůbec bych neuvažoval o tom, že bych z 3m ruce před sebe nedal. :-)
No a potom z 5m už to byla pořádná pecka do dlaní pokaždé, ono už ten zvuk, co se ozve, budí celkem respekt. Tam by to do hlavy bolelo určitě... :-)
Tak u mě bohužel budou už jen 3 lekce kurzu (když jako jediný udržím 100% docházku). Tedy mohl bych si asi zaplatit další čtvrtletí, ale to nepředpokládám, teď už dostane přednost kolo, inliny, slacklina a koupání venku. Navíc ve středu bývají v okolí závody v orientačním běhu (trénikové primárně pro děti, ale mě tam tolerují), což bych nezvládal, když po úterku bývám v práci jen do počtu a snažím se tam neusnout... :-)
Plán je naučit se co nejvíc věcí, které by šly trénovat přes léto na koupališti a kdybych přecijen nakonec přišel na to, jak se z prkna správně odrazit (trenérovi už asi došly nápady - chápu co po mě chce, ale dělám něco jiného), pak se nabízí pokračování na podzim, jestli kurz pro dospělé znovu otevřou...
Za tři lekce ještě bude skoků! Když si vzpomenu na tvé pokusy na rybníku a kams to až dopracoval, to je úžasné. Ty jsi takový sveřep, i s tou chůzí po popruhu. A spoustu už jsi toho zvládl. To se nedá ti nefandit :-D
Jako před časem jsem na to téma, kdy jsem se tu kdysi ptal, jak se naučit šipku, nostalgicky vzpomínal...
Když si tam vyprávěla o svém zážitku s 3m prknem a tréninkem, nenapadlo by mě, že jednou zažiju něco podobného... :-)
Jo, když si vezmu nějakou blbost do hlavy, tak se toho jen tak nepustím, prostě beran... ;-)
A zatímco skoky do vody mě přitahovaly už dávno, jako spousta jiných věcí, ke kterým absolutně nemám talent, tak ta slackline byla dílem náhody. Kdybych si před třemi lety rozplánoval čas jinak, možná bych se po popruhu nikdy neprošel... tak uvidíme, jakou další ztřeštěnost se budu chtít naučit příště? :-)
To jsem se chtěla zeptat, ten pán, co často stojí za tebou na můstku je ten trenér? A proč ti ostatní vynechávají, nemají čas nebo to vzdávají či je to nebaví? Přece, když se tam hlásili, tak snad počítali s tím, kdy a jak často to je. Sám víš, že o takovýmto kurzu jsi před dvěma lety (nebo už je to dýl?) jen snil a nikde žádné nedělali.
Ne, trenér stojí na zemi pod kamerkou a sleduje nás z boku, v záběru nejspíš vůbec nebude. Posledně jsme byli jen dva účastníci, takže je to jasné.
Přihlášeno bylo 6 lidí, nejvíc jsme přišli 4. Já to nehodnotím, Pražáci, jejich věc. Naopak když jsme takhle dva, nemusím na nic čekat a mám plnou pozornost.
Sice často nemám radost z toho, co mi trenér říká, na začátku jsem si na intenzivní zpětnou vazbu musel dost zvykat, ale proto jsem si ten kurz zaplatil, abych se dozvěděl co a jak a nemusel na to přicházet pokus/omyl, takže v pořádku a smůla pro ty, co nechodí...
Tak každopádně je to dobré, když se ti může věnovat víc, jak kdyby tam všichni chodili. A i skoků asi víc naskáčeš :-)
Jednu chvíli jsi říkal, že tě to začíná nějak svazovat, že když jsi nad tím nepřemýšlel, taks prostě skočil. Přijde mi, že tu fázi máš úspěšně za sebou, skáčeš pořád a posouvá se to.
Já jsem se po nácviku odrazu přes tyčku zasekla a už nikdy jsem do toho nesebrala odvahu, prostě blok.
Jo mně to vyhovovalo, když jsme byli jen dva. U mě zkoušel vyřešit ten odraz, vymyslel, ať dám před skokem ruce za hlavu a při odrazu zkoušet současně napnout ruce i nohy...
Po kolegovi mezitím chtěl odrazit se z 3m prkna vzad a otočit se v letu o 180 stupňů okolo svislé osy = dopadnout po nohou vpřed.
Kdyby opravdu dorazilo 6 lidí už by to čekání ve frontě bylo docela dlouhé...
Ten trenér to asi neříká a nevysvětluje pomocí fyziky, změny těžiště, změny momentu otáčení, ale zase ví jak. Zkusil jsi si to přebrat trochu exaktněji, nebo je to pro použití nesmysl?
Zkusím v úterý s trenérem promluvit, jestli když mne uvidí, tak mi nevysvětlí, že lehce přitloutstlého geronta je nejbezpečnější nic neučit. Kdyžtak to s ním zkusím na podzim. To už bych mohl vypadat trochu lépe. Zatím mi to jde, ještě shodit asi 13 kg.
Zase upřímně abys dobře skákal do vody, vůbec nepotřebuješ rozumět fyzice. Potřebuješ jen vědět, co máš udělat a pak to realizovat. Ideálně pokaždé stejně, žádná improvizace se běžně nekoná, za tu vteřinu ve vzduchu stejně nic nevymyslíš.
Tudíž vnější pozorování, že třeba pokrčené nohy v určité fázi, se projeví na dopadu vždycky takhle, je pro dosažení cíle užitečnější než matematické odvození vzorce pro výpočet polohy těžiště. To by mohlo dopadnout jako s tím čmelákem, co nemůže lítat, jen o tom neví...
A důležité jsou rovněž zkušenosti a know how, existuje spousta průpravných cviků, které by pro cílový skok měly fungovat jako dílky skládačky...
Trenér zmínil, že nějaký zájemce chtěl na skoky brát čtyřleté dítě, to byla jediná zmínka, že někomu řekl NE. Ale nevím, je možné, že po roce zkušeností s dospělými bude víc vybírat... :-)
Předpokládám ale, že primárně si musíš své možnosti a rizika zhodnotit sám, případně se ptát doktora. Nám hned na začátku říkal, že nic není povinné, takže když něco konkrétního nechceš dělat, žádný problém. Evidentně je schopný i různým lidem v rámci skupinky dávat různé úkoly, aby se ti šikovnější nenudili, ale většinou děláme všichni totéž.
A samozřejmě trenér ti řekne, co máš dělat před skokem a co bylo dobře/špatně po něm, má možnost korigovat výchozí pozici opřed skokem, ale jakmile se dáš do pohybu, už tě nikdo před gravitací nezachrání...
Mimochodem, když jsi psala, že máš na skákání z prkna blok a vadí ti i skluzavka, nepřemýšlela jsi třeba o tom zkusit to překonat?
Co si vzpomínám, tak v 2009 po první srážce s autem, jsem nějakou dobu uvažoval, zda vůbec ještě jezdit na kole a do značné míry to vyřešilo lehokolo, na kterém jsem se cítil bezpečněji...
Několikrát jsem si natloukl na inlinech, to jsem pak brusle vždycky dobu nechtěl vidět...
A třeba vloni při snaze naučit se na slackline vstávat ze sedu, jsem se praštil do loktu tolik, že jsem si zuby pár dnů čistil levou rukou...
Ale zatím vždycky, když se mi nějakou překážku podařilo překonat, tak jsem měl ze sebe radost, že jsem to nevzdal...
Samozřejmě je možné, že prostě žádný blok u mě ještě nebyl tak velký jako ten tvůj, navíc to je blbost, bez které lze spokojeně žít... ale když ti nevadí skákat do vody z bloku, věřím, že bys zvládla při nejmenším metrový prkno... ;-)
Já jsem tak nějak zkonstatovala, že prostě jsou věci, které nemusím dělat :-)
Něco podobného jsem zažila coby ani ne desetileté pachole, kdy jsem s bráchou šplhala po skalách a skončilo to tím, že jsem se na jednom šutru zasekla a musel mě spustit jak balik po laně dolů. Už jsem pak na skály nelezla. Zjevně mi výšky nedělají dobře.
Tak jasně, není důvod se nutit do něčeho, co dělat nechceš... na druhou stranu jsem už zjistil, že spousta věcí, které jsem považoval za příliš obtížné nebo zbytečné, jsou vlastně super, když jsem se donutil udělat první krok...
Jako všechno se neujalo, před lety třeba kurz sebeobrany jsem poměrně brzy vzdal, jelikož mi záda jasně dávala najevo, že jim vadí, když se mnou někdo hází o žíněnku.... nicméně při pohledu zpět převažují věci, kdy mi je líto, že jsem nějaké příležitosti kvůli obavám nevyužil, protože často už další šance nepřišla...
A bohužel to neplatí jen o sportu... :-/
Já jsem těžký fobik - i ti nejotrlejší tělocvikáři vzdali ideu, že mě dostanou na nářadí, přimějí slaňovat atd. Vejšky přemáhat prostě nebudu, po letech na lehokole jsem zjistila, že ani to vzpřímené kolo už asi nezvládnu.
Ale: párkrát jsem se pokusila jít do sauny a donedávna v ní nikdy nevydržela déle než do prvního nádechu. Prostě po pár desítkách vteřin zdrhám s pocitem, že se dusím.
A pak jsme začali plánovat tu cestu k Baltu. A v květnu. A dočetla jsem se, že Balt má tou dobou okolo dvanácti stupňů. A začala jsem hledat nějaké návody k otužování a všude doporučovali i saunu, že zlepšuje termoregulaci apod. Při teoretickém samovzdělávání jsem se dočetla, že sauna je sice vhodná pro každý věk, ale že pokud s ní někdo dosud nezačal a není na to zvyklý, po šedesátce se už začínat nedoporučuje.
Tak jsem se nějak kousla - a fakt na poslední chvíli to stihla!
Ještě to nemám tak úplně vymakaný, plných patnáct minut přesýpacích hodin nedám, ale řekněme deset už jo!
Někde už jsem to asi psal, na základce jsem z tělocviku dostával dvojky jen proto, aby mi to nekazilo vysvědčení. Jakýkoliv pohyb byl pro mě problém.
Pak na střední už jsem měl papír, že mám kvůli křivým zádům mít dvoje učebnice a "zakázané dlouhé běhy", což jsem s kreativitou sobě vlastní aplikoval na vše nad 50m.
O žádném nářadí nikdy nebyla řeč, na té střední se prý stal nějaký úraz a naše učitelka češtiny, paní v letech, co měla tělocvik možná z donucení, nechtěla nic riskovat, takže jako jediné nářadí si vybavuji shyby na hrazdě, protože měla tabulku a snadno se to známkovalo. Jinak se jen běhalo, hrál basket nebo fotbal, já se většinou flákal...
Byl tam podobně "postižený" spolužák, takže když ostatní běhali, my diskutovali o Star treku...
Nebýt toho, že mě během střední začalo bavit kolo, dost možná bych dnes trávil čas u televize a vážil 200 kg. :-)
Pak během vysoké jsem si jako tělocvik zapisoval plavání, přišlo mi to jako nejmenší zlo. Vtipné bylo, že to plavání bylo v Podolí a na poslední hodině jsme měli možnost si z věže skočit... vůbec by mě nenapadlo, že se sem o 20 let později vrátím zrovna kvůli skákání... :-)
Teprve v posledním semestru jsem si napůl náhodou zapsal k diplomce ještě tělocvik - lezeckou stěnu. Ostatní sporty, aktivity a první závody přišly mnohem později, když už jsem normálně chodil do práce.
Takže i když samozřejmě platí, že chce-li to člověk ve sportu někam dotáhnout, musí začít už od dětství, myslím, že jsem jasným důkazem, že ledacos se dá ještě zvládnout i v dospělosti... :-)
Výšky nepotřebuji. Ale jak píše Ifča, že už ani normální kolo moc nedává, tak já jsem se na kole jako dítě nikdy nenaučila. Ač se se mnou brácha trápil, běhal se mnou, jakmile jsem zjistila, že mě nedrží za sedlem, hned jsem ztratila balanc. Vlastně jsem se rovnováhu naučila držet na koních, po několika letech jsem i to kolo dala a dnes už jezdím i bez držení.
Dnes jsem za kolo vděčná, je to rytmický pravidelný pohyb, při kterém neměním polohu, krásně se prokrvuji, nevyžaduje to velké úsilí a vydržím tak v pohybu celé hodiny. Při činnostech, kdy měním polohu či dynamicky měním sílu a rytmus, se mi začne točit hlava až tmět před očima, to prostě dělat nemůžu a lepší už to nebude.
Víš, že si ještě pamatuju, jak jsi kdesi - tuším na "kočce" - psala, že vůbec nechápeš, jak může někoho bavit jezdit na kole?
Ten obří pokrok mě ještě pořád fascinuje.
Tak pořídila jsem to hned, jak jsem dávala pryč koně. Abych měla činnost. Ale mnoho let trvalo, než jsem potkala kolo, na kterém to teprve začalo být zajímavé. S tím originálním trekovým kolem to fakt nešlo, byť jsem byla zodpovědná a snažila se na tom jezdit. za to vděčím Favoritce, to bylo, jak kdybych konečně slezla z pivovarského valacha a přesedla na plnokrevníka. Byť starého a chromého, ta jiskra se neztratí.
Ententýky, tentokrát třeba sem... :-)
Odpoledne jsem si udělal další výlet do bazénu v Pardubicích. Snad už ani nedoufám, že odraz z prkna zlepším, to jen abych neměl v úterý, až mi to zase nepůjde, výčitky, že jsem mohl udělat víc...
Odnesl jsem si dva negativní zážitky:
1) Nějaký pitomý harant mi téměř skočil na hlavu. Přišlo by mi logické, když za někým stojím frontu na skákací prkno, že aspoň počkám, kde ten člověk vyplave, já navíc vždycky koukám i do vody, zda se nějaký pitomec nepotápí zrovna pod prknem...
Snažil jsem se odrazit nahoru a dopadnout svisle, jak po nás chtějí. Tentokrát se to celkem povedlo, takže jsem se dostal až ke dnu a doplavat k hladině potom pár vteřin trvá.
Naštěstí jsem neplaval přímo vzhůru, ale šikmo do strany, abych byl co nejdřív mimo dopadovou plochu. Když jsem byl skoro u hladiny, cítil jsem, jak mě asi nohou líznul kluk, co skočil do stejného místa. A ještě zmetek koukal uraženě, když jsem mu na hladině nadával!
Koukal jsem, co dělá plavčík, nic. Měl jsem pokušení jít mu říct, že místo šikanování lidí, co by se chtěli naučit salto, by mohl hlídat, aby děti neskákali lidem na hlavu, naštěstí jsem odolal, stejně by to k ničemu nevedlo.
2) Usoudil jsem, že skákání stačilo a přesunul jsem se na druhou stranu bazénu, kde mají lezeckou stěnu. Je tam 5 barevně rozlišených cest, jsou celkem lehké, ale co jsem koukal, většině to moc nejde.
Já si je chtěl postupně vylézt všechny (jako obvykle), tak jsem vždycky počkal, až se některá barva uvolní, vylezl nahoru, skočil do vody a čekal na uvolnění další barvy.
No a když jsem byl nahoře u poslední zjišťuju, že nejenom někdo leze pode mnou, což je proti všem pravidlům a hlavně proti zdravému rozumu, když ten člověk může kdykoliv spadnout, ale pět lidí se vedle sebe pokoušeli lézt všech 5 cest a vůbec neřešili, že je někdo nad nima, který pak logicky nemůže skočit dolů?
Asi 30 sekund trvalo, než vůbec pochopili, co po nich chci...
Plavčík nic, asi číhal, kdyby někdo chtěl skočit salto.
Tohle není problém těch lidí, kteří jsou hloupí a neví co činí, ale toho plavčíka, který je hloupý úplně stejně, poněvadž nekoná, ač za to odpovídá.
Lidi by si správně měli přečíst návštěvní řád a dodržovat ho. Na tohle by ale měl stačit i náznak samostatného myšlení...
Hlavně to, zda za něco plavčík odpovídá, ti reálně moc nepomůže, pokud by se ti kvůli nějakému pitomcovi něco stalo, ty budeš mít pokažený den, případně zbytek života.
A bazén se z toho vyvlékne tím, že máš v řádu napsáno, že atrakce jsou na vlastní nebezpečí....
Kdyby se něco stalo, tak to bude posuzovat soud a jak to dopadne Bůh suď. Ale plavčík je patrně zodpovědný za dodržování návštěvního řádu, takže ten by se z toho nevyvlékl. Mohl bys ho poučit, třeba by trochu pomohlo.
Realita je taková, že soud ti zdraví nevrátí, i kdyby zrovna dopadl dobře...
Já jsem včas zhodnotil, že půjdu-li plavčíkovi říct, co si o jeho práci myslím, dost možná už sem příčtě nebudu moct a o jiném bazéně s přístupným skokanským prknem (byť jen 1m) ve východních čechách nevím...
Zatím jsem učinil závěr, že o víkendu sem už nejdu. Víc lidí - mnohem víc rizika. Ve čtvtek odpoledne to bylo celkem v klidu.
Samozřejmě je to jen o pravděpodobnosti, jistotu člověk nemá nikde...
Velmi doporučení hodný přístup. Ani plavčík neovlivní toho pubertálního blbečka co se vrhne dolů zcela bez přemýšlení. Na toho platí jen vyselektovan hodiny platících skokanů, kteří tam nikoho cizího nepustí. Bohužel ani tebe, pokud k nim nepatříš.
Totéž řeší horolezci u frekventovaných cest s dvojkou lezců v cestě nad sebou. Lítají šutry. Ale horolezců je málo a hory jsou veliké.
Jo, starý zlatý časy. Na našem velkém koupališti býval jeden-opravdu jeden plavčík, který mimo jiné naučil spoustu lidí plavat. A měl obrovský respekt, hvízdnul a už byl klid. A přitom nebuzeroval zbytečně.
A prostor po skokanskou věží nebyl ohraničen sítí, plavec chápal, že plavat pod věž, když na ní někdo stojí není dobrý nápad a skokan by zase na plavce neskočil.
Zažil jsem periodu povolených skoků do vody z věže ve Waldmunchen (nad u má být přehláska a já to neumím). Plavčik stál vedle můstku a pečlivě řídil provoz skokanů a nikoho z plavců pod věž nepustil. Po skončení hlídání věž zavřel. Tak vypadá dodržování provozního řádu u Němců.
V Podolí to řeší sítí a když ji občas někdo podplave, tak po něm prý trenér kromě nadávek házel boty... :-)
Jinak u každé plošinky nebo prkna (s vyjímkou úplně krajních) máme nařízeno vždy plavat přímo pod to prkno, ze kterého jsi skočil a tamtudy z vody vylézat (což je radost).
Když jsem poprvé skočil z 5m, tak jsem na to zapomněl a plaval ke kraji (nikdo tam neskákal), tak mi pak bylo po zásluze vynadáno...
V němčině je možné umlaut znaky přepisovat jako dvojice znaků. Takže Waldmuenchen.
Díky, to jsem se na gymnasiu asi neučil. Píšu asi, poněvadž jsem tu němčinu neměl rád, nešla mi, a mnohé kolem mne jen prošlo, k mé škodě.
Mapu znaků jsi ještě neobjevil? ;-)
Ne nepoužívám to. Většinu času trávím v Linuxu. Angličnina přehlásky nemá a ruštinu aktivně nepoužívám. Ostatně hledat na anglické klávesnici podstrčené ruské znaky je zoufalost a už to dávno, dávno neumím. Tuhle jsem si zkoušel něco napsat ručně azbukou a byl jsem velice hrdý na to, že jsem to po chvíli nějak dokázal. Tím jsem s azbukou skončil.
Takže umlau u se v mé korespondenci vyskytuje tak málo často, že mne to netrápí.
Ono se to nejvíc začalo používat v počátcích práce na počítačích, když byla jen 7bitová ascii tabulka a bylo potřeba přepisovat tyhle hlásky. Do té doby to nemělo moc význam a dneska už zase ne.
Takže jsou ty dvouznaky stále tolerované? Až se zase někdy napíšu Waldmuenchen a někdo mi umyje hlavu, že se to tak nepíše, mohu na něj vypláznout jazyk?
v adresním řádku: https://www.waldmuenchen.de/tourismus-freizeit...
Tak nějak si to pamatuji i na veřejném koupališti v Šali, kde jsem naposled skočila z prkna. Jinak jsem nikde nezažila, že by se při plavání pro veřejnost mohlo skákat z něčeho jiného, jak z bloků. A vždycky bylo zakázáno skákat z delší strany bazénu.
Taky o ničem nevím, takže musím být rád, že v Pardubicích mají alespoň to 1m prkno.
Respektive mají tam dvě prkna vedle sebe, ale na tom druhém mají vždycky ceduli zákaz vstupu.
A když jsem se minule trenéra ptal, že mi prkno v Pardubicích připadá nějaké hodnější než to jejich, že mi nemá snahu podrážet nohy jako to v Podolí, tak říkal, že si myslí, že v Pardubicích to prkno o kousek zkrátili...
Podle webu prý v bazénu Trutnově mají "skokanské můstky 1 m, 3 m, 5 m", ale jednak není jasné, zda je to skákací prkno nebo plošinka (3m může být obojí) a hlavně nikde žádná informace, zda se tam dostane veřejnost nebo to mají jen pro ozdobu...
Tak ono to není sranda pustit amatéry na skoky z vyšší výšky jak metr. Když pomineš, že si skáčou na hlavu, tak se taky můžou při dopadu do vody pochroumat. To si asi lajzne jen plavčík, který je fanda do skoků, má zrovna v bazénu jen pár lidí a vidí, že umí plavat a mají zájem si skočit. Tak pak snad...
Jednoduché to opravdu není.
Když vidím, jak jsou někteří lidi pitomí, to je potom těžké. :-(
Nevím ale, zda jsou tobogány až tak blbuvzdorné, že by se tam nikomu nic nestalo?
Já si tam například tak prodřel plavky, že jsem si musel koupit nové.
Na výjezdu z toboganu jsi skoro v úrovni hladiny a zajíždíš do vody zešikma, tam se není o co natlouct... nejedná se o volný pád kolmo dolů z výšky.
Budeš-li ty i ostatní dodržovat všechny příkazy a zákazy (bývá to dlouhý seznam), pak máš asi pravdu.
V opačném případě je možností spousta, jak si natlouct. Stačí blbec stojící v dojezdovém prostoru...
Z dětství si vybavuju třeba nápad spolužáka roztočit se v tobogánu jako želvička, tedy že chvíli jedeš na zádech nohama dolů, chvíli na zádech hlavou dolů a pořád se točíš... a když se tvoje rotace nešikovně potká se zatáčkou, náraz hlavou do zdi byl slyšet až dole... ;-)
Z otevřených tobogánů lze jednoduše vypadnout ven. Někde jsem byl až překvapen, jak malá rezerva od okraje v jedné zatáčce byla, takže o té blbuvzdornosti tobogánu moc přesvědčený nejsem... :-)
V Libereckém Akvaparku jsem takhle v tunelu dojel jakého kloučka hrubě pod deset let. Nevím co tam dělal ale zoufale mu to nejelo a tak i když jsem příslušný startovní rozestup dodržel, jen tak tak jsem stihl roztáhnout nohy a nevzít ho patama do ledvin. Rozdíl rychlostí byl značný...
Chcete zase vyprávění milé děti? ;-)
Dneska se nás na kurzu sešel rekordní počet = 5. Já jsem zřejmě jediný, kdo zatím má 100% docházku.
Tentokrát nás trenér kupodivu netrápil s odrazem z prkna (trápení to vždycky bylo hlavně pro mě), zopakovali jsme si kuličku, a pak většinu doby jsme měli 3m prkno zvednuté a skákalo se z betonové plošinky.
Nejdřív po nás chtěl "panáčka", což znamená odrazit se snožmo a dopadnout po nohou, akorát teď už povinně s rukama nad hlavou. Nejdřív z bloku, pak z 3m plošinky (nebo kolik přesně to bude, je to o kus níž než prkno).
Potom pád vpřed z předklonu do šipky, to problém taky příliš nebyl.
No a pak přišel s tím, že je čas na "skok plavmo", což je ta šipka do výšky. Nejdřív z bloku a pak, že jdeme na 3m, což po nás nikdy nechtěl.
No a už z bloku mi to moc nešlo, buďto to bylo prý přílíš daleko nebo jsem dopadal na záda. Požadavek, že mám skákat výš, se mi nedařilo naplnit.
Celkem jsem si vybavil, jak někde na třetí nebo čtvrté lekci tohle po nás chtěl z 1m prkna a já většinou dopadal na záda.
Nejdřív poslal na 3m ty zdatnější, pak i ten zbytek. Hned jsem si vybavil blondýnku, co vidí slupku od banánu, ví že po ni uklouzne a nedá se s tím nic dělat... :-)
Vtipné bylo, že kolega, co se evidentně nejvíc bojí výšky (ale možná se mu kolena klepaly zimou) po dlouhém odhodlávání skočil velice pěkně.
Nakonec došla řada na mě. Sice jsem věděl, že se mám odrazit směrem nahoru, ale vůbec jsem nepochyboval o tom, že reflexy zvítězí, udělám něco mezi tím, jak jsem šipku skákal vždycky (dopředu) a tím, co po mě chce trenér, přetočím to a skončím na zádech.
A hádejte... skončil jsem na zádech. Z 3m to bolí víc než z 1m prkna, ale nebyl to konec světa. Co s tím? Po chvíli váhaní jsem tam vylezl znovu. A dopadlo to podobně. Pocit, že mířím moc nahoru a byl by z toho placák znovu zvítězil. Na druhou stranu nebyl jsem jediný - kolega, co je prý trenér plavání, má startovní skok nepochybně zažitý mnohem víc, končil na zádech taky...
Byl jsem po plavání moc unavený a tak jsem šel rovnou do sprch. Ale jak jsem z dálky během balení vercajku už s dioptrickými brýlemi viděl, tak jste to přetáčeli všichni. Někdo víc, někdo míň. Tebe jsem také asi viděl a nebylo to nijak vybočující z davu. Nepropadej panice :)
... po několika pokusech už dopad tolik nebolel a zřejmě jsem to už nepřetáčel tolik. Nakonec mi přišlo, že jsem jednou dopadnul skoro svisle, ale uvidím doma na videu, možná si to namlouvám.
Mezitím ti zdatnější šli skákat totéž z 5m, celkem jim to šlo. Já jsem zatím netoužil zjistit, jak moc bolí přistání na zádech z takové výšky... ale třeba jednou?
Mezitím komentoval trenér můj skok, jestli nechceme udělat soutěž ve skoku dalekém? Trochu mě hlodal nápad skočit šipku po svém s rozběhem (to jsem zkoušel max z 2m), ale nejspíš by to dobře nedopadlo, tak jsem dál zkoušel skákat nahoru.
Na závěr se dalo 3m prkno zpátky dolů a trenér navrhnul, ať dám pád vzad.
Já myslím, že se mi to celkem povedlo. Kupodivu nikdo jiný tohle zkoušet nechtěl. Přitom člověk nemusí dělat vůbec nic... jen čekat, až spadne... :-)
A pak už byl konec. Tak jsem si venku uplaval 200m ve studeném bazénu, potom kousek v teplém bazénu a honem na vlak.
Tak už jen dvakrát. ;-/
Jinak můj problém s tímhle skokem evidentně je, že jsem si na šipku vytvořil za ty roky v hlavě program. Netvrdím, že dobrý, ale v rozmezí 0 až 2m fungoval slušně.
Současně s pokrčováním nohou se nakláním dopředu, pak okamžik počkám a odrazím se dopředu v momentě, kdy mám správný směr, přičemž tou dobou už mám těžiště kus před chodidly, takže už nelze zastavit, můžu si jen vybrat směr, kterým blok opustím...
A tohle je prý špatně, jenže já to vypnout neumím, povedlo se mi jen poštelovat parametry, pod jakým úhlem se odrážím, ale náklonem vpřed začínám pořád...
Nicméně narozdíl od odrazu z prkna, tohle mi přišlo, že by natrénovat časem mělo jít.
Mám takový kacířský dotaz. Proč je způsob, který vás učí trenér lepší, než ten tvůj? Trenérův způsob je podle závodních hodnotových kritérií, ale to ty asi ani nepotřebuješ. Mně by například stačilo skočit šipku z 5m a spolehlivě si nenabít hubu. Máš už v tom jasno?
Když už píšeme o tom Podolí, tak se také musím pochlubit . Dnes se mi konečně uvolnila fázová spjatost kopu nohou na fázi rukou. Díky tomu dokážu kopat plynule a nezávisle na rukou. Také jsem začal cítit polohu nártu levé nohy a kopu s ní mnohem účinněji. Nevím jak se to stalo, ale prostě to přišlo. Na to konto mne ale zase začaly chutat křeče do lýtek v bazénu.
Jen to zkracování bazénu mi dělá bordel v měření rychlosti hodinkami. Mám nastavenou délku zkráceného bazénu a pak 1/4 hodiny plavu na celý bazén, než to přestaví. Hodinky detekují jen otočku na konci bazénu a čas. Jiná délka je totálně zmate.
Tak můžeš plavat v jinou dobu nebo jít ven.
Ta venkovní padesátka bývá úplně prázdná, tedy nemyslím vody, i když té tam od minule taky nějak ubylo, ale dneska jsme tam plavali dva lidi.
Akorát je zákeřné, že mají zapáskované všechny výlezy kromě jednoho, takže já po 200m usoudil, že další stovka už dneska nebude. :-)
Mimo weekend má ta vnitřní 50 zabraných většinou 6 drah z osmi a není moc kde plavat. Ten zkrácený bazén při skocích je vlastně pro obyčejného plavce nejvolnější.
Na studený bazén nemám a také bych tam trénoval otužilost a ne vytrvalost a plavání. Ty v něm také kilometr neuplaveš.
Kilometr tam určitě neuplavu. Maximum, když bych si chtěl něco dokazovat a měl pak dostatek času na rozmrznutí bych viděl na 400m.
Znám ale lidi, co by ten kilometr zaplavali kraulem a teplota vody by jim pokazila čas jen minimálně. To jen kdybys hledal další výzvu... ;-)
Nikdy v životě jsem šipku z 5m neskočil.
A moje provedení šipky z 3m prkna na koupališti žádná velká sláva nebyla.
Dobře, nevím, kolik metrů měla kdysi ta skalka, ale to k chlubení už vůbec nebylo. :-)
Na koupališti se mi slušně dařil z 3m pád vpřed střemhlav, byť jsem ho řešil jinak, než nás učí, protože jsem spoustu věcí netušil, ale jakmile jsem se z 3m prkna odrážel, tak ta šipka moc hezká nebyla... možná bych našel někde video.
Pak se mi slušně dařila šipka z +/- 2m s rozběhem.
Na kurz jsem chtěl, abych se naučil něco nového. Ano, učí nás základy toho, jak se skáče závodně.
Chtít mu kecat do toho, jak mě má co učit, by k cíli určitě nevedlo. :-)
Kdybych byl tak chytrej, dávno jsem se mohl naučit všechno sám, ne?
Jasně, učí vas způsob, který umí a který vede spolehlivě k cíli. Ty lepší nemáš, tak to děláš pochopitelně podle něho. Jestli se někdy odhodlám, tak to budu dělat stejně.
Já si hlavně myslím, že když se to člověk naučí skákat tak, jak po nás chce - do výšky a nedaleko svisle dolů, tak to zřejmě bude fungovat i z větších výšek bez velkých změn.
Jestli by vůbec šlo skočit šipku ala startovní skok z 10m, si netroufám hádat.
S výškou nevyhnutelně poroste dopadová rychlost ve svislém směru, zatímco rychlost ve vodorovném směru máš omezenou (při startovním skoku pro tebe nejspíš už maximální), takže z toho mi logicky plyne, že z větší výšky jinak než svisle dopadnout nechceš.
Tak jsem koukal na video a úplně přetočené byly v podstatě jen první dva pokusy, ovšem před dopadem jsem nejen pokrčil kolena, ale ještě poslal každou nohu jiným směrem. To vážně k chlubení není...
Jen je blbé, že tohle si do příště prostě nemám kde trénovat. ;-(
Tu stojku už umíš? Aspoň "suchou vrbu" pro začátek ;-)
Ty umíš stojku? No tak šup, se pochlub, ne? :-)
Já stojku jedině na dně bazénu, když je tam aspoň 1.5m vody. Někde bych našel obrázek, že mi z vody koukají nohy... a stejně je to jen pár vteřin.
Jediná možnost, jak bych se já do stojky dostal na suchu, je udělat na zemi klik a nohama se vyškrábat nahoru po zdi za mnou (tedy břicho je nakonec u zdi). Přičemž úplně do kolmé polohy se ani neodvážím.
Standardní varianta proti zdi končí na tom, že ani neumím vykopnout nohy nahoru. Asi před půl rokem jsem to zkoušel. Asi po dvaceti pokusech se mi takhle přecijen podařilo dostat nohy nahoru, takže to možné opravdu je, ale už jsem to nezopakoval.
Tedy k tomu, abych mohl snít o opravdové stojce, a vůbec řešit rovnováhu, mi chybí strašně moc.
Koukal jsem i návod, jak se dělá stojka na slackline (rameno se opírá o popruh), no nevím, zda bych si pomohl... :-)
Já už s hlavou dolů pomalu ani nevytřu zem :-D Ale stojku jsem nikdy neuměla, jenom "suchou vrbu". Nebo stojku o zeď.
Čemu říkáš suchá vrba?
Stoj na hlavě místo na rukou?
Na čem ses zasekl? Jako ubalancovat skutečnou stojku jsem samozřejmě taky nikdy nezvládl, ale stoj na hlavě mi nepřišel nijak složitý nikdy a vykopnout se do "stojky" zády opřený o zeď mi připadá jako dost jednoduchý úkol - zeď tě jistí dostatečně, abys to nepřešvihl a nevyrazil si dech...
Stoj na hlavě (na posteli) mi jakž takž šel, to ale nepočítám za stojku, stojku defaultně počítám na rukou...
Asi jak pro koho, ale vykopnout nohy tolik, abych skončil opřený o zeď a nespadly mi nohy zpátky na zem, pro mě problém docela je.
Ovšem co jsem vyčetl, tady dost záleží na ohebnosti. Člověk, který se bez problému předkloní, že dosáhne dlaněmi na zem, může udělat stojku defakto staticky. Prostě nejdřív zvedne jednu nohu úplně nahoru (za předpokladu, že zvládá provaz) a pak už ke zvednutí druhé nohy stačí minimum energie.
Oproti tomu já, když budu mít ruce i nohy na zemi, příliš vysoko zadek nezvednu, takže vykopnout nohy až nahoru chce hodně energie.
Varianta, že začneš ze stoje, asi bude energeticky úspornější, ale o to náročnější na koordinaci...
Hlavně myslím, že kdo to umí, ten se to naučil jako dítě, nepotřebuje o tom přemýšlet a je to pro něj snadné...
Stoj na hlavě není stojka, to je jiný cvik.
Jo takže jestli to dobře chápu, tvůj problém je v podstatě v tom, že nedáš ruce na zem abys následně vykopl nohy nahoru. No, pokud máš chuť s tím něco dělat, mám pro tebe dobrou zprávu - to ne řešitelné :-) Začni protahováním a věnuj tomu nějaký čas, stačí pár minut pravidelně. Pokud nemáš nějakou zdravotní komplikaci tak by se to mělo zlepšit velmi rychle.
Do té stojky by ses mohl dostat i naskočením, čímž bys překonal tenhle ohybový problém, ale pro začátek to asi není úplně vhodné/bezpečné doporučení.
Viděl jsem tyhle věci dělat i padesátníky se solidním pivním břuchem dokterých bys to ani vzdáleně neřekl, takže věřím že pokud se na to upneš podobně jako na lajnu a spol, dáš to ;-)
Určitě by se při dostatečném úsilí pohyblivost zlepšit měla, ale výchozí stav - jak málo se zvládnu předklonit, je poměrně tristní, takže zázraky bych nečekal...
Hlavně myslím, že stojka nemá pro mě zásadní prioritu. Ani nevím, jak jsme se k ní dostali? :-)
Měl jsi z ní začínat skok z 5m můstku. Takže nějaký dynamický náskok nepřichází v úvahu. Ta slečna co to předváděla na videu to dělala opatrně, tahem a jednu nohu po druhé. Slečna v červených plavkách ...
Aha, ale to jsi trošku popletl!
Ty červený plavky si totiž koupíš ty, přihlásíš se na kurz a pak nám popisovaný skok předvedeš! :-)
Já už se realizoval na 5m pádem vpřed do šipky, větší ambice nemám, kurz už je prakticky na konci a hlavně si určitě nebudu pořizovat červený plavky! Já mám v barvách jasno... ;-)
Letos jsem si pořídil plavky modré, poněvadž ty staré mi zničila nějaká skluzavka. Další plavkovou investici neplánuji.
Do kursu se přihlásím nejdříve na podzim, až shodím ten mozol, co mi stěžuje ohýbání a rychlejší výjezd do kopce na kole. Na moment setrvačnosti by sice neměl vliv, ale úvodní rotační impuls by mi zpomaloval. Moje skoky by mohly být nedotočené, což by byla jistě škoda.
Vygooglil jsem ti nejlevnější červený plavky, vypadlo tohle za 84 Kč včetně dopravy. ;-)
https://www.temu.com/cz-en/mens-briefs...
Jestli do podzimu natrénuješ stojku a předvedeš skok z ní, tak ti barvu plavek odpustím...
A doufám, že budeš zážitky taky podrobně popisovat!
Nojo, ale skok ze stojky znamená rotovat 360˚, to už je salto. Ale zase to začíná pádem nazad bez odrazu a to ty umíš. Vlastně už jsi tomu docela blízko. Stačí jen ta stojka a 5m, aby se to stihlo. :D
Tak to, co předváděla slečna v červených plavkách není zdaleka jediný skok, co lze ze stojky předvést!
V modrých plavkách můžeš klidně předvést i něco pokročilejšího... :-D
Respektive neviděl jsem to nikdy v Podolí, ale v jednom videu, že ze stojky lze padat i přímo dolů (minimální rotace). Ale pořád je nutným předpokladem ta stojka. ;-)
Zajímavější pád dozadu nám tam předváděl (tuším) že jeden z trenérů dětí, postavil se na 7m plošinku, ruce nechal podél těla, skácel se vzad, za letu se trochu skrčil, čímž udělal prakticky salto a dopadl krásně po nohou.
Prý ze 7m to je docela snadné, z 10m to prý funguje skoro samo, ale z 5m už je nutné vědět, jak na to, aby se to stihlo.
Každopádně jdeš na to dobře, když si ještě před začátkem kurzu připravíš seznam cílů... ;-)
Video nebude? :-( Brahma psal, že ti to docela šlo. Nemáš už příliš vytříbený vkus z toho, že tam koukáš na ty šikovné skokany, co trénují ve stejnou dobu s váma?
Nevím, večer si video prohlédnu pořádně, zatím jsem jen prolistoval zásadní místa...
Vyprávění jsem psal ve vlaku, takže to byly zážitky čerstvé, ale samozřejmě subjektivní. Ovšem pohled Brahmy je taky dost subjektivní.
A nakonec ani to video není dokonale objektivní, úhel záběru dělá divy, ale tam nemám moc na výběr, kam tu kamerku dát.
Vtipné bylo, jak skákal bojácnější kolega, před jedním skokem snad pětkrát pokrčil nohy, že se odrazí... a pak nic, ale když se nakonec odrazil, tak skočil moc pěkně.
Ale zveřejňovat takové video bez souhlasu si nedovolím, takže smůla. ;-)
Dnes jsem udělala průzkum možností v blízkém okolí. V lese udělali nové rybníčky, ale mám obavu, že v nich je i teď málo vody a nejspíš to bude v létě prázdné. Napadlo mi, že se z toho stavidla bude dát skočit, těžko říct, kolik tam bude vody. Ani nevím, jestli to bude na koupání, zatím je voda čistá, ale je to fungl nové a hodně mělké. Ještě je další fungl nový rybníček za tratí. Tam jsem ještě přímo u něj nebyla, vidím to od silnice, ale nevidět tam nic, z čeho by se dalo skákat a zase to bude trpět nedostatkem vody. Už před lety dělali pokus s rybníčkama o kousek dál a nedopadlo to. Pořád mi ale zbývá rybník Kuchyňka na Příbrami, tam je vody dost a je tam i molo.
Příští týden si pojedu pro malou kamerku, takovou dětskou hračku na učení se. Má to i různé příslušenství s úchytama, tak ministativ jsem zatím neobjednávala, musím se podívat, jak to vůbec vypadá a jak se to dá upevňovat. Mělo by to mít voděodolné pouzdro a dá se to prý upevnit na řidítka :-)
Možná se teprve napouští. Vidím, že ty dluže jsou až nahoru. Jaký to má odtok?
Tipuji, že to měřítko s číslama, na výšku hladiny?
PS: tak ne, to jsou nějaké na stavicdle
https://www.irybarstvi.cz/co-je-to-pozerak-kbel...
To nejsou dluže, ty jsou uvnitř, ale požerák, co požírá vodu. Jsem poučen :)
Hlavně si prosím důkladně zkontroluj hloubku, PŘEDTÍM než tam budeš skákat... ;-)
Tak sem teda nějaké video dám, ale né že se mi budete smát... ;-)
https://ulozto.live/watch/19967
První je předvedení někým, kdo to umí (nevím, proč tentokrát nebyla holka), druhý je šikovný kolega a pak moje tři zoufalé pokusy.
Ne, nevím, co jsem to na konci prvního pokusu provedl. Nějaký reflex? Fakt nevím... :-)
Ty další už byly podobné...
A jako jediné jakž takž úspěšný moment je ten pád vzad. To trenér stejně navrhnul, abych si tam nepřipadal tak zoufale. Netuším proč to ostatním příjde obdivuhodné? Navíc vždycky padám trochu našikmo, evidentně nějaká nesymetrie.
https://ulozto.live/watch/19968
Pro srovnání jsem našel 3 roky starý záběr z koupaliště.
No doufám, že příště už budou nové svítivé plavky. Jak říkala jedna známá, není důležité, co umíš, ale jak u toho vypadáš... :-D
Ještě jsem si všimla, že ten "kolega, co umí" vyjížděl z vody směrem dopředu (ne pod můstek) a zcela koordinovaně. U tebe vůbec není vidět, co po dopadu do vody vlastně děláš, moc cákáš a, ani když už jsi vidět, nepůsobí to moc koordinovaně. To třeba taky ovlivňuje, jak se v letu člověk zachová, když má nějaký plán kam pak půjde v té vodě... Zkusit třeba víc myslet na to, co budeš dělat ve vodě, než na to, co děláš ve vzduchu? Nevím, mudruju.
Skoky po zádech ti jdou hezky.
:-)
Nojo, na počítači, zvlášť když si video 8x zpomalím, je všechno jasné a všímám si spousty detailů.
V reálu mi příjde, že mezi rozhodnutím, že teda fakt skočím a zjištěním, že už jsem ve vodě a moc se to nepovedlo, je jenom mžik, ve kterém nestíhám na nic myslet, natož udělat to, co se po mně chce. Zřejmě příliš pomalý procesor...
Proto mi vyhovují ty jednoduché pády, celé to trvá déle a žádná aktivita se po mně nechce, jen napjatě sleduju, jak se blíží voda...
Že se mi nějak daří kulička beru za menší zázrak, když je potřeba se tam rozbalit. Ovšem ani tam to nefunguje dokonale, nikdy se mi nepovedlo před dopadem spojit ruce tak, jak máme nakázáno (dlaně od sebe). Evidentně se aktivuje nějaký starší podprogram a ruce dám tak, jak jsem je dával vždy při šipce... což jsem byl ujištěn, že jestli udělám z 5m, tak ruce u sebe neudržím... tudíž jsem narozdíl od ostatních kuličku z 5m vůbec nezkoušel.
Na videu je dobře vidět, jak už před odrazem máš ruce postavené tak, že tě přetáčí(převažují) směrem dopředu, čili místo abys je měl čistě vzpažené, máš je částečně předpažené, navíc, už při odrazu se předkláníš, lámeš v pase, což je moc brzo.
Další věc je, že to přetáčení máš příliš výrazné už před odrazem, mám na mysli, jak se kácíš směrem dopředu a teprve pak se odrazíš, tím to přetočení ještě urychlíš, protože se odrážíš spíš směrem dopředu, než nahoru.
Nejdřív by ses měl odrazit, směrem nahoru a lehce dopředu, a teprve pak se začít lámat v pase a převažovat na hlavu.
Další věc, která tě přetáčí, jak hned po odrazu pokrčíš nohy, napneš je až u hladiny, což je pozdě, po odrazu by měly zůstat napnuté.
Při odrazu směrem nahoru by ses tam měl taky dívat, čili mít hlavu zvednutou, jenže ty se už při odrazu směrem vzhůru díváš rovně před sebe.
Skok plavmo lze trénovat i na suchu, (pod odborným dohledem trenéra gymnastiky!), v tělocvičně na žíněnce, prostě se pěkně rozeběhneš, odrazíš směrem vzhůru, zvedneš při tom hlavu a vzpažíš ruce, prohneš se v zádech, prostě malý okamžik letíš, jako pták :-) pak se ale musíš velmi rychle sbalit, aby to skončilo kotoulem(přes ruce). V podstatě to samé bys měl udělat i v bazénu, jen na to máš podstatně víc času, v tělocvičně ale máš těch pokusů nesrovnatelně víc, tam bys měl možná větší šanci něco změnit.
Jo, to se asi z velké části shodneme.
Trenér hlavní problém vidí v tom, jak se odrážím, že se ještě před odrazem nakláním dopředu, což mi sice mnohokrát řekl, ale já to evidentně dělám dál, i když nechci (jako řadu dalších věcí, třeba že po odrazu prakticky VŽDYCKY pokrčím kolena).
Když už při odrazu naberu příliš velkou rotaci, nemusím příliš řešit zbytek, tu rotaci za letu zastavit nelze.
Trénink na suchu je scifi, takové možnosti nemám, radši se budu držet vody, tam je menší šance, že si vážně ublížím. Zalomit si krk o žíněnku by mohlo dopadnout mnohem hůře... já nikdy žádnou gymnastiku nedělal, na základce pro mě byl problém i kotrmelec, pak už na mě v rámci tělocviku nic podobného ani nezkoušeli, takže pokoušet se něco naučit mě, musí být náročné...
Rotaci lze za letu výrazně omezit právě tím, že se po odrazu nepřekláníš, ale uděláš pravý opak - zakloníš hlavu, prohneš se v zádech, ruce tlačíš za hlavu + musíš mít napnuté nohy, když je pokrčíš, posouváš tím těžiště na hlavu.
Ale vyžaduje to potlačit nějaký ten pud sebezáchovy, to asi jo, člověk má pocit, že padá břichem rovnou na hladinu, protože si tu rotaci neuvědomuje, takže z toho fakt nemá dobrý pocit, že je to tak dobře :-)
Vzhledem ku tvé výrazné rotaci již před odrazem, pokud ji zachováš, páč to máš zafixované, tak tipuju, že bys měl po odrazu zaujmout přesně tuhle pozici, s prohnutými zády, atd.
A vytrvat v ní až na hladinu, pak by to nejspíš nemělo chybu.
Však samotný odraz a zaujmutí pozice s prohnutými zády, s rukama za hlavou, zakloněnou hlavou, můžeš zkoušet klidně doma.
Tipuju, že ten reflex, když letím vzduchem, tak zvednout hlavu a čumět na cestu, mi zachránil kejhák, když mi ve 30km/h zapadlo přední kolo do spáry mezi panely, bylo to jediné, co jsem stihl udělat, díky čemž jsem dopadl na beton lícní kostí, která je na rány konstruovaná, a ne temenem..
Ale kdybys nechal tělo rotovat, tak jsi to mohl dotočit a dopadnout na silnici na zadek a nohy a nemuselo se ti vůbec nic stát. Spadnout obličejem na beton není dobrá volba.
Nerotoval jsem kolem bodu dotyku předního kola s vozovkou, nýbrž kolem předního náboje, který se náhle octl přímo na úrovni vozovky.
Je to mnohem horší, a nesrovnatelně rychlejší, než když klasicky letíš přes řidítka, to se stíháš podívat kam poletíš, dát před sebe ruce, zabalit se do parakotoulu, jenže já letěl přímo dolů, přímo na hlavu, ne že tě to vyhodí ze sedla jak splašenej uň, co nejefektivněji to se mnou fláklo o zem hlavou napřed, ještě jsem se vlastně stihl vzepřít rukama o řidítka, asi abych si o ně nevyrazil zuby, tím jsem to částečně zpomalil, ohnul jsem při tom rám u přední vidlice a zuby si vyrazil až o beton :-)
"Když klasicky letíš přes řidítka, to se stíháš podívat kam poletíš, dát před sebe ruce, zabalit se do parakotoulu"...
Já tohle nikdy nestíhal. Jen ten let to tělo sám roztočí. Když mu v tom reflexivně sám nebráníš, tak ti ta rotace může zachránit zdraví. Záleží na tom, zda to dotočíš nebo ne. Já to dotočil jen jednou, když jsem na travnaté cestě s kopce spadl předním kolem do veliké díry. Dopadl jsem na zadek a vůbec nic se mi nestalo. Na silnici v Praze jsem ovšem dopadl na plocho na záda a ulomil si příčný trn z páteře. Ale já to neovlivňoval, jen jsem tu rotaci nebrzdil.
To si nemyslím, takhle fyzika nefunguje...
Pokud už nějakou rotační energii při odrazu získáš a letíš vzduchem (nebo klidně mezihvězdným prostorem), tak nejpomaleji budeš rotovat, když co nejvíc hmoty dostaneš co nejdál od svého těžiště, okolo kterého nepochybně rotuješ.
Tudíž můžeš rotaci zrychlit, když se co nejvíc skrčíš - dostaneš co nejvíc hmoty co nejblíž těžišti, ale pokud máš příliš velkou rotaci s nataženýma rukama + nohama, tak prohnutím si nepomůžeš. Jestli teda nespoléháš na odpor vzduchu, ale ten bych při téhle rychlosti stále ještě zanedbal.
Takže pro tebe by bylo nejlepší rotovat s připaženýma rukama a těsně nad vodou natažením rukou rotaci zastavit. Ale totéž bude dělat i ohnutí těla při rotaci skoku šipky ze směru odrazu nahoru do pádu hlavou dolů. Natažením a vypnutím těla rotaci zastavíš. Když na konci skoku ohneš nohy v kolenou, tak zmenčíš moment setrvačnosti a znovu rozběhneš rotaci a ta tě přetáčí. Snaž se dopadat do vody maximálně vyvnutý a natažený. Možná by to mohlo na to přetáčení stačit.
Ono se to lépe píše, než v tom kalupu udělá :)
Ještě by mne zajímala ta poloha dlaní rukou při dopadu na vodu. Píšeš, že ruce mají být dlaněmi od sebe. Při předpažení to o 90° dlaněmi ven zarotuji, ale ve spažení mi to už moc ani nejde. Opravdu to tak má být?
Já myslím, že polohu dlaní píšu dobře.
Prostě napni ruce před sebe, abys na ně viděl.
1) Ohni obě zápěstí o 90° nahoru - koukáš na hřbety rukou, dlaně nevidíš, směřují od tebe.
2) Otoč zápěstími tak, aby prsty směřovaly vzájemně proti sobě (levým loktem zatočíš doprava, pravým doleva)
3) Dlaň jedné ruky obejme (+/-) prsty druhé ruky
Něco jako na tomhle obrázku
https://cz.pinterest.com/pin/diving-...
pokud řekneme že třetí krok ještě nedokončil.
Když to po sobě čtu, ono to lze snadno pochopit různě. Možná zkusím vygooglit video. "Dlaněmi od sebe" bylo myšleno směrem od majitele = koukáš na klouby a hřbet ruky, dlaně nevidíš.
Jestli jsi to pochopil tak, že každá dlaň směřuje jinak, tak to né...
Tak ono je na tom docela zajímavé, že oproti startovnímu skoku, kde dáváš ruce tak, aby do vody vstupovala co nejmenší plocha a vytváříš jakoby špičatý hrot, který bude nejméně brzdit, tady je to téměř pravý opak!
Ty dlaně představují docela velkou plochu, která (v optimálním případě) plácne o hladinu na placato. To udělá pořádnou ránu (osobně můžu hodnotit max z 5m) jak akusticky, tak mechanicky (dlaně brní).
Od trenéra jsme podrobnější vysvětlení proč nedostali - prostě to budete dělat takhle, ale co jsem vyčetl, je v tom nějaká finta z hydrodynamiky, že díky mnohem většímu šplouchnutí rukou projde tělo (v ideálním případě) již připraveným otvorem a celkově té vody vystříkne méně, takže rozhodčí dají víc bodů...
"To si nemyslím, takhle fyzika nefunguje" tak si to nakresli, co udělá odraz, čili síla, vycházející z nohou s Jrr v mírném předklonu, a co provede s Jrr, který se při odrazu prohne v zádech, zvedne při tom hlavu a ruce tlačí za hlavu, je to podobný rozdíl, jako když se snažíš udělat salto vpřed, nebo vzad.
Pokud se při odrazu prohne nazad a odrazí se vzůru, tak žádnou rotaci odrazem nezíská a půjde dolů po nohou.
Vycházím z toho, že rotuje už před odrazem, čili nejdříve přepadává dopředu a až v poměrně pokročilé fázi tohoto pohybu se odráží.
Pokud se za této situace zachová jak píšu, prohnutím nazad při odrazu, tuto rotaci zastaví.
Ostatní už je jen otázka míry, jak moc se prohnout, kdy se odrazit atd.
Lehkým předklonem při odrazu tu rotaci umocní a ztrácí šanci to změnit, zatímco když to prohnutí v zádech přežene a bude mu hrozit placák, má možnost zlomit se v pase a natlouci si o hladinu jen stehna :-)
Asi si nerozumíme.
Ty jsi psal, že "Rotaci lze za letu výrazně omezit právě tím, že se po odrazu nepřekláníš..."
Z mého pohledu odraz skončil, jakmile zmizí kontakt s odrazovou plochou. A když už se odrazím tak blbě, že naberu moc velkou rotaci, tak za letu už se jí zbavit nedá (odpor vzduchu nemá dostatečný vliv).
Opravit je potřeba odraz. Tam všechno co píšeš může mít vliv, ale jenom dokud se nohy dotýkají země.
Změnou momentu setrvačnost měním rotaci.
Změnou momentu setrvačnosti můžeš změnit úhlovou rychlost, ale kinetická energie se nemění (zanedbám tření).
Viz třeba ten dětský kolotoč, kde když se po roztočení přitáhneš blíž ke středu, tak se rychlost zvýší, když se oddálíš, tak zpomalí.
Ale ať na tom kolotoči budeš dělat cokoliv, tak směr rotace nezměníš a bez kontaktu se zemí ten kolotoč ani neroztočíš.
Ty toužíš rotovat salto jedním a pak opačným směrem? Jestli to dokážeš, tak všem vytřeš zrak a zlatá olympijská medaile tě nemine. :D
No právěže to nejde. Kdyby šlo, dávno by to někdo předvedl... :-)
Respektive třeba parašutisti to během volného pádu zvládnou, ale ti už padají tak rychle, že odpor vzduchu je pro jejich pohyb určující.
Skokan do vody (zvlášť je-li řeč o 3m) by potřeboval křídla nebo motor s vrtulí, aby odpor vzduchu výrazně ovlivnil jeho dráhu...
Možná by měl začít programově skákat z malé výšky placáky, aby proběhla nějaká kalibrace tvého "pocitu, že míříš moc nahoru a byl by z toho placák".
Ty seš tam od toho, abys dělal co ti říká trenér a ne abys "vůbec nepochyboval, že reflexy zvítězí", to pak nemáš šanci něco změnit.
Asi jako můj známý z pinčesu, ten se vydal k psychologovi, protože trpí depresemi.
Ale jeho rady a doporučení ignoroval tak dlouho, až dostal na vybranou - buď mě poslechnete, nebo už nemusíte chodit.
No tak k němu přestal chodit, místo toho chodí k psychiatrovi a polyká vysoké dávky antidepresiv:-)
A tak, že někdo něco umí sám, ještě neznamená, že to dokáže popsat srozumitelně pro druhé. Ani každý trenér to neumí. On člověk často ani neví co a proč dělá, zvlášť, pokud jsou to dovednosti získané v útlém dětství.
Už mi bylo hodně let, když jsem se sešla se skupinou ještě starších kolegů na jakémsi trenérském kurzu. A všichni jsme se shodli, že sice už něco takového absolvujeme po x-té a říká a zkouší se tam pořád to samé, ale pořád věříme, že třeba uslyšíme byť jen jednu větu, která dokáže celý náš pohled změnit ... Proto jsme tam chodili ;-)
Né, placáky dobrovolně skákat nebudu, masochista nejsem, byť princip chápu...
Ono se to snadno řekne, ale slyšet, co máš udělat, pochopit to, chtít to udělat a opravdu to udělat, jsou naprosto různé věci.
Podobně jako s tím marným odrazem, ten čas je tak krátký, že si pořádně nestihnu uvědomit, co jsem udělal, takže něco měnit je náročné, i když bych moc chtěl...
Jasně, psycho problémy snazší nebudou, ale aspoň je tam čas o aktuální situaci přemýšlet.
A zkoušel jsi přemýšlet nad tím, co děláš po odrazu s hlavou, kam se v průběhu letu díváš? Ono celý tělo po odrazu kopíruje pohyb hlavy, hlava zase kopíruje pohyb očí, psal jsem o tom nedávno, podle mě není dost dobře možné ze tří metrů přepadnout na záda.
Pokud budeš mít po odrazu zakloněnou hlavu a ruce nad hlavou, a vydržíš to až na hladinu, měl by z toho být spíš placák, z toho co píšeš mám pocit, že buď skáčeš se zavřenýma očima, nebo se hned pod odrazu díváš přímo pod sebe, místo abys zvedl hlavu a díval se nahoru, nebo alespoň před sebe, podle mě je prvotní problém v tom, že moc brzy po odrazu skloníš hlavu, jako by ses bál podívat pravdě do očí, nedíváš se tam, kam letíš.
Tak jsem si včera opět udělal výlet do Pardubic.
Nečekal jsem, že se něco naučím, ale chtěl jsem vyzkoušet nové plavky... :-)
Asi hodinu jsem zkoušel odrazit se co nejvíc šikmo nahoru a zmenšit rotaci, přimo jsem si říkal, že z metru mi přece placák příliš nevadí... placák stejně nebyl ani jeden. Jakmile mozek zjistí, že nechci dopadnout po nohou, odraz se změní...
Výsledek? V plavkách se rozpárala polovina zadního švu. Je tohle možné?!
Jako připouštím, že u některých plavek psali, že jsou vhodné ke skákání do vody, u těhle bylo jenom, že jsou vhodné ke slunění, ale to snad nemůže být omluva, aby se začaly párat hned první den? Navíc je to prošité nějakým zvláštním stehem, asi kvůli pružnosti, tohle opravit neumím, ani zabránit vypárání zbytku.
To jsem zvědav, co mi prodejce napíše. Bohužel když chci svítivě zelenou barvu, je to problém, většina značek v téhle barvě pánské plavky nevyrábí... :-/
Nicméně když jsem procházel video, tak jsem našel pár skoků, kde jsem šipku nepřetočil a jeden, který navíc nebyl až tak daleko jako normálně. Úplně dobře to asi nebude, ale možná by to už šlo označit za 101A a je to aspoň o kousek výš než v pardubicích skáču šipku normálně (odměřuji podle zábradlí v pozadí).
https://ulozto.live/watch/19969
Pravděpodobnost zopakování je malá, ale zřejmě to je možné se naučit dokonce i u mě bude. Akorátže z 3m si to nemám sám kde trénovat a zbylé 2 hodiny v Podolí mi asi stačit nebudou, tam 70 pokusů za hodinu nedostanu. :-(
Nepřetočil ses! Slušně jsi zajel do vody a pod vodou jsi šel dopředu. Sice to není to oné pro skoky z věže, ale startovací šipka z toho půjde vybrousit :-)
Možná zkusit si zapamatovat a myslet na to, že ve vodě po dopadu jít rovně dopředu, ale odrazit se víc do vrchu, abys neletěl dopředu?
Pitomá wifi! Další pokus...
Tak předposlední hodina kurzu je za mnou...
Kromě obvyklého skákání z bloku a z 3m po nohou nás tentokrát poslal na 5m.
Obavy, že přistanu jako obvykle na zadku, se tentokrát úplně nenaplnily, možná jsem se už odrazil trošku lépe, uvidím na videu.
Zdá se, že metoda odrážet se s vzpaženýma rukama u mě funguje mnohem lépe, než když jsem je měl podél těla a vždycky nima někam cuknul... no a narozdíl od ostatních jsem ty ruce už nahoře nechal, proč si to komplikovat připažením?
Ti zdatnější šli na 7m, naopak jednoho kolegu na 5m musel trenér hodně dlouho přemlouvat.
Pak jsme z 5m zkoušeli opět pád z předklonu do šipky. Nemůžu si pomoct, ale tohle je pro mě MNOHEM snazší než se odrazit a skočit po nohou, byť provedení má stále k dokonalosti daleko, uhlídat nohy při dopadu je fakt těžké.
Kolegové potom trénovali skok plavmo z 3m prkna. Mně to bylo nedoporučeno, že když se odrazím jako vždycky, tak doletím až do sítě...
Pak jsme se přesunuli na 1m prkno. Vůbec jsem neměl pocit, že by mi trénink v Pardubicích pomohl, tady se to prkno chová úplně jinak, mnohem agresivněji, ale prý je "jenom" delší. :-(
Možná jsem všechny skoky nepřetočil, ale většinu asi ano.
No a nejlepší nakonec, prý můžeme zkusit z 1m prkna salto. Jako dobrý, ale čekal jsem víc informací než podívat se na slečnu a "takhle to má vypadat", to mě fakt zklamalo. :-(
Že moje pokusy o salto na koupališti k cíli nikdy nevedly jsem věděl, ale co, předpokládám, že z metru se mi nic moc nestane, narozdíl od Pardubic tady to aspoň není zakázané, tak jsem to narozdíl od kolegy, který loudil informace, cože má dělat, prostě zkusil... :-)
Takže ne, nestal se zázrak, napoprvé jsem přistál na obličeji, na podruhé na zádech, pak už jsem zkoušel jen šipku.
Ale kolegovi se to celkem podařilo, takže možné to zřejmě je... ovšem dařilo se to člověku, kterému trenér řekl, že jeho by na 10m bez problému pustil... jako jediného z nás... :-)
Tak aspoň pro pobavení dva naprosto marné pokusu o salto...
https://ulozto.live/watch/20425
Pro mě to ale bylo dobré k tomu, že jsem si ověřil, že i s tím, jak moc blbě se odrážím, lze získat dostatečnou rotaci, takže jednou... za tisíc let... by se to možná mohlo i povést... ovšem vzhledem k tomu, že v Pardubicích to trénovat nesmím, je to jen teorie.
No, podle mě dobré. To první bylo dotočené, akorát ses před dopadem do vody nenarovnal. To druhé ses zřejmě snažil rovnat a nedotočils. Ze tří metrů by to první vyšlo na šipku :-) Tohle bys určitě natrénoval, ale ty nárazy nestojí za to, vždyť to nemáš zapotřebí.
Musíš se před dopadem narovnat, to zastaví rotaci a bude to přesné. Vlastně tomu scházelo jen to narovnání. Mně se to líbilo. A ten odraz byl dobrý.
To se to radí od psacího stolu, že? :D
No já doufám, že k tomu na poslední hodině dostaneme od trenéra nějaký teoretický výklad, protože vlastně ani nevím, jak poznat správný okamžik k rozbalení?
Při tom prvním pokusu jsem ani neměl v plánu se rozbalovat, jen jsem zkusil, co to udělá a čekal, že skončím na zadku.
A jak mi potvrdil druhý pokus, tak rozbalení ve špatný okamžik nebolí o nic méně. :-)
Tak doufám, že za dva týdny budeš posílat reporty z kurzu ty?
Až na podzim. Teď musím plavat a jezdit na kole. Skokama do vody se do formy na cestu na Jadran na kole nepřipravím. Už mi to plave, začaly mi jít nohy, ale s tím znovu i křeče nártů a lýtek. Na kole do kopce jsem zase hned na maximu tepové frekvence. S tím bych Alpy natěžko nepřejel. Ještě, že se to dá po via Adriatica podjet.
A přihlásil ses?
Protože kurz od 10.9.2024 prý už je taky skoro plný... ;-)
Jo a prý cena zatím zůstane, ale už nebude 10 lekcí, ale jen 8. :-/
Tak jsem tam poslal mail se zájmem nastoupit kurs od 10.9.2024. Uvidíme.
A co ty, budeš pokračovat? Ještě jsi neskočil šipku z desítky.
Neskočil, to snad ani nemám nikdy v plánu... :-)
Mně by se mnohem víc líbilo umět salto z metru, ideálně jednou ze 3m. Opravdová šipka z 5m by se mi taky líbila, ale větší ambice nemám.
Ono to na monitoru (případně z dálky) vypadá fakt dost jinak, než když stojíš tam nahoře. Už samotný zvuk (z blízka) při dobrém dopadu ze 7m budí respekt... ;-)
Já budu uvažovat o pokračování až v zimě. Ono je to dost časově náročné, mít co by kamenem a zajít tam na hodinku večer, byla by to jiná...
V zimě mám aktivit málo, tak se čas našel, přes léto by mi bylo líto zabít celý den...
Tak co, jsi už přihlášený na podzimní kurz skoků do vody?
A budeš nás taky zásobovat vyprávěním a videem?
Jestli ne, tak jsi sobec! ;-)
Přihlášený jsem. Vyprávět můžu. Mobil na stativ upevňovat nebudu a kameru nemám. Také by mi ta kamera mohla úspěšně brát iluze. Uvažuji teď, že bych něco předtrénoval ze startovního bloku. Že bych se mohl odrážet pěkně snožmo, vzhůru a ve vzduchu se přetáčet a dopadat kolmo do vody. Ale musel bych to dělat na straně bazénu, kde je hloubka. V Podolí je ten bazén celý docela hluboký, ale jiné bazény jsou tak mělké, že na jedné straně je to hluboké jen do pasu.
Já už mám teoreticky vlastně celý ten kurs nastudovaný a nakoukaný :D
Je otázka, jak dlouho tě ten trénink z bloku bude bavit, navíc plavci na tebe budou koukat hodně divně, protože jejich startovní skok je přesný opak. Každopádně hloubka je zásadní parametr, v mělkém bazénu bude kolmý dopad při šipce určitě dost bolet... ;-)
Z bloku se dá trénovat pád vpřed do šipky, jen se musíš hodně předklonit. Pád vzad nezkoušej, na ten u mě i 2m výška byla málo.
Na ten odraz se hodí vidět se na videu nebo aby ti někdo druhý řekl, jinak budeš taky žít v iluzi. Z bloku po nohou pocitově nepoznáš, zda se někam přetáčíš, to se projeví až budeš výš...
Na moji teorii příliš nespoléhej, já dělal spoustu originálních chyb, tobě bude trenér možná vyčítat něco jiného... :-)
Tak určitě budu mít zase jiné chyby. Po nouhou z bloku sám skákat nebudu, to by mne opravdu nebavilo.
Skákat něco jiného než startovací skok bude docela zábava. Starťák umím i do půlmetrové hloubky, tam už není prostor pro vývoj. Tedy na nezávodní úrovni.
Ještě jsem si vzpomněl na kulturní vložku - trenér se rozpovídal o filmu Její tělo.
Mimochodem, když to dal do nabídky Netflix, tak jsem na to kouknul a nenadchlo mě to, asi jsem čekal něco jiného... :-/
Každopádně na filmu prý bylo podle pravdy akorát to porno. Za to prý skutečně nějakou cenu dostala.
Jinak prý Andreu znal osobně, že trénovala v Pardubicích a jako, že skákala dobře, ale uvažovat o Olympiádě, to se prý někdo zbláznil... mávnul tam směrem k jedné holčině dole a ta že prý skáče lépe než tehdy ona... :-)
S tím úrazem to prý bylo taky trochu jinak, ale to jsem úplně nepochopil, zda to teda se skoky do vody souviselo nebo ne...
Rozebíral tam i její rodinu... že prý peníze jim nikdy nechyběly, ty důvodem jít k pornu určitě nebyly.
A na konci že dost trpěla, že to bylo beznadějné a konec pro ni vysvobozením... :-/
Jo asi měl dost jiný názor na cokoliv, co zaznělo od produkce toho filmu ohledně tohohle sportu v ČR... :-D
Trochu opomíjená olympijská vítězka z Mexika, zastíněná Čáslavskou, byla skokanka do vody Milena Duchková. Získala v Mexiku zlato na 10m věži a byla tehdy nejmladší účastnicí her. Její skoky jsem tenkrát sledovala a utkvělo mi to v paměti, později jsem četla knihu:
https://www.databazeknih.cz/knihy/skace-milena...
Podle Wikipedie byla pětkrát mistryně ČR a všude se píše že nehoda se stala při tréninku na Atlantu, někde dokonce, že už přímo v Atlantě a že byla členkou olympijského týmu, někde se vyskytuje formulace že do Sydney už se nekvalifikovala. Takže mě z toho plyne, že do Atlanty byla kvalifikovaná a že kdyby se nezranila, tak by závodila. Za mě ten trenér poněkud kecá. Stalo se to před 28 lety, takže dobové články na netu jaksi nejsou.
Několikanásobnou mistryní byla coby juniorka, to je jiná kategorie. Úraz utrpěla v Madridu.
https://medium.seznam.cz/clanek/eva-slachova...
I podle tohohle článku mi to vyznívá, ýe do té Atlanty měla jet.
"Bohužel jeden z tréninků před účastí na olympiádě se jí stal osudným."
Dále píší 5. na mistrovství světa.
Tak což o to, my jsme taky trénovali na olympiádu... :-D Když děláš nějakej sport závodně, tak si kladeš cíle...
Navíc mě napadá, že k ní ani trenéři nemuseli být úplně upřímní. Ono říct svému svěřencovi, jak vidíš jeho šance na další kariéru, by mohlo být velmi demotivující.
Nakonec i doktoři tvrdí svým pacientům, že se určitě uzdraví, i když zkušenosti naznačují opak... ;-)
Neověřoval jsem, jak jsem koupil, tak prodávám.
Je možné, že si to s odstupem času přibarvil, ale i u té Wiki je otázka, kdo to tam napsal a z jakých zdrojů čerpal.
Osobně je mi celkem jedno, jak to bylo, naznal jsem ji a film mě nebavil, přemýšlel jsem, zda to dokoukat nebo vypnout...
... náhoda je blbec!
https://www.sport.cz/clanek/vodni-sporty-skokan...
Je dobré vidět, že vždycky může být hůř!
Tohle jsem ani já v Podolí zatím nepředvedl, byť některé mé pokusy o odraz musely vypadat srovnatelně komicky. :-)
Já se nárazu do prkna právě dost bojím (víc než vody), takže čím dál od něj, tím lépe... akorát trenér se rozčiluje, že skáču "zbytečně" daleko...
V Pardubicích jsem několikrát viděl uklouznutí na prkně na vlastní oči, ale děcka skákající s rozběhem si o to trochu říkají... né, že by to nebyla jedna z mnoha věcí, co tam mají zakázano.
já viděl ten film a považuji ho za dobrý. otvírá téma které se v českém filmů zatím neřešilo a přitom reálně existuje, tedy jak vnímat lidi co se živí natáčením porna. ostatně kde kdo chodí na pornhub, ale kdyby tam objevil někoho známého...?
Já takhle našel, brzy na to už bývalou, přítelkyni. Jestli je to téma co bych potřeboval ve filmu teda fakt nevím...
Čtu to správně, že jsi byl sobec a nechtěl ses o ni dělit? ;-)
Raději tyhle věci řeším když téma přinese film či divadlo než můj život.
Pořád si myslím, že na českém úhoru filmů typu Ostrov, Jedeme na teambuilding, Aristokratka je to film, který má nějaké téma.
Ale chápu, že každý máme jiný vkus.
Tak zřejmě tu máme konec vyprávění, odevzdali jsme kartičky a tradá domů. Jelikož trenér spěchal, zredukoval jsem sprchu, sušení a převlékání na 8 minut a pak se pokusil chytit vlak v 20:03. Od tramvaje v Jindřišské až na konec nástupiště jsem v podstatě naplno běžel, moc jsem tomu nevěřil, chybělo mi 20 sekund, naštěstí se vlak rozjel až 20:04 a já jsem uvnitř.
Dech se mi podařilo chytit až někde v Libni, tep se do rozumných hodnot vrací ještě teď (tam mi ale ke spokojenosti stačí jakýkoliv pravidelný rytmus).
Dneska jsem se na lekci sešli tři, což mi přišlo jako ideální počet. Možná u mě konečně nastal nějaký posun ve snaze odrazit se z prkna nahoru. Trenér po nás chtěl 3 výpony (postavení se na špičky) a pak odraz, zeptal jsem se, zda můžu zkoušet jen odraz bez těch výponů, protože to mi v Pardubicích funguje (samozřejmě se neodrazím tak vysoko), ale tady to snad kvůli delšímu prknu stejně nefungovalo, tak trenér navrhnul kompromis - jeden výpon a hned odraz. To kupodivu můj mozek nějak zvládal a přišlo mi, že se některé odrazy už podařily víc než obvykle, ale uvidím na videu, jestli mi zase nezkazí iluze. :-)
Pády vpřed do šipky jsou klasika, stále často zapomínám na nohy, které pak utečou různě do strany...
No a pak se 3m prkno zvednulo a přišel čas opět na skok plavmo. To je taková ta šipka, kdy jsem pravidelně končil na zádech... :-)
Ono jako já už z videa pochopil, že se odrážím úplně jinak než ostatní.
Oni se odráží nahoru a rotaci získají prohnutím zad vpřed. Já rotaci získám už tím, že se nakláním vpřed už během odrazu, což je reflex, kterého se zbavit neumím, ale podařilo se mi to trochu zredukovat, jen už nesmím udělat nic dalšího, co by rotaci zasílilo...
Vzhledem k tomu, co času jsem v Pardubicích věnoval optimalizaci směru "svého" odrazu, abych aspoň občas dopadnul správně, jsem měl jasno, že nebudu zkoušet nic nového, jenom se MUSÍM odrazit stejně jako z Pardubického 1m prkna tady na 3m plošince.
... konec první části...
Tak jsem to zkusil... nijak jsem nečekal, že by se to povedlo napoprvé, v Pardubicích většinou první 3 skoky byly tragické... ale tentokrát jsem na záda nespadnul! Říkal jsem si, že to může být náhoda, ale podařilo se mi to několikrát zopakovat! No uvidím, co na to video, určitě jsem zase zapomněl hlídat nohy, ale subjektivně to bylo mnohem lepší než kdykoliv předtím.
Z toho jsem měl fakt radost. Trenérovi sice chybělo prohnutí zad na konci odrazu, prý by to vypadalo lépe, ale já se držel toho, že takhle se mi to líbí, protože nepadám na záda. Zeptal jsem se, zda by se to takhle dalo počítat za 101A? Trenér se zamyslel a prý když nechám rovná zádo, tak ano!
Jeden kolega musel jít dřív, druhého už to nebavilo, tak dole postával a diskutoval, já si ten skok zkusil ještě nevímkolikrát znovu, protože jsem pořád nemohl uvěřit, že už z 3m nepadám na záda. :-)
Trenér pošťuchoval, jestli to nechci zkusit z 5m? No vteřinku jsem o tom zauvažoval, přicijen je to poslední šance, ale nápadu jsem odolal, ono z 5m by přistání na zádech nepochybně bolelo víc... a trenér se možná trochu zaleknul, že by mě mohl přesvědčit a pošťuchovat přestal... :-D
Jako bylo by hezké zvládnout totéž s odrazem z 3m prkna, ale aspoň budu mít co trénovat v Litomyšli na koupališti. Snad všechno nezapomenu, než provozovatel konečně usoudí, že je dost teplo a koupaliště otevřou...
Zvolna se blížím k domovu, možná bude časem nějaké video, pokud mi příjde, že je opravdu čím se pochlubit...
Jednomu kolegovi (tomu nejbojácnějšímu) jsem slíbil sestřih jeho skoků, tak budu mít o víkendu asi co dělat. Zkusím mu dohledat všechny skoky, co kamerka natočila a přemýšlím, jakou k tomu dát hudbu? ;-)
Tak jako hudbu pro sestřih skoků kolegy jsem nakonec zvolil tohle https://incompetech.com/music/royalty-free... což by snad mělo mít licenci kompatibilní s Youtubem.
Jojo, příště si snad lépe rozmyslím, něž zase někomu naslibuju vyrobení videa... :-)
Právě jsem kolegovi z kurzu Matějovi poslal odkaz na sestřih jeho skoků z posledních dvou lekcí... :-)
Nakonec jsem tomu věnoval víc úsilí, než jsem plánoval, ale když on smutně říkal, že by se chtěl vidět, přišlo by mi sobecké nevyužít natočený materiál a teď se třeba bude moct i okolí pochlubit... :-)
Tohle byl totiž člověk, co když na první lekci vylezl na 3m plošinku (nikoliv ještě prkno), tak mě nejdřív pustil prvního a pak prohlásil, že má závrať a určitě neskočí... a několik minut to vypadalo, že to myslí vážně...
No a na 5m se mu vždycky chtělo ještě méně než mně, přičemž několikrát se skoro odrazil, pak si to rozmyslel a šel po schodech zase dolů...
Ale zase když už se odrazil, většinou dopadl dobře, vlastně nevím čeho se bál, když na zádech jsem přistával většinou já... :-)
http://youtu.be/cRRls8TKuLk
Takhle to vypadá skoro jednoduše :-)
Jo, vypadá... ale já rozhodně nepatřím mezi ty, po které by to jednoduché bylo.
Respektive jak co, myslím, že trenér dodnes nechápe, že mi pád vzad do šipky přišel snazší než odrazit se vzad a dopadnout po nohou... :-)
Jinak ten odkaz se chová divně, tak kdyby to někomu nešlo, tak případně https://www.youtube.com/watch?v=cRRls8TKuLk
Fakt mu to šlo pěkně :-)
Z videa bude mít určitě radost.
Tak odepsal, že video je skvělý... to jsem rád, že jsem to nedělal zbytečně. :-)
POděkuje své matce, rodině, agentovi a všem lidem co tě podporovali (po převzetí ceny se odchází vlevo) :-D
Jinak by to asi byla nuda, kdybych si nepřivodil i nějaký zdravotní problém...
Bolavá záda tentokrát nevybočovala z průměru, ovšem nové bylo to, že po pádu vpřed do šipky mě rozbolelo pravé oko, jako bych se do něj praštil. Po druhém přistání bolelo čelo na pravé straně, přitom trenér tvrdil, že jsem dopadnul dobře...
No nakonec jsem pochopil, že to jsou dutiny, kde se kvůli rýmě nestíhá vyrovnat tlak. Někdy to bolelo víc, někdy míň, pak jsem se už snažil i brzdit hloubku a rychle se dostat zpátky k hladině... moc to nepomohlo, ale začaly protestovat i záda.
Takže skákat do vody (podobně jako potápět nebo létat) rozhodně není s rýmou optimální...
Tak video podařeného skoku, ze kterého jsem měl největší radost. Vypadá to jednoduše, ale stálo to hromadu úsilí, než se mi to konečně začalo dařit aspoň takhle...
https://ulozto.live/watch/20436
Až si říkám, je to trochu paradox, že pád vzad připadá všem jako něco náročného, přitom tam člověk nedělá vůbec nic, stoupne si na konec prkna a spadne dozadu, zatímco odrazit se tam, kam chci, mi přijde mnohem těžší... :-)
Uá! No to je opravdu pěkné. I ten odraz s jedním zhoupnutím. Tři hupy už v Pardubicích nacvičíš. Určitě ten kurz měl efekt :-)
Tak v Pardubicích se mi dařilo prkno špičkama rozhoupat, chvíli udržovat rozhoupané a pak, když mi to přišlo jako správný okamžik (což trvalo různě dlouho), tak se odrazit.
Pokud jsem chtěl dopadnout po nohou, to se mi celkem dařilo často, když jsem chtěl šipku, úspěšnost byla menší, protože jsem musel skloubit načasování a správný směr... ale občas se to podařilo a letěl jsem o kousek výš, než když jsem se odrazil přímo...
https://ulozto.live/watch/20437
Každopádně tohle se mi v Podolí nikdy nepovedlo. Pokud platí, že je tam prkno delší než v Pardubicích, tak má větší setrvačnost a tudíž i delší časovou konstantu, takže pro rozhoupání asi potřebuje pomalejší rytmus, což si ale já v hlavě jednoduše nepřepnu... :-)
Vzhledem k tomu, že se v dohlednu do Podolí nepodívám, to není příliš aktuální problém...
Ale už jsem googlil a zdá se, že bazén v Poličce má nějaké 3m prkno, bohužel nikdy žádná informace, zda tam běžného návštěvníka pustí a na mail zatím neodpovídají... :-/
https://tespolicka.cz/clanek/plavecky-bazen...
Pěkný skok. :-)
Když tak na ta tvoje videa koukám, tak mi došla jedna věc: Když jsme cvičili koně něčemu novému, tak to nějaký čas trvalo, kdy to pořád nešlo. Vždycky tam bývala taková nějaká "inkubační" doba, kterou nešlo přeskočit, ale jakmile uběhla, už to prostě fungovalo. Nový pohybový stereotyp se prostě musí uležet, jeden den to nejde a čím víc pokusů, tím spíš horší. Dáš tomu pár dní oraz a najednou to hned na první pokus jde.
Přijde mi, že užs překonal kritický bod :-)
Dokonce si matně vybavuji, že i na nějakém trenérském školení se o tom mluvilo.
Tomu bych věřil...
Rozhodně víc se toho člověk naučí, když bude něco trénovat hodinu týdně, než kdyby všechen ten čas soustředil do jediného dne. Určitě má smysl nějaký rozestup, kdy to mozek i tělo mohou vstřebat (u mě navíc využitý studováním videa a snahou pochopit, co dělám jinak / špatně)...
A rozhodně ten postup není lineární. To už mám vyzkoušené třeba i s běháním, že byly období, kdy jsem standardní kolečko běhal pořád s +/- stejným časem, rychleji to nešlo, ani náznak zlepšení a pak najednou se čas o kus zlepšil a pak tam zase nějakou dobu držel, takové schody...
U slackliny taky pamatuji období marnosti, kdy mi spoustu dní po sobě přišlo, že nevidím žádné zlepšení a vzdálenost (tehdy tuším cca 8m) se zdála nepřekonatelná... ale ono se to střádalo a jednoho dne už to přejít šlo a během pár dnů jsem hledal vhodné stromy o kus dál... :-)
Takže jsem rád, že kurz měl 10 lekcí, protože na těch dvou posledních jsem měl pocit, že jsem se posunul o kus kupředu a čas strávený v Pardubicích (asi jsem byl jediný, kdo se snažil trénovat i v čase mezi lekcemi) nebyl zmařený, protože aspoň ta šipka z 3m mi konečně fungovala tak, jak jsem chtěl...
Pravda, teď už mě hlodá, že jsem to býval mohl zkusit i z 5m, další příležitost v dohlednu nebude, ale tolik jsem si ještě nevěřil... :-)
Tos mi udělal radost, že ten kurs je vlastně jen nějaký základ dalšího zkoušení, aby si člověk nepřivodil úraz. Moc vás opticky totiž nenaučil, ale jako spolehlivý základ je to dobré.
V Podolí jsem dochodil předplacený kredit a tak hledám nějaký volnější a levnější bazén. Zdá se, že jse našel 25m bazén z mého mládí, kam jsem chodil na školní universitní plavání. Je tam mnohem čistší voda a minimálně z bloku je tam prostor pro pokusy.
"Moc vás opticky totiž nenaučil..."
No nevím, jaká máš očekávání, ale když se podívám na svoje videa ze začátku kurzu a z konce, tak tam pokrok rozhodně vidím, určitě to nebyl ztracený čas. A při nejmenším u kolegy Matěje je pokrok oproti začátku taky obrovský (škoda, že nemám video z úplně první lekce)...
Zázraky jsem nečekal. Přecijen učit cokoliv dospělé, je oproti dětem složité - pomalu se učí nové věci, mají spoustu špatných návyků, víc se o sebe bojí, mají svůj rozum a neposlouchají... :-)
A ty děti chápu-li to správně skáčou minimálně 2x týdně plus mají nějaký trénink v tělocvičně a po půl roce se od nich taky zázraky nečekávají. Takže našich 10x 75 minut (plus 10-15 minut rozcvička) není velký prostor...
Samozřejmě když tam příjde někdo s zkušenostma z gymnastiky, bude mít úplně jinou výchozí pozici než já, když se neumím ani odrazit snožmo, protože to po mně nikdy nikdo nechtěl... :-)
Mimochodem je zajímavé pozorovat, jak se vyvíjí popis toho kurzu:
Tohle asi platilo pro nás:
https://divinguskpraha.cz/data/Dospeli/skoky...
A tohle bude zřejmě platit pro kurzy od září:
https://divinguskpraha.cz/data/Dospeli/skoky...
Předtím tam byl ještě trochu jiný text, ale ten už jsem nedohledal...
Zdá se, že skok z 10m nebyl takovým lákadlem, jak trenér doufal - jestli jsem to pochopil dobře, zatím nikdo z dospělých z 10m skákat nechtěl. Ale nejvíc mě překvapuje, že se změnila hloubka z 5m na 4.5m. To vypadá jako úkol pro Brahmu, aby zjistil, jaká tam je hloubka doopravdy, protože já těm 5m věřil.
A taky z popisu zmizela zmínka o saltu. Možná důsledek toho, že jsem se z trenéra snažil na poslední lekci dostat co nejvíc informací co a jak... a když těch otázek bylo příliš, tak nám trenér předvedl backflip osobně - nejdřív na matraci jen naznačoval, v jaké poloze mají být ruce a nohy... a pak se bez varování prostě odrazil a veškeré pochybnosti o tom, zda vůbec ví, o čem mluví, byly pryč... :-D
Ten skok v Pardubicích a Podolí je stejný, jen v Podolí je to výš a tak máš víc času to přetočit. Ale odraz už ti jde lépe.
Není stejný, to prkno v Pardubicích se chová jinak, vážně!
Sice většinou jsme byli na 3m prkně, kde samozřejmě má psychologický efekt výška, ale párkrát jsme skákali i z 1m prkna, kde jsou většinu času děti a ani tam to, co jsem měl natrénováno z Pardubic, nefungovalo.
Prkno v Podolí, i když se nastaví na doraz na nejtvrdší, je agresivnější, než když to v Pardubicích přetočím doprostřed. Možná, kdyby se v Pardubicích posunula osa úplně na opačnou stranu, mohlo by to být srovnatelné, to jsem neměl šanci vyzkoušet, přišla plavčice a beze slova to přeštelovala zpět...
Podle trenéra je prkno v Pardubicích zkrácené, mně ale příjde celkově jinačí, méně masivní. Každopádně bude mít soustava prkno+skokan jinou rezonanční frekvenci, čemuž jsem se neuměl přizpůsobit, nedařilo se mi moc ani ho rozkoupat a odrážel jsem se ve špatný okamžik...
Neměl bys podolského trenéra pozvat do Pardubic, aby viděl, že jeho snaha nebyla marná?
Co jsem pochopil, tak na Pardubice je dost alergický, několikrát nám odvyprávěl historii rekonstrukce tamního bazénu, před kterou to bylo ideální místo pro jejich tréninky a na konci smůla, skokanská věž se do akvaparku už nevešla...
Co se dá dělat, pokrok nezastavíš, každé město muselo mít vlastní tobogán... ;-)
Njn, měl by přestat být taková konzerva a přizpůsobit se době.
Když se může soutežit ve skákání do vody, proč by se nedalo dělat totéž v ježdění na tobogánu...?
To ono se asi na tobogánu soutěžit dá. Už to bude tak rok, co v bazénu ve Třebové nainstalovali nad tobogán světelnou tabuli, co ti měří každému čas, ukazuje nejrychlejší čas dne, celkové pořadí a nevím co všechno ještě...
A někde už to rozhodně měli jako normální soutěž, že vyhlašovali vítěze a tak...
Akorát přemýšlím, zda měli nějaké omezení na typ plavek, protože se tvrdí, že to má na rychlost v tobogánu zásadní vliv. U holek je to jasné, nejrychlejší jsou prý tanga, u kluků nevím...
Každopádně sice mám občas praštěné nápady, ale ne, v tobogánu se realizovat nehodlám. :-)
Tanga? To jako jezdit po holém zadku je rychlé a nebolestivé? Estetická hodnota může být vyšší, ale ta cena... A také nevím jak se bude červený spálený zadek v tangách vyjímat.
Prosímtě kdys naposledy viděl tobogán?
To je totiž taková klouzačka kde teče voda, víme?
Ta jednak zabraňuje odřeninám a spáleninám ale především MAŽE - nejedeš po zadku ale po vodním filmu, který se ale mnohem snáz a lépe udržuje mezi nepropustným povrchem tobogánu a nepropustnou (víceméně) kůží holého zadku. Textil plavek tohle právě kazí, čili se prošoupe.
Čímž bych se vrátil zpátky k Jrr: U kluků to funguje uplně stejně jako u holek, jen holka v tangách je výrazně společensky přípustnější - musíš si holt lehnout na záda tak, abys kontakt plavek co možná eliminoval :-)
Letos jsem si musel koupit nové plavky, poněvadž mne manželka upozornila, že je mám na zadku nějak průhledné. Asi to maže méně, než jsem předpokládal. Já bych na tom s holým zadkem rozhodně nejel a tobě doporučuji nějaký pokus.
Ale je pravda, že jsem je patrně prodřel na veliké rovné klouzačce v Bešiňové na Slovensku. Moderní tobogány třeba mažou lépe, ale ty já nemám rád, nerad se řítím splachovacím potrubím.
Já vycházím z osobní zkušenosti.
Pokud jsi prodřel plavky, je to zcela v souladu s tím co jsem napsal.
No výhoda tangových plavek bude i v tom, že když je v kontaktu s tobogánem primárně jen zadek, tak se plavky příliš neopotřebují. A třeba ještě ušetříš za depilaci... :-D
Ja v tomhle směru experimentovat nepotřebuju, chci-li, aby mi plavky chvíli vydržely, tak na tyhle atrakce nelezu nebo si vezmu takové, jejichž poškození mě nebude příliš mrzet...
Ono se svítivě zelenou barvou, musí člověk dávat velký pozor, kde si sedne nebo o co se opře... a jak jsem zjistil v Podolí, tak i kudy a jakým způsobem z vody vyleze... :-/
Jen tak ze zvědavosti, váže se k té posedlosti signální zelenou nějaká historka?
Zajímavá otázka, ale nic mě nenapadá.
Zelený byl už můj první Azub Ibex z roku 2009, ale to ještě nebyla svítivě zelená... tu ale Azub přidal do nabídky barev až později, na tu došlo při výměně prasklého rámu.
Předtím jsem měl modrý favorit, ale u kola na inzerát se barva neřešila. Mám pocit, že v dětství jsem měl kolo Sobi a to asi zelené bylo.
A ještě první trabant, co jsme v rodině měli byl zelený. Ne tak hnusně tmavý, jak měli ostatní, ale hezky světle zelený (tuším, že to předchozí majitel přestříkal, druhé takové auto jsem neviděl), byť to ještě nebyla neonová zelená, tak ta barva byla krásná...
První svítivě zelený tričko jsem měl z ICT triatlonu 2012, to stále občas nosím, ale už nesvítí tolik jako na začátku.
Takže asi pozvolný vývoj, nenapadá mě žádný zlomový okamžik.
Tak je to vývoj, před deseti lety byla holka v tangách na koupališti vyjímkou a středem pozornosti. Dneska je to normální, skokanky měly jednodílné plavky takhle řešené snad všechny kromě jedné opravdu malé holčičky.
Těžko hádat, co bude za dalších deset let. Možná budeš nosit tangové plavky i ty. Nebo naopak plavky, co nosím teď já, budou na kriminál... a nebo třeba nebude na Zemi už žádná voda... :-)
Jinak ono taky záleží, jak dobře na sebe jednotlivé díly tobogánu navazují, někde mi to přišlo jako struhadlo, co 3 metry byla cítit hrana dalšího dílu...
Plavky se v tobogánu opotřebovávají vždycky. Varianta jet na zádech, opřít se rameny + patama a zadek nadzvednout moc pohodlná není...
Jinak samozřejmě čív víc vody tam teče, tím pro ty plavky lépe...
Ovšem plavky se opotřebovávají i při plavání, opalování, ždímání a sušení... delší dobu vydrží akorát zavřené ve skříni...
Nějaký rozdíl asi udělá tloušťka materiálu a případně to, zda je látka zdvojená... jenže takové o to déle zase schnou...
A kdy se můžeme těšit na video s tvou šipkou? ;-)
Včera sice sluníčko nesvítilo, ale v kalendářní první jarní den jsem si letos poprvé dala kafe na zahradě, jak bylo teplo. Odpoledne jsem si udělala vyjížďku "poctivých 35km" po místní cyklostezce v polích s Favoritkou, poslouchala jsem skřivany a zastavila se u koníků v Radosticích.
Včera jsem byl na pinpongu a dnes jsem dokázal dojet do práce na kole. Ještě v lednu to bylo nemyslitelné, jak jsem byl z pinpongu rozmlácený, unavený a bolavý. Dokonce jsem z práce už zase jel na pingpong na kole a po něm se byl schopen na tom kole dohrabat na kopec domů. Můj fyzický stav se lepší. Jen ty známé kopce vyjíždím na prostřední talíř, dříve to bylo na velký talíř a s tepovou frekvencí 150, to je už skoro na konci mé tepovky. Chce to zhubnout a něco natrénovat.
Chce to trénovat, ale i tak už to jde pomalu a spíš je cílem aspoň tu výkonnost jakž takž udržet. Já se bojím, že jak člověk přestane, už to znova nedá.
Nestraš, pomalu se to vrací. Jen to bolí a vůbec nechápu vrcholové sportovce, je se mají po roce po úrazu vrátit do vrcholové formy. Klobouk dolů před těmi, kteří to dokážou.
Já naštěstí vrcholovou závodní formu nepotřebuji. Stačilo by se mi vrátit k minulému stavu.
Jednak vrcholový sportovec je o "trochu" mladší než my, druhak je zvyklý na jinou zátěž a dokáže si naložit - a taky má jinou podporu při rehabilitaci. A taky musíš počítat s tím, že jsi zase o kus starší než před úrazem, takže dostat se na stejnou úroveň jako dřív se už nemusí podařit a jsi rád, že můžeš alespoň slušně fungovat.
Dnes se mi podařilo vychytat počasí, ač předpověď nebyla pro výletování moc příznivá. Vyjela jsem s východem slunce směrem na Vysočinu, abych se spolu se zesilujícím západním větrem v zádech už vracela domů. Vyšlo mi to perfektně.
Na 16. poledník v Budišově jsem dojela za krásného slunného počasí a téměř bezvětří. Jak jsem se stáčela zpátky k východu, začalo mi foukat zboku do zad a k Dalešické přehradě na Kozlovské skály jsem dojela ještě za sluníčka. Pak už jsem ujížděla s větrem a černými mračny v zádech a, aniž bych zmokla, jsem dojela domů :-)
V okolí Budišova se vždycky kochám ostrůvky v polích. Je to tam moc hezký kraj.
Já jsem nejprve "sportoval" ve sklepě u kol s jejich přípravu na sezónu. Mám toho času 3 a zjistil jsem pohledem do technického diáře kol, že jsem to poslední léta dost šulil. O to je to letos delší. Dnes jsem srovnal patku na Favoritu, už to na středu kazety blbě řadilo. Přitom jsem zjistil, že ještě budou potřebovat vyměnit kladky přehazovačky. Jestli ani to nepomůže, tak dostane rovnátka celá přehazovačka. Trekink je hotový a horák ještě potřebuje zajet měněné brzdové destičky.
Tím jsem strávil deštivé období a pak jsem šel uplavat svůj obligátní kilometr do Podolí. Polovinu jsem plaval s ploutvemi a bylo to na rychlosti parádně znát. A to jsem se s rukama přitom flákal. Je to skvělé, už mne to neničí.
To už se dneska smí? Když jsem tam byl naposledy, visela tam u bazénu ohromná cedule "žádný brejle, šnorchly a ploutve"...
Závodníci vymysleli na tréning plavecké ploutve. Jsou krátké a úzké a plave se s nimi frekvencí jako bez ploutví, takže je to zabíračka. Plavecké brýle jsou jen přes oči. Takže s tímhle se tam smí. Nejlepší je s tím plavat v dráze, poněvadž jsi hodně rychlý a nemá smysl neustále odvracet střety.
Klasický rozdíl mezi teorií a praxí...
V Podolí mají i výraznou ceduli, že slipové plavky ANO, kraťasové NE. Neměl jsem pocit, že by to kdokoliv řešil.
Dokonce i nějakého kraulaře se šnorchlem jsem tam viděl. :-)
Vlastně jediné místo, kde evidentně cedule berou vážně je skákací prkno v Pardubicích, kde pokud se člověk pokusí o salto, tak do 20 sekund je u něj plavčík, že tohle se tam NESMÍ... předloni prakticky ověřeno. ;-)
To nebyl obyčejný potápěčský šnorchl, to byl plavecký vedoucí středem obličeje přes nos. Když plavecký, tak můžeš :D
Což je jistě zásadní důvod zakazovat jedno a to druhé nikoliv... :-D
Včera jsem jela jen kratší okruh (35km) na vytočení noh po sobotní stovce Vysočinou a nestačila zírat, kolik toho stačilo za dva dny rozkvést. Na trnkovou alej u Ořechova mi ke vší smůle zalezlo sluníčko za mraky. Bylo takové aprílové počasí, většinou sluníčko, ale i krátkou sněhovou přeháňku jsem si užila.
Včera jsem udělala dlouhý výlet, vyjela jsem brzo ráno vlakem, v Blansky se připojil kamarád a jeli jsme z Chocně do Nového Města nad Metují přes Kuks.
Dnes jsem byl plavat v Podolí. Uplaval jsem něco přes kilometr a šel jsem domů. Při balení jsem koukal jak Jrr a ostatní účastníci kursu skáčou už z pětimetru šipku do vody. Všem to šlo obligátně stejně blbě. Měli roztažené nohy a přepadávali dopředu. Až tu bude Jrr plakat, že to zvláště jemu nejde, tak mu to nevěřte, jde to všem stejně a žádný učený z nebe ani z pětimetru nespadl. Je skvělé, že dokáží opakovaně a statečně skákat šipku z pětimetru. Já bych to považoval za uspokojující výsledek.
Děkuji za info! Já jsem si hned říkala, že tam ti ostatní, co navíc zanedbávají docházku, přece nemůžou být moc dobří.
Taky mi to přišlo nespravedlivé, že kromě 100% docházky jsem se to snažil natrénovat i v Pardubicích, kde těch skoků stihnu týdně 2-5x víc než v Podolí a nikde to není vidět. Holt někdo má talent, někdo ne...
S tím, že v Pardubicích mají jen 1m prkno (podle trenéra navíc zmrzačené) a pokud si člověk zatočí kolem (fulcrum, nevím jak se tomu říká česky), aby nebylo na úplně nejtvrdší, tak během pár minut dorazí plavčík a přenastaví to zpátky... asi nic nenadělám.
Respektive už jsem vypozoroval, že když to za zády plavčíka přestavím o 10cm, tak to ještě projde, ale víc už ne. Přičemž i nejtvrdší nastavení prkna v Podolí je MNOHEM živější.
No a pak mě ještě naštvalo, že na krásných nových svítivých plavkách mám zepředu dva černé fleky od nějaké kolomaze, nechápu proč, ale prý snad v Podolí spárují dlaždičky mazutem?!
To jsem zvědav, jestli to nějak pustí? ;-(
Jo a aby to nebylo málo, tak před skokem z 5m se mi poněkud moc rozbušilo srdce... nemá cenu vyprávět, že bych se tam nebál... blbé je, že zatím se tep nesrovnal, takže jestli doma najdu tužkové baterie, asi bude zajímavý obrázek z EKG, protože to opět vypadá na arytmii... :-(
Jejda, tak ty se sice nezraníš skokem, ale prostě jen tou výškou? Srdce reaguje na každou blbost. Mně naštvání z obrny lícního nervu po vzpamatování se z operací očí tak zvedlo tlak, že jsem na to dostal léky a už mi asi zůstanou.
Ty máš doma přenosné EKG a umíš to vyhodnocovat?
Výškou spíš ne, ale zatím všechny anomálie (průměrně 1x za rok) se rozběhly po návštěvě bazénu/koupaliště/rybníku.
A jelikož problém pokaždé pominul dřív než mohl být změřen EKG (před dvěma lety jsem dostal na 24h EKG holter a nic zajímavého nezměřil), usoudil jsem, že když si koupím levné Čínské EKG domů tak už problém nenastane. Tři čtvrtě roku to fungovalo - nebylo co měřit.
No změřeno už mám, jenže pořád se tep nechce vrátit do standardního stavu. Jako tip na diagnózu samozřejmě mám, ale nelíbí se mi. :-(
Všechny diagnosy, než úplně zdráv, jsou blbé.
Nepochybně... já bych hádal fibrilaci síní, co ty? :-/
Když přijdeš k obvoďákovi s vlastní google-diagnózou, bude prej skákat radostí až do stropu.
Tady jsi ale minimálně o level dál, tak pak dej vědět nezlomilo rekord ve skoku o tyči bez tyče. :-)
No právě, doktoři vůbec nemají pochopení, když jim člověk chce ušetřit práci! :-D
Ale v tomhle případě, pokud by skákala fakt vysoko, třeba bych mohl pochytit něco ohledně techniky odrazu... ;-)
Jenže co s tím? To by se pak člověk musel léčit úplně sám. A kupovat z Číny třeba defibrilátor?
Každopádně zkusil jsem EKG znovu zapnout (asi po padesáté dneska) a hurá! Konečně se objevila P vlna, je tam normální sinus průběh, na mě sice poměrně vysoký tep, ale zvolna to klesá, už mám pod 60... jak málo stačí k dětské radosti.... ;-)
Tak kdyby se někdo chtěl pokochat obrázky arytmie?
První je ze včera než jsem šel spát, druhý je o deset hodin později, kdy už mě to fakt nebavilo a třetí když se konečně srdce vrátilo do normálního režimu.
A teď co s tím? Statisticky by to teď aspoň půl roku mohlo dát pokoj...
Na to se bere preventivně acylpyrín ;-)
Nevím, jak acylpyrin, ale co jsem vygooglil, tak jeden z léků, co se bere při arytmiích jako prevence krevních sraženin je Aspirin.
Ten by mohl být volně prodejný, ne?
Jakejkoliv s účinnou látkou kyselina acetylsalicylová. Denní dávka 100mg. Acylpyrin i Aspirin jsou volně prodejné, Acylpyrin je 400mg v tabletě, takže 1/4 tabletky.
Já jsem snad nikdy jiné tabletky, jak Acylpyrin doma nemívala. To je na všechno. Teď mám Stacyl, ale to je už asi jen na předpis.
jako ty mas doma EKG?
Že jsou vrcholoví sportovci takové chodící laboratoře jsem sice měl povědomí, ale že jeden z nich zabloudí na "nakole" to jsem si o tobě nemyslel
:-) :-) :-)
Někde už jsme to tady řešili... :-)
Ano, ale mám to nejlevnější čínské jednosvodové EKG na tužkové baterie, co vypadá jako dětská hračka, koupené z Aliexpressu. Nikoliv 12svodové, co mají doktoři v ambulanci, ale na to, co jsem chtěl vědět, stačilo.
A taky už jsem někde psal proč - že se mi několikrát za rok spustí arytmie, jsem věděl už dlouho, několikrát jsem to vyrazil řešit na pohotovost, ale než na mě došla řada, tak se to srovnalo (jednou dokonce cestou), takže nezjistili NIC.
Teď už aspoň vím, že nejde o stav přímo ohrožující můj život... zdravý stav to každopádně není, zvlášť když trvá delší dobu. :-(
Tak prostě ten záznam vezmi a vyraž někam na kardiologii. Minimálně ti řeknou, jak se k tomu stavět.
Ale tam potřebuju papír od obvoďačky, ne?
Čímž se dostaneme na začátek... :-D
Když ji pošlu obrázky z necertifikováného EKG použitého laickou obsluhou a přidám k tomu svou teorii, co si myslím, že by to mohlo být... asi to obvoďačka nevezme úplně dobře.
A když budu čekat, zda se jednou arytmie spustí zrovna v okamžiku preventivní prohlídky, až ke mně připojí její EKG, což je tuším jednou za dva roky, je pravděpodobnost celkem malá...
Oni ti něco najdou, když se budeš snažit :-)
Zdravý pacient je jen nedostatečně vyšetřený pacient. Není to náročné, se takhle furt pozorovat?
Tak problémy lze ignorovat hodně dlouho, akorát se pak můžeš dozvědět něco ve smyslu "kdybyste přišel o půl roku dřív, tak se s tím ještě dalo něco dělat"... ;-)
A kdyby nic jiného, tak jsem si za poslední rok značně rozšířil obzory ohledně toho, jak funguje srdce a co všechno lze z EKG poznat...
Z technického hlediska se mi moc líbí, že je v srdci několikrát zálohované generování impulsů, přesně takhle by se kritické systémy měly navrhovat... :-)
Hele, řekni že jsi IT a podivín, ale cítíš, že to tvoje srdce občas šlape blbě. Řekni, že sis pořídil amaterské EKG a v době, kdy ses blbě cítil to připojil. Řekni žes to přinesl a závěry nech už na nich. Nejsi standardní osoba, to víš dobře sám, ale nemusíš jít rovnou do konfrontace a zejména ne v oboru, kterému moc nerozumíš. Prostě jim jen nevnucuj svoje názory.
Prostě mu jen nevnucuj svoje názory Brahmo
Stěžoval si na špatnou komunikaci s obvoďačkou, tak se mu snažím pomoci. S matfysákama a aiťákama mám bohaté celoživotní zkušenosti a současně mám doma lékařku, takže znám i ten názor druhé strany. Celý problém je jen v trošku jiné komunikaci a nedorozumnění.
Výborně, když máš doma lékařku, pak předpokládám, že určitě umí číst EKG lépe než průměrný programátor, ne?
Tak prosím vezmi moje obrázky a nezávazně se zeptej, jestli takhle vypadá fibrilace síní, jo? ;-)
omlovám se, čekal jsem max. aplikaci na mobilu.
tj chtěl jsem být vtipný a urazil jsem... inu klávesnice rychlejší mozku , jak je u mne zvykem.
Jako nějaká EKG periferie k mobilu asi taky existuje, viděl jsem nalepovací krabičku na hrudník s Bluetooth. On ten mobil má výhodu velkého displeje, který pak nemusí mít periferie, ale já preferoval nezávislou krabičku... byť jejich aplikace na stažení dat do počítače pro Windows fakt není žádné terno. :-D
První letní víkend se mi moc líbil.
V sobotu jsem vyrazil letos poprvé na orienťák. Rozhodnul jsem se na poslední chvíli, nebyl čas na rošádu s lehokolem, tak jsem jel 40 km do Borohrádku na MTB. Po zimním flákání poněkud nezvyk.
Potěšilo mě, že tentokrát neúčtovali ke startovnému nic navíc za půjčení SI čipu, prý to zapomněli napsat do rozpisu, tak je to zdarma.
A ještě mnohem víc mě potěšilo, že tentokrát byly kontroly přesně v místěch, kde jsem je hledal, takže více méně šlo i mluvit o běhu, nikoliv o houbaření, jak OB závody v mém provedení většinou vypadají (když chodím půl hodiny okolo kontroly a nevidím ji, ztrácí smysl kamkoliv běhat)...
Tedy dařilo se prvních 12 kontrol, to jsem byl podle výsledků průběžně dokonce pátý. Od dvanácté kontroly jsem měl úplně jednoduše běžet na sever podél plotu k silnici.
Jenže já místo toho vyrazil na západ a teprve na konci MNOHEM delšího plotu začal přemýšlet, že tady něco nehraje... než jsem pochopil, kde jsem, vrátil se a dorazil k 13té kontrole správnou cestou, už jsem byl průběžně osmý...
To by ještě nebylo tak zlé, osud jsem zpečetil jako obvykle předposlední kontrolou (protože poslední nejde minout), nejdřív jsem od 15té kontroly vyběhnul opačným směrem a pak okolo 16ky 5 minut chodil a vůbec nechápal, kde jsem já a kde kontrola?
Takže v cíli na 13tém místě v kategorii T. Nebyl jsem zdaleka poslední, ale kdybych to na konci tolik nezvrtal, mohlo to být mnohem lepší...
Potom koupačka & opalovačka u rybníku v Borohrádku a 40 km domů, během kterých jsem nadával na zábradlí a že jsem měl už zprovoznit lehokolo...
Dneska na slackline jsem zjistil, že bolavé nohy ze včerejška asi ztěžují rovnováhu, těch marných pokusů dojít na druhou stranu bylo nezvykle hodně.
Následovala návštěva oblíbeného rybníku poblíž, od minule opět přibyla nějaká voda, jen bohužel už není zdaleka tak čistá jako před týdnem.
Skákací prkno zatím stále chybí, tak jsem zvědav, kdy bude...
T je něco jako P, ale delší... :-)
https://www.orientacnibeh.cz/upload/dokumenty...
Kategorie, kam se může přihlásit kdokoliv bez ohledu na rasu, věk a pohlaví + narozdíl od klasických závodních kategorií člověk může startovat kdykoliv a často to bývá jedna z mála kategorií, kam se lze přihlásit ještě až na místě.
Standardní kategorie jsou podle pohlaví a věku, já bych patřil do H35, ale tam se je nutné přihlásit předem, každému vylosují startovní čas a přesně v tu dobu člověk musí být na startu... což mě nebaví, jednou jsem takhle startoval úplně poslední (nejen kategorie, ale ze všech), což mi přišlo depresivní.
Proto tam u lesa bylo tolik toi toiek :-)
Tak startovalo cca tisíc lidí, když to vydělíš toitoikama, pořád to bude velké číslo... ;-)
Tisíc lidí? To je šílené, to snad ani nemůžeš zabloudit, vždyť z toho je řada na délku paže mezi pochodujícíma :-D Nebo každý má jinou trať a vzájemně se pletete pod nohy?
U tohohle závodu vidím ve startovce 1082, ve výsledkách 992. Plus máš v centru i nějaké lidi, co nezávodí.
Máš to cca 40 kategorií - každá má vlastní trasu (podmnožinu kontrol v určeném pořadí) a v rámci kategorie bývá alespoň 2 minutový rozestup mezi startujícími.
https://oris.orientacnisporty.cz/Startovka?id=8159
Ono ty lidi máš hodně rozloženy v čase, ale kromě situace, kdy člověk startuje poslední, tak pravidelně lidi s mapou potkáváš, ale tím, že většina má jiné kontroly (některé mohou být společné, pak ale bývají v jiném pořadí), tak ti to moc nepomůže.
Někdy jo... když chodím okolo zhruba správného místa, nevidím kontrolu a z křoví za mnou se ozve zapípání kontroly, to pak docela pomůže...
Každopádně hustota lidí v lese fakt není tak dramatická, jak popisuješ, ta plocha lesa není úplně zanedbatelná...
Dnes jsem byl plavat, abych si odpočinul od kola. Docela to šlo a tak jsem neměl čas moc koukat, jak to Jrr skáče. S náhodným přístupem na otáčce u sítě jsem viděl tři Jrr skoky. Jeden byl z prkna po nohou. To už umí a není na tom moc co zkazit. Druhý byl pád po předu. Tam stále ohýbá na konci nohy v kolenou. Poslední byl pád nazad a ten byl zcela perfektní, gratuluji :)
To bylo naposledy, nebo budou mít ještě jednu lekci? Už se těším na video :-)
Myslím, že je to konec. Už sbírají dušičky na září.
Za 14 dnů o weekendu je v Podolí mistrovství republiky ve skocích do vody. Bude tam Jrr skákat? :D
Jo a venku ve studeném Jrr plavat nebude, protože je bazén polovypuštěný. Snad ho už napustí a ohřejí, aby se tam dalo plavat normálně.
Copak, že je ten venkovní bazén napůl vypuštěný, já su kluk z vesnice a rybník taky často není plný po okraj, plavat by v tom šlo, ale už minule tam dali zákaz vstupu a opáskovali, takže smůla...
Jinak ne, určitě nebudu nikde ve skocích závodit. Na to bys totiž musel těch SKOKŮ (různých!) předvést víc, obávám, že ani mezi nejmenšíma dětma bych se moc nechytal...
Jinak co se týče výrazu PERFEKTNÍ, to je vidět, že jsi zatím lajk... po kurzu uvidíš chyby, kterých si teď nevšímáš... takže i když mám radost, že je to citelně lepší než na začátku, zároveň si mnohem víc všímám, jak strašně nedokonalé to moje provedení je...
Ale tak to samozřejmě funguje s každou aktivitou, pilovat k dokonalosti to můžeš celý život a pořád bude co zlepšovat... :-)
Tak jsem si ještě poskládal vzpomínkové video na Podolí a tím je zřejmě tahle kapitola uzavřena. ;-(
https://www.youtube.com/watch?v=ipQ2TBkEWio
Tys nás tady zásoboval nepovedenýma skokama a teď jsi mi vytřel zrak! :-) Pěkné video, z toho musíš mít radost.
To je kouzlo stříhání videa, že když z několika hodin chceš poskládat video na pár minut, tak výběrem toho, co zrovna použiješ, lze dramaticky ovlivnit vyznění.
Tady jsem prostě vybral ty vizuálně nejpovedenější skoky. Většina je z posledních dvou lekcí, ale kulička je z dřívějška.
Třeba pád vzad tady příliš povedený nebyl (padám hodně doprava), to už se mi povedlo lépe čtyři týdny zpátky, jenže to jsem měl jiný plavky, což by v sestřihu působilo divně...
Ono je i poznat, že záběry vůbec nejdou chronologicky podle hodin uprostřed a různé lekce zase naznačuje různá podmnožina kolegů, ale toho si běžný divák snad nevšimne... :-)
Každopádně skok plavmo z 3m se mi v Podolí povedl až na úplně poslední lekci, stejně tak odraz z prkna s jedním výponem.
Nojo a teď nezbývá než doufat, že všechno úplně nezapomenu, než bude příležitost si to někde zopakovat. :-/
Tipy na bazény ve východních Čechách, kde by mohli mít skákací prkno, vítány. Vypadá to, že něco existuje i v bazénu Dobrušce (tvrdí, že výška 4m, což je divné), ale dopravní spojení tam by bylo šílené.
https://www.kulturadobruska.cz/bazen-a...
Tak jsem začal hledat možnosti, jak všechno z kurzu nezapomenout a zjistil jsem, že bazén v Poličce má 3m skokanské prkno, byť kdo ví jaké...
Poslal jsem dotaz, zda a za jakých okolností mohou návštěvníci jejich prkno používat. Po druhé urgenci mi poslali tenhle obrázek. Chjó... :-(
To je přežitek z dob minulých, kdy bylo tolerováno, že si na koupališti občas někdo samostatně rozbil hubu. Nyní jsme považováni za nesvéprávné a veškeré nebezpečné chování máme zakázané. A pokud to ještě nestihli všechno, tak se na tom pracuje. Viz pokus o povinné nošení přileb na kole.
Technickou památku? Lákadlo pro návštěvníky, protože tohle se předem nedozvíš, když se přímo nezeptáš?
Ještě je samozřejmě otázka, jak striktně na tom trvají a nad čím vším by plavčík přimhouřil oči? Jenže to se na dálku zjišťuje těžko... :-/
Kdyby jediné, co hrozí za nedodržování, byla ta červená věta dole, pak by to použitelné vlastně bylo... ;-)
Nejlepší je ten způsob skákání, kde se to prkno vlastně nesmí použít.
Jelikož hledání bazénu v okolí s 3m prknem, ze kterého by se smělo i skákat, zatím k cíli nevedlo, udělal jsem si výlet do Pardubic.
Z druhé strany skokanského bazénu než je skákací prkno, mají lezeckou stěnu a už delší dobu jsem přemýšlel, jestli by pád vzad do šipky nešel realizovat odtamtud? To totiž jejich pravidla nezakazují... :-)
Předpokládal jsem, že to nebude dost vysoko, ale tentokrát jsem to zkusil. V prostřední žluté cestě jsem vylezl nahoru, vybral dva stupy v podobné výšce a zkusil spadnout dozadu... a dopadl jsem na záda, je to prostě příliš nízko... :-(
Tak jsem zkusil z metrového prkna aspoň natrénovat šipku dozadu. Ukázalo se, že plavčíci sice ví, že salto tam mají zakázané, ale tohle jim nevadí (asi nečetli návštěvní řád pořádně)...
A jeden skok mi přišel i docela podařený, tak se s dovolením pochlubím... :-)
https://ulozto.live/watch/20580
Me to hlava furt nebere, vrhnout se takhle po zádech někam naslepo... :-)
Je potřeba si zkontrolovat, že tam nikdo neplave ještě předtím, než se otočíš k vodě zády. ;-)
Ale je fakt, že jak pád vzad, tak při tomhle se často stáčím doprava (občas hodně), což bude nějaká nesymetrie, kterou při skoku vpřed zvládnu korigovat, zatímco když při letu koukám na strop, tak směr netuším a jen čekám, jak to celé dopadne... :-)
Každopádně i směrem vzad mám větší problém odrazit se tak, abych dopadnul po nohou, to jsem si opět potvrdil, prostě čím dál mám hlavu od prkna, tím lépe.
Takže mě zase hlava nebere, jak někdo může skákat třeba inward skoky jako 401A, kde hlava míří proti prknu a to v Podolí holky skákaly běžně...
https://www.youtube.com/watch?v=-tVMWiHVgOc
Zajímalo by mě, zda by můj skok už šlo počítat jako 201A, ale nejspíš bych se nejdřív musel odrazit mnohem výš... takhle to beru spíš jako mezikrok, ze kterého se třeba jednou zkusím naučit salto vzad...
Mimochodem v Podolí zrovna skokani závodí a dá se na to koukat online, jen jim nejde zvuk...
https://www.youtube.com/live/c2W4qH7dUxE
V neděli jsem si vzala krosku a udělala výlet s velkým podílem lesních a polních cest. Po asfaltě jsem zajela až k letišti v Náměšti nad Oslavou, kde jsem vjela do lesa a začala okruh po šotolinách. Nejdřív jsem se podívala na Divokou Oslavu z vyhlídky u Glorietu a pak jsem lesem dojela k rozhledně Babylon. Bohužel zaspali dobu a otevírají až v květnu.
Od rozhledny vede lesem pěkná "gravel" cyklotrasa na Hadcovou step u Mohelna. Z Mohelna jsem po silnici dojela do Senorad, kde jsem přes pole vyjela na vyhlídku z Velké skály a potom jsem zajela dolů na most u Ketkovického mlýna, na který je ze skály krásně vidět.
Pěkný okruh v kombinaci asfalt, šotolina a suché polňačky vydal na 102km.
Všechna místa každý rok aspoň jednou navštívím. Sice nesvítilo sluníčko, ale bylo teplo a ve svěží jarní zelené to byl hezký výlet.
Pěkné prostředí a moc hezké údolí. chvíli koukám do mapy a kolem Mohelna je dost pěkných cest a určitě tam je kde jezdit.
Je tam plno cest, ale přímo kolem Oslavy je NPR a moc jezdit se tam nedá, jen po značené cestě, odkud není skoro nic vidět. Anina cesta, kterou jsem jezdívala, je na pravém břehu nepřístupná. Taky jsem brodila řeku mezi Sedleckým hradem a Lamberkem, když jsem jezdila od přehrady do Kralic na vlak. To už taky není možné :-(
Ale na stepi jsem se bavila s ochranářem, který říkal, že v týdnu budou na Divoké Oslavě osazovat cedule, dodnes na mnoha cestách nejsou. Tak jsem mu hned na mapě ukazovala, které cesty by se měly zpřístupnit.
Na Lamberk se dnes dá dojít jen po červené, která je pro starší lidi neprůchodná, je to přes suťoviska a jsou tam i místa s řetězy. Mělo by se to propojit s modrou nahoře, po té modré se dá i na kole a k Lamberku už je pěkná pěšina, to by zvládl i slabší důchodce.
No a Aninu cestu by měli zprůchodnit. Dole léta nebyl žádný most, tam se brodilo. A když tam konečně most postavili, tak není přístupná Anina cesta. Po modré je to z Vlčího kopce šílený krpál, zase pro starší lidi už neschůdné. Přitom po Anině cestě se jezdilo kočárem.
Já už jsem loni psala na správu NPR do Žďáru, kteří to mají v gesci, odpověděli, že snad by to šlo, ale zatím je to neznačené a tudíž nepřístupné. Včera jsem mluvila s místním, který to opravdu v terénu značí, tak třeba se časem zadaří to zpřístupnit.
Jinak kolem letiště je plno lesních cest se starým rozbitým asfaltem ještě od vojáků, tak to býval dost velký vojenský prostor. Včera byl zákaz pro auta i pěší po modré TZ mezi silnicemi od Vlčího kopce k Babylonu, mapy.cz to ještě neví, drze jsem projela. Staví se tam obrovský muniční sklad.
Ovšem Údolí strašné žízně hodně láká k projetí už jen svým názvem jestli to tak opravdu je :-)
Název je zcela vystihující, tam jedeš pod verandama chatiček a pochybuji, že ti tam aspoň vodu někde dolijí. Podruhé tama už nikdy nepojedeš.
Až za silnicí u Skřipského mlýna je snad nějaký kiosek, ale já tam jezdím mimo sezónu a nikdy jsem tam nic otevřeného neviděla.
Ale Senoradská kantýna ( https://mapy.cz/s/cotetefadu ) je otevřená skoro vždycky, tam to žije.
Já jsem v sobotu vyjel za Hlaváčky jarnimi, které se vyskytují ve starém lomu nad Srbskem. Aby to nebyla nuda stále podél Berounky po cyklostezce, tak jsem to vzal z Radotína horem po červené na Karlštejn a dál do Srbska. Ta trasa je docela pěkná, vede lesy a loukami, jen překonává všechny levobřežní přítoky Berounky. To znamená krpálem dolů a na kašpárka zase zpět. Zpět ze Srbska jsem už jel pokorně podél vody po asfaltu. Hodilo to 80km a těžké nohy mám ještě dnes.
To by mne zajímalo, co se tomu blbečkovi, co mi dal mínus, na tom článku mohlo nelíbit. Blbečku, ty plusy a mínusy nejsou míněny pro tvé vyjádření sympatií k autorovi, ale na jiné účely, kterým patrně nerozumíš. Nejlepší uděláš, když je úplně přestaneš používat, poněvadž vůbec nerozumíš jejich smyslu.
Třeba nesnáší hlaváčky :-))
Ale to je pěkné sledovat, jak cokoliv, co napíšeš, dostane aspoň dva mínusy. Holt tady někdo má malý ... (doplň dle vlastního vkusu)
Ještě vtipnější je to v klubu Ukrajina, kde spousta příspěvků má standardně 8 mínusů. Po těch letech, co jsem strávil po internetových diskusích, z toho mám už jenom legraci.
Taky už jsem přemýšlel, zda to někdo má životní náplň každý den zkontrolovat všechna témata a zamínusovat každý příspěvek svého oblíbence nebo už na to má připravený skript a mínusuje se automaticky?
Protože počet mínusů tu často absolutně nesouvisí s tím, co ten člověk zrovna napsal... :-)
Jejda 11 blbečků naráz :D Jen to kazí představa, že je mnoho z nich dublovaných, že to není 11 blbých individuí naráz. Tolik jich tu snad ani není. Tak si to pitomečkové užívejte :D :D :D
Věřím tomu, že dublovaní nejsou. K žádnému tvému předchozímu příspěvku jsem minus nedala, ale tam k tomu teda ano. Zas... diskuzí výkřiky o palečcích a minusech si podle mě nic jiného nezaslouží. ;-)
Myslím, že sis o ně žekl a když ti to udělalo takovou radost, tak ti ledaskdo další přispěl, i já :-))
I ty se toužíš zařadit do té správné skupiny?
Zrovna dneska není moc toho co by pobavilo, tak proč vynechat něco co se samo nabízí