Navážu na Pepíčka https://www.nakole.cz/diskuse/30635-jake-to...
Kde je na Petříně mandloňový sad?!? Vím kde je třešňovka a ta teď také pěkně kvete, ale o mandloních nevím.
Vystoupit pod Petřínem, stanice Hellichova. Jít směrem nahoru ze světelné křižovatky u stanice a za posledním domem doprava do sadu, už jsou tam vidět. Není třeba jít až nahoru.
Krásné počasí zlákalo k vyjížďce, tentokrát jsem zvolil Železné hory. Ráno zima a docela mrzlo, tak jsem krapet posunul odjezd. Přesunul jsem se do Chrudimi a sedl na kolo. Z Chrudimi jsem jel přes Slatiňany do Seče a kolem nádrže a přes Libice nad Doubravou do Ždírce nad Doubravou a pak přes Krucemburk do Hlinska a přes Srní, Včelákov a Žumberk zpět do Chrudimi.
Vyjížděl jsem v 10 a musel jsem být ještě dost oblečený a postupně jsem odkládal a plnil tašku na kole :-)
bylo to fajnových 102 km a akorátních 1.520 výškových metrů.
Krásné slunečné počasí, slabý větřík, téměř nulový provoz a kdyby na Vysočinou neblbli Gripeny, tak by bylo i božské ticho.
Po cestě mě zaujal dost mladý chlapík na silniční tříkolce, zřejmě neudržel stabilitu. Tříkolku ze silničky jsem ještě neviděl, ale do kopce to s tím drtil statečně a docela slušným tempem, rozhodně se neflákal.
A potěšilo mě jak sluníčko vytáhlo ven miliony mravenců k opravě a rozšiřování mravenišť.
A konečně docela pěkně vyčistili hrad Žumberk od náletu a křovin.
http://www.tandemservis.cz/vzprimene-trikolky...
Jo, něco takového, čistě silnička, ale na třech stejných kolech.
V jiném provedení je občas vídám, ale čistě silnička s berany zatím ne.
Předevčírem bylo kolem nuly celý den, včera už nebyla taková zima. Projela jsem se po zánovní stezce do Ořechova a kolem Bobravy. Trnky teprve začínají kvést a chladné počasí ještě chvíli bude, ale včera odpoledne bylo hezky.
Mám teď pěkný okruh cca 30km s velkým podílem asfaltu a uválcované prosívky zcela mimo provoz aut hezkým prostředím.
Včera jsem si opět udělal výlet do bazénu v Pardubicích v naději, že se mi nějak podaří zlepšit odraz ze skákacího prkna. Když jsem pak koukal na záběr z kamerky, je to pořád stejně marné. ;-(
Odrazit se, aniž bych hned zase nohy pokrčil, se zdá být pro můj mozek nemožné, reflexy stále vítězí nad vůlí... :-(
Napadlo mě zkusit to oklikou přes trampolínu. Našel jsem si tady, že za 200 Kč slibují naučit základy na trampolíně, což mi přišlo lákavé...
https://www.jumpfamily.cz/olomouc/nabizime...
No a ještě tam prý mají slackline nad molitanem, což mi taky přišlo zajímavé, našlo by se pár věcí, co nemám odvahu nad tvrdou zemí zkoušet...
Bohužel se zdá, že paní zodpovědná za komunikaci musí mít praxi z celního či stavebního úřadu? :-) Po čtyřech dnech jsem dopisování vzdal! Navzdory tvrzení webu, že "každou hodinu" prý služba funguje jen někdy, když je přítomen kvalifikovaný člověk a musí se to domluvit předem.
Žádný rozpis zveřejněný není, prý je to interní dokument, který má pouze ona. Seznam možných termínů jsem z ní nedokázal dostat. Moje otázka na "zítra" prý v době, kdy mi (po dvou dnech) odepisovala, již "pozbyla platnosti", tak na ni vůbec neodpovídala a měl jsem svou otázku "aktualizovat".
Otázku na následující den (myslel jsem pátek), zabila, když mi odepsala až po půlnoci, že v SOBOTU mají otevřeno 08:45-19:00, což je široké rozmezí a bez uvedení přesné doby mi odpovědět nemůže...
A jako bonus - skládací koloběžka se prý do šatní skříňky určitě nevejde a cestu od nádraží na koloběžce odhaduje na 2 hodiny (5km?), takže prý jedině autem nebo MHD.
Takže do Olomouce fakt nééé... :-)
Konečně jsem prošel video z úterního kurzu v Podolí a našel pár záběrů, kde se mi něco trošku podařilo...
https://ulozto.live/watch/17157
Tím netvrdím, že to bylo dobře, ale řekněme méně špatně než ten zbytek... :-)
Tvrzení, že padat do vody po hlavě je pro mě snazší, než skákat po nohou, už můžu evidentně rozšířit z 3m i na 5m.
Kulička a ze sedu se ti daří hezky, tam se nepřetáčíš, stačí jen vypnout nohy a bude to, jak ti tam v pozadí! :-)
Hlavně kulička se už posunula o stupínek výš, na začátku jsme měli mít nohy skrčené a přitáhnout k sobě kolena. Teď už trenér chtěl kolena v pravém úhlu.
Další stupeň by zřejmě bylo to, co tam často dělají holky, ty začínají s rovnými koleny nahoru, tedy pike position / schylmo nebo jak se to jmenuje...
To myslím, že by u mě vůbec nešlo vzhledem k tomu, že se ani ve stoje neohnu tolik, abych dosáhnul na zem...
Nemluvě o tom, že už při tom pádu vpřed se mám prý ohýbat v kyčlích, zatímco já většinou ohýbám záda a zřejmě jsem jediný, kdo nevnímá rozdíl... :-)
Jak se jmenuje ten poslední cvik nevím, ale to se mi nepovedlo ani jednou udělat správně. Pro mě byl úspěch vůbec se takhle zvednout a nedařilo se mi dosáhnout dostatečného předklonu, ale kupodivu i moje improvizace končila šipkou.
Možná právě ze sedu, z kuličky i z toho vzporu máš ten břich stažený a neprohneš se pak v zádech. Nevím. Ale fakt je, že z těch poloh, kdy nejsi rovně, ale v "sedu", se nepřetáčíš, tam stačí jen napnout nohy a bude to krása.
Ještě jsem si všimla, že ti tam vzadu si "natloukají" stehna zepředu. Zjevně mají břišní svaly stažené/zkrácené, ty si natloukáš nohy zezadu... Zatáhni břuch!
Podle toho výřezu obrázku se to špatně hledá, ale ten prostřední obrázek je dopad po 2.5 saltu, ty ostatní budou předpokládám podobné krkolomnosti, ne?
Asi ano, nemají ten dopad zatím dokonalý, ale jsou to skoky, o kterých já nemůžu ani snít... :-)
To je sice pravda, že to šlo ze salt (jeden možná ne), ale něco podobného je vidět i při startovní šipce do dálky. Tam je ve vzduchu taky břicho stažené a prdel jakoby vystrčená. A žádné salto se nedělá...
Já už jsem aspoň dva roky neskákala ani neplavala, ale pořád si vybavuji pocit, že když jsem chtěla doskočit co nejdál, těsně nad hladinou se ještě zvedly trochu ruce a líznuls to opravdu jen těsně pod hladinu, aniž sis natloukl břicho.
Netroufám si srovnávat, ale těším se na video, jak skáčeš ty, ať tu nejsem za exota s videem jediný... ;-)
Btw jelikož plavky na videu se ukázaly pro skákání po nohou k vzteku, tak pro případ, že objednané nové svítivě zelené plavky nedorazí včas, zjistil jsem, že stále obléknu i plavky, co jsem měl odhadem před 15ti lety. Co by za to kdo dal? ;-)
Tak foťák s videem mám, v Brně bazén je. Už zbývá jen někdo, kdo mě tam natočí... Kdyby tu někdo byl ochotnej, tak se ráda domluvím :-)
Už jsem dlouho nikde neplavala, sama se v přírodě už bojím a navíc rybník je skoro 10km a dost do kopce na kole, to v létě ve 30 stupních už nedávám a večer je zas už zima, a jet kvůli hodině do Brna do bazénu se mi taky nechce. Ale kdyby se tohle domluvilo, tak do toho jdu :-)
Stativ (aspoň kapesní) nemáš?
Kdybych já čekal na filmový štáb, nenatočil bych dodnes vůbec nic.
Byť ano, někdo může namítnout, že by to tak bylo lepší... :-D
Bazén na Ponávce je můj "domovský", je pěkně rekonstruovaný, jsou tam tři dráhy a hodně volna pro veřejnost.
https://ponavka.starez.cz/areal
Ale nedovedu si moc představit, jak si tam instaluju stativ, pouštím kameru, utíkám k bloku skočit, pak rychle z vody a vypnout kameru...
Trénuj představivost, podle obrázku se nabízí položit foťák na parapet okna vpravo nebo radiátor (není-li horký).
S utíkáním bych to nedramatizoval. Snad každý foťák už zvládne natáčet alespoň 30 minut.
Našteluješ, pustíš záznam, dojdeš k nejbližšímu bloku, skočíš tolikrát, než tě to přestane bavit a doma pak z videa vykousneš jen úseky, kterými se chceš pochlubit.
Musíš dávat pozor, aby ti to nikdo neukradl, malá kamerka je nenápadnější, ale ztratíš ho z dohledu pokaždé jen na pár sekund. Když nejsou davy lidí, nikdo tak blízko nepozorovaně přijít nestihne...
Viděl jsem podobným stylem namířený i telefon. Lidi jsou většinou nevšímaví, nikdy jsem nic vysvětlovat nemusel. V nejhorším popravdě řeknu, že natáčím jen sám sebe, to nikde zakázané není.
Mně by ale cedulka s hloubkou od šipky spolehlivě odradila... ;-)
Tak na start z bloků stačí metr v pohodě. Dá se skočit i do míň...
Zatím neumím video stříhat, tak to nemůže jet moc dlouho, aby ten soubor nebyl moc velký. Bztak je to hovadský mov, ale už to umím zmenšit do mp4.
Já pro základní editaci používám AVIDEMUX. Je zadarmo pro Linux i Windows.
avidemux.sourceforge.net
Běžné soubory otevře, šipkama nahoru/dolů najdu správné místo, označím začátek Ctrl+PgUp, označím konec Ctrl+PgDown, zmáčknu Ctrl+S a uložím do nového souboru.
Během chvilky vyextrahuju zajímavá místa a originální soubor můžu smazat.
Podobně snadno lze videa (ze stejné zdroje se stejnými parametry) zase spojovat...
Zatím jsem natočila asi deset krátkých záběrů do 40 s. Já s tím teprve začínám... první krok, co jsem se naučila, bylo vůbec něco nafilmovat a zmenšit to do mp4. Ale zase nějak moc po filmování neprahnu, tak jsem k tomu laxní.
Ale když vydržíme do léta, tak na rybníku na Příbrami je molo a někoho tam odchytím, aby pár skoků nafilmoval. 30 vteřinový záběr je velikostně zkousnutelný. Na tom bazénu bych to sama nestíhala. Na Příbrami to není hluboké, tak by voda mohla po pár horkých dnech být teplá a já tam teda vyjedu. Už mi to jezdí líp a teď zrovna není vedro, tak se cejtím, že by to mohlo jít :-)
když koukám na ty fotky, tak je tam teď menší hloubka. Jak jsou bloky, bývalo třímetrové prkno a pod ním 4m. Skokani mívali trenink po nás, skříňky měli na té galerii nahoře a skákali do bazénu od tama :-)
To je bohužel trend moderní doby, že se při rekonstrukci náčiní pro skákání úplně zruší.
Potom asi vyměnili i celou vanu. Objem vody má prý zásadní vliv na provozní náklady, od hloubky se tuším odvozují i požadavky na plavčíka...
Plavky na skákání jsem po dvaceti letech teď prověřila, ještě nejsou zteřelé a pořád mi sedí, tak proč ne? :-D
Akorát nemám čepici, myslíš, že mi ji tam půjčí?
Čepici?
Lidé jsou holt různí, pro mě byl největší trest, když u některých triatlonů byla koupací čepice během plavání povinná. Dobrovolně bych ji na hlavu nikdy nedával.
Hydrodynamiku a asi i aerodynamiku to určitě vylepší, ale mě to pocitově od vody izoluje a kazí mi to rovnováhu. Vsadil bych se, že jsem s čepicí měl i horší čas než normálně...
Já nevím, jak to teď je, ale když jsem chodívala plavat do bazénu, byla čepice povinná. Možná už to teď není, ty skáčeš prostovlasý.
Jako vzpomínám, že v dětství to opravdu některé bazény vyžadovaly, prý se jim vlasy zanášely filtraci nebo co.
Ale že by to někde bylo dodnes povinné, o tom jsem neslyšel. Ono lidí s koupací čepicí v bazénu vídám minimum. Převládají zdatní kraulaři, kterým to možná může trošku vylepšit čas, byť bych hádal, že efekt na rychlost bude podobný, jako oholené nohy u cyklisty... ;-)
Když už kvůli tomu pojedeš do Brna, možností existuje víc... ;-)
https://adrenalinvkrvi.wordpress.com/mista/skok...
Na můstek bych nevlezla, blok snesu, to jsem se naučila a toho se nebojím, ale z můstku určitě ne. Pro mě to 3m prkno bylo utrpením a v dospělosti se to zablokovalo zcela.
To je ten novej bazén, si pamatuju, když to stavěli. To jsme tam ještě měli koně :-D
A co metrové prkno?
To se výškou od bloku příliš neliší, tak jestli bys s odrazem snožmo byla šikovnější než já? ;-)
Asi ani na to metrové, to se houpe a to by mi určitě vadilo. Vždyť jsem psala, že jsem došla tak daleko, že i z dětské klouzačky (malinké, jen tak 4m) jsem sešla po schůdkách... To se v tobě něco blokne a prostě už to nejde.
Hele, Jrr, skoky do vody jsou bezesporu zajímavá věc. Zejména v tvém podání - člověk se hodně dozví.
Ale nezasloužilo by si diskuze kolem toho již samostné téma?!? Přece jenom se kolem toho diskutuje hodně a v "jaké to bylo" už to trošku zasírá téma.
Hm a je tu nějaká náhrada? Už se oteplilo a i já jsem se už odvážil vytáhnout kolo. Tak by se mohly objevit článečky, jaké to bylo na kole. Ale až dosud to tu Jrr zachraňoval z nudy a nicoty.
Nebo sem jiní nepíší právě proto, že tu převládly skoky do vody.
Každopádně si myslím, že by si ty skoky zasloužily vlastní téma - i z toho ohledu, že se to prostě pak líp najde, když by to zpětně někdo hledal.
...tak on to sem určitě půjde někdo zpětně hledat, to vidím vyloženě jako živý...
Taky o tom dost pochybuji, že by hledal (leda by potřeboval kompromitující materiály) a když už najde, videa možná už na ulozto nebudou, čímž zmizí kontext diskuze...
Já řadu témat Jaké to bylo bral jako univerzálně spotřební, kam jsem psal různé aktuální zážitky, ona ani ta slackline není úplně cyklo, když odmyslím způsob přepravy na místo...
Vzhledem k tomu, že se diskuse většinou držela v jedné větvi s jasným nadpisem, nemyslím, že by to kohokoliv omezovalo v psaní čehokoliv nového svého. A vzhledem k tomu, že i v rámci větve o skocích do vody utekla diskuze ke kraulu a kdoví čemu všemu, připadá mi představa, že založení samostatného tématu cokoliv vyřeší, jako poměrně naivní...
Prosím, neber to nijak ve zlém - tak to míněno nebylo a není.
Jen si zkrátka myslím, že když se kolem těch skoků do vody tolik diskutuje, pak by si zasloužily vlastní téma.
Nic jiného za tím prosím nehledej.
Navíc je dost hloupé, když bara2 založí téma vysloveně na truc a aby mi to "natřela", zamezila mi tam přístup.
To je fakt totální ubohost. Smysl mého názoru nepochopí, ale kope kolem sebe jak splašená kobyla.
No nic, no...
Jsem ti už dávno psal, že ty sady vykřičníků s otazníkama lidi zbytečně iritujou, tak se teď nediv...
Pokud vim, tak to irituje jen tebe.
Mně přijde, že mimo vysloveně technických a cestovatelských témat je to detailní členění všeobecně tlachacích témat celkem zbytečné. Když už něco hledám, tak to je nějaký návod či komentář k nějaké opravě, nebo třeba itinerář průjezdu do Itálie přes Alpy. Zbytek třídí a vyhledává zejména Šíravník ke svým rejdům.
Jasne.
Me proste jen prislo, ze by si ty skoky do vody uz zaslouzily vlastni tema. Hali beli to je cely.
Nesouhlasite s tim a vyhovuje vam to tak, jak to je - OK, neni problem.
Hystericke reakce jen proto, ze s nejakym nazorem nesouhlasim, jsou ale ponekud zbytecne si teda myslim. Jsme snad dospeli.
Ale jestli se barusce ulevilo, necht si hystericky zalozi treba 10 temat s pristupem jen vybranych diskutujicich. Neprekvapila...
Jrr poslechl a já si se svým fyzickým returnem už také ulevuji tam.
Možná tě má Bára na blacklistu a neuvědomuje si, že to blokuje také tebe. Může to být jen neznalost.
Kde si ulevujes se svym fyzickym returnem je jen na tobe.
Myslela jsem to dobre - aby skoky do vody dostaly jiny rozmer.
Kdyz se toho ale chytne hysterka, zbude jen horkost. Skoda...
V čem je problém? vždyť Bára tě okamžitě poslechla, založila jiné téma a skoky se odsud odklidily tam a nikde žádná hořkost nebyla. (Jasně, když si založí téma někdo, kdo mě má na blacklistu, tak tam pak nemůžu přispívat, to se občas stane. Bezbřehé jsou pláně internetu, píšu si holt tam, kde mě chtějí.)
Akorát že to tak vypadá, že teď se tu místo skoků do vody diskutuje na téma "hysterka".
Nevím jestli zrovna "hysterka" je výstižný termín, ale když někdo v reakci na slušný návrh, či žádost, založí všeobecné téma "Jak sportujeme", a znemožní tam někomu přispívat, tak mi přijde, jak bych to napsal jinak... že je to v rozporu se základní lidskou slušností.
Tak na BL mě zcela zjevně dala až po té, co téma založila. Jinak bych nové téma měla ve skrytých.
A předtím jsem mohla do témat, která založila přispívat.
Ale to je fuk - číst si zážitky Jrr můžu i nadále a pokud má bara problém s tím, že jsem navrhla založit na skoky do vody nové téma, tak je to její problém.
Naopak. Kdyby tě měla na BL před založením nového tématu, tak by ona neviděla tohle tvoje téma a mohla by do něj přispívat jen když by tě z BL krátkodobě vyndala.
To je přeci ta výhoda BL, že totiž nevidíš témata a příspěvky těch, koho nemáš rád a nechceš vidět:-))))
Ženský bláznivý, to se nemůžete domluvit? ;-)
Však už jsme dávno domluvené:-))
Ten, kdo si dá někoho na BL, činí tak svobodně, dobrovolně a z vlastní vůle si zneviditelní příspěvky a témata dotyčného blacklistovaného. A to i ta témata, v kterých ještě pár minut před blacklisovací akcí čile a vydatně diskutoval.
Každého věc. Ať každý činí, jak chce.
Taky mám téma sportujeme zamčeno:-)))
Takže tam nemohu napsat, že dnes jsem již ušla přes 15 kilometrů a nejmíň dalších 5 se chystám ujít.
Asi proto, že jsem se neodrazila:-))
Ale spíš proto, že zlobím a dostávám mínusy:-))
Nevadí.
Kdykoliv mohu založit jiné své téma a nepustit do něj lidi, co mi jsou nesympatičtí.
Ale co bych proboha z toho jako měla?
Dobrý pocit, že se mstím?
:-))))
Tak ty snad nejsi hysterka kopnuta kobylou do hlavy...
Ne, ne. Já jsem hysterka kobylou do hlavy nekopnutá, protože se ke koňům moc nepřibližuju, a když, tak jen s cyklistickou přilbou:-))
Ale abychom zůstali v tématu a neodbočovali.
Skoky jsou fajn, ty do vody obzvlášť, skoky do neznáma nedoporučuji:-))
Těch 20 pěšmo jsem dnes dala. Ale naskákaly mi po zimě puchýře na malíčcích u nohy. Musím ještě potrénovat.
Doufám, že o Velikonocích spácháme první dlouhý pobyt na kolech.
Já teda, omlouvám se, nemám neonové plavky, co se mi vyhrnují při skocích. Za to mám na noze krásný pluzgier, jak říkáme my i Slováci. Mám ho dezinfikovanou jehlou propíchnout nebo čekat, až praskne sám? Ja totiž zítra potřebuju taky chodit:-((
Jehlou propíchnou a dírou zatáhnou nit jak drén, na odvádění dalšiho sekretu. Puchýř splaskne a už se neobnoví.
Co máš vlastně proti neonovým plavkám? ;-)
Jako názor, že jediné přijatelné pánské plavky jsou plandavé kraťasy po kolena v tmavé barvě, jsem četl mockrát... ale ignoruji to. :-)
Téma plavky a vše s mimi spojeno se řeší zde:
https://www.nakole.cz/diskuse/30649-jak...
Cyklistická část jízdy příjemná. Přívětivé počasí, tříkolka bez závad. U synka, (po cca patnácti km), přesednutí do Škody Fabia junior a odtáhnutí Superba, který měl závadu znemožňující jízdu. Pro mne důkaz, že nejlepší "přibližovadlo", je to nejjednodušší, bez automatické převodovky. Fór by byl, odtáhnout to za tříkolkou, ale takové převody tam nemám :-(. Náladu mně zlepšila zpáteční cesta po větru :-).
Tak jsem letos poprvé na kole komplet promoknul.
Že bude pršet, jsem samozřejmě věděl, ale myslel jsem, že mám pořád ještě čas, takže slackline jsem začal uklízet až s prvníma kapkama, což se ukázalo jako pozdě, protože během pár minut naplno lilo a já teprve motal popruh...
Nojo, takže kolo mám umyté, ale práce kvapná málo platná... zdá se, že jsem během balení věcí v dešti vytrousil z baťužku malý stativ, takže odpoledne budu muset do parku zajet znovu, snad tam někde v trávě leží... :-(
Hysterky a historici mohou hlasovat, zda podobné příspěvky chtějí tady (+) nebo radši u sousedů (-) ;-)
A co kdyby to Bára prostě jen odemkla pro všechny?
Určitě bych nebyl proti, netuším ale, zda to dodatečně může změnit?
Ještě jsem nikdy nikoho neblokoval, ono už mazání příspěvků mi připadá jako čin zoufalství. Myslím, že lepší je i stupidní příspěvky nechat, za blbce je pak především jejich autor... ;-)
To, že hromada lidí má jiný názor, mi připadá normální... jinak by ta diskuze byla hrozná nuda. ;-)
Tak hurá, ministativ jsem našel ležet v trávě na místě, kde jsem v dešti balil slacklinu...
Jak málo stačí k radosti. :-)
Určitě a gratuluji. Já minulý pátek nechal u Vltavy na Dvorcích Rekolo i s nákupem v košíku a nahoru na kopec vyjel autobusem. Tam jsem si to uvědomil a vrátil se zase zpět. Rekolo stálo stále zaparkované u zábradlí a nákup v košíku stále byl. Také jsem měl radost.
Díky vyjížďce po ránu dobré. Silnice při jízdě do Kerska skoro prázdné, vítr do zad. Při návratu dvě přeháňky. Mezi Mstěticemi a Svémyslicemi sněhové "krystalky", (docela sekaly do obličeje, ale štítek většinu pochytal), pak dešťová, od Dehtár přes Radonice. V Satalicích už pohoda. Cesta tam hodinu a půl, zpět dvě a půl hodiny. Při podpoře větru se nezdál tak silný :-).
Po 5 měsících už téměř absťák z chybějící projížďky na horském kole, takže to bylo přímo boží :-))
Naše hradecké lesy jsou vesměs na písku, takže stačí pár dní sucho a dá se jezdit a celkem dobře i po účelových lesních cestách.
Hodně silný vítr v rychlosti dost přes 10 v lese byl docela tlumený, ale průjezd polem a pasekami byl občas docela očistec :-)
Je téměř neuvěřitelné, že něco takového je ještě možné, ale dnes se mi podařilo jet po třech cestách, kterými jsme ještě nejel :-)
V lesích už mají vyznačené trasy Seriálu Prima CUP 2024 co se tady pojede za dva týdny. Tak jestli vydrží takhle suché počasí, tak možná ... se projedu jako předjezdec :-)
Když jsem tak kličkoval polesím, tak jsem projížděl i kolem domu našeho pána lesů a bylo úplně jasné, že se blíží Velikonoce.
Vesměs suché cesty a pěšiny, ale přesto se občas nějaké kaluže a bláto také našlo. byla to velice příjemná projížďka, fajnových 55 km a jen 450 výškových metrů.
Dneska hezké sluníčko, jen poněkud větrno.
Běžně na tachometru horského kola rychlost přes 40 km/h nevídám, dneska to jelo i do mírného kopce skoro samo...
Samozřejmě o to horší potom byla cesta zpátky.
Konečně šlo slacklinovat v letním oblečení, sluníčko i celkem hřálo, akorát ten vítr mi to neusnadňoval. Když se do popruhu opřel vítr, občas se popruh rozkmital tolik, že jsem se bál, aby to vydržel a o chůzi jsem ani neuvažoval. Třeba tady...
https://ulozto.live/watch/19970
... naštěstí se to vždycky během chvíle zase uklidnilo.
Cestou zpátky jsem to vzal okolo rybníku a světe div se, byla tam voda! Nebylo jí mnoho, o šipce nemohla být řeč (i když Báře by to množná stačilo), navíc zmizelo prkno, ale voda je (zatím) hezky čistá a natřená konstrukce naznačuje, že i to prkno možná časem bude.
Teda voda oproti Podolí fakt studená, za minutu jsem byl venku. Snad zbylá voda časem přiteče...
Tobě fučelo do zad?!? Nám jen klasicky proti. A chvílemi to fouklo pěkně...
Takové trochu divné. Včera jsme s bráchou měnili čelní sklo na jeho autě. Čtvrtý pokus byl úspěšný, povedlo se a protože jsme byli tak šikovní a úspěšní, tak že se odměníme příjemnou projížďkou na kole z Vysokého Mýta do Železných hor. Ráno jsem naložil bráchu s kolem. Při zastavení a vypnutí motoru jsem ucítil zápach benzinu, ne nijak velký, hned zápach zmizel, nic jsem neviděl. Dojedeme do Mýta, odbočka na parkoviště, zastavím a zápach benzinu. Za mnou na parkovišti pěkná benzinová docela široká čára a pod autem kaluž. Rychlá minutová porada, výsledek celkem jasný, žádná projížďka, ale nutná oprava. Nastartovat a zpátky domů. Autem na nájezdy, zjišťování kde to teče. ze všech špatných ta nejlepší varianta, prasklá hadice dělala pěkný benzinotrisk. Sundat nádrž, odpojit hadici, přeměřit. Pak následovalo trochu nepříjemné zjištění, že nejbližší prodejna 20 minut daleko zavírá za 15 minut a pak nikdo ze známých samozřejmě potřebný rozměr doma neměl. Auto na nájezdech a pokračování bude bohužel až v úterý.
A protože bylo poledne bylo ještě dost času na projížďku. Nutná improvizace a rychlé vymyšlení kudy tudy a byla to příjemná projížďka Podorlickou pahorkatinou se zastávkou ve Vamberku, kde nás na náměstí vietnamští obchodníci potěšili opravdu dobrou, sametově vyšlehanou a neošizenou točenou zmrzlinou. Nakonec to nedopadlo až tak špatně, příjemných 93 km.
Povedlo se, nové hadice a auto opravené.
Samozřejmě následovala příjemná projížďka po širším okolí s prohlídkou rozšiřování automobilky v Kvasinách.
Včera jsem si z Ratibořic zapřáhl loď za kolo a projel Babiččiným údolím k Úpici. A pak zpět po Úpě zase do Ratibořic. Nádherné počasí.
Parádní 4 dny - na kole jsem dala letos první dvě vyjížďky, které celkem hodily 125,5 km.
A dva dny jsem stihla babičkovat - náš nejstarší klučík si přál navštívit Lego koutek v OC Šestka, tak bylo jeho přání vyslyšeno. Pro děti milující lego super. Mohu jen doporučit.
Prodloužený velikonoční víkend jsem využil k projití dalšího kousku Stezky Českem. Tentokrát ze Slavonic do Nových Hradů.
Ve čtvrtek hned po práci vlakem do Slavonic. Po cestě prší, ale těsně před vystoupením z vlaku přestává. Po tmě s čelovkou vyrážím do lesa přespat. Špatně odbočuji, ale nacházím slušné místečko. Stavím tarp a ukládám se ke spánku. O půlnoci mi začíná být zima. Svítí hvězdy a na tarpu začíná namrzat vlhkost. Neměl být teplý víkend? Ráno všechno omzlé, na kalužích led. Naštěstí jsem přežil a neumrzl :-)
3,5km
Ráno se vracím na tur. značku a pokračuji do Landštejna. Sluníčko svítí, nádhera. U hradu otevřená hospoda. Dávám zelené pivo, pokecám se dvěma stezkařkama a pokračuji do Nové Bystřice. Tam oběd, přisedl další stezkař. Kolem golfu k Peršláku a odbočka k nejsevernějšímu budu Rakouska. O kousek dál spaní v lese pod plachtou. Je nezvykle teplo.
34km
Dál většinou po asfaltu. Ve Staňkově mám chuť na něco dobrého, obchod je ale zrušený. Nakupuji až v Chlumu u Třeboně. Je obědový čas a vedle je otevřená restaurace. Ceny mírné, jídlo výborné. Když znovu nahazuji batoh na záda, sotva funím jak jsem nacpaný. Přes Novou Huť do Františkova. Pěkná hospůdka. Přisedám k dalším stezkařům, jednoho u nich znám už ze včerejška z Nové Bystřice. Kluci ale brzo odchází. Dám rybí polévku a jdu taky. Odbočuji k přístřešku na hranici Ramšach - Brand kde přespím.
31km
Plánuji jestli jsem schopný dnes dojít až do Nových Hradů a ještě stihnout dojet domů. Jo šlo by to.
Nezbývá než propíchnout puchýř ze včerejška, zalepit a jde se.
Takže už od rána nasazuji ostré tempo. 15km do Českých Velenic dávám za 3:15hod :-) Ve Velenicích zastávka na benzínce. Na oběd je brzo, kupuji minerálku, nanuka a bagetu a pokračuji. Celý den po asfaltu dává nohám zabrat. Další zastávka. Místo starého puchýře se udělal nový, 3x větší. Propíchnut, oblepit tejpu a jde se dál. Nekonečná rovina, asfalt, panely. Za Vyšném konečně terénní cesta. Pro změnu cesta rozježděná od lesáků. Za chvíli jsem v Hových Hradech. Na náměstí dávám zmzku a jdu čekat na bus do Budějic. Poté vlakem. Po nějakých 7 hodinách vystupuji konečně doma z vlaku. :-)
33,5km
Za tři dny a kousek jsem ušel celkem 102km, po Stezce Českem 95km.
Tobě taky ukradli kolo? :-)
Pěkná procházka, slušná porce kilometrů. A na spaní někde venku bych řek že je pořád docela velká zima.
Neboj, kol mám doma dost.:-) Tohle chození s batohem mě začíná bavit čím dál víc, ale na kole jezdím pořád. A venku jsem přespával i dřív na cyklovandrech.
Udělal jsem si krátký výlet s jedním přespáním venku. Cíl nakonec byl moje oblíbená elektrárna Boxberg. Ona tedy není moje, patří nějakému Křetínskému, ale jezdím tam rád. Původně jsem jen chtěl prokličkovat někde mezi těmi desítkami rybníků Horní Lužice, ale v sobotu bylo příjemně, nefoukalo, tak jsem to dotáhl až do toho Boxbergu. Samozřejmě celou noc ke mě doléhalo střílení z mlékárenských konví, což je zde pro noc z Bílé soboty na neděli tradicí. Horší bylo, že jak se měnil čas, tak 6 ráno letního času, tedy vlastně vzhledem k tomu k délce noci už v pět, se všude rozezněly na čtvrt hodinu kostelní zvony na znamení vzkříšeného Krista, to se fakt nedalo spát.
Na zpáteční cestě jsem zcela neplánovaně potkal hned dvě procesí Osterreiter (Velikonočních jezdců). To delší procesí jsem potom podle mapy odhadl, že mělo délku okolo 300 m. Nevím kolik to mohlo být koní ve dvojstupu, ale myslím, že sto možná ano. To druhé procesí bylo tak poloviční.
V sobotu jsem si zase udělal výlet do Roverek, krásné oblasti pod Vlhoštěm na Českolipsku. Vlakem do Jestřebí, nějaké courání na kole i pěšky po lesích a skalách (kolem Husy a tak) a na kole domů. Ke konci to nějak čím dál víc foukalo proti.
Vykouklo sluníčko, tak jsem se kousl do zadku a vzdor konstatnímu průtoku z obou nosních dírek jsem vystěhoval tříkolku, přívěs a vydal se ke známému odvézt mu nějaké krámy co se mi tu válely a slíbil jsem mu je.
V rámci sladění logistiky jsem vyrazil až se čtvrtou odpolední, což pravděpodobně nebyl nejlepší čas - všude davy sportuchtivých pražanů. Až k Vltavě to docela šlo, ale první překvapení byl Barrandovský most, kde má oblíbená přejížděcí trasa je uzavřená kvůli rekonstrukci. Řeka se sice dá překonat po druhé straně mostu, ale ty kilometry najeté jen abych se dostal nahoru a pak zase z něj...
Kolem Žlutých lázní příjemně zrekontruovali cyklostezku, na to jaká je to cyklodálnice se konečně dočkala přiměřeného rozšíření, asfalt pěkný, lidi vcelku ukázněně respektovali střední dělicí čáru a tak se dalo jet příjemně. Sranda skončila u Vyšehradu, kterýmžto cyklostezka de fakto končí. Průjezd tunelem je "na divoko" a za ním už žádné vyhraněné stezky, na náplavku (beztak ucpanou davem) je dokonce zákaz vjezdu. Centrum tedy projíždím mezi auty, díky hustotě dopravy se mi i s mojí soupravou a nákladem daří držet dopravní tempo zbytku provozu, tak na mě nikdo moc netroubí. U nedávno tak proslavené fakulty sjíždím na náplavku. Překvápko nastává až Karlíně, kde mě čeká příjemně asfaltová stezka, nějak ani nevím kdy to spáchali, pamatuju tam docela divokou šotolinu plnou děr.
Potkávám slečnu na tříkolce v protisměru.
Vystoupat od Vltavy na Kobylisy se prakticky nedá. Jednak je to kopec jako prase a jednak to tam nemám moc najeté, takže jedu po cyklostezce a furt si říkám při první příležitosti musím doleva... Na Vysočanech mi došla trpělivost a vysápal jsem se hore kopcom, zajel jsem si "jen trochu". Pak už to bylo vcelku snadné, nahoře jsem potkal další tříkolku, některou verzi Azubího TiFly-je - opět v protisměru, takže krom chrakteristické přední stavby jsem toho víc nezmerčil.
Inu, suma sumárum, překřižoval jsem Prahu tam a zpět, cesta jakou jsem klidně mohl vykonat i metrem, přesto to byly čtyři hodiny a 60km s výrazným stoupáním na obou koncích.
A v podstatě nikde jsem nebyl :-)
Nádherné,
zdá se mi skoro nemožné, že píši první dnešní příspěvek. I když jsem jel jen do Brandýsa nad Labem vrátit vypůjčené závitové očko, (v tomto případě spíš oko), na prodloužení závitu na vidlici, těch 25 kilometrů jsem si užil. Letos už podruhé v kraťasech, prostě paráda.
Ještě lepší,
v 7:20 odjezd pro vodu do Kerska. Před devátou u Svatojosefského pramene. Načepování deseti litrů cca 10 minut. Odjezd 9:05. Příjezd domů 10:50. 62 kilometrů za necelých tři a půl hodiny. Asi za to může vítr, byl spíš bočák, tam lehce šikmo proti, (ale šlo to - ještě byla síla), zpátky mírně do zad, na dlouhých rovinkách milé :-). Prostě skvělé, průměr se začíná nadějně blížit dvacítce :-).
Jsem v tomhle teple nějaký líný, tak cestou fotím blbosti. Třeba tulipán v lese.
Onehdá jsem viděla v příkopu u silnice narcisku. Ale už byla dost tma a žlutá se špatně fotí.
Narcisů je v přírodě vlastně docela hodně, alespoň tady u nás. Stejně jako sněženek. Možná je to tím, že ta zarůstající louka mohla kdysi být něčí zahradou, nevím.
V UK mi přišlo, že žluté narcisy na loukách rostou jako u nás pampelišky. Ale tady se mimo zahrady zas tak moc nevidí. Tento je přímo v příkopu u silnice a nenapadá mi, jak by se tam třeba omylem dostala cibulka odněkud ze zahrady.
Většinou se ty cibulky někam dostanou s hlínou, kdysi jsme dělali parkové úpravy a navozila se hlína pod trávník, léta tam pak na jaře bylo v trávníku plno červených tulipánů :-) Postupně degenerovaly, byly nižší a takové "rozdrbané", až časem zmizely úplně.
v pondělí jsem byla poprvé letos v práci na kole. při návratu odpoledne v Braníku za ledárnami je kousek cesty pro pěší, pravidelně tam cyklisté jezdí, nikde nikdo, tak jsem mírný kopeček vyjela a dál na rovince vidím stát kolo opřené o plot a postávat cyklistu ve vestě a on to byl policista :-) ano uznala jsem, že jsem na cestě pro pěší, chtěl po mně průkaz totožnosti, který jsem měla na dně brašny a tak jsem mu ukázala kartičku zaměstnavatele. chtěl mírnou pokutu 100,- ale zrovna jsem žádné peníze u sebe neměla, tak mně pustil, že příště už tak mírný nebude. ten co přijel za mnou možná platil
Kde to přesně je za Ledárnami? Jak vyjíždí Pobřežní cesta z parku u vody do kopečka do ulice U ledáren? Neuvědomuji si, že by tam někde byl zíkaz kol.
Jestli tam je jen stezka pro pěší, tak žádný zákaz už být nemusí.
Jo presne tam je tam cedule pro pesi.ma se jet od vody z parku vlevo a vyjet na silnici
Holt Praha, tam musíte mít vždycky něco extra :-))
Ještě jsem neviděl nikde měšťáka na kole co by někde kontroloval kudy kdo a jak chodí a jezdí někde po stezkách.
Tady na Jižáku je jeden (po rekonstrukci docela zúžený) most/lávka, přes který sice vede jedna ze značených cyklotras, ale kdysi tam bývala značka "cyklisto sesedni". Jak to je teď nevím, už jsem tam dost dlouho nebyl... A docela často tam měšťáci buzerovali... A chytali i chudáky, i když se tam zrovna žádnej chodec neplácal :-/
Jako chápu, že značka mluví jasně, ale když tam je momentálně volný průjezd bez překážek, tak fakt nevím proč to řešit :-(
EDIT: Tak koukám, že tam už ta značka neotravuje, ale aspoň se cyklisty snaží zpomalit :-) Viz https://mapy.cz/zakladni?pid=70287895&...
Jojo, průjezd po chodníku skrz tunel pod Vyšehradem. Tam byli tak často, že se ráno už od Žlutých lázní sdělovalo od protijedoucích, že tam jsou.
Přeji vam hezke prohliženi moje fotky
https://www.rajce.idnes.cz/arabice/album/dunaj
Zajímavé překvapení. Já tě měl za masňáka co jezdí kolem komína, ale vidím tam kempování na lavičkách... to bych asi nedal ani já, mám radši soukromí. Jinak jsem tama jel už dvakrát a něco jsem poznal, něco Alzheimer už nedovolí.
Zase jsem sám, ve dvě ráno, ale je to fajn:
https://www.youtube.com/watch?v=0edji28K8mk
Dneska moc pěkné. Dnes jsem vzal horské kolo a volba padla na oblast městečka Lázně Bělohrad a jeho okolí.
Dopoledne jsem se autem přesunul do Lázní Bělohrad a vyrazil po namalované trase. Objel jsem si 23 kopců a kót v prostoru mezi Miletínem, Peckou, Novou Pakou a Mlázovicemi.
Lidí minimum, ale občas jsem někoho potkal. Cesty dobře vyschlé, což je základní předpoklad pro podobnou projížďku v této oblasti aby se člověk neutrápil ve zničujícím blátě a červenici, takže cesta krásně utíkala a kopce se i po nezpevněných cestách daly dobře vyjet. Potěšilo, že ani jednou jsem nemusel z kola dolů.
Krásných 70 km a 1.190 výškových metrů. Jelo se tak pěkně a dobře, že jsem byl zpátky o hodinu dřív než jsem počítal.
Na fotkách Krkonošská vyhlídka, Kamenný vrch a sopka Malá Horka
Po ránu mlhavé,
ne hned "po startu", ale už u Dehtár začala trochu mlha. Svémyslice i Mstětice také. Dohlednost neklesla pod 200 metrů, tak jsem jel dál. Za Čelakovicemi se to zlepšilo a v Přerově nad Labem už nebyla mlha vůbec. Obavy zda při cestě z Kerska zpět se mlha zase směrem k Praze neobjeví, se nenaplnily. Sluníčko už stačilo vše "rozpustit". Takže nakonec docela příjemná projížďka, i když při výjezdu v 7:00 byla teplota těsně nad nulou.
Studené a větrné. Chtěl jsem se projet a tak nezbylo nic jiného než zase vytáhnout zimní věci. Všude mimo silnice dost mokro, tak jsem vytáhl treka a dal jsem si takovou svižnější projížďku. Z Hradce do Smiřic a přes Výravu do Očelic a pak přes Třebechovice zpátky.
Třetina proti větru, třetina vítr z boku a třetina spíše do zad. Je to takové fajnové 60 km kolečko a dost po rovině, tak jsem byl za 3 hodinky zpátky. Dobře jsem se protáh :-)
Včera odpoledne jsem na chvíli vyrazil, ale připadalo mi, že ať dělám co dělám, tak jedu proti větru. Až na pár posledních kilometrů se to zlepšilo. Na to, že je druhá polovina dubna byla tedy naprosto nechutná zima.
Ráno jsem se podíval na teploměr a ač by se mi dnes hodilo jet na kole, tak jsem zvolil MHD. Moje huba ještě není zvyklá jezdit v teplotě kolem nuly a zase by mohla ochrnout a to opravdu nechci.
Takže dnes místo kola zase bazén, vyhřívaný, teplý, pohodička. Budu koukat na dorostenky, jak jim to pěkně skáče do vody.
Já včera na chvíli do vody v rybníku vlezl, ale jen na chvilinku, od minule tam voda dost vystydla. Primárním cílem bylo proběhnout se a zjistit, že voda zvolna přibývá... a taky, že tam bohužel stále chybí skákací prkno. :-/
Koukat na dorostenky už můžu leda online. Mimochodem, co jsem včera chvíli koukal, tak na závodě zřejmě u nejmenších dětí uznávali i pády a kuličku, nejen skoky, takže kdyby mi bylo méně než 9 let, stejně by mi chybělo pro účast naučit se ještě jeden skok (5101/5201)... ;-)
Tak držím palce, aby se to na podzim otočilo a dorostenky při skocích koukaly na tebe... :-)
Mám strach, že už nejsem a nikdy nebudu cílem pohledů dorostenek.
Mohl bys nahradit číselný kód skoku jeho slovní specifikací. Pochybuji, že je tu mimo tebe ještě někdo, kdo tomu rozumí. Napiš prostě dvojité salto popředu s dvojím vrutem a dopadem po hlavě z desitkového můstku.
Však jsem nerozepisoval důvod pohledů... já taky pozornost zpravidla poutal, až když jsem dopadl do vody hodně špatně... :-D
Ten kód jsem zkopíroval odsud z kategorie G:
https://divinguskpraha.cz/data/2404_MCR/2...
Já umím rozluštit jen některé trojmístné kódy, ale tohle asi bude, že se odrazíš čelem/zády k vodě a dopadáš po nohou otočený o 180 stupňů okolo svislé osy. Říkají tomu vrut?
Co je ovšem "skok World Aquatics", který ještě mají za lomítkem, se mi vygooglit nepovedlo, vůbec netuším.
Zajímavé jsou taky kódy 171/271, zdálo se, že to nikde na světě neexistuje, ale zřejmě tak v Podolí značí pád vpřed a vzad, což normálně kód nemá, když to není skok...
Nebuď tak skeptický, musí se dívat, aby se následně mohly ohýbat v pase...
Smíchy, samozřejmě... :-)
Také by ses mohl přihlásit do kursu skoků do vody. Třeba by se dorostenky ohýbaly ještě více.
Jako docela by mě zajímalo, co si holky o naší skupince dospělých říkaly, myslím, že se občas musely dobře bavit... ale trenér na konci říkal, že nám tam všichni fandí a obdivují, že jsme do toho vůbec šli...
Škoda, že to nefunguje jako MLM, abych měl provizi za zlákání dalšího člověka... ;-)
Mimochodem taky říkal, že za pronájem bazénu v Podolí na trénink platí 2500 Kč, takže skupinka dospělých jim každé úterý pokryla náklady a děti byly bonus.
Na Zeleném pruhu je 25m bazén a nájem jedné dráhy z 8 na hodinu je 500Kč. 8*500=4000Kč za celý bazén na hodinu. V Podolí je 50m bazén, takže při stejných cenách by to mělo stát 8000Kč/hod. Na skoky si pronajímají 1/4 bazénu, tj 2000Kč/h a platí 2500Kč/h. V Podolí je to atraktivnější, větší, lepší zázemí, vyšší věž. Cena je v Praze asi všude podobná.
2000 je za bazén, 500 je za můstky ;-)
Pominu-li, že jiný bazén prostě může mít úplně jiné ceny, tak v okamžiku, kdy komukoliv pronajmeš čtvrtinu, už tam nemůžeš mít podél žádné hadice, takže nepronajmeš žádnou dráhu na délku a nevím, zda pak pronajímají dráhy na šířku, ale o ty bude asi menší zájem...
Navíc se nabízí nechat si zaplatit práci plavčíků s přerozdělením bazénu, byť v Podolí myslím režim na šířku/délku střídají několikrát za den. :-)
A taky plavcům obecně stačí kterákoliv dráha, zatímco na skákání do vody je potřeba alokovat správnou čtvrtinu bazénu... což je dafakto to, co říkáš. :-)
Navíc pronájmem drah pro plavce si bazény celkem konkurují, není problém přesunout kurz plavání do jiného bazénu v Praze, když to bude levnější... zatímco pro skoky do vody je tu prakticky monopol. Když se skokanům v Praze nebude líbit cena v Podolí, těžko začnou jezdit do Brna...
Tak můstky jsou třeba i na tom Zeleném pruhu, jen nejvyšší je pětimetrový a hloubka pod ním je menší než v Podolí.
Zabrání skokanského sektoru a nemožnost podélných drah s výhodou využívám k plavání. Plave se na délku ve zkráceném bazénu na 37m, což stačí a přitom je tam prázdněji, než když polovinu bazénu seberou pronajaté dráhy. Oni si k tomu občas ještě pronajmou jednu dráhu na šířku a pak se plave všude na šířku a to je už otrava a moc krátký bazén.
To, že se to líbí tobě, neznamená, že se to líbí vedení bazénu. :-D
Oni chtějí maximalizovat zisk, což předpokládá pronájem co největší plochy a veřejnost v maximálním počtu namačkanou v poslední dráze... ;-)
Skákání do vody předpokládá mnohem menší hustotu lidí na metr čtvereční, proto to bazény logicky nepodporují.
Jak jsem posílal ceduli s podmínkama pro použití 3m prkna v bazénu Poličce (jen 10 minut za půl hodinu, skákání pouze po nohou, nutné povolení plavčíkem atd), tak jsem webovou kamerou zjistil, že praxe bude jiná - neskáče tam zřejmě nikdo, protože tam mají trvale vytyčené dráhy (hadice v ose prkna).
Musíš být šikovný a netrefit ji :D
Koukám, že se nám vodní skákací téma zaplnilo:-))
Jj, prolínalo:-))
Lidé co tě "odhodili na blacklist", sem stejně přispívají.
O nic nejde. Jen o to, že neumí dodržet ani slovo, které slíbili dodržet sami sobě. Sami sobě!
Normálka:-))
Nechme je být:-))
Dnes jsem byl zase v Podolí a scházel jsi mi. Neměl jsem na co koukat a tak jsem jen plaval a plaval a teď jsem z toho unavený.
Ne, toho už neumím. Byl jsem po dlouhé době v bazénu, kde mne ho učili a divil jsem se, jak je krátký (25m). Přitom tehdy jsem byl po jedné délce skoro utopený. Když to neumíš, tak je to skvělý způsob k sebe utopení.
Já si vybavuji plavání na vysoký, že skupinovou snahou (většinou marnou) o motýlka jsme v bazénu vyrobili slušné vlny... :-)
Motýlek je naprd.
Jak napsal kdysivá Ivan Mládek:
Znal jsem jednoho sportovce, ten uměl akorát motýlka. No a jednou se mu přihodilo, že spadnul do studny a jak plaval aby se neutopil, než ho vytáhli, umlátil se o stěny...
:-)
A tak jak to šlo nové skupince?
Já vlastně ani pořádně nevím, zda někdo z mých kolegů rovnou pokračuje. Vím akorát, že Matěj, kterému jsem vyrobil videjko, chce pokračovat od září, tak se tam asi potkáte... :-)
Padali po hlavě z třímetráku a všichni to přetáčeli a ohýbali nohy. Ale já na to koukal až úplně na konec kolem 19 hodiny, kdy jsem si balil plavecké brýle a už jsem měl své dioptrické brýle. Jinak jsem stále jen plaval. Konečně jsem ten kilometr uplaval opravdu na jeden zátah a i tempo záběrů jsem měl celou půlhodinu vyrovnané. Dříve bylo na hodinkách vidět, jak zvolna uvadám.
Nojo, taky se dočkáš a taky budeš ohýbat nohy... :-)
O víkendu jsem se bavil s jednou známou. Prý za 6 hodin uplavala přes 13 km. Mně to přišlo neskutečné, ale prý vítězka závodu za 6 uplavala 23 km, čímž porazila i všechny muže.
Při úklidu na disku jsem našel tuhle perlu. Takžr pozornost lze upoutat i takhle... v tomhle případě především plavčíka. ;-)
https://ulozto.live/watch/20656
Bylo to na infarkt. V neděli.
16 dní práce, a najednou mi můj editor elektronických knih přestal práci ukládat. 480 stran textu a fotek, a nepohnu se dál.
Velikost hluboko pod limitem, 50O MB, povolených 10 GB. Hotline sice reagoval zatepla, ale rady jako restartujte počítač, prověřte internetové spojení, to jako fakt???
Podaélřilo se mi to vyexportovat do PDF, v Acrobatu zmenšit a znovu nahrát do toho e-booku a dneska jsem to dokončil.
Mám přes 600 stran, textu ovšem je tak třetina ale i tak, není brožurka. Snad se to bude líbit, opravdu ve formě knížky se to čte líp nežfa FB nebo na blogu.
Nastavím už jen parametry zobrazování, platby a fakturace.
Vynyslel jsem si cenu 99 Kč, ale usoudil jsem, že nebudu ze sebe dělat blbce a bude to za rovných 100. Ať se snadno počítá.
Té e-knihy, protože je fakt levná, potřebuji orodat tak 2500 kusů, protože sice DPH je nulová, ale daně platit musím a chci, aby mi vydělala na to nové kolo....
Teď jsem napnutý jak špagát.
Vím, že tu jsou lidé, co mi přejí a jsou tu i ti druzí. Ale zdejší Nakole je malinký rybníček.Na FB je jen ve skupině elektrokolistů 30 tisíc fandů....
Tak už zítra....
Pěkný, šikovný kluk.
Ale přesto mi to nedá a rejpnu si. Kdyby sis místo Cannondala koupil hodně podobný Cynyon, rozdíl bys nejspíš vůbec nepoznal, tak by ti stačilo prodat jen 1500 kusů :-))
Já chtěl to samé kolo a když nebylo, tak lepší :-)
Ale jo, já tomu rozumím. To jen, že jsem předevčírem narazil na Canyona snad téměř ve stejném provedení, rozdíl poznají špičkoví profíci, my určitě ne, a když by se na něj dala elektrika, tak by to vyšlo do 120.
Tak jsem si na tebe vzpomněl, že když máš rád pivo na pláži, že bys za ten rozdíl měl doživotně zaplacená dvě piva na pláži někde v Provence :-))
To byl ten s těma dvojitejma řídítkama?
Ne, jednoduchá, ale dobře tvarovaná. Ty dvojité jsem viděl jen na obrázku, ale netuším, jestli to je lepší a pro jaké účely.
Dvojitá řídítka jsou speciálně pro Šíravníka, ten tomu holduje.
To jsou úplně jiné než co má Šíravník.
Jde o tyhle řiditka. Hledal jsem nějaké informace, a že snad je tohle už překonané a že by měly novou konstrukcí ušetřit významných 9,1 wattu při 45 km/h
https://www.bike-forum.cz/static/images...
Já mám na tom novém tahle placatá. Jsou fajn na ruce, ale musel jsem koupit specielní úchyt na držák pro mobil. Běžné jsou na kulatou rouru
https://photos.app.goo.gl/x8CCDmJXJsmBQZnP9
Tak je to venku.
642 stran, nějak takhle.
Mělo by to umožnit si přečíst i ukázku od strany 606 do 630, ale já to jako vlastník knihy neověřím jestli to funguje protože mě to pustí všude.
Třeba to někomu pomůže, nebo alespoň bude inspirovat.
Když ne, alespoň jsem to zkusil....
Odkaz:
https://online.fliphtml5.com/vrrnn/evpx/#p=
jo funguje.
jen se to po kliknutí na "continue reading" nenastaví na tu stranu 606, ale zacne to od zacatku. a překlikáváš a po každé stránce totéž->nutno odkliknout "continue reading" , dokud nedojdeš na str 606.
doporucil bych Ti nastavit to tak, ze to skoci na str 606 nebo zacit od 1. strany.
Aha, to je k prdu, ro víc nasere, dám tam prvních padesát stran a bude
Chtěl jsem, aby to skocilo na ty texty co považuji za lepší...
Dík moc
Tak jsem si dnes překřižoval Prahu, abych si vyzvedl dvojici GreeGuardů.
Nevím jestli na "vnitropodnikovou" pojížďku je 30km moc nebo málo, ale díky vestavěným kopečkům není dosažená průměrka nic nad čím by stálo za to jásat.
Těch 32,13km mi zabralo 2:17 čistého jízdního času...
Tak jsem si byl znovu objet "kolečko" přes Černošickou lávku a zjistil jsem, že se u nás muselo vyskytovat tornádo - celou cestu jsem jel proti větru!
Opět jsem ověřil své dlouhodobé podezření - podél Berounky jezdí hlavně "výkonoví" cyklisté, podél Vltavy naopak "turisté", zhusta na erárních růžových kolech. Nevím s kým se vlastně jezdí líp, jedni za každou cenu ženou dopředu bez ohledu na skrumáž, druzí se motají a skrumáže vytvářejí. Možná podél Vltavy je to o kousek horší, absence šotolinových úseků tak láká spoustu kolečkobruslařů. Jsou pomalejší a široký styl jízdy není příliš přátelský k neširoké cyklostezce.
Ale měl bych i jeden dotaz na místní světaznalce: můžete mi někdo vysvětlit pointu golfu? cesta mi vede skrz jedno a podél druhého a tak mám haldu času pozorovat a furt to nějak nechápu. Nedohledný lán anglického trávníku, po kterém pajdají skupinky, ti šťastnější mají malé autíčka. Nikde kouska stínu, jen spousta štrádování otevřenou krajinou. Na kterou ovšem nikdo jiný nesmí šlapat...
Buď v klidu, oni také furt nějak nechápou proč se, XAKRU, nějací blázni na kolech musí projíždět zrovna prostředkem jejich golfového území :o)))
A tak na to je odpověď poměrně prostá - ta cesta tam byla dřív než začli vyhlašovat svá golfová území.
Spíš by mě zajímalo proč se tak děje. Zabrané území je vzhledem k počtu uživatelů totální nerozum, a že by ta hra působila kdovíjak napínavě nebo zajímavě...
"vzhledem k počtu uživatelů"
To bys nebyl dobrý podnikatel. Nemůžeš koukat jen na počet kusů, ale taky na příjem z každého kusu.
A co jsem slyšel, tak golf je velmi drahý sport... tak drahý, že se pro spoustu lidí nejde o sport, ale společenský statut... ;-)
Já nevím, golf je mimo můj zájem a znalosti, ale třeba v Liberci je roční poplatek 10900. Plus člověk potřebuje nějakou výbavu. Myslím, že mnozí zdejší za svá kola utratí víc. Akorát to není ten status, na kole jezdí "každý".
Tohle by Ti vysvětlil mira.l, myslím... Svého času nám tu psal, že tomu sám propadl a že to s tou "drahotou" dávno není pravda. Výbava nestojí nehorázné peníze (samozřejmě se ale dají koupit i ultradrahé věci, asi jako u každého druhu sportovní výbavy), a ani ty členské příspěvky nejsou pro obyčejného civila nedostupné. Resp. je to asi jako s každým dnešním koníčkem, pořád to člověka něco stojí, ale není to nic, na co by normální člověk neměl peníze... Akorát si každý musí rozhodnout jestli to za to dá.
Někdo peníze cpe třeba do cestování, někdo do vzdělání, někdo do kola, no, a někdo se holt občas chodí projít na dobře sestřižený trávník ;-)
Pokud to člověk nechce hrát ve vyšších soutěžích, tak to není až tak drahé. Ono to bude srovnatelné s cyklistikou. Mnohé technické sporty vyjdou i na víc.
Golf je ten sport, kde sportovec uhodí holí do míčku, sleduje, kam míček letí, a potom řekne "Oh, shit!!" ? :)
Cestou domů jsem se pekelně leknul!
Na cyklostezce byly díky větru místy rozházené klacíky různých velikostí, říkal jsem si, že tamtudy na inlinech bych teď opravdu nechtěl a najednou koukám, že klacík přímo v dráze není klacík a navíc se hýbe!
Podařilo se mi vyhnout, přežil jsem já i had, ale to leknutí jsem rozdýchával následující půlhodinu...
Hezké, je to radost něco takového potkat a vidět, netřeba se lekat a děsit :-)
Já zpravidla zastavuju a jdu se podívat, někdy i pomoct dostat se rychle z cesty.
Tradiční cesta na Okoř s naší cyklopartičkou.
Dopoledne nám foukalo příjemně z boku, ale to, co foukalo po druhé odpolední, to byl hnus fijalovej. Klasicky proti a místy fučelo tak, že se i z kopce muselo šlapat.
Na tachometru jsem sice měla "jen" 50 km, ale pocitově jsem ujela minimálně o 1/3 víc.
Ale jinak to byla paráááda :o)))
Sice necyklo, ale zajímavý výlet do Míšeňské porcelánky na den otevřených dveří. Kontrolní otázka. Za kolik se v místním outletu prodává porcelánový orel na obrázku. Velikost cca 75cm.
Za kolik si ani netroufal odhadovat, ale mít (dobré) přátele v USA, dárek by to byl výbornej :-)
Já bych si tedy zase netroufl odhadnout kolik Američanů by vědělo, kde je nějaká Míšeň a čím se proslavila. Možná by udělali stejné WOW i kdyby ten orel byl z plastu.
Pokud potřebuješ značku abys prodal, tvoje práce stojí za prd.
Nejdřív jsem rozklikla fotky a hned jsem si říkala, že je to Míšeň :-)
Jinak na okraj, ten orel se prodává za pouhých 70000E
No nekupte to.
Někdo kupuje obrazy, někdo míšeň. Kdybych chtěl investovat, asi si taky koupím spíš porcelán než obraz, v obrazech se totiž nevyznám, tady bych měl jistotu.
Znám historku, jak se sem nastěhovala po roce 1945 paní a nechala všechen míšeňský porcelán co byl v té vile, kterou obsadila rozbít, protože nechtěla nic po Němcích.
A naopak Arnošt Lustig jednou vyprávěl, že doma má míšeňský porcelán i pro běžné užití jako reakci na to, že v Osvětimi jim lili polévku do dlaní.
Taky jsem si chtěl něco menšího koupit, nějaký ten porculán včetně Míšně už doma máme, ale ty ceny tam jsou vážně brutální - i malá figurka kolem 2000 a ještě jakoby výhodná outletová cena a je to přitom současná produkce, žádná starožitnost.
Včera testovací. Chtěl jsem vědět jak na tom jsem a co zvládnu a jestli mám uvažovat o nějakém větším blbnutí, proto jsem vzal těžší trek a naložil ho taškou s nějakými pěti kily. Naplánoval jsem 190 km nudli podél silnice č. 35, žádné velké kopce, jen lehce zvlněná krajina, největší zvedák byl 200 m s výjezdem na Trosky, kde se mi nechtěně podařilo pobavit skupinu turistů.
Chtěl jsem se domů vrátit do 22 hodiny. Původní plán vyjet včasně ráno vzala za své když jsem z okna viděl tu studenou mlhu, takže odjezd v 8 ráno, kdy už to bylo o dost lepší.
Přes Nechanice a Jičíněves do Sobotky s výjezdem k zámku Humprecht. Lešení už sundali, je opět otevřený, vypadá dobře. Následovala projížďka Českým rájem, přes hrad Kost, Libošovice a Roveň výjezd na hrad Trosky. Chtěl jsem vědět jestli zvládnu to 200 m stoupání a hlavně závěrečný hodně ostrý zvedák. Blížilo se ujetých 100 km, drobná únava už byla znát a tak jsem se soustředil na výjezd k bráně hradu. Ve 3/4 se cesta dost prudce zvedá z 12 přes 19 až na 24 %. Výjezd jsem s potěšením zvládnul a chtěl nahoře zastavit před branou do hradu. Ovšem drobná chybička se vloudila. Předtím jsem někde tretrou šlápl do vlhkého jílu a ten se dostal do zámku a ztvrdnul. Při dojezdu před vrata spokojeně brzdím, jenže na tom nerovném podkladu se mi kolo naklánělo, marná snaha o vyšlápnutí, pedál mě nepustil. Nahoře nečekal žádný pořadatel, který by chytal padající jezdce :-) a tak jsem si ustlal do prachu a kamení před vstupem, což neušlo nějakým třiceti pobaveným turistům. Kvituji, že nikdo nefotil :-)
Pak už byl návrat přes Prachov kolem Prachovských skal kde přišla malá krize a posezení u piva, následoval sjezd do Jičína, dál přes Konecchlumí do Liskovic, kde přišla druhá menší krize a krátké posezení a vzkříšení, dál přes Sadovou zpět do Hradce.
Jelo se mi výborně, domů jsem s potěšením přijel před už západem slunce a bez větší únavy. Ono to také bylo jen 1.940 nastoupaných metrů.
Přihláška na Drtiče byla poslaná :-)
To je Humprecht Sobotka, rodiště táty a jeho větve mé rodiny a moje budoucí působiště.
Dobrá práce, Lelku
>...Přes Nechanice a Jičíněves do Sobotky s výjezdem k zámku Humprecht...<
Máš to za 100 bodů :o)))
Ovšem tenhle zámek je tak typický, že ho snad musí poznat téměř každý i bez nápovědy.
Humprecht známý je svoji stavbou, ale myslím, že takový Karlštejn, Hluboká nebo Trosky budou pro všechny mnohem snadnější k poznání.
Jo, ale už zase tolik lidí tam na ochoze nehrálo na babu každý den...
Pan "řídící", bývalý ředitel školy v Sobotce tam dělal na kase a prováděl, nás kluky tam vždycky pouštěl, když nebyli návštěvníci.
"A ne že se budete na ochoze zase honit".
No, kluci, jako by nám řekl, co tam máme dělat.
Dneska jsem po pauze opět vzal do parku slackline, tak zase jednou motivační video pro Sodomu... ;-)
https://ulozto.live/watch/21047
Není pochyb, že se mnohem lépe chodí nad pampeliškami než nad blátem, co tam ještě nedávno bylo. Minule to bylo ještě hezčí, to pampeliškly kvetly, ale i odkvetlé jsou hezké...
Jediná nevýhoda vyšší trávy je v tom, že uprostřed, kde jsem nad zemí nejníž, výjdou některé stonky přes popruh a když je přišlápnu, naruší to pohyb popruhu (stonek se většinou přetrhne, ale než k tomu dojde, s popruhem to cukne), ale zase vyšší tráva je měkčí dopadová plocha, jak jsem si neplánovaně vyzkoušel... :-)
Slušná procházka, kolik to, 20, 25 m?
Paráda, za chvíli na tom uděláš holubičku :-) Mě fascinuje, že na tom sedíš a dokážeš se z toho postavit. Úžasné!
Holubičku asi ne, ale co jsem našel, tak vloni jsem zkoušel tohle... ovšem na krátké pořádně napnuté lajně...
Akorátže z fotky není poznat, že tu pozici udržím sotva vteřinu, o tom, že bych něco takového udělal během chůze a pak mohl pokračovat, nemůže být řeč, zvlášt ten poslední obrázek předpokládá vyvážení rukou o zem... :-)
Tak naučit se vstávat ze sedu stálo docela úsilí (i pár modřin), tak si to procvičuju, abych to nezapomněl. :-)
Ono v téhle výšce by se už jinak nastupovalo špatně (nohu bych tam asi ještě zvedl, ale nepostavil bych se), navíc takhle si sednu a počkám, až se popruh uklidní s mou váhou, při přímém nástupu se to víc rozhoupe...
Ještě bych se měl naučit sesednout - revezní pohyb ze stoje do sedu. Na krátkou vzdálenost mi to už nějak šlo, ale 20m mi to nejde, tak jsem to neřešil, když přece můžu seskočit... jenže kolena až začaly dávat najevo, že tohle se jim nelíbí...
A pořád přemýšlím, kde napnout slackline nad vodou, abych měl v létě co trénovat... nápady vítány... :-)
To už k holubičce nemá daleko, to dáš! :-)
Spíš ne, jsou zajímavější věci, co se učit...
A jak tvoje šipka? Voda už je celkem teplá, kdy bude video? ;-)
Já už přemýšlel, zda by šlo zkombinovat slackline a šipku, ale místo k realizaci stále chybí... :-/
voda teplá? Blázníš? Vždyť by mě to mohlo zabít! :-)
Musíš počkat, až na léto. Vše mám nachystané, ale pod dvacet stupňů ani náhodou. Spíš tak 22 - teplota vody.
Asi před měsícem, ještě než přišlo ochlazení, naměřil někdo tady v rybníku +17°C. My mu to teda příliš nevěřili, tipoval bych tak 15, navíc měřil vodu na povrchu... pak šla teplota dost dolů, ale teď během víkendu už byla voda opět ohřátá, jenže zřejmě tolik, že žádný otužilec s teploměrem nepřijel... :-)
Během května by klidně 20°C už někde voda v rybníku mít mohla, když bude několik dnů svítit sluníčko, samozřejmě záleží na hloubce a zda okolo stíní stromy a podobně...
Na Příbrami je rybník celkem mělký a ohřeje se rychle, ale je to skoro 450m n.m. a přece jenom je tam celkově chladněji. Další rybník s molem, ze kterého se dá skákat, je před Krokočínem, to je taky těch 450m n.m. Ale když bude pár dnů ke třiceti, tak to tam půjde, to by v červnu už mohlo být. Nejhorší je, že když je teplo na koupání, není to zrovna ideální teplota na výjezd deset až patnáct kilometrů do kopce. Nejlepší je počkat na 1.den ochlazení, to je voda ještě teplá a dá se jet.
Na houby:
sedřený koleno, holeň, naražený loket a dojebaná dlaň, o tříkolce nemluvě.
To proto, že se jistý KOKOT rozhodl že pro něj neplatí nejen zákaz vjezdu motorových vozidel, ale ani jízda při pravé straně vozovky.
Myslim že jsem si dneska vypěstoval patologickou nenávist k červeným tranzitům a všem zmrdům za jejich volanty...
To nic moc, to bolí, ale na druhou stranu na střet s tak velkým autem to dopadlo ještě docela dobře. Dívej se na to z té lepší stránky.
Jízda středem vozovky je bohužel hodně častý jev, především osobáky a dodávky. Motorky naštěstí nejsou tak široký.
Středem? Kamaráde kdyby jel středem takjsem měl plno místa se s ním vyhnout! Moje brzná čára byla vyrytá v navátým listí u mé pravé strany a stejně jsem mu skončil pod kolem.
Tak promiň, příště si alespoň zlomim nohu, abych tě neobtěžoval s "nic moc"...
Tak se nedurdi, nepsal si nic o tom, že jel vlevo, jen že nejel úplně vpravo, ale když ses už nevešel a trefil tě, tak je celkem jedno jestli jel středem nebo vlevo.
A ať se ti to teď moc nezdá, tak i "dobře" zlomená noha sice dost naštve, ale při srážce s těžším autem je stále ještě ta lepší varianta :-) I když to bolí, tak pokud tě nemusí drátovat v nemocnici, tak pořád ještě dobrý na to kdo se do tebe trefil.
Takže zlomená noha taky málo...
Doufám, že až někdo srazí tebe, skončíš minimálně na vozejku, aby mělo smysl to vůbec zmiňovat...
Ach jo. Přečti si to znovu třeba za týden až poněkud "splaskneš", pak si třeba dáš i facku.
Když jedu zákazem motorových vozidel, tak tam přece mimo mě už nikdo jiný být nemůže a tak mohu jet klidně středem... Tranzit s mladým pitomcem za volantem je postrach všech.
Vždycky mě napadne, že u velkých aut se hlídá tachograf kvůli povinným přestávkám, ale tihle kluci nejspíš jezdí do roztrhání těla, pak není divu, že často jezdí jako magoři.
U dodávek se už také konečně rýsuje změna, která tady měla být už někdy před deseti lety, ale zase tak moc to nepomůže, pokud se k tomu nebude hlídat i rychlost. Ale to je už o něčem jiném.
A tak už jsi hledal právníka nebo budeš náhradu škody vymáhat sám? Vzhledem k mým zkušenostem s bojem proti Kooperativě by se nabízelo nechat to na odborníkách... jen pořád nevím, kde (všeho) schopného právníka hledat... :-/
Předpokládám, že jsi na neschopence a budeš na ni dostatečně dlouho, aby to měl motorista jako trestný čin?
Jestli jsi byl po nehodě v šoku a třeba tě nenapadlo, že potřebuješ k doktorovi, měl bys to rychle napravit...
Jejda jejda, samé dobré rady, co jsme Jrr poskytli. Jen jestli on to myslí opravdu upřímě? :D
Včera jsem taky testovala. Pořídila jsem na silničku nové pláště, tak jsem je jela otestovat na letošních 100 mil.
Pořád mám v hlavě "kávu ve Vídni" a zajela jsem prozkoumat první úsek nejkratší trasy. Tam a zpátky by to mělo být 300km, tak třeba to letos do velké Vídně dám, Vídeň u Meziříčí jsem jela už minulý týden a ani kavárna tam není :-( Loni jsem cestu do Bratislavy k Dunaji ukončila večer už v Břeclavi. Horko je můj největší nepřítel a i včera to po poledni už nebylo příjemné. Naštěstí jsem vyjela brzo před východem slunce a po deváté už jsem byla za Staatzem, kde jsem se otáčela zpátky. Celou cestu tam byla velmi příjemná teplota a jelo se výborně. Ve Staatzu jsem ještě za příjemných teplot vyšplhala na hrad a dala si svačinu v přístřešku pod hradem. Silniční kolo se k výletům do skal opět osvědčilo, dalo se to nahoru vynést :-D
Zpátky mě pod Pálavou už chytlo horko, ale naštěstí se od západu hnaly bouře a posledních 10km už bylo chladněji a ve vzduchu byla cítit voda. Čtvrt hodiny po příjezdu domů se i u nás přehnala krátká a vydatná přeháňka, vyšlo mi to přesně :-)
Najela jsem 160km za 10 hodin, celkem i s výšlapem na hrad a s přestávkama mi to zabralo 12,5 hodiny.
Cestou z OB závodu jsem si udělal přestávku u řeky (most u Sopotnice), koukám jak teče voda a najednou z vody vykouklo klepeto a za chvilku druhé. Ale obrovské!
Já znal raka akorát z obrázků a vůbec mě nenapadlo, jak veliké potvory tady v řece žijou...
Bohužel kamerka na kole není k focení zvířátek optimální, tak během chvilky zmizel...
Hmm, asi fakt čistá voda...
Dokážeš odhadnout kolik tak mohl mít? Já žil v domnění že mívaj do deseti centimetrů včetně všeho.
Co jsem googlil, tak to možná bude některý z invazivních druhů. Možná rak signální??
Já bych délku tipnul aspoň na 30 cm, přišlo mi to fakt veliké, ale byla to jen chvilka než zdrhnul zpátky pod vodu... každopádně prsty bych mu před klepeta nestrkal...
To je už podle barvy nějaký zmutovaný ropák :-D
...výsledek "hormonální léčby"?
Dneska jsem opět přemýšlel, jak auta "zjednodušují" lidem život... hlavně když je jich hodně na jednom místě... :-D
https://ulozto.live/watch/21048
Dnes určitě dobrý. Na pár dní jsem bez auta (nutný servis) a tak jsem včera dostal nápad využít po delší době vlak a protože už skončila dlouhá výluka na trati do Pardubic, tak volba padla na horské kolo a na Železné hory se začátkem trasy ve Ždírci nad Doubravou. V rychlosti jsem si namaloval trasu ze Žďírce po Železných horách křížem krážem podél silnice č. 37 pokud možno mimo silnice zpátky do Hradce.
Ráno jsem se přesunul na nádraží a po několika měsících si zopakoval nákup jízdenky a nástup do vlaku :-) Potěšila mě rychlost vlaku 160 km na nové trati do Rosic, tam přestup na vlak do Ždírce nad Doubravou. Ráno bylo chladno, nějakých 12 st., ale sluníčko a jasná obloha to hodně vylepšovaly.
Ze Ždírce jsem jel přes Slavíkov, kolem Trhové Kamenice přes Kameničky a Nasavrky, kolem vodní nádrže Křižanovice II., okolo Slatiňan a okolo Chrudimi a po okraji Pardubic přes Čeperku zpátky do Hradce.
Většinou dobré suché cesty a stezky, ale na dvou místech bylo vody a bláta skoro zbytečně moc, takže následovalo odbahnění a čištění :-)
Po cestě jsem zvládnul vyjet na 20 vrcholů a kót. Dalo to krásných 110 km a protože to bylo většinou dolů, tak jen 1.000 nastoupaných metrů.
Jelo se pěkně, byla to příjemná projížďka.
Na fotkách je pěkná nová odpočívka U Tarabanky, vodní elektrárna Práčov II na Crudimce a rozhledna na vrchu Chlum u Slatiňan.
Oprava názvu místa fotky. Na první fotce je odpočívka a přístřešek "Stezka mladého lesníka". Vedle přístřešku je vybudovaná naučná stezka, pro děti určitě zajímavé.
Teď ve čtvrtek jsme si s Ane dali pěšárnu podle Lužnice, něco málo přes 30 kiláků. Nějak nejsme zvyklí chodit delší trasy, takže v noci na pátek se to ve mně rozleželo, možná jsem i na chvíli umřel... no, cítím to v sobě ještě teď po ránu :-)
Takže máš natrénováno a v sobotu vyrážíš do Prčic?
Včera výlet do Bílých Karpat s cílem projetí několika vrcholů Vrchařské koruny Zlínska.
Ráno vlakem do Bojkovic a pak už jen kopce. Hned nad městem první stoupání na vyhlídku Žleby (foto 1) pak pořád na jih k hranici. Odbočka k památníku sestřeleného amerického letounu B-17G. Jako další cíl byla Žítková a vyhlášené Odpočívadlo u Hajtmanů. Jejich domácí koláče a buchty za to opravdu stojí. Prudký sjezd do Hrozenkova a pak nekonečné stoupání okolo Vyškovce na vrchol Machnáč (771m). Podle mě je tu nejlepší výhled v Bílých Karpatech (foto 2). Sjíždím do Výškovce a po 33km mám nastoupáno přesně 1111m. :-) Nezačínám trochu Lelkovatět? :-)) Pokračuji po silnici na Mikulčin vrch a přes Lopeník sjíždím do Březové. Krásné serpentýný nahoru a sjezd do Strání. Kamenitou lesní cestou zase stoupám pod Javořinu. Návštěva nového bistra Vintrovka u rozhledny Obecnice. Mám toho už plné zuby, tak přes Kamennou búdu sjíždím do Velké nad Veličkou. Vlak jede až za 50 minut, tak ještě stihnu zajet do Hrubé Vrbky (foto 3).
Najeto jen 86km, ale 1860m převýšení.
Tentokrát už fotky snad správně. :-)
Tak zase ne. Obrácené pořadí. Do téhle diskuze vkládat fotky je fakt za trest. :-(
Do Ivančic teď můžu většinu trasy jet po pěkných upravených stezkách. Jen z Oslavan do Zbýšova je to po silnici, ale tam je mimo špičku malý provoz. Jela jsem v pondělí a ve středu, cesta tam i zpět dá v tomto počasí velmi příjemných 36km.
Včera ani trochu nevyšlo počasí na jeden z významných dnů mé cyklistiky a tak jsem odhoukal cestu do Prahy a do Prčic. Dnes tedy jen slabá náplast za nevydařený včerejšek.
Výrazně lepší počasí, ráno jsem vyjel a vzal jsem to větším tempem přes Předměřice, Cerekvice nad Bystřicí a Miletín na Zvičínu. Konečně mi to letos vyšlo tam vyjet. na Zvičínu jsem vyjel za sucha, dal si pivko a při dopíjení začalo kapat a jak jsem sjel do Horní Brusnice tak začalo krapet víc, ale zima nebyla. Ve Vidonici krátká pauza než zmírnila voda. Pak pokračování v cestě se zastávkou na hradě Pecka, přestala padal voda a tak dál přes Staňkov do Bílé Třemešné odkud už zase svítilo sluníčko a další cesta přes Dehtov do Lanžova, pak přes Habřinu a opět Předměřice zpátky domů byla hodně příjemná.
Jelo se pěkně, bylo to 110 km a 1.430 výškových m.
A co mě docela překvapilo, že Kozel z Popovic na Zvičíně byl tentokrát nějak hodně vydatný, protože i když jsem si vezl menší svačinu, tak jsem si zase dovezl domů a dal si ji až k večeři :-)
Prčice nebyly zas tak strašné jak by se podle předpovědi počasí zdálo, jen ten protivítr dával docela zabrat.
Vítr zlobí, ale kombinace vody, chladna není nic moc pro mě a navíc to nebylo na pár hodin. Přece jen na nějakých 14 hodin jízdy potřebuju krapet teplo a hlavně nohy v suchu :-)
Taky jsem dnes ráno odpískala cestu na Vysočinu. Ráno bylo zataženo, mžilo a podle předpovědi to přes den lepší být nemělo. V deset u nás nepršelo a i zem už oschla, dívala jsem se na čerstvé předpovědi, všude slabý déšť, odpoledne i bouřky, akorát pod Pálavou sucho. Tak jsem vyrazila na jih, ještě před Židlochovicemi na mě spadlo pár jemných kapek, ale jak jsem dojížděla k jezerům, vykouklo sluníčko a svítilo mi až domů. U Ptačích ostrovů bylo krásně, teplota akorát, tak jsem si obvyklou stovkovou trasu kousek prodloužila kolem Ptačího hotelu u Ivančic na 108km.
Dnes krásné a cyklisticky téměř ideální počasí, teplo, sluníčko a jen lehký větřík, tak narychlo domluvená a naplánovaná projížďka, opět do Podkrkonoší. Přes Hořice s otočkou kolem oblíbeného hradu Pecka a přes Horní Brusnici a Zvičinu do Bílé Třemešné a přes Dehtov a Hřibojedy do Žírče a pak přes Záloňov, Velichovky, Hoříněves a Sendražice zpátky do Stěžer, odkud jsme vyjížděli.
Bylo sice "jen" 107 km, ale protože je snad pořád jen nahoru nebo dolů tak to bylo 1.580 výškových, takže jsme se bezvadně protáhli a provětrali.
Předpověď byla docela příznivá, tak nešlo odolat nevyjet na celý den.
Dopoledne sice chladněji a dost zataženo, ale odpoledne už příjemně teplo a sluníčko, ale celý den od rána až do večera v pohodě v krátkém.
Přesun do Brandýsa nad Orlicí a odtud již na kole přes České Libchavy a Žampach do Žamberku a pak dál přes Nekoř a Sobkovice do Jamného nad Orlicí a pak dál přes Orličky a Čenkovice do Výprachtic a pak dál přes Verměřovice, Letohrad a Ústí nad Orlicí zpět do Brandýsa.
Prvních 55 km bylo víceméně stále nahoru a občas dolů až na nejvyšší bod trasy když jsme nastoupali 1.300 m a zbylých 50 km bylo spíše dolů a po rovině, nějaká stoupání samozřejmě také byla, ještě 500 výškových m.
Provoz na silnicích byl velmi malý, ale co mě překvapilo, tak jaký byl hodně velký provoz cyklistů na cyklo 18 podél trati a Tiché Orlice z Letohradu přes Ústí nad Orl. do Brandýsa.
Pěkné to bylo, žádné velké tempo, průměr jen nějakých 11 km, ale hezky jsme se protáhli, spokojenost.
Po dvanácti letech jsem musel dát sbohem čtyřnohému parťákovi, na ten plánovaný vícedenní výlet na Brdy už spolu pojedeme leda symbolicky...
Lidi, pokud máte nějaké plány do budoucna, neodkládejte je, nevíte co bude zítra nebo za týden...
Už se s tim taky začinam pomalu smiřovat že ty aktivnějši roky ma bohužel za sebou.
https://youtu.be/-USP0jCMPq8?si=JTSYyXjBeM9DuFKv
Zabolí to, hodně to zabolí, ale jeho místo určitě brzy zaujme nový čtyřnohý parťák.
Po těch dvounohých ale, bohužel, místo zůstane prázdné. Zvlášť když odejdou nečekaně rychle.
Ano, plány se mají plnit, ne odkládat...
Co jsem přežil během sobotního závodu:
pěšky + běh = 26 km
kanoe = 22 km
horské kolo = 2 km
paddleboard = 0.5 km
lezení po skále
slanění
biatlon
OB bludiště
lanový park
https://mapy.cz/s/redebavula (GPS tracker byl v batohu, tak tam není úplně všechno)
To se dá opravdu stihnout během jednoho dne?!?
Ty budeš za chvíli lepší jak Chuk Norris :o)))
V 13ti hodinovém limitu a ve výsledkách jsme jen kousek nad koncem. :-)
V optimistickém plánu jsme měli ještě inline brusle, ale znamenalo to navíc 2x3 km přesun pěšky a to bychom už nestihli...
Ovšem zdatnější týmy stihly ještě dalších 5 disciplín a cestou k nim sbíraly cyklo kontroly. Tam bych hledal Cucka Norrise... :-)
Jo, já jsem s naším výkonem spokojen, byť v porovnání s těmi, co tam opravdu závodili, to pořád byla bída... :-)
Hlavně letos byla mapa a disciplíny na Eposurvivalu nastavené tak, že pomalé týmy jako my si museli vybrat, zda lodě budou úplně ignorovat, sbírat kontroly a disciplíny na kole nebo chtějí lodě (ke kterým se muselo pěšky) a pak jim na kolo už nezbyde čas...
Varianta jet lodí jenom půlku trasy bohužel nešla, loď se musela odevzdat až na konci trasy a vrátit se pěšky.
Pro mě by první varianta byla mnohem komfortnější (pořád jsem primárně cyklista), možná i bodově výhodnější, ale odvážně jsme zvolili druhou variantu, aby to byla výzva... :-)
Dilema bylo, kdo bude loď řídit? Kamarádka má s kanoií zkušenosti z přední pozice, já v téhle lodičce jel pouze v rámci tohohle závodu předchozích letech, což byla převážně stojatá voda a při mém historicky jediném setkání s jezem jsem loď zdárně utopil...
Usoudil jsem tedy, že kamarádka má větší kvalifikaci a povýšil ji na kapitána... respektive kormidelníka. Ale nějak to nefungovalo, kličkovali jsme z jedné strany na druhou, sotva nám šířka řeky stačila. Nevím, zda byl problém rozdíl hmotnosti (ona je MNOHEM lehčí) nebo jsme něco dělali špatně, ale nakonec jsme se prohodili...
A potom, co jsme si vyjasnili, že hlášení "jedeme na kámen" vteřinu před nárazem, je mi úplně k ničemu a lepší bude, když mi řekne, zda mám zatáčet doleva nebo doprava, to už celkem fungovalo, jen jsme jeli pomaleji než bychom si přáli.
Dalším poznatkem bylo, že ta loď nemá autopilota ani nehlídá jízdu v pruzích. :-)
Vždycky, když jsem začal studovat mapu, abychom neprošvihli nějakou kontrolu a věděli, kdy bude další jez, zamířila loď tam, kam jsme vůbec nechtěli... :-)
Těžký háček utápí špici lodě a ta se hůř ovládá. Také se ta špička v peřeji více utápí ve vlnách a lépe sbírá kameny na dně. Ale říditelné to je. Bohužel kvalifikace pustého háčka, co jen tupě pádluje je pro řízení lodi nedostatečná. Na druhou stranu i z pozice háčka se dá kanoe řídit.
Tak dostatečnou kvalifikaci jsme neměli ani jeden, hledalo jsme menší zlo... :-)
Co tě nezabije, to tě posílí:)
Já jsem z té Sázavy tak posílen, že dnes jedu do práce MHD. Na schodech se mi blokuje koleno.
Ještě před vojnou jsem jezdil do Teplic na Letnou na trénink. Po prázdninách jsme se z mladický bujnosti s kámošem zalaktátovali dřepy tak, že jsme ze schodů museli couvat, normálně to nešlo.
To bych rovnou umřel. Na takovéhle vylomeniny už nemám. Kdyby nebyla včera neděle, tak jsem snad potřeboval neschopenku.
Jel jsem včera na kánoi z Týnce do Pikovic. Jednou jsme se vykoupali, provlál jsem s převrácenou kánoí místní nejdelší peřej. Pomlátil jsem si prsty o dno, jak mi je tam kanoe natlačila. V půlce se loď chytila na šutru, obrátili jsme ji, vylili, já nasedl a pozpátku provlál zbytkem peřeje. Dnes jsem dobitý a bolí mne celý člověk. Celý den jsem jen seděl, ale takhle zničený jsem už dlouho nebyl.
Nešikovné maso musí pryč, jsem vždycky slýchával :-)
Jsem tu loď udržel, neuplavala mi, otočil jsem ji a nasedl. Mně to připadá jako úspěch. Háček se na to vykašlal, vylezl a přišel si po břehu nasednout.
A do té vody mne smetla kanoe a raft před námi, kteří zablokovali řeku. Měli jsme si dát větší voraz. Nedodrželi jsme minimální vzdálenost...
Já mám po včerejšku jasno, že vodák ze mě určitě nebude. Nic strašného nás nepotkalo, ale připadalo mi to nekonečné a nejhorší bylo přenášení lodi. Jsem netušil, jak je ten krám těžký... :-)
Ještě lepší je vylévat tu loď vevnitř s vodou. Trochu zvednout jí musíš.
Nemusím mít všechno... :-)
Při plánování postupu mě nejvíc děsila představa, že bude hnusné počasí, my se s lodí vykoupeme někde hned na začátku, vymácháme všechny suché věci a do konce závodu zmrzneme...
Když jsme se dozvěděli, že s lodí dostaneme i barel, takže šlo vzít sebou náhradní oblečení, už to vypadalo lépe a nakonec počasí vyšlo skvěle ani tu loď jsme nepotopili (byť moc nechybělo)... :-)
Škoda, že až v půlce trasy jsme odkoukali od kounkurence, že lze využít odsedku, kterou jsme museli mít sebou kvůli slanění a uvázat ji jako vodítko k lodi...
Pro srovnání, jak dlouho jste to jeli (nejlépe jen čas v pohybu), že bych porovnal průměrnou rychlost, když to vlastně byla stejná řeka stejný den?
Abych neseděl v prázdném domově, vyrazil jsem do Berouna.
Pravděpodobně vlivem hokejového šílenství byly, vzdor pěknému počasí, stezky prakticky liduprázdné. Cesta příjemně utíkala, sluníčko svítilo, ale neporažilo.
Abych si trošku ozvláštnil návratový koridor, přejel jsem v Berouně na druhý břeh abych obhlédl jak postupuje rekonstrukce říční navigace. Inu, postupuje, i s tříkolkou jsem to projel a nemusel se potupně vracet, ale doporučil bych to spíš za déletrvajícího sucha, místama jsem dost hrabal a nemohl najít žádnou trakci pro zadní kolo, přecejen vzorek je dávno pryč.
Suma sumárum, 95km za necelých pět hodin.
Jako bonus se mi podařilo zajet nový kotouč a není vůbec špatný...
V neděli jsem objela 6 obcí, které mají v názvu břízu :-)
Byl z toho pěkný okruh Vysočinou s hezkou vyhlídkou do kraje. Do oběda bylo zataženo, v nejzápadnější části trasy na mě spadlo několik jemných kapek vody, ale už před Náměští vykouklo sluníčko a jižní cestou jsem dojela domů za velmi příjemného počasí.
Pokaždé si při těchto cestách uvědomím rozdíl klimatu na sever a na jih od D1. Na jižní straně málokdy prší a je tam tepleji.
Dlouho jsem se z napuštěného rybníku neradoval.
Pořádně zapršelo a voda je opět pryč. Prý se oprava hráze zřejmě nezdařila. ;-(
Tady to rybník před dvaceti-pětadvaceti lety udělal taky. Vypustili ho a už nikdy vodu neudržel. Zkoušeli něco dělat s hrází a nepomohlo to.
A přečetli si nějaký rady jelčanskýho Jakuba Krčína? Asi sotva.
Hašlerka už to má zase za sebou. Asi se nestává často, aby člověk něco takového zažil dvakrát.
Ale tahle stejně nebyla moc hezká, takže žádná škoda nevznikla, si myslím, té původní, dřevěné, byla rozhodně větší škoda.
A co to má společného s tím, že rybníky neudrží vodu?!?
Navíc Hašlerka je v místech, kde žádný rybník nebyl a ani nebude. Jen tu jen zázračná studánka Panny Marie a dvě lesní minijezírka.
Ale je fakt, že je tam krásně. A ten apartmánový dům určitě najde své "majitele". Hotel v těchto místech už dost dlouho zel prázdnotou.
Existují firmy, které se projektováním a údržbou nádrží a rybníků zabývají. V Praze je to Vodorozvoj. Tam jsou lidé, kteří vědí jak to opravit.
Dnes hodně příhodné počasí na volnou projížďku do Orlických hor. Ráno přesun do Třebechovic pod Orebem a odtud už na kole se zastávkou ve skladu a prodejně Cyklodiskont, vyzvednutí objednaného a dál přes České Meziříčí, Nové Město nad Metují a Nový Hrádek do Olešnice v Orl. horách. Dál Ruským údolím vystoupat na Polomské sedlo a odtud přes Šerlišský mlýn do Deštného v Orl. horách, vystoupat na Plasnici a přes Šediviny, Dobré, Byzhradec, Voděrady a Bolehošť zpátky do Třebechovic.
Jelo se hodně dobře, žádné velké teplo, ale většinou příjemně hřálo slunce a téměř bezvětří a malý provoz na silnici.
Odjetých 110 km a nastoupaných 1.700 metrů bylo pohodových a nijak náročných. Dobře se mi jelo a pěkně jsem si přitom odpočinul.